Jako statik se pod body 1 a 4 podepisuji. K bodu 1 jen doplním, že věnec nadezdívky musí být "zatažen" do štítu popř. vnitřních stěn. Ne jedenkrát jsem viděl vyvalené nadezdívky, na kterých sice "věnec" byl, ale pouze pod pozednicemi. Co se týče bodu 4, tak projektanti skutečně na založení/geologický průzkum kašlou. Kvůli úspoře času (popř. kvůli rozhodnutí investora, který nechce začít kopat, dokud nebude mít povolení) se do technické zprávy popř. staťáku napíše, že bude upřesněno po odkrytí zeminy. Jenže po provedení výkopu to už nikdo nečte a základ se udělá 80 cm, protože Franta už to takhle na jednom baráku dělal. Do jílovitých zemin je doporučeno 120 cm a vzhledem čím dále větším suchům já osobně dnes doporučuji 130 cm.
Souhlas se vším. K jílům - doporučuje se zakládat 140 cm, ale není chybou i 160 cm. Říká se, že na jílu je každých 10 cm dobrých. To platí zejména v místech s nestabilní hladinou podzemní vody a dle mé zkušenosti na jižních prosychavých svazích. Jinak, všeobecná snaha většiny investorů ušetřit na projektové fázi je dle mého nejzásadnější chybou a příčinou většiny stavebních chyb. Projektová fáze stojí zlomek ceny stavby, ale její výsledek zcela zásadně celkovou cenu určuje. Na projektu se dají ušetřit chabé desetitisíce, každá chyba z nedůsledné přípravy ale většinou stojí několikanásobek. A že těch chyb většinou bývá...
@@ptygr my máme metr základy, což stačí, dům praskl na jedne straně, do praskliny se vlezla klidně tužka, po zamazani se to už nepohlo. Jinak, pane statik, co říkáte na to, že máme cihly porotherm 30cm a věnec je z cihel klasiky 29x14x6.5 vyzden ve 4 řadách. Drží to už 14 let ale?
@@vladimirsacha5230 Máte štěstí. Vtip jílu je v tom, že nikdy nevíte. Roky můžete být v pohodě a jeden suchý nebo vlhký rok způsobí, že se vám dům (v lepším případě celý) vertikálně pohne o několik centimetrů. Samozřejmě záleží na mnoha faktorech - expozici, světových stranách, blízkosti vodotečí, geometrii stavby... Totéž platí o věnci. Můžete mít střechu řešenou tak, že vám působí pouze svislými tlaky a stavbu zavětrovanou vhodně rozmístěnými stěnami a příčkami. Pak věnec v podstatě nepotřebujete. Rozhodně ale absenci věnce nebo mělké základy na jílu nelze doporučit jako standardní řešení bez vědomí rizik a ošetření slabých míst.
@@ptygr Mohl byste prosím (nebo někdo jiný) vysvětlit fyzikální princip, kterým může voda v jílu nadzdednout hotový dům ? Dům stavím na štěrkovitém jílu třídy F2 CG a základová spára byla cca 105 - 110 cm pod povrchem po sejmutí ornice, tedy po dokončení stavby cca 130cm pod terénem. Materiál "vespod" byl velice hutná tuhá a těžká hmota proložená většímy kusy kamení. Celý tento problém domů propadajících se do jílů je takový můj děsný strašák, problém ale je v tom, že každý projektant se předhání v tom, jak hluboké základy navrhne. Někdo říká 130, vy dokonce 160, za dva roky to budou dva metry .. kde to skončí - z toho důvodu jsem to zas tak nepřeháněl. Chápu, že po vysušení jílu může dojít ke zmenšení jeho objemu, ale nejde mi do hlavy, jak by naopak při dešti mohl jeho objem vytlačit celý dům nahoru .. přece samotný tlak vody v té hloubce toho nemůže být v žádném případě schopen. Logicky mi spíš vyplývá, že po suchém roce dům může poklesnout, ale tím to končí, pohyb nahoru mi připadá už nesmyslný, ale samozřejmě rád se ponaučím. Díky.
@@acestealman rád vám to vysvětlím. Při opětovném navlhani jilu při mokrém období se zvětšuje jeho objem. Čím mocnější je vrstva jilu pod základem tím větší vnitřní roztazne napětí vznikne. Pokud tato síla je větší než zatížení zhora dojde k prizdvihnuti v rámci milimetrů. Ovšem základy z prostých betonu a zdivo není dimenzovano na takové a smykove sily tímto vyvolané a pnutí se projeví trhlinou. Pokud chcete zakládat melce v případě jilu hlouběji je dobré aby projektant zvážil poměr ceny za hloubku založení nebo alternativní způsob zabezpečení základů. Například vyztuzeni základů apod.
Pán je zřejmě opradu odborník 5:37 ...tomu nějakému trámu se říká kleština nebo kleštiny a dodnes jsou používány na většině střešních konstrukcích . Pokud je tento pán STAVEBNÍ INSPEKTOR tak doufám že ho na našich stavbách nikdy neuvidím
stary nemecky krovy, pouzivaly sloupky, tramky misto ceskeho zpusobu fodnami tedy klestinami. tram vetsinou byl i stropni a do neho kotveny krov, pozednice.... takze to chce větší rozhled , informace....
@@dusanslavkovsky8278 Copak má co společného německý krov od českého? Nic . Postup střešních konstrukcích se liší na jednotlivých projektech ale ve finále jsou stejné ,nicméně pokud budeme mluvit o starých střechách tak u nás se používali kleštiny jako trámky (ne fošny) které byli začepovány do krovu a spojeny dřevěnými kolíky. Nějakej ten pátek už střechy dělám ale mužeme se klidně sejít a povykládáme si o tom a třeba se i něco nového dozvím co ještě nevím když vidím že jste takový odborník ...informací není nikdy dost
vetsinou Němci delali misto klestin tramek. pohranici, hrazdene domy. drive spoje na rybinu. dnes spíše historicke krovy. novejsi zpusob vetsinou v českých oblastech , snazsi způsob pouziti dvou klestin, jakoby fosen cca 160x80 prurezu apod. mensi pracnost, ekonomika spotreby dreva atd .. co vse je mozne na krovech videt, co funguje i pres chybejici prvky je zajímavé a holt lidova tvořivost nekdy zlovule nebo neremeslnost..
potrebuji radu .. mam zavatovane delam parotesy fakt poradne... a ma na to jit palubka mam tam dat butylkaucuk pasku a na ro jeste 1cm latku a teprve na to dat palubky ? nebo muze byt palubka 19mm hned na parotesce a butylkaucuk pasce? diky
Miluju tyto rady ohledně parotěsu. Vrátil sem se na desítky pdkroví při rekonstrukcích nebo úpravách. Nikdy nebyl problém v parotěsu ,mnoho pdkroví ani parotěs nemělo (divoké devadesátky). Problém byl buď ve střeše zatékalo, nebo častější problém nedostatek tepelné izolace nebo nekvalitní montáž izolace.
