VŠPřednášky.cz
VŠPřednášky.cz
  • 221
  • 1 121 868

วีดีโอ

Lineární algebra 2 - cvičení č. 5 - rok 2021
มุมมอง 1.4K3 ปีที่แล้ว
Vlastní čísla, vlastní vektory matic, diagonalizovatelnost
Lineární algebra 2 - cvičení č. 4 - rok 2021
มุมมอง 1.6K3 ปีที่แล้ว
Determinant - rozvoj podle řádku či sloupce, rekurentní vztahy pro determinanty
Lineární algebra A2 - cvičení č. 2 - rok 2021
มุมมอง 8473 ปีที่แล้ว
Invertování matic a operátorů
Lineární algebra A2 - cvičení č. 1 část 2 - rok 2021
มุมมอง 8773 ปีที่แล้ว
Regulární operátor
Lineární algebra A2 - cvičení č. 3 část 1 - rok 2021
มุมมอง 6903 ปีที่แล้ว
Permutace, výpočet znaménka
Lineární algebra A2 - cvičení č. 3 část 2 - rok 2021
มุมมอง 4813 ปีที่แล้ว
Definice determinantu, výpočet pomocí řádkových a sloupcových úprav
Lineární algebra A2 - cvičení č. 1 část 1 - rok 2021
มุมมอง 3K3 ปีที่แล้ว
Řešení soustav lineárních algebraických rovnic s parametry
Diskrétní matematika 3 - Lekce 7.1 - Bernoulliova čísla
มุมมอง 2693 ปีที่แล้ว
Bernoulliova čísla Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.1 - Bellova čísla
มุมมอง 3683 ปีที่แล้ว
Bellova čísla Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.2 - Partition
มุมมอง 1673 ปีที่แล้ว
Počet zápisů n pomocí lichých sčítanců je stejný jako počet zápisů n pomocí různých sčítanců Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 6.3 - Sjednocení aritmetických posloupností
มุมมอง 1133 ปีที่แล้ว
N nelze zapsat jako konečné sjednocení aritmetických posloupností s různými diferencemi Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.3 - Součin EGF
มุมมอง 1663 ปีที่แล้ว
Součin exponenciálních generujících funkcí a binomická konvoluce Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.2 - Exponenciální generující funkce
มุมมอง 2443 ปีที่แล้ว
Exponenciální generující funkce - základní vlastnosti a řešení rekurentních rovnic Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 5.1 - Stirlingova čísla 2. druhu
มุมมอง 6373 ปีที่แล้ว
Stirlingova čísla 2. druhu - odvození vzorce pomocí OGF Celý semestr: th-cam.com/video/apt1Z06OWRo/w-d-xo.html
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.4 - Mez pro rozměňování
มุมมอง 1193 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.4 - Mez pro rozměňování
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.3 - Rozměňovací problém s mincemi 3 a 5
มุมมอง 1753 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.3 - Rozměňovací problém s mincemi 3 a 5
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.2 - Rozměňovací problém (Schurova věta)
มุมมอง 1543 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.2 - Rozměňovací problém (Schurova věta)
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.1 - OGF vzniklá vynecháváním členů
มุมมอง 1733 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 4.1 - OGF vzniklá vynecháváním členů
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.4 - Lineární rekurentní rovnice
มุมมอง 3523 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.4 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.3 - Lineární rekurentní rovnice
มุมมอง 2303 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.3 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.2 - Lineární rekurentní rovnice
มุมมอง 2673 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.2 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.1 - Lineární rekurentní rovnice
มุมมอง 6893 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 3.1 - Lineární rekurentní rovnice
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.5 - Obyčejné generující funkce
มุมมอง 2673 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.5 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.4 - Obyčejné generující funkce
มุมมอง 2323 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.4 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.3 - Obyčejné generující funkce
มุมมอง 1973 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.3 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.2 - Obyčejné generující funkce
มุมมอง 2543 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.2 - Obyčejné generující funkce
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.1 - Obyčejné generující funkce
มุมมอง 4263 ปีที่แล้ว
Diskrétní matematika 3 - Lekce 2.1 - Obyčejné generující funkce
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 praxe
มุมมอง 7173 ปีที่แล้ว
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 praxe
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 teorie
มุมมอง 5653 ปีที่แล้ว
Lineární algebra 1 - cvičení č. 2 teorie

