Díky za přednášku. Co se týče jaderné energetiky obecně, tak ta má krom jiného jednu zásadní výhodu. Odpad z výroby je perfektně managovatelny a to zejména díky zmíněné vysoké energetické výtěžnosti na objem materiálu. Taková větrná turbína je výborná věc, ale vyžaduje velké množství hmoty tj poměru hmoty/vyrobené energie/udrzby což samo o sobě výrazně ztěžuje management odpadu, potažmo zajištění ekologické výroby a likvidace. (V Číně, Indii, Africe, jestli se tam něco začne vyrábět,.... není syla, co by ekologii uhlidala). No a když by se investovalo do rozvoje množivých reaktoru, tam je odpadu jen setina procenta a málo radioaktivníchho ve formě konstrukcí a hmoty, která bude po dobu životnosti tj 80 i 100let provozu elektrárny vystavena radiaci a bude muset čtyřicet let někde trčet než bude bezpečné ji normálně zrecyklovat. Zde opravdu platí rovnítko mezi pojmem ekologicky a ekonomicky. Teda doufám že sem se řádově nesej. Věřím že nová vláda bude mít vízy a koncepce na 80let dopředu a rozjede masivní investice do výstavby elektráren a do školství a průmyslu, takže během 50let intenzivní práce budeme opět schopni postavit jadernou elektrárnu kdekoliv na světě. Když jsme to dokázali za bolsevyka, proč bychom to nedokázali za demokracie, a svobody slova. Že? 🤔🤗
kdo poslouchal dobře a udělal si závěr pochopil že všechnu energii všech kapacit napříč všemi spektry musíme investovat do planety A Země,všechno ostatní je bláhovost.
Je dobré, že došlo k nějakému rozhodnutí kolem jaderné fúze do budoucnosti, protože ač pulsně nějak funguje (tokamak je střídavé trafo), v kontinuálním režimu pochopitelně selhává ze saturace a zdá se, že si teoretičtí vědci na tomto planém výzkumu pouze zvyšují svou životní úroveň (neházet do jednoho pytle). Odstavení od penězovodu by mohlo přenést výzkum do menších laboratoří a hledání jiných způsobů fúze, nebo se zaměřit na to, co už bezpečně funguje a vylepšovat to, což nám jde v rámci uchopování známých principů. Podobně jako z vysílačky k mobilu, kterými se dnes bohužel poměřuje pokrok. Jeden žák střední školy se ptal na komunikaci a správně mu bylo zodpovězeno, že ta nadsvětelná funguje pouze ve sci-fi. Nic méně, pokud by se mu nějakým fíglem podařilo odstranit ověření informace, která se musí dít rychlostí světla, pak její nadsvětelnosti v rámci EPR nic nebrání. :) Totiž "nadsvětelnost" není ve fyzice vůbec žádné tabu a nelokální projevy jsou platné, nic méně "nadsvětelná" výhoda se ztratí ověřením rychlostí c, která ji v podstatě zhmotní do čitelné podoby - relevantní informace. Vesmír to prostě nedá zadarmo, ergo nedá vůbec. :)
Pomineme-li výstřednosti tipů rezonanční štěpení vody či magmotory nebo čerpání volné energie trochu nevym, nakolik je reálné aby malá laboratoř něco vyzkoumala. V minulosti obvykle věci stali na jednotkách lidí včetně velkých objevu, dnes se jak víme jede na týmovou práci a přemisťování velkého množství hmoty a vysoce sofistifakovane numerické simulace. Mi připomíná perličku, že se dělají i simulace procesu v jádrech atomů. No, atomů maximum, když žhavý superpočítače týdny na plný obrátky tak vodíku a vrcholem je deuterium ci helium.
@@jindrich2485 Malou laboratoří je myšlen návrat k počátkům, k hledání nového principu, který následně rozvinou a využijí velké ústavy. To není jako vývoj a výroba mobilů, kde to je o zdokonalování v rámci integrace, miniaturizace atd., páč hlavní princip už býl dávno uchopen z dob krystalky vymyšlené v kůlně. A my právě potřebujeme další jiný princip. Numerické simulace jsou důležité, ale musíte do nich vložit známé principy a v neposlední řadě i očekávaný výsledek, aby se výpočetní proces držel v jakýchsi mantinelech.