Přesně tak. Parotěs je nesmysl. Pokud není proveden na 120%, tak je vysloveně na škodu. Moji rodiče mají barák z přelomu 60 a70 bez parotěsu a problém je nula. Nic neplesnivý, není v podkroví zima, nikde nic nekondenzuje, barák funguje. V baráku co bydlím já, když jsem dělal podkroví, tak mi borec co dělal sádroše 20 let v USA řekl, ať tam ten parotěs nedávám. A měl pravdu. Barák funguje stejně dobře, jako ten u rodičů. On tvrdil, že v USA se parotěs vůbec nedává. A to bydlel celou dobu v Coloradu, kde je zima, jako křen.
... průšvih je, že člověk si hodně věcí neumí, nemůže udělat sám a musí tedy spolíhat na "odborníka", což může občas skončit pěkným průs... ... pět let předěláváme starej barák, něco svépomocí, na něco hold musíme volat firmy, jako např na střechu, pustili jsme se do zobytnění podkroví a to by se pán inspektor nestačil divit.... ale ten epickej výhled z 12 metrů za to stojí :) ...o chlapíkovi, co nám vložkoval komín ani nemluvím :D :D ...hodně zdaru všem a nebojte se toho.. práce šlechtí. Jeden dotaz, neexistuje něco jako poradenství na tel?? L
Teoretik praxe je trochu jinde. Skončil jsem sledovat u parotěsu a kondenzace. Vložili vatu mezi krokve a na to parotěs? Vážně? Krokve bez další izolace znamenají tepelný most jak z učebnic. Dnes už dávám běžně pod krokev 10 a více centimetrů další vrstvu vaty. Pak konstrukci a parotěs. A to je krokev 18-20cm výšky což je vložená izolace plus ta vrstva pod krokev. Vůbec pan teoretik nezdůraznil že vrchní fólie musí být kontaktní. Neumí ani pojmenovat konstrukční části krovu! Nějaký trám? Zrovna takovou dělám a pod krokev ještě 15cm. Více než před 20 lety jsme začínali na 5-6cm pod krokví.
No, Radime, věnec vám vodorovnou reakci krovu (pokud je hambalkový, bez dalších podpor) v žádném případě nepřenese. To je pak nutné řešit zcela jinak, samotný věnec nadezdívky je naprosto nedostatečný! Smutné je, že to nevědí nejen laici, ale ani tesaři, ba ani spousta projektantů. Každá stavba by měla mít svého statika, i rodinný dům. I když setkal jsem se i s tím, že ani kolega statik nerozuměl fungování konstrukce krovu. ;)
Správně udělaný věnec je železobetonový "trám", který je v tom vodorovném směru od těch vnitřních krokví namáhám na ohyb. A je jen na výpočtu, jak velké to zatížení na ohyb snese. Je na to dělaný. Samozřejmě nejvíc záleží na jeho šířce a množství železných armatur uvnitř.
@@mareksykora5197 Ne, pane kolego (jste-li snad statik), není to JEN na výpočtu. Jak správně píšete - jste limitován rozměry, které u věnce nejsou nijak velké. Dostanete se za jakékoli možnosti tu výztuž nadimenzovat, pokud se pokusíte například o to, aby fungoval na rozpětí rovnající se délce objektu. A to se bavíme o únosnosti, přičemž zde bude rozhodovat vodorovný průhyb. Přenést vodorovné reakce krokví hambalkového krovu pouze železobetonovým věncem je prostě neřešitelný úkol - u běžného domu.
@@2222hippie Ale nikdo přece neříká, že to uděláte jen věncem. Věnec je součástí souboru několika opatření a každé z nich si vezme na svá bedra část té vodorovné síly. Dalším opatřením je spojení protilehlých krokví ve stropě podkroví. I to velké podkroví bude mít někde příčky, které mohou skrýt šikmé stahovací kotvení aspoň v nějaké části. Každá z těch věcí dá svůj díl, včetně toho předimenzovaného věnce.
@@mareksykora5197 Já reaguju na video. Čas 5:30. Radim tam o žádném souboru opatření nemluví, jenom chválí přítomnost věnce. Záběr je bohžel volen tak, že nevíme, zda stojí pod hambalkovým či vaznicovým krovem. Pokud ten krov, kde Radim stojí, nemá vaznice, je udělanej blbě. Ten věneček, co tam je schovaný v těch věncovkách, by musel být stažen příčnou stěnou (opět s věncem) tak nejvýše po 4 metrech (a to jsem ještě optimista), což zcela jistě není. Mimochodem je trochu nešťastné, že celou dobu před tím mluví o vyřezávání důležitých prvků starých krovů při provádění půdní vestavby a pak nám ukáže podkroví novostavby, ono by to chtělo ty dvě věci rozdělit. Nicméně chybně se navrhují i nové krovy, ať už na novostavbách nebo při rekonstrukcích. A vůbec bych se tady neunavoval nějakým psaním, kdybych každý měsíc nejezdil na takhle blbě udělanou střechu zachraňovat, co se dá. Naposledy Dobřany, nový krov na starém baráku, odstraněn původní krov včetně vazných trámů, proveden želbet věnec a do něj nakotvena pozednice, na to hambalkový krov bez vazných trámů, jenom krokve zakotvené do pozednice. Dům dlouhý 18 metrů bez jediné příčné stěny, stejně tak podkroví. Provedeno asi před 15 lety, výsledkem je vykloněná obvodová zeď v koruně takovým způsobem, že hrozí její zřícení. Takže tak. :)
@@2222hippie Tak 18 metrů bez vazných trámů a příček s kotvením. To smrdí průšvihem. Snad jedině, že by celá ta opěrná zeď byla jeden železobetonový věnec :)
Taky ale lidi tehdá žili jinak, na to nezapomínejte. Především žili v mnohem větší zimě a vlhkosti. Ale netěsný dům jim tu vlhkost postupně odvětrával, proto nebyla plíseň. Také dělali spoustu údržbových prací každoročně, např bílení vápnem. Dnes chcete mít dům a deset let na nic nesáhnout... Dlouho byla běžná jen hliněná podlaha. To je jako byste dnes bydlel napůl venku, umí si to někdo ještě představit?