ความคิดเห็น

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 25 วันที่ผ่านมา

    V x [rotA]=grad.[A.V]-A.[div V] , kde rýchlosť V je konštantná.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 28 วันที่ผ่านมา

    Nech veľkosť gravitačnej sily spôsobenej elektrostatickou energiou je ||F||=(G/c^4.ahc/L^2).(ahc/R^2) a vzdialenosť je Planckova dĺžka L=√(hG/c^3), potom výsledný vzťah je ||F||=(a^2).(hc/R^2). Ak sú zložky magnetickej sily F=q.(v×B)=(0,0, ||qv||.||(u/4π)(qv)/R^2||) a ak je rýchlosť nabitých častíc v=√a.c=√(1/137,0..).c, potom je veľkosť magnetickej sily rovná gravitačnej sile ||F||=a.(1/4πe)qq/R^2=(a^2. )hc/R^2

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko 26 วันที่ผ่านมา

      Ak Fm=Fe.(v/c)^2 , kde Fm je magnetická sila a Fe je elektrostatická sila, potom Fm/Fe=-2GM/Rc^2

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 29 วันที่ผ่านมา

    Ak máme maticu A a vektory f a g, potom by transformačné pravidlá pre vektorový súčin mali byť k=A.h=[(A.f),g]=[f,(A.g)], ale určite nie [(A.f),(A.g)].Predpokladám, že magnetická sila F=q(v×B) nie je pseudosila.

  • @pavgogo
    @pavgogo หลายเดือนก่อน

    Jak by vypadala metrika v případě, že by se nechalo ró .. tedy veličina měřitelná? Vedlo by to taky k singularitě? Nemám z toho moc dobrou představu o tom, co je artefakt vnesený souřadnicemi a co je fyzikální realita.

  • @michalzaruba8297
    @michalzaruba8297 หลายเดือนก่อน

    Tohle si koleduje o to rozjet Bc. a Mgr. z teoretické fyziky touto distanční formou. Nebylo by to krásný studovat touhle "isibalo" cestou kdekoliv a do školy jezdit jenom na zkoušky na konci semestru? Pan Profesor Kulhánek má navíc i ten dar, že vše co vykládá jde do hlavy jakoby samo od sebe.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 3 หลายเดือนก่อน

    Ak platí vzťah (m.c^2/√(1-v^2/c^2) -m.c^2 = G.M.m/R , kde kvadrát rýchlosti je v^2 = c^2.[1 - R^2.c^4/(G.M+c^2. R)^2] a dosadením do Schwarzschildovej metriky ds^2 =-c^2.(R^2.c^4/(GM+c^2.R)^2)dt^2+........dostaneme, že Schwarzschildov polomer R musí byť nulový.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 4 หลายเดือนก่อน

    Skutočná teplota na povrchu hviezdy bude vyššia ako tá, ktorú pozorujeme, ak vezmeme do úvahy červený posun spôsobený gravitáciou.V závislosti od hustoty hviezdy môže predĺženie dosiahnuť rádiové vlnové dĺžky. Gravitácia je v istom zmysle tepelnou izoláciou hviezdy.

  • @Vahy11
    @Vahy11 4 หลายเดือนก่อน

    Tyhle ty miliony vzorců člověka úplně zahluší od přirody.. z které fyzika vzešla..

  • @SimsHacks
    @SimsHacks 5 หลายเดือนก่อน

    Bych čekal, že expert jako pan Kulhánek bude vědět, že je to Emmy Noether, nikoli Emma.

  • @SimsHacks
    @SimsHacks 6 หลายเดือนก่อน

    Nějak moc dobrých přednášejících na jeden předmět. Na ČVUTu pan Kulhánek, na matfyzu pan Podolský :D

  • @Pepa99777
    @Pepa99777 6 หลายเดือนก่อน

    Jeden to řeší až moc stručně a druhý až moc detailně. Nedá se v tom vyznat.

