Vladimír Wagner: Jak na gravitační vlny a další kosmologické novinky (KS ČAS 12.6.2024)
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 19 มิ.ย. 2024
- Záznam zvané přednášky v rámci semináře Kosmologické sekce ČAS z 12.6.2024 na téma:
Jak na gravitační vlny a další kosmologické novinky.
V současné době probíhá 4. etapa pozorování gravitačních teleskopů LIGO, VIRGO a KAGRA. Práce detektoru KAGRA byla bohužel ovlivněna zemětřesením, ale přesto už nyní se objevují zajímavé výsledky. Podíváme se tak na pokrok a výhledy v této oblasti. Další oblastí, které se budeme věnovat, budou novinky z výzkumu konečných kompaktních stádií hvězd, neutronových hvězd a černých děr. Detailněji si rozebereme, co o nich víme a jak jejich historie souvisí s Robertem Oppenheimerem. Nepomineme také novinky z Webbova teleskopu. Zde se zaměříme na nové rekordy v pozorování těch nejvzdálenějších galaxií. Zdá se, že nová pozorování mohou ovlivnit naše pohledy na evoluci dávných galaxií. Pro kosmologii je velice důležité, že Webbův teleskop potvrdil pozorování Hubblova teleskopu vzdálených cefeid využívaných ke kalibraci absolutních svítivostí supernov Ia typu. Jejich pozorování umožnilo studium změn v rozpínání vesmíru během jeho vývoje.
Klíčová slova:
gravitační vlny, neutronová hvězda, černá díra, Robert Oppenheimer, TOV limita, fermionovy degenerovaný plyn, stavová rovnice jaderné hmoty, cefeidy, supernova Ia, Webbův teleskop
Přednáší:
RNDr. Vladimír Wagner, CSc. (Ústav jaderné fyziky AV ČR).
Odkazy z prezentace:
Oppenheimer - film a realita: přednáška: • Vladimír Wagner - Oppe...
článek: www.osel.cz/13366-oppenheimer...
Hmota uvnitř neutronových hvězd: přednáška: • RNDr. V. Wagner: Hmota...
článek: www.osel.cz/13463-jaderna-hmo...
Další informace:
users.math.cas.cz/~krizek/cosmol/
Poznámka k přednáškovému obsahu KS ČAS:
Kosmologická sekce usiluje o poznávání světa metodami založenými především na vědeckém a skeptickém principu, ale také se nebrání snaze o propojování kreativních myšlenkových proudů, které někdy nemusí být zcela v souladu se standardními či mainstreamovými názory. Je založena na platformě svobodného šíření informací a není nijak svázána pravidly recenzovaných periodik. Hlavně však vždy ponechávala na moudrosti posluchačů, aby ze získaných informací vytěžili maximum pro zdokonalení subjektivního modelu nejen vesmíru, či naopak, aby získali užitečná poznání tzv. slepých cest, kterážto velmi šetří drahocenný čas, ba dokonce mohou být docela cennou (anti)inspirací. Tento demokratický a dialektický princip bychom rádi zachovali i nadále, navzdory některým nepříznivým ohlasům v laické i odborné veřejnosti, žel stále častěji nezdravě polarizované. Nicméně přistupujeme k drobnému formálnímu doladění publikovaného obsahu tak, aby alespoň částečně byly odlišeny více odborné přednášky zvaných autorů (v programu schůzek budou barevně odlišeny), od tzv. diskusních příspěvků, které ne vždy musí vyjadřovat obecně přijímané ideje, či dokonce názor členů Kosmologické sekce. Můžeme navíc slíbit, že se budeme snažit minimalizovat případy, že by se v některé z těchto dvou skupin vyskytl někdo hlásající evidentní nepravdy. Za správnost obsahu přednášky odpovídá její autor.
