Paní Thunová se se celý život zabývala biodynamickým pěstováním a také zkoušela včely. Přišla na to, že y ony reagují na kosmické rytmy.V kalendáři Výsevní dny ,radí kdy je vhodné do včel chodit a kdy ne.
Nevím jestli to jde dělat podle kalendáře či kosmu, ale podle počasí určitě. Taky není dobré chodit do včel moc ráno jako jsme při natáčení byli my, když venku je ještě chladno a létavky ještě neodletěly. Natož v březnu. Ale kolega měl čas jen dopoledne, tak se nedalo nic dělat a pár žihadel snést.
Dobry den, chtel jsem se zeptat, v cem spatrujete rozdil pro vcely mezi materi mrizkou a folii ve spojeni s tim jak se rika, ze materi mrizka muze pusobit pro vcely jako prekazka k vetsi ochote ukladat zasoby do medniku? Diky za vysvetleni.
Pro včelaře je mřížka další zbytečný krám a zbytečné náklady na pořízení Ale ani včely z mřížky nejsou nadšený už jen jak píšete s menší ochotou med nad mřížku ukládat, ale taky je jim to asi nepříjemný, mnoho jich v mřížce uvízne a uhyne. Na druhou stranu je folie i dobrý informátor o zdraví včelstva. Když ty včely nad tu folii do medníku přejdou, nejsou v pohodě. Zdravotní stav takového včelstva je dobré okamžitě prověřit. Mřížka mi toto neukáže. A pak je tu v neposlední řadě tepelný konfort pro plodiště. Mřížka je vzduchově a tepelně průchozí, kdežto pod tou folií se teplo snadněji drží. Je to pro včely takový falešný strop a udržují si pod ní i stále věnec zásob. Takže zimují-li pod folií nejsou v průvanu ani když je otevřené dno, očka i strop. Vzduch stoupá po přední straně od česna vzhůru ale včely jsou pod folií v závětří. Ale s mřížkou by byly nechráněné - přímo v tahu.
Súhlasím s Mirkom Matuchom. U mňa má však MM iné využitie. Ja MM používam iba pri chove matiek, resp. tvorbe odložencov, alebo pri určitých ozdravných biotechnických zákrokoch. Inak MM nemá vo včelstve čo hľadať.
@@matuchamiroslav6897 děkuji za odpověď, ale asi jsem špatně formuloval otázku/příspěvek. z Vašeho komentáře během videa jsem pochopil (možná špatně), že tu folii jste tam v tuto dobu ponechal kvůli lepšímu tepelnému komfortu, to je mi jasné, ale pak i jako kompromis (mezera u přední stěny ve folii) pro možnost včel v případě snůšky začít nosit sladinu do medníku a nestalčovat matku v plodišti. takže protirojové opatření, jak jste ve videu zmínil. bude to fungovat stejně u teplé stavby (škvíra/dostup folie od přední stěny) jako u vámi používané studené stavby? Nebo u teplé stavby je potřeba udělat mezeru mezi folií a jednou z bočních stěn, aby dělnice mohly ukládat donesené zásoby instiktivně nad každý zaplodovaný plást? díky za vysvětlení, snad jsem to teď již napsal lépe. jinak to s tím přechodem včel nad folii a spojení takového přechodu s indikací problému - to předpokládám platí v zimním období, ale ne v přelomovém období, kdy ta folie je mezi nástavky jako kompromis a opatrnost před zaděláním na rojovku brzy zjara. Myslel jste to tak? včelařím od loňského roku také bez mřížky a již u toho zůstanu, jen mi to komplikovalo práci a s matkami to není tak hrozné, zakladou kousek 2-3 plástů v medníku a pak se tam již po vyběhnutí prvního plodu nevrátí, protože to včely zanesou medem.
