Musím uznať, že to ako podávate vo videách všetky informácie, vyvoláva v človeku, už aj strašom (30 :D ), chuť znovu dostávať do seba nové informácie. Ďakujem za vašu tvorbu a prosím pokračujte! :-)
Úplne vidím jak by tohle mohli využít fyzikáři když budou chtít na začátku hodiny uvést tému sonického třesu. Nafouknou balónek, prasknou ho a zeptají se žáků jestli ví co to teď bylo. Zajímavost je na světě:D a žáci aspoň na chvíli zpozorněli :P
Byla to krásná doba.Dnešni doba je taky krásná,ale....utapím se v té nelidskosti.Tohle totiž technika do lidí nedostane.A úsměv nic nestojí.Ovšem musí být upřímný.Taky se říká,oko do duše.Tohle se v Opavě neučí.Milovala jsem tam parky a náměstí.Děkuji za váš pořád.
Paní Jamková, takový to teplý lidský pohlazení, to už nebejvá. Člověk se honí za těmi empétrojkami a dévédéčky a zapomíná na ten lidskej úsměv a upřímej pohled, kterej je schovanej za tím vším pokrokem.
@ proč? proč?Technika má sloužit lidem.Lidem v dobrých rukách.Je třeba od malá dětem ukázat, že člověče nezlob se je hra.V telefoně virtualni hra ho uzavře do nicoty.Musí se vrátit, oční i ústní kontakt k dětem.Jinak budou děti roboti..Prababičky už to nezachrání.My máme nač vzpomínat a technice se musíme učit.Když je vůle...jde to.Držím všech dvacet,aby měli i oni vzpomínky.Děkuji vám za odpověď.
A zapomněl jsem na TU-144. Ten taky nějakého toho platícího cestujícího povozil. Ne tak americký odpískaný projekt Boeing 2707, který měl být třímachový a tady soudruzi z USA trochu udělali chybu. Třímachový SR-71 byl sice krásný, rychlý a ikonický, ale špionážní stroj pro 2 ochotné nést riziko a dopravní letadlo pro 200 jsou nesrovnatelné.
ปีที่แล้ว +1
Chybí tam zmínka o desítkách dalších letounů. Záběr nevím odkud je, podle mě to je někde z youtube, kde to někdo natočil z okénka. Žádný letoun nebyl nikdy zkonstruován pro dopravu 200 pasažérů nadzvukovou rychlostí. Navíc si myslím, že TU-144 pasažérů moc nesvezl, protože během prvních 100 letů 2x spadl a lidé se tím báli létat. S rozšířením telekonferencí a internetu přestává dávat smysl cestovat takovou rychlostí pro více, než jednotky lidí na planetě, takže nadzvukové letouny pro více, než 20 osob ještě desítky let neuvidíme.
Dobrý den, super video 🙂 Viděli jsme start Falcon Heavy s dvěma raketami, které se vrátily na zem. Slyšeli jsme však 4 sonické třesky. Jak je tohle možné?
1 třesk způsobila raketa, která se vrátila na zvukovou rychlost, a druhý třesk bylo palivo, které přestalo unikat z trysek nadzvukovou rychlostí oproti okolí.
Obě dvě složky zvuku výstřelu jsou sonický třesk. U střely to je jasné. Výstřelové zplodiny na ustí taky překonávají rychlost zvuku (na principu zpomalení těchto plynů funguje tlumič)
Skvelé videá skutočne, humorne a jasne. super. Hodne som sa dozvedel. Ďakujem. ALE cítim občas nejaké obmedzenia. Ja sa ,,domnievam" toto: rýchlosť svetla je konečná, nie je to ale konečná rýchlosť. konečná rýchlosť nie je. vesmír nemá počiatok a koniec ani v čase ani v priestore, ani nemá konečný počet dimenzií. A tiež si myslím že je v ňom možné všetko. A čo je možné sa aj uskutoční(lo) (či ako dobré či zlé...). Skús sa pozrieť na 0 - nulu a nekonečno. majú hodne spoločného, a trebárs by si mohol o tom niečo natočiť.
