Děkuji za krásnou přednášku. Ostatně jak vždy od pana Podolského. Jako elektroinženýr pracující i s Maxwellovými rovnicemi celý život mě těší, že je opakovaně různými vědci a v různých epochách zdůrazňována jejich důležitost. Přeci je však tvrzení, že nic z toho (internet, bezdrátová komunikace, mobily, …) by neexistovalo bez těchto rovnic, přehnané. Je dozajista příjemné, a nad míru užitečné, se unášet krásou precizně a elegantně formulované teorie, ale lidstvo mnohokráte prokázalo, že je schopno rozvíjet technologie, ke kterým ještě nemá fundamentální teorie. Stejně i v tomto případě lidé začali experimentovat a využívat drátovou (i bezdrátovou) technologií bez znalosti Maxwellových rovnic nebo dokonce i Faradayových experimentů. Asi by nám trvalo násobně déle se propracovat k pokročilým technologiím bez znalosti Maxwellovy teorie, ale to je asi stejná spekulace jo jako tvrzení, že bez Maxwella by nic z toho, co máme, dnes neexistovalo.
7 หลายเดือนก่อน
chapu co chcete rict (samozřejmě je to co by kdyby, což historici neradi, z dobrých důvodů), ale v případě elektromagnetických vln tedy matematicky řečeno vlnových řešení Maxwellových rovnic s nenulovým členem s posuvným proudem máme před sebou ukázkový příklad toho, kdy teoretická úvaha - žádné pozorování přímé či nepřímé - otevřelo dveře a motivovalo Hertze pro hledání elmag vln a Marconi a všechno další šlo daleko za základním výzkumem. Tedy neni pravda, ze by neznal Marconi Hertze, prave naopak a Hertzovy pokusy byly primym overenim Maxwellovy hypotezy. To je něco, co není vůbec zřejmé (konečně nikoho z experimentátorů nenapadlo sledovat korelace mezi jiskristi, proc by to delali, takhle se věda z dobrých důvodů nedělá) a intuitivní - no řekněme že to co prezentuje Jiří o siločarách a jejich kmitání by mohlo vyvolat nějakou intuici, ale od prime mechanicke intuice dostat i jen tu nejjednodussi harmonickou vlnu je dost daleko, je to dano vztahem vektoru E a B jak to dnes popisujeme. Dá se říci, že čím dále jdeme (myslím ted na kvantovku eo ipso kvantovou teorii pole) tím méně jsou klíčové posuvy a postupy které následně technika využije intuitivní - dá se říct, že fyzika dává jazyk, bez kterého bychom si ani nepredstavili co je možné (a co naopak není, kolik je pořád hledačů perpetua mobile - ale bez solidní znalosti fyziky, kdo chápe proč se zachovává energie a co to vlastně znamená?). Jistě, technické myšlení je svérázné a vynalézavé a v rámci své domény dokáže ledacos - ale mnohokrát se ukázalo, že je variací ve velice různých podmínkách, neumí se jako baron Prášil samo vytáhnout za vlasy nad bažinu. Kdzž se bavíme o Maxwellovi jde o něco opravdu kvalitativně nového. Skutečně změny paradigmatu jak se říká, to prostě technickým myšlením orientovaným na praktické aplikace nejde vyrobit. A pro nás už je těžko představitelné, jak obrovský skok to byl. Nakonec uvědomme si, že je v historii zajímavě vidět, a řada lidí nad tím spekuluje, že jinak velmi vyspělá antická civilizace která se dotkla empiricky mnoha jevů a měla relativně pokročilou matematiku, nedokázala udělat pojmovou syntézu - z níž by pak mohly vzejít otázky, které dokázali položit Kepler, Galileo a Newton a otevřeli dveře mimo jiné k aplikované mechanice. Jazyk, modely a to, čemu dnes říkáme teorie, jsou základní nástroje pro zkoumání světa - což nemusí být jasné, pokud nemá člověk zkušenost. Tady je vidět, jak modelově zafunguje nový jazyk - Maxwell v roce 1864 dává v Treatise směr pro všechny po něm, předlohu pro celou třídu úspěšných teorií. Zdaleka nejde jen o to, že předvídá nějaké radiové vlny které pak v Prusku objeví a zkoumají Helmholtz a Hertz a ukazuje, že mají stejnou podstatu jako viditelné světlo. Jde taky např. o to, že permeabilita a permitivita vakua jsou parametry spojené jednoduchým vzorcem s rychlostí šíření té spočtené vlny, tedy mimo jiné světla. Později se ukáže, že rychlost světla je mezní rychlostí šíření signálu a je intimně spojená s kauzální strukturou prostoročasu a ještě později to, že všechny částice s nulovou klidovou rychlostí zprostředkující tzv. interakce se šíří touto limitní rychlostí. To je něco, co se ukáže až když napíšeme teorii jako celek a začneme zkoumat jednotlivá řešení. Zároveň nám otevírá cestu k dalším idejím, jak to Jiří velmi stručně nastinuje. Ten vztah mezi základní fyzikou a engineeringem, technologiemi na ni zalozenemi je velmi zajimavy - zajímavý příklad budiž slavný příklad projektu Manattan, který je naprosto unikátním příkladem toho, kdy od základního fyzikálního objevu k testu funkčního zařízení (The Gadget) uplynulo 6 a půl roku. Něco takového se nestalo do té ani od té doby. Docela pěkný dokument se svědectvími takových lidí jako byl Hans Bethe, který sám aplikoval tehdy novou kvantovou mechaniku na první modely atomového jádra a v Los Alamos byl hlavou teoretické divize (později se hodně podílel na vyzkumu termonukleárních procesů v jádru hvězd, viz. Betheho cyklus) ukazuje, jak liché je předpokládat, že by se dala nějaká taková technologie vytvořit bez pojmové revoluce kvantové mechaniky. th-cam.com/video/xwpgmEvlRpM/w-d-xo.htmlsi=9WmsgIfuVUBm40V1. To pro ilustraci toho jak zásadní je mít ty správné pojmy a jejich vztahy když vstupujeme do nového světa. A to rozhodně Maxwell a elektromagnetické vlny jsou, takový vstup.
@hmmh-qq Jistě, třeba výpočet tvaru a teploty el. oblouku a plasmy vznikající v jistících a ochranných prvcích; v poslední době zejména v DC obvodech (400 až 1000 V). Samozřejmě nehledáme analytická řešení, ale provádíme numerické modelování (například i v nástroji, který se jmenuje příznačně Maxwell). Bez Maxwellových rovnic by dnešní elektrická zařízení nefungovala tak dobře, nebo by nám jejich vývoj trval mnohem déle. Ale jak výše, i zde spekuluji, že i bez jejich znalosti by dozajista velká část elektrotechniky a komunikace existovaly.
To jsou jen matematické modely, které se snaží realitu nějak popsat, ale prakticky využívané přístroje byly navrhovány a zkonstruovány při testování a zkoušení ve skutečných podmínkách. Ještě před Maxwellem vědci Georg Ohm a Michael Faraday značně k poznání přispěli. Faraday vytvořil svůj stroj na výrobu el. energie bez potřeby znát Maxwellovy rovnice a toto platí dodnes.