  • @Pepa99777
    @Pepa99777 6 หลายเดือนก่อน

    Ty kosmické rychlosti jsou odvozeny až moc složitě … stejně je to jen údaj a nic víc.

  • @Pepa99777
    @Pepa99777 7 หลายเดือนก่อน

    Determinant mi v suchém triku vypočte Photomath … co tam máme dál ?

  • @Pepa99777
    @Pepa99777 7 หลายเดือนก่อน

    Epsilon je snad okolí bodu ne ? Zrychlení je odjakživa a.

    • @Shilka22
      @Shilka22 6 หลายเดือนก่อน

      Pepa když h je výška a ne hodnost: 😳

    • @ooooo99992
      @ooooo99992 6 หลายเดือนก่อน

      A velké I je identita:D

    • @yagrmakak
      @yagrmakak 6 หลายเดือนก่อน

      Jsem slyšel, že F je známka ze zkoušky a ne síla.

    • @terezarezacova6993
      @terezarezacova6993 6 หลายเดือนก่อน

      A není náhodou d defekt?🤔

    • @ooooo99992
      @ooooo99992 6 หลายเดือนก่อน

      ∆t je přece trojúhelník t, ne?

  • @mathematicsclub6740
    @mathematicsclub6740 7 หลายเดือนก่อน

    Pq norma asi mozna neni norma pokud definuje i nekonvexni jednotkovy micek.

  • @janavecerkova2462
    @janavecerkova2462 7 หลายเดือนก่อน

    Už se nám to rýsuje, s tvrdým y po r, zdůrazňuji.

  • @PAANDERO
    @PAANDERO 7 หลายเดือนก่อน

    Já koukám jako blázen,přednášející ze sebe valí tolik informací čísel pouček vzorců jen tak aniž by se do nějakých poznámek podíval.Nechápu,má v té hlavě místo i pro normální a běžné naše zvyky a normálnosti nebo právě ty si musí někde psát aby mohl normálně fungovat ?

  • @melgibson4338
    @melgibson4338 7 หลายเดือนก่อน

    based and redpilled

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 9 หลายเดือนก่อน

    1:15:57 Môžem si predstaviť f(y) ako elektromagnetickú interakciu a na pravej strane rovnice s g(x) ako gravitačnú interakciu, a ak sa (y) nerovná (x), potom tieto sily (t. j. siločiary) neinteragujú. dE(k)= F(x).e^(ikx)dx. dF(x)=(1/2π).E(k).e^(-ikx)dk. ,kde k=[1/m], x=[m], E=[kg.m^2/s^2], F=[kg.m./s^2]

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 9 หลายเดือนก่อน

    Je zaujímavé, že v prírode máme štyri základné typy nezávislých síl/energií, ktoré sa môžu zbiehať v jednom bode a zároveň každá z týchto síl môže tomuto bodu poskytnúť zrýchlenie a hybnosť. Nech je tepelná strata jedného stroja E2=E1(1-n) a každý nasledujúci stroj zachytí energetickú stratu z predchádzajúceho stroja, takže celková strata je E2=E1(1-n).(1-n) . ....= E1(1-n)^x. Ak je účinnosť strojov n=1/x a x sa blíži k nekonečnu, potom účinnosť jedného stroja bude nulová, ale účinnosť celého systému bude nenulová E(straty)=E(1-1/x ) ^x=E.e^-1 a účinnosť E(účinnosť)=E(1-e^-1). Podobne by sme mohli uvažovať o účinnosti elektrických siločiar pôsobiacich na gravitačné siločiary a iné kombinácie polí, kde je účinnosť nulová, ale ak sa počet (intenzita v danej oblasti priestoru) blíži k nekonečnu, nemusí byť nulová.Straty môžu závisieť od času a polohy. n=e^(t,x).S podobnou konštrukciou sa stretávame napríklad v rovniciach tepelnej difúzie, v rovniciach Yukawovho potenciálu... atď.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 9 หลายเดือนก่อน

    Povrch gule by potom bol dS=√(r^4.(sin(a))^2).da.ds. Naozaj skvelá prednáška, ale strašne veľa informácií, ktoré si vyžadujú čas na zapamätanie princípov.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 9 หลายเดือนก่อน

