Proč jsou KG trubky vyvedeny asi 1m nad zák. desku? Jak budou pak napojovat WC a další zař. předměty u podlahy v přízemí? To budou všechna hrdla uřezávat? Nestačilo by KG vyvést jen asi 10cm nad zákl. desku, utěsnit prostupy (vodorovnou hydroizolaci přetáhnout svisle kolem trubek až k hrdlům a pak na hrdla pokračovat s HT připojovacím potrubím?
Dobrý den Tak to opravdu vidím poprvé, nemyslím tento typ zákl.desky předpokládám že deska je pod dřevo stavbu, ale zaráží mě, že někdo obětuje 50 tisíc za tak divný materiál. Já osobně si myslím že pěnové sklo je přeceňovaný materiál, pod dům bych ho asi nedal. Štěrk je štěrk. Dělal jsem několik zákl. desek pod dřevostavby, vždy záleží jak dobře vyjde tlaková zkouška na pláni, dle toho se buď, dělá "kufr" nebo zákl. pasy. Pro desku bez základu jsem dělal kufr o hloubce 0,5-0,8 m(dle výsledku tlak. zkoušky), frakce štěrku 0,63 a 0,32. Hutnil jsem deskou o váze 500 kg, to co jsem viděl na videu je tak maximálně na chodník. Stačilo dát 30 cm vrstvu štěrku 0,63 přejet deskou dát geošku, a finální vrstvu štěrku 0,32. Takto provedená příprava pod desku vycházela na tlak.zkoušce 90-100 mega, což je hodně povedený výsledek. Zajímalo by mě jaké hodnoty by vyšli na pěnovém skle(určitě strašné). To prostě nemůže takhle fungovat, zbourat starý dům, neudělat jedinou podkladní vrstvu štěrku, a hned na to naházet pěno sklo a zalít to betonem. S domem bude za 10 let ještě sranda.
Radek. Když pominu všechny připomínky k zemnícímu pásku ,uložení kari sítí odpadů a pod. Pochopím izolační vlastnosti , nenasákavost stálost materiálu a další věci které se dají o pěnovém skle vyčíst tak by mě zajímala jediná věc co stavba udělá za 5-20 (příklad) let bez základů se podle mě může pěkně houpat - plavat, naklánět. Přeci jen se to pěnové sklo může bortit. Kdyby někdo znal odpověď dám se poučit.
To závisí od armovania. Tu je to smiesne. Prave robim dosku na penovom skle a armovanie od statika vypada uplne inak. Hrubka prutov je od 8 do 12cm, 15x15cm, v dvoch vrstvach.
kupodivu přežil dobře, daleko větší nápor mu dává týdenní vyvážení popelnic (je krásné vidět kam jsme zajížděli a kde končí stopa popelářů :) ale ty prostě potřebujeme :)
to teda :D ten domíchavač s pumpou v jednom má naložený přes 50t
3 ปีที่แล้ว +1
Zámkovka se dělá běžně pojízdná pro těžká vozidla. Pokud ji někdo udělá pro těžká vozidla nepojízdnou (kvůli cenně samozřejmě), tak je to blb a pak at si to furt opravuje
ano máte pravdu, toto není zrovna vzorová ukládka výtuže. Bohužel je to ve většině případů relita. Standardně jsou první položeny distančníky pro zajištění dostatečného pokrytí výztuže betonem a při pokládce KARI sítí by měla být jejich poloha zajištěna bazacím drátem tak, aby při následné betonáži se KARI síť nebo distančník nepohnul. Při běžné betonáži jsou použity i třmínky, které zajistí polohu vrchní vrstvy výztuže.