---
Poznámka k automaticky vloženému nevyžádanému reklamnímu obsahu na TH-cam během přehrávání:
Milí a vážení přátelé, TH-cam kanál LLionTV je od svého založení v roce 2013 nemonetizovaný a tedy bez jakéhokoli finančního příspěvku plynoucího od komunity TH-cam např. za počet shlédnutí, nebo čas sledování. Tuto etickou zásadu vždy dodržoval a má pevnou vůli to tak nechat nadále, a to nejen z úcty k přednášejícím a účinkujícím, kteří jsou hlavními tvůrci obsahu, ale i z principu vyššího mravního. Donedávna byl takto provozovaný kanál hostován na TH-cam bez přidaných reklam a když se tato zásada změnila, doufal jsem alespoň, že pokud je takto generovaný zisk připisován pouze třetí osobě, tedy správci / vlastníkovi tohoto média, bude množství nechtěně vloženého obsahu na rozumné a akceptovatelné úrovni. Žel tomu tak není a obávám se, že mezi placenými a neplacenými kanály dokonce není činěn žádný rozdíl. Zatím ani neznám žádný způsob, jak se vloženým reklamám nějakým přijatelným způsobem vyhnout nebo je alespoň redukovat na akceptovatelnou úroveň. Rozhodně nechci toto paradigma podporovat, proto ani nenabádám k předplacení služby např. TH-cam Premium (179.-Kč / měsíc), která umožní sledování videí bez reklam. Pokud někoho napadá nějaké rozumné řešení, budu moc rád za každou radu, např. na e-mail uvedený v závěrečném logu LLionTV většiny videí tohoto tvůrce. - วิทยาศาสตร์และเทคโนโลยี
![doc. S. Entler: Specifické rysy budoucích fúzních elektráren [Fyz. čtvrtek]](/img/n.gif)
Jaká energie má nižší entropii ? Tepelná nebo ta v gravitačních vlnách ? Je energie v gavitační vlně uvězněná navěky nebo to "zapružení" časoprostoru při průchodu vlny hmotou může třeba způsobit ohřev hmoty ? Byť samozřejme extrémě málo a prakticky naprosto mimo možnosti měření.
Oceňuji kverulanta pana profesora Křížka, že se umí relativně držet, když poslouchá přednášky se kterými nesouhlasí.😄
Orbity v gravitačním poli by měly platit nejen pro objekty makrosvěta, ale také pro elementární částice, a zde bychom měli zvážit, zda platí Bohrova podmínka kvantování momentu hybnosti, pokud ano, pak platí analogie RGMm^2=(nh/2π)^2. Orbitální poloměry pro hlavní kvantové číslo n: R=(nh/2π)^2*(1/GMm^2). Rychlost jako funkce hlavního kvantového čísla: v=GMm2π/nh. Energie ve stavu s hlavním kvantovým číslem n: E=-2(πGM/hn)^2*m^3......
Díky moc za aktualni shrnuti. Už jsem Vaše shrnutí prvních dát posledních měření v duchu pár měsíců vyhlížel :) mám na Vás malou sadu velmi laických dorazu...Pokud se část energie splynutí hmotných těles vyzáří ve formě gravitačních vln tak:
1. Je rozdíl v poměru energie předané gravitačním vlnám mezi splynutím neutronových hvez a mezi splynutím černých děr? Tedy zda hmota za schwarchieldovym poloměrem snižuje vyzáření energie oproti neutronovým hvězdám?
2. Pokud je energie předána gravitačním vlnám, tak co je nositel té energie? Gravitron? Nemůže být ten gravitron hmotnou částici, která má vlastní gravitaci? A tedy nemohou velká vlákna temné hmoty ve vesmíru reprezentovat právě velké shluky gravitronu ve velkých amplitudách gravitačních vln?
Gravitační vlny sou deformace prostoru v čase, který se šíří do okolí.