24 วันที่ผ่านมา
@@PavelKucera-bd9dd víte, tohle je zajímavé téma na celý cyklus přednášek nebo aspoň blogpost, než na kometáře pod videem. Nicméně se pokusím shrnout pár podnětů a připojit k nim pár zdrojů k zamyšlení. Část z toho bude nutně v angličtině, jinak to ani dnes nejde. Především vztah vědy a inženýrství. Zkusme odhlédnout od obvyklých legend a mýtů a podívat se na konkrétní příklady a z nich pak zobecňovat. Věda(budu dál psát za fyziku) a inženýrství se navzájem potřebují, ale jinak než se to obvykle traduje. Především - Každý obor má hromadu svých mýtů. Myslím to tak, jak je to (historiky) diskutováno hezky např. zde th-cam.com/video/iPBfamqSg6c/w-d-xo.htmlsi=b-wugCOrihQ58mE4 - jde o příběhy, které se sdílejí a ačkoliv to všechno bylo ve skutečnosti jinak, mají tmelící roli pro kmen/komunitu/společnost. A jedno jestli je to starý kmen, nacionální mýtus nebo vymezení se inženýrů jako svého druhu společným smýšlením propojeného kmene. Fyzici mají takových legend hromadu, které ač jsou v rozporu s tím, jak se věci děly, přenášejí přes učebnice i generace. Například adorace Demokritovského nebo Epikurejského atomismu jakožto předchůdce moderní náhledu na strukturu hmoty - ačkoliv ze znalosti zdrojů viz. např. přednášky doc. Kratochvíla který je expert na presokratické texty th-cam.com/video/sWTiwTavAkc/w-d-xo.htmlsi=3Xx1a361gBLEdo7f jasně plyne, že to s naší představou nemělo nic společného, jednalo se o objekty logické a nikoliv empirické a jestli něco byl zajímavý objev byl to prázdný prostor. Přeso se tahle legenda táhne od základškolských učebnic po (jinak excelentní) popularizační knihy Carla Rovelliho. Stejně tak legendy kolem Giordana Bruna jako "prvního kosmologa" nebo Galileovi přisuzované výroky atd. Je to marné, legendy a mýty žijí svým životem. To stejné je legenda o které píšete - podívejme se na to pořádněji - jak to bylo a je a taky k cemu slouží. Mám v tom jistou zkušenost, protože ačkoliv fyzik pracuji mnoho let v technickém světě IT a vývojových projektů, takže debaty s inženýry na téma základní fyziky a vztahu k technice vedu pořád a ten názor, který popisujete je "definujícím článkem víry kmenu", abych to řekl religionisticky :) (a opakuji, fyzikové mají zase svoje, nechci to shazovat, jen uvádět na pravou míru a hlavně vynést to jako téma k nějaké reflexi). Mimochodem pokud jde o ANSYS Maxwell www.esss.com/en/ansys-simulation-software/ansys-hfss-electromagnetic-simulation/ - tak to je přesně sw řešení založené na numerickém řešení Maxwellových rovnic v okrajových podmínkách, které dovolují zjednodušení vyplývající z dané situace a jejich numerické řešení pro speciální podmínky a ne v "plné palbě" když to není třeba. To, že dnes používáme sw balíky pro inženýrské výpočty je velký pokrok oproti době logaritmických pravítek, ale má to v sobě jednu IMHO velmi nepříznivou stránku. Lidé, kteří je rutinně používají nerozumí tomu, co je uvnitř - ani z hlediska numerické matematiky ani z pohledu fyziky. Kolega (a dlouholetý kumpán) Vita Stembera (v dílu tohoto cyklu, kde Jiří Podolský hovoří o orloji přidává postřehy, zabýval se jeho historií a přinesl konstrukci původního lihýřového hodinového stroje) je numerik, který programuje vlastní solver pro statické i dynamické výpočty (ne elektřinu, pevnostní výpočty, což je někdy složitější než elektrické výpočty, dle materiálu) a balík ANSYS používá často jako referenční sw - bere se v oboru FEM jako zlatý standard (příslušně drahý) často dosti sardonicky komentuje inženýrský způsob použití výpočetního software vyplývající z faktu, že jeho uživatelé chtějí čísla, ale tomu jak která metoda pracuje a jaké jsou její meze pořádně nerozumějí a tak přidávají své albánské, rumunské a bulharské konstanty. Když Jiří komentuje v přednášce formalismy Mawellových rovnic, např. zavedené inženýrem Heavisidem jako velmi užitečné, je to právě pro tu generaci inženýrů, kteří museli vycházet z "prvních principů" jak se říká ve fyzice. Takových dnes je, obávám se, minimum - i díky skvělým (občas) balíkům sw, které strašně zjednodušují rutinní práci, ale zastinují fakt, co se ve výpočtu vlastně odehrává a jaká rovnice jakou metodou se zrovna diskretizuje a řeší.
Maxwellové rovnice (vytvorené iba na základe “Maxwellovho pozerania na Faradayové čiary”) sú výsledkom Maxwellovho pokusu “opísať Faradayové čiary pomocou rovnice, resp. rovníc”. A až po ich vytvorení, t.j., až na ich základe, J. C. Maxwell vymyslel (obrazne povedané “vycucal si z prsta”) postulát (predpoklad) “o existencii EM vĺn”. No podľa mňa, Faradayové čiary “nie sú indíciou” na vytvorenie postulátu “existujú EM vlny”, a to z týchto troch dôvodov: 1.) Čiary vytvorené z pilín zoskupených v magnetickom poli (tie, na základe ktorých Faraday nakreslil “Faradayové čiary” a postuloval “EM pole”) sú “stabilné”, t.j. “nevlnia sa”. A keďže ja nevidím u Faradayových čiar “ani jeden prejav vĺn” (t.j. ani jeden prejav lineárnych vĺn, ani jeden prejav plošných vĺn, a ani jeden prejav priestorových vĺn), preto, podľa mňa, nie sú prejavom vĺn, resp. vlnenia. A preto nie sú ani dôvodom na vytvorenie vlnových rovníc. 2.) Nezmyselnosť sekundárnych teórií (t.j. teórií, ktoré boli vytvorené na základe primárneho, Maxwellovho postulátu, resp.. na základe Maxwellových rovníc), t.j., “ŠTR, VTR, kvantovky”, je súčasne dôkazom aj nezmyselnosti primárneho, Maxwellovho postulátu. 3.) No hlavným dôvodom pre odmietnutie tohto postulátu je to, že neexistuje ani jeden dôkaz jeho platnosti. T.j., 1.) ani jeden pravdivý opis prírody, ktorý by dokazoval jeho platnosť, a 2.) ani jeden pravdivý záver fyzikálneho experimenta, ktorý by dokazoval jeho platnosť, Ja neviem, u koľkých ľudí navodzujú Faradayové čiary “ilúziu vĺn”. No jedno viem isto, že “nevykazujú ani jeden prejav vlnenia”, a preto nechápem, prečo Maxwell použil na ich opis “vlnové rovnice”. Tie vlnové rovnice, na základe ktorých následne vytvoril postulát, ktorý najlepšie charakterizujú slová “o existencii Maxwellových, EM vĺn, ktoré sa šíria pomocou étera”. V Bratislave, 05.07.2024 Miroslav Jati
