วีดีโอ

Ona asi včela nebude rozlišovat malý a velký dým či malý či velký požár. Napití medem bude nepodmíněný reflex a proces proběhne u všech včel. Když se napijí létavky a jsou z ničeho nic jak beránci, napijí se určitě zároveň všichni. Každý si může v sezoně vyzkoušet jak se jen po normálním zakouření zastaví přínos nektaru. Určitě je nejlepší zvolit na práci ve včelách správnou dobu, když létavky "nejsou doma". A ta voda je dobrý pomocník. Udrží včely mezi rámky. Ono jsou i další vychytávky. Posunout si úl kus stranou a na původním místě nechat jen jeden nástavek, nebo prý i nějaký tekutý včelařský oblek, ale s tím nemám zkušenost. Možná koupím pro vnoučata. Ty když chtějí se mnou ,tak musím kouř použít. Nerad bych jim nadšení pro včely znepříjemnil žihadly když pro ně nemám oblečky.

Mřížka je tam jen aby matka nepřešla za teplem do vrchních nástavků. Nastěhovala by se tam za ní celá kolonie. V těch horních nástavcích mívám zásobní plásty či torza nevyčištěných plástů z kterých si med včely přenášejí do plodiště, chrání zásobní plásty před zavíječem a v horních nástavcích i krmím. Zkrátka jde jen o to vystavět spodní nástavek pod mřížkou a uložit do něj dostatek na zimu.

Určitě nebudete zklamaný. Již roky nevím co to je roj. Jestli mohu radit, začněte studiem metodiky a myšlenek Leoše Dvorského na www.jjvcela.cz. To je základ biotechnického včelaření.

No vidíte a kolega, co tady psal první komentář má jiný názor. Já to vidím tak, že každý stárne. I ta nepracující včela. Jen některé činnosti včelu víc a některé méně opotřebovávaji. Ale velký rozdíl je i v kastách včel. Včela narozená v červenci jako krátkověká letní se zimy nedočká i kdyby na žádnou práci nesáhla. Ale ve stejnou dobu včela narozená jako dlouhověká zimní nejenže přežije zimu, vychová jarní generaci, vystaví nové plodiště, nanosí pyl a ještě pomůže s nektarem při květnových snůškách.

Je možné, že opět to může souviset s ochlazením plodiště. Pozoruji to ti, co izoluji matky cca 45 dní po jarním vypuštění matek s izolatoru. Nekrmí, netopí. Jinak dík za inspirace. ​@@matuchamiroslav6897

@@matuchamiroslav6897já jsem nikde netvrdil, že včela která nekrmí plod nestárne. Říkal jsem, že si včely dokážou prodloužit život změnou jejich práce. A jestliže celé včelstvo mysli jako jeden, pak si jsou schopny prodloužit život natolik, aby zvládly vychovat první generaci na novém místě po tom, co se vyrojily. A to mi přijde mnohem více logický než aby se v průběhu celého roku klubaly semtam dlouhověké včely. Nedává to smysl, dlouhověké včely mají vylepšená tuková tělíska aby uchovaly energii a přežily zimu a pak ze sebe na jaro vydaly vše, aby zvládly vychovat první generace v předjaří a i v tomto případě určitě mění práce tak, aby žily co nejdéle. Kdyby to nedělaly, tak by každá včela v předjaří byla létavou, což je nesmysl.

A taky nejde jen o změnu prací zpětně, ale zvládnou to i naopak. Raul vytváří oddělky pouze z rámků se zavíčkovaným plodem a matkou. Po pár dnech jsou z mlaďušek létavky, takže je nepravda, že by prvních 10 dní mladá včela nelétala. Když jsou vystaveny do situace, kdy nemají na výběr, pak lze jejich schopnosti a dovednosti pozorovat lépe. A samozřejmě že nejde o něco přirozeného, včelstvo volně žijící asi těžko založí novou kolonii pouze ze zavíčkovaného plodu. Bavím se teď pouze o možné délce života jednotlivých jedinců. Mlaďuška která je od prvních dní létavou se asi 4-6 týdnu nedožije.

Ony se ty rojové včely chovají stejně jako ty zimní. Taky uchovávají svou energii na dobu až se vyrojí a budou moct expandovat stejně jako ty zimní. Ty zimní na jaře dokáží neuvěřitelné věci. Jak při stavbě, tak ve výchově nové generace. Jen jim to nikdo v klasických úlech neumožňuje. Stejně vyčkávají ty rojové až budou moct ukázat po vyrojení co včely opravdu dokáží. Roj je o mnoho výkonější než normální včelstvo. A s tou teplotou plodiště a dlouhověkostí včel přišel profesor Jurgen Tautz. de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Tautz a zmínil to ve své knize Fenomenální včely.

