Časoprostorová rotace. Metrika. Zvyšování a snižování indexů. Celý semestr: • Obecná teorie relativity Skripta k přednáškám si můžete stáhnout na www.aldebaran.c....
Díky moc za tahle videa. Jsem matfyzák skoro 20 let po škole, kterou jsem absolvoval bez jediné hodiny fyziky a teď se to snažím dohnat :-) Jsem zvědavý, jak to budu zvládat. Na začátku mi to přišlo až zbytečně rozvláčné, na konci druhého dílu s příkladem s polárními souřadnicemi jsem se už úplně nechytal a některé části si budu muset pustit podruhé...
Je super poslouchat přednášky OTR v češtině. Mám však k první polovině přednášky tři drobné připomínky: 1. V čase 48 minut, v násobení matice je překlep. 2. a 3. komponenta není y a z, ale 0 a 0. 2. V čase 40 minut, otočení časoprostorového diagramu funguje jinak. Transformovaná časová osa se vychýlí podle obrázku (tedy ve směru k záporné x), nicméně prostorová osa se vychýlí na opačnou stranu (směrem k zápornému t), tedy dolů. Čárkovaný čas a prostor nesvírají úhel 90stupňů. Je to vidět z transformačních matic. Rotační matice je matice antisymetrická, kdežto Lorenzova je symetrická. u v obrázku neodpovídá úhlu, byť je zde jistá analogie. Časová osa má ve skutečnosti maximální hodnotu stočení 45stupňů (rychlost soustav se blíží rychlosti světla), u je neomezené. 3. (Budu uvažovat c=1) Lorenzovská symetrie se nazývá boost. Se vší úctou si dovolím oponovat panu profesorovi. Myslím, že z uvedeného nevyplívá zachování spinu. Rotační symetrii odpovídá zachování momentu hybnosti. Například moment hybnosti ve směru z: L_z=xp_y-yp_x (p_x je hybnost ve směru x, atd.) odpovídá symetrii otočení okolo osy z, tedy v rovině xy. Boostu v rovině xt odpovídá: M_x=xp_t-tp_x, časová složka hybnosti je energie p_t=E, tedy M_x=xE-tp_x, relativistická hybnost a energie jsou (místo gamma píšu y, m je hmotnost) p_x=ymv_x a E=ym, tedy M_x=xym-tymv=ym(x-tv_x)=|z lorenzovy transformace|=mx´. Pokud c=1, a v=0 pak m=E. Totéž lze udělat i prom M_y a M_z. Jestli tomu dobře rozumím (nezaručuju), jde o zachování polohy středu energie, nebo hmotnosti. V čárkované soustavě se poloha středu energie zachovává, v nečárkované se pohybuje rovnoměrně přímočaře. Podrobnosti jsou zde: physics.stackexchange.com/questions/12559/what-conservation-law-corresponds-to-lorentz-boosts
Hraješ machry, ale hajzl máš na chodbě. K 1: V celé STR i OTR teorii se obecně řeší VÝHRADNĚ VŽDY pouze t a x komponenty, kvůli zjednodušení. Nikdo u teorie (praxe už je něco jiného) y a z komponenty neřeší, je to pouze "kosmetická záležitost", aby bylo jasné, že řešíme 4 dimenze a ne 2. Borec píše necelé 3 hodiny z hlavy živě na kameru teorii k diskutabilně nejobtížnější disciplíně, jakou lidstvo poznalo, a ty mu vytkneš něco, co tam absolutně nehraje roli, aby sis pohladil ego a mohl říct: Opravil jsem Kulhánka? :D Trapné, chtěl jsem napsat ubohé, ale neznám tě, nevím, jak to myslíš. Dál už tvůj komentář nečtu. Zkus opravovat trošku konstruktivněji.