11 หลายเดือนก่อน
Jak to je s rychlostí světla se dovíš v našem díle o rychlosti světla, myslím, že je to celkem jasné i pro laika, proč nelze rychlost světla překonat. Pokud ne, tak se klidně doptej.
Jednak v té výšce, kde přesáhl rychlost zvuku, je vzduch extrémně řídký, jednak je tam (díky nižší teplotě) rychlost zvuku nižší než na hladině moře, okolo 1000 km/h. Takže dvoumachový Concorde, který se k těm dvěma Machům propracoval až ve velké výšce, taky neletěl 2500 km/h, ale "jen" cca 2100 km/h. Holt není Mach jako Mach.
kto by povedal že na konci videa bude odkaz pre mňa :) ale aj tak tomu neverím...prečo?..to som písal minule...ale v skratke..je extrémne nepravdepodobné že sa medzi hviezdami nedá cestovať už len preto že tam sú... :) inak skvelé videá...všetky..
ปีที่แล้ว
Vašemu komentáři nerozumím, pane Ulicky, ale i tak jsem rád za vaši přízeň. Zkuste to napsat ještě jinými slovy, třeba jsme se jen nepotkali.
Takže když člověk slyší svůj hlas třeba z pásku nebo z nahrávky, zdá se mu jiný, defakto vyšší, kvůli tomu, že když člověk poslouchá sám sebe, tak se zvuk přenáší "po kosti" do ucha a ne vzduchem?
no pojem 20-20kHz je hodně ohranný parametr.... Ve skutečnosti, kdo slyší 20kHz je vážně jedinečně obdařený člověk , protože naprosto reálný strop je někde kolem 16kHz. Já ve svých 36letech slyším s bídou 13,5-14Khz. S nízkou frekvencí se to má tak, že tu už člověk cítí fyzicky, - člověk je víc cítí než slyší ušním nervem (to podstatné je ale to, že ji vnímá). tudíž se dá říct, že vnímáme i pod 20Hz, třeba i 10Hz, a je to spektakulární zážitek, když má člověk si s takovým kusem HW chvilku hrát :-P . Taky upřímně, Mezi sluchátky téměř neexistuje model, který by je dokázal nějak rozumně reprodukovat a už vůbec ne ve standardu hifi do +- 3db)
ปีที่แล้ว +2
Pravda... Ale vlastně každý rozsah je trošku vycucaný z prstu, tak jsme dali alespoň takový, který se snadno pamatuje.
@ Samozřejmě, nechci aby to vyznělo , jakože je to hloupost, termín 20-20kHz je obecně přijímaný rozsah. Jen mě prostě zajímá na základě jakého vzorku lidí se takový údaj zjistil, a také na jakých lidech :-) Přítelkyně je zrovna lékařka na ORL, obor audiometrie je součástí její práce a obecně kdokoliv kdo uslyší nad 16kHz už považuje za vzácnost, ale je kouzelné, že existují i jedinci, kteří mají citlivost i 25kHz - rekord je snad 28kHz, to jsou ale vyjímeční jedinci , jeden z milionu :-) A tak trošku chudáci, protože abych slyšel kdejaký pípák na hmyz a divokou zvěř, to bych byl vážně neštastný :-D Takový člověk už opravdu může slyšet i část zvuků z netopýřího spektra :-) Jeden "nějaký" druh má nejnžší tóny kolem 20kHz :-) Jen pro zajímavost - dříve jsem jednomu pánovi nevěřil, ale ono to opravdu reálné je :-)
Domníval jsem se, že zvuk se šíří rychlejí v plynu s větší hustotou, tudíž chladnějším.
ปีที่แล้ว +2
Záleží na mnoha různých faktorech. Ale čím je chladnější plyn, tak se z principu musí zvuk šířit pomaleji, protože samotné molekuly mají menší kinetickou energii kterou do sebe navzájem narážejí. Rozdíl ale není v běžných atmosférických podmínkách snadno vnímatelný.
