Jako levnější experiment bych doporučil když je člověk u moře a vidí přes moře na západ, tak si sednout na břeh přímo k vodě a pozorovat západ slunce, poté hned vyběhnout na dunu či nějakou vyvýšeninu a užívat si druhý západ slunce ;-)
Skvelé. Mnohokrát ďakujem za toto video. V živote by som si nepomyslel, že v dnešnej modernej dobe, budeme musieť niektorým dokazovať stovky rokov známe a overené fakty…a ešte k tomu prostredníctvom relatívne “primitívneho” experimentu na dnešnú dobu, lebo ničomu komplikovanejšiemu by neuverili. Ešte raz vďaka za toto ale aj všetky predchádzajúce videá, skvelá práca a skvelá tvorba.
Martine, priste pockejete az se setmi a pouzij obycejeny reflektor, led svetlo, baterku. Z protilehle strany bude krasne videt. Pak si cupni a svetelny bod se schova, zustane jen aura vytvorena atmosferou. Mohl sis usetrit dost penez ;-)
4:25 - Jenom pozor na lom světla. Nad vodou bývá vzduch chladnější. To tvoří "čočku", o níž se může obraz za křivit a takto lze vidět až za horizont. To pak občas když "vyjde" počasí, jde třeba z Jeseníků vidět Alpy a podobně.
@@Experticalex Promiňte ale jako člověk z optiky jistě víte že hranicích různých hustot dochází k lomu paprsků světla teplý a studený vzduch jsou právě ony ruzné hustoty .
@@Experticalex Jak napsal Pavel. Vzduch o různé teplotě má i různou hustotu. A tak jako optik jistě víte, co dělá světelný paprsek z přechodu z prostředí s vyšší hustotou do nižší a opačně. A co se děje při kritickém úhlu dopadu.
@@jaromirandel543 Jasně o tom žádné, změna indexu lomu, spíš jsem to chtěl jako konkrétní příklad na té vodní hladině, jak to může zkreslit tu výška. Myšlenku a teorii chápu. ;)
@@pavelsulc2617 Už jsem to psal tady pánovi nahoře, zajímal mě tento konkrétní příklad na vodní hladině pří zkreslení u zakřivení země. Změna indexu lomu a lom ke kolmici a od kolmice je easy výpočet, na tom není to řešit.
Jenže nevinému nestačí říct u soudu "já to neudělal". I kdyby v to věřila hromada lidí, tak i tak se musí obhájit a prokázat nevinu. Protože protistrana může mít hromady důkazů a argumentů a to i lživých, které budou uznány za platné, když je nikdo nevyvrátí...
Viděl jsem video plochozemců, kteří snažili dokázat na dlouhém vodním kanálu, že země je plochá. Na stativ dali laserové ukazovátko, na loď postavili prkno s ryskou a vzdalovali se od ukazovátka s očekáváním, že bude ukazovat do stejné výšky, ale ten bod jim stále stoupal a stále stoupal a oni hledali, kde může být problém. 🤣Snažili se to svést na to, že se loďka houpe, ale se zvětšující se vzdáleností bod stále stoupal a i když se sami snažili loďkou houpat, nedostali se pod výchozí výšku tak to ukončili tzv. do ztracena. 😆
@vitezslavfiala4098 Já ho viděl taky(jestli ne přímo tohle, tak podle popisu dost podobné). Jak víte, že neexistuje? Že Vám ho neukázal manipulátor/neuvěřitelný narcis/lhář Noglobe? Nedivím se, když jaksi dokazuje jeho lži.
Když bych byl plochozemec, tak tím rozmazaným videem, kde jsou hodně špatně vidět dva pixely těch vlajek, tak byste mě teda vůbec nepřesvědčili. Spíš byste ve mě vyvolali pochybnosti, že z tak nejasného obrazu tvrdíte, že jste vyvrátili plochou Zemi. Samozřejmě já nejsem plochozemec, jen narážím na to, že pro ty hloupé lidi, co té konspiraci věří, byste potřebovali mnohem lepší kameru s větším přiblížením + vhodnější atmosférické podmínky, aby to šlo krásně vidět a tím pádem by to pro ně bylo těžší vyvracet nebo zpochybňovat. Navíc, málo přesvědčeným plochozemcům byste tím mohli otevřít oči. Proto by se experiment měl zopakovat, ale to už by chtělo konzultovat s meteorologem, aby vás upozornil, kdy nastanou ty nejlepší podmínky.
Však podobné pokusy už byly dělány mnohokrát na youtubu s velmi kvalitní technikou a podmínkami. Ale narovinu, kdo chce věřit, tak prostě věří. A všechny důkazy o opaku jsou zmanipulované samozřejmě :D
"Dva pixely vlajek", že nikoho nepřesvědčí? Plochozemci i jiní příznivci konspiračních teorií přeci sami často vyvozují fantastické závěry ze stejně kvalitních, ale i nesrovnatelně horších záběrů a nic jim nebrání je předkládat ostatním jako důkaz.
Viděl jste jejich videa? To je kvalita obrazu mnohem horší. A to jako neuvěřitelně horší. Oni vám jsou schopni říct, že hvězdy jsou falešné, protože je vyfotili ultrazoomem a na snímcích byly podivné obrazce, které vůbec nevypadají jako hvězdy. Z toho vyvodili, že to jsou falešné zdroje světla.
Co se ještě dá udělat je image stacking z úseku videa. Tím se zprůměruje šum/chvění obrazu a vyleze z toho ostřejší fotka. Používá se běžně v astrofotografii právě kvůli chvění atmosféry, existují na to nástroje. Takhle by tedy šlo udělat několik fotografií pro různé výšky a porovnat.
8 หลายเดือนก่อน +9
Testy blizko hladiny jsou vetsinou celkem problem. Voda ma velkou tepeknou kapacitu a tak snadno dochazi k tomu, ze se blizko hladiny vytvori pomerne silny teplotni gradient a ten umoznuje "koukat za roh". Uz jeden stupen na deset metru vysky dokaze krivit svetlo stejne, jako je kulata Zeme. Je tu ten problem, ze zakriveni Zeme je jenom jeden stupen na 111,2 km. Proto je dobre velmi dobre dokumentovat experiment, pozice, vysky, zamereni, ale take zmerit teplotu (idealne po cele trase, ale aspon na krajich), a to u zeme i ve vysce. Udaje o nadmosrske vysce a tlaku jsou taky uzitecne. Zakriveni je proste tak male, ze je potreba byt opravdu co nejpresnejsi. Take se da merit odchylka od lokalni horizontalni plochy. To se teodolitem zameri nejaky bod se znamou nadmosrkou vyskou ve zname vzdalenosti a zmeri se uhel od zenitu. Teodolit je vyvazeny, je to soucast spravneho pouziti pristroje. Zaroven byva velmi presny. Umi merit uhly s presnosti az 1 arcsec. Ze znalosti nadmosrske vysky teodolitu (pozorovatele), nadmorske vysky pozorovaneho objektu, jeho vzdalenosti a zmereneho uhlu je mozne urcit odchylku od "vodorovne" vyjadreno uhlove. Tady se je vlastne hodi ten legendarni priblizny vzorec (8 inches per mile squared). Ale da se to pocitat ciste geometricky. Korekce pro refrakci je vzdy dobre udelat. I proto se takove mereni provadi uplne nejlip ve vetsi vysce, kde teplotni gradient neni takovy a za pomoci teodolitu. Nemeri se zakryt, ale rozdil mezi vertikalami. Zmeri se uhel mezi zenitem a druhym pozorovacim mistem a pak se mereni zopakuje z opacne strany. Zmerene uhly pak v souctu davaji pres 180 stupnu a to znamena, ze nadhlavnik je pro obe lokace ruzny. Dalsi skvela metoda je zcela neprekvapive Zememericstvi. Predchozi metoda je vlastne take soucasti tohoto oboru, ale existuji i dalsi a vlastne i lepsi metody - ty, ktere pouzivaji (pouzivali) zememerici. Stanovi se merici stanice. Tak vznikne cela sit bodu. Jsou to typicky vyvysena mista jako vrcholy hor. Tato sit bodu vytvori sit trojuhelniku. V kazdem takovem bode se zmeri azimuty dalsich bodu. Tim dostaneme vnitrni uhly trojuhelniku. Nasledne je treba nejakou jinou metodou zmerit vzdalenost mezi libovolnymi dvema body. Tim vznike trojuhelnik se znamymi uhly a jednou znamou delkou strany. Tento trojuhelnik ma ale soucet uhlu vetsi nez 180 stupnu. Jedna se totiz o sfericky trojuhelnik. To je jednak nespornym dukazem zakriveni povrchu Zeme, ale take se z toho da spocitat polomer Zeme a delky obou zbylych stran. Naslednym opakovanim procesu se postupne dopocitaji delky vsech stran vsech trojuhelniku. A z toho se pak urci souradnice. Vyska kazdeho bodu se dostane z namerenych vertikalnich pozorovacich uhlu. V kazdem pripade je ale provedeni takoveho experimentu urcite zajimave a zabavne.
problém v prvním odstavci ovšem spočívá v tom, že sama nadmořská výška se dlouhosáhle měří (ba i definuje) způsobem, který úplně klíčově závisí na matematizaci tvaru Země, takže to používat k důkazu o kulatosti Země je zapřahání vozu před koně. Druhý odstavec (provedení rozsáhlé triangulační sítě a ověření, že není rovinná) je úplně mimo schopnosti dvou trdel na našem videu.
5 หลายเดือนก่อน
@@jindrichzapletal5822 Souhlasim. A diky za upresneni. Ve svem komentari jsem se nechal ponekud unest a vysledek je videt. Odbornici casto pouzivaji metody a nastroje, ktere nam beznym smrtelnikum casto unikaji. Proto si myslim, ze je dobre, ze existuji i amaterske experimenty, ktere mohou alespon priblizne ukazat zajimave vysledky. Pomaha to prekonat tu stale hlubsi propast mezi odborniky a amatery, ktera ma tendenci se spise prohlubovat. Nemusim byt zememeric (abych dostal skutecne presnou odpoved), ale ukazat, ze je Zeme kulata (byt s mizernou presnosti) je i tak velmi zajimavy pokus. Clovek se neco dozvi a uzije si u toho trochu zabavy. Puvodne jsem nejspis jen chtel upozornit na rizika spojena s pozorovanim blizko hladiny.
Jednodušší metodou je kromě dvou krajních bodů a laserového paprsku použít i loďku uprostřed mezi oběma body, na níž se změří výška paprsku nad hladinou. Výhodné je mít všechny body alespoň několik metrů nad zemí, aby vliv refrakce byl co nejmenší.
