Ahoj vidlaku, zrovna kutim podobne veci, litam tu po zahrade s panelem a zjistuju jak je to zoufale naprd :) S PWM menicem vubec nestracej cas a rovnou do popelnice. Na aliku cinan prodava MPPT nabijecku za 100 dolaru z polska, za 4 dny to mas doma (easun). Zpracovani ok a hlavne zvladne 12/24/48v baterie a trakuje bod max vykonu a rovnou te pise co z panelu vyrazi za waty. Obecne easun solarni menice vypadaji obstojne a cenove fajn (opet vyhnout se PWM). Pro me je nejvetsi podpasovka kolik vykonu panel ztrati pri zastineni, kompletne me to rozborilo plany na umisteni panelu... Stin 20x20 cm na 370w panelu sejme pulku vykonu a hlavne to sunda dolu celou vetev pokud jsou panely seriove. Ja budu muset vymyslet nejakou pergolu na kterou to namontuju, protoze se musim dostat nad krovi / stromy / kulny od sousedu. Jakykoliv stin je hrozny pruser. Specialne v zime to je spatne, staci vetev od stromu a 20% vykonu dolu... :/ Dalsi problem stinu je ruzne teplotni namahani panelu, ty teplotni rozdily jsou vysoke a panel pak muze popraskat.
@@vidlak001 Ja to mam podobne :) Strecha baraku vychod - zapad, to je v zimne uplne na nic a na zahrade moc prekazek. Tak budu stavet pergolu / stani na auto s placatou strechou orientovanou na jih a na te pergole jedna rada panelu na lezato pro leto a za nima na kozach zimni panely s velkym uhlem....(i v lednu se da dostat na 90% vykonu panelu, ale musi byt skoro kolmo k zemi) tim bych se mel dostat nad vetisnu prekazek. Zima ukaze jak me tu behaji stiny po zahrade, nikdy jsem to nesledoval tak nemam moc predstavu kam to jeste pujde dat, na pergolu se toho moc nevejde...
Zrovna teď taky řeším problém s pwm regulátorem Victron Blue solar. Aniž by k tomu byl důvod, po několika hodinách mi u LIFEPO4 baterky stáhne nabíjecí výkon na cca 50%. Po odpojení panelů a baterky a po novém připojení začne nabíjet zase plným výkonem, co dodají panely. Podle mě je ten regulátor šmejd, který neumí monitorovat nabití baterie. Máte s ním prosím někdo zkušenosti?
@@amperak Když nastavím olovo, tak regulátor nabíjí dobře, ale nejde mi do hlavy, proč správně nefunguje při nastavení LIFEPO4. Podle mě u toho regulátoru výrobce nastavil moc nízké nabíjecí napětí u LIFEPO4 a nejde to změnit. Co myslíš? Díky moc za odpověď.
@@amperak Tady u toho modelu Blue Solar 12/24V 30A žádné komunikační rozhraní není podporované. Všechno se nastavuje přes display. Je tam 5 typů baterek bez možnosti nastavení napětí nabíjení. Napětí lze nastavit pouze na odpojení a připojení zátěže. Každopádně díky, potřeboval jsem se ujistit, jestli nedělám něco špatně, když místo LIFEPO4 mám nastavené olovo, aby regulátor rozumě fungoval. Brzy budu systém rozšiřovat a tak už mám od Victronu objednaný pořádný MPPT regulátor.
@@michalstepanek2201 Ono totiž to nastavení FLD či flooded je častěji užívané a má propracované parametry. Občas je dána možnost nastavit krajní limity a v některých manuálech přímo stojí, že jediné nastavení vyhovuje většině bateriím (olověných jsou minimálně 4 druhy). Třeba některé PWM regulátory mají pouze dvoje nastavení a to pro olovo a gel. Možnost LiFePo je v jistém manuálu odkazována na jedno z těchto nastavení s minimem volitelných limitů. Ne že by to nešlo nějak skloubit, ale má to nepříjemné důsledky, pokud například odebíráte stejnosměrnou složku z regulátoru pro nějaké své účely a ono to z ručně nastavených limitů vypíná a zapíná, když se například střídá jasné počasí se zamračeným. Prostě některé volby baterek jsou spíš na okrasu s parametry, které mají schválně velkou rezervu.
@@vidlak001 Zjistil jsem že to tak mívají předkupníci kteří ani pořádně nevědí coto prodávají. Pořádný obchodník má typové listy. Nebo poradí. Byl jsem ve skladě panelů, mají jich tam stovky palet. Tak přemýšlím, jak je to vlastně s nedostatkem dílů pro fotovoltaiky? Opravdu je tak špatný nebo se na lidi hraje habaďúra?
Kamarad ma 10 kWp elektrarnu a nejvic mu to vyrobilo za letni den 23 kWh. V slunecni poledne pak nejake 4 kW za hodinu. Neni to nejak malo, kdyz slunecni paprsky dopadaly v poledne kolmo? Cekal minimalne 8 kWh.
@@amperak Ahoj, psal, ze si uklada do virtualni baterie u CEZu. Mas pravdu, tak on ma na strese jen 4500 Wp / asi se mu tam vic nevlezlo. Ja jsem mel za to, ze sel do 10 kWp, jevi se mi to jako zatim nejvic ekonomicke. Jen je mi divne proc to vlada neuvolni, aby lide mohli mit bez opletacek treba 100 kWp na strese, kdyz je s elektrinou ted takovy pruser
@@amperak Tak uz jsem nasel mail co mi psal pred rokem: Firma uz mi nainstalovala FVE system. Funguje to paradne. To jsem koukal - za tri hodiny meli panely na strese. Pan elektrikar zapojoval pak den a pul stridac a DC jisteni. Mam 10 panelu 450W a jednofazovy system. Na jednu fazi je max povoleny vykon 3700W. Stridac tedy limituje energii aby se vesel do tech 3700W. Na jednu fazi na kterou je FVE mam lednicku, mrazak, tv, pocitac, routery, bojler a jeste mam zasuvku venku - takze pres den mam energii zdarma kdyz panely vyrobi vic nez spotrebuji. Kdyz napriklad spotrebuji 700W a FVE vyrabi 3000W tak prebytek nahriva 2200W teleso dole v akumulacni nadrzi. Kdyz sviti slunce tak jsem vyrobil za den nejvice 23kwh. Coz je parada - ted stoji kwh hodne - tak to je treba 100 korun usetrenych. Voda v akumulacni nadrzi se ohrela o 7C za jeden den. I kdyz je zamraceno tak system vyrabi treba 300W a to mi pokryje spotrebu pocitacu, routeru a lednicky. Dost klesne spotreba. I bojler se nahriva energii z FVE a jde do nej jiz nahreta voda z akumulacni nadrze. Cena paradni - vse na klic. Cela FVE stala 150 tis a vrati mi 75 tis z dotace. No a za 75 tis mit dalsich 25 let energii zdarma - parada. Plati ze kolik wattu vykonu panelu mate na strese tolik za rok udelate cca kwh. Takze kdyz mam 4500W tak za rok vyrobi FVE kolem 4500kwh. Uz maji v dacii elektro auto Dacia spring - dojdu se na nej podivat. To bude parada kdyz si budu moci doma nabijet ze solaru auto a jezdit zdarma.
