Super je vidět že tě to opravdu baví. S tím čerpadlem je to pravda, na max. by nestíhal výměník ohřát vodu. Taký mám krb s výměníkem a někdy mě připadá že není dobrej služebník ale zlej diktátor.
Ahoj Vidláku, mě se to líbí jak to chceš mít pod kontrolou a máš to stejně jako já kdyby si chtěl dosáhnout vyšších teplot v radiátorech a účinnosti kamen tak by v obýváku nebylo k žití kvůli velkému předání tepla do prostoru skrz sklo které působí krásným pocitem. Věřím že i toto má své řešení a ty ho najdeš a jestli ne tak už nikdo.
To co měříte není výkon kamen ale spotřebovaná "energie" v topném okruhu. Pokud chcete měřit skutečný výkon kamen, musíte měřit přímo za kamny. Nezohledňujete výkon, který se vrací přes 3 čestný ventil zpět do kamen. Jinak výrobek super. Ještě si myslím, že 69°C je dost vysoká teplota pro spínání čerpadla. Obvykle se nastavuje cca 55-60. Ale jestli vám to poradil topenář, tak bych se tím asi řídil. Poslední potřeh - obecně platí, že v kamnech by se mělo topit na "plný" výkon a přebytečné teplo někde skladovat. Ne takhle "úsporně". To pak snižuje účinnost.
Ahoj, děkuju za postřehy. Tenhle výkon v sekundárním okruhu mě zajímá víc než ten, co je v primárním okruhu. Spínám při 69, vypínám při 65 a ono to ještě o něco poklesne, takže reálně se pohybuju mezi 63 a 72 stupni. Což můžu změnit a pozorovat rozdíl.
@@vidlak001 zdravím, mě čerpadlo zapne na 50C a pak 3cestný ventil si už reguluje teplotu zpátečky 60C , a čerpadlo necykluje , běží na 1rychlost stále dokud hoří plamen, vypíná po chladnutí krbovek při 39C, To aby v malém okruhu nebyly teplá místa od žhavého. Tím cyklováním moc neušetříte, ba naopak. Hoří oheň - jede čerpadlo do vyhasnutí a schladnutí. Snad jsem pomohl.
Ahoj, myslím, že ta oběhovka by měla běžet furt (když topíš) a teplotu vody co jde do kamen by ti měl řídit ten trojcestný termostatický směšovací ventil (vlastně připouští vodu ze zpátečky jen v takovém množství aby neklesala teplota vody na primárním okruhu. Teplota v primárním okruhu mi neklesá pod 50°C a na výměníku dehet nemám. Snad jsem to popsal srozumitelně :). Kutilům ZDAR.
Líbí se mi Tvé výpočty, neděláš nic bezhlavě. Máš výhodu, že část energie jde do vody, což elektronikou přesně změříš. Já to mám jako Ty s tou druhou polovinou tepelné energie do vzduchu, ale u mne ne jen 50%, ale vše do vzduchu. Řešil jsem to 16 let, věděl jsem jak a mám to elegantně vyřešeno a zrealizováno. Dosahuji cca 30% úspory ve spotřebě dřeva.
Ahoj Vidláku a děkuji za další parádní video. Měl bych poznámku k plamenu v krbu. Myslím, že strašně rychle plápolá a odvádí Ti teplo do komína. Je potřeba přivřít tah do komína, pokud je to možné nebo primární vzduch, což by asi měla být u krbu dolní páčka. Topil jsem asi 10 let v krbu u rodičů a tam byla páčka pod dvířky a posuvná páčka nad dvířky. Při přikládání se maximálně zatáhla spodní páčka a otevřela horní, po přiložení a roztopení dřeva se horní páčka posunula doleva a asi přivřela tah do komína a spodní páčka se přiměřeně vytáhla, nejspíš přivřela primární vzduch a plamen se zklidnil a jen lehce plápolal a hned bylo cítit, jak jde více tepla do místnosti právě tím sáláním. Určitě to vyzkoušej a polaboruj se vzduchem. Přeji hodně zdaru!😉
Vidláku , dělali sme u mě topení stejně jako ty a nakonec v našem bádání bylo že třícestný ventil sme museli vyhodit.V kamnech mam objem výměníku 37l vody která se během hodiny nahřeje na cca 80°c a drží to po celé topení . Čerpadlo mi spíná příložák při 40°C ,má to dva významy .jednak to začne topit do radiátoru rychleji a pak v noci když dřevo vyhoří tak to pořád ještě žene vlažnou vodu.
Ahoj Vidlaku ďakujem za inšpiratívne video rád sa na tvoje videá pozerám je vnich veľa super nápadov a ako sa pozerám snažíš sa dostať k čo najlepšej účinnosti svojich kamen, a keďže som si nevšimol pri tvojej inštalácii jeden prvok vďaka ktorému môžeš zvýšiť účinnosť o nezanedbateľnú časť ako som sám zistil pred par rokmi. Regulátor komínového ťahu, za mňa je to malý zázrak ktorý mi šetrí peniaze a poznal som to hneď na úspore peletiek a nie zanedbatelne.
Skvělá práce . mam trubky řešené kotel jde do výměníku (akumulační nádrž s hadem😂 )styčné plochy jsou na kotly i výměníku skoro stejné. Čerpadlo po nahřátí jede plynuleji necykluje tedy dle mého názoru není taková ztráta do komínu. Pokračuj v práci držím palce
Vidláku super video a návod. Jen mi připadá že výpočet energie v doneseném dřevě je hodně nepřesný. 1kg= 4kw ale každe drěvo važí jinak. Ještě to chce odečíst vlhkost a to bude nevětší úskalí! Příklad 10kg dreva s 20% vlhkostí, v tvém koši spíš víc má cca 8kg a ještě odečíst teplo na vypaření zmíněné vody. k tomu špinavý výměník a td. To se poladí. Co zkusit zvážené dřevo uložit u kamen a po týdnu sledovat úbytek váhy. Mladým kutilům zdar
Ahoj, tak nízké účinnosti se mi nechce věřit. Přijde mi hrozně nízký průtok vody. Měří ještě průtokoměr za tak nízkého průtoku korektně? Já bych udělal test s bojlerem. Bojler má známý objem, jde snadno změřit počáteční a konečná teplota vody. Na termočlánky můžeš dát tepovodivou pastu pro lepší kontakt a mirelon stáhnout páskem. Když máš tak malý rozdíl teplot, tak tam taky může být nějaká odchylka, ale asi ne tak velká.
Ahoj Vidláku! O něčem podobném jsem už uvažoval. Už nějakou dobu doma sleduji teploty na několika místech otopného systému(horká z výměníku, zpátečka, studená před směšovačem v kotlovém okruhu, teplá do směšovače otopného systému, 4 senzory v akumulační nádobě, vstup do radiátorů za směšovačem). A potom několik teploměrů a vlhkoměr v interiéru. K tomu mám jeden teploměr venku kvůli ekvitermní regulaci. Dál chci přidat senzor co bude hlídat případnou aktivaci některých pojistných ventilů nebo dochlazovací smyčky (všechny přepady mám svedené do společné odpodadní trubky, takže stačí hlídat zda z ní něco neteče). Výkon kamen mi zatím chybí ... a rád bych se k tomu jednou taky dostal, už jsem byl rozhodnutý koupit pravděpodobně i stejný průtokoměr jako máš Ty! Ale zatím jsem to neudělal a to proto, že se trochu obávám dvou věcí ... odolnost vůči teplotě není moc dobrá, většina má v datasheetech jen 80 stupňů celsia (asi plastová vrtulka) a proto nemůžou být osazené na teplé vetvi, jenže na studené větvi se zase trochu bojím to osadit tak jako jsi to udělal (před směšovač a tudíž i před filtr). V tom průtokoměru je totiž magnet a co jsem čistil v našem systému už po třech měsících provozu magnetický odlučovač před čerpadlem, tak tam jemného magnetického bahénka bylo celkem dost. V tvém případě by možná šlo nějak napojit rozhraní čerpadla a použít přímo jeho měření průtoku, otázka ale je, jak přesné to je. Musel bys pak ale měřit ty teploty hodně přesně, protože bys měl velký průtok, ale malý rozdíl. Já tam takto chytré čerpadlo nemám, takže jedině ten průtokoměr. Každopádně díky za potvrzení nápadu, přesně takhle jsem si představoval, že by to fungovalo. Snad ti to bude i fungovat dlouhodobě!
Ahoj, taky rád měřím teploty všude možně :-) Tohle čidlo průtoku má výhodu, že když se zasekne nebo tak něco, tak to zjistím. A když začne kecat, tak doufám, že to zjistím taky :-)
Ahoj Vidláku, všimol som si že teplotne senzory máš priamo na potrubí . Teplota vody v potrubí je vyššia ako na povrchu môže to ovplyvniť výkon. Držím palce dobrý nápad.
Ahoj Vidláku, mohl by jsi někde zveřejnit kód co posíláš do arduina? Popřípadě by mi stačilo hodit sem do komentářů vzorec jakým provádíš výpočet. Předem děkuji.
7:00 Můžu se zeptat, proč zastavuješ čerpadlo? Nevím o kamnech nic, ale když zatopím, sepnu i čerpadlo (na silný výkon) a nevypnu dokud nepřestanu topit, za cca 20min se mi ustálí teplota radiátorů 35°c (to stačí) a tak topím celý den. Kamna jsou stará x roků a nepozoruju že by jim to nějak škodilo. Kdybych měl topit na 60+°C tak mám z domu saunu a dřeva bych spálil 3x víc Tak teď nevím, jestli dělám něco špatně. Jde o Prity S3 w17 edit: ale pravda že netopím do bojleru, to by bylo málo
Ahoj, čerpadlo spíná, když je primární okruh nahřátý. Mohl bych ho nechat běžet, ale to bych jen honil vodu v primárním okruhu dokola. Můžu zkusit různé režimy.
@@vidlak001 Teď nechci být za trola, ale z tvé logiky topíš ale dům zatím chladne. Se ti nedivím, že kamnům vyčítáš malou účinnost. Není lepší dávat domu teplo které je? Jak píšu výše, topím na +-35°C a stačí, ale za to pořád. Moc mi nedává smysl buď topit hodně, nebo vůbec. Autem taky nejezdíš pořád na plný plyn. Prosím, zkus měřit energii teď v tvém režimu (kolik dřeva, průměr teplot v domě, kolísavost teplot...) např 3 dny. A pak další 3 dny snížit teplotu čerpadla např 30+°C a udržovat jen minimální plamen. To tvému kotli a komínu zas tolik neuškodí a rozhodně se dozvíme něco o ekonomičnosti.
Voda v kamnech se má co nejrychleji dostat na 60°C a nad touto teplotou se držet. Proto je tam ten krátký okruh. Při dosažení pouští ventil teplo do velkého okruhu s radiátory/bojlerem. S nižší teplotou v kamnech se dostáváš pod rosný bod a vzniká kondenzace ve spalinové cestě. Takto mi to bylo vysvětleno topenářem :)
Ahoj vidláku,jsem rád že konečně někdo zkouší udělat účinnost krbů z výměníkem, mám ho doma už asi 7 let a nemám asi jako jeden z mála baipads, protěže mám blízko malý radiátor který využívám jako by nejbližší vratku ze soustavy, ale co mě u tvého výpočtu zaráží je spotřeba dřeva při 4.5 hodiny. Já za tuto dobu tak po 3 max 4 přiložím což je u suchého jasanu tak max 15 kg.