Pro lepší replikaci experimentu doporučuju vyzkoušet v noci s jasně svítivým objektem. Například při tvorbě geodetických základů (Jednotná trigonometrická síť katastrální) byla měření na velkou vzdálenost prováděna v noci na zapálená ohniště. To jednak zvýší viditelnost a omezí vliv refrakce světla.
tam je ještě dodatečný problém v tom, že u rozměřování té triangulace se měří úhly, které jsou v zásadě horizontální, a doufá se, že na to refrakce nebude mít valný vliv. Jenomže u tohohle pokusu se měří úhel vertikální, což nabíhá refrakci břichem na vidle
@@wratnej to záleží na vašem účelu. Pokud je mi známo, tak systém GPS používá obecnou teorii relativity. Vyšší geodézie je velká věda Například už i přesná měření zeměpisných šířek a délek v první polovině 18. stol. narážela na problém hvězdné aberace, který je způsoben konečnou rychlostí světla
@@jindrichzapletal5822 ano jsem si toho vědom. Asi jsem to napsal moc zkratkovitě, ale myslel jsem zanedbatelně v rámci tohoto experimentu na Lipně ;-)
To by mě zajímalo z pohledu kamery, na co vlastně ostří? Z toho záběru jsem to fakt nerozpoznal, možná jako by ostřila na vodu někde uprostřed záběru, což je zrovna v tomto případě nešťastné.
Tento rok na Rujáne, z pláže som nad obzorom mora v diaľke videl veterné elektrárne ale videl som iba hornú časť lopatiek, stožiare vôbec. Za mnou bol asi 20 metrový útes, na ktorý sa dalo vyjsť po schodoch. Tak som tam vyšiel a zrazu som videl celé lopatky a ešte aj kus stožiaru pod nimi. Ako mi toto vysvetlia plochozemci?
Pročtěte si komentáře. Video nemělo nikoho přesvědčit, mělo plochozemcům, tedy i vám ukázat, jak to lze pozorovat. Samozřejmě už se všichni těšíme na reakci Stopa7, Noglobe Domo, ať se máme zase čemu smát. Smích je zdravější, než stres ;)
1. Na kulaté Zemi jeden stupeň zeměpisné délky (longitudy) není všude stejně dlouhý: - Na rovníku je nejdelší - Směrem k pólům se zkracuje - V Austrálii (která leží přibližně mezi 10° a 40° jižní šířky) je jeden stupeň délky kratší než na rovníku 2. Když jedete autem po určité zeměpisné délce v Austrálii: - Ujedete fyzicky méně kilometrů než byste ujeli na stejný počet stupňů na rovníku - Tento fakt lze jednoduše ověřit měřením času a rychlosti jízdy 3. Model ploché Země nemůže správně vysvětlit: - Proč se vzdálenosti ve směru východ-západ liší podle zeměpisné šířky - Proč je cesta po stejném počtu stupňů délky v Austrálii kratší než na rovníku Pozorování o rozdílných vzdálenostech při jízdě autem je vlastně jedním z mnoha praktických důkazů kulatosti Země.
Až do vytvoření systému GPS se například v námořní plavbě používala výhradně astronomická navigace podle Slunce a hvězd. A tabulky, se kterými tato navigace pracovala, byly samozřejmě vytvořeny podle "modelu" kulaté Země. Podle té magořiny s plochou Zemí by ani astronomická navigace nebyla možná.
@@filipdvorak4149 Počkej, to teď myslíš jak? Pokud bych dal jednu blikačku na spodek České vlajky a druhou blikačku na vršek Alchemistrovské vlajky tak to bude úplně stejný jako pozorování těch 2 vlajek samotných, ne? Nebo mi něco nedochází?
Ne. Jen zjednodušení pohledu na svět, které pro obrovské množství životních situací prostě stačí. V mnoha jiných fungovat nebude, ale to tomu člověku co ji bere jako jedinou možnou, nevadí, protože se jimi nezabývá.
@@ztracenaexistence6770 Nivelák má neomezený dosah. Jen ta optika nemá takový výkon, aby bylo možné přesně na kilometry rozeznat bod kam míří. Nivelační přístroje jsou rozhodně dobrá cesta.
@@MartasxxD OK. Ten experiment byl udělaný primitivně pro primitivy, protože, jak víme, nivelační přístroje byly vymyšleny kulatozemnci a není na ně tudíž spoleh.
@@miroslavjelinek7899 Klasika. Ted jeste tu pohadku o tom, jak to je na internetu volne k dohledani a kdo chce si to najde. Ta me bavi nejvice. No nic, vease argumenty jsou velice nepresvedcive.
Nebylo by řešení problému s viditelností cíle, koupit maják (v auto kelly cca 1000) nebo vytvořit jiný světelný zdroj a dělat to večer nebo brzy ráno kdy není tolik světelných odlesků od hladiny a světlo z majáku by bylo dobře viditelné. Nebo navrhnout jiný experiment (i když by byl asi složitější) a na stabilní konstrukci připevnit pomocí stabilizačního zařízení silnější laserové ukazovátko, nebo slabší laser a na vzdálený konec postavit z prken nebo fošen desku na kterou by se zaměřilo, a viděli bychom efekt který popisuješ na tabuli. Laser umístěný ve výšce 75cm by měl mít při správném zacílení cca 4,645m vysoko umístěný cíl. (schválně jsem dal 75cm aby byla rezerva na 5m dlouhém řezivu). I když nad tím přemýšlím, nevím jak vyřešit problém s tím, aby bylo docíleno dostatečně přesného zacílení, z důvodu že vodováha bude mít sice malou ale nezanedbatelnou odchylku která by mohla sabotovat experiment aby nedošlo k zacílení ke gravitaci, ale k tečně zeměkoule (drobné stoupání vůči povrchu). Doufám že jsem se nevyjádřil moc zmatečně.
Přesně to byla jedna z věcí, co jsme říkali, když jsme tam byli. Hlavně když nám svítilo Slunce do očí. Tohle video má skutečně sloužit především k tomu ukázat, co jsou ty minimální požadavky na takový experiment, ale neudělali jsme ho dobře.
A rozptyl světla v atmosféře vyloučíme jak? Vidět světlo ze zdroje neznamená, že vidím zdroj. To chápali už naši předci a stavěli majáky, i když samotný maják vidíme jen z pár desítek kilometrů. Jeho světlo ale vidíme z mnohem větší dálky.
@@JKOT05 Co s ním? Kvůli rozptylu světla má ten milimetrový paprsek po kilometru i půl metru.
8 หลายเดือนก่อน +2
Ideální by bylo mít uprostřed tě vzdálenosti pevnou překážku v dané výšce nad hladinou, třeba 1,5m a vyhnout se tak nestabilnímu prostředí těsně nad hladinou a refrakci světla.
Inu, když to vezmu logicky - pokud u nás v Čechách vidíme na horizontu západ Slunce, tak na opačné straně Země (řekněme v Japonsku) vidí východ Slunce, z čehož mi vyplývá, že je Země PŘI NEJMENŠÍM dvoustranná 🤓Ale protože mezi námi a tím Japonskem jsou i jiné země, kde mají např. poledne, tak je asi jasné, k jaké variantě se přirozeně přikloníme, že? Rozhodně tento pokus ve videu byl sice dobře vymyšlený, ale výsledky jsou zcela neprůkazné a důkazy nedostatečné. Beru to čistě pragmaticky, bez urážky! Naopak si vážím takovýchto činů! Díky za to!
Dobrý postřeh. Je škoda že je na toto téma cenzura, tak se informace blbě hledají. Trošku vám to přiblížím. Plocha na které žijeme má střed jako severní pól a každá další rovnoběžka je větší a větší kružnice. Známá je Antarktida, tam končí naše území, co je dál za Antarktidou ví jen hrstka nejbohatších.
@@alzbeta2035 Kdyby země byla placka, neviděli bychom měsíc neustále ze stejného úhlu, neboť když se od nás vzdaluje, zvětšoval by se úhel pozorování (vzhledem ke kolmici mířící směrem k zemi) to samé, když by měsíc byl jen projekce a byl by to jen vlastně 2D hologram. znovu bychom přestali vidět kruh, když by se od nás vzdálil. Pokud tohle vysvětlíte, lze se bavit o teorii ploché země jako o relevantním pohledu na věc
@@josefhruza5783 jde o subjektivní vidění slunce. Dle naší teorie je lokální a tedy mnohem blíže. Západ slunce pro nás znamená, že se Slunce vzdaluje a od určité vzdálenosti ho nevidíme kvůli amtosferickým jevům(třeba hustota, pak to působí jako mlha a slunce zkrátka nevidíme).
Mel bych namet na dalsi video: Existuje cas? Myslim tuhle otazku vazne - existuje cas, jako takovy, nebo je to jen konstrukt lidi, aby byli lepe schopni pochopit ostatni fyzikalni jevy okolo? A jak cas funguje?
Fyzikální zákony platí i tam, kam jsme se zatím nekoukali. Vzhledem k tomu že se vše sune k entropii tak postupný postup je reálným fyzikálním jevem. Samozřejmě se také podle jiných fyzikálních zákonitostí chová viz. Teorie relativity.
Koukněte na přednášku profesora Petra Kulhánka "Čas v nás a kolem nás". Nikdo neví, co je čas. Ale běží nám všem. Taky fyzikové nevědí, co je síla. Znají její projevy, umí s ní počítat, ale neví, co to vlastně je. A to máme 21. století 🙂
Pekné. Stačí natáčať nadránom, keď je vyššia stálosť atmosféry. Mali by ste aj menej vĺn. A za pár korún sa dá kúpiť ledpásik, ktorým by som olemoval vlajky. Bolo by to viditeľnejšie. Tak snáď nabudúce. Každopádne fandím.
@@Klukjakbukadub Slunce je stejně daleko jak od tvýho oka na zemi, tak od toho dronu ve výšce nad tvojí hlavou. Ale zatímco tvému oku Slunce už z poloviny zalezlo za hrb kulaté Země a ty vidíš jen tu jeho horní půlku, tak dronu nad tvou hlavou ještě žádný kulatý hrb obzoru Země nezavazí a proto to Slunce vidí celé. Podle Pythagorovy věty je přitom ten dron od toho Slunce ještě o kousek dál, než tvoje oko, když stojíš na zemi.
Zkus si tu svoji plochou zem provrtat jestli na druhem konci se propadnes do vesmiru šašku, měsíc na obloze taky není vlastne koule a slunce je lampička a zezadu není nic. Jsi kretén
Jak se projeví lom světla, když teplota 1m nad hladinou bude jiná, než teplota 10cm nad hladinou, kde se "přebírá" teplota vody? V experimentu mi chybí vysvětlení, jestli to hraje roli. U "plochozemských" videí mám právě pocit, že jim to funguje pouze kvůli lomu světla.
