Why do you have bees swarming and I don't?

แชร์
ฝัง
  • เผยแพร่เมื่อ 27 ม.ค. 2025

ความคิดเห็น • 15

  • @sumichalek
    @sumichalek หลายเดือนก่อน

    Zaujímavé myšlienky, skúsim s nimi pracovať budúci rok. Ďakujem. Ešte by ma zaujímalo ako tam do toho roja zasahujú trúdi, okrem už toho čo vieme.

    • @matuchamiroslav6897
      @matuchamiroslav6897  หลายเดือนก่อน

      Určitě nebudete zklamaný. Již roky nevím co to je roj. Jestli mohu radit, začněte studiem metodiky a myšlenek Leoše Dvorského na www.jjvcela.cz. To je základ biotechnického včelaření.

  • @rickwarner516
    @rickwarner516 หลายเดือนก่อน

    👍🏽👍🏽❤️❤️❤️

  • @VcelarstviPluhyho
    @VcelarstviPluhyho หลายเดือนก่อน +3

    Zajímavé video a Tom Seeley je kapacita, velmi zajímavá přednáška je i o tom, jak včelí průzkumnice hledají a vyměřují nový domov pro roj.
    No a abych tu napsal svoji úvahu přímo k tomuto téma -
    Zmiňujete, že včelstvo ve studenějším plodišti vychovává dlouhověkou či středověkou včelu a tyto včely pak tvoří základ roje. Máte nějaké odkazy na studie, které by toto popsaly lépe a podrobně? Přeci jen dlouhověké včely mají lépe vyvinuta tuková tělíska, pak by se rozpitváním několika včel z roje mohlo toto potvrdit. Nebo jestli existuje nějaké další video např. od Toma Seeleyho, který by hovořil o vlivu teploty na fyziologii včelí dělnice.
    Také je známo, že pokud dojde k narušení hierarchie (např. úhyn starších létavek nebo pokud je třeba více krmiček), tak může dojít k přeskupení rolí a jak již víme, tak jsou včely schopny revertovat do "mladších" funkcí, které je nemusí tolik zatěžovat.
    Asi se shodneme, že práce létavky je ta nejnáročnější a oproti strážkyni se opotřebovává opravdu rychle. Tudíž se z krátkověké včely může stát klidně středověká revertováním role.
    Pokud se tedy roj usadí, pak se musí velké % včel přeorientovat na stavbu a po 10 dnech, kdy matka začne klást se podíl těchto stavařek revertuje na krmičky, což jim opět teoreticky prodlouží život, jelikož se vzdálí od toho nejnáročnějšího (být létavkou).
    Pak by mohlo poklidně dojít k obměnění generace a nemusela by platit téze o tom, že se rojí dlouhověké včely ale spíš včely krátkověké, kterým se prodlouží život jednodušší prací.
    Dlouhověké včely jsou taky uzpůsobeny k uchování energie (aby přečkaly zimu) a ne intenzivní fyzické aktivitě, což jde tak nějak proti tomu, co ve videu prezentujete.
    Co si o tom myslíte?

    • @matuchamiroslav6897
      @matuchamiroslav6897  หลายเดือนก่อน +1

      Ony se ty rojové včely chovají stejně jako ty zimní. Taky uchovávají svou energii na dobu až se vyrojí a budou moct expandovat stejně jako ty zimní. Ty zimní na jaře dokáží neuvěřitelné věci. Jak při stavbě, tak ve výchově nové generace. Jen jim to nikdo v klasických úlech neumožňuje. Stejně vyčkávají ty rojové až budou moct ukázat po vyrojení co včely opravdu dokáží. Roj je o mnoho výkonější než normální včelstvo. A s tou teplotou plodiště a dlouhověkostí včel přišel profesor Jurgen Tautz. de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Tautz a zmínil to ve své knize Fenomenální včely.

    • @VcelarstviPluhyho
      @VcelarstviPluhyho หลายเดือนก่อน +1

      @@matuchamiroslav6897 díky za odkaz. Knihu dokonce mám, jen jsem se k ní ještě nedostal. Tak přečtu :)

    • @rastorosa3363
      @rastorosa3363 หลายเดือนก่อน

      Vložím to aj sem.
      Dlhoveké včely (aj strednoveké) sa vo včelstve nachádzajú po celý rok. Len s tým rozdielom, že v každom období roku je ich množstvo rôzne, resp. ich pomer k celkovému množstvu včiel iných kategórií je rôzny. Napr. v období zhromažďovania zásob je vo včelstve pretlak krátkovekých včiel, ktoré sú primárne určené na znášku.