Teória pola nie je plodná myšlienka. A preto nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, 1:18:18: “ Tak ako “atomizmus” bola plodná myšlienka, tak stejne “teória pola” je plodná myšlienka. “ Lebo medzi týmito dvoma teóriami, t.j., medzi 1.) teóriou “o existencii hmotných atómov” a 2.) teóriou “o existencii nehmotných polí” je podstatný (obrovský) rozdiel. 1.) Teória “o existencii nepozorovatelných, hmotných atómov” je racionalná teória, lebo opisuje niečo, čo je 1.) hmotné, 2.) predstavitelné, a 3.) racionalno očakavatelné. Lebo, ak každá, pozorovatelná hmota sa skladá z niečoho menšieho, potom je racionálne očakávať (predpokladať, postulovať), že aj najmenšie, pozorovatelné častice hmoty sa budú skladať z niečoho ešte menšieho, t.j. z ešte menších, nepozorovsatelných častíc hmoty. 2.) Teória “o existencii nepozorovatelných, nehmotných polí” je iracionalná (nezmyselná) teória, lebo opisuje niečo, čo je 1.) nehmotné, 2.) nepredstavitelné, a 3.) racionalno neočakavatelné. Lebo “nehmotné body”, resp. “nehmotné častice energie” sa v prírode nevyskytujú (neexistujú). V našom, pozorovatelnom svete existujú iba kde-aké, vymyslené, ducharské teórie o existenciách kde-akých, nehmotných (t.j. ducharských) osôb, ktorým sú pripisované kde-aké, ducharské (t.j. neprirodzené, v pozorovatelnej prírode sa nevyskytujúce) schopnosti. Bohužiaľ, Jiří Podolský považuje “teóriu pola”, čo je “ducharská teória o existencii nehmotných častíc energie”, ktoré vytvárajú okolo pozorovatelných, hmotných častíc akési “nehmotné polia”, za rovnako plodnú myšlienku, ako je “atomizmus”, čo je “teória o existencii pozorovatelných, hmotných častíc, ktoré sa skladajú z ďalších, ešte menších, nepozorovatelných, hmotných častíc, ktoré dnes opisujeme pomocou pojmov, akými sú “molekuly, atómy, či subatomové častice”. (Ale pripúšťam, že “atomizmus” sa dá vysvetliť aj iným, menej pozitivným spôsobom.) Ducharské teórie mali racionalné opodstatnenie (sú plno akceptovatelné) v časoch, kedy sa nedalo lepšie odpovedať na mnohé, racionalné otázky, ktoré začínali slovom “prečo”. Napr.: Prečo nejaký, konkrétny, pozorovatelný dej funguje (beží, deje sa) tak, ako funguje? Je smutné konštatovať, že ešte aj dnešní fyzici sú ochotní ich vytvárať, resp. akceptovať. V Bratislave, 19.07.2024 Miroslav Jati
Otázka na teoretických fyzikov: Ktorý “druh vĺn” opisujú Maxwellové rovnice? 1.) Podľa Maxwella “ním postulované EM vlny by sa mali šíriť pomocou častíc étera” (rovnako postulovaného nejakým fyzikom). T.j., podobne, ako sa šíria zvukové vlny v atmosfére Zeme pomocou molekúl vzduchu. A v tom prípade by bolo možné očakávať, že keď Maxwell hovoril o “EM vlnách”, mal na mysli “priestorové vlny”. 2.) Podľa Einsteina “Maxwellom postulované EM vlny by sa nemali šíriť pomocou častíc étera” (lebo Einstein vyhlásil “éter nie je potrebný”). A v tom prípade by bolo možné očakávať, že keď Einstein hovoril o “EM vlnách”, mal na mysli “lineárne vlny”. 3.) Bohužiaľ, Jiří Podolský sa znova vyhol otázke “ktorý druh vĺn opisujú Maxwellové rovnice”.
A preto znova vyzývam Jiřího Podolského, resp. ktoréhokoľvek iného, teoretického fyzika, aby v odpovedi napísal “ktorý druh vĺn opisujú tie fyzikálne rovnice, na základe ktorých Maxwell vytvoril postulát “existujú EM vlny”. (Ktorý dnes fyzici naivne považujú za “opis prírody”.) Stačí napísať jednoduchú vetu: Maxwellové rovnice, ktoré opisujú “EM vlny” 1.) opisujú “lineárne vlny”, alebo 2.) opisujú “plošné vlny” (ako sú napr. “hladinové vlny”), alebo 3.) opisujú “priestorové vlny” (ako sú napr. “zvukové vlny”). Nechápem, prečo sa fyzici boja špecifikovať (konkrétne pomenovať) druh vĺn, ktoré opisujú Maxwellové rovnice. V Bratislave, 05.07.2024 Miroslav Jati PS: A, ak sa bude Jiří Podolský aj v budúcnosti vyhýbať otázke “ktorý druh fyzikálnych vĺn opisujú Maxwellové rovnice”, potom by mohol dostať nelichotivú prezývku “přizdisráč”, čo je charakteristika osoby, ktorá sa bojí vyjadriť svoj názor.
Vysvetlenie EM pola (EMsféry) pomocou “pavučiny” je zavádzajúce. A preto zásadne nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý šíri, 1:15:08: “ Pole je pavučina okolo zdroja. Zdroj je tu pavúk, a muška interaguje nie s tým pavúkom, ale s tou pavučinou. “
A to z týchto 3 dôvodov: 1.) Pavučina je “plošný objekt”, no EM pole (ktoré ja nazývam EMsféra) je “priestorový objekt”. 2.) Prirovnanie EM pola (EMsféry) ku pavučine “absolutne nerieši kľučovú otázku”, ktorá znie: “ Z čoho je zložené EM pole? “/(Ak neexistuje hmotný éter, ktorý “Einstein odmietol”.) Bohužiaľ, Jiří Podolský nepomenoval dôvod, pre ktorý Einstein odmietol teóriu “o existencii hmotného étera”. Žeby z dôvodu, že je to až taká blbosť, že lepšie ju radšej vôbec nespomínať? 3.) Keď presťahujeme pavúka, automaticky s ním sa nepresťahuje aj pavučina, na rozdiel od silového EM pola, ktoré sa vždy “automaticky presťahuje spolu s magnetom”, t.j., magnet a EMsféra sú dve neoddelitelné súčasti jedného celku. Čo pavúk s pavučinou rozhodne nie sú. V Bratislave, 16.07.2024 Miroslav Jati PS: Na jednej strane, Jiří Podolský nechce vysvetlovať ako deťom v materskej škôlke, že “pole je ako pavučina okolo zdroja”, no na druhej strane to vysvetli iba ako deťom v materskej škôlke, t.j. pomocou tej pavučiny. Ako keby žiadne iné vysvetlenie pre “nehmotné pole” nemal. (A hanbil sa to priznať.)
Nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý hovorí, 0:26:42: “ Takže Slnko niečo není okolo seba, a to gravitačné pole, tak, ako magnet mení okolo seba magnetické pole, ktoré môžeme vizualizovať pilinami, a to sprostredkováva interakciu, A teda objekty interagujú s polom, nie s magnetom, ktorý ho vytvára. “
Lebo ja považujem EMsféru (EM pole) za “súčasť magneta”. A to z tohto dôvodu: Ak presťahujeme magnet, napr. z jedného stola na druhý, presťahujeme s ním aj jeho EMsféru (EM pole). A to dokazuje, že EMsféra (EM pole) je “súčasťou magneta”. A preto, ak železné piliny interagujú s EMsférou magneta, interagujú s magnetom. Je to rovnaké (nie iba podobné), ako keď nejaký objekt vletí do atmosféry Zeme, a tam zhorí, tak správny opis tejto udalosti by mal znieť “ak zhorel v atmosfére Zeme, zhorel v planéte Zem”. Inými slovami, tak, ako atmosféra Zeme je súčasťou Zeme, a teda nie je sprostredkovatelom medzi Zenou a letiacim objektom, tak aj EMsféra (EM pole) je súčasťou magneta, a teda nie je sprostredkovatelom medzi magnetom a železnými pilinami. V Bratislave, 17.07.2024 Miroslav Jati PS: Faradayom postulované EM pole, ktoré ja opisujem pomocou pojmu “EMsféra”, je vysvetlením, resp. priblížením vysvetlenia, tzv “pôsobenia síl na dialku”. A teda, nie je popretím tzv. “pôsobenia na dialku”, ako to chybne šíri Jiří Podolský.