Při projektování se používají mapy, které už mají zakřivení v sobě zahrnuté - viz třeba katastrální mapa ČR, která je založená na Křovákovo zobrazení. Stavař si pak se zakřivením země hlavu lámat nemusí - na běžných budovách je výrobní i měřitelná tolerance daleko menší než odchylky vzniklé zakřivením země a při projektování silnic nebo dlouhých liniových staveb jede podle mapy, kde je to zakřivení zahrnuté. cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99ov%C3%A1kovo_zobrazen%C3%AD
Měli jste místo vlajek použít sérii silných světelných zdrojů nad sebou v pevné vzdálenosti. Bylo by to minimálně silně kontrastní k pozadí a daleko lépe by se to v obraze hledalo. Vlastenectví je úctyhodné, při vědecké metodě zcela zanedbatelné.
ta oprava pro zakřivení roste kvadraticky se vzdáleností. Když se napouštějí velká přehradní jezera, tak se na vzdálených koncích staví přístavní zařízení, dokud je to ještě na suchu. Ještě že to nezaměřují plochozemci, to by byly miliony a miliony prostavěné za přístavy mnoho metrů nad hladinou
navrhujem modifokaciu experimentu. v prvom rade potrebujes lepsie opticke zariadenie ako si pouzil. napriklad dalekohlad s 100-nasobnym zumom. dalekohlad umiestni na stativ tak aby si sa don mohol pohodlne pozerat. a miesto toho aby si pohyboval dalekohladom budes pohybovad dostatocne velkou vlajkou na druhom brehu. to predpoklada pritomnost asistenta ktory bude na druhom brehu vlajku na tvoj pokyn postupne vytahovat napriklad na stoziar. ked bude vlajka nizko nad hladinou nebude v dalekohlade vidiet lebo bude skrita za obzorom. ked ju vytiahnes dostatocne vysoko objavi sa postupne z poza obzoru. a ked ju vytiahnes do vysky napr. 3 metre tak ju budes vidiet celu.
Na jasný důkaz zakřivení vodní hladiny by stačilo přidat další pozorovaný bod uprostřed, umístěný ve stejné výšce od vodní hladiny jako ten vzdálenější a oba body pozorovat ze stejné výšky nad hladinou. Pak by bylo jasně vidět, že ten vzdálenější je níž.
Libí se mi zodpovědný přístup k problému, ale jak už tu řada lidí podotkla, tohle bych si fakt jako výsledek experimentu netroufl prezentovat. Použití laseru a nebo světla v noci by dalo přesvědčivé výsledky. Toto nedokazuje nic moc. Doporučil bych udělat společný experiment s někým, kdo dělal experiment, který měl prokázat, že je plochá. Bude to zajímavější a bude to mít velkou sledovanost. Třeba s Petrem Lukešem.
Koľko násobný to je teda zoom ? :D z tých mm sa moc nevyznám, ale tak 160 cca? Lebo mám fotoaparát, čo má 60x optický a 60x digitálny, či sa minto oplatí vyskúšať :D
Tady nemůžeš říct, kolika násobný zoom to je :D Ohnisková vzdálenost (to jsou ty mm) jen zjednodušeně udává jak moc široké zorné pole objektiv má (velice zjednodušeně, reálně to číslo samotné má hlubší význam). Čím více mm, tím je zorné pole menší a obraz je víc přiblížený. Na tvém foťáku 60x znamená, že při zoomnutí je tvoje ohnisková vzdálenost 60x větší než když nezoomuješ. Například pokud má tvůj objektiv 24mm a zoom je 60x, je tvoje nejdelší ohnisková vzdálenost 60 * 24 = 1440 mm. Ale pozor, to jak je ve finále obraz "zoomnutý" ovlivňuje i velikost senzoru foťáku.
Zoom je jen poměr mezi nejšírším a nejdelším ohniskem objektivu. Ten objektiv co použili ve videu má pevné ohnisko tudíž 1x zoom :-) Ideální je vzít nejdelší ohniskovou vzdálenost přepočítanou na 35mm ekv a porovnat tyto hodnoty - ve videu použitý objektiv a extender celkově s ohniskovou vzdáleností 1600mm
@@p-benes @tomasvozka6417 dik za vysvetlenie :D moc sa do toho nevyznám, preto sa pýtam radšej, ja som skôr na elektrotechniku :) píše na nete, že má 20-1200mm :D no vyskúšam aj tak asi
@vitezslavfiala4098 v dalekohledech se zas nevyznám moc já :-) jestli to dobře chápu, tak ohnisko 1600mm, které bylo použito odpovídá zvětšení dalekohledu 32x50 takže dalekohled který má zvětšení aspoň 32x nebo větší, aby byl nastejno. U foťáků výrobce udává ohniska přepočtené na ekv. 35mm. Třeba slavný nikon P1000 má nejdelší ohniskovou vzdálenost 3000mm a tak by to přiblížil 2x líp.
@vitezslavfiala4098 tak úplně jednoduše, když vezmete dalekohled, tak u toho se je to zvětšení číslo kolikrát uvidíte ten obraz blíž. Když má dalekohled zvětšení 20x, tak předmět vzdálený 200m uvidíte jako kdybyste na něj koukal z 10m. U foťáku vezmete ohniskovou vzdálenost a vydelite ji 50 a dostanete tohle zvětšení. 1600mm objektiv má tedy zvětšení 32x.
Tyto pokusy dělají frajeři s lepší technikou. Podle toho jak si přibližujou nebo oddalujou lodi, tak ty jim mizí či se zase objevují. Viděno xkrát. Na velkých jezerech v USA dělali experiment - na jednom břehu u hladiny postavili velké zrcadlo, které dělalo sluneční prasátka. To místo a světlo byly vidět na vzdálenost přes 20 km na druhém břehu. Na kouli by to zrcadlo muselo být několik metrů pod horizontem a nebylo by vidět
@@josefkinto4104 Typicky naivní představy plochozemců. Mám jiný názor = nedělám experimenty 😄 No já jsem experimetálně zjistil, že voda se na jižní polokouli točí opačným směrem. Přesně jak popisuje Coriolisova síla. Dokonce na jižní polokouli jsou jiné hvězdy, přesně jak popisuje model glóbu. On obecně model ploché Země je dost ubohý brak. Neumí vysvětlit zemětřesení a jeho šíření, vznik hor, pohyb nebeských těles, zemskou přitažlivost, různý tlak v různých výškách, směr otáčení vody... Model glóbu to všechno zvládá, aniž by se jednotlivá vysvětlení navzájem popírali. Což je častý jev u plochozemců 🤗
Ak by bola zem plocha, tak by uz davno ludia chodili pozarat sa na okraje zeme. Zem je na poloch trochu splostena, ale inak je gulata ako odsatne hviezdy a planety.
Já plochozemec nejsem ale sorry jen 50 výmluv na jeřáb , na teplo atd atd ... Takže za mě buď znovu a bez výmluv opravdu kvalitně nebo se to nepočítá a ještě stě nahráli těm lidem zas do karet 🫤tohle se nepovedlo ...
pokud chcete lokální geometrické pozorování, které obejde refrakční problémy: vezměte nivelák, dva body a dvě latě, naměřte poměrnou výšku z jednoho bodu ke druhému a obráceně (stroj bude napřed v jednom bodu a pak v druhém, ne že bude pořád uprostřed). Ta dvě čísla nebudou opačná, jejich součet bude záporný. Má to tu výhodu, že ta vzdálenost nemusí být tak velká, stačí atletický stadion aby vám ten součet vyšel tak aspoň minus tři centimetry, to znamená, že to můžete udělat i pod střechou nebo v jiném prostředí, kde máte refrakci pod kontrolou. Můžete to replikovat do alelujá na jakémkoliv stadionu na světě, ale normálně to dělají geodetické firmy, které jsou za to placené
Dobře ty 👍Ještě zbývá provést stejný experiment/měření ve směru kolmém na toto první měření. Protože jinak by se dalo ještě argumentovat, že zakřivení v jednom směru dokazuje, že žijeme na válci :-) A ani to nebude stačit, protože zakřivení ve 2 směrech (kromě povrchu koule) má třeba i kobliha/donut 🥯 😄
Výborně! Konečně jste vyrazili do terénu. Trochu nám chybí data. V jaké výšce a jak vysoká je česká vlajka, z jaké výšky je nakonec záběr na videu atd. Celkově je to velmi neodborné, přibližné a neprůkazné. Video navíc obsahuje několik fatálně chybných a zavádějících prohlášení, které bude stát za to probrat v nějakém podrobnějším rozboru. Nutno říct, že co se týká přesnosti dat a zpracování jsou plochozemská videa na daleko vyšší úrovni. Např. zde: th-cam.com/video/Fyxqth0Vfxo/w-d-xo.html
Kluci Vám jen ukázali, jak to pozorovat. Video nemělo nic prokázat. Je to návod, jak můžete prokázat, jestli to tak je. Vy přece máte foťáky, kterými pozorujete hotel na 20km, takže 7km by nemělo být problém, ne? V červnu vám přijede i posila z Bali, tak můžete vypozorovat tu plochu a prokázat jejich omyl, pane stopa7.
@@ptrjrsk špatně, video to jasně vydává za důkaz zakřivení. Samozřejmě, že my to ověříme, dobré je, že můžeme nyní na tomtéž místě a není už sporu o výpočtech zakřivení, kluci použili stejný jako my. Takže super, hodně nám pomáháte, díky.
Hm není Hmm Inn Cena. Ve HN. C na c to víc 3D T3 229 ve CSS XXX XXX aa ve. XXX XXX XXX XXX. F na to kolik mu r3 pro, 229 3D 3D 3D. XXX aq to 3 ve mně BBC se@@mocalzkrkonos1793
a co nakoupit 6m latě s vodováhou a spojovat je k sobě na hladině vody a po naké vzdálenosti dát vždy bojku aby se latě neohýbali.... pak by byl jasný dukaz... akorát by to bylo moc nákladné....
To myslíte vážně? Zkusil jste si aspoň vypočítat, že na těch 7 km byste potřeboval více než 1160 takových latí a kdybyste je spojil všechny za sebe, tak by tento had zatáčel podél povrchu zeměkoule pouze o 0,06°? Takovou přesnost nedokážete zajistit ani na jednom spoji, natož pak na více než tisíci spojů, kde se nepřesnosti sčítají.