Zajímalo by mě, jak je to u řešení nosného zdiva (spíše věc projektu). Deska roznese zatížení nosného zdiva? A také jak je vyřešena nezámrzná hloubka stavby, počítá se v novém projekt s nějakým napojením desky na stávající zákl. pasy? Pozemek je umístěn u frekventované hlavní komunikace, tak mě zajímá vyřešení statiky, postačí dostatečná tl. desky s optimální tl. výztuže? Děkuji za odpověď. :)
pokud pěnosklo přesahuje mimo půdorys stavby tak je půda pod domem chráněna před zamrzáním, deska přenese zatížení do základové půdy mnohem lépe než pásy. Ale nekomentuji realizaci na videu, tam mi například vyztužení přišlo hodně odbyté, ale třeba se mýlím a šlo o beton s rozptýlenou výztuží
zakl.doska sice prenasa lepsie zatazenie do zeme, ide sko oto, ci je dostatocne pevna, pri zatazeny nosnej steny, karisiete nocoment, a tie mi prisli velmi tenke... minimalne by som pod nosne steny vlozil dalsiu vystuz z hrubsich drotov
Otřesná práce. Jednak dům musí mít základy v nezámrzné hloubce, kde jsou tedy základny? Diletantsky provedená výztuž a u desky silné 240 mm chybí horní výztuž. Tu tam diletanti nějakým způsobem házeli již do hotového betonu. No řemeslo braň se a statika je zde asi španělská vesnice. Tak zde chybí stavební dozor a kari sítě vůbec nejsou k sobě svázané proti posunutí. Někde dokonce nemají předepsané krytí alespoň o dvě oka. Prostě ukázka, jak udělat nové stavební dílo a hned začít s rekonstrukcí, v tomto případě hodně drahou. Ještě se u toho natočíte a dáváte to jako vzorové video. Pokud ovšem neměl být záměr, jak vyhodit prachy a jako odstrašující příklad rádoby řemesla. Nějak mně to připomíná vaření Ládi Hrušky, nebo Jiřího Babici.
Deska na pěnové skle bez betonaz základových pasu je v pořádku. Nezamrznost zajišťuje spolehlivě pěno sklo. Je to celkem nový způsob zakládání, kdy dosáhnete toho, že máte tepelnou izolaci spojitě pod celou deskou. Nicméně u tohoto typu zakládání je statika, právě z důvodu absence pasů pod nosný i stěnami naprosto zásadní. Měli by mít předepsanou přesnou výztuž, mocnost desky, pevnost betonu z jakého to bude. To, jakým způsobem ukládají výztuž je otřesné. Ani ta rovinnost desky jim podle mě nemohla vyjít +-centimetr. No hrůza....
vzhledem k tomu, že se realizovala dřevostavba nedělaly se základové pasy, ty jsou ve většině případů předimenzovány, ale je potřeba konkrétní variantu ověřit se statikem
nikde jsem nevidel nivelacni laser pri zalevani zakladove desky.i kdyz delame ZD nebo prumyslovou podlahu je nutne nivelacnim laserem kontrolovat vysky a popripade beton vyhrabavat,do urcene vysky,jelikoz vibracni lat to nesrovna uplne,pak jde videt jak na videu prebytecny beton hrne pred sebou :D nezlobte se ale takto ja stahnout podlahu pod lestičky tak me ogari naliskaji :) i kdyz je to jen ZD tak v prostredku tu vysku chce kontrolovat kdyz uz na krajich ji mam nacrtlou :) jinak zajimava ZD s pěnovým sklem. novým materiálum cestu dopredu.
mne sa takyto postup viac pozdáva ako klasicky na DT a základové pásy. ale co ak izoláciu z penového skla zaleje voda, pripadne stupne spodná voda, ked bude penove sklo vo vode, tak uz asi nebude ziadny izolant,či sa mýlim? vtedy mi prijde lepisia izolacia styrodur a podobne nenasiakave izlácie
proto se umísťovala drenážní vrstva se svody po obvodu stavby pokud se nemýlím, kdyby byla hladina spodní vody výše než zásyp z pěnoskla, už by to nejspíš problém byl ...
Pěnosklo nebo keramzit je nejlepší možná izolace do základů! Shodli se na tom i odborníci z Centra pasivního domu. Polystyren do země je z mého pohledu nesmysl (musí se pokládat ve 2 vrstvách a ještě spojovat plastovými hřeby), i když samozřejmě to fungovat bude taky. Jiná věc je, že je zlodějsky drahé hlavně u Refaglass (2000,- za m3), tak i A-glass, protože je to prostě svým způsobem jedinečná a velmi odolná izolace. Navíc tu v ČR mají v podstatě monopol...