Až na to, že sonický třesk se šíří všemi směry, takže vaše hypotéza je celkem chybná. Třesk způsobuje roztržení molekul vzduchu nebo jiného plynu či kapaliny ( kavitace).Ta cenzura nepochlebujících odpovědí je ubohá.To není žádný argumentační faul, ale vaše ješitnost bez argumentů. U biče není kde vlnu skládat a přesto zde třesk vzniká. Jde o pouhé překročení maximální rychlosti pohybu molekul, jejich roztržení od sebe a následné splasknutí této vakuové bubliny v běžném atmosférickém tlaku. U letadla na začátku videa vidíte kužel vodní páry, kde vzniká vakuum a doslova vařící se v něm voda z nasyceného vzduchu vodními parami. Tento vakuový kužel je následně stlačen atmosférou a tím vzniká třesk.
To není žádný argumentační faul, ale vaše ješitnost bez argumentů. U biče není kde vlnu skládat a přesto zde třesk vzniká. Jde o pouhé překročení maximální rychlosti pohybu molekul, jejich roztržení od sebe a následné splasknutí této vakuové bubliny v běžném atmosférickém tlaku. U letadla na začátku videa vidíte kužel vodní páry, kde vzniká vakuum a doslova vařící se v něm voda z nasyceného vzduchu vodními parami. Tento vakuový kužel je následně stlačen atmosférou a tím vzniká třesk.
4 หลายเดือนก่อน
Je tam příliš málo energie, aby to roztrhlo molekuly jako O2, H2O, CO2 nebo N2. Takže rozhodně nemůže být řeč o nějakém trhání molekul. Makromolekuly by to asi roztrhalo, ale o tom se nebavíme. A vakuum je něco jiného, než si myslíte. V okolí nadzvukového letounu rozhodně nevzniká nic, co by se byť jen blížilo vakuu.
Já vím „nic těžšího než vzduch nemůže létat“. Prosím nastudujte si něco o létání a o historii překročení rychlosti zvuku. Nepsal jsem nic o trhání atomů, ale o trhání molekul od sebe. Vzduch drží pohromadě atmosférickým tlakem 1kg/cm2. Když tuto sílu překonáte stržením molekul, letadlem či bičem, vzniká vakům. Další molekula vzduchu nemá dostatečnou rychlost prázdné místo nahradit. Při vyrovnání těchto tlaků vzniká třesk. Jestli je sonický to záleží na tom, jak tomu říkáte, ale akustický je určitě. Samo letadlo drží ve vzduchu rozdílem tlaků na spodní a vrchní stranu křídla. Na vrchní straně křídla vzniká vakům, respektive podtlak, které letadlo drží ve vzduchu. Ten kužel par, který vidíte u letadla v dostatečně vlhkém vzduchu je vařící se voda ve vakuu a je vidět pouze při teplotě nad 28 stupňů Celsia. Co se týče energie, tak dalo lidstvu dost velkou práci tuto bariéru překonat zejména výkonnějšími motory a správnou aerodynamikou křídla a trupu. Tato rázová vlna vakua trhala nejen křídla, ale i trup letadel než jsme přišli na to, co to způsobuje.
Vyprávíte tak, že se snad začnu znovu učit. Fyzika je super a věřím že díky vám zaujme i mladé. Dobrá práce.
Musím uznať, že to ako podávate vo videách všetky informácie, vyvoláva v človeku, už aj strašom (30 :D ), chuť znovu dostávať do seba nové informácie. Ďakujem za vašu tvorbu a prosím pokračujte! :-)
Jen do toho.
Reference na Pár Pařmenů? Mazec! A video je též skvělé 🙂
Sice nevím o co jde, ale zeptám se střihače.
@Saruman a helium vo videu. Predabovaný Pán prsteňov.
