Dobrý den, děkuji za velmi zajímavé video. Rád bych se zeptal na několik doplňujících otázek. Především mě zajímá, zda také odstraňujete trubčí plod? Dále bych rád věděl, zda na podzim provádíte nějaké výstupní kontroly, například za použití Varidolu, abyste ověřil účinnost vaší metody. Vaše postupy dávají smysl, ale zajímalo by mě, jaká je výtěžnost vaší práce v porovnání s tradičním včelařením. Kolik medu jste získával dříve, a o kolik poklesla výnosnost po zavedení vašich metod? Hlavně co se týče prvního zásahu - pokud si včely musí znovu vystavět plodiště, jak moc to zpomaluje rozvoj matky? Mám pochybnosti, zda jsou pak včely schopné být včas připravené na jarní snůšku, například na ovocné květy nebo řepku, zejména v roce jako byl tento, kdy bylo všechno zhruba o tři týdny napřed. Zajímá mě také, kolik oddělků lze vytvořit z jednoho včelstva. Děláte pouze jeden oddělek, který pak spojíte, nebo je těch oddělků více? A co se týče matky - starou matku likvidujete, nebo necháváte na včelstvu, aby si vybralo samo? Omlouvám se, pokud jsou některé otázky již zodpovězené v jiných videích, budu muset důkladněji prozkoumat vaši tvorbu. Toto téma mě velice zajímá, protože se snažím najít rovnováhu mezi pohodlím včel a produktivitou, abych efektivně využil svůj čas. Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů ve včelaření.
To je otázek na malé slohové cvičení. Vezmu to zkrátka. Trubčinu nevyřezávám, je to důležitý článek imunity a ona ani na volné stavbě moc vyřezávat nejde. Je umístěna jinak než jste zvyklý na mezistěnách. Výstupní kontroly neprovádím. Průběžně sleduji poškozené včely, ty jsou důležitý ukazatel, ale protože kleštíka skoro nevidím během celého roku, tak mi nezajímá ani na podzim. Výtěžnost metody mi taky moc nezajímá. Pro mě jsou prioritní zdravá včelstva a jednoduchost ošetřování. Autor tohoto způsobu včelaření byl a vlastně ještě je dlouholetý velkovčelař a dokonce vzděláním ekonom a ten tvrdí, že takto vedená včelstva jsou vždy výkonnější než klasicky vedená. Včelaří déle než já, věřím mu. Já sám se zatím produkci medu nějak aktivně nevěnuji. Moje produkce se od pochopení této metody stále zvyšuje. Před tím jsem včelařil klasicky a měl jsem v tom trochu zmatek a výsledky mizerné. Více kleštíka než medu. Až setkání s Leošem Dvorským mi udalo směr ke včelaření podle potřeb včel a ne podle nějakých metodik. S tím rozvojem je to jednoduché. Naše včelstva nejsou zateplená. Jsou celou zimu vzdušně otevřená a reagují na každé i sebemenší oteplení a na změny v přírodě. Když se ukáže první květ jívy, začne stavební a plodová expanze a do květu ovocných stromů je včelstvo v plné síle. Což u klasických metodik často nevidíme. Tam včelstva často rostou až na ovocných stromech. Ale sám si to můžete vyzkoušet. Stavba plodiště nakopává i plodování. Z jednoho včelstva s nízkými nástavky odeberu jeden nástavek a udělám z něj 2-4 oddělky. Z vysokých nástavků 2-3 plásty a dělám 2-3 oddělky. Některé panušky se neplodní, nebo se oddělky nevyvíjí podle představ, tak spojuji. Když není kleštík ,nemusí se ani oddělek dělat. Taky záleží kdy ten oddělek dělám, jestli z jednoletého nebo víceletého včelstva, jak je snůška,...někdy je výhodnější třeba aby se nenarušila snůška, než dělat oddělek udělat raději falešné plodové hnízdo a stáhnout do něj forenzní kleštíky. Variant je hodně a musí se vždy vycházet z každého jednotlivého včelstva a situace. Starou matku při spojení nehledám, minimalizujeme zásahy do plodiště a je to i zbytečné. Včelstvo si vybírá samo. Rozumí kvalitě matky určitě lépe než já.