Ahoj, ze začátku se to celé zahřívá a účinnost je nízká a taky jsem zjistil, že letošní košíky jsou lehčí než loňské, takže to je o něco lepší. Ale účinnost vidím tak na 50 procent. Topení zdar!
Ahoj za mě by jsi to čerpadlo mělo běžet pořád tak aby průtok odpovídal tomu aby topil i nejvdalenejsi radiotor. Začal bych z nejnižším prutom. Pokud padá teplota zpátečky nebál bych se o výměník. Protože je tam prave daný ten termoventil.idealni teplota zpátečky něco přez 55 stupnu. Kuli nízkoteplotní korozi Ale pokud teplota padá znamená to že kamna mají malý výkon. Což nemusí být problém pokud je teplota v domě nízká a musí se dodat hodně tepla aby se dům vytopil. Pokud se takhle zapíná narozove čerpadlo nechává se vychladnou voda která je daleko a potom je tam velký tepelný šok. A také díky ekviterme vody se snižuje účinnost. Za mě opatřit kuli distribuci tepla všechny topení termohlavicemi. A pak bych pokus opakoval. Z několika otevřenými radiátory. Ale tak aby pořád běželo čerpadlo. Aby voda v celém systému byla takzvane oražená dík.
Ahoj videl som to poriešene aj trochu inak. Ten malý okruh mal zabudovanú väčšiu akumulačnú nádrž plu mínus objem radiátorov tá sa nahrala povedzme na tých 65 stupňov potom sa otvoril ventil a druhé čerpadlo ju vytlačilo do radiatorov povedzme do času keď sa na spiatočke objavilo 40 stupňov Okruh sa znovu zavrel a zohrieval na druhej strane radiátory boli horúce a chladili bez čerpadla tento cyklus sa opakoval. Ten malý okruch si dobre zaizoluj
paráda! jsem rád, že to maká. ale ten termostat čerpadla bys měl nastavit na teplotu nižší, než je na trojcestným ventilu. ten udržuje stálou teplotu vratné vody, kterou si mužeš evidentně nastavit. čerpadlo se sepne samo po zatopení a ventil udržuje teplotu. Pro účely přesného měření výkonu kamen by bylo vhodné topit tam něčím, u čeho přesně znáš výhřevnost, tj třeba brikety, nebo dokonale suché dřevo. Taktéž asi ty krbovky nejsou zplynovací tak dobře, jako kotle a neumí využít veškerou energii. Každopádně jsem se taky navrátil z topení elektřinou k topení dřevem, mizí to šíleně z dřevníku, ale ta částka na faktuře za elektřinu bude stát za ro :)
Ak môžem zafilozofovat.. 4kwh z 1kg dreva bude asi ten ideál buk a 20% vlhkosť a tak, hádam že také poctive drevo nebude čiže by som rátal 30kg x 4kwh x 0,8 = 96kwh spalenych x 70% ucinnost kamen = 67kwh z toho 10kwh do systému a 57kwh salavych do priestoru.. alebo opačne ak by mala vložka papierovo výkon 17kw za 4 hodiny je to 68kwh.. či?:)
Velmi zajímavé měření, to se mi moc líbí. Rád se podělím s mejma poznatkama. Mám nainstalovaná krbová kamna, v rychlosti koupená Prity NS 26(plyn za letošní zimu by vyšel na 120k).Každopádně, nainstaloval jsem 3-cestný ventil atp. Ale po pár dnech jsem zjistil , že mi tam vlastně vadí...Ale proč? Topím v kamnech a čerpadlo mi střídavě spínalo a vypínalo(nastavena na 65C, 3 cesták také), problém byl právě v tomto , že voda ,která odešla z kamen se ochladila v radiátorech a zas zpátky šla studená. Čerpadlo mám spínané příložným termostatem. Proto jsem udělal pokus, 3 cesták sem překlemoval, a jel jsem v režimu na plný výkon, zhruba 30 minut trvá než se celá voda v systému ohřeje, ale poté topím krásně na 75-80C bez nějakých problému v poklesu výkonu. Jelikož jsem také vypozoroval, že jakmile se dostane studená voda do kamen, poklesne jejich výkon, začne to čoudit a je větší spotřeba dřeva( topím suchým měkkým dřevem, bylo v dřevník uasi 5 let.) Proto je pro mne pohodlnější tato varianta. Investice do kamen a příslušenství se mi vrátí v podstatě za půlku topné sezony. Na jaře budu dávat akumulační nádrž 1,5m3 takže to také bude o něčem jiném. Každopádně zkus vyhodit 3 cestný ventil, příložný termostat nastav cirka 0 10C méně nežli ti ukazuje teplota vody v "kamnech" a budeš mít lepší účinnost. Na 3-4 jed v plném výkonu a jeto. Tak zdááár
Jo a abych nezapomněl, každé poleno,které hodím do těchto kamen si předem vyskládám na kamna a tzv. je předehřeji no a světe div se , výsledek je až k neuvěření. Je důležité dávat teplé dřevo do kamen. Každý kdo dával na základní škole pozor ví co se stane při styku teplé a studené věci, no přeci kondezát. Tak tam dávej ohřáte dřevo a bude to také o něčem jiném. Ale do budoucna je stejně lepší pořídit zplynovací kotel, ale pro aktuální zahnání krize s topením je to skvělá věc.
Ahoj, blahopřeju k Pritty, taky jsem kupoval na rychlo a koupil tohle. Mám regulovatelný 3 cestný ventil, takže ho stačí nastavit na 30 stupňů a je prakticky průchozí. Ale výkonu mám málo vzhledem k radiátorům, tak bych to dlouho roztápěl na pracovní teplotu. Topení zdar.
Ahoj Vidlak opat velmi pekne a zaujimave video ...Inak casovy rozdiel sa vyjadruje ako delta T.Aj tak by ma zaujimal presny vzorec na vypocet toho vykonu , lebo s tych udajov s displeja mi to nevychadzalo asi som nieco zle pocital , tak by som ta chcel poprosit presne o ten vzorcek.Svojho casu som potreboval vediet za ako dlho v sekundach ohrejem nejaky objem vody s pouzitim elektrickej spirali a na to je pekny vzorcek:t(sekundy)=4180(merna tepelna kapacita vody)*v(objem v litroch)*dT(pocet stupnov o ktore chces ohriat vodu inak tmax-tmin)/P(prikon spirali) cize skratene t=(4180*L*(tmax-tmin))/P
Za zaklad povazuji linearne regulovatelne cerpadlo a pak muzes presne ridit idealni pracovni teplotu a teplotu spalin, neboli udrzovat kotel v idealnim spalovacim procesu… Prece to same delas s mppt a fve panely, tak proc to nedelas s kotlem? Tam moc chladna komora a spaliny = klidne -50% ucinnosti do dehtu… Za mne by bylo idealni to naprogramovat tak, aby otackove regulovatelne cerpadlo pracovalo ucinneji a navic takova cerpadla maji pry daleko nizsi spotrebu elektriny, nez tyhle levna 3 rychlostni
Asi tak . Před cca 5 lety jsem se zajímal o jotuly cb. To bylo vymyšleno kvuli EPA testum (amerika) . Protože u nás testujeme na nominál a to američané neznají . Oni testují na emise prachu . Tedy nacpou plné topeniště a měří emise za ruzných rychlostí hoření (od 0,8kg/h až po max) . Nezajímá je efektivita , ale čoud z komína . Stačí se tedy podívat na ty americké plecháče co jsou u nás prodávané a jak mají nastaven sekundár a deflektor . th-cam.com/video/UhhoBDsdcnk/w-d-xo.html Tedy americké plecháče hoří čistě i když jsou zaškrcené a dusíte je . Tedy pomale hoří na malý prutok vzduchu a málo tepla jde do komína. . Jinak ve dřevě je 5kw/kg paliva . Při 20% vlhkosti máte 4kw a při 75% efektivitě jste na 3kwh /kg . Doporučil bych tedy dát tam deflektor , aby mohli vyhořet dřevoplyny a stočil se plamen do esíčka a pak šel do výměníku . Protože až při 600°c hoří dřevoplyny a dají velké teplo . A dřevo je palivo zplynující (potřebuje vzduch do plamene) narozdíl od uhlí . To potřebuje naopak rošt , což dřevo nemusí. Největší problém je , že u vaší konstrukce kamen výměník sráží teplotu v topeništi a nehoří dřevoplyny , co u těch amerik hoří a spaluje saze. Proto je tak bídná efektivita.
Ahoj, hezké video. Děkuju. V jejich případě je na vrchu rozžhavená cihla a v mém případě studený výměník, takže i to sekundární spalování probíhá bídně. Což taky píšeš. Děkuju za tip s deflektorem.
@@vidlak001 Ještě poznámka k tomu čoudu z komína . V principu to co se u nás prodává , by neprošlo testy EPA a tedy se nemohlo prodávat v americe . Protože nominál je za předepsaných podmínek (optimální množství paliva a otevřeného vzduchu) , což v reálném provozu nikdo neprovozuje . Vzniká tedy čoud z komína (saze) . A saze je nespálený uhlík . Tedy uhlík nenašel kyslík a nevznikl kysličník uhelnatý . No ale pak jdeme ještě výš a při 600°c se spaluje kysličník uhelnatý (CO +O2= CO2) . A protože to hoří ještě víc a jdete tedy logicky k 800°c , tak se značně zvyšuje učinnost (vysoká teplota v topeništi a nízká v exteriéru) . A když při tom máte utažený vzduch , tak pak jde málo tepla do komína (efektivita) . U vás jde o značnou rychlost hoření a i když třeba jde do komína jen 200°c , tak ho jde značný objem a tedy i množství energie. Až tedy budete vymetat komín a vysypete kýbl sazí , tak jste vlastně prohnal nespálené dřevo topeništěm.
@@SepuEman71 Pane Sepu Ejman . Na tom americkém videu je řez topeništěm . Dole cihličky , na bokách cihličky a nahoře deflektor který se zvedá směrem zpět ke dvířkum . Na něm je deka (izolace) . Tedy deflektor vrací žár zpět dolu do topeniště a pod deflektorem jsou trubky se sekundárním vzduchem . Tam tedy dohoří dobře dřevoplyny a oheň se pak otáčí pod plotnu a spaliny jdou do kouřovodu a komína . Výměník by tedy měl být na místě kde je plotna u těch plecháču . Pan vidlák má topeniště alá táborák kdy místo toho deflektoru má chladný výměník co má stěží 70°c . Ten výměník ochlazuje topeniště a ten chlad padá dolu do ohně (studené klesá) . Oheň nemá rád studené .