@@matuchamiroslav6897 díky za odkaz. Knihu dokonce mám, jen jsem se k ní ještě nedostal. Tak přečtu :)

Vložím to aj sem. Dlhoveké včely (aj strednoveké) sa vo včelstve nachádzajú po celý rok. Len s tým rozdielom, že v každom období roku je ich množstvo rôzne, resp. ich pomer k celkovému množstvu včiel iných kategórií je rôzny. Napr. v období zhromažďovania zásob je vo včelstve pretlak krátkovekých včiel, ktoré sú primárne určené na znášku.

@@rastorosa3363 I o tom jsem přemýšlel. A myslím, jelikož je nestejnoměrná teplota uvnitř plodového hnízda, budou se taky rodit různě dlouhověké včely. Uprostřed hnízda a vedle topících buněk kde bude teplota nejvyšší, se budou vyvíjet krátkověké, na okrajích hnízda a dál od topících buněk se budou vyvíjet dlouhověké. A čím víc stavby a čím bude větší plodiště a bude přibývat i trubců, kteří také pomáhají udržovat teplotu, tím bude víc teplo a bude přibývat krátkověkých a po ukončení snůšky se přestává stavět, topit, vše se ochladí, trubci se vyženou a vše se přehoupne do výchovy dlouhověkých včel. I tady se určitě bude líhnout nějaké procento krátkověkých. To budou ty zakladené těsně u topících buněk. Někdo musí létat pro vodu, či nosit pyl pro zimní a jarní generace.

Většinou to u normálního vývoje včelstva platí. Jsou ale vyjímky. Jsou plemena včel kterou nezazimujete, plodí, plodí a plodí, jako třeba vlaška. Taky pozdní oddělky mají posunutý vývoj a jsou plné krátkověkých včel. Nebo i odddělky ranné, které krmíte až pozdě do podzimu jen aby byly co největší. A stejně tak včely po viroze přemetené v červenci se nedají snadno zazimovat a je často vidět, že i když se při přemetení zbavily kleštíka a virů, nové parazity si donesly z loupení. Jsou ale taky včelstva, která z nějakého důvodu cítí nedostatek i když mají zásob dostatek a utaví své dlouhověké včely na loupeži. Ale je to zřídkavé, je to vždy jen když včelstvo z nějakého důvodu chová ještě na podzim letní včely. Když je úl plný jen zimních včel, tak ty se nenechají vyprovokovat. Většinou je nějaký problém ve včelstvu nebo ve způsobu ošetřování. U tohoto konkrétního včelstva z videa se na jaře příštího roku ukázala hniloba včelího plodu. To byl podle mě ten důvod, proč se včelstvo chovalo jinak než je u včas zazimovaných včelstev běžné.

Když nechci varroa nemohu včelstva přetěžovat a posílat včely na druhou směnu. Je ale možné v místě, kde se medovicový med vyskytuje, jiné včelstvo vývojově opozdit a připravit na medovicovou snůšku. Ale zas po něm logicky nemohu chtít květový med. Nejde mít všechno.

Zkuste se podívat na můj kanál kde najdete kromě jiných i to samé video v češtine a mnou namluvené. th-cam.com/video/QKfL6gAvcZ8/w-d-xo.html Anglicky jsem to nechal přeložit pro odběratele z ciziny, protože ty překlad titulků do angličtiny byly místy zběsilé.

Jak jste k tomu, že jsem úly uzavíral došel? Úl i odělek jsou stále otevřené. Při spojování vzniká rozrušení včel a tudíž teplo a je důležité mít úly dobře větrané. Proto otevřené česno, očko v 1VN, ve 3 VN ( oddělek ) a škvíra pod víkem. Já se jen přišel po pěti dnech na spojené úly podívat.

@@matuchamiroslav6897 Bylo tam psáno po pěti dnech a pak ten prolet, tak jsem si to myslel. Také mi to bylo divné proč.