Odborníci z DekTrade už mi běhá mráz po zádech. Když ředitel jedné z poboček mi doporučil plech z kterého jede sních dolů a on tam pak sedí celou zimu tak to mluví za své jací to jsou odborníci.
Jediným řešením je oplechovat celý komín. Soused to řešil asi 10 let. Několikrát nechal předělat oplechování kolem komínu, asi 3x ho spároval, udělal novou desku na vršek komínu a stejně tam zatékal. A to mu klempíř hned radil, ať ten komín oplechuje celý. Tak to nakonec udělal a už tudy nikdy nezateklo.
Ohledně parapetů by ste neměli kecat hovadiny, montáž parapetů je možná zapuštěná i nezapuštena.... Takže se o žádnou chybu nejedná, pouze se musí obě montáže provést správně. Proč se asi vyrábí před a po omitkove boční krycí lišty...
Pounta je ale v tom, ze zapustena montaz ma inherentne, tj. vlastne uz z principu veci, vetsi odolnost proti zateceni a naslednym chybam. Analogicky jako sprchove kouty s plast. vanickou a nebo vykachlickovane se zlabem. Teoreticky jsou si rovnoceny, ale vanickovy defacto vylucuje chybu netesnosti, zatimco zabetonovany zlab, pokud neni absolutne dokonale dotesnen, tak muze propoustet sice trosku, ale neustale nejakou vodu primo pod betonovou desku do tepelne izolace, cimz po letech umi zcela znehodnotit temer celou skladbu podlahy. A i kdyz je zlab zatesnen spravne, tak po letech je typicky silikon stejne degradovany a malokdo z uzivatelu to nejak nasledne opravuje - u vanicky nic takoveho nehrozi.
@@Adam-di6hl Jak píše pan Petr Nedvěd o chybu se nejedná jen o způsob montáže, která musí být správně provedená. Dle mě je výhodnější přisazená montáž, protože když by došlo k poškození parapetu ať už v záruce nebo po, tak lze parapet celkem jednoduše vyměnit a stačí opravit na fasádě jen špalety a tím znovu dotěsnit nový parapet.
Co to je za strejda z "Horní Dolní"? Nechci nikoho nesmyslně urážet, ale za ty rady, bych Vás zavřel všechny i s kanálem "Svépomocí" Je mi nějak líto, že v ČR asi nelze žalovat někoho, kdo touto cestou "Svépomocí" radí stavebníkům, aby za svoje peníze stavěli tak, jak se nemá a tímto následně prodražovali jejich stavby ... Kamil Pustka - praxe 32 let praxe na stavbách
u "chyby" třetí by se měl hlavně udělat zpětný spoj hydroizolace, pokud chceme venkovní terén tak vysoko. Jinak to není chyba, chyba je jen špatné provedení
V tomto případě je to jednoduchá matematika. Vlhkost +/- (přísun/odvětrání) Co když množství vhkosti pronikající do střešní kontrukce je větší, než dokáže přirozeným způsobem odvětrat přes paropropustnou folii?
Přesně jak říká Luger. Vždycky musí být ta vnitřní vrstva míň propustná než ta vnější. Ty difuzně propustné folie zase nemají takovou propustnost, aby to stíhaly, pokud uvnitř ta parotěsná folie uplne chybi.
Chystám se do rekonstrukce podkroví na staré chalupě a zbytečný trám tu tedy nemám :-D Spíš musím vymyslet, jak v interiéru trámy přiznat a docela by mě zajímalo, jak se pod starý eternit dělá příprava pro sádrokarton.
@@hehuha93 já právě nechci měnit eternit. Je to ještě stará poctivá práce a nikde mu nic není. Kdybych musel zasahovat do střechy, tak bych to sundal a dal bych tam tašky. Nehodlám z toho udělat utkání za čtvrt milionu, když to není potřeba ;-)
Tak to udělejte budete s tím mít problémy pokud neuděláte min 40 vatu bude docházet k uniku tepla sníh bude za mrazu tát a voda poteče dolů počítám že eternit je starý a sníh se na něm bude držet. Až voda dorazí nad zeď tak v tom místě začne namrzat a led naroste skz celé překrytí šablon a začne vám tam zatékat. Mluvím z vlastní zkušenosti .
vlastní skušenost parotesnou folii už nikdy více ! a to byla naistalované spravně ! nad a podni se kondezovala voda ! diky takový kramy mi už do baráku nesmí ! raději at to prostě trochu větrá hlavně u dřevostaveb !
Stavba cca "o schod" nad terénem je důležité upozornění. Přívalové deště jsou čím dál častější (např. červen 2020) a 100 litrů vody na m2 znamená, že teče voda po ulici, protože např. dešťová kanalizace nemá takovou kapacitu. Dřív byly běžné tzv příkopy před domem, které odváděly pryč přebytečnou vodu. Terasa v rovině s čistou podlahou v domě, může být v takovém dešti docela problém. Zeptejte se např. v Šumvaldu, co je to přívalový déšť a pak kritizujte ...
A co ked podkovrie sa nepripravuje na obytny priestor? Ako a kde izolovat? Nie radsej strop izby a nie strechu? A Co tak vyparovanie vlhkeho vzduchu z vnutra domu?Ako sa to dostane von? Nezadurzuje parotest vlhkost z vnutra domu vo vnutri domu?
@@acestealman 1) frajere, já se aspoň podepsal 2) frajere, já postavil barák 3) frajere, já tam tu vatu dával vlastníma rukama a vím jaká je to slast. 4) frajere, mluv jen za sebe a ne v první osobě možného čísla (kdybys to nechápal, je to "my") 5) frajere, ty mě taky...
A aká je pri tej pene životnosť ? Aby sa to za pár rokov nerosypalo, lebo to by potom bol drahý špás. Ja som dával Isover, ale to je iný zážitok z práce.
@@vladimirondrasik9926 co mám zkušenost s jakoukoliv pur pěnou, tak nemá ráda uv záření. Takže asi bude lepší to něčím zaklopit a chránit před světlem.
@@PetrLANDSFELD UV žiarenie, to je jedna vec, ale na strechu som použil čierny Bramac a keď zasvieti slnko.... Druhá otázka je, ako ten materiál znáša vysoké teploty ? Je to nová technológia, myslím si, že roky ukážu, či tento materiál je vhodný.
Dobrý den hodně mě to překvapilo uvozovkách PARAPET? viděl jsem toho hodně různých staveb na Karlovarsku a mužů jen dodat ,že je to tady skoro na všechnych domu,novostavby, panelácích.