Otazka: Velmi me zaujalo, jak se da elegantne prijit na to, ze v 4D bude existovat dalsi zachovavajici se vektor, ktery byl nazvan spin. Nevim jak to bylo historicky, ale prijde mi nepravdepodobne, ze by tehdy fyzici takto "objeveny" novy zachovavajici se vektor nazvali spinem a spojili si ho s necim z uplne jineho oboru, z kvantove mechaniky. STR preci muze existovat nezavisle na QM, takovy presah STR do QM mi prijde sokujici. Otazka zni, jak se s tim historicky fyzici vyporadali, kdyz nasli novy zachovavajici se vektor, jak ho nazvali, jak si to predstavovali/interpretovali, a kdy a proc je to napadlo spojit se spinem z QM? Dekuji za odpoved! Jinak vse ostatni je krasne vysvetleno, naprosto pochopitelne bez nutnosti si cokoliv predstudovat. Uzasne!
Spin je (z hlediska teorie) "produktem" kvantové mechaniky. Nikde jsem nenašel odvození spinu jako invariance rotace mezi prostorem (prostorovou souřadnicí) a časem. Pro mne je tak bohužel toto tvrzení zatím jen zajímavou intuitivní hypotézou.
Na přednáškách prof. Kulhánka se mi m.j. líbí jeho zacházení s křídou. Po něm na podlaze musí zůstat centimetrová vrstva rozdrcené křídy, která mu odletuje od tabule. a když v 52:30 nechá tu křídu spadnout ze dvou metrů a samozřejmě ji zničí, ani se pro zbytky neshýbne a hned si vezme z krabičky novou. Tak to má být, jen ty uklízečky určitě musejí brblat... :- )
@@LUCCINKADobrý den. Jadernou fyziku na ČVUT? Pokud ano, myslíte si, že bych studium zvládl i bez semináře a fyziky v češtině? Mám ji totiž ve španělštině.
@@adamholub6436 určitě zvládneš, na VŠ se to stejně vše odvozuje od začátku. Obecně SŠ fyzika mi přijde jako aplikování vzorců co spadly z nebe, takže rozhodně se chytat budeš pokud umíš matematiku
@@adamholub6436 Dobrý večer, omlouvám se, nevšimla jsem si Vaší otázky. Nevím, seminář z fyziky je poměrně náročný, ale případně v angličtině bych fyziku udělala. Jenže fyzikou jsem vždy žila. Můj problém byl spíše matematika a tu bych v cizím jazyce naprosto jistě neudělala. Když už jste napsal, zajímá mě, jak to nakonec s Vámi dopadlo... 🌼
@@SimsHacks Přesně tak. Jedna z prvních instrukcí, kterou jsme na jaderce dostali: "Vše, co jste se na SŠ naučili o jaderné fyzice, rychle zapomeňte!"... 🤭
To je naprostý požehnání, jak jsou studenti potichu. Na většině přednášek co jsem byl na naší technické fakultě (nepražské) víc slyšíte tu zvěř, než profesora. Jakmile se profesor jen zatváří, že už asi přednáška končí, tak zvěř vychází ze dveří.
Nevím, možná se pletu, ale není úhel φ v případě ch a sh (stejně jako rapidita) reálný ? (U periodických funkcí cos a sin je pak iφ samozřejmě imaginární.) Z videa to není moc patrné. Děkuji za odpověď.
Nepodceňoval bych dědečky a babičky. Znáte pohádky…. Tenhle děda mě myslím před třiceti roky přednášel na pražském matfyzu matematickou analýzu. Strčil by nás do kapsy.
![รวมมิตร ภาพนี้ก็ฮาเหมือนกันนะเนี้ย #4 SS2 [ พากย์นรก MEME.EXE ] | easy boy](http://i.ytimg.com/vi/kl86m9gnLt8/mqdefault.jpg)
Díky moc za tahle videa. Jsem matfyzák skoro 20 let po škole, kterou jsem absolvoval bez jediné hodiny fyziky a teď se to snažím dohnat :-) Jsem zvědavý, jak to budu zvládat. Na začátku mi to přišlo až zbytečně rozvláčné, na konci druhého dílu s příkladem s polárními souřadnicemi jsem se už úplně nechytal a některé části si budu muset pustit podruhé...
