Jak má fungovat fúzní reaktor ITER?
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 13 พ.ย. 2019
- Týden vědy a techniky, přednáška, 14.11.2019, 15:00.
doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D.
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
doc. Jan Mlynář (*1966) z oddělení Tokamak Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde absolvoval i doktorandské studium fyziky plazmatu. Zabýval se diagnostikou vysokoteplotního plazmatu na tokamaku TCV, École polytechnique fédérale de Lausanne.
Přednáška osvětlující základy jaderné fúze coby vědního odvětví, na které se významným způsobem upíná celosvětová vědecká pozornost. Tokamak ITER v jižní Francii je zařízením, na jehož přípravě se podílí velká část vyspělého světa - jedná se o druhý nejdražší vědecký projekt na světě. Celosvětová koncepce rozvoje energetiky předpokádá, že kolem roku 2050 budou fúzní reaktory zásadním zdrojem energie na světě. Přednáška doc. Mlynáře umožní i širší veřejnosti pochopit, jak toho chceme dosáhnout. - บันเทิง
Ďakujem za prednášku ! Veľmi zaujímavé informácie !
Výborná prednáška, ďakujem!
Super téma a sympatický pan přednášející. Líbí se mi ten historický přesah přednášky a takové to lidské podání od pana doktora. Je fajn vidět takové příjemné lidi,děkuji.
skvělá přednáška
jen nechápu a zároveň mě mrzí, že to nemá tisíce lajků a miliony shlédnutí :(/
Výtečná přednáška. Kéž bych mohl pracovat na takových projektech.
Dekuji za přednášku a samozřejmě za upload. Velice zajímavé a velice poučné... A hlavně české :-)
Děkujeme, takové komentáře nás vždy těší :)
1:27:35 Ten co se představil jako "starší a nechápající" pokládá otázky, jakoby celou přednášku prospal. Všechno to bylo řečeno :)
Zdravim muze to magneticke pole v tokamaku stinit i urcity podil radiace ?
Prezetacia super ale ja v tom vydim vela chyb napriklad kedy zmenili naklon hlevnych cievok uzavreli by tym magneticke tienenie a nenahriavali by sa kat a stabilizovali tim tok pazmi,a kopec inych veci od rezonancie po jalove straty.
Super
Dobrý den a co vyřešit tu velikost a turbulence abaptovní konstrukcí jako je to na dalekohledech na zemi s optikou.
Termojaderná fůze je něco jako fata morgána. Každý to vidí v dálce, ale nikdo toho nedosáhne. Jak si vede dnes jaderná eneretika? th-cam.com/video/O5YCr6qbVTM/w-d-xo.html
napadlo někoho dostat ten tokamak na vesmírnou stanici a tam ho zkusit zprovoznit? možná by fungoval líp když na něj nebude působit gravitace, a kde co co na něj působí tady na zemi. Nikdy tu nedocílíte sterilního prostředí kdežto v kosmu by to mohlo být jednoduší.
Ve fyzice částic se gravitace dá naprosto zanedbat. Její síla je tak extrémně malá, že jednotlivé částice neovlivní. A ikdyby jsi myslel, že vadí samotné zakřivení casoprostoru jako takového, tak na oběžné dráze není zas o tolik menší, gravitace je tam téměř stejná, akorát orbitální mechanika způsobuje jev, kterému se říká mikrogravitace, tzn ze těleso je neustále ve volném pádu.
Jo.A jak tam dopravíš startovací energii?
@@tomjcz51 Dobrá odpověď.
Momentálne som to už zachytil z tlače, samozrejme Rusi a Čína, je 13.3.2024. Perfektný postreh. držím im palce
nech mi niekto vysvetli ale seriozne kde sa z fuznej elektrarne bude odvadzat odpadove teplo aky prirodny zdroj na zemi to bude chladit
voda a chladiace veže, tak isto ako pri spaľovaní uhlia v tepelných elektrárňach, Asi budeš geendeelová blondína...
Těch 10% nutných k provozu je teoretická pojistka, aby to šlo vypnout, kdyby se to zvrhlo. Není to snaha ušetřit, ale racionální přístup. Tahle věda neslouží k získání energie pro lidstvo, ale pro budoucí pohon ve vesmíru. Jen se to musí nějak zafinancovat a okecat. Vodík není obnovitelný zdroj a i slunce jednou vyhoří. A nejjednodušší způsob, jak získat vodík, je z vody. Kolik vody se třeba spotřebuje, aby se vyrobila kapička tritia a deuteria? Kolik vody bude potřeba, aby se vyrobilo dostatečné množství paliva pro stabilní fúzní reaktor? A je na Zemi ještě dostatek surovin k tomu, aby se daly vytvořit technologie díky kterým by se dal vodík získat na jiných neobydlených planetách? :-) Byl to vodík, co vzniklo při velkém třesku a byly to protohvězdy, které daly díky fůzi vzniknout i jiným látkám, které se po explozích rozprskly a mohly vzniknout hvězdy druhé generace... A úplně nejlepší konstatování jsem četl poměrně nedávno: pokud pořád potřebujeme teplo, abychom generovali páru k roztáčení turbín, tak už máme druhé století páry hele. :-) Opravdu nejsem jaderný fyzik, ale pokud máme vytěžit fosilní paliva, abychom začali těžit vodu a vedlejší produktem byl kyslík, asi by bylo lepší přiznat barvu. Protože bez uhlí se žít dá. Bez vody nee. Tak nějak do budoucna.
Máte pravdu ale ani voda nieje nevycerpatelny zdroj na zemi je jej stále zhruba rovnaké množstvo nie som odborník ale keby všetko čo používame od áut po elektrárne slapalo na vodík vyrobený z vody tak za krátku dobu mame suché oceány a moria je to len môj laicky názor ak má niekto iné vedomosti prosím o osvetlenie vodikovej technológie ja budem veľmi rad
V pozemských oceánech se nachází přibližně 4,76x1016 kg
deuteria a 2,44x1014 kg lithia. Toto množství zajistí energetické potřeby lidstva po celou dobu existence Země. Zásoby by při současné celosvětové spotřebě energie vystačily
zhruba 8 mld. let, avšak životnost Slunce se odhaduje pouze na 5,3 mld. let. V době zániku Země tak bude vyčerpáno
asi 66% zásob fúzního paliva. Kromě pozemských zásob
se prakticky neomezené množství fúzního paliva nachází
ve vesmíru.
S prominutím vypůjčeno od Ing. Slavomíra Entlera
tlacháš
Termojaderná fůze zřejmě nebude nikdy fungovat komerčně. Sledujte video z přednášky o energetice současnosti a budoucnosti. th-cam.com/video/1Ve3fdZIFH8/w-d-xo.html