Ahoj Vidláku, pokud budeš mít náladu, zkus při dalším měření zjistit vliv sklonu panelu na jeho výkon. Tedy srovnat panel cca do místního poledníku ( k jihu ), vyčíhat slunečno, položit panel vodorovně a postupně za zvedání např. po 10°zvedat a pokaždé změřit. Schválně zda se potvrdí teorie toho software, co jsi mi poslal odkaz. Tam vyšel rozdíl cca 10%. Budu zvědav.
Optimální sklon si musíš najít sám. Mě to trvalo rok - měl jsem nastavitelné na 4 polohy táhlem a například v létě, kdy jsem mířil plochou panelu přímo na slunce, nepřekonal jsem produkci 55 procent (mám vše přepočítané na procenta, protože stále něco měním). Je to teplem, které ubírá výkonu (mám monokrystaly). Vynikající to bylo při mírně "šikmém" slunci vůči ploše panelu, tedy že se vůbec neosvědčila skutečná deklinace. V podstatě to svíralo takový úhel, který neodpovídal jižnímu směru a jakoby správné poloze slunce. Nějak jsem to zprůměroval na nějakých 35 stupňů, čímž jsem nevědomky dostál nějaké tabulkové doporučené hodnotě (je to vždy s průměrnou produkcí kolem 85 procent) a ponechal jsem jen volbu pro zimní nastavení (téměř svislá konfigurace), která je v zimě velmi produktivní (přes 95 procent). Samozřejmě, pokud svítí. Difuzní světlo tak nějak funguje pro jakoukoliv polohu. Aplikace, které radí s nastavením pro každý den, jsou skutečně k ničemu a že jsem jich mnoho vyzkoušel. :)
Zdravím Vás Vidláku. Zaujal mě ten použitý měřák. Jestli jsem správně zaslechl, měřěná data jsi z něj hromadně stáhnul ? Jaký to má rozhraní a tak... ? Z odkazu jsem to jaksi nevyčetl. O něčem podobným už přemýšlím delší dobu, zajímal by mě průběh napětí a proudu apod. v čase, když se zrovna nedívám. Idelální bych považoval něco na TCP/IP protokolu s pamětí, ale i ostatní použitelný by bylo lepší než drátem do oka :)
@@amperak Ajo, děkuju, to jsem na první pokus nepochopil. Takhle jsem taky zapisoval hodnoty ze stavební zkušebny na škole při regulérním vědeckým projektu, když nefungoval přímý záznam. Vyfiltrovat každej 25. snímek a pak hromadně vyřezat požadovaný políčka pro lepší soustředění a v několika vlnách slideshow slepě datlovat do excelu. Hlavně nepřeskakovat, aby se jednotlivý hodnoty nerozházely po řádcích v čase. A pak ty klenby po pár minutách popadaly :)
Zdravím. Vezmu to popořadě. Na výkon panelu mi vliv 1. hlavně poloha slunce. 2 intenzita slunečního záření a teplota. Doporučuji Solárni atlas ten vám zobrazí denní špičky a denní časový průběh hlavně solár azimut. Regulátor vs panel napětí si vyřešíte kombinaci sériového a paralelního zapojení panelů. A závěrem PWM vs MPPT regulátor. I PWM má celoročně dobré výsledky. Má zkušenost je nepodléhat panice a nekupovat co měsíc nové železo. Nechte si první verzi aspoň jednu sezonu. A hlavně a to by mělo být na začátku. Stanovit si na co to chci a jaké očekávám výsledky. A ty během sezony neměnit. Mnoho lidí v létě popadne euforie kolik jim jejich 500W pole vyrobí denně energie co nevyužijí a začnou měnit plány na zapojení toho i onoho a na podzim a jaře jsou zklamaní že jim to neutáhne ani ledničku. At se daří
TH-cam mi pořád maže komentář snad takto to půjde. Ten atlas doporučuji "Global Solar Atlas" vyberete lokalitu a v pravo kliknete na Open detail a uvidite graf i s časy Solar azimut.
Vidláku v zimě tě FVE nezachrání udělej hodně dřeva . :) Pokud budete něco měřit doporučuji přístroje první nebo 1,5 třídy doporučuji nastudovat . Čínský voltmetr je schopen ukázat i hnutí v šestinedělí místo napětí viz. vtip i realita :) Existuje analyzátor sítě no nestojí málo , ale má svůj určitý smysl . :)
Pmax = 230W -> letní bezoblačná obloha, poledne, panel kolmo ke Slunci, (a optimální teplota panelu) Měření proudu a napětí digitálními měřáky v obvodech řízených pulzně šířkovou modulací je velmi ošidné, řekl bych, že až nepřesné. Proč? Protože měřáky snímají proud a napětí v nějakých intervalech, ty vyhodnotí a "nějak" zprůměrují do hodnoty na displeji. Je otázka, kolikrát se vstupní impuls měřáku "strefí" do mezery nebo do aktuálního průběhu proudu (napětí). Výsledné násobení VxA ti sice dává nějakou křivku výkonu (W), ale je otázka, jak by ta křivka vypadala, kdyby jsi panel zatěžoval odporem s proměnnou hodnotou (reostatem). Proud by byl stejnosměrný a ne zubatý, měřáky by snímaly skutečnou velikost proudu a napětí a ne jakousi zubatou pilu s různě dlouhýma zubama a mezerama. Měřit V-A charakteristiku FV panelu pomocí stálého odporu a PWM regulátoru je na dvě věci ... 🙂 Strojaři, stavaři a humanitně vzdělaní jedinci by neměli fušovat do elektriky 🙂 a točit o tom videa. Ampérák ti to jistě vysvětlí podrobněji, ukáže na osciloskopu, poradí ...
@@vidlak001Ahoj. Uvěřitelné hodnoty dostaneš když použiješ měřák s True RMS. A ještě rada: vykašli se na PWM a sežeň si regulátor MPPT. PS: doufám, žes měl po ruce VHP1 (Vidlákův hasicí přístroj). Ono by se taky mohlo stát (kdybys měl víc slunce nabo panelů), že by ten odporný drát odkápnul do té papírové krabice podložené dřevem ;). Ale možná by Ti to, coby známému výrobci dřevěného uhlí, zas tak moc nevadilo :D. To jen tak :D, jinak hodně zdaru a štěstí při experimentování.
@@noplastik no při 200w výkonu, délce a tloušťce odporneho odporu asi neukápne. Jinak ale souhlas, PWM měřit jedině s truRMS, nebo použít lineární zátěž. Na druhou stranu. S PWM a SS měřidly nameříte nesmysly v absolutní hodnotě, ale pro nalezení max účinnosti tedy nejlepší relativní hodnoty, to úplný nesmysl není, obzvlášť když nehledate bod, ale oblast.