To je otázek na malé slohové cvičení. Vezmu to zkrátka. Trubčinu nevyřezávám, je to důležitý článek imunity a ona ani na volné stavbě moc vyřezávat nejde. Je umístěna jinak než jste zvyklý na mezistěnách. Výstupní kontroly neprovádím. Průběžně sleduji poškozené včely, ty jsou důležitý ukazatel, ale protože kleštíka skoro nevidím během celého roku, tak mi nezajímá ani na podzim. Výtěžnost metody mi taky moc nezajímá. Pro mě jsou prioritní zdravá včelstva a jednoduchost ošetřování. Autor tohoto způsobu včelaření byl a vlastně ještě je dlouholetý velkovčelař a dokonce vzděláním ekonom a ten tvrdí, že takto vedená včelstva jsou vždy výkonnější než klasicky vedená. Včelaří déle než já, věřím mu. Já sám se zatím produkci medu nějak aktivně nevěnuji. Moje produkce se od pochopení této metody stále zvyšuje. Před tím jsem včelařil klasicky a měl jsem v tom trochu zmatek a výsledky mizerné. Více kleštíka než medu. Až setkání s Leošem Dvorským mi udalo směr ke včelaření podle potřeb včel a ne podle nějakých metodik. S tím rozvojem je to jednoduché. Naše včelstva nejsou zateplená. Jsou celou zimu vzdušně otevřená a reagují na každé i sebemenší oteplení a na změny v přírodě. Když se ukáže první květ jívy, začne stavební a plodová expanze a do květu ovocných stromů je včelstvo v plné síle. Což u klasických metodik často nevidíme. Tam včelstva často rostou až na ovocných stromech. Ale sám si to můžete vyzkoušet. Stavba plodiště nakopává i plodování. Z jednoho včelstva s nízkými nástavky odeberu jeden nástavek a udělám z něj 2-4 oddělky. Z vysokých nástavků 2-3 plásty a dělám 2-3 oddělky. Některé panušky se neplodní, nebo se oddělky nevyvíjí podle představ, tak spojuji. Když není kleštík ,nemusí se ani oddělek dělat. Taky záleží kdy ten oddělek dělám, jestli z jednoletého nebo víceletého včelstva, jak je snůška,...někdy je výhodnější třeba aby se nenarušila snůška, než dělat oddělek udělat raději falešné plodové hnízdo a stáhnout do něj forenzní kleštíky. Variant je hodně a musí se vždy vycházet z každého jednotlivého včelstva a situace. Starou matku při spojení nehledám, minimalizujeme zásahy do plodiště a je to i zbytečné. Včelstvo si vybírá samo. Rozumí kvalitě matky určitě lépe než já.

Vždy musíte nechat včelstvu nad plodištěm zásoby takové aby přežilo zimu. Když má dostatek zásob v plodištových nástavcích, dávám oddělek přímo nad plodiště. Když tam má málo, což se mi nestává, přidám oddělek až nad mednou komoru. Oddělek taky musí být nakrmený kdyby se náhodou včelstvo sestěhovalo do plodiště oddělku ale zatím se mi to nikdy nestalo. Je asi přeci jen malé na velké včelstvo. Ono si to včelstvo taky průběžně do zimy stahuje do plodiště zásoby z nejvzdálenějších buněk, ale spoléhat na to, že si to do zimy přenosí úplně nelze .

Jo a ještě doplnění na vaši otázku ohledně medné komory. Tu můžete buď nechat až nad oddělkem, nebo v případě dostatku zásob ve včelstvu i v oddělku můžete i vzít a vytěžit med. Nová medná komora vám vznikne ze zásob toho přidaného oddělku.

V době květu vrby JÍVY. ne lípy. A necháte jen ZAPLODOVANÉ. Obsednutí je něco trošku jiného. Já podněcuji porušením víček loňských zásob a tak si nechám vyčistit souše na novou snůšku. Ale nejsou-li zásoby nic jiného nezbyde, než podněcovat sirupem. Včely v březnu nemohou zůstat o hladu.

Ok. Děkuji ještě se zeptám stavební ramky zebrujete? Nebo je dátevedle plodových ?

@@vd3369 Když se podíváte na moje ostatní videa, vidíte, že narušuji plodové těleso jen při jednom zásahu v roce a to je odebírání plodu na oddělek. Jinak se plodu při běžném ošetřování ani "nedotknu", natož abych ho zebroval. Vyjímkou jsou léčebné zásahy jako přemetení apod. Plodiště považuji za nedotknutelné. Proto stavební rámky vždy vedle plodových.

Proč ne.

@@matuchamiroslav6897 Dobrý den to bych byl moc rád. A jak bychom se domluvily, kdy a kde? Miroslav Kousal.

@@miroslav-e2m Když zavoláte někdy na přelomu února, března na 603 574 150 tak se domluvíme.

Nejlépe přemetením. Nebo běžným oddělkem či ozdravným oddělkem. Záleží jak hodně je ta viroza rozjetá a podle doby, kdy tu virozu objevíte, podle toho se zvolí řešení.

@@matuchamiroslav6897 mohu se zeptat jak samotné přemetení pomůže virotickému včelstvu? pokud se nemýlím, tak pro přežítí a rozvoj potřebuje virus hostitelskou buňku. pokud přemetu virotické včelstvo, stále nedokáži separovat infikované jedince. Zdeněk Klíma také používá přemetení na MZ jako základ pro redukci viróz, ale je nutné užití kyseliny mravenčí. V této kombinaci mi to dává smysl, protože KM zatlačí na defektní jedince, které eliminuje ještě před vystavěním nového díla a zakladením(krmením) nové generace. děkuji za odpověď.

vložíte plást/ty s otevřeným plodem mimo plodové hnízdo ( třeba do medníku ) a stáhnete na něj forenzní kleštíky. Po zavíčkování odstraníte.