    Čím väčší je počet článkov v batérii a čím sú väčšie, tým väčšia je elektrická kapacita batérie, ktorá sa udáva v ampérhodinách (Ah).Takže pre napätie (V) a ampérhodiny (Ah) máme batériu s energiou E=V.Ah.Ak predpokladáme, že chemické reakcie (uvoľnená energia) prebiehajú na povrchu, potom stačí spočítať všetky nekonečne tenké články dx, dostaneme celkovú energiu batérie a čím tenší je článok, tým väčšia je hustota energie (E/(L-x))dx=dE

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 9 หลายเดือนก่อน

    Je možné, že ak helicitu vektorového poľa K nahradím helicitou sily elektrického poľa Fe alebo sily magnetického poľa Fm, potom pomer helicity H k Planckovej sile Fp (H/Fp) je úmerný gravitačnej sile Fg~(G/c^4).H ?

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

    29:30 Vidíme tiež, že stačí urobiť deriváciu alebo integrál na pravej strane rozvoja cos(x) a dostaneme funkciu (+/-) sin(x).To isté platí pre hyperbolický sínus a kosínus.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

    Celú špeciálnu teóriu relativity možno pochopiť na jednoduchom príklade.Predpokladajme, že máme dve autá a jedno sa od nás vzďaľuje rýchlosťou v a druhé sa k nám približuje rovnakou rýchlosťou, ale rýchlosť svetla vychádzajúceho zo svetlometov auta je vždy rovná c: potom musia platiť dve rovnice: 1. ct=ct-vt a 2. ct=ct+ vt.Ak má mať táto rovnica zmysel, potom časy na ľavej a pravej strane rovnice musia byť nerovnaké. Vynásobením týchto rovníc dostaneme (ct)^2=(c^2-v^2)*t^2, kde po vyjadrení t je čas v aute rovný t= (1-v^2/c^2)^(1/2)*t, čo je vzťah známy zo strednej školy. Stačí nahradiť čas hmotnosťou alebo inou veličinou a dostanete celú ŠTR. Dôvodom ŠTR je, že svetlo sa šíri rovnakou rýchlosťou bez ohľadu na rýchlosť zdroja alebo pozorovateľa.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

    Ak rýchlo stlačíme vodíkovú plazmu, môžeme prekonať elektrostatické odpudzovanie tunelovaním a spustiť termonukleárnu reakciu? Medzi časom a energiou existuje Heisenbergov princíp neurčitosti a ∆E.∆t=h/2 resp. kinetická energia nekomutuje s polohovou energiou.

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

      Obrazne povedané, čím viac energie si častice požičajú na prekonanie bariéry, tým skôr ju musia vrátiť. Vypožičanú energiu sa oplatí investovať do naštartovania termonukleárnych reakcií. Rýchla kompresia plazmy určuje čas návratnosti a množstvo vypožičanej energie.

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

      Hypoteticky :) Fúzny motor by mohol fungovať na podobnom princípe ako spaľovací motor a dosiahnuť zapálenie zmesi veľmi rýchlou kompresiou. Z uvedeného princípu neurčitosti medzi energiou a časom vyplýva ∆pV.∆(1/f)> h/2. alebo ∆Nm∆(1/f)> h/4π . Steny spaľovacej komory by museli byť chránené elektromagnetickým poľom od horúcej plazmy (napr. cievky ovinuté okolo valcov a hlavy valcov kužeľovitého tvaru a piesty podobnej konštrukcie, ale s opačným elektrickým prúdom ..... alebo niečo podobné). Podobný princíp by mohlo využívať delo (katapult) na vypúšťanie satelitov alebo iného materiálu.