Dobrý den. Pokud při spojování včelstva s oddělkem odeberete mednou komoru, dáváte ji pak nad přidaný oddělek? Je vždy důležité přidat oddělek nad plodové hnízdo včelstva? Děkuji za odpověď. P.S. pěkné shrnující video, díky za něj.
Vždy musíte nechat včelstvu nad plodištěm zásoby takové aby přežilo zimu. Když má dostatek zásob v plodištových nástavcích, dávám oddělek přímo nad plodiště. Když tam má málo, což se mi nestává, přidám oddělek až nad mednou komoru. Oddělek taky musí být nakrmený kdyby se náhodou včelstvo sestěhovalo do plodiště oddělku ale zatím se mi to nikdy nestalo. Je asi přeci jen malé na velké včelstvo. Ono si to včelstvo taky průběžně do zimy stahuje do plodiště zásoby z nejvzdálenějších buněk, ale spoléhat na to, že si to do zimy přenosí úplně nelze .
Jo a ještě doplnění na vaši otázku ohledně medné komory. Tu můžete buď nechat až nad oddělkem, nebo v případě dostatku zásob ve včelstvu i v oddělku můžete i vzít a vytěžit med. Nová medná komora vám vznikne ze zásob toho přidaného oddělku.
Určitě ano, Je přece stejné jestli je úl na stojato nebo na ležato. Plodiště funguje ve všech úlech stejně. A jestli jsou rozškrábané zásoby nad průchodnou folií nebo za průchodnou přepážkou je jedno. Je jen třeba jim zajistit dostatečně velký prostor pro tu stavbu nového plodiště.
Když nechci varroa nemohu včelstva přetěžovat a posílat včely na druhou směnu. Je ale možné v místě, kde se medovicový med vyskytuje, jiné včelstvo vývojově opozdit a připravit na medovicovou snůšku. Ale zas po něm logicky nemohu chtít květový med. Nejde mít všechno.
Nejlépe přemetením. Nebo běžným oddělkem či ozdravným oddělkem. Záleží jak hodně je ta viroza rozjetá a podle doby, kdy tu virozu objevíte, podle toho se zvolí řešení.
@@matuchamiroslav6897 mohu se zeptat jak samotné přemetení pomůže virotickému včelstvu? pokud se nemýlím, tak pro přežítí a rozvoj potřebuje virus hostitelskou buňku. pokud přemetu virotické včelstvo, stále nedokáži separovat infikované jedince. Zdeněk Klíma také používá přemetení na MZ jako základ pro redukci viróz, ale je nutné užití kyseliny mravenčí. V této kombinaci mi to dává smysl, protože KM zatlačí na defektní jedince, které eliminuje ještě před vystavěním nového díla a zakladením(krmením) nové generace. děkuji za odpověď.
Dobrý den mám jedno plodiště 10 rámků 39x35 znamená to že v květu lípy odstraním všechny neobsednuté l plasty a nahradim stavebními rámky. Můžu podněcovat řídkým roztokem cukru? Díky Vláďa
V době květu vrby JÍVY. ne lípy. A necháte jen ZAPLODOVANÉ. Obsednutí je něco trošku jiného. Já podněcuji porušením víček loňských zásob a tak si nechám vyčistit souše na novou snůšku. Ale nejsou-li zásoby nic jiného nezbyde, než podněcovat sirupem. Včely v březnu nemohou zůstat o hladu.
@@vd3369 Když se podíváte na moje ostatní videa, vidíte, že narušuji plodové těleso jen při jednom zásahu v roce a to je odebírání plodu na oddělek. Jinak se plodu při běžném ošetřování ani "nedotknu", natož abych ho zebroval. Vyjímkou jsou léčebné zásahy jako přemetení apod. Plodiště považuji za nedotknutelné. Proto stavební rámky vždy vedle plodových.
Jak jste k tomu, že jsem úly uzavíral došel? Úl i odělek jsou stále otevřené. Při spojování vzniká rozrušení včel a tudíž teplo a je důležité mít úly dobře větrané. Proto otevřené česno, očko v 1VN, ve 3 VN ( oddělek ) a škvíra pod víkem. Já se jen přišel po pěti dnech na spojené úly podívat.