@@yttomaskAno, to máte pravdu, že medník včely zakladou medem a vytlačí matku zas pod folii ale právě v tomto období, kdy ještě není medník zenesený medem se může stát, že se včely přesunou pod víko do medníku. To by zdravé a silné včely nikdy neudělaly. Ty zůstanou pod folíí, staví a teplo si tam udrží snadno. A ony nemocné včely ani později moc ten medník neplní a tak tam stále mají dost místa. Většinou u nich najdete nějaký problém. V zimě nad folii nikdy nepřejdou, protože zásoby mají už uložené a nad ně se nikdy nepřestěhují. Jakkoliv velká zima včelám v zimě nevadí. Pokud nad plodištěm ( ale pod folií ) mají dostatek zásob, vydrží neuvěřitelné mínusové teploty i komínový tah studeného vzduchu. A s tou folií na teplou stavbu to vám tedy neporadím, to jsem nikdy nezkoušel ani nestudoval.
Když bude medná komora plná medu a folie mezi 2 a 3 nástavkem,nebude, tak se nic nestane a včelstvo zůstává v 2 nástavku i kdyby 4 a 5 nástavek byl prázdný. Medná komora funguje jako mřížka. Když bude medná komora prázdná, tak do ní plodiště samozřejmě přesunou. Přesunou tam postupně plodiště i když nebude snůška ale neomezí plodování a do medné komory se postupně od spodu proplodují. Jakmile ale začne sebemenší snůška hned ji využijí a uložené zásoby zas stlačí plodiště dolů do 2 nebo i 1 nástavku.
@@matuchamiroslav6897 Takže jste v tomto videu použil fólii mezi 2 a 3VN kvůli tomu aby jste včely donutil postavit nové plodiště a zlepšil tepelný komfort. Pokud to chápu dobře tak pokud by jste fólii dal v tomto případě mezi 3 a 4VN tak by včely vystavěli plodiště pozdějí?
@@dascz6472 Pokud bych tu folii dal mezi 3 a 4 nástavek, včely by se začaly s plodem posouvat nahoru do medníku a vůbec by nestavěly a ještě by nečistily medníky - neměly kam přenášet ty loňské zásoby které je vlastně podněcují. My potřebujeme aby včely co nejvíc v plodišti stavěly a tím nedovolily kleštíkovi se množit. Stalo by se to co se děje ve všech úlech které jsou vedeny běžnýmimetodikami. Plodu hodně v již vystavěných plástech, tím i velké množení kleštíka a stavba žádná.
Chtěl bych se zeptat v tom druhém nástavku když jim necháte ty zaplodované rámky a děláte stejnou metodiku každý rok tak to dílo na plodových rámcích musí tmavnout.Jak tedy tyto rámky odstraníte když budou každý rok zaplodované?
Když přemýšlíte jak včely žili po miliony let v přírodě, tak dojdete k tomu, že včely seděly a plodovaly stále na stejném místě. Přes zimu stoupaly vzhůru, spodní část jim ohryzaly myši, ale střed byl permanentně obsednutý. Po přílivu nového nektaru bylo včelstvo stlačeno dolů a muselo vystavět nový spodek plodiště. A tak se to stále opakovalo. Spodek nový, vršek plodiště starý. Takže si myslím,že tmavé dílo včelstvům nevadí, že je pro včelstva neškodné, možná i prospěšné ( ale to je moje doměnka, že evoluce by to určitě vyřešila jinak ,kdyby to škodilo ) a že to je jen pohled čistotou posedlých lidí. Ale i přes tento můj názor obměnu těchto zaplodovaných plástů provádím. Dojde k tomu v květnu, kdy u každého včelstva simuluji rojení a to odběrem oddělku. Tehdy odebírám všechny nebo jen část těch starých plástů. Takže teoreticky mohu udělat každý rok 100% výmenu plodiště.
Paní Thunová se se celý život zabývala biodynamickým pěstováním a také zkoušela včely. Přišla na to, že y ony reagují na kosmické rytmy.V kalendáři Výsevní dny ,radí kdy je vhodné do včel chodit a kdy ne.