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko 10 หลายเดือนก่อน

      Podobne by sme mohli uvažovať o náporovom fúznom motore, ktorý je konštrukčne podobný bežnému náporovému motoru, ale s jednou cievkou na difuzéri a druhou na plášti, ktorá má obrátený smer prúdu. Tvar spaľovacej komory začína a končí kužeľom v pohľade rezu prebiehajúci po dĺžke, pričom plazma na vstupe je pod silnejším magnetickým poľom ako na výstupe.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 11 หลายเดือนก่อน

    Pokud by existoval pohon, který by dokázal přeměnit energii gravitačních vln na tah, potom jeho sila je: F(N)=3.S.∆E.n/4.Pi.c^3.[t^3-(t+t∆)^3] , kde (n) je účinnost motoru, (S) je velikost plochy přístroje, kterou gravitační vlna prochází, (t) je časová vzdálenost od zdroje vln a ∆t (L=c.t)je časová vzdálenost délky přístroje. ∆E je množství energie uvolněné v čase ∆t. Z toho vyplývá, že tah bude nepřímo úměrný třetí mocnině vzdálenosti. Taková raketa poháněná gravitačními vlnami by musela mít vlastní zdroj kvadrupólové asymetrie v rozložení hustoty hmoty, která se v celém rozsahu převádí na vlny.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko 11 หลายเดือนก่อน

    1:33:30 Celou rovnici (ds)^2 lze upravit do tvaru Kleinovy-Gordonovy rovnice. Stačí ji vydělit dt^2 a ta malá perturbace (h) je vlastně h=mg/m=(2GMm)/(mRc^2) poměr gravitační hmotnosti mg k hmotnosti m , tedy. h=(mg)^2/(m.mg) (potřebujeme čtverec hmotnosti) a to dosadit za (h). Výsledek by měl být kvadrát čtyř hybností a pak už je to jen malina :).

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko 11 หลายเดือนก่อน

      2:04:57 Pokud tomu dobře rozumím, energie gravitačních vln se s určitou účinností přeměňuje na energii elektromagnetických vln, která pak končí v detektoru.

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

    1:46:20 Podobnú formuláciu môžeme použiť aj na riešenie iných problémov. Vo všeobecnosti, ak vieme, koľko paliva z nádrže sa spotrebovalo na jednotku vzdialenosti, môžeme to použiť na výpočet výkonu a konských síl motora (piestového, prúdového...). Nech je hustota energie benzínu 10 kWh/l. Účinnosť motora je 0,3 (t. j. využitie hustoty energie paliva je 30 %) a okamžitá spotreba paliva je 30 l/100 km., potom sila motora bude F=10*0,3*0,3*3600=3240N a výkon pri zrýchľovaní z okamžitej rýchlosti 100 km/h je P=0,3*0,3*10*100=90kW. Z toho je tiež zrejmé, že spotreba paliva je priamo úmerná sile motora.

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

      Ďalším zaujímavým príkladom môže byť čln, ktorý je v pokoji vzhľadom na breh rieky, ale nie vzhľadom na jej tok.Pre pozorovateľa na brehu rieky pôsobí rieka na čln silou F (podobne ako keď položíte 10 kg závažie na stôl), ale vykonaná práca je nulová W=0. Situácia je však iná vzhľadom na prúd rieky, ktorý za čas t prejde vzdialenosť L=v*t a vykonaná práca je W=F*L.

  • @joachimmaria836
    @joachimmaria836 ปีที่แล้ว

    Hezky se u toho vzpomíná na studentská léta...

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

    Uvažovať o pokojovej hmotnosti je to isté, ako o absolútnej nule, ktorú nie je možné dosiahnuť, a je to iba teoretická hodnota.Heisenbergov princíp neurčitosti a nulové kmity nám to nedovoľujú.

  • @miroslavpavelka356
    @miroslavpavelka356 ปีที่แล้ว

    Přednáška je neustále přerušována odpornou reklamou. nějaký Honza Medvěd nabízí svoje makretingové sračky.

  • @stefangal9523
    @stefangal9523 ปีที่แล้ว

    Super seriál 🙂a hlavne oceňujem humor pána profesora. Ja som mal VTR ako nepovinný predmet na VŠ, ale a na 14 prednášok to určite nevydalo. Veľmi dobré bolo, že sa pán profesor vrátil ku klasickej fyzike, vždy keď bolo treba ukázať analógie, rozdiely a podobne. No a kozmológia bola úplne super.

