Určitě nebudete zklamaný. Již roky nevím co to je roj. Jestli mohu radit, začněte studiem metodiky a myšlenek Leoše Dvorského na www.jjvcela.cz. To je základ biotechnického včelaření.
Zajímavé video a Tom Seeley je kapacita, velmi zajímavá přednáška je i o tom, jak včelí průzkumnice hledají a vyměřují nový domov pro roj. No a abych tu napsal svoji úvahu přímo k tomuto téma - Zmiňujete, že včelstvo ve studenějším plodišti vychovává dlouhověkou či středověkou včelu a tyto včely pak tvoří základ roje. Máte nějaké odkazy na studie, které by toto popsaly lépe a podrobně? Přeci jen dlouhověké včely mají lépe vyvinuta tuková tělíska, pak by se rozpitváním několika včel z roje mohlo toto potvrdit. Nebo jestli existuje nějaké další video např. od Toma Seeleyho, který by hovořil o vlivu teploty na fyziologii včelí dělnice. Také je známo, že pokud dojde k narušení hierarchie (např. úhyn starších létavek nebo pokud je třeba více krmiček), tak může dojít k přeskupení rolí a jak již víme, tak jsou včely schopny revertovat do "mladších" funkcí, které je nemusí tolik zatěžovat. Asi se shodneme, že práce létavky je ta nejnáročnější a oproti strážkyni se opotřebovává opravdu rychle. Tudíž se z krátkověké včely může stát klidně středověká revertováním role. Pokud se tedy roj usadí, pak se musí velké % včel přeorientovat na stavbu a po 10 dnech, kdy matka začne klást se podíl těchto stavařek revertuje na krmičky, což jim opět teoreticky prodlouží život, jelikož se vzdálí od toho nejnáročnějšího (být létavkou). Pak by mohlo poklidně dojít k obměnění generace a nemusela by platit téze o tom, že se rojí dlouhověké včely ale spíš včely krátkověké, kterým se prodlouží život jednodušší prací. Dlouhověké včely jsou taky uzpůsobeny k uchování energie (aby přečkaly zimu) a ne intenzivní fyzické aktivitě, což jde tak nějak proti tomu, co ve videu prezentujete. Co si o tom myslíte?
Ony se ty rojové včely chovají stejně jako ty zimní. Taky uchovávají svou energii na dobu až se vyrojí a budou moct expandovat stejně jako ty zimní. Ty zimní na jaře dokáží neuvěřitelné věci. Jak při stavbě, tak ve výchově nové generace. Jen jim to nikdo v klasických úlech neumožňuje. Stejně vyčkávají ty rojové až budou moct ukázat po vyrojení co včely opravdu dokáží. Roj je o mnoho výkonější než normální včelstvo. A s tou teplotou plodiště a dlouhověkostí včel přišel profesor Jurgen Tautz. de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Tautz a zmínil to ve své knize Fenomenální včely.
Vložím to aj sem. Dlhoveké včely (aj strednoveké) sa vo včelstve nachádzajú po celý rok. Len s tým rozdielom, že v každom období roku je ich množstvo rôzne, resp. ich pomer k celkovému množstvu včiel iných kategórií je rôzny. Napr. v období zhromažďovania zásob je vo včelstve pretlak krátkovekých včiel, ktoré sú primárne určené na znášku.
@@rastorosa3363 I o tom jsem přemýšlel. A myslím, jelikož je nestejnoměrná teplota uvnitř plodového hnízda, budou se taky rodit různě dlouhověké včely. Uprostřed hnízda a vedle topících buněk kde bude teplota nejvyšší, se budou vyvíjet krátkověké, na okrajích hnízda a dál od topících buněk se budou vyvíjet dlouhověké. A čím víc stavby a čím bude větší plodiště a bude přibývat i trubců, kteří také pomáhají udržovat teplotu, tím bude víc teplo a bude přibývat krátkověkých a po ukončení snůšky se přestává stavět, topit, vše se ochladí, trubci se vyženou a vše se přehoupne do výchovy dlouhověkých včel. I tady se určitě bude líhnout nějaké procento krátkověkých. To budou ty zakladené těsně u topících buněk. Někdo musí létat pro vodu, či nosit pyl pro zimní a jarní generace.
No vidíte a kolega, co tady psal první komentář má jiný názor. Já to vidím tak, že každý stárne. I ta nepracující včela. Jen některé činnosti včelu víc a některé méně opotřebovávaji. Ale velký rozdíl je i v kastách včel. Včela narozená v červenci jako krátkověká letní se zimy nedočká i kdyby na žádnou práci nesáhla. Ale ve stejnou dobu včela narozená jako dlouhověká zimní nejenže přežije zimu, vychová jarní generaci, vystaví nové plodiště, nanosí pyl a ještě pomůže s nektarem při květnových snůškách.