Nevím jestli to jde dělat podle kalendáře či kosmu, ale podle počasí určitě. Taky není dobré chodit do včel moc ráno jako jsme při natáčení byli my, když venku je ještě chladno a létavky ještě neodletěly. Natož v březnu. Ale kolega měl čas jen dopoledne, tak se nedalo nic dělat a pár žihadel snést.
Dobry den, chtel jsem se zeptat, v cem spatrujete rozdil pro vcely mezi materi mrizkou a folii ve spojeni s tim jak se rika, ze materi mrizka muze pusobit pro vcely jako prekazka k vetsi ochote ukladat zasoby do medniku? Diky za vysvetleni.
Pro včelaře je mřížka další zbytečný krám a zbytečné náklady na pořízení Ale ani včely z mřížky nejsou nadšený už jen jak píšete s menší ochotou med nad mřížku ukládat, ale taky je jim to asi nepříjemný, mnoho jich v mřížce uvízne a uhyne. Na druhou stranu je folie i dobrý informátor o zdraví včelstva. Když ty včely nad tu folii do medníku přejdou, nejsou v pohodě. Zdravotní stav takového včelstva je dobré okamžitě prověřit. Mřížka mi toto neukáže. A pak je tu v neposlední řadě tepelný konfort pro plodiště. Mřížka je vzduchově a tepelně průchozí, kdežto pod tou folií se teplo snadněji drží. Je to pro včely takový falešný strop a udržují si pod ní i stále věnec zásob. Takže zimují-li pod folií nejsou v průvanu ani když je otevřené dno, očka i strop. Vzduch stoupá po přední straně od česna vzhůru ale včely jsou pod folií v závětří. Ale s mřížkou by byly nechráněné - přímo v tahu.
Súhlasím s Mirkom Matuchom. U mňa má však MM iné využitie. Ja MM používam iba pri chove matiek, resp. tvorbe odložencov, alebo pri určitých ozdravných biotechnických zákrokoch. Inak MM nemá vo včelstve čo hľadať.
@@matuchamiroslav6897 děkuji za odpověď, ale asi jsem špatně formuloval otázku/příspěvek. z Vašeho komentáře během videa jsem pochopil (možná špatně), že tu folii jste tam v tuto dobu ponechal kvůli lepšímu tepelnému komfortu, to je mi jasné, ale pak i jako kompromis (mezera u přední stěny ve folii) pro možnost včel v případě snůšky začít nosit sladinu do medníku a nestalčovat matku v plodišti. takže protirojové opatření, jak jste ve videu zmínil. bude to fungovat stejně u teplé stavby (škvíra/dostup folie od přední stěny) jako u vámi používané studené stavby? Nebo u teplé stavby je potřeba udělat mezeru mezi folií a jednou z bočních stěn, aby dělnice mohly ukládat donesené zásoby instiktivně nad každý zaplodovaný plást? díky za vysvětlení, snad jsem to teď již napsal lépe.
jinak to s tím přechodem včel nad folii a spojení takového přechodu s indikací problému - to předpokládám platí v zimním období, ale ne v přelomovém období, kdy ta folie je mezi nástavky jako kompromis a opatrnost před zaděláním na rojovku brzy zjara. Myslel jste to tak?
včelařím od loňského roku také bez mřížky a již u toho zůstanu, jen mi to komplikovalo práci a s matkami to není tak hrozné, zakladou kousek 2-3 plástů v medníku a pak se tam již po vyběhnutí prvního plodu nevrátí, protože to včely zanesou medem.