    • @matuchamiroslav6897
      @matuchamiroslav6897  หลายเดือนก่อน

      @@rastorosa3363 I o tom jsem přemýšlel. A myslím, jelikož je nestejnoměrná teplota uvnitř plodového hnízda, budou se taky rodit různě dlouhověké včely. Uprostřed hnízda a vedle topících buněk kde bude teplota nejvyšší, se budou vyvíjet krátkověké, na okrajích hnízda a dál od topících buněk se budou vyvíjet dlouhověké. A čím víc stavby a čím bude větší plodiště a bude přibývat i trubců, kteří také pomáhají udržovat teplotu, tím bude víc teplo a bude přibývat krátkověkých a po ukončení snůšky se přestává stavět, topit, vše se ochladí, trubci se vyženou a vše se přehoupne do výchovy dlouhověkých včel. I tady se určitě bude líhnout nějaké procento krátkověkých. To budou ty zakladené těsně u topících buněk. Někdo musí létat pro vodu, či nosit pyl pro zimní a jarní generace.

  • @boleslavniedoba6732
    @boleslavniedoba6732 หลายเดือนก่อน

    Zdravím. Včela, která nekrmi plod, nestarne.

    • @matuchamiroslav6897
      @matuchamiroslav6897  หลายเดือนก่อน

      No vidíte a kolega, co tady psal první komentář má jiný názor. Já to vidím tak, že každý stárne. I ta nepracující včela. Jen některé činnosti včelu víc a některé méně opotřebovávaji. Ale velký rozdíl je i v kastách včel. Včela narozená v červenci jako krátkověká letní se zimy nedočká i kdyby na žádnou práci nesáhla. Ale ve stejnou dobu včela narozená jako dlouhověká zimní nejenže přežije zimu, vychová jarní generaci, vystaví nové plodiště, nanosí pyl a ještě pomůže s nektarem při květnových snůškách.

    • @boleslavniedoba6732
      @boleslavniedoba6732 หลายเดือนก่อน

      Je možné, že opět to může souviset s ochlazením plodiště. Pozoruji to ti, co izoluji matky cca 45 dní po jarním vypuštění matek s izolatoru. Nekrmí, netopí. Jinak dík za inspirace. ​@@matuchamiroslav6897

    • @VcelarstviPluhyho
      @VcelarstviPluhyho หลายเดือนก่อน

      @@matuchamiroslav6897já jsem nikde netvrdil, že včela která nekrmí plod nestárne.
      Říkal jsem, že si včely dokážou prodloužit život změnou jejich práce. A jestliže celé včelstvo mysli jako jeden, pak si jsou schopny prodloužit život natolik, aby zvládly vychovat první generaci na novém místě po tom, co se vyrojily. A to mi přijde mnohem více logický než aby se v průběhu celého roku klubaly semtam dlouhověké včely.
      Nedává to smysl, dlouhověké včely mají vylepšená tuková tělíska aby uchovaly energii a přežily zimu a pak ze sebe na jaro vydaly vše, aby zvládly vychovat první generace v předjaří a i v tomto případě určitě mění práce tak, aby žily co nejdéle.
      Kdyby to nedělaly, tak by každá včela v předjaří byla létavou, což je nesmysl.

    • @VcelarstviPluhyho
      @VcelarstviPluhyho หลายเดือนก่อน

      A taky nejde jen o změnu prací zpětně, ale zvládnou to i naopak.
      Raul vytváří oddělky pouze z rámků se zavíčkovaným plodem a matkou.
      Po pár dnech jsou z mlaďušek létavky, takže je nepravda, že by prvních 10 dní mladá včela nelétala. Když jsou vystaveny do situace, kdy nemají na výběr, pak lze jejich schopnosti a dovednosti pozorovat lépe. A samozřejmě že nejde o něco přirozeného, včelstvo volně žijící asi těžko založí novou kolonii pouze ze zavíčkovaného plodu. Bavím se teď pouze o možné délce života jednotlivých jedinců. Mlaďuška která je od prvních dní létavou se asi 4-6 týdnu nedožije.