@@rodinkadolejsi9703 Jasně, při 200W ne, ale to jsem ani nepsal. Šlo spíš o upozornění na rizika ;). Jinak hledat oblast, ostatně stejně jako celé to "měření", mi přijde zbytečné (omlouvám se za profesní deformaci, ale nějak mi to nedá).Vše potřebné je na (dobře zachovaném) štítku napsáno a nejspíš by ani nebyl problém najít charakteristiky na webu výrobce. I když nevezmu v úvahu stárnutí panelu (které solidní výrobce uvádí) pořád bych mu věřil víc :). Tenhle problém řeší MPPT regulátor jaksi automaticky, čímž činí tuto diskuzi zbytečnou :D. PS: Mám námět pro Vidláka na další video s divácky zajímavým názvem " Při jakém výkonu to ukápne ?" :D
Nadherna ukazka toho, jak je pwm regulator naprd. Pwm regilator natvrdo pripoji panely na akumulator, jenze potrebuje ubytek kolem 1-2V. Tesim se na video s tim menicem. Ten panel ma napětí max. Vykonu zavisle na teplote. Dosel jsi k tomu, k cemu jsem dosel i já. Mam cca 260V MPPT napeti na deseti panelech v serii. Tobe bych doporucil prodat ten menic a zakoupit mppt menic, nebo pouze mppt nabijec. Ty panely vyrábí nad 200W, pokud je nejak rozumně namiris. Pokud je chladno, vyrábí více, pokud je horko, tak méně. Tvuj panel je kolmo skoro a takhle mi vyrabi presne tolik, kolik tobě. Poradim malej trik do pristiho videa. Dej na panel rovne urizlou pulmetrovou trubku, kdyz jeji stín zmizí, panel je spravne namiren a pak mereni opakuj. Taky by bylo vhodné pripojit na vstup pwm rwgulace velký kondenzator, treba 10000uf, protoze pak bude mereni přesnější. Pwm generuje pulzy, ale panel je neumi pokrýt.
Ahoj, děkuju za postřehy a užitečný příspěvek. Možná objevuju Ameriku, že PWM měnič je na prd. Já si to chci vyzkoumat na vlastní kůži, tedy na vlastní panel a měnič.
@@vidlak001 Chtel bych jen upozornit, ze nektera zkoumani dost lezou do penez :D Mne cesta ke koupenemu 20W panylku stala nekolik tisic pri vyrobach domacich variant. Ale celkove jsem za to rad. Dost jsem se naucil a vzdy se mi podarilo vycouvat ze slepe ulicky (abych nasledne dosel na konec dalsi :D ) Drzim palce at se dari a po pridani dalsich panelu postupujes k sobestacnosti.
PWM je dobrý v momentě, kdy napětí panelů jsou hodně podobné napětí PWM regulátoru/baterie.. PWM při regulaci ztrácí vyprodukovaný výkon svým převodem... Proto doporučuju buď sladit na to nejmenší konverzi, nebo koupit mppt. :)
@@vidlak001 Osvětlení má vliv hlavně na proud, na napětí má vliv hlavně teplota. FV panel má U/I charakteristiku diody a množství dopadajícího světla s ní hýbe přímo úměrně po proudové ose, přímo úměrně světlu je proud, napětí to mění jen málo v závislosti na strmosti té charakteristiky, která je strmá podle vnitřního odporu. Po napěťové ose s tím hýbe teplota. Velmi pěkně to vysvětluje p Poul tady th-cam.com/video/LowmvqE3M3M/w-d-xo.html
Děkujeme, že ses nám svěřil v rámci své sebeprezentace, že jsi zjistil to, co si zjistí každý myslící, který uvažuje o FVE během asi tak 10 minut. Proč testovat PWM regulátor, když snad každý ví, že je to pro domácí výrobu pro domácnost úplně k hownu .... prostě klasika český youtuber
Ale on tak Vidlák v mnoha ohledech funguje. Viz taky název kanálu Vidlák. Sleduji ho již od začátku. Např. jsem si klepal na čelo už když navařil ocelovou tyč na sekeru jako topůrko od pohledu obráceně (a to žiju ve městě a naposled jsme štípal dřevo asi před 10 lety) atd. atd.
Ale no tak. Já také začínal s PWM a zároveň jsem lepil z časopisů mini střídače s autoregulací, kterým se později začalo říkat MPPT. :) PWM za jistých podmínek a sladění s panely a bateriemi pracují dobře, ale v době stále nových technologií a inovací, zejména panelů a baterií by bylo asi časově náročné zkoumat jako v ústavu každou komponentu a její závislosti na tom či onom, tak se to prostě dnes řeší nákupem sériově vyráběného MPPT, které v limitu vyhoví jakékoliv konfiguraci a vždy pracuje na maximální "výtěžnost" bez zásahů. Ušetřený čas se investuje v předělání provizória na trvalé, ve kterém se jako bloky mohou vyměňovat jednotlivé komponenty elektrárny, či upgradovat bez strachu odpálení čehosi - stačí dodržet parametry.
Čau Vidláku, jedno je jistý, solární panely bych si na střechu domu nedal... Minimálně 20 metrů od baráku, je to z požárního hlediska, nedávno se řešil celkem závažnej problém. Jinak proti soárním panelům nic nemám...
@@amperak že sklo a kovový obvodový rám nehoří aspoň za normálních podmínek je jasné,ale není tam další materiál který má problém.Na vlastní oči jsem to neviděl,pouze zprostředkovaně,být u požáru nechci i když by mě zajímalo jak to skutečně bylo,fakt,že jisté požáry byly i dávno požár FV střechy mrazírny,případy z Německa a pod.Otázkou je panel a okolní stavební konstrukce,zda tyto při destrukci panelu nemohou podlehnout vzniklému teplu a přenést požár.Viděl jsem záběry sloupců panelů,kde byl levý,střední a pravý sloupec,levý a pravý bez poškození,střední ve svém středu od shora dolů totální destrukce,teplota tam musela být značná,deformace tvaru,trhliny.Chápu,že tě toto téma popuzuje,ale jisté otázky zde jsou.
@@jirizach8042 muže hořet max. konektor, nebo spodní folie. ale tu jsem vživotě hořet neviděl. spíš svorkovnici. Nejčastější je požár střechy pod FVE, který s FVE nic aspolečného nemá, nebo blbě udělané prostupy na kabely od FVE pnaelů na půdu a tam požár (například požár DC rozvaděče na půdě) největší problém je PVC střecha, která je extremě hořlavá.