@@yttomaskAno, to máte pravdu, že medník včely zakladou medem a vytlačí matku zas pod folii ale právě v tomto období, kdy ještě není medník zenesený medem se může stát, že se včely přesunou pod víko do medníku. To by zdravé a silné včely nikdy neudělaly. Ty zůstanou pod folíí, staví a teplo si tam udrží snadno. A ony nemocné včely ani později moc ten medník neplní a tak tam stále mají dost místa. Většinou u nich najdete nějaký problém. V zimě nad folii nikdy nepřejdou, protože zásoby mají už uložené a nad ně se nikdy nepřestěhují. Jakkoliv velká zima včelám v zimě nevadí. Pokud nad plodištěm ( ale pod folií ) mají dostatek zásob, vydrží neuvěřitelné mínusové teploty i komínový tah studeného vzduchu. A s tou folií na teplou stavbu to vám tedy neporadím, to jsem nikdy nezkoušel ani nestudoval.
Co by se stalo kdyby jste tu seřízlou fólii dal na první medník respektive na 3VN který tedy funguje jako Medná komora jestli to chápu dobře
Když bude medná komora plná medu a folie mezi 2 a 3 nástavkem,nebude, tak se nic nestane a včelstvo zůstává v 2 nástavku i kdyby 4 a 5 nástavek byl prázdný. Medná komora funguje jako mřížka. Když bude medná komora prázdná, tak do ní plodiště samozřejmě přesunou. Přesunou tam postupně plodiště i když nebude snůška ale neomezí plodování a do medné komory se postupně od spodu proplodují. Jakmile ale začne sebemenší snůška hned ji využijí a uložené zásoby zas stlačí plodiště dolů do 2 nebo i 1 nástavku.
@@matuchamiroslav6897 Takže jste v tomto videu použil fólii mezi 2 a 3VN kvůli tomu aby jste včely donutil postavit nové plodiště a zlepšil tepelný komfort.
Pokud to chápu dobře tak pokud by jste fólii dal v tomto případě mezi 3 a 4VN tak by včely vystavěli plodiště pozdějí?
@@dascz6472 Pokud bych tu folii dal mezi 3 a 4 nástavek, včely by se začaly s plodem posouvat nahoru do medníku a vůbec by nestavěly a ještě by nečistily medníky - neměly kam přenášet ty loňské zásoby které je vlastně podněcují. My potřebujeme aby včely co nejvíc v plodišti stavěly a tím nedovolily kleštíkovi se množit. Stalo by se to co se děje ve všech úlech které jsou vedeny běžnýmimetodikami. Plodu hodně v již vystavěných plástech, tím i velké množení kleštíka a stavba žádná.
Chtěl bych se zeptat v tom druhém nástavku když jim necháte ty zaplodované rámky a děláte stejnou metodiku každý rok tak to dílo na plodových rámcích musí tmavnout.Jak tedy tyto rámky odstraníte když budou každý rok zaplodované?
Když přemýšlíte jak včely žili po miliony let v přírodě, tak dojdete k tomu, že včely seděly a plodovaly stále na stejném místě. Přes zimu stoupaly vzhůru, spodní část jim ohryzaly myši, ale střed byl permanentně obsednutý. Po přílivu nového nektaru bylo včelstvo stlačeno dolů a muselo vystavět nový spodek plodiště. A tak se to stále opakovalo. Spodek nový, vršek plodiště starý. Takže si myslím,že tmavé dílo včelstvům nevadí, že je pro včelstva neškodné, možná i prospěšné ( ale to je moje doměnka, že evoluce by to určitě vyřešila jinak ,kdyby to škodilo ) a že to je jen pohled čistotou posedlých lidí. Ale i přes tento můj názor obměnu těchto zaplodovaných plástů provádím. Dojde k tomu v květnu, kdy u každého včelstva simuluji rojení a to odběrem oddělku. Tehdy odebírám všechny nebo jen část těch starých plástů. Takže teoreticky mohu udělat každý rok 100% výmenu plodiště.
Dobrý den mohu se zeptat v jaké části Krkonoš včelaříte?
včelařím na Vrchlabsku