​@@matuchamiroslav6897Dalo by se považovat za falešné plodové hnízdo například odstranění prvního zavíčkovaného plodu u oddělku?

@@dascz6472 U oddělku, u nově usazeného roje nebo po ozdravném přemetení se přece často odstranění prvního plodu dělá. Odstraní se tak většina parazita. Falešné plodové hnízdo má sice stejný úkol, ale úplně jinou realizaci v úplně jiné situaci u včelstev v úplně jiném stupni vývoje.

Drmolím nebo je něco nejasného v těch 4 opatřeních?

@@matuchamiroslav6897 nie ale mám včely 2roky a na jar mi padli oba dva úle a tak od 6 mesiaca som si kúpil znovu dva odddelky a začínam od znova takže sa stále ešte učím

@@zdenamatusova8178KDO NEMNOŽÍ TEN ŽIVOŘÍ. OD JARA ZAČÍT MNOŽIT A Z TĚCHTO VYTVOŘENÝCH ODDĚLKŮ VŽDY VĚTŠINA PŘEŽIJE, KRÁSNÉ VČELAŘENÍ PŘEJE TONDA

@@zdenamatusova8178 Člověk se učí stále. Taky jsem v počátcích tápal a včelařil podle knih a trvalo, než jsem pochopil, že včely v přírodě žijí jinak než v úlech.

@@matuchamiroslav6897 Takto nejako si predstavujem súžitie včelára zo včelami !!! Produkčné výrobné včelárenie mi pripomína kolonizáčné obdobie a otrokársku spoločnosť😇. pokúšam sa hľadať alternatívu a.... kto hľadá nájde. Ďakujem. Takto nejako by sme mali žiť aj medzi sebou. Nediktovať!!! Pomáhať. !!! Pomáhať!!! Pomáhať!!! To by sme ako ľudia nesmeli byť chamtiví. Budem mať viac otázok.Keď príde čas opýtam sa. Začínam.

Nevím jestli to jde dělat podle kalendáře či kosmu, ale podle počasí určitě. Taky není dobré chodit do včel moc ráno jako jsme při natáčení byli my, když venku je ještě chladno a létavky ještě neodletěly. Natož v březnu. Ale kolega měl čas jen dopoledne, tak se nedalo nic dělat a pár žihadel snést.

Dá se říct,že už ho nyní neřeším. Každý rok dělám biotechnické zásahy, které simulují to co běžně prožívala včelstva v přírodě a včelstva si s roztočem poradí sama stejně jak si poradila miliony let před příchodem člověka. Třeba to pochopíte z ostatních mých videí, nebo odpověď najdete na stránkách "Šance pro včely"

Ďakujem za odpoveď, teším sa na ďalšie videjka.... Pozriem aj tú stránku, zaujíma ma to... Ja liečim kys stavelovou v glycerine na obrúskach... A padá toho tento rok dosť veľa.

@@ZoZivota Padá to proto, že jste si roztoče během roku namnožil. Tak to má většina konvenčních včelařů. Klasické metodiky parazitovi vyhovují a neumožňují včelstvům se přirozenou cestou bránit. U mě je parazit vzácný.

Dobrá otázka, už jsem o tom taky přemýšlel, jak to asi včely řeší. Myslím, že to odpaří až na hustotu, kdy se kvasinky nemohou množit. Jako při výrobě medoviny. Čím je medový roztok hustší, tím probíhá kvašení pomaleji a medovina je sladší. Včely odpařováním kvašení zastaví a zůstane jen hustý cukrový roztok. Je to ale jen moje představa.

dobrý den, se zkvašeným sirupem zkušenost nemám, ale zkvašený, nebo spíše trochu nakvašený med včely zpracují buď na zásoby nebo na okamžitou spotřebu, mám to vyzkoušené na oddělcích, letos jsem takto zužitkoval i nějaký med, který mi začal kvasit. Předpokládám, že po uložení zpracovaného medukvašení nepokračuje, jak píše p. Matucha, včely sníží obsah vody v takto uložených zásobách. Navíc při průběžném krmení medem při přivonění do uliček mezi rámky není cítit typická vůně kvasícího medu.