@@jandobes8970 děkuji za odborný popis, ale většina krbů je takto konstruována a dokonce jsou výměníky trubkové "propletené" z boku a vrchu s velkým topeništěm a to je teprav ala táborák. Kolikrát když ty krby vidím tak je jasný že to moc nemůže být výkonný. Akorát nechápu od výrobců údaje o výkonu do vody a vzduchu když konstrukčně je to nesmysl a vše je o obsahu vody, výměník+rozvody topení
Tie kamna budú mať v dokumentácii hádam vykonove hodnoty, ako aj účinnosť..by bolo zaujímavé porovnať.. hádam okolo 60-70% učinnost krbu, čo nejde do vymeniku ide do vzduchu a zvyšok do komína.. inak čapica dole ako sa u nás hovori, zaujímame postrehy nápady top realizácie.. merač tepla hádam že bude presnejši a nebude moc drahšie si ho zaobstarať či?:)
Ahoj Vidláku, Zásadní chyba je umístění průtokoměru do sek. okruhu. Neměříš celkový průtok kotlem, který je součtem průtoků primárním a sekundárním okruhem. Odhaduji, že tam ztrácíš polovinu výkonu. Průtokoměr dej ideálně za filtr. Další chyba je příliš vysoká teplota zpátečky, tím malý rozdíl teplot potažmo snížení účinnosti výměníku. Nechci strašit, ale pokud nechceš strávit zimu u kamen, bez akunádrže se neobejdeš. Nevím na kolik Tě vše vyšlo, jednodušší by bylo pořídit kalorimetr, který umí vše uváděné, ba i více. Neber to prosím jako kritiku tvé záslužné práce, chtěl jsem jen trochu nasměrovat Tvé hloubání. Hlavu máš dobrou, ona si to přebere. Tak ať se daří. Jirka
Vidláku, dobrý! K té bilanci dodaných 120kWh a získaných 20kWh : tabulková hodnota energie obsažená ve dřevě se nemůže 100% vyzářit, protože je třeba odpařit vodu obsaženou v tomto dřevě. Tedy bude záležet na míře suchosti dřeva a i suché dřevo má 8%-10% vody. 10kg dřeva o vlhkosti 10% = 1 kg vody. Ohřátí této vody z 10°C na 100°C a dále její odpaření spotřebuje kolem 0,75kWh /pokud dobře počítám). Dál, jak jsi i uvedl, jen část energie jde do výměníku. Část se vyzáří kamny a něco vyletí komínem. No a taky ne všechen uhlík ve dřevě obsažený zoxiduješ, něco v podobě uhlíků zbyde. Ale poměr 1:6 je podezřelý a nedivím se, že ti vrtá hlavou :-).
Osobne si myslim ze nemozes pocitat ze 50/50 dovzduchu/ do vody . Pri zlom odoberani tepla do vody to moze byt 80 do vzduchu a 20 do vody ....cize realne mozes mat vykon(ucinost) celkovy o dost vacsi
@@xixan On to Vidlák jen tak nadhodil , aby řeč nestála :-). Nicméně je dost pravděpodobné že poměr může být jiný a možná i proměnlivý např. podle intenzity topení se může měnit prostup tepla do výměníku. Totéž například podle čistoty povrchu výměníku, skla ve dvířkách, odtahu spalin atd. Těch faktorů může být mnoho.
Ahoj Vidláku hodně dobrý měřeni to je úplně super ty hodnoty které to ukazuje myslíš že je to potřeba ještě vylepšovat ?? Super video krásná práce 👍👍🙂👍🙂👍👍👍
Tam záleží na kolik chcete ohřívat vodu ne ? Jestli na 60 nebo 70 75 čerpadlo pouze pohání vodu udržuje stejnou teplotu zdravím Já mám Na Kotli termostat jakmile voda dosáhne 40 stupňů Můžu si libovolně nastavit teplotu Na kolik se má zapnout Jakmile se spustí čidlo termostatu okamžitě se zapne čerpadlo a během cirkulace vody se opět v kotli ochladí protože čerpadlo prožene studenou vodu z radiátorů do kotle
@@vidlak001 nebude nízka účinnosti spôsobený tým, že musíš posielať do komína horúce spaliny aby to nedechtovalo? Možno by bolo vhodné dať čidlo aj na meranie teploty spalín v komíne. Plynový kondenzačný kotol, aby mal vysokú účinnosť, posiela do komína studené spaliny. Tiež by som dal dve čidlá na meranie rozdielu teplôt primárneho okruhu. Zmenou rýchlosti, alebo cyklovaním obehového čerpadla by sa to dalo lešie vyladiť. Arduíno by zvládlo aj riadenie (cyklovanie) čerpadla namiesto toho termostatu. Inak super video ako vždy.
@@amonsoft to je rada:-)... čidlo do komína. Už se těším až to Vidlák rozvine. Instalace, programování, výzkum - zhodnocení. Budeme mít na co koukat a super motivace🙂.
@@vidlak001 Ale na čistenie komína existuje kominár (alebo ty) a na kachle servis (alebo znova ty). Plynový kondenzačný kotol ide tak nízko s teplotou spalín, že potrebuje trvalý odvod kondenzátu do odpadu. A funguje to ! Já nevidím problém, aby si "výskumom" dospel k takému stavu, keď kotol ešte "netečie", no spaliny majú čo najnižšiu teplotu.
ahoj Vidláku, tvoje kamna není nic jiného než prohořívací kotel s nízkou účinností spalování, s každým přiložením hodně zakolísá výkon. Máš je dobře zapojená ale účinnost 75procent přeměny paliva v teplo s touto konstrukcí nelze dosáhnout. měl jsem litinového krakena ten svou konstrukcí je podobný kde plameny olizují studený výměník a přestanou hořet, teď mám odhořívací kotel a spálím minimálně o čtvrtinu dřeva méně.
Dal bych ten prutokomer i teplomery na "primarni okruh". Kdyz tricestnak pocrcava, tak bude udaj o prutoku diskutabilni. To ze se ohrata voda vraci do systemu nicemu nevadi, pokud meris teplotu na vstupu i vystupu. Nebo byl nejaky zavaznejsi duvod pro toto reseni? Event.kdzyby jsi to chtel udelat na desku s nejakym mensim procesorem lepe replokovatelne, muzu se angazovat:)
@@vidlak001 Ono by to ve vysledku merilo uzitecny vykon do trubek. Kdyz meris teplotu vstupu a vystupu kotle, tak to, ze se voda mota v primaru nevadi. Jsem presvedceny, ze by jsi se tak dopracoval k presnejsimu vysledku. Uskali je prutokomer a velmi pomaly tok, coz se na primaru nedeje. :)
To je zajímavé, že ti vyšla tak malá účinnost. Možná je to tím, že čerpadlo spíná až od určité teploty a pokud netopíš na jmenovitý výkon, kde je nejlepší účinnost, tak nedosáhneš ani poměru 50/50% vyzářeného tepla k teplu do trubek. A k té regulaci přívodu vzduchu. Neznám tvoje kamna, ale moje krbová vložká má oba přívody vzduchu samostatně regulovatelné a dost s nima během topení hýbu. Když zatápím, tak primár naplno a sekundár uzavřený. Jak se krb zahřeje snížím primár na 50% a otevřu sekundár naplno dokud hoří dřevo plamenem. Jak už jsoujen žhavé uhlíky, tak zastavím sekundár a otevřu primár naplno. Po celou dobu topení se snažím udržovat vysoký výkon, abych měl skvělou účinnost a když už je dost tepla, tak to nechám vyhasnout a teplo mi pak sálá jen z akumulace v šamotu. Nemám vodníka, ale kolem vložky mám šamotové cihly, kvůli nezávislosti na elektřině. Toť moje malé zkušenbosti. Možná by tu regulaci zvládlo i arduino, nebo EPS32 :) ale když topíme, tak býváme v místnosti, takže tu automatiku zase tak nepotřebuji. Děkuji ti Vidláku za tvé sdílení zkušeností.
Ahoj, tyhle kamna mají napsané, že mají regulaci primárního i sekundárního vzduchu, ale je tam jen jedno kolečko a o regulaci (primární/sekundární) se stará asi čidlo s kapilárou. Budu to muset prohlídnout :-) Měj(te) se!
Neni problem v tom, ze meri vykon do vymeniku a ne vykon kamen? Tak 35% jde do komina a 35% jde do mistnosti a zbytek do vymeniku, pak by to odpovidalo ne?😂
Taky se mi to nějak nezdá. Vidláku kolik je vody v topné soustavě a jak dlouho po zatopení trvá než se začne zpátečkou do kamen vracet teplá voda? Z toho by se dal spočítat průtok. Kdyby v topné soustavě bylo 300l tak při průtoku 3l/minutu by trvalo 100 minut než se začne ohřívat zpátečka což je dle mého nesmysl. Já mám v topné soustavě 400l a zpátečka se mi ohřívá do 20 minut což je průtok 20l/min a to mám oběhové čerpadlo nastavené na spodní hranici a topím tepelným čerpadlem o max tepelném výkonu 12kW. Při maximálním výkonu 12kW je rozdíl vstupní teploty jdoucí do TČ a výstupní teploty z TČ cca 12°C takže při průtoku 3l/min. bych vodu ohřál o 80°C
Je to v poriadku trochu si oklamaní je to preto, lebo čerpadlo si točí svoje litre v tom malom okruhu a tie litre čo zaznamenal vidlakov prístroj sú len tie ktoré tak povediac ušli cez ten trojcestny ventil do veľkého okruhu
To jsou plechový radiátory, k tomu nějaký trubky, možná ani ne 100 litrů. Zpátečka se ohřívá dosti pomalu, což je dané nízkým výkonem výměníku (při mém způsobu topení). Žádnou záhadu tam nevidím.
Když jsem slyšel úvahu nad účinností tvých kmen okamžitě mě napadlo odkud je to dřevo co nosíš. Protože bídná účinnost může být způsobe vlhkostí dřeva přineseného z venku. Já pokud přinesu v zimě z venku dřevo, které tam schne pod střechou klidně tři roky a hned ho začnu házet do kotle je účinnost úplně zoufalá a v kotli normálně kondenzuje voda. Proto dřevo nechávám vždy týden dosychat v teplé kotelně než ho začnu házet do kotle.
Ahoj, Vidláku, tak to klobúk dolu, skláňam sa až po zem! 🙂 Nikdy by som nepovedal, že by si bol schopný toto spraviť sám! Po HW aj SW stránke - veľký rešpekt! Napadla ma ešte jedna vec: dozvedel som sa (keď som to dobre pochopil), že teplo z výmenníka krbu odoberáš len keď potrebuješ. Nedáva mi to síce logiku, lebo akonáhle by si zastavil čerpadlo vody vo výmenníku, začala by v ňom voda vrieť, ale o tom som nechcel. A dozvedel som sa, že vytápaš viacero miestností až po dielňu, kam ide zbytok tepla. Napadlo ma, či by si to vedel urobiť tak, aby voda vo výmenníku prechádzala stále, aby sa nevypínalo čerpadlo a teplo nešlo zbytočne do komína - aby teplo, ktoré z neho nepotrebuješ do bytu by si ako nadbytočné púšťal do dielne, ktorú by si len netemperoval, ale vytápal by si ju celým zbytkom tepla, ktoré v byte nepotrebuješ. Myslím, že by sa ti účinnosť toho výmenníka vyšplhala veľmi vysoko, lebo podľa mňa tá malá účinnosť je aj tým, že celú dobu neodoberáš teplo z výmenníka, ale vykuruješ s ním okolie domu cez komín 🙂
Ahoj, děkuju za pochvalu :-) Měřidlo pořád měří už asi dva roky :-) To bylo nějaké nedorozumění, teplo z výměníku musím odebírat pořád. Tedy neodebírám ho, pokud se vypne čerpadlo, protože se výměník ochladil. Ale výkon výměníku je celkem malý, takže nemám problém s přebytkem tepla, spíš naopak.