Asi ne tak úplně komentář k tomuto videu, ale pro případné stavitele i pokusníky... Také jsem se rozhodl pro malinkou FVE. Asi se mi nikdy nezaplatí v mém případě - přes den akumulace, večer ruční přepnutí světelného okruhu na svícení a různé malé spotřebiče typu nabíječek atd. Akumulace cca 1kWh energie což na moje plánované potřeba stačí. V mém případě není místo na něco většího a stejně i kdyby to šlo tak živit s tím např. lednici což je takový největší kontinuelní domácí žrout energie to chce fakt už docela veliký systém i co se týče akumulace energie (stačí si to pár dní měřit). Mohu říci, že třeba cena panelů je v celém tom systému skoro zanedbatelná (jak starších tak i nových). K panelům je potřeba plno věcí (pokud chcete energii akumulovat a využívat třeba večer) a cena toho všeho okolo x násobně převýší cenu samotných panelů. A jsou to překvapivě i blbosti typu šroubky nebo pár metrů kabelu, konektory, různé jistící prvky a ochranné atd. (ono se to nasčítá)... Úplně vše se taky nabastlit nedá (docela pozor bych si dal na levné čínské výrobky a je lepší koupit něco už dotaženého a hlavně bezpečného!) pokud to má uspokojivě a bezpečně fungovat a má to mít ochranné prvky. Ale to se člověk dozví až když do toho jde trochu do hloubky a začne nad tím reálně uvažovat. Poznámka na závěr - Pozor třeba i taková baterie se musí propočítat, aby její využití bylo podle katalogových hodnot a všeobecného doporučení využití kapacity třeba u LiFePo4 a nejde tam dát co vám padne do ruky třeba baterie ze starého elektromobilu... (to taky může baterie za chvilku odejít nevhodným využíváním její kapacity). Třeba modeláři by mohli vyprávět... je potřeba vědět co to dělá a co to má dělat. Není jednoduché to celé vyladit tak, aby to fungovalo bezpečně a spolehlivě (kdo bude mít čas se v tom každou chvilku vrtat). Třeba rozšíření i o jeden panel znamená to celé překopat (třeba i polovinu věcí vyházet) takže i na tohle pozor (jako že teď to nějak udělám a za rok si to rozšířím). Tak jenom takové obecné poznámky z praxe...
není problém, na první dobrou sestavit funkční systém. Jenže většina lidí řeší každou korunu. U svépomocného se dá na hodně položkách ušetřit. baterie z elektromobilu nejsou vubec problém, problém jsoui lidi, kteří nejsou ochotni zaplatit deset tisíc za BMS k tomu a pak se diví, že to funguje špatně nebo hoří.
Dobře zvolené panely a akumulátory můžou krásně fungovat i s dobrým PWM solárním regulátorem. Pokud chce někdo krmit 12V akumulátor 33V panelem, tak se bez MPPT regulátoru neobejde. Každý se tady trefuje do PWM regulátoru a ani netuší, že ten jeho skvělý MPPT z Alíku je jen lehce vylepšené PWM, které číňan hrdě vydává za MPPT 🙂 PWM ve videu je určený k regulaci motorů a nikoliv k nabíjení akumulátorů, v takovémto zapojení bez baterií by ani MPPT asi nevykouzlilo na měřáku vynikající hodnoty. Vidláku nakonec zjistíš, že ti panely na slunci dávají okolo 80% výkonu, při zatažené obloze 25% výkonu a v zimě jen 10% výkonu a vše se to vždy projeví hlavně na proudu z panelů a jen minimálně na jeho napětí. Pokud si někdo láme hlavu proč na slunci jen 80%, tak je to vlivem velké teploty panelu, neideálního úhlu ke slunci, prachu na panelu, smog v ovzduší, okem nepostřehnutelná oblačnost...
PWM regulátor je jen tupý spínač. pracuje dobře jen pokud napětí panelu je o 2V větší nežli napětí baterie. PWM nevyřeší to, že je panel částečně zatížen. Kdo chce nakupovat na alíku samozápalné MPPTčka, tak to je jeho smůla. já si raděj trochu připlatím a koupím funkční v CZ se zárukou. Samozřejmě ne od prodejců co přeprodávají alík.
@@amperak Když opakovaně řešíte levnou fotovoltaiku realizovatelnou po domácku s dobrou návratností, zkuste se zamyslet nad možností vzít bojler se dvěma spirálama a jednu spirálu využít jen pro FV a z panelů do ní pouštět bez regulace DC jen o málo více, než jsou tepelné ztráty bojleru. Třeba jen 1,5- 2kWh denně- to znamená 200- 250W do spirály x 8 hodin a výkon panelů na dojnásobku- okolo 500W, aby tam těch 250W bylo i za trochu horších podmínek 🙂 Náklady minimální, složitost minimální, návratnost a spolehlivost luxusní, žádný termostat, žádný střídač, jen odpojovač pro případ letní dovolené a trocha výpočtů, aby to vše sedělo a fungovalo jak má.. 400kWh roční úspora a náklady na vvbudování okolo 12 tisíc. Pokud se chce někdo inspirovat, tak to nesmí s výkonem na spirále přehnat, jinak bude mít místo bojleru papiňák 🙂Jak to říkáš, pokud jsi debil, tak se do toho nepouštěj! Nápověda spirála 230V 1000W bude mít při 110V asi 250W To znamená tři Vidlákovy panely v sérii a je hotovo, jak snadné. U spirály 2000W stačí jen dva panely do série.
@@VM-sk6kl to nemá vubec bezpečnost. nesmí to spolehat na něčí snahu. vymyšlené to mám i pro ty kterým je 5 tisíc za střídač moc. ale z duvodu nadměrného výskytu idiotů video stále nevyšlo.
@@amperak Právě, že to je blbuvzdorné, pokud je to postavené tak, aby to pokrylo jen tepelné ztráty bojleru a ty jsou u 120litrového bojleru asi 1,5kWh denně při 60 stupních, při 80 stupních ztráta 2kWh denně, teprve pokud tam někdo napere více, než 2kWh, nebo má maličký bojler a neubere na výkonu, tak je jednou nohou v průseru. Princip je nechat slunce pokrýt jen tepelné ztráty bojleru a to je několik set kilowatthodin ročně.
Super Fotovoltacký panel Vidláku
Vidláku ty jsi borec!
Ahoj, děkuju, někdy jo :-)
Ahoj vidlaku, zrovna kutim podobne veci, litam tu po zahrade s panelem a zjistuju jak je to zoufale naprd :) S PWM menicem vubec nestracej cas a rovnou do popelnice. Na aliku cinan prodava MPPT nabijecku za 100 dolaru z polska, za 4 dny to mas doma (easun). Zpracovani ok a hlavne zvladne 12/24/48v baterie a trakuje bod max vykonu a rovnou te pise co z panelu vyrazi za waty. Obecne easun solarni menice vypadaji obstojne a cenove fajn (opet vyhnout se PWM). Pro me je nejvetsi podpasovka kolik vykonu panel ztrati pri zastineni, kompletne me to rozborilo plany na umisteni panelu... Stin 20x20 cm na 370w panelu sejme pulku vykonu a hlavne to sunda dolu celou vetev pokud jsou panely seriove. Ja budu muset vymyslet nejakou pergolu na kterou to namontuju, protoze se musim dostat nad krovi / stromy / kulny od sousedu. Jakykoliv stin je hrozny pruser. Specialne v zime to je spatne, staci vetev od stromu a 20% vykonu dolu... :/ Dalsi problem stinu je ruzne teplotni namahani panelu, ty teplotni rozdily jsou vysoke a panel pak muze popraskat.
