Jiří Podolský: Zrod matematicky formulované mechaniky. Kepler, Galilei, Newton (MFF-FJDP 2.5.2024)
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 6 พ.ค. 2024
- V rámci semináře FPF (NPOZ008) opět běží v letním semestru 2024 cyklus přednášek FYZIKA JAKO DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁNÍ.
Jedenáctá přednáška z 2. 5. 2024 je na téma:
Zrod matematicky formulované mechaniky. Kepler, Galilei, Newton.
Přednáší:
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc. (Ústav teoretické fyziky MFF UK).
Odkazy z prezentace:
Věra Effenberger - Kuželosečky: www.karlin.mff.cuni.cz/katedry...
Galileovo muzeum Florencie: catalogue.museogalileo.it/
Newton (Cambridge Digital Library): cudl.lib.cam.ac.uk/collections...
Newtonovy zákony pohybu: cudl.lib.cam.ac.uk/view/PR-ADV...
Feynmanova ztracená přednáška: • Jiří Podolský - Feynma...
Program přednášek:
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl
Poznámka:
Prvních šest přednášek tohoto semestru od prof. Cejnara nebylo zaznamenáno a jsou k dispozici ze záznamu z minulého, případně předminulého běhu:
Pavel Cejnar - Kvantový svět (MFF-FJDP 22.4.2021) • Pavel Cejnar - Kvantov...
Pavel Cejnar - Kvanta a pole (MFF-FJDP 29.4.2021) • Pavel Cejnar - Kvanta ...
Pavel Cejnar - Symetrie a interakce (MFF-FJDP 6.5.2021) • Pavel Cejnar - Symetri...
Pavel Cejnar - Šipka času (MFF-FJDP 13.5.2021) • Pavel Cejnar - Šipka č...
Pavel Cejnar - Kritické jevy (MFF FJDP 10.5.2018) • Pavel Cejnar - Kritick...
Pavel Cejnar - Chaos a komplexita (MFF-FJDP 27.5.2021) • Pavel Cejnar - Chaos a...
---
Poznámka k automaticky vloženému nevyžádanému reklamnímu obsahu na TH-cam během přehrávání:
Milí a vážení přátelé, TH-cam kanál LLionTV je od svého založení v roce 2013 nemonetizovaný a tedy bez jakéhokoli finančního příspěvku plynoucího od komunity TH-cam např. za počet shlédnutí, nebo čas sledování. Tuto etickou zásadu vždy dodržoval a má pevnou vůli to tak nechat nadále, a to nejen z úcty k přednášejícím a účinkujícím, kteří jsou hlavními tvůrci obsahu, ale i z principu vyššího mravního. Donedávna byl takto provozovaný kanál hostován na TH-cam bez přidaných reklam a když se tato zásada změnila, doufal jsem alespoň, že pokud jde takto generovaný zisk připisován pouze třetí osobě, tedy správci / vlastníkovi tohoto média, bude množství nechtěně vloženého obsahu na rozumné a akceptovatelné úrovni. Žel tomu tak není a obávám se, že mezi placenými a neplacenými kanály dokonce není činěn žádný rozdíl. Zatím ani neznám žádný způsob, jak se vloženým reklamám nějakým přijatelným způsobem vyhnout nebo je alespoň redukovat na akceptovatelnou úroveň. Rozhodně nechci toto paradigma podporovat, proto ani nenabádám k předplacení služby např. TH-cam Premium (179.-Kč / měsíc), která umožní sledování videí bez reklam. Pokud někoho napadá nějaké rozumné řešení, budu moc rád za každou radu, např. na e-mail uvedený v závěrečném logu LLionTV většiny videí tohoto tvůrce. - วิทยาศาสตร์และเทคโนโลยี
Skvělej cyklus ... Pan Podolský ho luxusně vytunil ... :) ...
Jsem pouhý stavební inženýr, ale pana profesora Podolského poslouchám pravidelně a je to naprosto strhující. Existence lidí jako pan Podolský mi dodává důvěru v lidstvo.
Tituly zde zmiňovat nebudu, ale mám to úplně stejně. Jsme však na youtube, takže nebojte, zanedlouho se tu objeví mnohem “chytřejší” jedinci, než je pan profesor😂
@@MrBitterman75 Vseobecne maju akademici problem so spajanim teorie cisiel a geometrie. On ani nerozumie ze absolutne hodnoty complexnej gamma funkcie su hodnoty eliptickej krivky ! Co je vidiet ak si tie absolutne hodnoty zobrazim na 3d grafe, a ked odseknem cast toho grafu tak pohladom zhora uvidim elipticku krivku...