Porovnajte si to s prednáškou RNDr. Pavol Kalinay, CSc. - Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars z 15. 1. 2020 th-cam.com/video/RTUcqp1D0WU/w-d-xo.html&ab_channel=FMFIUK
Jak by to bylo z lékařského pohledu, kdyby člověk přistál na planetě, která je 1,5 větší než Země (předpokládám, že tam bude i větší gravitace)? Vždyť naše orgány nejsou uzpůsobeny na 1,5 násobek gravitace než na Zemi nebo mi něco uniká?
Zatím se nám nedostává principů (příroda je rovněž nenabízí) a naše deterministické myšlení, které je závislé na práci předků, nemá tímto co rozvíjet podobně jako u mobilů z vysílačky. Vypadá to, že to bude pouze o rychlosti, která sic nebude echt relativistická, ale zkrátí čas posádky. Bude to chtít navíc pořádné štíty a ochranu před galaktickým zářením.
A jak vy vědci vysvětlíte, že to co je vidět je aktuální, když je to dívání do minulosti, než sem to světlo doletí? Např, jeden světelný rok od země, už ted, nemusí nic existovat! Mně jde o to, že si na těchto informacích, které nejsou aktuálni, někdo dělá byznys.
No přece abychom se z toho nezbláznili, tj když zrovna teď vybuchne supernova vzdálená 80 000 ly, tj že explodovala před 80 000 lety, bereme to jako že vybuchla teď, což se projeví v jejím názvu. To je relativita současnosti. Samozřejmě, že jeden světelný rok od Země už třeba nemusí nic existovat, ale i náhlý fázový přechod vesmíru by se projevil tak, že bychom postupně ztráceli informace nejvzdálenějších objektů, byť by to bylo dohledatelné pouze z historických záznamů. Berte to tak, že co popisujeme dnes a za rok se nic nestane, můžeme toho využít další rok. Obávám se, že business se na tom nestaví. Pouze bulvár tříská peníze z nedostatečného vzdělání a pšenka jim jen kvete, vzhledem k současnému školství.
Fůzní reaktor je možná slepá kolej, protože elektromagnetické zadržovací pole a velmi vysoká teplota nejsou tototéž, jako nižší teploty a velká gravitace ve hvězdách. V 60. letech zklamal "pinč" a tak se řízená fúze odtajnila a poskytla veřejnosti, ať se tím baví. Je možné, že novodobí alchymisté vědí o problémech, které neumožní kontinuální fúzi, ale proč si snižovat svou životní úroveň, když penězovodem stále něco přitéká a skákat v bílých pláštích kolem tokamaku jako indiáni kolem ohniště až tak nebolí. Jenom si nenechat do toho šťourat a pevně komunitně držet, dokud to jde. :)
Stirling pracuje se svým objemem pracovního plynu, který je hermeticky uzavřen spolu s pístem a přehaněčem. Nemá to souvislost s okolním vakuuem apod. Pouze teplo je dodáváno z vnějšku, například formou záření. Ale Stirling asi nehrozí, páč je lepší využít záření přímo skrze fotovoltaiku bez mechanických pohyblivých součástí, notabene ve vesmíru, kde by se to zadřelo, popřípadě rychle opotřebovalo. :)
Super přednáška ,Děkuji 👍👍👍👍👍
Díky za přednášku. Co se týče jaderné energetiky obecně, tak ta má krom jiného jednu zásadní výhodu. Odpad z výroby je perfektně managovatelny a to zejména díky zmíněné vysoké energetické výtěžnosti na objem materiálu. Taková větrná turbína je výborná věc, ale vyžaduje velké množství hmoty tj poměru hmoty/vyrobené energie/udrzby což samo o sobě výrazně ztěžuje management odpadu, potažmo zajištění ekologické výroby a likvidace. (V Číně, Indii, Africe, jestli se tam něco začne vyrábět,.... není syla, co by ekologii uhlidala). No a když by se investovalo do rozvoje množivých reaktoru, tam je odpadu jen setina procenta a málo radioaktivníchho ve formě konstrukcí a hmoty, která bude po dobu životnosti tj 80 i 100let provozu elektrárny vystavena radiaci a bude muset čtyřicet let někde trčet než bude bezpečné ji normálně zrecyklovat. Zde opravdu platí rovnítko mezi pojmem ekologicky a ekonomicky. Teda doufám že sem se řádově nesej. Věřím že nová vláda bude mít vízy a koncepce na 80let dopředu a rozjede masivní investice do výstavby elektráren a do školství a průmyslu, takže během 50let intenzivní práce budeme opět schopni postavit jadernou elektrárnu kdekoliv na světě. Když jsme to dokázali za bolsevyka, proč bychom to nedokázali za demokracie, a svobody slova. Že? 🤔🤗
kdo poslouchal dobře a udělal si závěr pochopil že všechnu energii všech kapacit napříč všemi spektry musíme investovat do planety A Země,všechno ostatní je bláhovost.