Ahoj, děkuju za zprávu, konkrétně na ten MPPT easun už jsem koukal :-) Já nemám stín snad jedině na střeše, jinak je to tu samý strom :-))
@@vidlak001 Ja to mam podobne :) Strecha baraku vychod - zapad, to je v zimne uplne na nic a na zahrade moc prekazek. Tak budu stavet pergolu / stani na auto s placatou strechou orientovanou na jih a na te pergole jedna rada panelu na lezato pro leto a za nima na kozach zimni panely s velkym uhlem....(i v lednu se da dostat na 90% vykonu panelu, ale musi byt skoro kolmo k zemi) tim bych se mel dostat nad vetisnu prekazek. Zima ukaze jak me tu behaji stiny po zahrade, nikdy jsem to nesledoval tak nemam moc predstavu kam to jeste pujde dat, na pergolu se toho moc nevejde...
Wolt Amperakova charakteristika, to je vlastně charakteristika Ampéráka, když rozváží na kole jídlo pro Wolt.
Jo a zátěžová charakteristika je, když má kolo hodně zatížené :-)
Dieta zatím netřeba...
Muzete me rict jestli ze sebe dela tydyta nebo je fakt takovej tydyt ? 😄😄
Zrovna teď taky řeším problém s pwm regulátorem Victron Blue solar. Aniž by k tomu byl důvod, po několika hodinách mi u LIFEPO4 baterky stáhne nabíjecí výkon na cca 50%. Po odpojení panelů a baterky a po novém připojení začne nabíjet zase plným výkonem, co dodají panely. Podle mě je ten regulátor šmejd, který neumí monitorovat nabití baterie. Máte s ním prosím někdo zkušenosti?
jo. nastavil jsi tam program ne na lifepo baterii ale na olovo.
@@amperak Když nastavím olovo, tak regulátor nabíjí dobře, ale nejde mi do hlavy, proč správně nefunguje při nastavení LIFEPO4. Podle mě u toho regulátoru výrobce nastavil moc nízké nabíjecí napětí u LIFEPO4 a nejde to změnit. Co myslíš? Díky moc za odpověď.
@@michalstepanek2201 máš propopjenou komunikaci? si tam dej "user battery" a nastav si to dle potřeby
@@amperak Tady u toho modelu Blue Solar 12/24V 30A žádné komunikační rozhraní není podporované. Všechno se nastavuje přes display. Je tam 5 typů baterek bez možnosti nastavení napětí nabíjení. Napětí lze nastavit pouze na odpojení a připojení zátěže. Každopádně díky, potřeboval jsem se ujistit, jestli nedělám něco špatně, když místo LIFEPO4 mám nastavené olovo, aby regulátor rozumě fungoval. Brzy budu systém rozšiřovat a tak už mám od Victronu objednaný pořádný MPPT regulátor.
@@michalstepanek2201 Ono totiž to nastavení FLD či flooded je častěji užívané a má propracované parametry. Občas je dána možnost nastavit krajní limity a v některých manuálech přímo stojí, že jediné nastavení vyhovuje většině bateriím (olověných jsou minimálně 4 druhy). Třeba některé PWM regulátory mají pouze dvoje nastavení a to pro olovo a gel. Možnost LiFePo je v jistém manuálu odkazována na jedno z těchto nastavení s minimem volitelných limitů. Ne že by to nešlo nějak skloubit, ale má to nepříjemné důsledky, pokud například odebíráte stejnosměrnou složku z regulátoru pro nějaké své účely a ono to z ručně nastavených limitů vypíná a zapíná, když se například střídá jasné počasí se zamračeným. Prostě některé volby baterek jsou spíš na okrasu s parametry, které mají schválně velkou rezervu.
Odporná bude faktura od dodavatele 🤔
:-)
Ahoj Vidláku. Docela jsi to vystihl. Je velmi důležité sladit jednotlivé komponenty.
Ahoj, potíž je v tom, že někdy v popiskách zboží píšou nesmysly.
@@vidlak001 Zjistil jsem že to tak mívají předkupníci kteří ani pořádně nevědí coto prodávají. Pořádný obchodník má typové listy. Nebo poradí. Byl jsem ve skladě panelů, mají jich tam stovky palet. Tak přemýšlím, jak je to vlastně s nedostatkem dílů pro fotovoltaiky? Opravdu je tak špatný nebo se na lidi hraje habaďúra?
Kde je sklad ?
Super video 👏
Kamarad ma 10 kWp elektrarnu a nejvic mu to vyrobilo za letni den 23 kWh. V slunecni poledne pak nejake 4 kW za hodinu. Neni to nejak malo, kdyz slunecni paprsky dopadaly v poledne kolmo? Cekal minimalne 8 kWh.
má povoleny přetoky do sítě a jejich prodej? 23kWh vyrábí zcela běžně 5kWp FVE
@@amperak Ahoj, psal, ze si uklada do virtualni baterie u CEZu. Mas pravdu, tak on ma na strese jen 4500 Wp / asi se mu tam vic nevlezlo. Ja jsem mel za to, ze sel do 10 kWp, jevi se mi to jako zatim nejvic ekonomicke. Jen je mi divne proc to vlada neuvolni, aby lide mohli mit bez opletacek treba 100 kWp na strese, kdyz je s elektrinou ted takovy pruser
@@amperak Tak uz jsem nasel mail co mi psal pred rokem:
Firma uz mi nainstalovala FVE system. Funguje to paradne. To jsem koukal - za tri hodiny meli panely na strese. Pan elektrikar zapojoval pak den a pul stridac a DC jisteni. Mam 10 panelu 450W a jednofazovy system. Na jednu fazi je max povoleny vykon 3700W. Stridac tedy limituje energii aby se vesel do tech 3700W. Na jednu fazi na kterou je FVE mam lednicku, mrazak, tv, pocitac, routery, bojler a jeste mam zasuvku venku - takze pres den mam energii zdarma kdyz panely vyrobi vic nez spotrebuji.
Kdyz napriklad spotrebuji 700W a FVE vyrabi 3000W tak prebytek nahriva 2200W teleso dole v akumulacni nadrzi. Kdyz sviti slunce tak jsem vyrobil za den nejvice 23kwh. Coz je parada - ted stoji kwh hodne - tak to je treba 100 korun usetrenych. Voda v akumulacni nadrzi se ohrela o 7C za jeden den. I kdyz je zamraceno tak system vyrabi treba 300W a to mi pokryje spotrebu pocitacu, routeru a lednicky. Dost klesne spotreba. I bojler se nahriva energii z FVE a jde do nej jiz nahreta voda z akumulacni nadrze.
Cena paradni - vse na klic. Cela FVE stala 150 tis a vrati mi 75 tis z dotace. No a za 75 tis mit dalsich 25 let energii zdarma - parada. Plati ze kolik wattu vykonu panelu mate na strese tolik za rok udelate cca kwh. Takze kdyz mam 4500W tak za rok vyrobi FVE kolem 4500kwh.
Uz maji v dacii elektro auto Dacia spring - dojdu se na nej podivat. To bude parada kdyz si budu moci doma nabijet ze solaru auto a jezdit zdarma.
Ahoj Vidláku, pokud budeš mít náladu, zkus při dalším měření zjistit vliv sklonu panelu na jeho výkon. Tedy srovnat panel cca do místního poledníku ( k jihu ), vyčíhat slunečno, položit panel vodorovně a postupně za zvedání např. po 10°zvedat a pokaždé změřit. Schválně zda se potvrdí teorie toho software, co jsi mi poslal odkaz. Tam vyšel rozdíl cca 10%. Budu zvědav.