2:06 - druhej velkej problém je, ta parotěsna vrstva říká týpek. 1:27 - 1:31 a 2:14 - 2:26 jestli dobře vidím tak ti dva dávají parotěs zespod nahoru, což je špatně. Odborníci?
@@uknownperson5549 Ne, nedávají to správně. Parozábrana se pokládá shora dolů a spodní část se překládá přes horní! Nejedná se o žádnou stékající vodu.
@@vaclavkozik8858 vsak pisem, ze ide o zabranenie prenikaniu vlhkosti z interieru do izolacie - a praveze preto, ze to ide o vlhkost, ktora prudi smerom hore a nesteka dole presne ako pisete, tak sa to ma spravne davat, tak ako to robia na videu, cize zhola hore. Ajked na tom az tak nezalezi, kedze sa tie folie prelepuju
@@antalllion3880 Možno to znie neuveriteľne, ale áno, dýchame. Čuduj sa svete, ale i varíme a kúpeme sa každý deň a i napriek tomu je v dome suchý vzduch.
@@vladimirondrasik9926 Vlhkost vzduchu v interiéru se pohybuje od 35-75%, optimálně 50-60% při teplotě 19-24°C. Kdežto vlhkost venkovního vzduchu při mrazech bude pod 10%. Tím pádem se bude vnitřní vlhčí vzduch tlačit ven a hledat jakoukoliv cestičku v konstrukci ven. Stejně jako když venku při mrazech sušíte mokré prádlo, nasycený vlhký vzduch v prádle bude unikat do suššího okolního prostředí a prádlo uschne.
Víte, co udělá izolace, když do ní pustíte vlhkost? Přestane izolovat. Ano, dejte si igelitivý pytlík na hlavu, chvíli dýchejte - a co se na něm z vnitřní strany objeví? Kapičky vody... parotěsná zábrana z vnitřní strany je proto velice důležitá. Naopak z vnější strany musíte nechat izolaci dýchat, aby se vlhkost měla kam odpařit (díky změnám teplot a vlhkosti vzduchu tam vždy nějaká vznikne, pokud má tu možnost, tak se ale zase vždy odpaří - pokud nikde vysloveně nezatéká, tak jí nikdy nebude tolik, aby protekla skrz... zato pokud nezabráníte teplému vlhkému vzduchu, aby do izolace pronikl, za pár měsíců tam máte flek a parádní plíseň).
Není nad to, když blbka dělá blbce z někoho jiného, aniž by tomu sama rozuměla. Přes správně provedenou krytinu samozřejmě nic neproteče, ale ta provětrávaná mezera pod ní a střešní fólie se tam samozřejmě dělá kvůli vodě a musí být nepropustná! Slouží totiž k odvádění případného kondenzátu, který se může tvořit na spodní straně střešní krytiny, a který po fólii poté stéká.
No rozhodně nemám potřebu natáčet nesmysly. A mimochodem ano makam a to dost tvrdě. Zřejmě dle vašeho videa asi víc než vy. Protože rozhodně nemám čas na pic. ... Ale každého věc takže vás neodsuzuji. Jen tvrdím buďte rozumný a delejte rozhodne lepší videa . Nechci být chytrý ale zrovna toto video je mimo mísu. Mít na to prostředky tak nebudu plácat takový hovna.
Díky!
Jako statik se pod body 1 a 4 podepisuji. K bodu 1 jen doplním, že věnec nadezdívky musí být "zatažen" do štítu popř. vnitřních stěn. Ne jedenkrát jsem viděl vyvalené nadezdívky, na kterých sice "věnec" byl, ale pouze pod pozednicemi. Co se týče bodu 4, tak projektanti skutečně na založení/geologický průzkum kašlou. Kvůli úspoře času (popř. kvůli rozhodnutí investora, který nechce začít kopat, dokud nebude mít povolení) se do technické zprávy popř. staťáku napíše, že bude upřesněno po odkrytí zeminy. Jenže po provedení výkopu to už nikdo nečte a základ se udělá 80 cm, protože Franta už to takhle na jednom baráku dělal. Do jílovitých zemin je doporučeno 120 cm a vzhledem čím dále větším suchům já osobně dnes doporučuji 130 cm.
Souhlas se vším. K jílům - doporučuje se zakládat 140 cm, ale není chybou i 160 cm. Říká se, že na jílu je každých 10 cm dobrých. To platí zejména v místech s nestabilní hladinou podzemní vody a dle mé zkušenosti na jižních prosychavých svazích.
Jinak, všeobecná snaha většiny investorů ušetřit na projektové fázi je dle mého nejzásadnější chybou a příčinou většiny stavebních chyb. Projektová fáze stojí zlomek ceny stavby, ale její výsledek zcela zásadně celkovou cenu určuje. Na projektu se dají ušetřit chabé desetitisíce, každá chyba z nedůsledné přípravy ale většinou stojí několikanásobek. A že těch chyb většinou bývá...
@@ptygr my máme metr základy, což stačí, dům praskl na jedne straně, do praskliny se vlezla klidně tužka, po zamazani se to už nepohlo.
Jinak, pane statik, co říkáte na to, že máme cihly porotherm 30cm a věnec je z cihel klasiky 29x14x6.5 vyzden ve 4 řadách. Drží to už 14 let ale?
@@vladimirsacha5230 Máte štěstí. Vtip jílu je v tom, že nikdy nevíte. Roky můžete být v pohodě a jeden suchý nebo vlhký rok způsobí, že se vám dům (v lepším případě celý) vertikálně pohne o několik centimetrů. Samozřejmě záleží na mnoha faktorech - expozici, světových stranách, blízkosti vodotečí, geometrii stavby... Totéž platí o věnci. Můžete mít střechu řešenou tak, že vám působí pouze svislými tlaky a stavbu zavětrovanou vhodně rozmístěnými stěnami a příčkami. Pak věnec v podstatě nepotřebujete. Rozhodně ale absenci věnce nebo mělké základy na jílu nelze doporučit jako standardní řešení bez vědomí rizik a ošetření slabých míst.
@@ptygr Mohl byste prosím (nebo někdo jiný) vysvětlit fyzikální princip, kterým může voda v jílu nadzdednout hotový dům ? Dům stavím na štěrkovitém jílu třídy F2 CG a základová spára byla cca 105 - 110 cm pod povrchem po sejmutí ornice, tedy po dokončení stavby cca 130cm pod terénem. Materiál "vespod" byl velice hutná tuhá a těžká hmota proložená většímy kusy kamení. Celý tento problém domů propadajících se do jílů je takový můj děsný strašák, problém ale je v tom, že každý projektant se předhání v tom, jak hluboké základy navrhne. Někdo říká 130, vy dokonce 160, za dva roky to budou dva metry .. kde to skončí - z toho důvodu jsem to zas tak nepřeháněl. Chápu, že po vysušení jílu může dojít ke zmenšení jeho objemu, ale nejde mi do hlavy, jak by naopak při dešti mohl jeho objem vytlačit celý dům nahoru .. přece samotný tlak vody v té hloubce toho nemůže být v žádném případě schopen. Logicky mi spíš vyplývá, že po suchém roce dům může poklesnout, ale tím to končí, pohyb nahoru mi připadá už nesmyslný, ale samozřejmě rád se ponaučím. Díky.