  • @wasifulalam1393
    @wasifulalam1393 ปีที่แล้ว

    Please make an English version of this, maybe next year, it will be really helpful........🙄

  • @naekiv
    @naekiv ปีที่แล้ว

    Lubomíra je nejlepší

  • @naekiv
    @naekiv ปีที่แล้ว

    Tahle paní mi zachraňuje prdel už pěkně dlouho, kdybych mohla tak vám koupim růžičku fr

  • @mareknovak2144
    @mareknovak2144 ปีที่แล้ว

    To se učí v prváku? To je větší šílenost, než přednášky z MIT.

  • @cas-jv1dr
    @cas-jv1dr ปีที่แล้ว

    Je mi šedesál a jsem kominík. pochopúil jsem derivace a integrály z této přednášky. Integruju jako ďábel, i když to k práci kominíka fakt nepotřebuji. V

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

    44:13 podľa mňa 4PiG bolo o.k ale zvyšné dve majú byť iba 1/e a n Hustota má v sebe schované 1/(4Pi)Či ???

    • @RadoslavFicko
      @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

      3/4Pi ???radšej bez toho "Či,,potom to vyzerá to divne 😊

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

    Ak 2PiR=hn/p je Bohrova podmienka kvantovania momentu hybnosti vlny,ktorá je viazaná na dĺžke L, tak 4PiR^2=((hn/p)^2/Pi) je Bohrova podmienka kvantovania štvorca momentu hybnosti vlny viazanej na slupku?🤔?

  • @Plusarxxx
    @Plusarxxx ปีที่แล้ว

    Tahle paní je největší frajerka třeba

  • @radek6922
    @radek6922 ปีที่แล้ว

    Je to super, přednáška. Jedno číslo prohlásíme za zelené, druhé za žluté.

  • @RobertLuptak
    @RobertLuptak ปีที่แล้ว

    pan profesor, velmi rad vas sledujem, prijemne prednasky, rad si opakujem ucivo z FEI STU v BA, kde ma ucil pan doc. Marko

  • @RadoslavFicko
    @RadoslavFicko ปีที่แล้ว

    Ak sa atóm môže nachádzať v superpozícii tzn sústave S a súčasne v S' ,tak tiež neviem povedať, ktorá sústava je v pokoji a ktorá v pohybe.V sústave S ( X0,X1,X2,X3) môžem tvrdiť , že sa sústava S'(X0,X1,X2,X3)`od nás vzďaľuje (v pravo) a v inverznej S' zase opačným smerom.Tak potom v ktorej nastáva kontrakcie dĺžok a dilatacia času?Následne tu máme spin, ktorý súvisí s Lorentzovou symetriou .Spin, superpozicia, Lorentzova symetria (aj LIS) musí mať tiež nejaký súvis .

  • @oldadajbych8123
    @oldadajbych8123 ปีที่แล้ว

    Trochu se divim, ze pana profesora nikdo z posluchacu neupozornil, ze zapomel kolem casu 2:23:00 dat zakon zachovani hybnosti roven 0.

  • @jezattt
    @jezattt ปีที่แล้ว

    Krásně pomalu a názorně vysvětleno jak pro prvňáčky👏

  • @TesikLP
    @TesikLP ปีที่แล้ว

    V definici limity funkce (59:53) je navíc "0 <"; pro všechna epsilon > 0 musí existovat prstencové okolí bodu x_0 takové, že všechna čísla z něj zobrazí funkce do epsilonového okolí a, což je interval (a - epsilon, a + epsilon); pokud by platila navíc ta nerovnost s nulou, tak je to prstencové okolí a chybělo by tam samotné a.

  • @janstojan8012
    @janstojan8012 ปีที่แล้ว

    Paráda, jen tam dávám rychlost přehrávání 1,25 a kdyžtak si to vracím, nebo kus pustím znovu, stejně to musím často pauznout a kouknout se někam, o čem je řeč.

  • @petrtomica6820
    @petrtomica6820 ปีที่แล้ว

    Jestli tohle někdo chápe, spíš něco v tom vidí, tak má můj obdiv. p.s. mám průmyslovku a dobře se mi i toho usíná.