Ahoj Andreji, to chce sluníčko :-)
Optimální sklon si musíš najít sám. Mě to trvalo rok - měl jsem nastavitelné na 4 polohy táhlem a například v létě, kdy jsem mířil plochou panelu přímo na slunce, nepřekonal jsem produkci 55 procent (mám vše přepočítané na procenta, protože stále něco měním). Je to teplem, které ubírá výkonu (mám monokrystaly). Vynikající to bylo při mírně "šikmém" slunci vůči ploše panelu, tedy že se vůbec neosvědčila skutečná deklinace. V podstatě to svíralo takový úhel, který neodpovídal jižnímu směru a jakoby správné poloze slunce. Nějak jsem to zprůměroval na nějakých 35 stupňů, čímž jsem nevědomky dostál nějaké tabulkové doporučené hodnotě (je to vždy s průměrnou produkcí kolem 85 procent) a ponechal jsem jen volbu pro zimní nastavení (téměř svislá konfigurace), která je v zimě velmi produktivní (přes 95 procent). Samozřejmě, pokud svítí. Difuzní světlo tak nějak funguje pro jakoukoliv polohu. Aplikace, které radí s nastavením pro každý den, jsou skutečně k ničemu a že jsem jich mnoho vyzkoušel. :)
Ahoj Vidláků opět video super ❤️👍🥂🥂
Ta papírová krabice je boží 😁
To je vznešená přístrojová krabička :-)
Zdravím Vás Vidláku. Zaujal mě ten použitý měřák. Jestli jsem správně zaslechl, měřěná data jsi z něj hromadně stáhnul ? Jaký to má rozhraní a tak... ? Z odkazu jsem to jaksi nevyčetl.
O něčem podobným už přemýšlím delší dobu, zajímal by mě průběh napětí a proudu apod. v čase, když se zrovna nedívám. Idelální bych považoval něco na TCP/IP protokolu s pamětí, ale i ostatní použitelný by bylo lepší než drátem do oka :)
data si vzal z videa. říkal to
@@amperak Ajo, děkuju, to jsem na první pokus nepochopil.
Takhle jsem taky zapisoval hodnoty ze stavební zkušebny na škole při regulérním vědeckým projektu, když nefungoval přímý záznam. Vyfiltrovat každej 25. snímek a pak hromadně vyřezat požadovaný políčka pro lepší soustředění a v několika vlnách slideshow slepě datlovat do excelu. Hlavně nepřeskakovat, aby se jednotlivý hodnoty nerozházely po řádcích v čase. A pak ty klenby po pár minutách popadaly :)
Ahoj, mě se nechtělo to zapisovat, tak jsem si opsal snímky obrazovky, jak říká Ampérák :-)
Zdravím. Vezmu to popořadě. Na výkon panelu mi vliv 1. hlavně poloha slunce. 2 intenzita slunečního záření a teplota. Doporučuji Solárni atlas ten vám zobrazí denní špičky a denní časový průběh hlavně solár azimut.
Regulátor vs panel napětí si vyřešíte kombinaci sériového a paralelního zapojení panelů.
A závěrem PWM vs MPPT regulátor. I PWM má celoročně dobré výsledky. Má zkušenost je nepodléhat panice a nekupovat co měsíc nové železo. Nechte si první verzi aspoň jednu sezonu. A hlavně a to by mělo být na začátku. Stanovit si na co to chci a jaké očekávám výsledky. A ty během sezony neměnit. Mnoho lidí v létě popadne euforie kolik jim jejich 500W pole vyrobí denně energie co nevyužijí a začnou měnit plány na zapojení toho i onoho a na podzim a jaře jsou zklamaní že jim to neutáhne ani ledničku. At se daří
TH-cam mi pořád maže komentář snad takto to půjde. Ten atlas doporučuji "Global Solar Atlas" vyberete lokalitu a v pravo kliknete na Open detail a uvidite graf i s časy Solar azimut.
Ahoj, děkuju za střízlivý komentář :-) Ona s jídlem roste chuť, takže nemohu zaručit, že to nepředělám :-)))
Vidláku v zimě tě FVE nezachrání udělej hodně dřeva . :) Pokud budete něco měřit doporučuji přístroje první nebo 1,5 třídy doporučuji nastudovat . Čínský voltmetr je schopen ukázat i hnutí v šestinedělí místo napětí viz. vtip i realita :) Existuje analyzátor sítě no nestojí málo , ale má svůj určitý smysl . :)
Ahoj, dřevo řežu a štípu prakticky každý den :-)
Pmax = 230W -> letní bezoblačná obloha, poledne, panel kolmo ke Slunci, (a optimální teplota panelu)
Měření proudu a napětí digitálními měřáky v obvodech řízených pulzně šířkovou modulací je velmi ošidné, řekl bych, že až nepřesné.
Proč?
Protože měřáky snímají proud a napětí v nějakých intervalech, ty vyhodnotí a "nějak" zprůměrují do hodnoty na displeji. Je otázka, kolikrát se vstupní impuls měřáku "strefí" do mezery nebo do aktuálního průběhu proudu (napětí). Výsledné násobení VxA ti sice dává nějakou křivku výkonu (W), ale je otázka, jak by ta křivka vypadala, kdyby jsi panel zatěžoval odporem s proměnnou hodnotou (reostatem). Proud by byl stejnosměrný a ne zubatý, měřáky by snímaly skutečnou velikost proudu a napětí a ne jakousi zubatou pilu s různě dlouhýma zubama a mezerama.
Měřit V-A charakteristiku FV panelu pomocí stálého odporu a PWM regulátoru je na dvě věci ...
🙂 Strojaři, stavaři a humanitně vzdělaní jedinci by neměli fušovat do elektriky 🙂 a točit o tom videa.
Ampérák ti to jistě vysvětlí podrobněji, ukáže na osciloskopu, poradí ...
Ahoj, děkuju za komentář. To můžu udělat, zkusit to ještě jednou s odporovým drátem. Ale i tak mi to dává uvěřitelné hodnoty.
@@vidlak001 Hned na začátku videa při představování zapojení mně napadlo totéž. Pulzní zátěž a měřidlo na SS není správně. Tohle chce reostat.
@@vidlak001Ahoj. Uvěřitelné hodnoty dostaneš když použiješ měřák s True RMS. A ještě rada: vykašli se na PWM a sežeň si regulátor MPPT.
PS: doufám, žes měl po ruce VHP1 (Vidlákův hasicí přístroj). Ono by se taky mohlo stát (kdybys měl víc slunce nabo panelů), že by ten odporný drát odkápnul do té papírové krabice podložené dřevem ;). Ale možná by Ti to, coby známému výrobci dřevěného uhlí, zas tak moc nevadilo :D. To jen tak :D, jinak hodně zdaru a štěstí při experimentování.
@@noplastik no při 200w výkonu, délce a tloušťce odporneho odporu asi neukápne. Jinak ale souhlas, PWM měřit jedině s truRMS, nebo použít lineární zátěž. Na druhou stranu. S PWM a SS měřidly nameříte nesmysly v absolutní hodnotě, ale pro nalezení max účinnosti tedy nejlepší relativní hodnoty, to úplný nesmysl není, obzvlášť když nehledate bod, ale oblast.