@@MrBitterman75 Určitě nejsem schopen opravit pana profesora v ničem spojeným s matikou či fyzikou. Ale třeba u jeho líčení přistání modulu Eagle mise Apollo 11 okomentovat a poupravit určitě mohu. Pan profesor zmiňuje že počítač tam byl primitivní a analogový. To není pravda. Počítač v modulu Eagle (AGC) byl i z dnešního pohledu normálním počítačem s již velmi vyspělou architekturou. Byl to první počítač využívající integrované obvody a i vzhledem k době svého vzniku měl slušný výpočetní výkon srovnatelný například s počítačem Apple II. V mnohém byl ještě daleko vyspělejší. Měl totiž 16bitovou architekturu. V průběhu přistání se určitě nerozblikalo vše červeně protože hlavní displej AGC měl elektroluminiscenční segmentovky s modrozelenou barvou. Takže chybové kody konkrétně 1201 a 1202 (přetížení paměti) byly jen signalizací, kterou šlo odmáčknou a pokračovat dále. Počítač se totiž nezastavil a nadále prováděl výpočty potřebné pro přistání. AGC umožňoval několik režimů přistání a to jak plně automatické tak s částečnou asistencí pilotovi. Takže i když Amstron s bravurním úspěchem převzal manuální konttrolu nad přistáním, tak mu stále AGC stále hrál klíčovou roli v asistenci a podpoře přistání. I když Armstrong provedl manuální korekce trajektorie a rychlosti kvůli nerovnému terénu a oblastem s velkými balvany, AGC pokračoval v plnění několika kritických úkolů:
- Údržba stabilní orientace: AGC pokračoval v řízení stabilizačních tryskových motorů (attitude control thrusters), aby udržel stabilní orientaci modulu. I když Armstrong ručně upravoval trajektorii a polohu Eagle, AGC zajistil, že modul zůstane v správném úhlu pro přistání, což bylo klíčové pro úspěšné a bezpečné dosednutí.
- Nabízení navigačních dat: AGC poskytoval stále klíčová data o rychlosti a výšce, což Armstrongovi umožňovalo provádět informované rozhodnutí o pohybu modulu. Tyto informace byly zásadní pro jeho schopnost efektivně ovládat modul a dosáhnout přistání na vybraném místě.
- Reakce na alarmy: AGC také pokračoval ve sledování systémových alarmů a zajišťoval, že i přes přetížení a vzniklé chyby 1201 a 1202 systém stále vykonává kritické funkce. (Počítač byl navržen tak, aby pokračoval v provádění prioritních výpočtů i během přetížení.)
- Monitorování systému: Počítač pokračoval ve sledování a řízení různých dalších podpůrných systémů lunárního modulu, jako jsou palivové systémy a komunikační systémy, což bylo nezbytné pro celkovou správnou funkci modulu až do okamžiku přistání.
Armstrong měl díky AGC tedy možnost se plně soustředit na pohyb v osách XYZ bez obavy o řízení orientace celého landeru vůči povrchu Měsíce.
A proč to píšu? AGC mne extrémně fascinuje a zmínka o "analogovém" charakteru mne zamrzela. Tak snad se nikdo neurazí, že jsem to takto doplnil.
2:04:40 Století 18. obsahuje letopočty začínající 17__, a nikoli 18__ přece přirozeně i v systému, který zná nulu. Je to ŘADOVÁ číslovka. Je to podobné, jako že člověk prožívá 18. rok svého života před svými 18. narozeninami, když je mu takzvaně 17 - ale je to 18. rok od okamžiku narození, kam pokládáme bod 0. Zrovna tak 18. centimetr na pravítku je mezi značkami 17 a 18. Třeba hodnota 17,89 cm je součástí 18. centimetru od bodu 0. A třeba čas 18.57 je součástí 19. hodiny dne. Hlavní rozdíl vidím v tom, že u těch století se nevžilo používání ZÁKLADNÍCH číslovek namísto/vedle řadových. Pak bychom mohli říkat, že 1789 je století "sedmnáct". Přitom běžně říkáme "je mi 17 a půl", "je 17 hodin", "je to dlouhé 17,89 cm". U těch století může být pro někoho překvapivé, že rok 1800 ještě patří do 18. století (1701-1800), a století 19. začíná až rokem 1801 (1801-1900). Takže 2000 let od bodu 0 uplynulo až na silvestra na přelomu let 2000/2001, a nikoli 1999/2000, jak by si člověk mohl snadno myslet. Rok 0 totiž skutečně chybí. Je to jen bod 0, od kterého začíná tzv. "rok 1" (čti "rok jedna"). Ve skutečnosti je to "rok první" a bylo by méně matoucí, kdybychom při hovoření o letech používali ŘADOVÉ číslovky. Takže nyní probíhá rok "2024." (čti "dvoutisící dvacátý čtvrtý"), a 2024 let od bodu 0 uplyne až na silvestra 31. 12. 2024. Zatím uplynulo jen 2023 let, 4 měsíce a 11 dní. (Psáno dne 12. 5. 2024.)
1:35:10 ved to su predsa fluxe z 1:04:10 ...