Atentát na Heydricha - první stanné právo

Před osmdesáti lety, v září 1941, po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy bylo v protektorátu Čechy a Morava vyhlášeno první stanné právo. Tato tzv. první heydrichiáda reagovala na rozmach odbojového hnutí, naplňovala potřebu zajistit nerušenou zbrojní výrobu a přípravu germanizace českého území. Stanné soudy svévolně vynášely tresty smrti nad účastníky domácího odboje, pachateli hospodářské trestné činnosti a narušiteli „veřejného pořádku“; shodný verdikt si vyslechl i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš.
O období, které předcházelo rozhodnutí o vykonání atentátu na pohlavára, který měl na kontě stovky rozsudků smrti a tisíce zatčení, ale současně se prezentoval jako úlisný garant sociálních a jiných benefitů určených českému dělnictvu, debatovali historici Pavel Kmoch, Vojtěch Šustek a Pavel Zeman.
Večer moderoval Jan Kalous.
Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

[@petrkozula3854]

[@marosko774]

ahoj tak nemám rad ze slovo atentat to ucite nebol pisme ze odstranenie hitleroveho poskoka odstranenie dakujem ved to je legurerna vojnova akcia dakujem

[@miroslavfajkus997]

Tohle byl regulérní boj vojáků s vojákem. Žádný atentát, to máte pravdu. Škoda jen, že to za smrt tohohle ksindla zaplatilo tolik lidí svými životy. Ale tenhle obernácek si chcípnout zasloužil

[@historik9843]

Na termínu ,,atentát" není nic špatného. Takto pojmenoval zabití Heydricha už 3.10.1941 major Karel Paleček.

[@janbart2027]

Zajímavé. Jen kdyby všichni přestali neustále říkat "vlastně".

[@historik9843]

32:10

[@carter.verone]

Amatéři