@@STAXSOS Ne to opravdu ne. Gravitační vlny ovlivňují prostor i čas. Já se ptám na graviton čili hypotetickou částici, která je navržena jako kvantový nositel gravitační interakce ve kvantové teorii pole. Podobně jako foton je nositelem elektromagnetické síly, graviton by měl zprostředkovávat gravitační sílu.
Tedy zda čirou náhodou gravitron kromě toho, že nemá hmotnost tak má schopnost vázat předanou energii do formy, kterou považujeme aktuálně za temnou nebarionovou hmotu
Intenzita vyzářených gravitačních při splynutí kompaktních objektů je úměrná velikosti narušení a asymetrii v gravitačním potenciálu. Ta je větší u černých děr, takže při splynutí černých děr se větší poměr jejich hmotnosti přemění na gravitační vlny.
Graviton je hypotetická částice. Jestli existuje a má takové vlastnosti, které ji přisuzují kvantové teorie gravitace, je tedy pořád velký otazník. Ovšem klasický graviton, který by měl být kvantovou částicí zprostředkující gravitační interakci, by měl mít nulovou klidovou energii (gravitační interakce má nekonečný dosah). Nemůže tak vysvětlit temnou hmotu.
Pri spájaní dvoch čiernych dier sa frekvencia gravitačných vĺn zvyšuje aj po tom, ako sa dotknú horizontami udalostí?
Gravitační vlny vznikají asymetriemi a změnami v gravitačním poli (podobně jako elektromagnetické vlny vznikají asymetriemi a změnami elektrických a magnetických polí). V daném případě je jejich frekvence dána pohybem (oběhem) objektů okolo společného těžiště. Při přibližování se stále zrychluje (velikost systému se zmenšuje) a zvyšuje se tak i frekvence vznikajících gravitačních vln. Toto zvyšování frekvence ustane při postupném splynutí a zmizením asymetrií. Přesný průběh změn frekvence i intenzity až k úplnému vymizení lze získat z výpočtů pomocí OTR. Obecněji se ale velikost systému (tedy antény) zmenšuje a moment hybnosti se zachovává, takže vlnová délka se zmenšuje a frekvence roste. Je to vidět i na tom tom grafu ukazujícím rozdíl v signálu u gravitačních vln z hadronové a kvarkové hmoty (snímek 18).
jako obvykle spousta nepříjemných přeřeknutí /nikoli omylů!/ kt. mohou začátečníka zmást. Např. 26´ "...jaké vlnové délky gravitačního záření..."
Pane Tobolko, nepopírám, že jsem se dopustil během přednášky přeřeknutí. Opravdu nejsem profesionální herec či hlasatel. Jde o přednášku, která je věnována novinkám a není to nacvičovaný přednes. Také se omlouvám za prohřešky proti gramaticky dokonalé češtině. Ale ve vámi uváděném konkrétním případě jsem nepochopil vaší výtku. Stejně jako můžeme mluvit o tom, "jaké vlnové délky elektromagnetického záření můžeme detekovat" můžeme i mluvit o tom, "jaké vlnové délky gravitačního záření můžeme detekovat". V obou případech můžeme mluvit o záření, vlnách či vlnění a jejich vlnových délkách. Ale možná jsem špatně pochopil, co jste měl na mysli.
Na přecitlivělý detektor vln mají dopad slapové síly a když přitom jedno z těles se pohybuje, tak nastává dynamická změna slapů a to má jasný dopad na hmotu. Třeba ještě započítávat Sagnac-effect, protože Země se točí.
V případě zaznamenané detekce nelze ani s jistotou určit, které vesmírné těleso to mohlo způsobit, když hmotou přeplněný vesmír je hodně dynamický.
Je to nereálný projekt, ale co všechno je snaha podniknout, aby relativita byla podpořena. Přitom zase k tomu stačí klasická gravitace, protože když těleso se pohybuje po kruhové dráze, tak jeho gravitační působení na okolí je jakoby pulsující, což připomíná vlny.