@@pavelhusak3365 Každopádně abych dokončil myšlenku - já si do základů dám 50cm pěnoskla, ať to stojí co stojí. Bude to barák na stovky let, tak ať to vydrží. Je to nejlepší existující tepelná izolace základů, jestli vůbec někdy vymyslí lepší. XPS v půdě se mi nějak tak ekluje - představte si, že vám dům stojí na desce z polystyrenu. Divná představa, plast prostě do země nepatří! ;)
pozrel som si viac videí o penovom skle a mám otázku, ktorá vyplynula z otázok a odpovedí o penovom skle. ak by som uvažoval k podlahovom kúrení uloženom do základovej dosky bolo by možné takúto dosku realizovať vo dvoch krokoch ? spodnú vrstvu cca 10-15 cm nechať zatiahnuť 1-2 dni potom položiť vykurovaciu hadicu, túto následne zaliať betónom do požadovanej hrúbky... prípadne aký by mal byť správny postup. ďakujem
Dobrý den pane Kováč, doporučuji konzultaci s topenárom ktorý vám bude dělat topení, ale mohu jen dát informace z naší stavby. Základová konstrukce je nosná část stavby namáhaná určitým způsobem,myslím,že dalekobezpečnější pro podlahové vytápění je jeho realizace v rámci vrstev podlahy kde už je namáhání menší. Také zvažtře postup prací, dělat podlahové vytápění v rámci základové desky kdy příjdou ještě nosné stěny a příčky není rozumné. Navíc se pod podlahové vytápění dává izolace (aby jste zbytečně nevytápěl beton základové desky, ale posílal teplo nahoru kde jej chcete, také je potřeba uvážit množství betonu, které byste musel vytopit než by se daleko nižší teplota dostala do kce podlahy. Jinak základová deska lze rozdělit, dokonce se to v některých větších objektech doporučuje (/dilatační spáry) musí však být zajištěno spolupůsobení obou částí což je při vodorovném rozdělení velmi náročné a není vhodné (na každou z konstrukcí působí jiné teplotní zatížení) -totot rozdělení se dělá výjmečně a vždy ve svyslích pásech - dilatačních mezerách, nikdy se netýká rodiných domů
Tohle je zakladova deska na kterou pak stejne pokladate izolaci (tepelnou) a trubky podlahove topeni se pokladaji az na tuto izolaci,takze je uplne jedno vo mate pod zakladovou deskou.
Zajimalo by mě jak se pak za 50 let nekdo vrhne do opravy kanalizace, to se tam v zivote nedostane Za mě: hlina strerk karisite beton ipa vrchni vrstva betonu s "rygolama" na trubky, kabely.. Polozit potrubí polystyren podlaha
Všichni tady jenom hledáte chyby, vy jste investoři co to platí? Asi ne. Tak co je vám do to ho? Všichni chytří jak radia a stavbu viděli tak na youtube.
Proč jsou KG trubky vyvedeny asi 1m nad zák. desku? Jak budou pak napojovat WC a další zař. předměty u podlahy v přízemí? To budou všechna hrdla uřezávat? Nestačilo by KG vyvést jen asi 10cm nad zákl. desku, utěsnit prostupy (vodorovnou hydroizolaci přetáhnout svisle kolem trubek až k hrdlům a pak na hrdla pokračovat s HT připojovacím potrubím?
Dobrý den
Tak to opravdu vidím poprvé, nemyslím tento typ zákl.desky předpokládám že deska je pod dřevo stavbu, ale zaráží mě, že někdo obětuje 50 tisíc za tak divný materiál. Já osobně si myslím že pěnové sklo je přeceňovaný materiál, pod dům bych ho asi nedal. Štěrk je štěrk. Dělal jsem několik zákl. desek pod dřevostavby, vždy záleží jak dobře vyjde tlaková zkouška na pláni, dle toho se buď, dělá "kufr" nebo zákl. pasy. Pro desku bez základu jsem dělal kufr o hloubce 0,5-0,8 m(dle výsledku tlak. zkoušky), frakce štěrku 0,63 a 0,32. Hutnil jsem deskou o váze 500 kg, to co jsem viděl na videu je tak maximálně na chodník. Stačilo dát 30 cm vrstvu štěrku 0,63 přejet deskou dát geošku, a finální vrstvu štěrku 0,32. Takto provedená příprava pod desku vycházela na tlak.zkoušce 90-100 mega, což je hodně povedený výsledek. Zajímalo by mě jaké hodnoty by vyšli na pěnovém skle(určitě strašné). To prostě nemůže takhle fungovat, zbourat starý dům, neudělat jedinou podkladní vrstvu štěrku, a hned na to naházet pěno sklo a zalít to betonem. S domem bude za 10 let ještě sranda.