Děkuji za vložení, velmi zajímavé. Jsem horlivý amatérský student fyziky.
Je super poslouchat přednášky OTR v češtině. Mám však k první polovině přednášky tři drobné připomínky:
1. V čase 48 minut, v násobení matice je překlep. 2. a 3. komponenta není y a z, ale 0 a 0.
2. V čase 40 minut, otočení časoprostorového diagramu funguje jinak. Transformovaná časová osa se vychýlí podle obrázku (tedy ve směru k záporné x), nicméně prostorová osa se vychýlí na opačnou stranu (směrem k zápornému t), tedy dolů. Čárkovaný čas a prostor nesvírají úhel 90stupňů. Je to vidět z transformačních matic. Rotační matice je matice antisymetrická, kdežto Lorenzova je symetrická. u v obrázku neodpovídá úhlu, byť je zde jistá analogie. Časová osa má ve skutečnosti maximální hodnotu stočení 45stupňů (rychlost soustav se blíží rychlosti světla), u je neomezené.
3. (Budu uvažovat c=1) Lorenzovská symetrie se nazývá boost. Se vší úctou si dovolím oponovat panu profesorovi. Myslím, že z uvedeného nevyplívá zachování spinu. Rotační symetrii odpovídá zachování momentu hybnosti. Například moment hybnosti ve směru z:
L_z=xp_y-yp_x
(p_x je hybnost ve směru x, atd.) odpovídá symetrii otočení okolo osy z, tedy v rovině xy. Boostu v rovině xt odpovídá:
M_x=xp_t-tp_x,
časová složka hybnosti je energie p_t=E, tedy
M_x=xE-tp_x,
relativistická hybnost a energie jsou (místo gamma píšu y, m je hmotnost) p_x=ymv_x a E=ym, tedy
M_x=xym-tymv=ym(x-tv_x)=|z lorenzovy transformace|=mx´.
Pokud c=1, a v=0 pak m=E. Totéž lze udělat i prom M_y a M_z. Jestli tomu dobře rozumím (nezaručuju), jde o zachování polohy středu energie, nebo hmotnosti. V čárkované soustavě se poloha středu energie zachovává, v nečárkované se pohybuje rovnoměrně přímočaře.
Podrobnosti jsou zde: physics.stackexchange.com/questions/12559/what-conservation-law-corresponds-to-lorentz-boosts
Hraješ machry, ale hajzl máš na chodbě. K 1: V celé STR i OTR teorii se obecně řeší VÝHRADNĚ VŽDY pouze t a x komponenty, kvůli zjednodušení. Nikdo u teorie (praxe už je něco jiného) y a z komponenty neřeší, je to pouze "kosmetická záležitost", aby bylo jasné, že řešíme 4 dimenze a ne 2. Borec píše necelé 3 hodiny z hlavy živě na kameru teorii k diskutabilně nejobtížnější disciplíně, jakou lidstvo poznalo, a ty mu vytkneš něco, co tam absolutně nehraje roli, aby sis pohladil ego a mohl říct: Opravil jsem Kulhánka? :D Trapné, chtěl jsem napsat ubohé, ale neznám tě, nevím, jak to myslíš. Dál už tvůj komentář nečtu. Zkus opravovat trošku konstruktivněji.
Otazka: Velmi me zaujalo, jak se da elegantne prijit na to, ze v 4D bude existovat dalsi zachovavajici se vektor, ktery byl nazvan spin. Nevim jak to bylo historicky, ale prijde mi nepravdepodobne, ze by tehdy fyzici takto "objeveny" novy zachovavajici se vektor nazvali spinem a spojili si ho s necim z uplne jineho oboru, z kvantove mechaniky. STR preci muze existovat nezavisle na QM, takovy presah STR do QM mi prijde sokujici. Otazka zni, jak se s tim historicky fyzici vyporadali, kdyz nasli novy zachovavajici se vektor, jak ho nazvali, jak si to predstavovali/interpretovali, a kdy a proc je to napadlo spojit se spinem z QM?