0:50 Zitra 18.2. bude mit pan Mach 185 vyroci 🎉 1:16
Úplne vidím jak by tohle mohli využít fyzikáři když budou chtít na začátku hodiny uvést tému sonického třesu.
Nafouknou balónek, prasknou ho a zeptají se žáků jestli ví co to teď bylo. Zajímavost je na světě:D a žáci aspoň na chvíli zpozorněli :P
Byla to krásná doba.Dnešni doba je taky krásná,ale....utapím se v té nelidskosti.Tohle totiž technika do lidí nedostane.A úsměv nic nestojí.Ovšem musí být upřímný.Taky se říká,oko do duše.Tohle se v Opavě neučí.Milovala jsem tam parky a náměstí.Děkuji za váš pořád.
V Opavě se učí fyzika!
já mám zase rád noční Opavu ale když byla korona svítilo více lamp než dnes když svítí každá druhá v ulicích
@@vojtikza10pul59 O lampách je jiné video.
Paní Jamková, takový to teplý lidský pohlazení, to už nebejvá. Člověk se honí za těmi empétrojkami a dévédéčky a zapomíná na ten lidskej úsměv a upřímej pohled, kterej je schovanej za tím vším pokrokem.
@ proč? proč?Technika má sloužit lidem.Lidem v dobrých rukách.Je třeba od malá dětem ukázat, že člověče nezlob se je hra.V telefoně virtualni hra ho uzavře do nicoty.Musí se vrátit, oční i ústní kontakt k dětem.Jinak budou děti roboti..Prababičky už to nezachrání.My máme nač vzpomínat a technice se musíme učit.Když je vůle...jde to.Držím všech dvacet,aby měli i oni vzpomínky.Děkuji vám za odpověď.
Cením pár pařmenů 😂😂😂
Jinak video naprosto skvělé a vše je perfektně vysvětlené
Já cením zuby. Ale děkuji.
@ ach ta krásná čeština 😄😄
To není jen český výraz. I v angličtině se používá "Price teeth"
By jste mohli udělat nějaké shorts z těch nejlepších částí. :)
To jako myslíš tu hrůzu videa postavenána výšku, kde to nejde ani posunout?
Pokud nenarušíme prostor, bude rychlost světla taková, jak ji známe. Souhlas.
Chybí tam zmínka o Concorde. Odkud je záběr křídla letadla na 7:22?
A zapomněl jsem na TU-144. Ten taky nějakého toho platícího cestujícího povozil. Ne tak americký odpískaný projekt Boeing 2707, který měl být třímachový a tady soudruzi z USA trochu udělali chybu. Třímachový SR-71 byl sice krásný, rychlý a ikonický, ale špionážní stroj pro 2 ochotné nést riziko a dopravní letadlo pro 200 jsou nesrovnatelné.
Chybí tam zmínka o desítkách dalších letounů. Záběr nevím odkud je, podle mě to je někde z youtube, kde to někdo natočil z okénka.
Žádný letoun nebyl nikdy zkonstruován pro dopravu 200 pasažérů nadzvukovou rychlostí. Navíc si myslím, že TU-144 pasažérů moc nesvezl, protože během prvních 100 letů 2x spadl a lidé se tím báli létat.
S rozšířením telekonferencí a internetu přestává dávat smysl cestovat takovou rychlostí pro více, než jednotky lidí na planetě, takže nadzvukové letouny pro více, než 20 osob ještě desítky let neuvidíme.
Dobrý den,
super video 🙂
Viděli jsme start Falcon Heavy s dvěma raketami, které se vrátily na zem. Slyšeli jsme však 4 sonické třesky. Jak je tohle možné?
1 třesk způsobila raketa, která se vrátila na zvukovou rychlost, a druhý třesk bylo palivo, které přestalo unikat z trysek nadzvukovou rychlostí oproti okolí.