U oddělku se musí prožívat úplně jiný proces krmení než u včelstva. Včelstvo žije aktivní část svého života od března do začátku července ( 4 měsíce ). Oddělek však není včelstvo a svůj život startuje v květnu a někdy i později a musíte mu nahradit nektarovou snůšku. Proto se krmí od založení do konce srpna či poloviny září roste ( zas ty 4 měsíce ) a musí se mu pravidelně dodávat po celou dobu pohonné hmoty ve formě sirupu 1/1 ( pokud není zdroj v přírodě a to většinou už není ). On si z toho vystaví dílo a většinou si část i uloží, že se někdy ani nemusí krmit. Když má ale i v září málo uloženo, musí se dokrmit sirupem 2/3. V tuto dobu je 10-15kg zavíčkovaných zásob minimum. Je logické, že když jim dáte toto množství v červenci, že z toho ještě část proplodují. Takže nyní vám nic jiného nezbývá, než je zakomorovat na nějakém rozumném množství rámků ( 5-6 vysokých nebo 10 nízkých ve dvou nástavcích) a nakrmit tak, aby si uložily nad plodištěm věnec asi 10 cm. Když by jste je nezakomoroval a snažil se je krmit do více plástů tak ony to rozloží do stran a musel by jste tam toho krmit víc. Doporučuji i zateplit strop se sirupem, je už chladno ale snad se má ještě oteplit.

Ja osobne začínam podľa počasia podnecovať koncom marca formou 0.5 kg balením cesta každé 2 týždne, aby využili májovú znasku a. bol dostatok vciel na delenie na roj/odlozenec.Liecim len ruskými prírodnými preparátmi žiadna chemia

Stabilita dobrá. Ono když si představíte těžiště, tak je v druhém nástavku od spodu. Tam je 20-40 kilo zásob. Včely sedí v prvním a částečně druhém nástavku. Na třetím místě bývá oddělek, kterým měním v říjnu matku, tam těch zásob tolik není a ještě dost přenosí do plodiště. Takže třetí je lehčí. Na místě čtvrtém je nějaké torzo zásob a poloprázdných souší, z kterých med mohou přenosit na podzim, nebo na jaře. No a když mám někdy i pátý tak tam jsou většinou už jen souše. Takže úplně nejlehší. Zatěžkané cihlou se mi ještě nestalo, že by to padlo. Na druhou stranu to stavím jen někde v závětří - pod mezí, v lese, v křoví,... To takový japonský úl ten je víc na vítr háklivý a člověk musí udělat řádně štěrkový podklad pod úlem. Tento 39x27,5 má základnu širokou a stojí jako hřib.

Ano, každý ať si včelaří jak chce - vy si cpěte do včelstev jedy, my si je tam cpát nemusíme. My s kleštíkem problémy nemáme.

Už jsem o tom taky přemýšlel, proč nás vlastně učili dávat jen malý štěp a ne celý rámek. Ale pak jsem vydedukoval, že čím menší infekční tlak zůstane, tím lépe, protože veškerá infekce zůstává v plodu. Pak by také nešlo provádět dvojité čištění, které se provádí v případě potřeby nejprve odběrem štěpu a následně odběru prvního zavíčkovaného plodu. Matka by určitě nejprve kladla do volných míst plodového plástu a tak by vlastně ten druhý odběr nešel udělat. Resp. šel ale z delší časovou prodlevou dalších 9 dní. A mezitím už by nové stavby a tudíž i vyřezávaného nového plodu bylo zbytečně hodně. Matka zaklade okamžitě každou volnou buňku.

Děkuji. Když jsou dobří herci jde to samo.

Jsem rád, že se vám videa líbí. Snažím se předávat co jsem se naučil u Leoše Dvorského. Na vaši otázku musím odpovědět, že v tuto dobu už musí být včelstva nakrmený a tak by jste jim mohla vzít maximálně jen přebytky. Nechat jim alespoň 30 kg medu a mají-li víc, přebytek odebrat. Když by jste jim vytočila všechno, musela by jste nakrmit sirupem a v tuto dobu by jste si tím zničila už vychovanou dlouhověkou generaci a zrušila podzimní plodovou přestávku. Med se vám z úlu nikam neztratí ( jen to co projedí ) a můžete jim ho odebrat při jarním rozšiřování nebo i později.

Ďakujem

existují hybridy slunečnice, které nektar nemají... jinak je potřeba, aby nebylo sucho, aby rostliny dávaly nektar. :)

Dobrý den, určitě to fungovat bude když se dodrží stále stejná každoroční biotechnická opatření - stavba, oddělek, plodová přestávka, včas zazimovat. Stát se sice může, že se ukáže nějaká viroza ale to se může stát každému organismu. My taky nejsme nezničitelný a občas nás nějaký covídek pozlobí.