Jiří Podolský “neprávom obviňuje Newtonovskú mechaniku”, keď hovorí, 1:56:24: “ A kvantovka? Keby obiehal elektrický náboj okolo iného náboja, tak vyžiari EM vlny, a zachvilu sa atóm zrúti. A to je závažný problém. A to je problém Newtonovskej mechaniky. “ Bohužiaľ, Jiří Podolský nehovorí pravdu (zavádza), lebo Isaac Newton nikdy nepostuloval, že negativno nabitý elektrón obieha okolo pozitívno nabitého jadra. Tento nezmysel postuloval niektorý “fyzik Einsteinovej generácie” (Thomson?: Rutherford?, Bohr?), a ostatní “fyzici Einsteinovej generácie” tento nezmysel stadovito akceptovali. Takže teória “o existencii negativno nabitých elektrónov, ktoré obletujú okolo pozitivno nabitého jadra” nie je problémom “Newtonovskej mechaniky”, ale je to problém “tých fyzikov Einsteinovej generácie, ktorí túto nezmyselnú teóriu vytvorili, resp., ktorí ju slepo akceptovali”. (A toto nie je jediný závažný problém, ktorí vyrobili “fyzici Einsteinovej generácie”.) V Bratislave, 03.07.2024 Miroslav Jati PS: Ak by Jiří Podolský kritizoval Isaaca Newtona za to, že vytvoril nezmyselnú teóriu “o existenciu nepozorovatelného času” (t.j. času, ktorý nikto nikdy nepozoroval, ktorý nikto nikdy zrozumitelne nedefinoval, a ktorému prisúdil “rovnako nezmyselnú, absolutnú rýchlosť plynutia”), potom by bola jeho kritika sira Isaaca Newtona plne oprávnená. Bohužiaľ, to neurobil, a namiesto toho neférovo (nepekne) obvinil Newtonovskú mechaniku z niečoho, za čo ona skutočne nemôže. Lebo Newtonovská mechanika skutočne nemôžu za to, ak ju niekto použije (resp. zneužije) pri opise nejakej, nezmyselnej teórie. A ak chce obdivovatel, a šíritel, novej, Einsteinovej relativity opľuvať (neférovo kritizovať) starú, dobrú, Newtonovskú mechaniku, pľuvanec si vždy nájde, resp. si ho vymyslí.
Fyzici neponúkajú ani jeden argument, prečo by aj fotóny nemohli byť “častice hmoty”. A preto nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý hovorí, 1:17:01: “ Pole jsou spojité funkce prostoru. “ Lebo každá funkcia je prejavom “nejakých, konkrétnych, hmotných častíc v pohybe”. A preto každý opis funkcie, ktorý nie je opisom “nejakých, konkrétnych, hmotných častíc v pohybe” je opisom, iba a len “ducharskej funkcie”, resp. “ducharskej teórie”. A, ak Einstein zrušil “hmotné častice predpokladaného étera”, potom nechápem, prečo fyzici, vrátane Jiřího Podolského, pravidelne vynechávajú “mimoriadno dôležitú informáciu”, ktorou je odpoveď na otázku, “prečo Einstein zrušil hmotné častice u predpokladaného étera, a namiesto racionálnej “hmotno časticovej teórie” uprednostnil (začal šíriť) iracionalnú “nehmotno časticovú teóriu” (t.j. ducharskú teóriu) “o existencii nehmotných častíc energie”. Inými slovami, čo ho inšpirovalo (motivovalo) ku vytvoreniu tejto “ducharskej teórie”, resp., čo mu vadilo na tom, ak by aj fotóny boli “častice hmoty”. A čím presvedčil ostatných fyzikov, že táto jeho predstava “o existencii nehmotných častíc” je správna volba, resp., že je to “jediná správna viera”? (Keďže dnes tomuto nezmyslu stadovito konajúci fyzici slepo veria. Vrátane Jiřího Podolského.) Einsteinové paradoxy: 1.) Einstein zrušil predpokladaný éter, ktorý mal obsahovať “nešpecifikované, hmotné častice”. 2.) Einstein postuloval “fotóny”, čím nahradil vlnovú teóriu svetla časticovou teóriou svetla. 3.) No Einstein postuloval také fotóny, ktoré si predstavoval ako “nehmotné častice energie, ktoré sa pohybujú po akýchsi, iracionalných, vlnovkových dráhach”. A preto nastolujem otázku: Prečo Einstein odmietol akceptovať fotón ako “hmotnú časticu s nejakým nábojom”? Ako to vysvetlil? Resp., poskytol aspoň jedno racionálne vysvetlenie? Ja predpokladám, že fotóny sú “malé častice hmoty s negativným, povrchovým nábojom”, vďaka ktorému sa fotóny (malé častice hmoty zodpovedné za aktivácie zrakových vnemov) odrážajú od (resp., vyžarujú z) negativno nabitých povrchov viditelných objektov. V Bratislave, 18.07.2024 Miroslav Jati
Fotony mají dipólové magnetické pole, což je i jejich pohon. Vpředu má foton záporný náboj a vzadu náboj kladný. S čípky v oku reagují tak, že excitují elektron na jeho povrchu.
@@honzakcz7531 Ak by fotóny mali dipólové, magnetické pole, to by zapríčiňovalo ich spájanie, a nie pohon. Bohužiaľ, fyzici už stratili “maják racionálnosti”, a s úplnou lahkosťou produkujú akékoľvek iracionalné nezmysly.
Faraday vybral nevhodný (nesprávny, zavádzajúci) názov “EM pole”. Najpravdepodobnejšie preto, lebo ho nenapadol lepší názov pre to, čo uvidel, a aj nakreslil, pri jeho experimentoch so železnými pilinami v magneticko poli. Pojem “pole” nie je vhodný preto, lebo tento pojem opisuje niečo, čo je “plošné”, kdežto “EM sily pôsobia priestorovo”. A ak piliny ležia na papieri “plošne”, t.j., “ako na poli”, tak len preto, že na ne pôsobí aj gravitačná sila Zeme, a tá pôsobí na železné piliny silnejšie, ako EM sila Faradayovho magneta. Podľa mňa, správnejší názov ako “EM pole” by bol “elektromagnetosféra”, skrateno “EMsféra”. V Bratislave, 15.07.2024 Miroslav Jati
Magnetismus vzniká jako jednosměrný tok energie, proto nemůže existovat magnetický monopól, energie vždy musí na jedné straně přitékat a na druhé straně odtékat. Tento tok dokáže strhávat elektrony, čímž se dostávají do pohybu a vznikne elektřina. Co to ale je energie, co to v prostředí teče, to věda ještě nedokázala odhalit, ale dokáže pozorovat jen důsledky energie na hmotu. Maxwellovy rovnice s pomocí vektorů jen popisují pohyb a vlastnosti náboje v prostředí a ve výzkumu elektroniky jsou nepoužitelné, ale využívá se ohmův zákon a požadovaný výsledek nastává při testování obvodu.
Vcelku dobrá úvaha, jen "se dostávají do pohybu a vznikne elektřina" může být pro někoho nesrozumitelné. Nahradil bych "je indukován el. proud a napětí". Funkční mechanismus EM působení lze pochopit i bez znalosti rovnic, ale na druhou stranu nalezení správného matematického popisu těchto jevů je geniální počin.
![prof. P. Kulhánek: Novinky z fyziky a astronomie a uvedení knížky „Pokřivený svět“ [Fyz. čtvrtek]](/img/n.gif)
Až trochu zbytečně skvělá přednáška:-) Pan prof. Podolský nikdy nezklame! Děkuji.
Perfektní! Moc děkuji.
Další super přednáška.
Děkuji za krásnou přednášku. Ostatně jak vždy od pana Podolského.