@@bosvideo6582 Geodeta si určitě zaplaťte. Vy mu mezitím můžete změřit teplotu a vlhkost v různých výškách nad ledem a různých vzdálenostech od břehu. Konečně tak budete mít relevantní data pro výpočet skutečné refrakce a můžete ji zohlednit podle reality. Ne jenom nějakým náhodným koeficientem, jak to vždycky dělá stopař a jemu podobní. Hodně štěstí.
Omyl plochozemců spočívá v tom, že mylně předpokládají, že by na kulaté Zemi ten druhý bod pozorovali přes (teoretický) kopec. Jenže ve skutečnosti se na ten druhý bod dívají z "vrcholu kopce". To znamená, že můžou klidně vidět i body, které jsou (vzhledem k vodorovné rovině) níž. Ten experiment by dával smysl, kdyby umístili nejaký další pozorovaný bod třeba uprostřed té vzdálenosti. Tak by to zakřivení bylo jasně vidět, protože ty body by nebyly v jedné rovině.
@@janvintr5948 Opravdu si myslíte že tohle někdo vymýšlí aby kulatozemce nasral :) ... má na to jako někdo čas jo? Si to zkuste sám. Těch videjí podobných je spousta a ještě jsem nenarazil na kvalitní experiment, který by dokázal zakřivení. Naopak existuje spousta kvalitních experimentů s plnou dokumentací, kde jednoznačně žádné zakřivení nezaznamenali. Třeba tady z Čech th-cam.com/video/jjajjtbNCO4/w-d-xo.html
Myslím, že hlavní problém placatek, které provádějí ten experiment je ten, že oni nepočítají na 7km s 0,98m, ale udělají v místě pozorovatele tečnu na kouli a od tečny spustí přímku, která prochází středem koule a pozorovaným předmětem, a pak tvrdí, že vzdálenost od pozorovaného předmětu k tečně je výška o kolik má být schovaný předmět za horizontem, kdyby byla Země koule. Což vychází mnohem a mnohem více, a snadněji se dokazuje, jací "jsme blbci" když věříme na kouli.
jako já nevím jestli jsem uplný dement ale popravdě bych rád věděl kde je to PDF knížky věděcké kladivo 1 k dostání ..páč "knihu si tak můžete stáhnout zde " je sice povedený vtípek s never gona give you up ale rád bych se dostal k PDF
Ano. Mám kamarádku, která sice ochotně vyslechne jakékoli vysvětlení - skutečně jeví zájem vědět, jak to je, ale není, zdá se, v lidských silách to takovému člověku vysvětlit tak, aby už neměla pochybnosti.
Udělat ten pokus v noci, v zimě. Místo vlajek použít světlo, nebo lasery v různých výškách. No a nejlépe i lepší dalekohled aby to bylo lépe vidět. A možná i vzít loďku a dát ji doprostřed jezera a ukázat, že když se posvítí laserem, tak bude uprostřed hodně blízko hladiny a na krajích dál od hladiny. Dost silný laser je vidět ve vzduchu kvůli prachu tak by posádka mohla v té loďce plavat vedle toho laseru až do středu a tam změřit vzdálenost laseru od hladiny. A třeba tu vzdálenost měřit na více místech.
Jako levnější experiment bych doporučil když je člověk u moře a vidí přes moře na západ, tak si sednout na břeh přímo k vodě a pozorovat západ slunce, poté hned vyběhnout na dunu či nějakou vyvýšeninu a užívat si druhý západ slunce ;-)
to je velka atrakcia v Dubaji. Ludia pozeraju zapad slnka dole a potom sa nechaju vyviezt hore na Burj Khalifa a pozeraju zapad Slnka znova. 🌞
Nebo dronem
Staci kdekoli u more lehnout na zem. V ten moment, kdy se posledni paprsek zanori za vodu rychle vstat.
Můžete zůstat sedět nebo ležet a vzít si například fotoaparát s perfektním zoomem a uvidíte znovu západ a nemusíte se vůbec hýbat. Vyzkoušejte to.
@@martinchvosta8247 Jsem to zkusil se svou P1000 a nic. Co jsem delal spatne? 🙂
Skvelé. Mnohokrát ďakujem za toto video. V živote by som si nepomyslel, že v dnešnej modernej dobe, budeme musieť niektorým dokazovať stovky rokov známe a overené fakty…a ešte k tomu prostredníctvom relatívne “primitívneho” experimentu na dnešnú dobu, lebo ničomu komplikovanejšiemu by neuverili. Ešte raz vďaka za toto ale aj všetky predchádzajúce videá, skvelá práca a skvelá tvorba.
V dnesnej modernej dobe ovce uverili, ze vakcina je sloboda a nosili handru na hube :)
Martine, priste pockejete az se setmi a pouzij obycejeny reflektor, led svetlo, baterku. Z protilehle strany bude krasne videt. Pak si cupni a svetelny bod se schova, zustane jen aura vytvorena atmosferou. Mohl sis usetrit dost penez ;-)
To zas jde hodit na mimozemšťany.
Je pěkný tě po X letech vidět že žiješ :D
Diky Marto, na nase podminky super experiment.
4:25 - Jenom pozor na lom světla. Nad vodou bývá vzduch chladnější. To tvoří "čočku", o níž se může obraz za křivit a takto lze vidět až za horizont. To pak občas když "vyjde" počasí, jde třeba z Jeseníků vidět Alpy a podobně.
Jako člověk z optiky bych se o tomhle jevu rád dozvěděl víc, máte odkaz?
@@Experticalex Promiňte ale jako člověk z optiky jistě víte že hranicích různých hustot dochází k lomu paprsků světla teplý a studený vzduch jsou právě ony ruzné hustoty .
@@Experticalex Jak napsal Pavel. Vzduch o různé teplotě má i různou hustotu. A tak jako optik jistě víte, co dělá světelný paprsek z přechodu z prostředí s vyšší hustotou do nižší a opačně. A co se děje při kritickém úhlu dopadu.
@@jaromirandel543 Jasně o tom žádné, změna indexu lomu, spíš jsem to chtěl jako konkrétní příklad na té vodní hladině, jak to může zkreslit tu výška. Myšlenku a teorii chápu. ;)
@@pavelsulc2617 Už jsem to psal tady pánovi nahoře, zajímal mě tento konkrétní příklad na vodní hladině pří zkreslení u zakřivení země. Změna indexu lomu a lom ke kolmici a od kolmice je easy výpočet, na tom není to řešit.
Obdivuju váš experiment.
Přemýšlím, co to změní? Normální lidi důkaz nepotřebují a placaťáci si to stejně nenechaj rozmluvit😊
A pak tady jsou tací, kteří nemají dostatek vědomostí na odhalení chyb v "důkazech" plochozemců a dávají jim smysl.
Důkaz potřebuje každý - nelze jen tak věřit věcem bez důkazů. 🙂
Jenže nevinému nestačí říct u soudu "já to neudělal". I kdyby v to věřila hromada lidí, tak i tak se musí obhájit a prokázat nevinu. Protože protistrana může mít hromady důkazů a argumentů a to i lživých, které budou uznány za platné, když je nikdo nevyvrátí...
nic nezmeni je to jen zajimavy vedecky experiment👍
@@Lawondyss Jaký chyby dělaj plochozemci by mne zajímalo.Páč o kulatosti vy i já mužeme jen spekulovat nebo máte očité svědectví?
Viděl jsem video plochozemců, kteří snažili dokázat na dlouhém vodním kanálu, že země je plochá. Na stativ dali laserové ukazovátko, na loď postavili prkno s ryskou a vzdalovali se od ukazovátka s očekáváním, že bude ukazovat do stejné výšky, ale ten bod jim stále stoupal a stále stoupal a oni hledali, kde může být problém. 🤣Snažili se to svést na to, že se loďka houpe, ale se zvětšující se vzdáleností bod stále stoupal a i když se sami snažili loďkou houpat, nedostali se pod výchozí výšku tak to ukončili tzv. do ztracena. 😆
🤣🤣🤣🤣
@vitezslavfiala4098 Já ho viděl taky(jestli ne přímo tohle, tak podle popisu dost podobné). Jak víte, že neexistuje? Že Vám ho neukázal manipulátor/neuvěřitelný narcis/lhář Noglobe? Nedivím se, když jaksi dokazuje jeho lži.
@vitezslavfiala4098 proč by nebyl vědecký? Videí s laserem a lodí je dost a jsou dostatečně vypovídající.
@vitezslavfiala4098 A co jako?
@vitezslavfiala4098 jendim smerem :D :D :D
Když bych byl plochozemec, tak tím rozmazaným videem, kde jsou hodně špatně vidět dva pixely těch vlajek, tak byste mě teda vůbec nepřesvědčili. Spíš byste ve mě vyvolali pochybnosti, že z tak nejasného obrazu tvrdíte, že jste vyvrátili plochou Zemi. Samozřejmě já nejsem plochozemec, jen narážím na to, že pro ty hloupé lidi, co té konspiraci věří, byste potřebovali mnohem lepší kameru s větším přiblížením + vhodnější atmosférické podmínky, aby to šlo krásně vidět a tím pádem by to pro ně bylo těžší vyvracet nebo zpochybňovat. Navíc, málo přesvědčeným plochozemcům byste tím mohli otevřít oči. Proto by se experiment měl zopakovat, ale to už by chtělo konzultovat s meteorologem, aby vás upozornil, kdy nastanou ty nejlepší podmínky.
Já se nesnažím přesvědčit plochozemce o tom, že já jsem něco dokázal, já jen říkám, jak to mají dělat, aby se vůbec dalo něco dokázat.
Však podobné pokusy už byly dělány mnohokrát na youtubu s velmi kvalitní technikou a podmínkami. Ale narovinu, kdo chce věřit, tak prostě věří. A všechny důkazy o opaku jsou zmanipulované samozřejmě :D
"Dva pixely vlajek", že nikoho nepřesvědčí? Plochozemci i jiní příznivci konspiračních teorií přeci sami často vyvozují fantastické závěry ze stejně kvalitních, ale i nesrovnatelně horších záběrů a nic jim nebrání je předkládat ostatním jako důkaz.
Viděl jste jejich videa? To je kvalita obrazu mnohem horší. A to jako neuvěřitelně horší. Oni vám jsou schopni říct, že hvězdy jsou falešné, protože je vyfotili ultrazoomem a na snímcích byly podivné obrazce, které vůbec nevypadají jako hvězdy. Z toho vyvodili, že to jsou falešné zdroje světla.
však ono to není tak snadné... vše ale naznačuje že zem je plochá na vodní hladině žádné zakřivení nikdy nikdy nenaměřl a nenatočil.....
doporučuji zkusit experiment v zimě, bude menší vlhkost, odpar atd. jinak super :-)
Nestačilo by dát jako cíl několik laserových ukazovátek? Třeba na střídačku červené zelené modré co 50 cm nad sebou.