@@dascz6472 U oddělku, u nově usazeného roje nebo po ozdravném přemetení se přece často odstranění prvního plodu dělá. Odstraní se tak většina parazita. Falešné plodové hnízdo má sice stejný úkol, ale úplně jinou realizaci v úplně jiné situaci u včelstev v úplně jiném stupni vývoje.
@@matuchamiroslav6897 nie ale mám včely 2roky a na jar mi padli oba dva úle a tak od 6 mesiaca som si kúpil znovu dva odddelky a začínam od znova takže sa stále ešte učím
@@zdenamatusova8178 Člověk se učí stále. Taky jsem v počátcích tápal a včelařil podle knih a trvalo, než jsem pochopil, že včely v přírodě žijí jinak než v úlech.
@@matuchamiroslav6897 Takto nejako si predstavujem súžitie včelára zo včelami !!! Produkčné výrobné včelárenie mi pripomína kolonizáčné obdobie a otrokársku spoločnosť😇. pokúšam sa hľadať alternatívu a.... kto hľadá nájde. Ďakujem. Takto nejako by sme mali žiť aj medzi sebou. Nediktovať!!! Pomáhať. !!! Pomáhať!!! Pomáhať!!! To by sme ako ľudia nesmeli byť chamtiví. Budem mať viac otázok.Keď príde čas opýtam sa. Začínam.
Dobrý den,
děkuji za velmi zajímavé video. Rád bych se zeptal na několik doplňujících otázek. Především mě zajímá, zda také odstraňujete trubčí plod? Dále bych rád věděl, zda na podzim provádíte nějaké výstupní kontroly, například za použití Varidolu, abyste ověřil účinnost vaší metody.
Vaše postupy dávají smysl, ale zajímalo by mě, jaká je výtěžnost vaší práce v porovnání s tradičním včelařením. Kolik medu jste získával dříve, a o kolik poklesla výnosnost po zavedení vašich metod? Hlavně co se týče prvního zásahu - pokud si včely musí znovu vystavět plodiště, jak moc to zpomaluje rozvoj matky? Mám pochybnosti, zda jsou pak včely schopné být včas připravené na jarní snůšku, například na ovocné květy nebo řepku, zejména v roce jako byl tento, kdy bylo všechno zhruba o tři týdny napřed.
Zajímá mě také, kolik oddělků lze vytvořit z jednoho včelstva. Děláte pouze jeden oddělek, který pak spojíte, nebo je těch oddělků více? A co se týče matky - starou matku likvidujete, nebo necháváte na včelstvu, aby si vybralo samo?
Omlouvám se, pokud jsou některé otázky již zodpovězené v jiných videích, budu muset důkladněji prozkoumat vaši tvorbu. Toto téma mě velice zajímá, protože se snažím najít rovnováhu mezi pohodlím včel a produktivitou, abych efektivně využil svůj čas.
Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů ve včelaření.
To je otázek na malé slohové cvičení. Vezmu to zkrátka. Trubčinu nevyřezávám, je to důležitý článek imunity a ona ani na volné stavbě moc vyřezávat nejde. Je umístěna jinak než jste zvyklý na mezistěnách. Výstupní kontroly neprovádím. Průběžně sleduji poškozené včely, ty jsou důležitý ukazatel, ale protože kleštíka skoro nevidím během celého roku, tak mi nezajímá ani na podzim. Výtěžnost metody mi taky moc nezajímá. Pro mě jsou prioritní zdravá včelstva a jednoduchost ošetřování. Autor tohoto způsobu včelaření byl a vlastně ještě je dlouholetý velkovčelař a dokonce vzděláním ekonom a ten tvrdí, že takto vedená včelstva jsou vždy výkonnější než klasicky vedená. Včelaří déle než já, věřím mu. Já sám se zatím produkci medu nějak aktivně nevěnuji. Moje produkce se od pochopení této metody stále zvyšuje. Před tím jsem včelařil klasicky a měl jsem v tom trochu zmatek a výsledky mizerné. Více kleštíka než medu. Až setkání s Leošem Dvorským mi udalo směr ke včelaření podle potřeb včel a ne podle nějakých metodik. S tím rozvojem je to jednoduché. Naše včelstva nejsou zateplená. Jsou celou zimu vzdušně otevřená a reagují na každé i sebemenší oteplení a na změny v přírodě. Když se ukáže první květ jívy, začne stavební a plodová expanze a do květu ovocných stromů je včelstvo v plné síle. Což u klasických metodik často nevidíme. Tam včelstva často rostou až na ovocných stromech. Ale sám si to můžete vyzkoušet. Stavba plodiště nakopává i plodování.