Jako elektroinženýr pracující i s Maxwellovými rovnicemi celý život mě těší, že je opakovaně různými vědci a v různých epochách zdůrazňována jejich důležitost.
Přeci je však tvrzení, že nic z toho (internet, bezdrátová komunikace, mobily, …) by neexistovalo bez těchto rovnic, přehnané. Je dozajista příjemné, a nad míru užitečné, se unášet krásou precizně a elegantně formulované teorie, ale lidstvo mnohokráte prokázalo, že je schopno rozvíjet technologie, ke kterým ještě nemá fundamentální teorie. Stejně i v tomto případě lidé začali experimentovat a využívat drátovou (i bezdrátovou) technologií bez znalosti Maxwellových rovnic nebo dokonce i Faradayových experimentů. Asi by nám trvalo násobně déle se propracovat k pokročilým technologiím bez znalosti Maxwellovy teorie, ale to je asi stejná spekulace jo jako tvrzení, že bez Maxwella by nic z toho, co máme, dnes neexistovalo.
chapu co chcete rict (samozřejmě je to co by kdyby, což historici neradi, z dobrých důvodů), ale v případě elektromagnetických vln tedy matematicky řečeno vlnových řešení Maxwellových rovnic s nenulovým členem s posuvným proudem máme před sebou ukázkový příklad toho, kdy teoretická úvaha - žádné pozorování přímé či nepřímé - otevřelo dveře a motivovalo Hertze pro hledání elmag vln a Marconi a všechno další šlo daleko za základním výzkumem. Tedy neni pravda, ze by neznal Marconi Hertze, prave naopak a Hertzovy pokusy byly primym overenim Maxwellovy hypotezy. To je něco, co není vůbec zřejmé (konečně nikoho z experimentátorů nenapadlo sledovat korelace mezi jiskristi, proc by to delali, takhle se věda z dobrých důvodů nedělá) a intuitivní - no řekněme že to co prezentuje Jiří o siločarách a jejich kmitání by mohlo vyvolat nějakou intuici, ale od prime mechanicke intuice dostat i jen tu nejjednodussi harmonickou vlnu je dost daleko, je to dano vztahem vektoru E a B jak to dnes popisujeme. Dá se říci, že čím dále jdeme (myslím ted na kvantovku eo ipso kvantovou teorii pole) tím méně jsou klíčové posuvy a postupy které následně technika využije intuitivní - dá se říct, že fyzika dává jazyk, bez kterého bychom si ani nepredstavili co je možné (a co naopak není, kolik je pořád hledačů perpetua mobile - ale bez solidní znalosti fyziky, kdo chápe proč se zachovává energie a co to vlastně znamená?). Jistě, technické myšlení je svérázné a vynalézavé a v rámci své domény dokáže ledacos - ale mnohokrát se ukázalo, že je variací ve velice různých podmínkách, neumí se jako baron Prášil samo vytáhnout za vlasy nad bažinu. Kdzž se bavíme o Maxwellovi jde o něco opravdu kvalitativně nového. Skutečně změny paradigmatu jak se říká, to prostě technickým myšlením orientovaným na praktické aplikace nejde vyrobit. A pro nás už je těžko představitelné, jak obrovský skok to byl. Nakonec uvědomme si, že je v historii zajímavě vidět, a řada lidí nad tím spekuluje, že jinak velmi vyspělá antická civilizace která se dotkla empiricky mnoha jevů a měla relativně pokročilou matematiku, nedokázala udělat pojmovou syntézu - z níž by pak mohly vzejít otázky, které dokázali položit Kepler, Galileo a Newton a otevřeli dveře mimo jiné k aplikované mechanice. Jazyk, modely a to, čemu dnes říkáme teorie, jsou základní nástroje pro zkoumání světa - což nemusí být jasné, pokud nemá člověk zkušenost. Tady je vidět, jak modelově zafunguje nový jazyk - Maxwell v roce 1864 dává v Treatise směr pro všechny po něm, předlohu pro celou třídu úspěšných teorií. Zdaleka nejde jen o to, že předvídá nějaké radiové vlny které pak v Prusku objeví a zkoumají Helmholtz a Hertz a ukazuje, že mají stejnou podstatu jako viditelné světlo. Jde taky např. o to, že permeabilita a permitivita vakua jsou parametry spojené jednoduchým vzorcem s rychlostí šíření té spočtené vlny, tedy mimo jiné světla. Později se ukáže, že rychlost světla je mezní rychlostí šíření signálu a je intimně spojená s kauzální strukturou prostoročasu a ještě později to, že všechny částice s nulovou klidovou rychlostí zprostředkující tzv. interakce se šíří touto limitní rychlostí. To je něco, co se ukáže až když napíšeme teorii jako celek a začneme zkoumat jednotlivá řešení. Zároveň nám otevírá cestu k dalším idejím, jak to Jiří velmi stručně nastinuje. Ten vztah mezi základní fyzikou a engineeringem, technologiemi na ni zalozenemi je velmi zajimavy - zajímavý příklad budiž slavný příklad projektu Manattan, který je naprosto unikátním příkladem toho, kdy od základního fyzikálního objevu k testu funkčního zařízení (The Gadget) uplynulo 6 a půl roku. Něco takového se nestalo do té ani od té doby. Docela pěkný dokument se svědectvími takových lidí jako byl Hans Bethe, který sám aplikoval tehdy novou kvantovou mechaniku na první modely atomového jádra a v Los Alamos byl hlavou teoretické divize (později se hodně podílel na vyzkumu termonukleárních procesů v jádru hvězd, viz. Betheho cyklus) ukazuje, jak liché je předpokládat, že by se dala nějaká taková technologie vytvořit bez pojmové revoluce kvantové mechaniky. th-cam.com/video/xwpgmEvlRpM/w-d-xo.htmlsi=9WmsgIfuVUBm40V1. To pro ilustraci toho jak zásadní je mít ty správné pojmy a jejich vztahy když vstupujeme do nového světa. A to rozhodně Maxwell a elektromagnetické vlny jsou, takový vstup.
Můžete uvést příklad, kdy v praxi potřebujete počítat Maxwellovy rovnice?
@hmmh-qq Jistě, třeba výpočet tvaru a teploty el. oblouku a plasmy vznikající v jistících a ochranných prvcích; v poslední době zejména v DC obvodech (400 až 1000 V). Samozřejmě nehledáme analytická řešení, ale provádíme numerické modelování (například i v nástroji, který se jmenuje příznačně Maxwell). Bez Maxwellových rovnic by dnešní elektrická zařízení nefungovala tak dobře, nebo by nám jejich vývoj trval mnohem déle. Ale jak výše, i zde spekuluji, že i bez jejich znalosti by dozajista velká část elektrotechniky a komunikace existovaly.
To jsou jen matematické modely, které se snaží realitu nějak popsat, ale prakticky využívané přístroje byly navrhovány a zkonstruovány při testování a zkoušení ve skutečných podmínkách. Ještě před Maxwellem vědci Georg Ohm a Michael Faraday značně k poznání přispěli. Faraday vytvořil svůj stroj na výrobu el. energie bez potřeby znát Maxwellovy rovnice a toto platí dodnes.