Spíš kvalitnější lasery ono ukazovátko nemá moc tenký svazek
Konečně moudřejší video, kéž by takových bylo víc...😊
Co se ještě dá udělat je image stacking z úseku videa. Tím se zprůměruje šum/chvění obrazu a vyleze z toho ostřejší fotka. Používá se běžně v astrofotografii právě kvůli chvění atmosféry, existují na to nástroje. Takhle by tedy šlo udělat několik fotografií pro různé výšky a porovnat.
Testy blizko hladiny jsou vetsinou celkem problem. Voda ma velkou tepeknou kapacitu a tak snadno dochazi k tomu, ze se blizko hladiny vytvori pomerne silny teplotni gradient a ten umoznuje "koukat za roh". Uz jeden stupen na deset metru vysky dokaze krivit svetlo stejne, jako je kulata Zeme. Je tu ten problem, ze zakriveni Zeme je jenom jeden stupen na 111,2 km.
Proto je dobre velmi dobre dokumentovat experiment, pozice, vysky, zamereni, ale take zmerit teplotu (idealne po cele trase, ale aspon na krajich), a to u zeme i ve vysce. Udaje o nadmosrske vysce a tlaku jsou taky uzitecne. Zakriveni je proste tak male, ze je potreba byt opravdu co nejpresnejsi. Take se da merit odchylka od lokalni horizontalni plochy. To se teodolitem zameri nejaky bod se znamou nadmosrkou vyskou ve zname vzdalenosti a zmeri se uhel od zenitu. Teodolit je vyvazeny, je to soucast spravneho pouziti pristroje. Zaroven byva velmi presny. Umi merit uhly s presnosti az 1 arcsec. Ze znalosti nadmosrske vysky teodolitu (pozorovatele), nadmorske vysky pozorovaneho objektu, jeho vzdalenosti a zmereneho uhlu je mozne urcit odchylku od "vodorovne" vyjadreno uhlove. Tady se je vlastne hodi ten legendarni priblizny vzorec (8 inches per mile squared). Ale da se to pocitat ciste geometricky. Korekce pro refrakci je vzdy dobre udelat.
I proto se takove mereni provadi uplne nejlip ve vetsi vysce, kde teplotni gradient neni takovy a za pomoci teodolitu. Nemeri se zakryt, ale rozdil mezi vertikalami. Zmeri se uhel mezi zenitem a druhym pozorovacim mistem a pak se mereni zopakuje z opacne strany. Zmerene uhly pak v souctu davaji pres 180 stupnu a to znamena, ze nadhlavnik je pro obe lokace ruzny.
Dalsi skvela metoda je zcela neprekvapive Zememericstvi. Predchozi metoda je vlastne take soucasti tohoto oboru, ale existuji i dalsi a vlastne i lepsi metody - ty, ktere pouzivaji (pouzivali) zememerici. Stanovi se merici stanice. Tak vznikne cela sit bodu. Jsou to typicky vyvysena mista jako vrcholy hor. Tato sit bodu vytvori sit trojuhelniku. V kazdem takovem bode se zmeri azimuty dalsich bodu. Tim dostaneme vnitrni uhly trojuhelniku. Nasledne je treba nejakou jinou metodou zmerit vzdalenost mezi libovolnymi dvema body. Tim vznike trojuhelnik se znamymi uhly a jednou znamou delkou strany. Tento trojuhelnik ma ale soucet uhlu vetsi nez 180 stupnu. Jedna se totiz o sfericky trojuhelnik. To je jednak nespornym dukazem zakriveni povrchu Zeme, ale take se z toho da spocitat polomer Zeme a delky obou zbylych stran. Naslednym opakovanim procesu se postupne dopocitaji delky vsech stran vsech trojuhelniku. A z toho se pak urci souradnice. Vyska kazdeho bodu se dostane z namerenych vertikalnich pozorovacich uhlu.
V kazdem pripade je ale provedeni takoveho experimentu urcite zajimave a zabavne.
problém v prvním odstavci ovšem spočívá v tom, že sama nadmořská výška se dlouhosáhle měří (ba i definuje) způsobem, který úplně klíčově závisí na matematizaci tvaru Země, takže to používat k důkazu o kulatosti Země je zapřahání vozu před koně. Druhý odstavec (provedení rozsáhlé triangulační sítě a ověření, že není rovinná) je úplně mimo schopnosti dvou trdel na našem videu.
@@jindrichzapletal5822 Souhlasim. A diky za upresneni. Ve svem komentari jsem se nechal ponekud unest a vysledek je videt.
Odbornici casto pouzivaji metody a nastroje, ktere nam beznym smrtelnikum casto unikaji. Proto si myslim, ze je dobre, ze existuji i amaterske experimenty, ktere mohou alespon priblizne ukazat zajimave vysledky. Pomaha to prekonat tu stale hlubsi propast mezi odborniky a amatery, ktera ma tendenci se spise prohlubovat.
Nemusim byt zememeric (abych dostal skutecne presnou odpoved), ale ukazat, ze je Zeme kulata (byt s mizernou presnosti) je i tak velmi zajimavy pokus. Clovek se neco dozvi a uzije si u toho trochu zabavy.
Puvodne jsem nejspis jen chtel upozornit na rizika spojena s pozorovanim blizko hladiny.
Jednodušší metodou je kromě dvou krajních bodů a laserového paprsku použít i loďku uprostřed mezi oběma body, na níž se změří výška paprsku nad hladinou. Výhodné je mít všechny body alespoň několik metrů nad zemí, aby vliv refrakce byl co nejmenší.
Super videjko cením díki 😎😎😎😎👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍
Pro lepší replikaci experimentu doporučuju vyzkoušet v noci s jasně svítivým objektem. Například při tvorbě geodetických základů (Jednotná trigonometrická síť katastrální) byla měření na velkou vzdálenost prováděna v noci na zapálená ohniště. To jednak zvýší viditelnost a omezí vliv refrakce světla.
tam je ještě dodatečný problém v tom, že u rozměřování té triangulace se měří úhly, které jsou v zásadě horizontální, a doufá se, že na to refrakce nebude mít valný vliv. Jenomže u tohohle pokusu se měří úhel vertikální, což nabíhá refrakci břichem na vidle
@@jindrichzapletal5822 máme kliku, že alespoň gravitace Země zakřivuje prostoročas v podstatě zanedbatelně 😀
@@wratnej to záleží na vašem účelu. Pokud je mi známo, tak systém GPS používá obecnou teorii relativity. Vyšší geodézie je velká věda
Například už i přesná měření zeměpisných šířek a délek v první polovině 18. stol. narážela na problém hvězdné aberace, který je způsoben konečnou rychlostí světla
@@jindrichzapletal5822 ano jsem si toho vědom. Asi jsem to napsal moc zkratkovitě, ale myslel jsem zanedbatelně v rámci tohoto experimentu na Lipně ;-)
A ještě jeden problém, u ohňů budete složitě udržovat stálou požadovanou výšku.
To by mě zajímalo z pohledu kamery, na co vlastně ostří? Z toho záběru jsem to fakt nerozpoznal, možná jako by ostřila na vodu někde uprostřed záběru, což je zrovna v tomto případě nešťastné.
Proto lepší fotky ze zrcadlovky zaostřené na nekonečno.
Tento rok na Rujáne, z pláže som nad obzorom mora v diaľke videl veterné elektrárne ale videl som iba hornú časť lopatiek, stožiare vôbec. Za mnou bol asi 20 metrový útes, na ktorý sa dalo vyjsť po schodoch. Tak som tam vyšiel a zrazu som videl celé lopatky a ešte aj kus stožiaru pod nimi. Ako mi toto vysvetlia plochozemci?
To je hustý co ten lom světla dokáže co 🤣🤣🤣🤣 mám dost 🤦
@@MiraNemec-zy2uk Á ďalší plochozemec?
@@StefanSedo já? asi těžko...jen jste to spíš nepochopil
To bude zaručeně perspektivou nebo azimutální mřížkou zraku....
Takze v zimne repete?
To jsem zvědavej, co na to řekne to vemeno s kytkovaným kloboukem 🙂
😂😂😂
Určitě to zakryjou ty vlnky! Vůbec jste mě jako zarytého plochozemce nepřesvědčili.
Pročtěte si komentáře. Video nemělo nikoho přesvědčit, mělo plochozemcům, tedy i vám ukázat, jak to lze pozorovat. Samozřejmě už se všichni těšíme na reakci Stopa7, Noglobe Domo, ať se máme zase čemu smát. Smích je zdravější, než stres ;)
@@ptrjrsk Říká se tomu sarkasmus. Ale děkuji za tip na super zábavné kanály.
@@cojetypico9469 To se na internetu pozná jak? Věšteckou kouli nevlastním ;)
@@ptrjrskse pozná tak, že dotyčný umí pracovat s ironií, co výše zmíněný neumí.
@@ptrjrsk Už jenom podle toho jména to jde poznat :)
1. Na kulaté Zemi jeden stupeň zeměpisné délky (longitudy) není všude stejně dlouhý:
- Na rovníku je nejdelší
- Směrem k pólům se zkracuje
- V Austrálii (která leží přibližně mezi 10° a 40° jižní šířky) je jeden stupeň délky kratší než na rovníku
2. Když jedete autem po určité zeměpisné délce v Austrálii:
- Ujedete fyzicky méně kilometrů než byste ujeli na stejný počet stupňů na rovníku
- Tento fakt lze jednoduše ověřit měřením času a rychlosti jízdy
3. Model ploché Země nemůže správně vysvětlit:
- Proč se vzdálenosti ve směru východ-západ liší podle zeměpisné šířky
- Proč je cesta po stejném počtu stupňů délky v Austrálii kratší než na rovníku
Pozorování o rozdílných vzdálenostech při jízdě autem je vlastně jedním z mnoha praktických důkazů kulatosti Země.
😂😂😂
A není vám z toho ježdění po Austrálii trochu šoufl ?
Když se tam pohybujete hlavou dolů......... Krev v hlavě není úplně dobré znamení.......
🤔😂
Až do vytvoření systému GPS se například v námořní plavbě používala výhradně astronomická navigace podle Slunce a hvězd. A tabulky, se kterými tato navigace pracovala, byly samozřejmě vytvořeny podle "modelu" kulaté Země. Podle té magořiny s plochou Zemí by ani astronomická navigace nebyla možná.