@@acestealman rád vám to vysvětlím. Při opětovném navlhani jilu při mokrém období se zvětšuje jeho objem. Čím mocnější je vrstva jilu pod základem tím větší vnitřní roztazne napětí vznikne. Pokud tato síla je větší než zatížení zhora dojde k prizdvihnuti v rámci milimetrů. Ovšem základy z prostých betonu a zdivo není dimenzovano na takové a smykove sily tímto vyvolané a pnutí se projeví trhlinou. Pokud chcete zakládat melce v případě jilu hlouběji je dobré aby projektant zvážil poměr ceny za hloubku založení nebo alternativní způsob zabezpečení základů. Například vyztuzeni základů apod.
Chci se zeptat zdali je možné vzhledem k nazvu vaši stranky, udělat vše sama:? nebo jde opravdu jen o propagaci Vaší práce potažmo firmy,,,
Pán je zřejmě opradu odborník 5:37 ...tomu nějakému trámu se říká kleština nebo kleštiny a dodnes jsou používány na většině střešních konstrukcích . Pokud je tento pán STAVEBNÍ INSPEKTOR tak doufám že ho na našich stavbách nikdy neuvidím
stary nemecky krovy, pouzivaly sloupky, tramky misto ceskeho zpusobu fodnami tedy klestinami. tram vetsinou byl i stropni a do neho kotveny krov, pozednice.... takze to chce větší rozhled , informace....
fosnami klestinami
@@dusanslavkovsky8278 Copak má co společného německý krov od českého? Nic . Postup střešních konstrukcích se liší na jednotlivých projektech ale ve finále jsou stejné ,nicméně pokud budeme mluvit o starých střechách tak u nás se používali kleštiny jako trámky (ne fošny) které byli začepovány do krovu a spojeny dřevěnými kolíky. Nějakej ten pátek už střechy dělám ale mužeme se klidně sejít a povykládáme si o tom a třeba se i něco nového dozvím co ještě nevím když vidím že jste takový odborník ...informací není nikdy dost
vetsinou Němci delali misto klestin tramek. pohranici, hrazdene domy. drive spoje na rybinu.
dnes spíše historicke krovy.
novejsi zpusob vetsinou v českých oblastech , snazsi způsob pouziti dvou klestin, jakoby fosen cca 160x80 prurezu apod. mensi pracnost, ekonomika spotreby dreva atd ..
co vse je mozne na krovech videt, co funguje i pres chybejici prvky je zajímavé a holt lidova tvořivost nekdy zlovule nebo neremeslnost..
@@dusanslavkovsky8278 Naprosto souhlasím dnes jde stranou kvalita nad kvantitou a to je veliká škoda
Perfekt !
nejlepší je klasika a to volná půda, vše ostatní stojí za nic.
odvetravaná půda je nejlepší
potrebuji radu .. mam zavatovane delam parotesy fakt poradne... a ma na to jit palubka mam tam dat butylkaucuk pasku a na ro jeste 1cm latku a teprve na to dat palubky ? nebo muze byt palubka 19mm hned na parotesce a butylkaucuk pasce? diky
Miluju tyto rady ohledně parotěsu. Vrátil sem se na desítky pdkroví při rekonstrukcích nebo úpravách. Nikdy nebyl problém v parotěsu ,mnoho pdkroví ani parotěs nemělo (divoké devadesátky).
Problém byl buď ve střeše zatékalo, nebo častější problém nedostatek tepelné izolace nebo nekvalitní montáž izolace.
Přesně tak. Parotěs je nesmysl. Pokud není proveden na 120%, tak je vysloveně na škodu. Moji rodiče mají barák z přelomu 60 a70 bez parotěsu a problém je nula. Nic neplesnivý, není v podkroví zima, nikde nic nekondenzuje, barák funguje. V baráku co bydlím já, když jsem dělal podkroví, tak mi borec co dělal sádroše 20 let v USA řekl, ať tam ten parotěs nedávám. A měl pravdu. Barák funguje stejně dobře, jako ten u rodičů.
On tvrdil, že v USA se parotěs vůbec nedává. A to bydlel celou dobu v Coloradu, kde je zima, jako křen.
Zdravim,jak je to s tin natiranim krovu vyjetym olejem,chtel bych ho aplikovat v kulne kde ten zapach tolik nevadi,dekuji
... průšvih je, že člověk si hodně věcí neumí, nemůže udělat sám a musí tedy spolíhat na "odborníka", což může občas skončit pěkným průs... ... pět let předěláváme starej barák, něco svépomocí, na něco hold musíme volat firmy, jako např na střechu, pustili jsme se do zobytnění podkroví a to by se pán inspektor nestačil divit.... ale ten epickej výhled z 12 metrů za to stojí :) ...o chlapíkovi, co nám vložkoval komín ani nemluvím :D :D ...hodně zdaru všem a nebojte se toho.. práce šlechtí. Jeden dotaz, neexistuje něco jako poradenství na tel?? L
Teoretik praxe je trochu jinde. Skončil jsem sledovat u parotěsu a kondenzace. Vložili vatu mezi krokve a na to parotěs? Vážně? Krokve bez další izolace znamenají tepelný most jak z učebnic. Dnes už dávám běžně pod krokev 10 a více centimetrů další vrstvu vaty. Pak konstrukci a parotěs. A to je krokev 18-20cm výšky což je vložená izolace plus ta vrstva pod krokev. Vůbec pan teoretik nezdůraznil že vrchní fólie musí být kontaktní. Neumí ani pojmenovat konstrukční části krovu! Nějaký trám? Zrovna takovou dělám a pod krokev ještě 15cm. Více než před 20 lety jsme začínali na 5-6cm pod krokví.
Přidal bych ještě jednu chybu. ŽE JSEM VŮBEC MA TOTO VIDEO KOUKAL
Cekal jsem, ze se dozvim neco zajimaveho a ona je to jen reklama.
Svépomocí je jedna velká reklama🤣 a ještě blbá.