a pak přiletí jeden kámen a bude konec.
A neměli bychom se vrátit zpět na stromy? Respektive spáchat hromadnou sebevraždu, protože proč se vůbec o něco snažit, když to není snadné?
Je dobré, že došlo k nějakému rozhodnutí kolem jaderné fúze do budoucnosti, protože ač pulsně nějak funguje (tokamak je střídavé trafo), v kontinuálním režimu pochopitelně selhává ze saturace a zdá se, že si teoretičtí vědci na tomto planém výzkumu pouze zvyšují svou životní úroveň (neházet do jednoho pytle). Odstavení od penězovodu by mohlo přenést výzkum do menších laboratoří a hledání jiných způsobů fúze, nebo se zaměřit na to, co už bezpečně funguje a vylepšovat to, což nám jde v rámci uchopování známých principů. Podobně jako z vysílačky k mobilu, kterými se dnes bohužel poměřuje pokrok. Jeden žák střední školy se ptal na komunikaci a správně mu bylo zodpovězeno, že ta nadsvětelná funguje pouze ve sci-fi. Nic méně, pokud by se mu nějakým fíglem podařilo odstranit ověření informace, která se musí dít rychlostí světla, pak její nadsvětelnosti v rámci EPR nic nebrání. :) Totiž "nadsvětelnost" není ve fyzice vůbec žádné tabu a nelokální projevy jsou platné, nic méně "nadsvětelná" výhoda se ztratí ověřením rychlostí c, která ji v podstatě zhmotní do čitelné podoby - relevantní informace. Vesmír to prostě nedá zadarmo, ergo nedá vůbec. :)
Pomineme-li výstřednosti tipů rezonanční štěpení vody či magmotory nebo čerpání volné energie trochu nevym, nakolik je reálné aby malá laboratoř něco vyzkoumala. V minulosti obvykle věci stali na jednotkách lidí včetně velkých objevu, dnes se jak víme jede na týmovou práci a přemisťování velkého množství hmoty a vysoce sofistifakovane numerické simulace. Mi připomíná perličku, že se dělají i simulace procesu v jádrech atomů. No, atomů maximum, když žhavý superpočítače týdny na plný obrátky tak vodíku a vrcholem je deuterium ci helium.
@@jindrich2485 Malou laboratoří je myšlen návrat k počátkům, k hledání nového principu, který následně rozvinou a využijí velké ústavy. To není jako vývoj a výroba mobilů, kde to je o zdokonalování v rámci integrace, miniaturizace atd., páč hlavní princip už býl dávno uchopen z dob krystalky vymyšlené v kůlně. A my právě potřebujeme další jiný princip. Numerické simulace jsou důležité, ale musíte do nich vložit známé principy a v neposlední řadě i očekávaný výsledek, aby se výpočetní proces držel v jakýchsi mantinelech.
