Jiddu Krishnamurti | Dokument o moderním indickém mudrci | Poslech

Jiddu Krishnamurti byl indický filozof a básník.
Jiddu Krishnamurti (12.5.1895 - 17.2.1986)
Patří k nejvýznamnějším duchovním učitelům 20. století. Svým neformálním přístupem se řadí k učitelům života, jako byli Henry David Thoreau nebo Albert Schweitzer.
Jiddu Krišnamurti se narodil v roce 1895 v jižní Indii ve městě Madanapalle v chudé brahmánské rodině. Jeho otec Jiddu Narayaniah zastával funkci na finančním úřadě pod britskou správou. Matka Sanjivamma byla duchovně založená žena, zcela oddaná své rodině a uctívání boha Krišny.
V roce 1909 si malého Krišnamurtiho a jeho bratra všiml Charles W. Leadbeater, spolupracovník prezidentky Theosofické společnosti Annie Besantové. Krišnamurti ho zaujal svou čistou osobností údajně prostou ega. Krišnamurti společně se svým mladším bratrem byl nadále vychováván pod vedením A. Besantové, aby byl připraven na svou úlohu Světového učitele. Objevem malého Krišnamutiho bylo završeno usilovné hledání theosofů, kteří pátrali po Mesiáši. Duchovní matka Theosofické společnosti Helena Blavatská totiž prohlásila, že boudoucí buddha Maitréja se v následujících letech projeví v lidském těle a Theosofická společnost se měla postarat o přípravu světa na tuto událost.
V roce 1912 byl Krišnamurti prohlášen za novodobého Mesiáše, v důsledku čehož došlo k rozkolu uvnitř Theosofické společnosti, z které se odštěpila Anthroposofická společnost v čele s Rudolfem Steinerem. Krišnamurtího přívrženci se sjednotili do řádu Hvězdy východu.
Změna po rozpuštění Hvězdy východu
Avšak po smrti svého bratra v roce 1929 se Krišnamurti odmítl nadále účastnit jakékoli náboženské činnosti Hvězdy východu a tento řád rozpustil, jelikož dospěl k závěru, že hledání pravdy nelze organizovat. Jako svůj základní cíl si vytyčil pěstování osobní svobody jedince, jež je předpokladem pro nalezení pravdy.
Krišnamurti dalších 60 let po rozpuštění řádu cestoval po světě a přednášel o svém pojetí života. Také inicioval zakládání nadací, které měly sloužit k tomu, aby organizovaly jeho přednášky, publikovaly jeho díla, provozovaly školy a poskytovaly možnosti pro studium a meditaci.
Po poslední přednášce konané začátkem ledna roku 1986 v Indii se začal zhoršovat Krišnamurtiho zdravotní stav. Lékařská diagnóza stanovila rakovinu slinivky a jater. Na svoji žádost byl převezen do jeho oblíbeného sídla v Ojai, jelikož chtěl umřít ve svém prostředí bez umělého prodlužování života. Nedlouho poté Krišnamurti umírá.
Krišnamurtiho duchovní odkaz
Základem Krišnamurtiho filozofie je improvizace, která se cílevědomě vyhýbá nepružnosti zavedených termínů. Krišnamurti odmítá uzavřené filozofické či náboženské systémy a představy o podstatě bytí. Krišnamurti od svých posluchačů nevyžadoval slepé následování a učení se prázdným formulím, ale pouze pochopení. Dle jeho učení předpokladem opravdového pochopení je uvolnění tvořivé intuitivní činnosti ukryté v hlubině mysli.
Krišnamurtiho filzofie byla a je na západě populární, jelikož do určité míry připomíná evropský existencializmus a Krišnamurti při svých výkladech používal pojmy běžné mluvy a vyhýbal se jakýmkoli náboženským a filozofickým termínům. Přesto je naprosto zřetelné, že jeho učení vychází ze starobylých tradic východního náboženského myšlení jako je buddhismus a učení raných upanišad.
Citáty
"Není zdravý způsob, jak žít v nezdravé společnosti."
"Člověk s materiálním bohatstvím, ani ten, který má bohaté znalosti a víru, nikdy nepozná nic jiného než tmu a bude šířit nepokoj a utrpení."
"Ctnostný člověk je spravedlivý a ten nikdy nemůže pochopit, co je to pravda."
"Všechny ideologie jsou hloupé, ať už náboženské nebo politické, protože to je koncepční myšlení, koncepční svět, který naneštěstí dělí lidi."
"Náboženství a tradice slouží jako bezpečí pro naši mysl a když je naše mysl v bezpečí, ochabuje."