Dekuji za odpoved!
Jinak vse ostatni je krasne vysvetleno, naprosto pochopitelne bez nutnosti si cokoliv predstudovat. Uzasne!
Spin je (z hlediska teorie) "produktem" kvantové mechaniky. Nikde jsem nenašel odvození spinu jako invariance rotace mezi prostorem (prostorovou souřadnicí) a časem. Pro mne je tak bohužel toto tvrzení zatím jen zajímavou intuitivní hypotézou.
Ľudia ako pán profesor si zaslúžia aspoň 5k v čistom.
Na přednáškách prof. Kulhánka se mi m.j. líbí jeho zacházení s křídou. Po něm na podlaze musí zůstat centimetrová vrstva rozdrcené křídy, která mu odletuje od tabule. a když v 52:30 nechá tu křídu spadnout ze dvou metrů a samozřejmě ji zničí, ani se pro zbytky neshýbne a hned si vezme z krabičky novou. Tak to má být, jen ty uklízečky určitě musejí brblat... :- )
Mám diplom z jaderné fyziky a klidně po panu Kulhánkovi tu křídu uklidím. Pan profesor Kulhánek je velký přínos minimálně české fyzice. :)
@@LUCCINKADobrý den. Jadernou fyziku na ČVUT? Pokud ano, myslíte si, že bych studium zvládl i bez semináře a fyziky v češtině? Mám ji totiž ve španělštině.
@@adamholub6436 určitě zvládneš, na VŠ se to stejně vše odvozuje od začátku. Obecně SŠ fyzika mi přijde jako aplikování vzorců co spadly z nebe, takže rozhodně se chytat budeš pokud umíš matematiku
@@adamholub6436 Dobrý večer, omlouvám se, nevšimla jsem si Vaší otázky. Nevím, seminář z fyziky je poměrně náročný, ale případně v angličtině bych fyziku udělala. Jenže fyzikou jsem vždy žila. Můj problém byl spíše matematika a tu bych v cizím jazyce naprosto jistě neudělala. Když už jste napsal, zajímá mě, jak to nakonec s Vámi dopadlo... 🌼
@@SimsHacks Přesně tak. Jedna z prvních instrukcí, kterou jsme na jaderce dostali: "Vše, co jste se na SŠ naučili o jaderné fyzice, rychle zapomeňte!"... 🤭
To je naprostý požehnání, jak jsou studenti potichu. Na většině přednášek co jsem byl na naší technické fakultě (nepražské) víc slyšíte tu zvěř, než profesora. Jakmile se profesor jen zatváří, že už asi přednáška končí, tak zvěř vychází ze dveří.
povetsinou jsou phd studenti nebo 5 ci 6ty rocnik. A ty chodi kam chteji, ne kam je nuti....
Nevím, možná se pletu, ale není úhel φ v případě ch a sh (stejně jako rapidita) reálný ? (U periodických funkcí cos a sin je pak iφ samozřejmě imaginární.) Z videa to není moc patrné. Děkuji za odpověď.
Mohu se zeptat nač má Prof. Kulhánek ty sluchátka ? Super video :)
Jan Flídr mikrofon :)
U jako unit? Jednotkové vektory?
Leze mi na nervy ten záběr na posluchače...dedci v čepici. 😰
@@davidlanda2324 Tak mlč.
Nepodceňoval bych dědečky a babičky. Znáte pohádky….
Tenhle děda mě myslím před třiceti roky přednášel na pražském matfyzu matematickou analýzu. Strčil by nás do kapsy.
To už nie je fyzika. To je matematika. 😐