Porovnajte si to s prednáškou RNDr. Pavol Kalinay, CSc. - Kedy poletíme na Mars? | Let na Mars z 15. 1. 2020
th-cam.com/video/RTUcqp1D0WU/w-d-xo.html&ab_channel=FMFIUK
Jak by to bylo z lékařského pohledu, kdyby člověk přistál na planetě, která je 1,5 větší než Země (předpokládám, že tam bude i větší gravitace)? Vždyť naše orgány nejsou uzpůsobeny na 1,5 násobek gravitace než na Zemi nebo mi něco uniká?
Rychlost nebude řešení,musí v tom být něco jiného, nějaký hrátky s prostorem
Zatím se nám nedostává principů (příroda je rovněž nenabízí) a naše deterministické myšlení, které je závislé na práci předků, nemá tímto co rozvíjet podobně jako u mobilů z vysílačky. Vypadá to, že to bude pouze o rychlosti, která sic nebude echt relativistická, ale zkrátí čas posádky. Bude to chtít navíc pořádné štíty a ochranu před galaktickým zářením.
pán profesor,,,,takoveho mít na škole,sem někde jinde:)
Jsou a budou 💯😉🌌💌💥🗿💫💡👋📡🇨🇿😎🙂
A jak vy vědci vysvětlíte, že to co je vidět je aktuální, když je to dívání do minulosti, než sem to světlo doletí? Např, jeden světelný rok od země, už ted, nemusí nic existovat! Mně jde o to, že si na těchto informacích, které nejsou aktuálni, někdo dělá byznys.
No přece abychom se z toho nezbláznili, tj když zrovna teď vybuchne supernova vzdálená 80 000 ly, tj že explodovala před 80 000 lety, bereme to jako že vybuchla teď, což se projeví v jejím názvu. To je relativita současnosti. Samozřejmě, že jeden světelný rok od Země už třeba nemusí nic existovat, ale i náhlý fázový přechod vesmíru by se projevil tak, že bychom postupně ztráceli informace nejvzdálenějších objektů, byť by to bylo dohledatelné pouze z historických záznamů. Berte to tak, že co popisujeme dnes a za rok se nic nestane, můžeme toho využít další rok. Obávám se, že business se na tom nestaví. Pouze bulvár tříská peníze z nedostatečného vzdělání a pšenka jim jen kvete, vzhledem k současnému školství.
s fuznym reaktorom sa experimentuje už 60 rokov nie tridsat ako tam na konci hovoril ten poslucháč a furt nič,
Fůzní reaktor je možná slepá kolej, protože elektromagnetické zadržovací pole a velmi vysoká teplota nejsou tototéž, jako nižší teploty a velká gravitace ve hvězdách. V 60. letech zklamal "pinč" a tak se řízená fúze odtajnila a poskytla veřejnosti, ať se tím baví. Je možné, že novodobí alchymisté vědí o problémech, které neumožní kontinuální fúzi, ale proč si snižovat svou životní úroveň, když penězovodem stále něco přitéká a skákat v bílých pláštích kolem tokamaku jako indiáni kolem ohniště až tak nebolí. Jenom si nenechat do toho šťourat a pevně komunitně držet, dokud to jde. :)
@@DL-kc8fc riadena fuzia sa odtajnila? tak to my vysvetli, ak ma pamat neklame tak tokamak navrhli koncom 50 rokov už ,
Stirlingův motor ? To chcete rozpínat či ohřívat vákuum ? ... ups, soudruzi někde udělali chybu :)
Koukněte jak funguje a bude vám to jasné ;-)
Stirling pracuje se svým objemem pracovního plynu, který je hermeticky uzavřen spolu s pístem a přehaněčem. Nemá to souvislost s okolním vakuuem apod. Pouze teplo je dodáváno z vnějšku, například formou záření. Ale Stirling asi nehrozí, páč je lepší využít záření přímo skrze fotovoltaiku bez mechanických pohyblivých součástí, notabene ve vesmíru, kde by se to zadřelo, popřípadě rychle opotřebovalo. :)