Z jednoho včelstva s nízkými nástavky odeberu jeden nástavek a udělám z něj 2-4 oddělky. Z vysokých nástavků 2-3 plásty a dělám 2-3 oddělky. Některé panušky se neplodní, nebo se oddělky nevyvíjí podle představ, tak spojuji. Když není kleštík ,nemusí se ani oddělek dělat. Taky záleží kdy ten oddělek dělám, jestli z jednoletého nebo víceletého včelstva, jak je snůška,...někdy je výhodnější třeba aby se nenarušila snůška, než dělat oddělek udělat raději falešné plodové hnízdo a stáhnout do něj forenzní kleštíky. Variant je hodně a musí se vždy vycházet z každého jednotlivého včelstva a situace. Starou matku při spojení nehledám, minimalizujeme zásahy do plodiště a je to i zbytečné. Včelstvo si vybírá samo. Rozumí kvalitě matky určitě lépe než já.
Dobrý den. Pokud při spojování včelstva s oddělkem odeberete mednou komoru, dáváte ji pak nad přidaný oddělek? Je vždy důležité přidat oddělek nad plodové hnízdo včelstva? Děkuji za odpověď. P.S. pěkné shrnující video, díky za něj.
Vždy musíte nechat včelstvu nad plodištěm zásoby takové aby přežilo zimu. Když má dostatek zásob v plodištových nástavcích, dávám oddělek přímo nad plodiště. Když tam má málo, což se mi nestává, přidám oddělek až nad mednou komoru. Oddělek taky musí být nakrmený kdyby se náhodou včelstvo sestěhovalo do plodiště oddělku ale zatím se mi to nikdy nestalo. Je asi přeci jen malé na velké včelstvo. Ono si to včelstvo taky průběžně do zimy stahuje do plodiště zásoby z nejvzdálenějších buněk, ale spoléhat na to, že si to do zimy přenosí úplně nelze .
Jo a ještě doplnění na vaši otázku ohledně medné komory. Tu můžete buď nechat až nad oddělkem, nebo v případě dostatku zásob ve včelstvu i v oddělku můžete i vzít a vytěžit med. Nová medná komora vám vznikne ze zásob toho přidaného oddělku.
Možem aj v ležane uskutočňit vymenu plodiska zjara ako robyte vo vasich ulov
Určitě ano, Je přece stejné jestli je úl na stojato nebo na ležato. Plodiště funguje ve všech úlech stejně. A jestli jsou rozškrábané zásoby nad průchodnou folií nebo za průchodnou přepážkou je jedno. Je jen třeba jim zajistit dostatečně velký prostor pro tu stavbu nového plodiště.
A lesny med nevytacate ? Ked po lipe koncite
Když nechci varroa nemohu včelstva přetěžovat a posílat včely na druhou směnu. Je ale možné v místě, kde se medovicový med vyskytuje, jiné včelstvo vývojově opozdit a připravit na medovicovou snůšku. Ale zas po něm logicky nemohu chtít květový med. Nejde mít všechno.
Dobrý den, moc děkuji za souhrn. Jakým způsobem pomáháte včelám od viróz?
Nejlépe přemetením. Nebo běžným oddělkem či ozdravným oddělkem. Záleží jak hodně je ta viroza rozjetá a podle doby, kdy tu virozu objevíte, podle toho se zvolí řešení.
@@matuchamiroslav6897 mohu se zeptat jak samotné přemetení pomůže virotickému včelstvu? pokud se nemýlím, tak pro přežítí a rozvoj potřebuje virus hostitelskou buňku. pokud přemetu virotické včelstvo, stále nedokáži separovat infikované jedince. Zdeněk Klíma také používá přemetení na MZ jako základ pro redukci viróz, ale je nutné užití kyseliny mravenčí. V této kombinaci mi to dává smysl, protože KM zatlačí na defektní jedince, které eliminuje ještě před vystavěním nového díla a zakladením(krmením) nové generace. děkuji za odpověď.