No, Radime, věnec vám vodorovnou reakci krovu (pokud je hambalkový, bez dalších podpor) v žádném případě nepřenese. To je pak nutné řešit zcela jinak, samotný věnec nadezdívky je naprosto nedostatečný! Smutné je, že to nevědí nejen laici, ale ani tesaři, ba ani spousta projektantů. Každá stavba by měla mít svého statika, i rodinný dům. I když setkal jsem se i s tím, že ani kolega statik nerozuměl fungování konstrukce krovu. ;)
Správně udělaný věnec je železobetonový "trám", který je v tom vodorovném směru od těch vnitřních krokví namáhám na ohyb. A je jen na výpočtu, jak velké to zatížení na ohyb snese. Je na to dělaný. Samozřejmě nejvíc záleží na jeho šířce a množství železných armatur uvnitř.
@@mareksykora5197 Ne, pane kolego (jste-li snad statik), není to JEN na výpočtu. Jak správně píšete - jste limitován rozměry, které u věnce nejsou nijak velké. Dostanete se za jakékoli možnosti tu výztuž nadimenzovat, pokud se pokusíte například o to, aby fungoval na rozpětí rovnající se délce objektu. A to se bavíme o únosnosti, přičemž zde bude rozhodovat vodorovný průhyb. Přenést vodorovné reakce krokví hambalkového krovu pouze železobetonovým věncem je prostě neřešitelný úkol - u běžného domu.
@@2222hippie Ale nikdo přece neříká, že to uděláte jen věncem. Věnec je součástí souboru několika opatření a každé z nich si vezme na svá bedra část té vodorovné síly. Dalším opatřením je spojení protilehlých krokví ve stropě podkroví. I to velké podkroví bude mít někde příčky, které mohou skrýt šikmé stahovací kotvení aspoň v nějaké části. Každá z těch věcí dá svůj díl, včetně toho předimenzovaného věnce.
@@mareksykora5197 Já reaguju na video. Čas 5:30. Radim tam o žádném souboru opatření nemluví, jenom chválí přítomnost věnce. Záběr je bohžel volen tak, že nevíme, zda stojí pod hambalkovým či vaznicovým krovem. Pokud ten krov, kde Radim stojí, nemá vaznice, je udělanej blbě. Ten věneček, co tam je schovaný v těch věncovkách, by musel být stažen příčnou stěnou (opět s věncem) tak nejvýše po 4 metrech (a to jsem ještě optimista), což zcela jistě není. Mimochodem je trochu nešťastné, že celou dobu před tím mluví o vyřezávání důležitých prvků starých krovů při provádění půdní vestavby a pak nám ukáže podkroví novostavby, ono by to chtělo ty dvě věci rozdělit. Nicméně chybně se navrhují i nové krovy, ať už na novostavbách nebo při rekonstrukcích. A vůbec bych se tady neunavoval nějakým psaním, kdybych každý měsíc nejezdil na takhle blbě udělanou střechu zachraňovat, co se dá. Naposledy Dobřany, nový krov na starém baráku, odstraněn původní krov včetně vazných trámů, proveden želbet věnec a do něj nakotvena pozednice, na to hambalkový krov bez vazných trámů, jenom krokve zakotvené do pozednice. Dům dlouhý 18 metrů bez jediné příčné stěny, stejně tak podkroví. Provedeno asi před 15 lety, výsledkem je vykloněná obvodová zeď v koruně takovým způsobem, že hrozí její zřícení. Takže tak. :)
@@2222hippie Tak 18 metrů bez vazných trámů a příček s kotvením. To smrdí průšvihem. Snad jedině, že by celá ta opěrná zeď byla jeden železobetonový věnec :)
roubenky v besdkydech stavene pred 250 lety porad stoji. tehdejsi stavitele neznali dnesni metody. pan zrejme lze.
Srovnáváte nesrovnatelné...
Taky ale lidi tehdá žili jinak, na to nezapomínejte. Především žili v mnohem větší zimě a vlhkosti. Ale netěsný dům jim tu vlhkost postupně odvětrával, proto nebyla plíseň. Také dělali spoustu údržbových prací každoročně, např bílení vápnem. Dnes chcete mít dům a deset let na nic nesáhnout... Dlouho byla běžná jen hliněná podlaha. To je jako byste dnes bydlel napůl venku, umí si to někdo ještě představit?
Odborníci z DekTrade už mi běhá mráz po zádech. Když ředitel jedné z poboček mi doporučil plech z kterého jede sních dolů a on tam pak sedí celou zimu tak to mluví za své jací to jsou odborníci.
Ako izolovať okolie komína u ktorého zateká?
V ideálním případě pozvat klempíře, který vyleze na střechu a provede opravu oplechování kolem komínu.
Jediným řešením je oplechovat celý komín. Soused to řešil asi 10 let. Několikrát nechal předělat oplechování kolem komínu, asi 3x ho spároval, udělal novou desku na vršek komínu a stejně tam zatékal.
A to mu klempíř hned radil, ať ten komín oplechuje celý. Tak to nakonec udělal a už tudy nikdy nezateklo.
@@pagliaorba9958 opancierovaný komín lebo .... niekto nevie prstom rozotrieť silikón , prípadne omietnuť komín keď je starý.
Ohledně parapetů by ste neměli kecat hovadiny, montáž parapetů je možná zapuštěná i nezapuštena.... Takže se o žádnou chybu nejedná, pouze se musí obě montáže provést správně. Proč se asi vyrábí před a po omitkove boční krycí lišty...
Pounta je ale v tom, ze zapustena montaz ma inherentne, tj. vlastne uz z principu veci, vetsi odolnost proti zateceni a naslednym chybam.
Analogicky jako sprchove kouty s plast. vanickou a nebo vykachlickovane se zlabem. Teoreticky jsou si rovnoceny, ale vanickovy defacto vylucuje chybu netesnosti, zatimco zabetonovany zlab, pokud neni absolutne dokonale dotesnen, tak muze propoustet sice trosku, ale neustale nejakou vodu primo pod betonovou desku do tepelne izolace, cimz po letech umi zcela znehodnotit temer celou skladbu podlahy. A i kdyz je zlab zatesnen spravne, tak po letech je typicky silikon stejne degradovany a malokdo z uzivatelu to nejak nasledne opravuje - u vanicky nic takoveho nehrozi.
@@Adam-di6hl Jak píše pan Petr Nedvěd o chybu se nejedná jen o způsob montáže, která musí být správně provedená. Dle mě je výhodnější přisazená montáž, protože když by došlo k poškození parapetu ať už v záruce nebo po, tak lze parapet celkem jednoduše vyměnit a stačí opravit na fasádě jen špalety a tím znovu dotěsnit nový parapet.