@@vidlak001 jasné, rozumiem, aj som si myslel. Nenechať cirkulovať vodu, keď horí krb by bola sebevražda. Voda by začala vrieť a roztrhalo by to systém.
No dobře,a když jsem kdysi psal jakou máš účinnost,tak si mě vykázal někam,proto by skutečně chtělo vědět jaká je teplota spalin a jaká nespálená energie utíká komínem.
V princípe potrebuje vedieť výkon ktorý využije. Teplo čo vyletí komínom je stratené. Vďaka meraniu však bude vedieť koľko tepla získa napr. z 30 kg dreva a porovnať rôzne spôsoby vykurovania.
Jako topenář mám pro tebe postřeh, že průtokoměr by měl být až za ESBE ventilem (tím směšovacím na primárním okruhu). Tím že se za ním voda mixuje, tak je tam vyšší průtok než pouze na jednom ze vstupů. Výkon tím pádem je vyšší... Co ty na to?
vidlák měří pouze užitečný výkon, který jde skutečně k užitnku. měření na tom primárním okruhu moc smysl nemá. větší průtok a menší rozdíl teplot, výkon bude podobný. rozdíl bude jen v ztrátách v trubkách
Výrobek super, ale nějak se mi nezdá logika s tím čerpadlem. Čím větší průtok tím rychleji se mi vrátí i voda zpět do výměníku. Voda se pak nebude vracet studená, ale i mnohem teplejší. Já doma když mám na kotli 60 stupňů teplou vodu tak v baráku mám 23 stupňů a to už je na padnutí. Stálo by za změření i teplota v kouřovodu protože výkon kotle se dělí mezi tři okruhy 1 teplo vyzářené do prostorů 2 teplo ve výměníku 3 teplo spalin. Teplo z kouřovodu hodně lidí podceňuje a doslova jej pouští bez užitku ven. Přeju hodně zdaru a dalšímu výzkumu zdar 👍
Tak to teplo plameny, kouř, zář jde přez pruduchovej výměník kterej to odebere a právě zužitkuje do vody, tak si myslím že jde moc malá teplota ven do komínu
Vidláku, že jsou na tom všem nejlepší ta pohyblivá čísílka na displeji, že? :) A že by ještě byl lepší analog měřič ručičkový :) Jinak, je to parádní věc cos udělal, ale popravdě, abys byl schopen nějakým způsobem hodnoty zkoumat a vyhodnocovat a nemusel u toho sedět, tak to asi nějaký softvér co bude zaznamenávat hodnoty v čase a případně extrémy vyznačovati budeš zkrátka potřebovati :) Mě by se to ale líbilo tak jak to je :)
1/ krbová kamna máte roztopit a pak stáhnout primární vzduch na nulu a jen přikládat. Na skle a ohni je vidět, že topíte na malou účinnost, protože je začouzené. + Máte i špatné emise! Plamen musí být modrý! 2/ čidla bych umístil do trubek 3/ oběhové čerpadlo si nastavte na minimální průtok, respektive výstupní voda z výměníku 90°C a to lze docílit změnou rychlosti oběhového čerpadla. Takže přidat regulaci k oběhovému čerpadlu, která bude řídit jeho rychlost podle výstupní teploty! 👍
Vidlaku, musis zavrit primarni vzduch a nechat otevreny jen sekundarni. Pak by mel vykon stoupnout a dostat z toho spalku vic energie. Jinak ja spinal vodu pri 55°c ale nemel jsem primarni okruh se smesovacem. U tebe by to melo cyklovat mene.
Seš si jist tím průtokem? Průměrné čerpadlo dá v maximu 45litru za minutu, tvůj 2.5 litru mi přijde tedy strašně málo..... Moje kamna by se s takovým průtokem pretopili a uvařili.
Ještě by ta účinnost šla změřit v kouřovodu. Tam by se to stanovilo pomocí teploty a zbytkového kyslíku při spalování. :) Je to na webu tzb info - clanek stanovení účinnosti kotlů. kapitola 4.4.3 . Tam by jsi zahrnul vlastně i energii předanou vzduchem do obýváku. Jen někde sehnat někoho s tím měřákem.. Zajímaly by mě ty hodnoty účinnosti na nominální vs ten škrcený výkon. :) Ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to škrtit ten sekundární vzduch A ještě dotaz: ty čidla jsou zakrytá tou izolací správně? Já naopak četl, že nesmí být izolovaná
Ahoj, děkuju za tipy. Sekundární vzduch nejde škrtit, je automatický :-/ Ale dneska ho škrtím ucpáním děr. Zakrytí čidel nevím. Řekl bych, že takhle se víc přiblížím teplotě v trubkách a čidlo se nebude ochlazovat.
Opět poučné videjko už tím, že nutí přemýšlet... Hele Vidláku, není náhodou výkon, který měříš, výkonem který dokáží zpracovat Tvoje radiátory? Pokud by byla plocha radiátorů dvojnásobná, měl by být i cca dvakrát větší rozdíl teplot (tepelný spád) a vyšly by i jiné výsledky v rámci výkonu
nene, pokud by byly větší radiátory, tak se bude vracet studenější voda, termoventil se přivře aby zajistil správnou teplotu vody ve výměníku a klesne průtok.
Vezměme analogií v elektrice. Máme dvou ampérovÿ zdroj, aby se dobře počítalo tak 10 V (20W). Na něj připojíme zátěž ale jen 15W .. , obvodem bude protékat 1,5 A. Změní se nějak účinnost zdroje? Nezmění. Jen máme volnou kapacitu na další zátěž v hodnotě 5W. Pokud budeme měřit, tak se zátěží 15W naměříme vždy jen 15 W, i když víme že zdroj má výkon 20W. U topení to je, musí být, podobné, jenom ne asi úplně lineární. Jde o to, vybalancovat primární okruh teplotou tak, aby nedehtoval kotel, pak změřit kolík mi zbývá výkonu a o ten výkon zvětšit účinnost, nebo-li plochu radiátorů. Vidlák má nakročeno viditelně správným směrem. Nejsem topenář, jen si to odvozuju
Tak mě teď napadlo při nošení dříví na otop... Vidláku zkus simulovat větší plochu radiátorů tím že nad nimi otevřeš okno, budou se více ochlazovat. Co se stane s naměřenými hodnotami? Určitě se stane to co psal amperak, ale čísla nás zajímají.
Dobrá práce, velice pokročilá topenářská technologie
Ahoj, děkuju za uznání :-)
Luxusní výzkumná práce a super video !!!
Děkuji za měření, tak nějak se mi potvrzuje, že ty údaje výrobců jsou za ideálních podmínek, které jsou od běžného topení vzdálené.
Ahoj, taky si myslím, že v laboratoři/zkušebně něco změřili :-)
Šikula s humorem, díky.
:-)
Vidláku, jsi super!
Ahoj, děkuju za poctu.
Ahoj Vidláku , velmi zajímavé a opravdu vědecké video . Jen tak dál pokračuj ve tvé tvorbě , díky :).
Ahoj, děkuju za uznání :-) Mě se to taky líbilo :-))
Super je vidět že tě to opravdu baví. S tím čerpadlem je to pravda, na max. by nestíhal výměník ohřát vodu. Taký mám krb s výměníkem a někdy mě připadá že není dobrej služebník ale zlej diktátor.
Ahoj, je trochu rozdíl mezi topením pro radost a když krb (kamna) převezmou úlohu hlavního topidla :-)
Ahoj Vidláku, mě se to líbí jak to chceš mít pod kontrolou a máš to stejně jako já kdyby si chtěl dosáhnout vyšších teplot v radiátorech a účinnosti kamen tak by v obýváku nebylo k žití kvůli velkému předání tepla do prostoru skrz sklo které působí krásným pocitem. Věřím že i toto má své řešení a ty ho najdeš a jestli ne tak už nikdo.
To co měříte není výkon kamen ale spotřebovaná "energie" v topném okruhu. Pokud chcete měřit skutečný výkon kamen, musíte měřit přímo za kamny. Nezohledňujete výkon, který se vrací přes 3 čestný ventil zpět do kamen. Jinak výrobek super. Ještě si myslím, že 69°C je dost vysoká teplota pro spínání čerpadla. Obvykle se nastavuje cca 55-60. Ale jestli vám to poradil topenář, tak bych se tím asi řídil.
Poslední potřeh - obecně platí, že v kamnech by se mělo topit na "plný" výkon a přebytečné teplo někde skladovat. Ne takhle "úsporně". To pak snižuje účinnost.
Ahoj, děkuju za postřehy. Tenhle výkon v sekundárním okruhu mě zajímá víc než ten, co je v primárním okruhu. Spínám při 69, vypínám při 65 a ono to ještě o něco poklesne, takže reálně se pohybuju mezi 63 a 72 stupni. Což můžu změnit a pozorovat rozdíl.
@@vidlak001 zdravím, mě čerpadlo zapne na 50C a pak 3cestný ventil si už reguluje teplotu zpátečky 60C , a čerpadlo necykluje , běží na 1rychlost stále dokud hoří plamen, vypíná po chladnutí krbovek při 39C, To aby v malém okruhu nebyly teplá místa od žhavého. Tím cyklováním moc neušetříte, ba naopak. Hoří oheň - jede čerpadlo do vyhasnutí a schladnutí. Snad jsem pomohl.
Ahoj, myslím, že ta oběhovka by měla běžet furt (když topíš) a teplotu vody co jde do kamen by ti měl řídit ten trojcestný termostatický směšovací ventil (vlastně připouští vodu ze zpátečky jen v takovém množství aby neklesala teplota vody na primárním okruhu. Teplota v primárním okruhu mi neklesá pod 50°C a na výměníku dehet nemám. Snad jsem to popsal srozumitelně :). Kutilům ZDAR.
Ahoj, děkuju za názor, zkusím různé režimy a snad mi z toho vyjde nějaký nejvhodnější. Kutilům zdar!
Ahoj, Vidláku. Pěkný projekt, určitě ho dokonči. Já si teď začal hrát s homeassistantem a esphome. Aktuálně tvořím slepičí dvířka.
Ahoj, tuším, že si s tím taky začnu hrát :-)
ahoj skvela praca skus este aplikovat teplovodivu pastu trebars co sa pouziva na procesory madzi cidlo a trubku nech mas presnejsie meranie teploty
Děkuji moc se mi to líbí
Super! Taky děkuju.
Líbí se mi Tvé výpočty, neděláš nic bezhlavě. Máš výhodu, že část energie jde do vody, což elektronikou přesně změříš. Já to mám jako Ty s tou druhou polovinou tepelné energie do vzduchu, ale u mne ne jen 50%, ale vše do vzduchu. Řešil jsem to 16 let, věděl jsem jak a mám to elegantně vyřešeno a zrealizováno. Dosahuji cca 30% úspory ve spotřebě dřeva.