@@rodinkadolejsi9703 Jasně, při 200W ne, ale to jsem ani nepsal. Šlo spíš o upozornění na rizika ;). Jinak hledat oblast, ostatně stejně jako celé to "měření", mi přijde zbytečné (omlouvám se za profesní deformaci, ale nějak mi to nedá).Vše potřebné je na (dobře zachovaném) štítku napsáno a nejspíš by ani nebyl problém najít charakteristiky na webu výrobce. I když nevezmu v úvahu stárnutí panelu (které solidní výrobce uvádí) pořád bych mu věřil víc :). Tenhle problém řeší MPPT regulátor jaksi automaticky, čímž činí tuto diskuzi zbytečnou :D.
PS: Mám námět pro Vidláka na další video s divácky zajímavým názvem " Při jakém výkonu to ukápne ?" :D
Nadherna ukazka toho, jak je pwm regulator naprd.
Pwm regilator natvrdo pripoji panely na akumulator, jenze potrebuje ubytek kolem 1-2V. Tesim se na video s tim menicem.
Ten panel ma napětí max. Vykonu zavisle na teplote. Dosel jsi k tomu, k cemu jsem dosel i já. Mam cca 260V MPPT napeti na deseti panelech v serii.
Tobe bych doporucil prodat ten menic a zakoupit mppt menic, nebo pouze mppt nabijec.
Ty panely vyrábí nad 200W, pokud je nejak rozumně namiris. Pokud je chladno, vyrábí více, pokud je horko, tak méně.
Tvuj panel je kolmo skoro a takhle mi vyrabi presne tolik, kolik tobě.
Poradim malej trik do pristiho videa. Dej na panel rovne urizlou pulmetrovou trubku, kdyz jeji stín zmizí, panel je spravne namiren a pak mereni opakuj.
Taky by bylo vhodné pripojit na vstup pwm rwgulace velký kondenzator, treba 10000uf, protoze pak bude mereni přesnější. Pwm generuje pulzy, ale panel je neumi pokrýt.
Ahoj, děkuju za postřehy a užitečný příspěvek. Možná objevuju Ameriku, že PWM měnič je na prd. Já si to chci vyzkoumat na vlastní kůži, tedy na vlastní panel a měnič.
@@vidlak001 Chtel bych jen upozornit, ze nektera zkoumani dost lezou do penez :D Mne cesta ke koupenemu 20W panylku stala nekolik tisic pri vyrobach domacich variant. Ale celkove jsem za to rad. Dost jsem se naucil a vzdy se mi podarilo vycouvat ze slepe ulicky (abych nasledne dosel na konec dalsi :D )
Drzim palce at se dari a po pridani dalsich panelu postupujes k sobestacnosti.
Ahoj Zek205, tak vidíš, že to stálo za to :-) Když se člověk něco naučí, tak se to taky počítá.
@@Zek205 A to je na tom samo-domo vyvoji to nejkrasnejsi..Sice vetsinou draz nez koupenej kus, ale vedomosti Ti uz nikdo nevezme 🙂
@@marphymarphy To je sice pravda, ale kdyby všichni vynalézali kolo, asi bysme se jako lidstvo posunuli max. ke koloběžce :D
Ten pwm se ti nepoved,jinak abych se neopakoval jak píše amperak a spol.
Ahoj, ale povedlo...
PWM je dobrý v momentě, kdy napětí panelů jsou hodně podobné napětí PWM regulátoru/baterie.. PWM při regulaci ztrácí vyprodukovaný výkon svým převodem... Proto doporučuju buď sladit na to nejmenší konverzi, nebo koupit mppt. :)
Ahoj, ano, souhlas.
@@vidlak001 Neni za co :)).
To napětí je závislé na teplotě panelu
Ahoj, ano, to taky, kromě osvětlení.
@@vidlak001 Osvětlení má vliv hlavně na proud, na napětí má vliv hlavně teplota. FV panel má U/I charakteristiku diody a množství dopadajícího světla s ní hýbe přímo úměrně po proudové ose, přímo úměrně světlu je proud, napětí to mění jen málo v závislosti na strmosti té charakteristiky, která je strmá podle vnitřního odporu. Po napěťové ose s tím hýbe teplota. Velmi pěkně to vysvětluje p Poul tady th-cam.com/video/LowmvqE3M3M/w-d-xo.html
Zajímavé, děkuju.
Děkujeme, že ses nám svěřil v rámci své sebeprezentace, že jsi zjistil to, co si zjistí každý myslící, který uvažuje o FVE během asi tak 10 minut. Proč testovat PWM regulátor, když snad každý ví, že je to pro domácí výrobu pro domácnost úplně k hownu .... prostě klasika český youtuber
no jo, arogantní JaneK verze LX 🙂
Ale on tak Vidlák v mnoha ohledech funguje. Viz taky název kanálu Vidlák. Sleduji ho již od začátku. Např. jsem si klepal na čelo už když navařil ocelovou tyč na sekeru jako topůrko od pohledu obráceně (a to žiju ve městě a naposled jsme štípal dřevo asi před 10 lety) atd. atd.
Ahoj, každýmu se líbí něco :-) To je vše, co se k tomu dá říct.
Tyč není dřevo a protáčí se v ruce.
Ale no tak. Já také začínal s PWM a zároveň jsem lepil z časopisů mini střídače s autoregulací, kterým se později začalo říkat MPPT. :) PWM za jistých podmínek a sladění s panely a bateriemi pracují dobře, ale v době stále nových technologií a inovací, zejména panelů a baterií by bylo asi časově náročné zkoumat jako v ústavu každou komponentu a její závislosti na tom či onom, tak se to prostě dnes řeší nákupem sériově vyráběného MPPT, které v limitu vyhoví jakékoliv konfiguraci a vždy pracuje na maximální "výtěžnost" bez zásahů. Ušetřený čas se investuje v předělání provizória na trvalé, ve kterém se jako bloky mohou vyměňovat jednotlivé komponenty elektrárny, či upgradovat bez strachu odpálení čehosi - stačí dodržet parametry.
Čau Vidláku, jedno je jistý, solární panely bych si na střechu domu nedal... Minimálně 20 metrů od baráku, je to z požárního hlediska, nedávno se řešil celkem závažnej problém. Jinak proti soárním panelům nic nemám...
OK.
@Vysočinská Všestranná bylo by možné podrobnější info o pož.hledisku.
odkdy sklo hoří?
@@amperak že sklo a kovový obvodový rám nehoří aspoň za normálních podmínek je jasné,ale není tam další materiál který má problém.Na vlastní oči jsem to neviděl,pouze zprostředkovaně,být u požáru nechci i když by mě zajímalo jak to skutečně bylo,fakt,že jisté požáry byly i dávno požár FV střechy mrazírny,případy z Německa a pod.Otázkou je panel a okolní stavební konstrukce,zda tyto při destrukci panelu nemohou podlehnout vzniklému teplu a přenést požár.Viděl jsem záběry sloupců panelů,kde byl levý,střední a pravý sloupec,levý a pravý bez poškození,střední ve svém středu od shora dolů totální destrukce,teplota tam musela být značná,deformace tvaru,trhliny.Chápu,že tě toto téma popuzuje,ale jisté otázky zde jsou.