@@matuchamiroslav6897 oddelky jsem jeste nedelal. Celorocne mam 4 nastavky 39x24. Pristi rok bych oddelek chtel zkusit. Do vcel lezu max 5x za rok. Klestika mam do 5 ks na podlozce, v druhem ule vubec. Mozna to bude tim, ze mam uly od sebe cca 50metru. Covidek bych neresil, daleko horsi je lidska hloupost, nadutost a ovcoidnost 😀

@@MaksimJ.W. U včel jsou ale viry horší než kleštík. Jak přehlédnete první příznaky a neřešíte, do prázdných úlů na podzim koukáte.

@@cesnooknodoulu8150 pokud nemate produkcni vcelstvo, mate moznost mit uly daleko od sebe, pokud jim neberete jarni zasoby, pokud jim nebudete neustale narusovat jejich soukromi a rozebirat plodiste, pokud vcas zazimujete, tak vetsine viru se dokazi ubranit. Priroda si umi se vsim poradit, clovek by neustale neco urcoval, do nekoho neco pichal. Ano, je to kratka doba, 3 roky vcelareni bez chemie, ale zatim nevidim nespokojenost z obou stran az na par zihadel. Vcely nemam od toho, abych z nich zdimal med, ale dopravam jim pokud mozno prirozeny zivot, pomahame 13 toulavym kockam, jezkum a dokonce i lišce. A to mame slepice!!!

To co říkáte,je částečně pravda a někdy tak taky postupuju. Při případné nezvládnuté invazi včelstvem, je občas nutné pomoci a použít zmiňovaný lapač. To na některých videích taky ukazuji. Děláme to ale po ozdravujícím přemetení na stavební rámky, či usazení odchyceného roje, kdy se první plod ničí. Ale to že se včely neumí ubránit kleštíkovi a virům stavbou v plodišti a ředením ( rojením) si jen myslíte. To že rojení je jen rozmnožování si říkají včelaři mezi sebou jako erotickou pohádku stovky let. Ale i v minulosti totiž měla melifera virové choroby, problémy s predátory, mravenci,... a s parazitem se v průběhu evoluce taky setkala před tisíci lety a rojení jako formu úniku a ozdravení používala. To co ukazuji na videích, těch pár pomocných biotechnických zásahů stačí včelstvu ke kontrole parazita. K tomu ještě plodové přestávky nenarušené včelařem, dostatek zásob a včasné zazimování a máte základní obranu včelstva proti parazitům. Ale dokud nevyzkoušíte, můžete jen teorizovat. Já mám desetiletou praxí vyzkoušeno a další desítky včelařů v československu tak včelaří taky.

Včely med průběžně zavíčkují uloží nad plodiště a za 14 dní uvidíte jak to vypadá. Letos dost často zmiňují včelaři melecitozní med a na tom by nebylo dobré zimovat. Ale když jste odtáčela tak asi budete vědět, co za med nad plodištěm nyní je. Měl by tam být květový. Na medovici je dobré mít vždy připravené volné místo v horních mednících nebo v krajních rámcích. Plný nástavek by jim měl stačit. Do zimy se situace ještě změní - ještě odeberou 10- 15 kg takže se asi posunou do medníku, kde budou ( třeba jen částí chomáče )zimovat. Zároveň ale stahují ze vzdálených míst med do plodiště. Takže doporučuju ještě v létě zkontrolovat aby nedošlo k tomu, že přijde zima a včely zůstanou v plodišti a nad sebou jen loučky a mezeru. Když by jste neměla jistotu že neskončí pod tou hloupou hranicí mezi plodištěm a medníkem až přijde zima, tak je pak lepší včas dát medník stranou a 10-15l sirupu do plodiště nalejt. pak jim nezbyde nic jiného než uložit ten sirup pod horní loučku a budou na něm zimovat. Až ho zavíčkují vrátíte jim nad plodiště medník a víte, že ten med v medníku není znehodnocený cukrem.

Na medovicovém medu zimovat není dobré. Když je ho moc včelstva ho neumí trávit. Jestli jste ještě nevytáčel, tak by jste měl mít okolo plodiště a v mednících nad plodištěm uložený květový med. 30 kg by mělo stačit. Jestli jste měl volné plásty v medníku i v době počátku sběru medovicového medu, měl by být uložený mimo plodiště v těch prázdných plástech. Jestli jste tam volno už neměl, tak ukládali do plodiště. To není dobré. Ale jsou tady opět dvě možnosti. Do zimy daleko a včely ještě 15 kg medu spotřebují. Tak se dostanou zpět na ten květový. Jestli zhodnotíte, že ho tam mají moc a nezkrmí to do zimy, budete muset buď nakrmit sirupem, který je stlačí dolů a budou zimovat na cukru nebo plásty či medníky přerovnat aby se do zimy dostaly na ten květový.