Radek. Když pominu všechny připomínky k zemnícímu pásku ,uložení kari sítí odpadů a pod. Pochopím izolační vlastnosti , nenasákavost stálost materiálu a další věci které se dají o pěnovém skle vyčíst tak by mě zajímala jediná věc co stavba udělá za 5-20 (příklad) let bez základů se podle mě může pěkně houpat - plavat, naklánět. Přeci jen se to pěnové sklo může bortit.
Kdyby někdo znal odpověď dám se poučit.
To závisí od armovania. Tu je to smiesne. Prave robim dosku na penovom skle a armovanie od statika vypada uplne inak. Hrubka prutov je od 8 do 12cm, 15x15cm, v dvoch vrstvach.
Nejlepší je síť zatlačená tak nějak do betonu.
Batoh taky proudem,bohatý stavitel.
Zajímavá lokalita že vozí pod desku materiál z takové dálky.
Mají zajímavou cenu vč. dopravy i přes celou republiku. Vlastní zkušenost.
Budu zakládat dřevostavbu na pěnoskle a také bych uvítal, aby mi někdo věnoval kamion pěnoskla v hodnotě 100tis. :-)
Chudák ten chodník ze zámkovky, po kterým tam jezdila ta těžká technika :D
kupodivu přežil dobře, daleko větší nápor mu dává týdenní vyvážení popelnic (je krásné vidět kam jsme zajížděli a kde končí stopa popelářů :) ale ty prostě potřebujeme :)
to teda :D ten domíchavač s pumpou v jednom má naložený přes 50t
Zámkovka se dělá běžně pojízdná pro těžká vozidla.
Pokud ji někdo udělá pro těžká vozidla nepojízdnou (kvůli cenně samozřejmě), tak je to blb a pak at si to furt opravuje
tak takto sa teda kari siete neukladaju :)
ano máte pravdu, toto není zrovna vzorová ukládka výtuže. Bohužel je to ve většině případů relita. Standardně jsou první položeny distančníky pro zajištění dostatečného pokrytí výztuže betonem a při pokládce KARI sítí by měla být jejich poloha zajištěna bazacím drátem tak, aby při následné betonáži se KARI síť nebo distančník nepohnul. Při běžné betonáži jsou použity i třmínky, které zajistí polohu vrchní vrstvy výztuže.
Zajímalo by mě, jak je to u řešení nosného zdiva (spíše věc projektu). Deska roznese zatížení nosného zdiva? A také jak je vyřešena nezámrzná hloubka stavby, počítá se v novém projekt s nějakým napojením desky na stávající zákl. pasy? Pozemek je umístěn u frekventované hlavní komunikace, tak mě zajímá vyřešení statiky, postačí dostatečná tl. desky s optimální tl. výztuže? Děkuji za odpověď. :)
Souhlasím tyto otázky by mě také zajímaly. Děkuji.
Řada odpovědí je ve videu => ,,Nejčastější otázky a odpovědi o pěnovém skle,, ve Svépomocí živě
pokud pěnosklo přesahuje mimo půdorys stavby tak je půda pod domem chráněna před zamrzáním, deska přenese zatížení do základové půdy mnohem lépe než pásy. Ale nekomentuji realizaci na videu, tam mi například vyztužení přišlo hodně odbyté, ale třeba se mýlím a šlo o beton s rozptýlenou výztuží
zakl.doska sice prenasa lepsie zatazenie do zeme, ide sko oto, ci je dostatocne pevna, pri zatazeny nosnej steny, karisiete nocoment, a tie mi prisli velmi tenke... minimalne by som pod nosne steny vlozil dalsiu vystuz z hrubsich drotov
beriem vsetko spät, kedze v dalsom videu vidiet, ze sa jedna o DREVOstavbu...