@@jirizach8042 muže hořet max. konektor, nebo spodní folie. ale tu jsem vživotě hořet neviděl. spíš svorkovnici.
Nejčastější je požár střechy pod FVE, který s FVE nic aspolečného nemá, nebo blbě udělané prostupy na kabely od FVE pnaelů na půdu a tam požár (například požár DC rozvaděče na půdě)
největší problém je PVC střecha, která je extremě hořlavá.
Asi ne tak úplně komentář k tomuto videu, ale pro případné stavitele i pokusníky... Také jsem se rozhodl pro malinkou FVE. Asi se mi nikdy nezaplatí v mém případě - přes den akumulace, večer ruční přepnutí světelného okruhu na svícení a různé malé spotřebiče typu nabíječek atd. Akumulace cca 1kWh energie což na moje plánované potřeba stačí. V mém případě není místo na něco většího a stejně i kdyby to šlo tak živit s tím např. lednici což je takový největší kontinuelní domácí žrout energie to chce fakt už docela veliký systém i co se týče akumulace energie (stačí si to pár dní měřit). Mohu říci, že třeba cena panelů je v celém tom systému skoro zanedbatelná (jak starších tak i nových). K panelům je potřeba plno věcí (pokud chcete energii akumulovat a využívat třeba večer) a cena toho všeho okolo x násobně převýší cenu samotných panelů. A jsou to překvapivě i blbosti typu šroubky nebo pár metrů kabelu, konektory, různé jistící prvky a ochranné atd. (ono se to nasčítá)... Úplně vše se taky nabastlit nedá (docela pozor bych si dal na levné čínské výrobky a je lepší koupit něco už dotaženého a hlavně bezpečného!) pokud to má uspokojivě a bezpečně fungovat a má to mít ochranné prvky. Ale to se člověk dozví až když do toho jde trochu do hloubky a začne nad tím reálně uvažovat. Poznámka na závěr - Pozor třeba i taková baterie se musí propočítat, aby její využití bylo podle katalogových hodnot a všeobecného doporučení využití kapacity třeba u LiFePo4 a nejde tam dát co vám padne do ruky třeba baterie ze starého elektromobilu... (to taky může baterie za chvilku odejít nevhodným využíváním její kapacity). Třeba modeláři by mohli vyprávět... je potřeba vědět co to dělá a co to má dělat. Není jednoduché to celé vyladit tak, aby to fungovalo bezpečně a spolehlivě (kdo bude mít čas se v tom každou chvilku vrtat). Třeba rozšíření i o jeden panel znamená to celé překopat (třeba i polovinu věcí vyházet) takže i na tohle pozor (jako že teď to nějak udělám a za rok si to rozšířím). Tak jenom takové obecné poznámky z praxe...
není problém, na první dobrou sestavit funkční systém. Jenže většina lidí řeší každou korunu.
U svépomocného se dá na hodně položkách ušetřit.
baterie z elektromobilu nejsou vubec problém, problém jsoui lidi, kteří nejsou ochotni zaplatit deset tisíc za BMS k tomu a pak se diví, že to funguje špatně nebo hoří.
super
Dobře zvolené panely a akumulátory můžou krásně fungovat i s dobrým PWM solárním regulátorem. Pokud chce někdo krmit 12V akumulátor 33V panelem, tak se bez MPPT regulátoru neobejde. Každý se tady trefuje do PWM regulátoru a ani netuší, že ten jeho skvělý MPPT z Alíku je jen lehce vylepšené PWM, které číňan hrdě vydává za MPPT 🙂
PWM ve videu je určený k regulaci motorů a nikoliv k nabíjení akumulátorů, v takovémto zapojení bez baterií by ani MPPT asi nevykouzlilo na měřáku vynikající hodnoty.
Vidláku nakonec zjistíš, že ti panely na slunci dávají okolo 80% výkonu, při zatažené obloze 25% výkonu a v zimě jen 10% výkonu a vše se to vždy projeví hlavně na proudu z panelů a jen minimálně na jeho napětí. Pokud si někdo láme hlavu proč na slunci jen 80%, tak je to vlivem velké teploty panelu, neideálního úhlu ke slunci, prachu na panelu, smog v ovzduší, okem nepostřehnutelná oblačnost...
PWM regulátor je jen tupý spínač. pracuje dobře jen pokud napětí panelu je o 2V větší nežli napětí baterie.
PWM nevyřeší to, že je panel částečně zatížen.
Kdo chce nakupovat na alíku samozápalné MPPTčka, tak to je jeho smůla. já si raděj trochu připlatím a koupím funkční v CZ se zárukou. Samozřejmě ne od prodejců co přeprodávají alík.
@@amperak Když opakovaně řešíte levnou fotovoltaiku realizovatelnou po domácku s dobrou návratností, zkuste se zamyslet nad možností vzít bojler se dvěma spirálama a jednu spirálu využít jen pro FV a z panelů do ní pouštět bez regulace DC jen o málo více, než jsou tepelné ztráty bojleru. Třeba jen 1,5- 2kWh denně- to znamená 200- 250W do spirály x 8 hodin a výkon panelů na dojnásobku- okolo 500W, aby tam těch 250W bylo i za trochu horších podmínek 🙂 Náklady minimální, složitost minimální, návratnost a spolehlivost luxusní, žádný termostat, žádný střídač, jen odpojovač pro případ letní dovolené a trocha výpočtů, aby to vše sedělo a fungovalo jak má.. 400kWh roční úspora a náklady na vvbudování okolo 12 tisíc. Pokud se chce někdo inspirovat, tak to nesmí s výkonem na spirále přehnat, jinak bude mít místo bojleru papiňák 🙂Jak to říkáš, pokud jsi debil, tak se do toho nepouštěj! Nápověda spirála 230V 1000W bude mít při 110V asi 250W To znamená tři Vidlákovy panely v sérii a je hotovo, jak snadné. U spirály 2000W stačí jen dva panely do série.
@@VM-sk6kl to nemá vubec bezpečnost. nesmí to spolehat na něčí snahu. vymyšlené to mám i pro ty kterým je 5 tisíc za střídač moc. ale z duvodu nadměrného výskytu idiotů video stále nevyšlo.
@@amperak Právě, že to je blbuvzdorné, pokud je to postavené tak, aby to pokrylo jen tepelné ztráty bojleru a ty jsou u 120litrového bojleru asi 1,5kWh denně při 60 stupních, při 80 stupních ztráta 2kWh denně, teprve pokud tam někdo napere více, než 2kWh, nebo má maličký bojler a neubere na výkonu, tak je jednou nohou v průseru. Princip je nechat slunce pokrýt jen tepelné ztráty bojleru a to je několik set kilowatthodin ročně.
Ahoj, pro mě je nelepší si to všechno změřit a vyzkoušet :-)
Ta krabice mě dostala
uvest orientaci panelu, uhel nakloneni, teplotu..