Když bude medná komora plná medu a folie mezi 2 a 3 nástavkem,nebude, tak se nic nestane a včelstvo zůstává v 2 nástavku i kdyby 4 a 5 nástavek byl prázdný. Medná komora funguje jako mřížka. Když bude medná komora prázdná, tak do ní plodiště samozřejmě přesunou. Přesunou tam postupně plodiště i když nebude snůška ale neomezí plodování a do medné komory se postupně od spodu proplodují. Jakmile ale začne sebemenší snůška hned ji využijí a uložené zásoby zas stlačí plodiště dolů do 2 nebo i 1 nástavku.

@@matuchamiroslav6897 Takže jste v tomto videu použil fólii mezi 2 a 3VN kvůli tomu aby jste včely donutil postavit nové plodiště a zlepšil tepelný komfort. Pokud to chápu dobře tak pokud by jste fólii dal v tomto případě mezi 3 a 4VN tak by včely vystavěli plodiště pozdějí?

@@dascz6472 Pokud bych tu folii dal mezi 3 a 4 nástavek, včely by se začaly s plodem posouvat nahoru do medníku a vůbec by nestavěly a ještě by nečistily medníky - neměly kam přenášet ty loňské zásoby které je vlastně podněcují. My potřebujeme aby včely co nejvíc v plodišti stavěly a tím nedovolily kleštíkovi se množit. Stalo by se to co se děje ve všech úlech které jsou vedeny běžnýmimetodikami. Plodu hodně v již vystavěných plástech, tím i velké množení kleštíka a stavba žádná.

Používám k točení videí jen mobil Galaxy S7 edge

Lecos rozvádím v jiných videích. Nejde celou problematiku nacpat do jednoho, nejvíc informací najdete u "zdroje" na jjvcela.cz u Leoše Dvorského nebo na stránkách ŠPV. Neléčím, jen používám biotechnické zásahy. Ale to se dočtete taky na těch stránkách. A mezistěny? Včelí přirozené dílo je evolučně dokonalé na obranu před viry i parazity, bohužel jednotné buňky mezistěn tuto dokonalost ničí a včelstva zůstávají bez imunitní ochrany. O tom už jsem se taky v předchozích videích zmiňoval a chystám o tom i samostatné video.

@@matuchamiroslav6897 Ďakujem, poštudujem a prejdem ešte trochu videá.

Med beru jen při nutných zásazích. Ty dělám celkem čtyři. Buď v březnu při jarním rozšiřování, nebo když v květnu dělám oddělek, při zazimování po letním slunovratu a nebo při spojování a výměně matky v říjnu. A beru jen to co je nad množství, které potřebuje včelstvo k přezimování. V březnu jim nechávám tak 10 kg na jarní rozvoj, v květnu a v červenci musím nechat 40-50 kg medu a v říjnu musí zůstat minimálně 30 kg

Když přemýšlíte jak včely žili po miliony let v přírodě, tak dojdete k tomu, že včely seděly a plodovaly stále na stejném místě. Přes zimu stoupaly vzhůru, spodní část jim ohryzaly myši, ale střed byl permanentně obsednutý. Po přílivu nového nektaru bylo včelstvo stlačeno dolů a muselo vystavět nový spodek plodiště. A tak se to stále opakovalo. Spodek nový, vršek plodiště starý. Takže si myslím,že tmavé dílo včelstvům nevadí, že je pro včelstva neškodné, možná i prospěšné ( ale to je moje doměnka, že evoluce by to určitě vyřešila jinak ,kdyby to škodilo ) a že to je jen pohled čistotou posedlých lidí. Ale i přes tento můj názor obměnu těchto zaplodovaných plástů provádím. Dojde k tomu v květnu, kdy u každého včelstva simuluji rojení a to odběrem oddělku. Tehdy odebírám všechny nebo jen část těch starých plástů. Takže teoreticky mohu udělat každý rok 100% výmenu plodiště.

včelařím na Vrchlabsku

Pro včelaře je mřížka další zbytečný krám a zbytečné náklady na pořízení Ale ani včely z mřížky nejsou nadšený už jen jak píšete s menší ochotou med nad mřížku ukládat, ale taky je jim to asi nepříjemný, mnoho jich v mřížce uvízne a uhyne. Na druhou stranu je folie i dobrý informátor o zdraví včelstva. Když ty včely nad tu folii do medníku přejdou, nejsou v pohodě. Zdravotní stav takového včelstva je dobré okamžitě prověřit. Mřížka mi toto neukáže. A pak je tu v neposlední řadě tepelný konfort pro plodiště. Mřížka je vzduchově a tepelně průchozí, kdežto pod tou folií se teplo snadněji drží. Je to pro včely takový falešný strop a udržují si pod ní i stále věnec zásob. Takže zimují-li pod folií nejsou v průvanu ani když je otevřené dno, očka i strop. Vzduch stoupá po přední straně od česna vzhůru ale včely jsou pod folií v závětří. Ale s mřížkou by byly nechráněné - přímo v tahu.

