polovodičový jav bol objaveny v cca 1925... 1. tranzistor bol vyrobený v rokoch 1947-1948 v bellových laboratóriách a na komerčné použitie bol uvedený 1950-1951... začiatok 20. storočia sú roky 1900-1910
Jakou svéráznost máte na mysli? Pokud narážíte na různé násobky jednotek na jednotlivých osách, je to kvůli tomu, aby se celá VA charakteristika vešla přehledně do grafu a bylo možné znázornit všechny aspekty. Tedy jak "mikroproud" tak prahové napětí a i průrazné napětí.
Co je to prosím třeba to I(lomeno)A - jinak to do komentu nejde napsat. Pokud popisujete ve fyzice osy grafu, tak prosím pište veličinu, například pro stejnosměrný proud je to "I" a jednotky vložte do hranatých závorek [A]. Takto je to používáno a je to srozumitelné. Když už máte na osách různý rozměr (naprosto ok), tak alespoň napište orientačně (číslo) kolik myslíte že to tak asi je. :) např.: prahové napětí diody cca 0,2 až 3,5V - ale pro průrazné napětí to je od 3V do desítek kV :) Takže tam ty všechny aspekty stejně nenacpete. :))
@@marekpospa1266 existuje několik legitimních možností, jak zapisovat fyzikální veličinu a jednotku do grafu. Jednou z nich je ta, co píšete vy. Další je ta, co používám já, ta s lomítkem. Já nerad píšu do grafu [A] i když jak říkám, taky se to používá. Míchá se to potom s označením [I] = A tedy “jednotkou proudu je ampér”.
Je to správně. Napětí U4 už je vyhlazené díky připojenému kondenzátoru. Graetzovým zapojením se budu zabývat pečlivěji v některém z dalších videí. Vysvětlím vám to tam :-)
Je to blbě, takhle to v tomto zapojení nefunguje. A napětí U3 (na stejném drátku) vyhlazené ještě jaksi není? Jak se z napětí U3 stane U4? :))) Kouzlo. Ale těším se na vysvětlení.
@@marekpospa1266 je to dobře, mrkněte na web nebo do učebnice na usměrňovač. Ty obrázky jsou všude velice podobné. Ale nechci se s vámi hádat. Peace ❤️
Kdepak hádat, stačí se zamyslet. Když to nepomůže, tak měřit. Trafo, gretz, kondík, žárovku a osciloskop. Co ukáže ukáže osciloskop v bodě U3 a co v U4? Už? :))
On tam nechybí jen zdroj napětí, ale kopec dalších prvků, ukázat takto tranzistor jako zesilovač... No nechtěl bych Vás mít jako "učitele" fyziky. @@ZapiskyMF
polovodičový jav bol objaveny v cca 1925... 1. tranzistor bol vyrobený v rokoch 1947-1948 v bellových laboratóriách a na komerčné použitie bol uvedený 1950-1951... začiatok 20. storočia sú roky 1900-1910
Díky za doplnění historických údajů. Asi by bylo opravdu lepší říct od první poloviny 20. století.
@@ZapiskyMF v pohode, len som chcel upresniť, ale nie je to nejaká zásadná chyba.
Naprosto skvěle vysvětleno, díky Vám pochopeno!
Tak to mě moc těší. Ať se daří 😉
Skvěle vysvětleno! Díky!
10:59 "zesilovač" nemá napájení, bere free energii z vesmíru?
Už jsem odpovídal v jiném komentáři. Díky za pečlivé sledování.
super!
1:27 kde je ta baterie?
Myslím zdroj stejnosměrného napětí, asi jsem se přeřekl. Pokus jsem natáčel v jiné chvíli než zbytek videa.
třeba 5:00, osy jsou popsány velmi svérázně...
Jakou svéráznost máte na mysli? Pokud narážíte na různé násobky jednotek na jednotlivých osách, je to kvůli tomu, aby se celá VA charakteristika vešla přehledně do grafu a bylo možné znázornit všechny aspekty. Tedy jak "mikroproud" tak prahové napětí a i průrazné napětí.
Co je to prosím třeba to I(lomeno)A - jinak to do komentu nejde napsat.
Pokud popisujete ve fyzice osy grafu, tak prosím pište veličinu, například pro stejnosměrný proud je to "I" a jednotky vložte do hranatých závorek [A]. Takto je to používáno a je to srozumitelné.
Když už máte na osách různý rozměr (naprosto ok), tak alespoň napište orientačně (číslo) kolik myslíte že to tak asi je. :)
např.: prahové napětí diody cca 0,2 až 3,5V
- ale pro průrazné napětí to je od 3V do desítek kV :)
Takže tam ty všechny aspekty stejně nenacpete. :))
@@marekpospa1266 existuje několik legitimních možností, jak zapisovat fyzikální veličinu a jednotku do grafu. Jednou z nich je ta, co píšete vy. Další je ta, co používám já, ta s lomítkem. Já nerad píšu do grafu [A] i když jak říkám, taky se to používá. Míchá se to potom s označením [I] = A tedy “jednotkou proudu je ampér”.
1:59 když na tu diodu v závěrném směru přivedete dostatečné napětí tak se prorazí a proud také poteče 😉
Jinak supr práce, být student, tak ten kontext hltám
Ano, máte úplnou pravdu. Průraz zmiňuji v průběhu videa. 😉
@@ZapiskyMF tak to je moje vina, pardón
1:04 chyba, U3 a U4 jsou na stejném vodiči a každý průběh je jiný...
Je to správně. Napětí U4 už je vyhlazené díky připojenému kondenzátoru. Graetzovým zapojením se budu zabývat pečlivěji v některém z dalších videí. Vysvětlím vám to tam :-)
Je to blbě, takhle to v tomto zapojení nefunguje.
A napětí U3 (na stejném drátku) vyhlazené ještě jaksi není?
Jak se z napětí U3 stane U4? :)))
Kouzlo.
Ale těším se na vysvětlení.
Malá nápověda: th-cam.com/video/ciccGwXDfds/w-d-xo.html
@@marekpospa1266 je to dobře, mrkněte na web nebo do učebnice na usměrňovač. Ty obrázky jsou všude velice podobné. Ale nechci se s vámi hádat. Peace ❤️
Kdepak hádat, stačí se zamyslet. Když to nepomůže, tak měřit.
Trafo, gretz, kondík, žárovku a osciloskop.
Co ukáže ukáže osciloskop v bodě U3 a co v U4?
Už? :))
U toho zesilovače chybí zdroj napětí, tranzistor není perpetuum mobile.
Samozřejmě že není. Proto tam je zesilovač napsaný v uvozovkách 😉 ale máte pravdu, zdroj je samozřejmě potřeba.
On tam nechybí jen zdroj napětí, ale kopec dalších prvků, ukázat takto tranzistor jako zesilovač... No nechtěl bych Vás mít jako "učitele" fyziky.
@@ZapiskyMF
@@marekpospa1266 a já bych vás právě měl docela rád jako svého studenta 😉
@@ZapiskyMF Minuli jsme se zhruba o více než generaci, soudě dle vašeho videa.
@@marekpospa1266 tak natočte video vy:), když se vám tam pořád něco nezdá. Za mě video splňuje účel. A kromě toho, kritizovat zvládne každý ;)
Která vysoká škola Vám dala diplom?