Otřesná práce. Jednak dům musí mít základy v nezámrzné hloubce, kde jsou tedy základny? Diletantsky provedená výztuž a u desky silné 240 mm chybí horní výztuž. Tu tam diletanti nějakým způsobem házeli již do hotového betonu. No řemeslo braň se a statika je zde asi španělská vesnice. Tak zde chybí stavební dozor a kari sítě vůbec nejsou k sobě svázané proti posunutí. Někde dokonce nemají předepsané krytí alespoň o dvě oka. Prostě ukázka, jak udělat nové stavební dílo a hned začít s rekonstrukcí, v tomto případě hodně drahou. Ještě se u toho natočíte a dáváte to jako vzorové video. Pokud ovšem neměl být záměr, jak vyhodit prachy a jako odstrašující příklad rádoby řemesla. Nějak mně to připomíná vaření Ládi Hrušky, nebo Jiřího Babici.
Deska na pěnové skle bez betonaz základových pasu je v pořádku. Nezamrznost zajišťuje spolehlivě pěno sklo. Je to celkem nový způsob zakládání, kdy dosáhnete toho, že máte tepelnou izolaci spojitě pod celou deskou. Nicméně u tohoto typu zakládání je statika, právě z důvodu absence pasů pod nosný i stěnami naprosto zásadní. Měli by mít předepsanou přesnou výztuž, mocnost desky, pevnost betonu z jakého to bude. To, jakým způsobem ukládají výztuž je otřesné. Ani ta rovinnost desky jim podle mě nemohla vyjít +-centimetr. No hrůza....
A základy se nedělaly???
A na co myslíte, že jste koukal? Na montáž krovu? :-D
vzhledem k tomu, že se realizovala dřevostavba nedělaly se základové pasy, ty jsou ve většině případů předimenzovány, ale je potřeba konkrétní variantu ověřit se statikem
@@martinabastova9614 špatně položene armovani, nic moc.
@@martinabastova9614 My mame taky drevostabu a pasy jsme taky delali. Ale nejsem statik,tak tezko rict jestli je to nutne,nebo ne.
nikde jsem nevidel nivelacni laser pri zalevani zakladove desky.i kdyz delame ZD nebo prumyslovou podlahu je nutne nivelacnim laserem kontrolovat vysky a popripade beton vyhrabavat,do urcene vysky,jelikoz vibracni lat to nesrovna uplne,pak jde videt jak na videu prebytecny beton hrne pred sebou :D nezlobte se ale takto ja stahnout podlahu pod lestičky tak me ogari naliskaji :) i kdyz je to jen ZD tak v prostredku tu vysku chce kontrolovat kdyz uz na krajich ji mam nacrtlou :) jinak zajimava ZD s pěnovým sklem. novým materiálum cestu dopredu.
Pěkný den Lukáši. Máte pravdu, pracovníci, kteří desku realizovali výšku betonu uprostřed desky již neměřili.
mne sa takyto postup viac pozdáva ako klasicky na DT a základové pásy. ale co ak izoláciu z penového skla zaleje voda, pripadne stupne spodná voda, ked bude penove sklo vo vode, tak uz asi nebude ziadny izolant,či sa mýlim? vtedy mi prijde lepisia izolacia styrodur a podobne nenasiakave izlácie
proto se umísťovala drenážní vrstva se svody po obvodu stavby pokud se nemýlím, kdyby byla hladina spodní vody výše než zásyp z pěnoskla, už by to nejspíš problém byl ...
Pěnosklo nebo keramzit je nejlepší možná izolace do základů! Shodli se na tom i odborníci z Centra pasivního domu. Polystyren do země je z mého pohledu nesmysl (musí se pokládat ve 2 vrstvách a ještě spojovat plastovými hřeby), i když samozřejmě to fungovat bude taky.
Jiná věc je, že je zlodějsky drahé hlavně u Refaglass (2000,- za m3), tak i A-glass, protože je to prostě svým způsobem jedinečná a velmi odolná izolace. Navíc tu v ČR mají v podstatě monopol...