šlo by to udělat i kdyby bylo jezero zabrzlé? je ten led taky zaoblený?
podle kulatozemců by mělo být zamrzlé jezero ne rovné… je ale vždy rovné;-)
@@bosvideo6582 Samozřejmě že je ten led zrovna tak zaoblený.
@@bosvideo6582 super "teorie". Pokud ale vznikne led na takovém jezeře, bude také zakřivený.
Ovšem Vám to bude stejně jedno.
@@davidfrana7546 no by být podle kulatozemců... ale není stejně jako voda....
Dal bych tam laser, nebo dvě světla :)
Taky mám pocit že celý problém s viditelností objektů by mohly vyřešit 2 blikačky na kolo.
@@blu2874 To by pak ale nedokázalo zakřivení, ale naopak 😀
asi toto jsem chtěl napsat.I když na laser potřebuješ být dost přesný.Takže bych v noci když by mrzlo použil dva majáky....
@@filipdvorak4149 Počkej, to teď myslíš jak? Pokud bych dal jednu blikačku na spodek České vlajky a druhou blikačku na vršek Alchemistrovské vlajky tak to bude úplně stejný jako pozorování těch 2 vlajek samotných, ne? Nebo mi něco nedochází?
@@filipdvorak4149 ?
Plochá země je spiknutí?
Ne. Jen zjednodušení pohledu na svět, které pro obrovské množství životních situací prostě stačí. V mnoha jiných fungovat nebude, ale to tomu člověku co ji bere jako jedinou možnou, nevadí, protože se jimi nezabývá.
Ne. Spiknutí je tvrdit, že země je kulatá. Alespoň tak to tvrdí plochozemci.
A co kdyby jste si vzali nivelák tak by vám měl ukázat o 7m výš.. nebylo by to přesvědčivější ukázat nějaké čísla?
Cože? :-D Jakej dosah má nivelák?
@@ztracenaexistence6770 Nivelák má neomezený dosah. Jen ta optika nemá takový výkon, aby bylo možné přesně na kilometry rozeznat bod kam míří. Nivelační přístroje jsou rozhodně dobrá cesta.
@@ztracenaexistence6770 docílíš tím, že se budeš dívat do pravého úhlu proti jádru a budeš si moct vypočítat, jaký rozdíl výšky tam má být.
@@MartasxxD OK. Ten experiment byl udělaný primitivně pro primitivy, protože, jak víme, nivelační přístroje byly vymyšleny kulatozemnci a není na ně tudíž spoleh.
Velice,velice nepřesvědčivé.
Urcite dokazes vysvetlit proc, ze ano?
@@GohanSama Můj názor, proč bych vám měl něco vysvětlovat 😂
@@miroslavjelinek7899 Nejsi schopný vysvětlit na základě čeho máš takový názor. No to je smutné. To si rovnou přiznej, že tomu vůbec nerozumíš.
@@GohanSama Tomu kdo mi hned týká a uráží,nemám potřebu cokoliv vysvětlovat!
@@miroslavjelinek7899 Klasika. Ted jeste tu pohadku o tom, jak to je na internetu volne k dohledani a kdo chce si to najde. Ta me bavi nejvice. No nic, vease argumenty jsou velice nepresvedcive.
Nebylo by řešení problému s viditelností cíle, koupit maják (v auto kelly cca 1000) nebo vytvořit jiný světelný zdroj a dělat to večer nebo brzy ráno kdy není tolik světelných odlesků od hladiny a světlo z majáku by bylo dobře viditelné. Nebo navrhnout jiný experiment (i když by byl asi složitější) a na stabilní konstrukci připevnit pomocí stabilizačního zařízení silnější laserové ukazovátko, nebo slabší laser a na vzdálený konec postavit z prken nebo fošen desku na kterou by se zaměřilo, a viděli bychom efekt který popisuješ na tabuli. Laser umístěný ve výšce 75cm by měl mít při správném zacílení cca 4,645m vysoko umístěný cíl. (schválně jsem dal 75cm aby byla rezerva na 5m dlouhém řezivu). I když nad tím přemýšlím, nevím jak vyřešit problém s tím, aby bylo docíleno dostatečně přesného zacílení, z důvodu že vodováha bude mít sice malou ale nezanedbatelnou odchylku která by mohla sabotovat experiment aby nedošlo k zacílení ke gravitaci, ale k tečně zeměkoule (drobné stoupání vůči povrchu). Doufám že jsem se nevyjádřil moc zmatečně.
A čo dáky laser alebo smerové svetlo ktorému postupne znižovať výšku? pod 0,96metra..v noci
Super 👌
Přemýšleli jste nad provedením experimentu v noci s barevnými světly? Méně výparu, zřetelnější identifikace.
Přesně to byla jedna z věcí, co jsme říkali, když jsme tam byli. Hlavně když nám svítilo Slunce do očí.
Tohle video má skutečně sloužit především k tomu ukázat, co jsou ty minimální požadavky na takový experiment, ale neudělali jsme ho dobře.
A rozptyl světla v atmosféře vyloučíme jak? Vidět světlo ze zdroje neznamená, že vidím zdroj. To chápali už naši předci a stavěli majáky, i když samotný maják vidíme jen z pár desítek kilometrů. Jeho světlo ale vidíme z mnohem větší dálky.
@@ptrjrsk Laser?
@@JKOT05 Co s ním? Kvůli rozptylu světla má ten milimetrový paprsek po kilometru i půl metru.
Ideální by bylo mít uprostřed tě vzdálenosti pevnou překážku v dané výšce nad hladinou, třeba 1,5m a vyhnout se tak nestabilnímu prostředí těsně nad hladinou a refrakci světla.
Nebylo by to zřetelnější ve tmě a se světlem místo vlajek ?
Podle mého super experiment. :)
super pičovina
Proč jsi nepoužil laser ?
Super je, že jste použitím stejných hodnot zakřivení, jaké používají plochozemci, potvrdili, že výpočty mají správně 👍
Mají. Pro pozorování v nulové výšce. Kolikrát Vám to musíme opakovat?
už máte výpočet výšky toho vašeho lokálního Slunce?
😂😂😂😂😂
Sluší ti to ❤😂 jinak dík za video i zajímavý experiment
neby lo by to jednoduchsi s laserem a snimacem ?
Co to zkusit s ledovou plochou bez sněhu? Ta nemá vlny a odpary.
A stále budou rejpat. Vy nechcete dokázat Flat Earth, vy si přejete aby byla realná, protože vás děsí rozléhlost vesmíru a to, že jsme de facto nic.
plochozemci, kedy nastane útok ?
mozno by nebolo na skodu zopakovat experiment ked bude jazero zamrznute
nebylo by snadnější vyřešit laserem?
Nepomohol by laser? 🤔
Když je něco vodorovný tak to má vlastně obří rádius ?
Ano přesně tak.
Neni to malá plocha k poměru k Zemi ?))
🙈🙈🙈🙈
Moc hezkej experiment. Skoda jen ze na to mela byt mnohem lepsi kamera a nebo to delat v noci a misto vlajek pouzit svetla.
Inu, když to vezmu logicky - pokud u nás v Čechách vidíme na horizontu západ Slunce, tak na opačné straně Země (řekněme v Japonsku) vidí východ Slunce, z čehož mi vyplývá, že je Země PŘI NEJMENŠÍM dvoustranná 🤓Ale protože mezi námi a tím Japonskem jsou i jiné země, kde mají např. poledne, tak je asi jasné, k jaké variantě se přirozeně přikloníme, že? Rozhodně tento pokus ve videu byl sice dobře vymyšlený, ale výsledky jsou zcela neprůkazné a důkazy nedostatečné. Beru to čistě pragmaticky, bez urážky! Naopak si vážím takovýchto činů! Díky za to!
Dobrý postřeh. Je škoda že je na toto téma cenzura, tak se informace blbě hledají.
Trošku vám to přiblížím. Plocha na které žijeme má střed jako severní pól a každá další rovnoběžka je větší a větší kružnice. Známá je Antarktida, tam končí naše území, co je dál za Antarktidou ví jen hrstka nejbohatších.
@@alzbeta2035Pěkně 😃
@@alzbeta2035 Kdyby země byla placka, neviděli bychom měsíc neustále ze stejného úhlu, neboť když se od nás vzdaluje, zvětšoval by se úhel pozorování (vzhledem ke kolmici mířící směrem k zemi) to samé, když by měsíc byl jen projekce a byl by to jen vlastně 2D hologram. znovu bychom přestali vidět kruh, když by se od nás vzdálil. Pokud tohle vysvětlíte, lze se bavit o teorii ploché země jako o relevantním pohledu na věc
@@alzbeta2035 a jak to vysvětluje to japonsko?
@@josefhruza5783 jde o subjektivní vidění slunce. Dle naší teorie je lokální a tedy mnohem blíže. Západ slunce pro nás znamená, že se Slunce vzdaluje a od určité vzdálenosti ho nevidíme kvůli amtosferickým jevům(třeba hustota, pak to působí jako mlha a slunce zkrátka nevidíme).
Ahoj, nebylo by lepší použit třeba telescope? Díly za odpověď
Mel bych namet na dalsi video: Existuje cas?
Myslim tuhle otazku vazne - existuje cas, jako takovy, nebo je to jen konstrukt lidi, aby byli lepe schopni pochopit ostatni fyzikalni jevy okolo? A jak cas funguje?
Fyzikální zákony platí i tam, kam jsme se zatím nekoukali. Vzhledem k tomu že se vše sune k entropii tak postupný postup je reálným fyzikálním jevem. Samozřejmě se také podle jiných fyzikálních zákonitostí chová viz. Teorie relativity.
Koukněte na přednášku profesora Petra Kulhánka "Čas v nás a kolem nás". Nikdo neví, co je čas. Ale běží nám všem. Taky fyzikové nevědí, co je síla. Znají její projevy, umí s ní počítat, ale neví, co to vlastně je. A to máme 21. století 🙂
Čas funguje tak, že se narodíš a potom umřeš. Všechno co je mezi tím je čas.
Co kdyz je zakrivene svetlo zemskou gravitaci
to jedine by vysvetlovalo niektore prakticke pokusy, ale nabural by si obrovsku cast vedy. Einsteinova teoria by bola uplne na sracky.
Ale ono je. I když nepatrně. S tím experimentem to nemá nic společného.
Nebol by lepši laser ?
❤
co z toho kdyz oni tvrdi ze jde o nejakou optickou iluzi
Velmi pekne popísaný experiment. Len tak dalej.
Nebylo by to lepší příště laserem?
Pekné. Stačí natáčať nadránom, keď je vyššia stálosť atmosféry. Mali by ste aj menej vĺn. A za pár korún sa dá kúpiť ledpásik, ktorým by som olemoval vlajky. Bolo by to viditeľnejšie. Tak snáď nabudúce. Každopádne fandím.