Súhlasím s Mirkom Matuchom. U mňa má však MM iné využitie. Ja MM používam iba pri chove matiek, resp. tvorbe odložencov, alebo pri určitých ozdravných biotechnických zákrokoch. Inak MM nemá vo včelstve čo hľadať.

@@matuchamiroslav6897 děkuji za odpověď, ale asi jsem špatně formuloval otázku/příspěvek. z Vašeho komentáře během videa jsem pochopil (možná špatně), že tu folii jste tam v tuto dobu ponechal kvůli lepšímu tepelnému komfortu, to je mi jasné, ale pak i jako kompromis (mezera u přední stěny ve folii) pro možnost včel v případě snůšky začít nosit sladinu do medníku a nestalčovat matku v plodišti. takže protirojové opatření, jak jste ve videu zmínil. bude to fungovat stejně u teplé stavby (škvíra/dostup folie od přední stěny) jako u vámi používané studené stavby? Nebo u teplé stavby je potřeba udělat mezeru mezi folií a jednou z bočních stěn, aby dělnice mohly ukládat donesené zásoby instiktivně nad každý zaplodovaný plást? díky za vysvětlení, snad jsem to teď již napsal lépe. jinak to s tím přechodem včel nad folii a spojení takového přechodu s indikací problému - to předpokládám platí v zimním období, ale ne v přelomovém období, kdy ta folie je mezi nástavky jako kompromis a opatrnost před zaděláním na rojovku brzy zjara. Myslel jste to tak? včelařím od loňského roku také bez mřížky a již u toho zůstanu, jen mi to komplikovalo práci a s matkami to není tak hrozné, zakladou kousek 2-3 plástů v medníku a pak se tam již po vyběhnutí prvního plodu nevrátí, protože to včely zanesou medem.

@@yttomaskAno, to máte pravdu, že medník včely zakladou medem a vytlačí matku zas pod folii ale právě v tomto období, kdy ještě není medník zenesený medem se může stát, že se včely přesunou pod víko do medníku. To by zdravé a silné včely nikdy neudělaly. Ty zůstanou pod folíí, staví a teplo si tam udrží snadno. A ony nemocné včely ani později moc ten medník neplní a tak tam stále mají dost místa. Většinou u nich najdete nějaký problém. V zimě nad folii nikdy nepřejdou, protože zásoby mají už uložené a nad ně se nikdy nepřestěhují. Jakkoliv velká zima včelám v zimě nevadí. Pokud nad plodištěm ( ale pod folií ) mají dostatek zásob, vydrží neuvěřitelné mínusové teploty i komínový tah studeného vzduchu. A s tou folií na teplou stavbu to vám tedy neporadím, to jsem nikdy nezkoušel ani nestudoval.

v tuto dobu mají včely velký stavící pud a mělo by se toho využít. Ale do květu ovocných stromů staví jen v plodišti. Proto vyházet co nejvíc nezaplodovaných rámků z plodiště, a hned se stavba rozjede. Začnou hned první rámek vedle plodového hnízda. Když jim vymezíte mantinely již vystavěnou souší tak ony se drží roviny a ten první vedle hnízda vystaví taky rovně.. Když se jim rovina daří a mají část hotovo, vy ten mantinel posunete o jedno místo ke kraji a ony začnou stavět další. To je jeden způsob, ale musíte tam občas zajít a dohlédnout, případně se dá i silou stavba srovnat. Pak jsou možnosti jako proužekmezistěny nebo vosková linka,... No ve spodních nástavcích pod plodištěm tam dát soušové jádro ze 3 souší a ty už je povedou. Na nějakém mém videu jsem to rozširřování tady ukazoval. Ty odebrané zásobní rámky a souše z plodiště dám do medníku nad folii, rozškrábu a včely je vyčistí a staré zásoby využijí ke stavbě nového plodiště.

Děkuji za pochvalu. Čekám pouze na rozkvet vrby jívy, což je ta správná doba na první vstup do úlu a natočím přestavbu včelstva v langstrothu, které jsem loni po slunovratu zazimoval a v říjnu spojil s oddělkem. Přestavba bude impuls včelstvu k zahájení stavby nového plodiště,

Aké cesto ste dávali ak smieme vedieť? ďakujem

@@lubochovan3236těsto dávám jen těm oddělkům co mám daleko a nemohu tam jezdit krmit sirupem a nemám pro ně vyrobené zásoby cukrovými kombajny. Značka těsta je jedno, koupím co je výhodnější.