@@PavelKucera-bd9dd víte, tohle je zajímavé téma na celý cyklus přednášek nebo aspoň blogpost, než na kometáře pod videem. Nicméně se pokusím shrnout pár podnětů a připojit k nim pár zdrojů k zamyšlení. Část z toho bude nutně v angličtině, jinak to ani dnes nejde. Především vztah vědy a inženýrství. Zkusme odhlédnout od obvyklých legend a mýtů a podívat se na konkrétní příklady a z nich pak zobecňovat. Věda(budu dál psát za fyziku) a inženýrství se navzájem potřebují, ale jinak než se to obvykle traduje. Především - Každý obor má hromadu svých mýtů. Myslím to tak, jak je to (historiky) diskutováno hezky např. zde th-cam.com/video/iPBfamqSg6c/w-d-xo.htmlsi=b-wugCOrihQ58mE4 - jde o příběhy, které se sdílejí a ačkoliv to všechno bylo ve skutečnosti jinak, mají tmelící roli pro kmen/komunitu/společnost. A jedno jestli je to starý kmen, nacionální mýtus nebo vymezení se inženýrů jako svého druhu společným smýšlením propojeného kmene. Fyzici mají takových legend hromadu, které ač jsou v rozporu s tím, jak se věci děly, přenášejí přes učebnice i generace. Například adorace Demokritovského nebo Epikurejského atomismu jakožto předchůdce moderní náhledu na strukturu hmoty - ačkoliv ze znalosti zdrojů viz. např. přednášky doc. Kratochvíla který je expert na presokratické texty th-cam.com/video/sWTiwTavAkc/w-d-xo.htmlsi=3Xx1a361gBLEdo7f jasně plyne, že to s naší představou nemělo nic společného, jednalo se o objekty logické a nikoliv empirické a jestli něco byl zajímavý objev byl to prázdný prostor. Přeso se tahle legenda táhne od základškolských učebnic po (jinak excelentní) popularizační knihy Carla Rovelliho. Stejně tak legendy kolem Giordana Bruna jako "prvního kosmologa" nebo Galileovi přisuzované výroky atd. Je to marné, legendy a mýty žijí svým životem. To stejné je legenda o které píšete - podívejme se na to pořádněji - jak to bylo a je a taky k cemu slouží. Mám v tom jistou zkušenost, protože ačkoliv fyzik pracuji mnoho let v technickém světě IT a vývojových projektů, takže debaty s inženýry na téma základní fyziky a vztahu k technice vedu pořád a ten názor, který popisujete je "definujícím článkem víry kmenu", abych to řekl religionisticky :) (a opakuji, fyzikové mají zase svoje, nechci to shazovat, jen uvádět na pravou míru a hlavně vynést to jako téma k nějaké reflexi). Mimochodem pokud jde o ANSYS Maxwell www.esss.com/en/ansys-simulation-software/ansys-hfss-electromagnetic-simulation/ - tak to je přesně sw řešení založené na numerickém řešení Maxwellových rovnic v okrajových podmínkách, které dovolují zjednodušení vyplývající z dané situace a jejich numerické řešení pro speciální podmínky a ne v "plné palbě" když to není třeba. To, že dnes používáme sw balíky pro inženýrské výpočty je velký pokrok oproti době logaritmických pravítek, ale má to v sobě jednu IMHO velmi nepříznivou stránku. Lidé, kteří je rutinně používají nerozumí tomu, co je uvnitř - ani z hlediska numerické matematiky ani z pohledu fyziky. Kolega (a dlouholetý kumpán) Vita Stembera (v dílu tohoto cyklu, kde Jiří Podolský hovoří o orloji přidává postřehy, zabýval se jeho historií a přinesl konstrukci původního lihýřového hodinového stroje) je numerik, který programuje vlastní solver pro statické i dynamické výpočty (ne elektřinu, pevnostní výpočty, což je někdy složitější než elektrické výpočty, dle materiálu) a balík ANSYS používá často jako referenční sw - bere se v oboru FEM jako zlatý standard (příslušně drahý) často dosti sardonicky komentuje inženýrský způsob použití výpočetního software vyplývající z faktu, že jeho uživatelé chtějí čísla, ale tomu jak která metoda pracuje a jaké jsou její meze pořádně nerozumějí a tak přidávají své albánské, rumunské a bulharské konstanty. Když Jiří komentuje v přednášce formalismy Mawellových rovnic, např. zavedené inženýrem Heavisidem jako velmi užitečné, je to právě pro tu generaci inženýrů, kteří museli vycházet z "prvních principů" jak se říká ve fyzice. Takových dnes je, obávám se, minimum - i díky skvělým (občas) balíkům sw, které strašně zjednodušují rutinní práci, ale zastinují fakt, co se ve výpočtu vlastně odehrává a jaká rovnice jakou metodou se zrovna diskretizuje a řeší.
Ďakujem! Skvelé!
Maxwellové rovnice (vytvorené iba na základe “Maxwellovho pozerania na Faradayové čiary”) sú výsledkom Maxwellovho pokusu “opísať Faradayové čiary pomocou rovnice, resp. rovníc”.
A až po ich vytvorení, t.j., až na ich základe, J. C. Maxwell vymyslel (obrazne povedané “vycucal si z prsta”) postulát (predpoklad) “o existencii EM vĺn”.
No podľa mňa, Faradayové čiary “nie sú indíciou” na vytvorenie postulátu “existujú EM vlny”, a to z týchto troch dôvodov:
1.) Čiary vytvorené z pilín zoskupených v magnetickom poli (tie, na základe ktorých Faraday nakreslil “Faradayové čiary” a postuloval “EM pole”) sú “stabilné”, t.j. “nevlnia sa”.
A keďže ja nevidím u Faradayových čiar “ani jeden prejav vĺn” (t.j. ani jeden prejav lineárnych vĺn, ani jeden prejav plošných vĺn, a ani jeden prejav priestorových vĺn), preto, podľa mňa, nie sú prejavom vĺn, resp. vlnenia. A preto nie sú ani dôvodom na vytvorenie vlnových rovníc.
2.) Nezmyselnosť sekundárnych teórií (t.j. teórií, ktoré boli vytvorené na základe primárneho, Maxwellovho postulátu, resp.. na základe Maxwellových rovníc), t.j., “ŠTR, VTR, kvantovky”,
je súčasne dôkazom aj nezmyselnosti primárneho, Maxwellovho postulátu.
3.) No hlavným dôvodom pre odmietnutie tohto postulátu je to, že neexistuje ani jeden dôkaz jeho platnosti. T.j., 1.) ani jeden pravdivý opis prírody, ktorý by dokazoval jeho platnosť, a 2.) ani jeden pravdivý záver fyzikálneho experimenta, ktorý by dokazoval jeho platnosť,
Ja neviem, u koľkých ľudí navodzujú Faradayové čiary “ilúziu vĺn”. No jedno viem isto, že “nevykazujú ani jeden prejav vlnenia”, a preto nechápem, prečo Maxwell použil na ich opis “vlnové rovnice”.
Tie vlnové rovnice, na základe ktorých následne vytvoril postulát, ktorý najlepšie charakterizujú slová “o existencii Maxwellových, EM vĺn, ktoré sa šíria pomocou étera”.
V Bratislave, 05.07.2024 Miroslav Jati
Teória pola nie je plodná myšlienka. A preto nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, 1:18:18:
“ Tak ako “atomizmus” bola plodná myšlienka, tak stejne “teória pola” je plodná myšlienka. “
Lebo medzi týmito dvoma teóriami, t.j., medzi 1.) teóriou “o existencii hmotných atómov” a 2.) teóriou “o existencii nehmotných polí” je podstatný (obrovský) rozdiel.
1.) Teória “o existencii nepozorovatelných, hmotných atómov” je racionalná teória,
lebo opisuje niečo, čo je 1.) hmotné, 2.) predstavitelné, a 3.) racionalno očakavatelné.
Lebo, ak každá, pozorovatelná hmota sa skladá z niečoho menšieho, potom je racionálne očakávať (predpokladať, postulovať), že aj najmenšie, pozorovatelné častice hmoty sa budú skladať z niečoho ešte menšieho, t.j. z ešte menších, nepozorovsatelných častíc hmoty.