Teoreticky nebylo by lepší dělat tohle za tmy a se světlem místo vlajek?
Když vyletis s dronem po západu slunce u moře uvidíš západ znovu. Daleko jednodušší a lepší dukaz
Důkaz toho, že z větší výšky je vidět lépe a dále? :-)
@@Klukjakbukadub Slunce je stejně daleko jak od tvýho oka na zemi, tak od toho dronu ve výšce nad tvojí hlavou. Ale zatímco tvému oku Slunce už z poloviny zalezlo za hrb kulaté Země a ty vidíš jen tu jeho horní půlku, tak dronu nad tvou hlavou ještě žádný kulatý hrb obzoru Země nezavazí a proto to Slunce vidí celé. Podle Pythagorovy věty je přitom ten dron od toho Slunce ještě o kousek dál, než tvoje oko, když stojíš na zemi.
@@Klukjakbukadub na kulate zemi urcite
@@Klukjakbukadubvýška neurčuje jak daleko dokoukneš stejnou technikou /stejným okem
@@ouje268 Vážně? Takže atmosféra u země je stejně průhledná jako ve výšce? Co seš to za hňupa?
Jsem zastánce topografické pláně,tohle je fakt mizerný co jste předvedli 😉
Už jste vy plochozemci shodli, jak vysoko je Slunce? 😄
A urcite nam reknes proc si to myslis.
plochozemci ještě lepší pokus neudělali
Zkus si tu svoji plochou zem provrtat jestli na druhem konci se propadnes do vesmiru šašku, měsíc na obloze taky není vlastne koule a slunce je lampička a zezadu není nic. Jsi kretén
🤣🤣🤣🤣
Super experiment :) ale jednoduchší by bylo kdyby si vzal laser do vodováhy ve 2m a na druhé strane by se odmerila výška :)
Chytrý video. Díky
a proč by to nešlo dát hned nad hladinu? ta kamera..... asi záměr
vsak postupne zvedali nez byla vlajka videt... neco nejasneho sefe?
měli jste si počkat na zimu, kdy jsou jiné podmínky. třeba Alpy jsou z několika šumavských vyhlídek viditelné jen v zimě.
Jak zjistit zda je země plochá nebo kulatá je, že stačí vylést na Mount Everest, tam uvidíte zda to je zakřivené nebo ne.
A tam není. Dokonce ani ve 40 km výšce není 😢
@@alzbeta2035neee vůbec není ani ve 40 🤣 píšete z vlastní zkušenosti?? 🤣🤣
preco pozorovat vlajky? Mali ste pozorovat svetla ktore by boli skvelo viditelne
Jak se projeví lom světla, když teplota 1m nad hladinou bude jiná, než teplota 10cm nad hladinou, kde se "přebírá" teplota vody? V experimentu mi chybí vysvětlení, jestli to hraje roli. U "plochozemských" videí mám právě pocit, že jim to funguje pouze kvůli lomu světla.
Funguje to tak, jako byste měli nad tím plotem lomený zrcátko. Prostě vidíte "za roh" a mylně z toho usuzujete své "pravdy".
No možná že by byl pro tento experiment vhodnější a přesnější zelený laser s dosvitem 8 km a více. Byl by i levnější :-) Jinak dobrá práce.
Paráda
Co takhle zeptat se nějakého stavaře, jestli se při výpočtech bere v potaz nějaké zakřivení. Myslím, že ne
stavař to v potaz bere, zednik ovšem ne ;)
Při projektování se používají mapy, které už mají zakřivení v sobě zahrnuté - viz třeba katastrální mapa ČR, která je založená na Křovákovo zobrazení. Stavař si pak se zakřivením země hlavu lámat nemusí - na běžných budovách je výrobní i měřitelná tolerance daleko menší než odchylky vzniklé zakřivením země a při projektování silnic nebo dlouhých liniových staveb jede podle mapy, kde je to zakřivení zahrnuté. cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99ov%C3%A1kovo_zobrazen%C3%AD
@@p-benes Díky, i když toto já nedokážu posoudit, ale je to pro mě nová info
Ano bere, na stavbu jako LHC a LIGO to bylo nutné. Úplně jsem zapomněl to ve videu uvést, takže děkuji za připomenutí :)
@@p-benes th-cam.com/video/weZ0u4Bdq9o/w-d-xo.html
Měli jste místo vlajek použít sérii silných světelných zdrojů nad sebou v pevné vzdálenosti. Bylo by to minimálně silně kontrastní k pozadí a daleko lépe by se to v obraze hledalo. Vlastenectví je úctyhodné, při vědecké metodě zcela zanedbatelné.
a vnoci by nebolo treba ani silny svetelny zdroj
@vitezslavfiala4098 fyzik z VSZ
Proč se nespojíte s plochozemci a neuděláte ten pokus spolu.A na opak
Protože plochozemci podvádí a lžou.
On to je na 7 km metr rozdíl? Tak ti bych nečekal
ta oprava pro zakřivení roste kvadraticky se vzdáleností. Když se napouštějí velká přehradní jezera, tak se na vzdálených koncích staví přístavní zařízení, dokud je to ještě na suchu. Ještě že to nezaměřují plochozemci, to by byly miliony a miliony prostavěné za přístavy mnoho metrů nad hladinou
Mohol si vyskúšať laser alebo niekoľko laserov vodorovne svietiacich v rôznych výškach nad sebou .
Nemohl, protože by to prokázalo placatost Země
Laserem se to už zkoušeli vědci. Prokazalo se že je zem plocha
navrhujem modifokaciu experimentu. v prvom rade potrebujes lepsie opticke zariadenie ako si pouzil. napriklad dalekohlad s 100-nasobnym zumom. dalekohlad umiestni na stativ tak aby si sa don mohol pohodlne pozerat. a miesto toho aby si pohyboval dalekohladom budes pohybovad dostatocne velkou vlajkou na druhom brehu. to predpoklada pritomnost asistenta ktory bude na druhom brehu vlajku na tvoj pokyn postupne vytahovat napriklad na stoziar.
ked bude vlajka nizko nad hladinou nebude v dalekohlade vidiet lebo bude skrita za obzorom. ked ju vytiahnes dostatocne vysoko objavi sa postupne z poza obzoru. a ked ju vytiahnes do vysky napr. 3 metre tak ju budes vidiet celu.
Na jasný důkaz zakřivení vodní hladiny by stačilo přidat další pozorovaný bod uprostřed, umístěný ve stejné výšce od vodní hladiny jako ten vzdálenější a oba body pozorovat ze stejné výšky nad hladinou. Pak by bylo jasně vidět, že ten vzdálenější je níž.
@@janvintr5948 th-cam.com/video/lyLfDIcM2hs/w-d-xo.html Třeba jako tento?
Libí se mi zodpovědný přístup k problému, ale jak už tu řada lidí podotkla, tohle bych si fakt jako výsledek experimentu netroufl prezentovat. Použití laseru a nebo světla v noci by dalo přesvědčivé výsledky. Toto nedokazuje nic moc. Doporučil bych udělat společný experiment s někým, kdo dělal experiment, který měl prokázat, že je plochá. Bude to zajímavější a bude to mít velkou sledovanost. Třeba s Petrem Lukešem.
Preco to robite v lete? Inak podla mna je to dost slabe lebo najme v lete su tam proste vodne pary atd ktore tiez zaclanaju....
Koľko násobný to je teda zoom ? :D z tých mm sa moc nevyznám, ale tak 160 cca? Lebo mám fotoaparát, čo má 60x optický a 60x digitálny, či sa minto oplatí vyskúšať :D
Tady nemůžeš říct, kolika násobný zoom to je :D Ohnisková vzdálenost (to jsou ty mm) jen zjednodušeně udává jak moc široké zorné pole objektiv má (velice zjednodušeně, reálně to číslo samotné má hlubší význam). Čím více mm, tím je zorné pole menší a obraz je víc přiblížený.
Na tvém foťáku 60x znamená, že při zoomnutí je tvoje ohnisková vzdálenost 60x větší než když nezoomuješ. Například pokud má tvůj objektiv 24mm a zoom je 60x, je tvoje nejdelší ohnisková vzdálenost 60 * 24 = 1440 mm.
Ale pozor, to jak je ve finále obraz "zoomnutý" ovlivňuje i velikost senzoru foťáku.
Zoom je jen poměr mezi nejšírším a nejdelším ohniskem objektivu. Ten objektiv co použili ve videu má pevné ohnisko tudíž 1x zoom :-) Ideální je vzít nejdelší ohniskovou vzdálenost přepočítanou na 35mm ekv a porovnat tyto hodnoty - ve videu použitý objektiv a extender celkově s ohniskovou vzdáleností 1600mm
@@p-benes @tomasvozka6417 dik za vysvetlenie :D moc sa do toho nevyznám, preto sa pýtam radšej, ja som skôr na elektrotechniku :) píše na nete, že má 20-1200mm :D no vyskúšam aj tak asi
@vitezslavfiala4098 v dalekohledech se zas nevyznám moc já :-) jestli to dobře chápu, tak ohnisko 1600mm, které bylo použito odpovídá zvětšení dalekohledu 32x50 takže dalekohled který má zvětšení aspoň 32x nebo větší, aby byl nastejno. U foťáků výrobce udává ohniska přepočtené na ekv. 35mm. Třeba slavný nikon P1000 má nejdelší ohniskovou vzdálenost 3000mm a tak by to přiblížil 2x líp.
@vitezslavfiala4098 tak úplně jednoduše, když vezmete dalekohled, tak u toho se je to zvětšení číslo kolikrát uvidíte ten obraz blíž. Když má dalekohled zvětšení 20x, tak předmět vzdálený 200m uvidíte jako kdybyste na něj koukal z 10m. U foťáku vezmete ohniskovou vzdálenost a vydelite ji 50 a dostanete tohle zvětšení. 1600mm objektiv má tedy zvětšení 32x.
Máme v jižních Čechách rybník Rožmberk kde je vidět že země je zakřivená
Tyto pokusy dělají frajeři s lepší technikou. Podle toho jak si přibližujou nebo oddalujou lodi, tak ty jim mizí či se zase objevují. Viděno xkrát. Na velkých jezerech v USA dělali experiment - na jednom břehu u hladiny postavili velké zrcadlo, které dělalo sluneční prasátka. To místo a světlo byly vidět na vzdálenost přes 20 km na druhém břehu. Na kouli by to zrcadlo muselo být několik metrů pod horizontem a nebylo by vidět
Jenže i ti frajeři s lepší technikou vždycky dělají chyby. Někdy z nevědomosti, jindy schválně. Proto jim vychází plochá Země, namísto glóbu 😊
@@Lawondyss No, vy ty experimenty asi neděláte. Zato si vystačíte s teorií globusu, kterou vás naučili na nižším stupni základní školy, že ?