@@honzakcz7531 Děkuji za vysvětlení :-)
Obě dvě složky zvuku výstřelu jsou sonický třesk. U střely to je jasné. Výstřelové zplodiny na ustí taky překonávají rychlost zvuku (na principu zpomalení těchto plynů funguje tlumič)
Taky potřebuješ pomalé (podzvukové) střelivo 😂
ppc si to vysvetlil bracho
Magie! :D
Magic😂
5:15 já chci vědět zajímavost 😭
Tu uvedeme v našem pořadu "radši nevědět"
Helium helium.. Slišels už o heliocentrické soustavě. :D
Zatmění zatmění
šmajdalfe, už jsi někdy viděl Teletubies? :DD
…alespoň jeden nádech!
Skvelé videá skutočne, humorne a jasne. super. Hodne som sa dozvedel. Ďakujem. ALE cítim občas nejaké obmedzenia. Ja sa ,,domnievam" toto: rýchlosť svetla je konečná, nie je to ale konečná rýchlosť. konečná rýchlosť nie je. vesmír nemá počiatok a koniec ani v čase ani v priestore, ani nemá konečný počet dimenzií. A tiež si myslím že je v ňom možné všetko. A čo je možné sa aj uskutoční(lo) (či ako dobré či zlé...). Skús sa pozrieť na 0 - nulu a nekonečno. majú hodne spoločného, a trebárs by si mohol o tom niečo natočiť.
Jak to je s rychlostí světla se dovíš v našem díle o rychlosti světla, myslím, že je to celkem jasné i pro laika, proč nelze rychlost světla překonat. Pokud ne, tak se klidně doptej.
Je pravda, že sonický třesk vzniká při odlepení izolepy? Někde jsem to slyšel a nemůžu dohledat.
Rozumím tomu správně, že zvuk, který vydá balonek, který propíchnu, je onen sonický třesk? Nebo tu ránu dělá něco jiného?
Je to možné, že to tak je. Ale záleží na konkrétním materiálu a plynu.
Alespoň vým něco nového :D (dalšího)
Tak ještě dopilovat gramatiku a bude to super 👏
👍👍👍
Mňa by teda zaujímalo, ako to bol9 vyriešené pri zoskoku Félix, keď padal nadzvukovou rýchlosťou...nie je to niekde zachytené?
Jednak v té výšce, kde přesáhl rychlost zvuku, je vzduch extrémně řídký, jednak je tam (díky nižší teplotě) rychlost zvuku nižší než na hladině moře, okolo 1000 km/h. Takže dvoumachový Concorde, který se k těm dvěma Machům propracoval až ve velké výšce, taky neletěl 2500 km/h, ale "jen" cca 2100 km/h. Holt není Mach jako Mach.
kto by povedal že na konci videa bude odkaz pre mňa :) ale aj tak tomu neverím...prečo?..to som písal minule...ale v skratke..je extrémne nepravdepodobné že sa medzi hviezdami nedá cestovať už len preto že tam sú... :) inak skvelé videá...všetky..
Vašemu komentáři nerozumím, pane Ulicky, ale i tak jsem rád za vaši přízeň. Zkuste to napsat ještě jinými slovy, třeba jsme se jen nepotkali.
@ krátka pameť je prekliatim mnohých z nás..a to že sa dá cestovať rýchlejšie ako svetlo sme si už pedsa dokázali..pán profesor :D
Takže když člověk slyší svůj hlas třeba z pásku nebo z nahrávky, zdá se mu jiný, defakto vyšší, kvůli tomu, že když člověk poslouchá sám sebe, tak se zvuk přenáší "po kosti" do ucha a ne vzduchem?
ano
Tam může hrát roli tolik různých faktorů, (včetně vadného motorku v přehrávači), že si netroufnu odpovědět.
To svět vážně zapomněl na Concord? Ten dosahoval dvojnásobnou rychlost zvuku..
Kde se dají koupit lupeny?
Jo, před 20lety.. pokud bys na to měl cca. Čtvrt mega.
Tak v tom případě jsme na něj nezapomněli, jen jsme jej nezmínili asi tak, jako dalších 99% jiných nadzvukových letadel.