2.) Teória “o existencii nepozorovatelných, nehmotných polí” je iracionalná (nezmyselná) teória,
lebo opisuje niečo, čo je 1.) nehmotné, 2.) nepredstavitelné, a 3.) racionalno neočakavatelné.
Lebo “nehmotné body”, resp. “nehmotné častice energie” sa v prírode nevyskytujú (neexistujú).
V našom, pozorovatelnom svete existujú iba kde-aké, vymyslené, ducharské teórie o existenciách kde-akých, nehmotných (t.j. ducharských) osôb, ktorým sú pripisované kde-aké, ducharské (t.j. neprirodzené, v pozorovatelnej prírode sa nevyskytujúce) schopnosti.
Bohužiaľ, Jiří Podolský považuje “teóriu pola”, čo je “ducharská teória o existencii nehmotných častíc energie”, ktoré vytvárajú okolo pozorovatelných, hmotných častíc akési “nehmotné polia”,
za rovnako plodnú myšlienku, ako je “atomizmus”, čo je “teória o existencii pozorovatelných, hmotných častíc, ktoré sa skladajú z ďalších, ešte menších, nepozorovatelných, hmotných častíc, ktoré dnes opisujeme pomocou pojmov, akými sú “molekuly, atómy, či subatomové častice”.
(Ale pripúšťam, že “atomizmus” sa dá vysvetliť aj iným, menej pozitivným spôsobom.)
Ducharské teórie mali racionalné opodstatnenie (sú plno akceptovatelné) v časoch, kedy sa nedalo lepšie odpovedať na mnohé, racionalné otázky, ktoré začínali slovom “prečo”.
Napr.: Prečo nejaký, konkrétny, pozorovatelný dej funguje (beží, deje sa) tak, ako funguje?
Je smutné konštatovať, že ešte aj dnešní fyzici sú ochotní ich vytvárať, resp. akceptovať.
V Bratislave, 19.07.2024 Miroslav Jati
Otázka na teoretických fyzikov: Ktorý “druh vĺn” opisujú Maxwellové rovnice?
1.) Podľa Maxwella “ním postulované EM vlny by sa mali šíriť pomocou častíc étera”
(rovnako postulovaného nejakým fyzikom). T.j., podobne, ako sa šíria zvukové vlny v atmosfére Zeme pomocou molekúl vzduchu.
A v tom prípade by bolo možné očakávať, že keď Maxwell hovoril o “EM vlnách”, mal na mysli “priestorové vlny”.
2.) Podľa Einsteina “Maxwellom postulované EM vlny by sa nemali šíriť pomocou častíc étera” (lebo Einstein vyhlásil “éter nie je potrebný”).
A v tom prípade by bolo možné očakávať, že keď Einstein hovoril o “EM vlnách”, mal na mysli “lineárne vlny”.
3.) Bohužiaľ, Jiří Podolský sa znova vyhol otázke “ktorý druh vĺn opisujú Maxwellové rovnice”.
A preto znova vyzývam Jiřího Podolského, resp. ktoréhokoľvek iného, teoretického fyzika, aby v odpovedi napísal “ktorý druh vĺn opisujú tie fyzikálne rovnice, na základe ktorých Maxwell vytvoril postulát “existujú EM vlny”. (Ktorý dnes fyzici naivne považujú za “opis prírody”.)
Stačí napísať jednoduchú vetu: Maxwellové rovnice, ktoré opisujú “EM vlny”
1.) opisujú “lineárne vlny”, alebo
2.) opisujú “plošné vlny” (ako sú napr. “hladinové vlny”), alebo
3.) opisujú “priestorové vlny” (ako sú napr. “zvukové vlny”).
Nechápem, prečo sa fyzici boja špecifikovať (konkrétne pomenovať) druh vĺn, ktoré opisujú Maxwellové rovnice.
V Bratislave, 05.07.2024 Miroslav Jati
PS:
A, ak sa bude Jiří Podolský aj v budúcnosti vyhýbať otázke “ktorý druh fyzikálnych vĺn opisujú Maxwellové rovnice”, potom by mohol dostať nelichotivú prezývku “přizdisráč”, čo je charakteristika osoby, ktorá sa bojí vyjadriť svoj názor.
Vysvetlenie EM pola (EMsféry) pomocou “pavučiny” je zavádzajúce.
A preto zásadne nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý šíri, 1:15:08:
“ Pole je pavučina okolo zdroja. Zdroj je tu pavúk, a muška interaguje nie s tým pavúkom, ale s tou pavučinou. “
A to z týchto 3 dôvodov:
1.)
Pavučina je “plošný objekt”, no EM pole (ktoré ja nazývam EMsféra) je “priestorový objekt”.
2.)
Prirovnanie EM pola (EMsféry) ku pavučine “absolutne nerieši kľučovú otázku”, ktorá znie:
“ Z čoho je zložené EM pole? “/(Ak neexistuje hmotný éter, ktorý “Einstein odmietol”.)
Bohužiaľ, Jiří Podolský nepomenoval dôvod, pre ktorý Einstein odmietol teóriu “o existencii hmotného étera”. Žeby z dôvodu, že je to až taká blbosť, že lepšie ju radšej vôbec nespomínať?
3.)
Keď presťahujeme pavúka, automaticky s ním sa nepresťahuje aj pavučina, na rozdiel od silového EM pola, ktoré sa vždy “automaticky presťahuje spolu s magnetom”, t.j., magnet a EMsféra sú dve neoddelitelné súčasti jedného celku. Čo pavúk s pavučinou rozhodne nie sú.
V Bratislave, 16.07.2024 Miroslav Jati
PS:
Na jednej strane, Jiří Podolský nechce vysvetlovať ako deťom v materskej škôlke, že “pole je ako pavučina okolo zdroja”,
no na druhej strane to vysvetli iba ako deťom v materskej škôlke, t.j. pomocou tej pavučiny.
Ako keby žiadne iné vysvetlenie pre “nehmotné pole” nemal. (A hanbil sa to priznať.)
Nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý hovorí, 0:26:42:
“ Takže Slnko niečo není okolo seba, a to gravitačné pole, tak, ako magnet mení okolo seba magnetické pole, ktoré môžeme vizualizovať pilinami, a to sprostredkováva interakciu,
A teda objekty interagujú s polom, nie s magnetom, ktorý ho vytvára. “
Lebo ja považujem EMsféru (EM pole) za “súčasť magneta”.
A to z tohto dôvodu:
Ak presťahujeme magnet, napr. z jedného stola na druhý, presťahujeme s ním aj jeho EMsféru (EM pole). A to dokazuje, že EMsféra (EM pole) je “súčasťou magneta”.
A preto, ak železné piliny interagujú s EMsférou magneta, interagujú s magnetom.
Je to rovnaké (nie iba podobné), ako keď nejaký objekt vletí do atmosféry Zeme, a tam zhorí, tak správny opis tejto udalosti by mal znieť “ak zhorel v atmosfére Zeme, zhorel v planéte Zem”.
Inými slovami, tak, ako atmosféra Zeme je súčasťou Zeme, a teda nie je sprostredkovatelom medzi Zenou a letiacim objektom, tak aj EMsféra (EM pole) je súčasťou magneta, a teda nie je sprostredkovatelom medzi magnetom a železnými pilinami.
V Bratislave, 17.07.2024 Miroslav Jati
PS:
Faradayom postulované EM pole, ktoré ja opisujem pomocou pojmu “EMsféra”, je vysvetlením, resp. priblížením vysvetlenia, tzv “pôsobenia síl na dialku”.