Ahoj, sláva. Je vidět, že když se na tom zapracuje, tak to jde vylepšit :-)
Moc hezká videa, pravidelně sleduji! S pozdravem “Mládí vpřed”
Oťas*
:-)
Ahoj Vidláku a děkuji za další parádní video. Měl bych poznámku k plamenu v krbu. Myslím, že strašně rychle plápolá a odvádí Ti teplo do komína. Je potřeba přivřít tah do komína, pokud je to možné nebo primární vzduch, což by asi měla být u krbu dolní páčka. Topil jsem asi 10 let v krbu u rodičů a tam byla páčka pod dvířky a posuvná páčka nad dvířky. Při přikládání se maximálně zatáhla spodní páčka a otevřela horní, po přiložení a roztopení dřeva se horní páčka posunula doleva a asi přivřela tah do komína a spodní páčka se přiměřeně vytáhla, nejspíš přivřela primární vzduch a plamen se zklidnil a jen lehce plápolal a hned bylo cítit, jak jde více tepla do místnosti právě tím sáláním. Určitě to vyzkoušej a polaboruj se vzduchem. Přeji hodně zdaru!😉
Ahoj, děkuju za poznámku. Mám na komínu klapku, kterou to škrtím.
Vidláku , dělali sme u mě topení stejně jako ty a nakonec v našem bádání bylo že třícestný ventil sme museli vyhodit.V kamnech mam objem výměníku 37l vody která se během hodiny nahřeje na cca 80°c a drží to po celé topení . Čerpadlo mi spíná příložák při 40°C ,má to dva významy .jednak to začne topit do radiátoru rychleji a pak v noci když dřevo vyhoří tak to pořád ještě žene vlažnou vodu.
Ahoj, hlavně, aby ti to nedehtovalo.
Ahoj Vidlaku ďakujem za inšpiratívne video rád sa na tvoje videá pozerám je vnich veľa super nápadov a ako sa pozerám snažíš sa dostať k čo najlepšej účinnosti svojich kamen, a keďže som si nevšimol pri tvojej inštalácii jeden prvok vďaka ktorému môžeš zvýšiť účinnosť o nezanedbateľnú časť ako som sám zistil pred par rokmi. Regulátor komínového ťahu, za mňa je to malý zázrak ktorý mi šetrí peniaze a poznal som to hneď na úspore peletiek a nie zanedbatelne.
Ahoj, na komínové trubce mám klapku, kterou po zatopení přivřu. To by mohlo být ono :-)
Skvělá práce . mam trubky řešené kotel jde do výměníku (akumulační nádrž s hadem😂 )styčné plochy jsou na kotly i výměníku skoro stejné. Čerpadlo po nahřátí jede plynuleji necykluje tedy dle mého názoru není taková ztráta do komínu. Pokračuj v práci držím palce
Ahoj, děkuju za pochvalu :-) Ještě to budu vylepšovat, hlavně to spalování.
Vidláku super video a návod. Jen mi připadá že výpočet energie v doneseném dřevě je hodně nepřesný. 1kg= 4kw ale každe drěvo važí jinak. Ještě to chce odečíst vlhkost a to bude nevětší úskalí! Příklad 10kg dreva s 20% vlhkostí, v tvém koši spíš víc má cca 8kg a ještě odečíst teplo na vypaření zmíněné vody. k tomu špinavý výměník a td. To se poladí. Co zkusit zvážené dřevo uložit u kamen a po týdnu sledovat úbytek váhy.
Mladým kutilům zdar
Ahoj, samozřejmě, je tam víc proměnných. A teď už je můžu měřit a zohledňovat!
Ahoj, tak nízké účinnosti se mi nechce věřit. Přijde mi hrozně nízký průtok vody. Měří ještě průtokoměr za tak nízkého průtoku korektně? Já bych udělal test s bojlerem. Bojler má známý objem, jde snadno změřit počáteční a konečná teplota vody. Na termočlánky můžeš dát tepovodivou pastu pro lepší kontakt a mirelon stáhnout páskem. Když máš tak malý rozdíl teplot, tak tam taky může být nějaká odchylka, ale asi ne tak velká.
Ahoj, je na tom hodně věcí ke zkoumání. Děkuju za tipy.
Ahoj Vidláku! O něčem podobném jsem už uvažoval. Už nějakou dobu doma sleduji teploty na několika místech otopného systému(horká z výměníku, zpátečka, studená před směšovačem v kotlovém okruhu, teplá do směšovače otopného systému, 4 senzory v akumulační nádobě, vstup do radiátorů za směšovačem). A potom několik teploměrů a vlhkoměr v interiéru. K tomu mám jeden teploměr venku kvůli ekvitermní regulaci. Dál chci přidat senzor co bude hlídat případnou aktivaci některých pojistných ventilů nebo dochlazovací smyčky (všechny přepady mám svedené do společné odpodadní trubky, takže stačí hlídat zda z ní něco neteče). Výkon kamen mi zatím chybí ... a rád bych se k tomu jednou taky dostal, už jsem byl rozhodnutý koupit pravděpodobně i stejný průtokoměr jako máš Ty! Ale zatím jsem to neudělal a to proto, že se trochu obávám dvou věcí ... odolnost vůči teplotě není moc dobrá, většina má v datasheetech jen 80 stupňů celsia (asi plastová vrtulka) a proto nemůžou být osazené na teplé vetvi, jenže na studené větvi se zase trochu bojím to osadit tak jako jsi to udělal (před směšovač a tudíž i před filtr). V tom průtokoměru je totiž magnet a co jsem čistil v našem systému už po třech měsících provozu magnetický odlučovač před čerpadlem, tak tam jemného magnetického bahénka bylo celkem dost. V tvém případě by možná šlo nějak napojit rozhraní čerpadla a použít přímo jeho měření průtoku, otázka ale je, jak přesné to je. Musel bys pak ale měřit ty teploty hodně přesně, protože bys měl velký průtok, ale malý rozdíl. Já tam takto chytré čerpadlo nemám, takže jedině ten průtokoměr. Každopádně díky za potvrzení nápadu, přesně takhle jsem si představoval, že by to fungovalo. Snad ti to bude i fungovat dlouhodobě!
Ahoj, taky rád měřím teploty všude možně :-)
Tohle čidlo průtoku má výhodu, že když se zasekne nebo tak něco, tak to zjistím. A když začne kecat, tak doufám, že to zjistím taky :-)
Ahoj Vidláku, všimol som si že teplotne senzory máš priamo na potrubí . Teplota vody v potrubí je vyššia ako na povrchu môže to ovplyvniť výkon. Držím palce dobrý nápad.
Ahoj, to ano, ale týká se to obou trubek, tak myslím, že se ta chyba poněkud anuluje, protože se hodnoty odečítají.
Ahoj Vidláku, mohl by jsi někde zveřejnit kód co posíláš do arduina? Popřípadě by mi stačilo hodit sem do komentářů vzorec jakým provádíš výpočet. Předem děkuji.
7:00 Můžu se zeptat, proč zastavuješ čerpadlo?
Nevím o kamnech nic, ale když zatopím, sepnu i čerpadlo (na silný výkon) a nevypnu dokud nepřestanu topit, za cca 20min se mi ustálí teplota radiátorů 35°c (to stačí) a tak topím celý den. Kamna jsou stará x roků a nepozoruju že by jim to nějak škodilo. Kdybych měl topit na 60+°C tak mám z domu saunu a dřeva bych spálil 3x víc
Tak teď nevím, jestli dělám něco špatně. Jde o Prity S3 w17
edit: ale pravda že netopím do bojleru, to by bylo málo
Ahoj, čerpadlo spíná, když je primární okruh nahřátý. Mohl bych ho nechat běžet, ale to bych jen honil vodu v primárním okruhu dokola. Můžu zkusit různé režimy.
@@vidlak001 Teď nechci být za trola, ale z tvé logiky topíš ale dům zatím chladne. Se ti nedivím, že kamnům vyčítáš malou účinnost. Není lepší dávat domu teplo které je? Jak píšu výše, topím na +-35°C a stačí, ale za to pořád. Moc mi nedává smysl buď topit hodně, nebo vůbec. Autem taky nejezdíš pořád na plný plyn.
Prosím, zkus měřit energii teď v tvém režimu (kolik dřeva, průměr teplot v domě, kolísavost teplot...) např 3 dny. A pak další 3 dny snížit teplotu čerpadla např 30+°C a udržovat jen minimální plamen. To tvému kotli a komínu zas tolik neuškodí a rozhodně se dozvíme něco o ekonomičnosti.
Voda v kamnech se má co nejrychleji dostat na 60°C a nad touto teplotou se držet. Proto je tam ten krátký okruh. Při dosažení pouští ventil teplo do velkého okruhu s radiátory/bojlerem. S nižší teplotou v kamnech se dostáváš pod rosný bod a vzniká kondenzace ve spalinové cestě. Takto mi to bylo vysvětleno topenářem :)
@@martinveringer266 Dobře, takže se rosí komín ze uvnitř? Teď ještě, čemu to vadí? Vložka nerez, 1x za rok kominík.
Super👍
Ahoj skús tento článek spalování biomasy v teplovodních krbech od Petra Měchura Bion cz
Ahoj vidláku,jsem rád že konečně někdo zkouší udělat účinnost krbů z výměníkem, mám ho doma už asi 7 let a nemám asi jako jeden z mála baipads, protěže mám blízko malý radiátor který využívám jako by nejbližší vratku ze soustavy, ale co mě u tvého výpočtu zaráží je spotřeba dřeva při 4.5 hodiny. Já za tuto dobu tak po 3 max 4 přiložím což je u suchého jasanu tak max 15 kg.
Ahoj, ze začátku se to celé zahřívá a účinnost je nízká a taky jsem zjistil, že letošní košíky jsou lehčí než loňské, takže to je o něco lepší. Ale účinnost vidím tak na 50 procent. Topení zdar!
Ahoj za mě by jsi to čerpadlo mělo běžet pořád tak aby průtok odpovídal tomu aby topil i nejvdalenejsi radiotor. Začal bych z nejnižším prutom. Pokud padá teplota zpátečky nebál bych se o výměník. Protože je tam prave daný ten termoventil.idealni teplota zpátečky něco přez 55 stupnu. Kuli nízkoteplotní korozi Ale pokud teplota padá znamená to že kamna mají malý výkon. Což nemusí být problém pokud je teplota v domě nízká a musí se dodat hodně tepla aby se dům vytopil. Pokud se takhle zapíná narozove čerpadlo nechává se vychladnou voda která je daleko a potom je tam velký tepelný šok. A také díky ekviterme vody se snižuje účinnost. Za mě opatřit kuli distribuci tepla všechny topení termohlavicemi. A pak bych pokus opakoval. Z několika otevřenými radiátory. Ale tak aby pořád běželo čerpadlo. Aby voda v celém systému byla takzvane oražená dík.
termohlavice je dobré nemít všude, jak by se všechny teplotou pozavíraly, tak hrozí přehřátí krbovek!!! Prostě přikládat s rozumem
@@radekdrill2785 samozřejmě pokud je to zdroj co se špatně reguluje tak třeba v koupelně bez termohlavic
Ahoj, děkuju za postřehy. Taky proto jsem udělal měřidlo, abych vyzkoušel různé režimy čerpadla.