@@Guarrdian1984 Poptával jsem nedávno pěnové sklo v Německu u firmy v Mitterteich u hranic s ČR a cena je téměř stejná jako u Refaglass
@@pavelhusak3365 Tak vidíte, nemá cenu jezdit do Německa! ;)
@@pavelhusak3365 Každopádně abych dokončil myšlenku - já si do základů dám 50cm pěnoskla, ať to stojí co stojí. Bude to barák na stovky let, tak ať to vydrží. Je to nejlepší existující tepelná izolace základů, jestli vůbec někdy vymyslí lepší. XPS v půdě se mi nějak tak ekluje - představte si, že vám dům stojí na desce z polystyrenu. Divná představa, plast prostě do země nepatří! ;)
Základový zemnič sa pri takejto doske asi nedá použiť.
zemní se pomocí tyčí, do desky to skutečně nejde
pozrel som si viac videí o penovom skle a mám otázku, ktorá vyplynula z otázok a odpovedí o penovom skle. ak by som uvažoval k podlahovom kúrení uloženom do základovej dosky bolo by možné takúto dosku realizovať vo dvoch krokoch ? spodnú vrstvu cca 10-15 cm nechať zatiahnuť 1-2 dni potom položiť vykurovaciu hadicu, túto následne zaliať betónom do požadovanej hrúbky... prípadne aký by mal byť správny postup. ďakujem
Dobrý den pane Kováč, doporučuji konzultaci s topenárom ktorý vám bude dělat topení, ale mohu jen dát informace z naší stavby. Základová konstrukce je nosná část stavby namáhaná určitým způsobem,myslím,že dalekobezpečnější pro podlahové vytápění je jeho realizace v rámci vrstev podlahy kde už je namáhání menší. Také zvažtře postup prací, dělat podlahové vytápění v rámci základové desky kdy příjdou ještě nosné stěny a příčky není rozumné. Navíc se pod podlahové vytápění dává izolace (aby jste zbytečně nevytápěl beton základové desky, ale posílal teplo nahoru kde jej chcete, také je potřeba uvážit množství betonu, které byste musel vytopit než by se daleko nižší teplota dostala do kce podlahy. Jinak základová deska lze rozdělit, dokonce se to v některých větších objektech doporučuje (/dilatační spáry) musí však být zajištěno spolupůsobení obou částí což je při vodorovném rozdělení velmi náročné a není vhodné (na každou z konstrukcí působí jiné teplotní zatížení) -totot rozdělení se dělá výjmečně a vždy ve svyslích pásech - dilatačních mezerách, nikdy se netýká rodiných domů
Tohle je zakladova deska na kterou pak stejne pokladate izolaci (tepelnou) a trubky podlahove topeni se pokladaji az na tuto izolaci,takze je uplne jedno vo mate pod zakladovou deskou.
Robi sa to tak ze bud si date hadicu rovno do betonu alebo beton v potrebnej hrubke (20-35cm) + poter 5cm s hadicou.
Ok
Zajimalo by mě jak se pak za 50 let nekdo vrhne do opravy kanalizace, to se tam v zivote nedostane
Za mě: hlina strerk karisite beton ipa vrchni vrstva betonu s "rygolama" na trubky, kabely.. Polozit potrubí polystyren podlaha
Když vydržely materiály před sto lety fungovat 50 let, tak dnešní materiály vydrží dvakrát tolik, tak proč by měl někdo opravovat kanalizaci?
presne tim bych se nezabyval oprava kanalizace proc?????
Nezlobte se ale to co tu ukazujete je katastrofální amatérismus ... To video přejmenuje na : JAK TO NEMA VYPADAT
A k čemu je to dobré? Chápu to tak, že je to třeba místo štěrku nebo zeminy, ale výhody to má jaké? Izolace? Slušná porce betonu tedy. :)
Misto sterku a izovace. Nemusi se delat pasy
Ajaj. Ten barák nemá skoro žádný pozemek.
Všichni tady jenom hledáte chyby, vy jste investoři co to platí? Asi ne. Tak co je vám do to ho? Všichni chytří jak radia a stavbu viděli tak na youtube.
😂😂😂😂😂 ta vystuz ale je fakt na p..u udelana😂 nato, ze to ma byt ukazkove video😉
odflaknuta armatura ...
souhlas viz odpověď výše, počítá se s primární vlastností betonu - únostnost na tlak a výztuž funguje jako rozptýlená pro zajištění spolupůsobení