A teda, nie je popretím tzv. “pôsobenia na dialku”, ako to chybne šíri Jiří Podolský.
moc se mi líbí tyto historické exkurze pana profesora , vpodstatě i ve fyzice platí..."kdo nezná vlastní historii...atd"
👍Skveleeee!😄
Jiří Podolský “neprávom obviňuje Newtonovskú mechaniku”, keď hovorí, 1:56:24:
“ A kvantovka? Keby obiehal elektrický náboj okolo iného náboja, tak vyžiari EM vlny, a zachvilu sa atóm zrúti. A to je závažný problém. A to je problém Newtonovskej mechaniky. “
Bohužiaľ, Jiří Podolský nehovorí pravdu (zavádza), lebo Isaac Newton nikdy nepostuloval, že negativno nabitý elektrón obieha okolo pozitívno nabitého jadra. Tento nezmysel postuloval niektorý “fyzik Einsteinovej generácie” (Thomson?: Rutherford?, Bohr?), a ostatní “fyzici Einsteinovej generácie” tento nezmysel stadovito akceptovali.
Takže teória “o existencii negativno nabitých elektrónov, ktoré obletujú okolo pozitivno nabitého jadra” nie je problémom “Newtonovskej mechaniky”, ale je to problém “tých fyzikov Einsteinovej generácie, ktorí túto nezmyselnú teóriu vytvorili, resp., ktorí ju slepo akceptovali”.
(A toto nie je jediný závažný problém, ktorí vyrobili “fyzici Einsteinovej generácie”.)
V Bratislave, 03.07.2024 Miroslav Jati
PS:
Ak by Jiří Podolský kritizoval Isaaca Newtona za to, že vytvoril nezmyselnú teóriu “o existenciu nepozorovatelného času” (t.j. času, ktorý nikto nikdy nepozoroval, ktorý nikto nikdy zrozumitelne nedefinoval, a ktorému prisúdil “rovnako nezmyselnú, absolutnú rýchlosť plynutia”), potom by bola jeho kritika sira Isaaca Newtona plne oprávnená.
Bohužiaľ, to neurobil, a namiesto toho neférovo (nepekne) obvinil Newtonovskú mechaniku z niečoho, za čo ona skutočne nemôže. Lebo Newtonovská mechanika skutočne nemôžu za to, ak ju niekto použije (resp. zneužije) pri opise nejakej, nezmyselnej teórie.
A ak chce obdivovatel, a šíritel, novej, Einsteinovej relativity opľuvať (neférovo kritizovať) starú, dobrú, Newtonovskú mechaniku, pľuvanec si vždy nájde, resp. si ho vymyslí.
Fyzici neponúkajú ani jeden argument, prečo by aj fotóny nemohli byť “častice hmoty”.
A preto nesúhlasím s názorom Jiřího Podolského, ktorý hovorí, 1:17:01:
“ Pole jsou spojité funkce prostoru. “
Lebo každá funkcia je prejavom “nejakých, konkrétnych, hmotných častíc v pohybe”.
A preto každý opis funkcie, ktorý nie je opisom “nejakých, konkrétnych, hmotných častíc v pohybe” je opisom, iba a len “ducharskej funkcie”, resp. “ducharskej teórie”.
A, ak Einstein zrušil “hmotné častice predpokladaného étera”, potom nechápem, prečo fyzici, vrátane Jiřího Podolského, pravidelne vynechávajú “mimoriadno dôležitú informáciu”, ktorou je odpoveď na otázku, “prečo Einstein zrušil hmotné častice u predpokladaného étera, a namiesto racionálnej “hmotno časticovej teórie” uprednostnil (začal šíriť) iracionalnú “nehmotno časticovú teóriu” (t.j. ducharskú teóriu) “o existencii nehmotných častíc energie”.
Inými slovami, čo ho inšpirovalo (motivovalo) ku vytvoreniu tejto “ducharskej teórie”, resp., čo mu vadilo na tom, ak by aj fotóny boli “častice hmoty”.
A čím presvedčil ostatných fyzikov, že táto jeho predstava “o existencii nehmotných častíc” je správna volba, resp., že je to “jediná správna viera”?
(Keďže dnes tomuto nezmyslu stadovito konajúci fyzici slepo veria. Vrátane Jiřího Podolského.)
Einsteinové paradoxy:
1.) Einstein zrušil predpokladaný éter, ktorý mal obsahovať “nešpecifikované, hmotné častice”.
2.) Einstein postuloval “fotóny”, čím nahradil vlnovú teóriu svetla časticovou teóriou svetla.
3.) No Einstein postuloval také fotóny, ktoré si predstavoval ako “nehmotné častice energie, ktoré sa pohybujú po akýchsi, iracionalných, vlnovkových dráhach”.
A preto nastolujem otázku: Prečo Einstein odmietol akceptovať fotón ako “hmotnú časticu s nejakým nábojom”? Ako to vysvetlil? Resp., poskytol aspoň jedno racionálne vysvetlenie?
Ja predpokladám, že fotóny sú “malé častice hmoty s negativným, povrchovým nábojom”,
vďaka ktorému sa fotóny (malé častice hmoty zodpovedné za aktivácie zrakových vnemov) odrážajú od (resp., vyžarujú z) negativno nabitých povrchov viditelných objektov.
V Bratislave, 18.07.2024 Miroslav Jati
Fotony mají dipólové magnetické pole, což je i jejich pohon. Vpředu má foton záporný náboj a vzadu náboj kladný. S čípky v oku reagují tak, že excitují elektron na jeho povrchu.
@@honzakcz7531 Ak by fotóny mali dipólové, magnetické pole, to by zapríčiňovalo ich spájanie, a nie pohon.
Bohužiaľ, fyzici už stratili “maják racionálnosti”, a s úplnou lahkosťou produkujú akékoľvek iracionalné nezmysly.
Faraday vybral nevhodný (nesprávny, zavádzajúci) názov “EM pole”.
Najpravdepodobnejšie preto, lebo ho nenapadol lepší názov pre to, čo uvidel, a aj nakreslil, pri jeho experimentoch so železnými pilinami v magneticko poli.
Pojem “pole” nie je vhodný preto, lebo tento pojem opisuje niečo, čo je “plošné”, kdežto “EM sily pôsobia priestorovo”. A ak piliny ležia na papieri “plošne”, t.j., “ako na poli”, tak len preto, že na ne pôsobí aj gravitačná sila Zeme, a tá pôsobí na železné piliny silnejšie, ako EM sila Faradayovho magneta.
Podľa mňa, správnejší názov ako “EM pole” by bol “elektromagnetosféra”, skrateno “EMsféra”.
V Bratislave, 15.07.2024 Miroslav Jati
Magnetismus vzniká jako jednosměrný tok energie, proto nemůže existovat magnetický monopól, energie vždy musí na jedné straně přitékat a na druhé straně odtékat. Tento tok dokáže strhávat elektrony, čímž se dostávají do pohybu a vznikne elektřina. Co to ale je energie, co to v prostředí teče, to věda ještě nedokázala odhalit, ale dokáže pozorovat jen důsledky energie na hmotu.
Maxwellovy rovnice s pomocí vektorů jen popisují pohyb a vlastnosti náboje v prostředí a ve výzkumu elektroniky jsou nepoužitelné, ale využívá se ohmův zákon a požadovaný výsledek nastává při testování obvodu.
Vcelku dobrá úvaha, jen "se dostávají do pohybu a vznikne elektřina" může být pro někoho nesrozumitelné. Nahradil bych "je indukován el. proud a napětí".
Funkční mechanismus EM působení lze pochopit i bez znalosti rovnic, ale na druhou stranu nalezení správného matematického popisu těchto jevů je geniální počin.
Magnetický monopol je třeba supra tekuté hélium, nebo kulový blesk.