Je možné, že opět to může souviset s ochlazením plodiště. Pozoruji to ti, co izoluji matky cca 45 dní po jarním vypuštění matek s izolatoru. Nekrmí, netopí. Jinak dík za inspirace. @@matuchamiroslav6897
@@matuchamiroslav6897já jsem nikde netvrdil, že včela která nekrmí plod nestárne. Říkal jsem, že si včely dokážou prodloužit život změnou jejich práce. A jestliže celé včelstvo mysli jako jeden, pak si jsou schopny prodloužit život natolik, aby zvládly vychovat první generaci na novém místě po tom, co se vyrojily. A to mi přijde mnohem více logický než aby se v průběhu celého roku klubaly semtam dlouhověké včely. Nedává to smysl, dlouhověké včely mají vylepšená tuková tělíska aby uchovaly energii a přežily zimu a pak ze sebe na jaro vydaly vše, aby zvládly vychovat první generace v předjaří a i v tomto případě určitě mění práce tak, aby žily co nejdéle. Kdyby to nedělaly, tak by každá včela v předjaří byla létavou, což je nesmysl.
A taky nejde jen o změnu prací zpětně, ale zvládnou to i naopak. Raul vytváří oddělky pouze z rámků se zavíčkovaným plodem a matkou. Po pár dnech jsou z mlaďušek létavky, takže je nepravda, že by prvních 10 dní mladá včela nelétala. Když jsou vystaveny do situace, kdy nemají na výběr, pak lze jejich schopnosti a dovednosti pozorovat lépe. A samozřejmě že nejde o něco přirozeného, včelstvo volně žijící asi těžko založí novou kolonii pouze ze zavíčkovaného plodu. Bavím se teď pouze o možné délce života jednotlivých jedinců. Mlaďuška která je od prvních dní létavou se asi 4-6 týdnu nedožije.
Zaujímavé myšlienky, skúsim s nimi pracovať budúci rok. Ďakujem. Ešte by ma zaujímalo ako tam do toho roja zasahujú trúdi, okrem už toho čo vieme.
Určitě nebudete zklamaný. Již roky nevím co to je roj. Jestli mohu radit, začněte studiem metodiky a myšlenek Leoše Dvorského na www.jjvcela.cz. To je základ biotechnického včelaření.
👍🏽👍🏽❤️❤️❤️
Zajímavé video a Tom Seeley je kapacita, velmi zajímavá přednáška je i o tom, jak včelí průzkumnice hledají a vyměřují nový domov pro roj.
No a abych tu napsal svoji úvahu přímo k tomuto téma -
Zmiňujete, že včelstvo ve studenějším plodišti vychovává dlouhověkou či středověkou včelu a tyto včely pak tvoří základ roje. Máte nějaké odkazy na studie, které by toto popsaly lépe a podrobně? Přeci jen dlouhověké včely mají lépe vyvinuta tuková tělíska, pak by se rozpitváním několika včel z roje mohlo toto potvrdit. Nebo jestli existuje nějaké další video např. od Toma Seeleyho, který by hovořil o vlivu teploty na fyziologii včelí dělnice.
Také je známo, že pokud dojde k narušení hierarchie (např. úhyn starších létavek nebo pokud je třeba více krmiček), tak může dojít k přeskupení rolí a jak již víme, tak jsou včely schopny revertovat do "mladších" funkcí, které je nemusí tolik zatěžovat.
Asi se shodneme, že práce létavky je ta nejnáročnější a oproti strážkyni se opotřebovává opravdu rychle. Tudíž se z krátkověké včely může stát klidně středověká revertováním role.
Pokud se tedy roj usadí, pak se musí velké % včel přeorientovat na stavbu a po 10 dnech, kdy matka začne klást se podíl těchto stavařek revertuje na krmičky, což jim opět teoreticky prodlouží život, jelikož se vzdálí od toho nejnáročnějšího (být létavkou).
Pak by mohlo poklidně dojít k obměnění generace a nemusela by platit téze o tom, že se rojí dlouhověké včely ale spíš včely krátkověké, kterým se prodlouží život jednodušší prací.
Dlouhověké včely jsou taky uzpůsobeny k uchování energie (aby přečkaly zimu) a ne intenzivní fyzické aktivitě, což jde tak nějak proti tomu, co ve videu prezentujete.
Co si o tom myslíte?