Bohužel ale zapuštěná krytka parapetů znamená, že fasáda popraska...proto je mnohem výhodnější mít parapet mezi špaletama.
Co to je za strejda z "Horní Dolní"? Nechci nikoho nesmyslně urážet, ale za ty rady, bych Vás zavřel všechny i s kanálem "Svépomocí"
Je mi nějak líto, že v ČR asi nelze žalovat někoho, kdo touto cestou "Svépomocí" radí stavebníkům, aby za svoje peníze stavěli tak, jak se nemá a tímto následně prodražovali jejich stavby ...
Kamil Pustka - praxe 32 let praxe na stavbách
u "chyby" třetí by se měl hlavně udělat zpětný spoj hydroizolace, pokud chceme venkovní terén tak vysoko. Jinak to není chyba, chyba je jen špatné provedení
Přesně, nesnáším ty kretény projektanty co nutí do schodů.
Obytná norma vyžaduje nižší úroveň okolního terénu z dobrých důvodů.
difuzne propustne folie propousti vlhkost z protoru izolace mezi krokvemi strechou ven. takze tam nemuze byt kondenzace.
V tomto případě je to jednoduchá matematika. Vlhkost +/- (přísun/odvětrání) Co když množství vhkosti pronikající do střešní kontrukce je větší, než dokáže přirozeným způsobem odvětrat přes paropropustnou folii?
Přesně jak říká Luger. Vždycky musí být ta vnitřní vrstva míň propustná než ta vnější. Ty difuzně propustné folie zase nemají takovou propustnost, aby to stíhaly, pokud uvnitř ta parotěsná folie uplne chybi.
Může a velice snadno.
Nějaký trám ,to odborník nezná vazák ,čekal jsem trochu více profesionální přístup ....
Experti na youtube🤦🏻Toto muzete poustet lidem kteri sedi v kancelari a chteji si svepomoci postavit RD.
Nechcem robiť chyby na stavbách,tak toto video má odnaučilo robiť chyby na stavbách.
Moc dobrá práce 👍👍👍
Pouze video plné reklamy na nemopas
Skvěle video
pěkný rozhovor
sa musím smiať.... po novom asi ludia s domami lietajú do vesmíru lebo inak hentie kecy nedokážem pochopiť....
Chystám se do rekonstrukce podkroví na staré chalupě a zbytečný trám tu tedy nemám :-D
Spíš musím vymyslet, jak v interiéru trámy přiznat a docela by mě zajímalo, jak se pod starý eternit dělá příprava pro sádrokarton.
Jednoduše, vyměníte eternit
@@hehuha93 já právě nechci měnit eternit. Je to ještě stará poctivá práce a nikde mu nic není.
Kdybych musel zasahovat do střechy, tak bych to sundal a dal bych tam tašky.
Nehodlám z toho udělat utkání za čtvrt milionu, když to není potřeba ;-)
Tak to udělejte budete s tím mít problémy pokud neuděláte min 40 vatu bude docházet k uniku tepla sníh bude za mrazu tát a voda poteče dolů počítám že eternit je starý a sníh se na něm bude držet. Až voda dorazí nad zeď tak v tom místě začne namrzat a led naroste skz celé překrytí šablon a začne vám tam zatékat. Mluvím z vlastní zkušenosti .
@@blackroseskw2312 máte pocit, že u nás ještě bude sníh? :-)
40cm vaty? To to radši obalím ještě něčím dalším.
@@dr.orphanic1375 Tak si investujte 100k do podkroví pod eternitem. Až ale uvidíte mokrej flek na sádroší, je dost pozdě.
No😂 ta parozábrana nikdy nebude udělaná pořádně vždy bude někde netěsná.Lepší je nadkrokevní izolace nebo PU pěna.
Šašek😂 se mnou by vydržel dělat 20 minut. Každá věta a ukázka izolace byla špatně.
Odbornici z DEKu? wtf? To je jak kdyby rekl odbornici z Hornbachu. Co je tohle za sracku?
Není to úplně pravda. DEK dokázal soustředit např v AteliérDEK i skutečné odborníky. To je o něco víc než prodavači z hobymarketů.
Zdravím,
Platí stále sleva v prodejnách DEK 10% na vše? Nebo jak je to prosím aktuálně?
Díky...
vlastní skušenost parotesnou folii už nikdy více ! a to byla naistalované spravně ! nad a podni se kondezovala voda ! diky takový kramy mi už do baráku nesmí ! raději at to prostě trochu větrá hlavně u dřevostaveb !
Na slovensku na orave je len il a zaklady sa kopali max 50 cm do zeme (3podlazne domy) stoja cez 40 rokov tak co trepes pan dokonaly s nulovou praxou.
Moc reklamní. Nemopas sem nemopas tam.
A čo to má robiť, zdarma? Z dobroty svojho srdca? Veď celá táto séria je postavená na reklame.
Vieme že je najlepsia obratena strech ale kto na to ma?je to dražoba.
Kontrola stavby, tak zas jeden darmožrout
Mě přijde že neví o čem mluví 🤨
Stavba cca "o schod" nad terénem je důležité upozornění. Přívalové deště jsou čím dál častější (např. červen 2020) a 100 litrů vody na m2 znamená, že teče voda po ulici, protože např. dešťová kanalizace nemá takovou kapacitu. Dřív byly běžné tzv příkopy před domem, které odváděly pryč přebytečnou vodu. Terasa v rovině s čistou podlahou v domě, může být v takovém dešti docela problém. Zeptejte se např. v Šumvaldu, co je to přívalový déšť a pak kritizujte ...
@@Luger191 já myslel co se tyče střechy o čem pan mluvil 😶🤔
Přesně tak chtěl by být viděn. Ženský to nesledují tak by né zajímalo proč to nahrál
A co ked podkovrie sa nepripravuje na obytny priestor? Ako a kde izolovat? Nie radsej strop izby a nie strechu?
A Co tak vyparovanie vlhkeho vzduchu z vnutra domu?Ako sa to dostane von? Nezadurzuje parotest vlhkost z vnutra domu vo vnutri domu?
Parotes samozřejmě musí zadržet vlhkost, aby nepronikla do tepelné izolace. Od odvětrání této vlhkosti jsou okna.
dnes izolovat jedině PUR pěnou....škoda že to za mě bývalo tak hrozně drahé. Až budu dělat střechu znova, použiju jedině nějaký nástřik.