Ahoj videl som to poriešene aj trochu inak. Ten malý okruh mal zabudovanú väčšiu akumulačnú nádrž plu mínus objem radiátorov tá sa nahrala povedzme na tých 65 stupňov potom sa otvoril ventil a druhé čerpadlo ju vytlačilo do radiatorov povedzme do času keď sa na spiatočke objavilo 40 stupňov
Okruh sa znovu zavrel a zohrieval na druhej strane radiátory boli horúce a chladili bez čerpadla tento cyklus sa opakoval. Ten malý okruch si dobre zaizoluj
Ahoj, děkuju za zajímavost. Tohle je jednodušší řešení.
To je len zaujímavosť ja to mam tiež tak ako ty len miesto toho drahého ventilu tam mam termostat otvára pri 60 stupnoch
Když bude dobře fedrovat krb není potřeba izolace to je promile, nejsou to rozvody ve sklepě
paráda! jsem rád, že to maká.
ale ten termostat čerpadla bys měl nastavit na teplotu nižší, než je na trojcestným ventilu. ten udržuje stálou teplotu vratné vody, kterou si mužeš evidentně nastavit. čerpadlo se sepne samo po zatopení a ventil udržuje teplotu.
Pro účely přesného měření výkonu kamen by bylo vhodné topit tam něčím, u čeho přesně znáš výhřevnost, tj třeba brikety, nebo dokonale suché dřevo.
Taktéž asi ty krbovky nejsou zplynovací tak dobře, jako kotle a neumí využít veškerou energii.
Každopádně jsem se taky navrátil z topení elektřinou k topení dřevem, mizí to šíleně z dřevníku, ale ta částka na faktuře za elektřinu bude stát za ro :)
Ahoj, opět výborné poznámky.
Sice natočíš miň kWh, ale oni ti to spočítají :-)
Každopádně úsporám a soběstačnosti zdar!
Super Měřič Vidláku
:-))
Ak môžem zafilozofovat.. 4kwh z 1kg dreva bude asi ten ideál buk a 20% vlhkosť a tak, hádam že také poctive drevo nebude čiže by som rátal 30kg x 4kwh x 0,8 = 96kwh spalenych x 70% ucinnost kamen = 67kwh z toho 10kwh do systému a 57kwh salavych do priestoru.. alebo opačne ak by mala vložka papierovo výkon 17kw za 4 hodiny je to 68kwh.. či?:)
Pekne Vidláku, si šikula ;-)
Velmi zajímavé měření, to se mi moc líbí.
Rád se podělím s mejma poznatkama. Mám nainstalovaná krbová kamna, v rychlosti koupená Prity NS 26(plyn za letošní zimu by vyšel na 120k).Každopádně, nainstaloval jsem 3-cestný ventil atp. Ale po pár dnech jsem zjistil , že mi tam vlastně vadí...Ale proč?
Topím v kamnech a čerpadlo mi střídavě spínalo a vypínalo(nastavena na 65C, 3 cesták také), problém byl právě v tomto , že voda ,která odešla z kamen se ochladila v radiátorech a zas zpátky šla studená. Čerpadlo mám spínané příložným termostatem. Proto jsem udělal pokus, 3 cesták sem překlemoval, a jel jsem v režimu na plný výkon, zhruba 30 minut trvá než se celá voda v systému ohřeje, ale poté topím krásně na 75-80C bez nějakých problému v poklesu výkonu. Jelikož jsem také vypozoroval, že jakmile se dostane studená voda do kamen, poklesne jejich výkon, začne to čoudit a je větší spotřeba dřeva( topím suchým měkkým dřevem, bylo v dřevník uasi 5 let.) Proto je pro mne pohodlnější tato varianta. Investice do kamen a příslušenství se mi vrátí v podstatě za půlku topné sezony. Na jaře budu dávat akumulační nádrž 1,5m3 takže to také bude o něčem jiném.
Každopádně zkus vyhodit 3 cestný ventil, příložný termostat nastav cirka 0 10C méně nežli ti ukazuje teplota vody v "kamnech" a budeš mít lepší účinnost. Na 3-4 jed v plném výkonu a jeto.
Tak zdááár
Jo a abych nezapomněl, každé poleno,které hodím do těchto kamen si předem vyskládám na kamna a tzv. je předehřeji no a světe div se , výsledek je až k neuvěření. Je důležité dávat teplé dřevo do kamen. Každý kdo dával na základní škole pozor ví co se stane při styku teplé a studené věci, no přeci kondezát. Tak tam dávej ohřáte dřevo a bude to také o něčem jiném. Ale do budoucna je stejně lepší pořídit zplynovací kotel, ale pro aktuální zahnání krize s topením je to skvělá věc.
Ahoj, blahopřeju k Pritty, taky jsem kupoval na rychlo a koupil tohle. Mám regulovatelný 3 cestný ventil, takže ho stačí nastavit na 30 stupňů a je prakticky průchozí. Ale výkonu mám málo vzhledem k radiátorům, tak bych to dlouho roztápěl na pracovní teplotu. Topení zdar.
Super!
Ahoj Vidlak opat velmi pekne a zaujimave video ...Inak casovy rozdiel sa vyjadruje ako delta T.Aj tak by ma zaujimal presny vzorec na vypocet toho vykonu , lebo s tych udajov s displeja mi to nevychadzalo asi som nieco zle pocital , tak by som ta chcel poprosit presne o ten vzorcek.Svojho casu som potreboval vediet za ako dlho v sekundach ohrejem nejaky objem vody s pouzitim elektrickej spirali a na to je pekny vzorcek:t(sekundy)=4180(merna tepelna kapacita vody)*v(objem v litroch)*dT(pocet stupnov o ktore chces ohriat vodu inak tmax-tmin)/P(prikon spirali) cize skratene t=(4180*L*(tmax-tmin))/P
Ahoj ten vzoreček máme podobný, ale já chci výsledek v kWh, tak to dělím 3.6 a počítám litry za vteřinu.
Za zaklad povazuji linearne regulovatelne cerpadlo a pak muzes presne ridit idealni pracovni teplotu a teplotu spalin, neboli udrzovat kotel v idealnim spalovacim procesu…
Prece to same delas s mppt a fve panely, tak proc to nedelas s kotlem? Tam moc chladna komora a spaliny = klidne -50% ucinnosti do dehtu…
Za mne by bylo idealni to naprogramovat tak, aby otackove regulovatelne cerpadlo pracovalo ucinneji a navic takova cerpadla maji pry daleko nizsi spotrebu elektriny, nez tyhle levna 3 rychlostni
Ahoj, mohl by ses toho topenářského mppt ujmout :-)
Asi tak . Před cca 5 lety jsem se zajímal o jotuly cb. To bylo vymyšleno kvuli EPA testum (amerika) . Protože u nás testujeme na nominál a to američané neznají . Oni testují na emise prachu . Tedy nacpou plné topeniště a měří emise za ruzných rychlostí hoření (od 0,8kg/h až po max) . Nezajímá je efektivita , ale čoud z komína . Stačí se tedy podívat na ty americké plecháče co jsou u nás prodávané a jak mají nastaven sekundár a deflektor .
th-cam.com/video/UhhoBDsdcnk/w-d-xo.html
Tedy americké plecháče hoří čistě i když jsou zaškrcené a dusíte je . Tedy pomale hoří na malý prutok vzduchu a málo tepla jde do komína. . Jinak ve dřevě je 5kw/kg paliva . Při 20% vlhkosti máte 4kw a při 75% efektivitě jste na 3kwh /kg .
Doporučil bych tedy dát tam deflektor , aby mohli vyhořet dřevoplyny a stočil se plamen do esíčka a pak šel do výměníku . Protože až při 600°c hoří dřevoplyny a dají velké teplo . A dřevo je palivo zplynující (potřebuje vzduch do plamene) narozdíl od uhlí . To potřebuje naopak rošt , což dřevo nemusí. Největší problém je , že u vaší konstrukce kamen výměník sráží teplotu v topeništi a nehoří dřevoplyny , co u těch amerik hoří a spaluje saze. Proto je tak bídná efektivita.
Ahoj, hezké video. Děkuju. V jejich případě je na vrchu rozžhavená cihla a v mém případě studený výměník, takže i to sekundární spalování probíhá bídně. Což taky píšeš. Děkuju za tip s deflektorem.
@@vidlak001 Ještě poznámka k tomu čoudu z komína . V principu to co se u nás prodává , by neprošlo testy EPA a tedy se nemohlo prodávat v americe . Protože nominál je za předepsaných podmínek (optimální množství paliva a otevřeného vzduchu) , což v reálném provozu nikdo neprovozuje . Vzniká tedy čoud z komína (saze) . A saze je nespálený uhlík . Tedy uhlík nenašel kyslík a nevznikl kysličník uhelnatý . No ale pak jdeme ještě výš a při 600°c se spaluje kysličník uhelnatý (CO +O2= CO2) . A protože to hoří ještě víc a jdete tedy logicky k 800°c , tak se značně zvyšuje učinnost (vysoká teplota v topeništi a nízká v exteriéru) . A když při tom máte utažený vzduch , tak pak jde málo tepla do komína (efektivita) . U vás jde o značnou rychlost hoření a i když třeba jde do komína jen 200°c , tak ho jde značný objem a tedy i množství energie.
Až tedy budete vymetat komín a vysypete kýbl sazí , tak jste vlastně prohnal nespálené dřevo topeništěm.
Mohu se zeptat, o jaký deflektor se jedná. Děkuji a zajímavé postřehy
@@SepuEman71
Pane Sepu Ejman .
Na tom americkém videu je řez topeništěm . Dole cihličky , na bokách cihličky a nahoře deflektor který se zvedá směrem zpět ke dvířkum . Na něm je deka (izolace) . Tedy deflektor vrací žár zpět dolu do topeniště a pod deflektorem jsou trubky se sekundárním vzduchem . Tam tedy dohoří dobře dřevoplyny a oheň se pak otáčí pod plotnu a spaliny jdou do kouřovodu a komína . Výměník by tedy měl být na místě kde je plotna u těch plecháču . Pan vidlák má topeniště alá táborák kdy místo toho deflektoru má chladný výměník co má stěží 70°c . Ten výměník ochlazuje topeniště a ten chlad padá dolu do ohně (studené klesá) . Oheň nemá rád studené .
@@jandobes8970 děkuji za odborný popis, ale většina krbů je takto konstruována a dokonce jsou výměníky trubkové "propletené" z boku a vrchu s velkým topeništěm a to je teprav ala táborák. Kolikrát když ty krby vidím tak je jasný že to moc nemůže být výkonný. Akorát nechápu od výrobců údaje o výkonu do vody a vzduchu když konstrukčně je to nesmysl a vše je o obsahu vody, výměník+rozvody topení
Tie kamna budú mať v dokumentácii hádam vykonove hodnoty, ako aj účinnosť..by bolo zaujímavé porovnať.. hádam okolo 60-70% učinnost krbu, čo nejde do vymeniku ide do vzduchu a zvyšok do komína.. inak čapica dole ako sa u nás hovori, zaujímame postrehy nápady top realizácie.. merač tepla hádam že bude presnejši a nebude moc drahšie si ho zaobstarať či?:)
Ahoj, oni to měří při jmenovitém výkonu na zkušebně a mají suché dřevo... a tak něco změří. Ale člověk má doma jiné podmínky...