Ony se ty rojové včely chovají stejně jako ty zimní. Taky uchovávají svou energii na dobu až se vyrojí a budou moct expandovat stejně jako ty zimní. Ty zimní na jaře dokáží neuvěřitelné věci. Jak při stavbě, tak ve výchově nové generace. Jen jim to nikdo v klasických úlech neumožňuje. Stejně vyčkávají ty rojové až budou moct ukázat po vyrojení co včely opravdu dokáží. Roj je o mnoho výkonější než normální včelstvo. A s tou teplotou plodiště a dlouhověkostí včel přišel profesor Jurgen Tautz. de.wikipedia.org/wiki/J%C3%BCrgen_Tautz a zmínil to ve své knize Fenomenální včely.
@@matuchamiroslav6897 díky za odkaz. Knihu dokonce mám, jen jsem se k ní ještě nedostal. Tak přečtu :)
Vložím to aj sem.
Dlhoveké včely (aj strednoveké) sa vo včelstve nachádzajú po celý rok. Len s tým rozdielom, že v každom období roku je ich množstvo rôzne, resp. ich pomer k celkovému množstvu včiel iných kategórií je rôzny. Napr. v období zhromažďovania zásob je vo včelstve pretlak krátkovekých včiel, ktoré sú primárne určené na znášku.
@@rastorosa3363 I o tom jsem přemýšlel. A myslím, jelikož je nestejnoměrná teplota uvnitř plodového hnízda, budou se taky rodit různě dlouhověké včely. Uprostřed hnízda a vedle topících buněk kde bude teplota nejvyšší, se budou vyvíjet krátkověké, na okrajích hnízda a dál od topících buněk se budou vyvíjet dlouhověké. A čím víc stavby a čím bude větší plodiště a bude přibývat i trubců, kteří také pomáhají udržovat teplotu, tím bude víc teplo a bude přibývat krátkověkých a po ukončení snůšky se přestává stavět, topit, vše se ochladí, trubci se vyženou a vše se přehoupne do výchovy dlouhověkých včel. I tady se určitě bude líhnout nějaké procento krátkověkých. To budou ty zakladené těsně u topících buněk. Někdo musí létat pro vodu, či nosit pyl pro zimní a jarní generace.
Zdravím. Včela, která nekrmi plod, nestarne.
No vidíte a kolega, co tady psal první komentář má jiný názor. Já to vidím tak, že každý stárne. I ta nepracující včela. Jen některé činnosti včelu víc a některé méně opotřebovávaji. Ale velký rozdíl je i v kastách včel. Včela narozená v červenci jako krátkověká letní se zimy nedočká i kdyby na žádnou práci nesáhla. Ale ve stejnou dobu včela narozená jako dlouhověká zimní nejenže přežije zimu, vychová jarní generaci, vystaví nové plodiště, nanosí pyl a ještě pomůže s nektarem při květnových snůškách.
Je možné, že opět to může souviset s ochlazením plodiště. Pozoruji to ti, co izoluji matky cca 45 dní po jarním vypuštění matek s izolatoru. Nekrmí, netopí. Jinak dík za inspirace. @@matuchamiroslav6897
@@matuchamiroslav6897já jsem nikde netvrdil, že včela která nekrmí plod nestárne.
Říkal jsem, že si včely dokážou prodloužit život změnou jejich práce. A jestliže celé včelstvo mysli jako jeden, pak si jsou schopny prodloužit život natolik, aby zvládly vychovat první generaci na novém místě po tom, co se vyrojily. A to mi přijde mnohem více logický než aby se v průběhu celého roku klubaly semtam dlouhověké včely.
Nedává to smysl, dlouhověké včely mají vylepšená tuková tělíska aby uchovaly energii a přežily zimu a pak ze sebe na jaro vydaly vše, aby zvládly vychovat první generace v předjaří a i v tomto případě určitě mění práce tak, aby žily co nejdéle.
Kdyby to nedělaly, tak by každá včela v předjaří byla létavou, což je nesmysl.
A taky nejde jen o změnu prací zpětně, ale zvládnou to i naopak.
Raul vytváří oddělky pouze z rámků se zavíčkovaným plodem a matkou.
Po pár dnech jsou z mlaďušek létavky, takže je nepravda, že by prvních 10 dní mladá včela nelétala. Když jsou vystaveny do situace, kdy nemají na výběr, pak lze jejich schopnosti a dovednosti pozorovat lépe. A samozřejmě že nejde o něco přirozeného, včelstvo volně žijící asi těžko založí novou kolonii pouze ze zavíčkovaného plodu. Bavím se teď pouze o možné délce života jednotlivých jedinců. Mlaďuška která je od prvních dní létavou se asi 4-6 týdnu nedožije.