Už jen to, že používáte rétoriku typu "jedině něco něco něco" nám říká, že tomu rozumíte asi jako koza petrželi :)
@@acestealman
1) frajere, já se aspoň podepsal
2) frajere, já postavil barák
3) frajere, já tam tu vatu dával vlastníma rukama a vím jaká je to slast.
4) frajere, mluv jen za sebe a ne v první osobě možného čísla (kdybys to nechápal, je to "my")
5) frajere, ty mě taky...
A aká je pri tej pene životnosť ?
Aby sa to za pár rokov nerosypalo, lebo to by potom bol drahý špás.
Ja som dával Isover, ale to je iný zážitok z práce.
@@vladimirondrasik9926 co mám zkušenost s jakoukoliv pur pěnou, tak nemá ráda uv záření. Takže asi bude lepší to něčím zaklopit a chránit před světlem.
@@PetrLANDSFELD
UV žiarenie, to je jedna vec, ale na strechu som použil čierny Bramac a keď zasvieti slnko....
Druhá otázka je, ako ten materiál znáša vysoké teploty ? Je to nová technológia, myslím si, že roky ukážu, či tento materiál je vhodný.
@7:00 takych nechapem.....
Pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ideální ; -)
Dobrý den hodně mě to překvapilo uvozovkách PARAPET? viděl jsem toho hodně různých staveb na Karlovarsku a mužů jen dodat ,že je to tady skoro na všechnych domu,novostavby, panelácích.
S tou parozabranou to je tazke. Treba pouzit butylkaucuk. Tieto pasky to su iba marketing a drzia iba po zaklopenie sadrokartonom.
ked sa voda dostane cez kritinu tak je chyba v kritine a tam ti us parozabrana a tvoje pasky nepomozu kritina musi byt spravena na 1000 percent
2:06 - druhej velkej problém je, ta parotěsna vrstva říká týpek.
1:27 - 1:31 a 2:14 - 2:26 jestli dobře vidím tak ti dva dávají parotěs zespod nahoru, což je špatně. Odborníci?
kedze ide o zabranenie prenikaniu vlhkosti z interieru do stresnej tepelnej izolacie, tak to davaju spravne ;)
@@uknownperson5549 Ne, nedávají to správně. Parozábrana se pokládá shora dolů a spodní část se překládá přes horní! Nejedná se o žádnou stékající vodu.
@@vaclavkozik8858 vsak pisem, ze ide o zabranenie prenikaniu vlhkosti z interieru do izolacie - a praveze preto, ze to ide o vlhkost, ktora prudi smerom hore a nesteka dole presne ako pisete, tak sa to ma spravne davat, tak ako to robia na videu, cize zhola hore. Ajked na tom az tak nezalezi, kedze sa tie folie prelepuju
Evropske hloupe debylove😊
Pokud nejsou boční krytky parapetu zapuštěné do špalet, ale lícují s ostěním, tak postačí zasilikonovat...!!!
Netrep sprostosti
Dobrý den , vy máte vlhký vzduch v interiéru ?
Všichni máme vlhký vzduch v interiéru.
@@ptygr
Tak v tom prípade máte zle urobenú izoláciu, alebo vôbec.
@@vladimirondrasik9926 Vy nedýcháte, nevaříte, nekoupete se..? )
@@antalllion3880
Možno to znie neuveriteľne, ale áno, dýchame.
Čuduj sa svete, ale i varíme a kúpeme sa každý deň a i napriek tomu je v dome suchý vzduch.
@@vladimirondrasik9926 Vlhkost vzduchu v interiéru se pohybuje od 35-75%, optimálně 50-60% při teplotě 19-24°C. Kdežto vlhkost venkovního vzduchu při mrazech bude pod 10%. Tím pádem se bude vnitřní vlhčí vzduch tlačit ven a hledat jakoukoliv cestičku v konstrukci ven. Stejně jako když venku při mrazech sušíte mokré prádlo, nasycený vlhký vzduch v prádle bude unikat do suššího okolního prostředí a prádlo uschne.
Hnusná reklama..🤑🤑🤑
Boze chlape ale trepes
seznam
Dejte si igelitový pytlík na hlavu a dýchejte! Zkuste život bez folií!
Víte, co udělá izolace, když do ní pustíte vlhkost? Přestane izolovat. Ano, dejte si igelitivý pytlík na hlavu, chvíli dýchejte - a co se na něm z vnitřní strany objeví? Kapičky vody... parotěsná zábrana z vnitřní strany je proto velice důležitá. Naopak z vnější strany musíte nechat izolaci dýchat, aby se vlhkost měla kam odpařit (díky změnám teplot a vlhkosti vzduchu tam vždy nějaká vznikne, pokud má tu možnost, tak se ale zase vždy odpaří - pokud nikde vysloveně nezatéká, tak jí nikdy nebude tolik, aby protekla skrz... zato pokud nezabráníte teplému vlhkému vzduchu, aby do izolace pronikl, za pár měsíců tam máte flek a parádní plíseň).
@@jankydlicek3646dejte zespodu do izolace ceduli jednosměrka pro vlhkost, bude to účinnější, než vaše úžasné rady.
Toto? Veď to je nič.😄 Dnes som bol na jednom dome a to bolo iné KARATE. 🥋🥋🥋
Jen ten parapet
Ty jsi chytrý jako kdy by jsi to někdy dělál, skus skutečnost než začneš radit .
Vždy se musí dodržet správný postup a nic na střeše neproteče.
A co o tom můžeš vědět ty?
Není nad to, když blbka dělá blbce z někoho jiného, aniž by tomu sama rozuměla. Přes správně provedenou krytinu samozřejmě nic neproteče, ale ta provětrávaná mezera pod ní a střešní fólie se tam samozřejmě dělá kvůli vodě a musí být nepropustná! Slouží totiž k odvádění případného kondenzátu, který se může tvořit na spodní straně střešní krytiny, a který po fólii poté stéká.
@@vladimirstraka8274praktické zkušenosti s prezervativy asi :)
Bože můj. Maka nebo keca
A ty makáš nebo jen blbě komentuješ?
No rozhodně nemám potřebu natáčet nesmysly. A mimochodem ano makam a to dost tvrdě. Zřejmě dle vašeho videa asi víc než vy. Protože rozhodně nemám čas na pic. ... Ale každého věc takže vás neodsuzuji. Jen tvrdím buďte rozumný a delejte rozhodne lepší videa . Nechci být chytrý ale zrovna toto video je mimo mísu. Mít na to prostředky tak nebudu plácat takový hovna.
@@martinvasak1901 hovado
@@martinvasak1901 lituji vás
Každý pracuje jak umí a jak si zvolil, tak tady nebrečte, už jste dospělý..
Traparna