Ahoj Vidláku,
Zásadní chyba je umístění průtokoměru do sek. okruhu. Neměříš celkový průtok kotlem, který je součtem průtoků primárním a sekundárním okruhem. Odhaduji, že tam ztrácíš polovinu výkonu. Průtokoměr dej ideálně za filtr. Další chyba je příliš vysoká teplota zpátečky, tím malý rozdíl teplot potažmo snížení účinnosti výměníku. Nechci strašit, ale pokud nechceš strávit zimu u kamen, bez akunádrže se neobejdeš. Nevím na kolik Tě vše vyšlo, jednodušší by bylo pořídit kalorimetr, který umí vše uváděné, ba i více.
Neber to prosím jako kritiku tvé záslužné práce, chtěl jsem jen trochu nasměrovat Tvé hloubání. Hlavu máš dobrou, ona si to přebere.
Tak ať se daří.
Jirka
To samé platí o umístění teplotního čidla zpátečky.
Ahoj Jirko, děkuju za tipy. Já si to přeberu :-))
Vidláku, dobrý! K té bilanci dodaných 120kWh a získaných 20kWh : tabulková hodnota energie obsažená ve dřevě se nemůže 100% vyzářit, protože je třeba odpařit vodu obsaženou v tomto dřevě. Tedy bude záležet na míře suchosti dřeva a i suché dřevo má 8%-10% vody. 10kg dřeva o vlhkosti 10% = 1 kg vody. Ohřátí této vody z 10°C na 100°C a dále její odpaření spotřebuje kolem 0,75kWh /pokud dobře počítám). Dál, jak jsi i uvedl, jen část energie jde do výměníku. Část se vyzáří kamny a něco vyletí komínem. No a taky ne všechen uhlík ve dřevě obsažený zoxiduješ, něco v podobě uhlíků zbyde. Ale poměr 1:6 je podezřelý a nedivím se, že ti vrtá hlavou :-).
Ahoj Andreji, hezké a užitečné výpočty. Ono je to celé výpočtově zajímavé. Brzy budeme svědky zvýšení účinnosti :-))
Osobne si myslim ze nemozes pocitat ze 50/50 dovzduchu/ do vody . Pri zlom odoberani tepla do vody to moze byt 80 do vzduchu a 20 do vody ....cize realne mozes mat vykon(ucinost) celkovy o dost vacsi
@@xixan On to Vidlák jen tak nadhodil , aby řeč nestála :-). Nicméně je dost pravděpodobné že poměr může být jiný a možná i proměnlivý např. podle intenzity topení se může měnit prostup tepla do výměníku. Totéž například podle čistoty povrchu výměníku, skla ve dvířkách, odtahu spalin atd. Těch faktorů může být mnoho.
Dobrý den
Ahoj . prosím tě neposkytnul bys mi program pro arduino na kalorimetr.
Ahoj, když mi napíšeš e-mail, tak ti ho pošlu.
Ahoj Vidláku hodně dobrý měřeni to je úplně super ty hodnoty které to ukazuje myslíš že je to potřeba ještě vylepšovat ?? Super video krásná práce 👍👍🙂👍🙂👍👍👍
Ahoj, měřidlo už ani vylepšovat netřeba, ale kamna a způsob topení a nastavení čerpadla a termostatického ventilu vylepšovat třeba :-))
Tam záleží na kolik chcete ohřívat vodu ne ? Jestli na 60 nebo 70 75 čerpadlo pouze pohání vodu udržuje stejnou teplotu zdravím Já mám Na Kotli termostat jakmile voda dosáhne 40 stupňů Můžu si libovolně nastavit teplotu Na kolik se má zapnout Jakmile se spustí čidlo termostatu okamžitě se zapne čerpadlo a během cirkulace vody se opět v kotli ochladí protože čerpadlo prožene studenou vodu z radiátorů do kotle
Ahoj, teplota výměníku by měla být větší než cca 60 stupňů, na 40 by to líp topilo, ale zanášel by se výměník a komín dehtem.
@@vidlak001 to máte pravdu hezky den přeji
@@vidlak001 nebude nízka účinnosti spôsobený tým, že musíš posielať do komína horúce spaliny aby to nedechtovalo?
Možno by bolo vhodné dať čidlo aj na meranie teploty spalín v komíne.
Plynový kondenzačný kotol, aby mal vysokú účinnosť, posiela do komína studené spaliny.
Tiež by som dal dve čidlá na meranie rozdielu teplôt primárneho okruhu. Zmenou rýchlosti, alebo cyklovaním obehového čerpadla by sa to dalo lešie vyladiť.
Arduíno by zvládlo aj riadenie (cyklovanie) čerpadla namiesto toho termostatu.
Inak super video ako vždy.
@@amonsoft to je rada:-)... čidlo do komína. Už se těším až to Vidlák rozvine. Instalace, programování, výzkum - zhodnocení. Budeme mít na co koukat a super motivace🙂.
@@vidlak001 Ale na čistenie komína existuje kominár (alebo ty) a na kachle servis (alebo znova ty). Plynový kondenzačný kotol ide tak nízko s teplotou spalín, že potrebuje trvalý odvod kondenzátu do odpadu. A funguje to ! Já nevidím problém, aby si "výskumom" dospel k takému stavu, keď kotol ešte "netečie", no spaliny majú čo najnižšiu teplotu.
ahoj Vidláku, tvoje kamna není nic jiného než prohořívací kotel s nízkou účinností spalování, s každým přiložením hodně zakolísá výkon. Máš je dobře zapojená ale účinnost 75procent přeměny paliva v teplo s touto konstrukcí nelze dosáhnout. měl jsem litinového krakena ten svou konstrukcí je podobný kde plameny olizují studený výměník a přestanou hořet, teď mám odhořívací kotel a spálím minimálně o čtvrtinu dřeva méně.
Ahoj, ano, stavím na mizerném základu.
jaký je to kotel? typ , označení děkuji
Dal bych ten prutokomer i teplomery na "primarni okruh". Kdyz tricestnak pocrcava, tak bude udaj o prutoku diskutabilni. To ze se ohrata voda vraci do systemu nicemu nevadi, pokud meris teplotu na vstupu i vystupu. Nebo byl nejaky zavaznejsi duvod pro toto reseni? Event.kdzyby jsi to chtel udelat na desku s nejakym mensim procesorem lepe replokovatelne, muzu se angazovat:)
Ahoj, mě zajímá užitečný výkon do trubek. Dá se toho měřit víc, ale proč si to dělat složitější.
@@vidlak001 Ono by to ve vysledku merilo uzitecny vykon do trubek. Kdyz meris teplotu vstupu a vystupu kotle, tak to, ze se voda mota v primaru nevadi. Jsem presvedceny, ze by jsi se tak dopracoval k presnejsimu vysledku. Uskali je prutokomer a velmi pomaly tok, coz se na primaru nedeje. :)
To je zajímavé, že ti vyšla tak malá účinnost. Možná je to tím, že čerpadlo spíná až od určité teploty a pokud netopíš na jmenovitý výkon, kde je nejlepší účinnost, tak nedosáhneš ani poměru 50/50% vyzářeného tepla k teplu do trubek. A k té regulaci přívodu vzduchu. Neznám tvoje kamna, ale moje krbová vložká má oba přívody vzduchu samostatně regulovatelné a dost s nima během topení hýbu. Když zatápím, tak primár naplno a sekundár uzavřený. Jak se krb zahřeje snížím primár na 50% a otevřu sekundár naplno dokud hoří dřevo plamenem. Jak už jsoujen žhavé uhlíky, tak zastavím sekundár a otevřu primár naplno. Po celou dobu topení se snažím udržovat vysoký výkon, abych měl skvělou účinnost a když už je dost tepla, tak to nechám vyhasnout a teplo mi pak sálá jen z akumulace v šamotu. Nemám vodníka, ale kolem vložky mám šamotové cihly, kvůli nezávislosti na elektřině. Toť moje malé zkušenbosti. Možná by tu regulaci zvládlo i arduino, nebo EPS32 :) ale když topíme, tak býváme v místnosti, takže tu automatiku zase tak nepotřebuji. Děkuji ti Vidláku za tvé sdílení zkušeností.
Ahoj, tyhle kamna mají napsané, že mají regulaci primárního i sekundárního vzduchu, ale je tam jen jedno kolečko a o regulaci (primární/sekundární) se stará asi čidlo s kapilárou. Budu to muset prohlídnout :-)
Měj(te) se!
Neni problem v tom, ze meri vykon do vymeniku a ne vykon kamen? Tak 35% jde do komina a 35% jde do mistnosti a zbytek do vymeniku, pak by to odpovidalo ne?😂
Krasa:-)
Super prace. Jen ze zvedavosti, jake oznaceni ma to čerpadlo?
Ahoj, to je nějaký Grundfos Alfa asi 1.
ahoj ta l/m sa mi nezdaju je to strasne malo na obezne cerpadlo....
Taky se mi to nějak nezdá. Vidláku kolik je vody v topné soustavě a jak dlouho po zatopení trvá než se začne zpátečkou do kamen vracet teplá voda? Z toho by se dal spočítat průtok. Kdyby v topné soustavě bylo 300l tak při průtoku 3l/minutu by trvalo 100 minut než se začne ohřívat zpátečka což je dle mého nesmysl. Já mám v topné soustavě 400l a zpátečka se mi ohřívá do 20 minut což je průtok 20l/min a to mám oběhové čerpadlo nastavené na spodní hranici a topím tepelným čerpadlem o max tepelném výkonu 12kW. Při maximálním výkonu 12kW je rozdíl vstupní teploty jdoucí do TČ a výstupní teploty z TČ cca 12°C takže při průtoku 3l/min. bych vodu ohřál o 80°C
Je to v poriadku trochu si oklamaní je to preto, lebo čerpadlo si točí svoje litre v tom malom okruhu a tie litre čo zaznamenal vidlakov prístroj sú len tie ktoré tak povediac ušli cez ten trojcestny ventil do veľkého okruhu
Ahoj, taky mě to překvapilo, ale řádově to sedí. Když spočtu celkové litry a odhadnu rozdíl teplot.
To jsou plechový radiátory, k tomu nějaký trubky, možná ani ne 100 litrů. Zpátečka se ohřívá dosti pomalu, což je dané nízkým výkonem výměníku (při mém způsobu topení). Žádnou záhadu tam nevidím.
dodatek ,kamna mám 3KW do prostoru a 18 KW výměník
Ahoj, to je výborný poměr :-)
Když jsem slyšel úvahu nad účinností tvých kmen okamžitě mě napadlo odkud je to dřevo co nosíš. Protože bídná účinnost může být způsobe vlhkostí dřeva přineseného z venku. Já pokud přinesu v zimě z venku dřevo, které tam schne pod střechou klidně tři roky a hned ho začnu házet do kotle je účinnost úplně zoufalá a v kotli normálně kondenzuje voda. Proto dřevo nechávám vždy týden dosychat v teplé kotelně než ho začnu házet do kotle.
Ahoj, ano, to je jeden z detailů, které je třeba vychytat. Akorát že mám kotelnu v obýváku :-)
@@vidlak001 Tak zkus nechat jednu hromádku stát někde v rohu obýváku týden až 14 dní a pak udělej ten pokus znova, podle mě budeš mile překvapen.
Ahoj Vidláku , čidla teploty sa dávajú do takzvanej jímky ktorá sa zašrubuje do potrubia.