Dobrý den mám jedno plodiště 10 rámků 39x35 znamená to že v květu lípy odstraním všechny neobsednuté l plasty a nahradim stavebními rámky. Můžu podněcovat řídkým roztokem cukru? Díky Vláďa
V době květu vrby JÍVY. ne lípy. A necháte jen ZAPLODOVANÉ. Obsednutí je něco trošku jiného. Já podněcuji porušením víček loňských zásob a tak si nechám vyčistit souše na novou snůšku. Ale nejsou-li zásoby nic jiného nezbyde, než podněcovat sirupem. Včely v březnu nemohou zůstat o hladu.
Ok. Děkuji ještě se zeptám stavební ramky zebrujete? Nebo je dátevedle plodových ?
@@vd3369 Když se podíváte na moje ostatní videa, vidíte, že narušuji plodové těleso jen při jednom zásahu v roce a to je odebírání plodu na oddělek. Jinak se plodu při běžném ošetřování ani "nedotknu", natož abych ho zebroval. Vyjímkou jsou léčebné zásahy jako přemetení apod. Plodiště považuji za nedotknutelné. Proto stavební rámky vždy vedle plodových.
Dobrý den, říkáte, že máte včely i na semilsku, bylo by možné zúčastnit se 1. zásahu?
Proč ne.
@@matuchamiroslav6897 Dobrý den to bych byl moc rád. A jak bychom se domluvily, kdy a kde? Miroslav Kousal.
@@miroslav-e2m Když zavoláte někdy na přelomu února, března na 603 574 150 tak se domluvíme.
To jste měl ten úl uzavřený po dobu 5 dni?
Jak jste k tomu, že jsem úly uzavíral došel? Úl i odělek jsou stále otevřené. Při spojování vzniká rozrušení včel a tudíž teplo a je důležité mít úly dobře větrané. Proto otevřené česno, očko v 1VN, ve 3 VN ( oddělek ) a škvíra pod víkem. Já se jen přišel po pěti dnech na spojené úly podívat.
@@matuchamiroslav6897 Bylo tam psáno po pěti dnech a pak ten prolet, tak jsem si to myslel. Také mi to bylo divné proč.
A jak se dělá to falešné plodové hnízdo?
vložíte plást/ty s otevřeným plodem mimo plodové hnízdo ( třeba do medníku ) a stáhnete na něj forenzní kleštíky. Po zavíčkování odstraníte.
@@matuchamiroslav6897Dalo by se považovat za falešné plodové hnízdo například odstranění prvního zavíčkovaného plodu u oddělku?
@@dascz6472 U oddělku, u nově usazeného roje nebo po ozdravném přemetení se přece často odstranění prvního plodu dělá. Odstraní se tak většina parazita. Falešné plodové hnízdo má sice stejný úkol, ale úplně jinou realizaci v úplně jiné situaci u včelstev v úplně jiném stupni vývoje.
Dobre video ale zas som tomu neporozumel
Drmolím nebo je něco nejasného v těch 4 opatřeních?
@@matuchamiroslav6897 nie ale mám včely 2roky a na jar mi padli oba dva úle a tak od 6 mesiaca som si kúpil znovu dva odddelky a začínam od znova takže sa stále ešte učím
@@zdenamatusova8178KDO NEMNOŽÍ TEN ŽIVOŘÍ. OD JARA ZAČÍT MNOŽIT A Z TĚCHTO VYTVOŘENÝCH ODDĚLKŮ VŽDY VĚTŠINA PŘEŽIJE, KRÁSNÉ VČELAŘENÍ PŘEJE TONDA
@@zdenamatusova8178 Člověk se učí stále. Taky jsem v počátcích tápal a včelařil podle knih a trvalo, než jsem pochopil, že včely v přírodě žijí jinak než v úlech.
@@matuchamiroslav6897 Takto nejako si predstavujem súžitie včelára zo včelami !!! Produkčné výrobné včelárenie mi pripomína kolonizáčné obdobie a otrokársku spoločnosť😇. pokúšam sa hľadať alternatívu a.... kto hľadá nájde. Ďakujem. Takto nejako by sme mali žiť aj medzi sebou. Nediktovať!!! Pomáhať. !!! Pomáhať!!! Pomáhať!!! To by sme ako ľudia nesmeli byť chamtiví. Budem mať viac otázok.Keď príde čas opýtam sa. Začínam.