@@josefkinto4104 Typicky naivní představy plochozemců. Mám jiný názor = nedělám experimenty 😄 No já jsem experimetálně zjistil, že voda se na jižní polokouli točí opačným směrem. Přesně jak popisuje Coriolisova síla. Dokonce na jižní polokouli jsou jiné hvězdy, přesně jak popisuje model glóbu. On obecně model ploché Země je dost ubohý brak. Neumí vysvětlit zemětřesení a jeho šíření, vznik hor, pohyb nebeských těles, zemskou přitažlivost, různý tlak v různých výškách, směr otáčení vody... Model glóbu to všechno zvládá, aniž by se jednotlivá vysvětlení navzájem popírali. Což je častý jev u plochozemců 🤗
@@josefkinto4104Zrejme budete ten pravy, ktery mi pomuze se sestavenim prvniho funkcniho modelu ploche zeme na mem kanalu.
@@josefkinto4104 jeste ze podle ni letas a pouzivas gps sefe....
Ak by bola zem plocha, tak by uz davno ludia chodili pozarat sa na okraje zeme. Zem je na poloch trochu splostena, ale inak je gulata ako odsatne hviezdy a planety.
Já plochozemec nejsem ale sorry jen 50 výmluv na jeřáb , na teplo atd atd ... Takže za mě buď znovu a bez výmluv opravdu kvalitně nebo se to nepočítá a ještě stě nahráli těm lidem zas do karet 🫤tohle se nepovedlo ...
jeřáb mě dostal😁
chtěl bych moc vidět reakci na vaše video kde argumentují plochozemci :)
pokud chcete lokální geometrické pozorování, které obejde refrakční problémy: vezměte nivelák, dva body a dvě latě, naměřte poměrnou výšku z jednoho bodu ke druhému a obráceně (stroj bude napřed v jednom bodu a pak v druhém, ne že bude pořád uprostřed). Ta dvě čísla nebudou opačná, jejich součet bude záporný. Má to tu výhodu, že ta vzdálenost nemusí být tak velká, stačí atletický stadion aby vám ten součet vyšel tak aspoň minus tři centimetry, to znamená, že to můžete udělat i pod střechou nebo v jiném prostředí, kde máte refrakci pod kontrolou. Můžete to replikovat do alelujá na jakémkoliv stadionu na světě, ale normálně to dělají geodetické firmy, které jsou za to placené
Miluji Lipno 🙂
Dobře ty 👍Ještě zbývá provést stejný experiment/měření ve směru kolmém na toto první měření. Protože jinak by se dalo ještě argumentovat, že zakřivení v jednom směru dokazuje, že žijeme na válci :-) A ani to nebude stačit, protože zakřivení ve 2 směrech (kromě povrchu koule) má třeba i kobliha/donut 🥯 😄
Měli jste použít hvězdářský dalekohled.
Proc slozite hejbat kamerou? Zastabilizovat kameru a hejbat vlajkou. Lepa v zime
Super, dalsi důkaz, že žádné zakřivení 👍
🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣
Výborně! Konečně jste vyrazili do terénu. Trochu nám chybí data. V jaké výšce a jak vysoká je česká vlajka, z jaké výšky je nakonec záběr na videu atd. Celkově je to velmi neodborné, přibližné a neprůkazné. Video navíc obsahuje několik fatálně chybných a zavádějících prohlášení, které bude stát za to probrat v nějakém podrobnějším rozboru. Nutno říct, že co se týká přesnosti dat a zpracování jsou plochozemská videa na daleko vyšší úrovni. Např. zde: th-cam.com/video/Fyxqth0Vfxo/w-d-xo.html
To si povedal velmi diplomaticky, lebo mňa napadlo - Pat a Mat😂. A to majú tú drzosť druhých poučovať.😉
Kluci Vám jen ukázali, jak to pozorovat. Video nemělo nic prokázat. Je to návod, jak můžete prokázat, jestli to tak je. Vy přece máte foťáky, kterými pozorujete hotel na 20km, takže 7km by nemělo být problém, ne? V červnu vám přijede i posila z Bali, tak můžete vypozorovat tu plochu a prokázat jejich omyl, pane stopa7.
@vitezslavfiala4098 první a třetí věta meho komentáře je Vám odpovědí na Vaši otázku. Nemíním se opakovat.
@vitezslavfiala4098 Dělají, ale tam taky vidět skrytí(například hotelu, nebo hráze) je. ;)
@@ptrjrsk špatně, video to jasně vydává za důkaz zakřivení. Samozřejmě, že my to ověříme, dobré je, že můžeme nyní na tomtéž místě a není už sporu o výpočtech zakřivení, kluci použili stejný jako my. Takže super, hodně nám pomáháte, díky.
Naše země je placka.
Je to pravda jako vyšitá
nn je to koulička, létáme vesmírem 120392301820 km/h a ta voda nezteče do vesmíru jen proto že jeden zednář vymyslel určitou TEORII :D :D
Hm není Hmm Inn
Cena. Ve HN. C na c to víc 3D T3 229 ve CSS XXX XXX aa ve. XXX XXX XXX XXX. F na to kolik mu r3 pro, 229 3D 3D 3D. XXX aq to 3 ve mně BBC se@@mocalzkrkonos1793
@@mocalzkrkonos1793co to je za číslo??? 🤣 Sis vycucal z prstu? 🤣
a co nakoupit 6m latě s vodováhou a spojovat je k sobě na hladině vody a po naké vzdálenosti dát vždy bojku aby se latě neohýbali.... pak by byl jasný dukaz... akorát by to bylo moc nákladné....
To myslíte vážně? Zkusil jste si aspoň vypočítat, že na těch 7 km byste potřeboval více než 1160 takových latí a kdybyste je spojil všechny za sebe, tak by tento had zatáčel podél povrchu zeměkoule pouze o 0,06°? Takovou přesnost nedokážete zajistit ani na jednom spoji, natož pak na více než tisíci spojů, kde se nepřesnosti sčítají.
@@VS-xo4bn tak zaplatit geodeta... uvidíte že žádné zakřiveni na zamrzlém jezeře nenaměří
@@bosvideo6582 Geodeta si určitě zaplaťte. Vy mu mezitím můžete změřit teplotu a vlhkost v různých výškách nad ledem a různých vzdálenostech od břehu. Konečně tak budete mít relevantní data pro výpočet skutečné refrakce a můžete ji zohlednit podle reality. Ne jenom nějakým náhodným koeficientem, jak to vždycky dělá stopař a jemu podobní. Hodně štěstí.
Fascinující nápad. Je na něm krásně vidět, jak jsou plochozemci naivní 😄
Omyl plochozemců spočívá v tom, že mylně předpokládají, že by na kulaté Zemi ten druhý bod pozorovali přes (teoretický) kopec. Jenže ve skutečnosti se na ten druhý bod dívají z "vrcholu kopce". To znamená, že můžou klidně vidět i body, které jsou (vzhledem k vodorovné rovině) níž. Ten experiment by dával smysl, kdyby umístili nejaký další pozorovaný bod třeba uprostřed té vzdálenosti. Tak by to zakřivení bylo jasně vidět, protože ty body by nebyly v jedné rovině.
th-cam.com/video/lyLfDIcM2hs/w-d-xo.html
@lubomirpolasek3892 Proč asi v tom videu ukazují jen jeden rozmazaný nezřetelný obrázek?
@@janvintr5948 Opravdu si myslíte že tohle někdo vymýšlí aby kulatozemce nasral :) ... má na to jako někdo čas jo? Si to zkuste sám. Těch videjí podobných je spousta a ještě jsem nenarazil na kvalitní experiment, který by dokázal zakřivení. Naopak existuje spousta kvalitních experimentů s plnou dokumentací, kde jednoznačně žádné zakřivení nezaznamenali. Třeba tady z Čech th-cam.com/video/jjajjtbNCO4/w-d-xo.html
Myslím, že hlavní problém placatek, které provádějí ten experiment je ten, že oni nepočítají na 7km s 0,98m, ale udělají v místě pozorovatele tečnu na kouli a od tečny spustí přímku, která prochází středem koule a pozorovaným předmětem, a pak tvrdí, že vzdálenost od pozorovaného předmětu k tečně je výška o kolik má být schovaný předmět za horizontem, kdyby byla Země koule. Což vychází mnohem a mnohem více, a snadněji se dokazuje, jací "jsme blbci" když věříme na kouli.
🤣🤣🤣🤣
jako já nevím jestli jsem uplný dement ale popravdě bych rád věděl kde je to PDF knížky věděcké kladivo 1 k dostání ..páč "knihu si tak můžete stáhnout zde " je sice povedený vtípek s never gona give you up ale rád bych se dostal k PDF
www.vedeckekladivo.cz/user/documents/upload/VK1.pdf
Nebylo by lepší udělat to v noci se zdrojem světla? Kolem přehrady byy neměl být silný světelný šum a vynoření světla z vody bude lépe vidět.
Tolik úsilí a přitom taková blbost. Super video! :)
Co chcete pozorovat!? 😂
Vždyť je placata….
Zkoušel jsem to v kýblu….
Je to PLOCHÝ!!!!!🎉🎉🎉🎉
Tak si to špatně změřil 🤗
Hvezdarsky dalekohled?:))
To video ma nepresvedcilo ze plochozemcov presvedci 🌍
Ano. Mám kamarádku, která sice ochotně vyslechne jakékoli vysvětlení - skutečně jeví zájem vědět, jak to je, ale není, zdá se, v lidských silách to takovému člověku vysvětlit tak, aby už neměla pochybnosti.
Nebylo by lehci a levnejsi dva body ve stejne vysce propojit laserem, pujcit si lodku a uprostred jezera zmerit od paprsku k hladine vyskovy rozdil?
Zkuste použít laser a namířit ho na druhou stranu jezera.
To by snad byl také relevantní důlaz.
Udělat ten pokus v noci, v zimě. Místo vlajek použít světlo, nebo lasery v různých výškách. No a nejlépe i lepší dalekohled aby to bylo lépe vidět. A možná i vzít loďku a dát ji doprostřed jezera a ukázat, že když se posvítí laserem, tak bude uprostřed hodně blízko hladiny a na krajích dál od hladiny. Dost silný laser je vidět ve vzduchu kvůli prachu tak by posádka mohla v té loďce plavat vedle toho laseru až do středu a tam změřit vzdálenost laseru od hladiny. A třeba tu vzdálenost měřit na více místech.