Nemyslím si, že v tomto prípade to bude nejak dôležité. Meria jednu aj druhú teplotu rovnakým spôsobom a rozhodujúci je rozdiel medzi nimi.
@@LadislavGerka Ja som to skôr myslel len tak informačne , že aj na čidla existuje tvarovka , ktorá sa predáva pod názvom jímka .
Ahoj nechtělo se mi kupovat a pájet dvě jímky. Jak píše Ladislav, myslím, že tady to není potřeba.
Není nad to, když se člověk chce poučit ze svých chyb.
Z čeho jsi vycházel pro výpočty?
Ahoj, vždyť to tam říkám... teplota, průtok, tepelná kapacita vody.
Ahoj, Vidláku, tak to klobúk dolu, skláňam sa až po zem! 🙂 Nikdy by som nepovedal, že by si bol schopný toto spraviť sám! Po HW aj SW stránke - veľký rešpekt!
Napadla ma ešte jedna vec: dozvedel som sa (keď som to dobre pochopil), že teplo z výmenníka krbu odoberáš len keď potrebuješ. Nedáva mi to síce logiku, lebo akonáhle by si zastavil čerpadlo vody vo výmenníku, začala by v ňom voda vrieť, ale o tom som nechcel. A dozvedel som sa, že vytápaš viacero miestností až po dielňu, kam ide zbytok tepla.
Napadlo ma, či by si to vedel urobiť tak, aby voda vo výmenníku prechádzala stále, aby sa nevypínalo čerpadlo a teplo nešlo zbytočne do komína - aby teplo, ktoré z neho nepotrebuješ do bytu by si ako nadbytočné púšťal do dielne, ktorú by si len netemperoval, ale vytápal by si ju celým zbytkom tepla, ktoré v byte nepotrebuješ. Myslím, že by sa ti účinnosť toho výmenníka vyšplhala veľmi vysoko, lebo podľa mňa tá malá účinnosť je aj tým, že celú dobu neodoberáš teplo z výmenníka, ale vykuruješ s ním okolie domu cez komín 🙂
Ahoj, děkuju za pochvalu :-) Měřidlo pořád měří už asi dva roky :-)
To bylo nějaké nedorozumění, teplo z výměníku musím odebírat pořád. Tedy neodebírám ho, pokud se vypne čerpadlo, protože se výměník ochladil. Ale výkon výměníku je celkem malý, takže nemám problém s přebytkem tepla, spíš naopak.
@@vidlak001 jasné, rozumiem, aj som si myslel. Nenechať cirkulovať vodu, keď horí krb by bola sebevražda. Voda by začala vrieť a roztrhalo by to systém.
No dobře,a když jsem kdysi psal jakou máš účinnost,tak si mě vykázal někam,proto by skutečně chtělo vědět jaká je teplota spalin a jaká nespálená energie utíká komínem.
V princípe potrebuje vedieť výkon ktorý využije. Teplo čo vyletí komínom je stratené. Vďaka meraniu však bude vedieť koľko tepla získa napr. z 30 kg dreva a porovnať rôzne spôsoby vykurovania.
Jako topenář mám pro tebe postřeh, že průtokoměr by měl být až za ESBE ventilem (tím směšovacím na primárním okruhu). Tím že se za ním voda mixuje, tak je tam vyšší průtok než pouze na jednom ze vstupů. Výkon tím pádem je vyšší... Co ty na to?
vidlák měří pouze užitečný výkon, který jde skutečně k užitnku. měření na tom primárním okruhu moc smysl nemá. větší průtok a menší rozdíl teplot, výkon bude podobný. rozdíl bude jen v ztrátách v trubkách
@@amperak no jo, to je pravda ...
Ahoj Oto, jak píše ampérák, mě zajímá hlavně užitečný výkon do trubek.
Výrobek super, ale nějak se mi nezdá logika s tím čerpadlem. Čím větší průtok tím rychleji se mi vrátí i voda zpět do výměníku. Voda se pak nebude vracet studená, ale i mnohem teplejší. Já doma když mám na kotli 60 stupňů teplou vodu tak v baráku mám 23 stupňů a to už je na padnutí. Stálo by za změření i teplota v kouřovodu protože výkon kotle se dělí mezi tři okruhy 1 teplo vyzářené do prostorů 2 teplo ve výměníku 3 teplo spalin. Teplo z kouřovodu hodně lidí podceňuje a doslova jej pouští bez užitku ven.
Přeju hodně zdaru a dalšímu výzkumu zdar 👍
Ahoj, ano, chtělo by to teploměr na komínovou trubku :-) Jen nevím, jestli ho integrovat do systému :-)))
Tak to teplo plameny, kouř, zář jde přez pruduchovej výměník kterej to odebere a právě zužitkuje do vody, tak si myslím že jde moc malá teplota ven do komínu
Vidláku, že jsou na tom všem nejlepší ta pohyblivá čísílka na displeji, že? :) A že by ještě byl lepší analog měřič ručičkový :) Jinak, je to parádní věc cos udělal, ale popravdě, abys byl schopen nějakým způsobem hodnoty zkoumat a vyhodnocovat a nemusel u toho sedět, tak to asi nějaký softvér co bude zaznamenávat hodnoty v čase a případně extrémy vyznačovati budeš zkrátka potřebovati :) Mě by se to ale líbilo tak jak to je :)
Ahoj, už takhle je to hodně dobrý a je tam toho hodně na koukání :-)))
👍
propojit do home assistent
Ahoj, souhlasím :-)
1/ krbová kamna máte roztopit a pak stáhnout primární vzduch na nulu a jen přikládat. Na skle a ohni je vidět, že topíte na malou účinnost, protože je začouzené. + Máte i špatné emise! Plamen musí být modrý!
2/ čidla bych umístil do trubek
3/ oběhové čerpadlo si nastavte na minimální průtok, respektive výstupní voda z výměníku 90°C a to lze docílit změnou rychlosti oběhového čerpadla. Takže přidat regulaci k oběhovému čerpadlu, která bude řídit jeho rychlost podle výstupní teploty!
👍
Ahoj, OK, děkuju za tipy!
dobrá práce ale asi budes muset dát jeste jeden měřák do komína
Ahoj, dělám na tom :-)
Vidlaku, musis zavrit primarni vzduch a nechat otevreny jen sekundarni. Pak by mel vykon stoupnout a dostat z toho spalku vic energie. Jinak ja spinal vodu pri 55°c ale nemel jsem primarni okruh se smesovacem. U tebe by to melo cyklovat mene.
Ahoj, budu postupně zkoušet různé způsoby topení a regulace a snad z toho něco vyjde.
Tiez si myslim ze voda by mala mat medzi55 a 65 stupnov, spinat pri 55 , aby dokazala prijat co najviac tepla ,71 mi pride velmi vela
Seš si jist tím průtokem? Průměrné čerpadlo dá v maximu 45litru za minutu, tvůj 2.5 litru mi přijde tedy strašně málo..... Moje kamna by se s takovým průtokem pretopili a uvařili.
Ahoj taky mě to překvapilo, ale řádově to vychází...
U těch kamen jsou ty dírky na vzduch k tomu, aby mohl hořet dřevoplyn a spalování bylo účinnější, efektivnější a ekologičtější.
Ještě by ta účinnost šla změřit v kouřovodu. Tam by se to stanovilo pomocí teploty a zbytkového kyslíku při spalování. :)
Je to na webu tzb info - clanek stanovení účinnosti kotlů. kapitola 4.4.3 . Tam by jsi zahrnul vlastně i energii předanou vzduchem do obýváku.
Jen někde sehnat někoho s tím měřákem..
Zajímaly by mě ty hodnoty účinnosti na nominální vs ten škrcený výkon. :)
Ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to škrtit ten sekundární vzduch
A ještě dotaz: ty čidla jsou zakrytá tou izolací správně? Já naopak četl, že nesmí být izolovaná
Ahoj, děkuju za tipy. Sekundární vzduch nejde škrtit, je automatický :-/ Ale dneska ho škrtím ucpáním děr. Zakrytí čidel nevím. Řekl bych, že takhle se víc přiblížím teplotě v trubkách a čidlo se nebude ochlazovat.
A to ještě nevíte že by se na ten krb dala udělat malá parní elektrárna . To by bylo teprve terno to by jste mohl zadarmo vyprat a svítit v domě .
Ahoj, to bych moc chtěl, vážně :-)
možná by bylo zajímavé snížit otáčky čerpadla aby to běželo bez přestávek plynule
Ahoj, to bude jeden z pokusů :-)
Nebyl nahodou ten vypočet špatne
Nemělo by se delit 20:120
protože učinnost nemuže být víc jak 1
Ahoj, ano 20/120, rozumíme si.
K té výhřevnosti dřeva, je od asi 13 (topol) po 18 MJ/kg (borovice). Větší vliv bude mít konstrukce kamen..
Ahoj, ano, v tomto případě to bude o konstrukci a možná o optimálním výkonu.
Měřič výkonu kotle (kalorimetr) by Vidlák v akci - ja to čítam ako nový sub-kanál "Vidlák v akci" (niečo ako "bratři v triku"). :-)
:-) Mohl bych to přejmenovat.
Nějak mě nesedí teplota zpátečky na teploměru a teplota zpátečky na přístroji.
Ahoj, jedná se o jiní trubky, jednou je to primární a jednou sekundární okruh.
Vidláku, přeměněna energie hoření se rovná téměř 0 (čistě fyzikálně)
Opět poučné videjko už tím, že nutí přemýšlet... Hele Vidláku, není náhodou výkon, který měříš, výkonem který dokáží zpracovat Tvoje radiátory? Pokud by byla plocha radiátorů dvojnásobná, měl by být i cca dvakrát větší rozdíl teplot (tepelný spád) a vyšly by i jiné výsledky v rámci výkonu
nene, pokud by byly větší radiátory, tak se bude vracet studenější voda, termoventil se přivře aby zajistil správnou teplotu vody ve výměníku a klesne průtok.
Vezměme analogií v elektrice. Máme dvou ampérovÿ zdroj, aby se dobře počítalo tak 10 V (20W). Na něj připojíme zátěž ale jen 15W .. , obvodem bude protékat 1,5 A. Změní se nějak účinnost zdroje? Nezmění. Jen máme volnou kapacitu na další zátěž v hodnotě 5W. Pokud budeme měřit, tak se zátěží 15W naměříme vždy jen 15 W, i když víme že zdroj má výkon 20W. U topení to je, musí být, podobné, jenom ne asi úplně lineární. Jde o to, vybalancovat primární okruh teplotou tak, aby nedehtoval kotel, pak změřit kolík mi zbývá výkonu a o ten výkon zvětšit účinnost, nebo-li plochu radiátorů. Vidlák má nakročeno viditelně správným směrem. Nejsem topenář, jen si to odvozuju
Tak mě teď napadlo při nošení dříví na otop... Vidláku zkus simulovat větší plochu radiátorů tím že nad nimi otevřeš okno, budou se více ochlazovat. Co se stane s naměřenými hodnotami? Určitě se stane to co psal amperak, ale čísla nás zajímají.
Ahoj, jak výborně píše ampérák, bude se vracet chladnější voda...
amperak výborně!
Цікаво що за мова, адже багато я зрозумів з того що каже ця людина.