Proč máte tak velké uši ? :-)
Jdeme s módou.
@ Abych te lepe slysela :-))
no pojem 20-20kHz je hodně ohranný parametr.... Ve skutečnosti, kdo slyší 20kHz je vážně jedinečně obdařený člověk , protože naprosto reálný strop je někde kolem 16kHz. Já ve svých 36letech slyším s bídou 13,5-14Khz.
S nízkou frekvencí se to má tak, že tu už člověk cítí fyzicky, - člověk je víc cítí než slyší ušním nervem (to podstatné je ale to, že ji vnímá). tudíž se dá říct, že vnímáme i pod 20Hz, třeba i 10Hz, a je to spektakulární zážitek, když má člověk si s takovým kusem HW chvilku hrát :-P . Taky upřímně, Mezi sluchátky téměř neexistuje model, který by je dokázal nějak rozumně reprodukovat a už vůbec ne ve standardu hifi do +- 3db)
Pravda... Ale vlastně každý rozsah je trošku vycucaný z prstu, tak jsme dali alespoň takový, který se snadno pamatuje.
@ Samozřejmě, nechci aby to vyznělo , jakože je to hloupost, termín 20-20kHz je obecně přijímaný rozsah.
Jen mě prostě zajímá na základě jakého vzorku lidí se takový údaj zjistil, a také na jakých lidech :-) Přítelkyně je zrovna lékařka na ORL, obor audiometrie je součástí její práce a obecně kdokoliv kdo uslyší nad 16kHz už považuje za vzácnost, ale je kouzelné, že existují i jedinci, kteří mají citlivost i 25kHz - rekord je snad 28kHz, to jsou ale vyjímeční jedinci , jeden z milionu :-) A tak trošku chudáci, protože abych slyšel kdejaký pípák na hmyz a divokou zvěř, to bych byl vážně neštastný :-D
Takový člověk už opravdu může slyšet i část zvuků z netopýřího spektra :-) Jeden "nějaký" druh má nejnžší tóny kolem 20kHz :-) Jen pro zajímavost - dříve jsem jednomu pánovi nevěřil, ale ono to opravdu reálné je :-)
Domníval jsem se, že zvuk se šíří rychlejí v plynu s větší hustotou, tudíž chladnějším.
Záleží na mnoha různých faktorech. Ale čím je chladnější plyn, tak se z principu musí zvuk šířit pomaleji, protože samotné molekuly mají menší kinetickou energii kterou do sebe navzájem narážejí. Rozdíl ale není v běžných atmosférických podmínkách snadno vnímatelný.
Za mě jeden ze škraloupů fyziky je bílá barva, schválně zkuste napsat co si o ní myslíte.
Je to myšleno v kontextu módy? Celkem nadčasová věc, ale snadno se zašpiní, takže to není moc praktické.
Až na to, že sonický třesk se šíří všemi směry, takže vaše hypotéza je celkem chybná. Třesk způsobuje roztržení molekul vzduchu nebo jiného plynu či kapaliny ( kavitace).Ta cenzura nepochlebujících odpovědí je ubohá.To není žádný argumentační faul, ale vaše ješitnost bez argumentů. U biče není kde vlnu skládat a přesto zde třesk vzniká. Jde o pouhé překročení maximální rychlosti pohybu molekul, jejich roztržení od sebe a následné splasknutí této vakuové bubliny v běžném atmosférickém tlaku. U letadla na začátku videa vidíte kužel vodní páry, kde vzniká vakuum a doslova vařící se v něm voda z nasyceného vzduchu vodními parami. Tento vakuový kužel je následně stlačen atmosférou a tím vzniká třesk.
Děkuji za pěkný příklad argumentačního faulu.
To není žádný argumentační faul, ale vaše ješitnost bez argumentů. U biče není kde vlnu skládat a přesto zde třesk vzniká. Jde o pouhé překročení maximální rychlosti pohybu molekul, jejich roztržení od sebe a následné splasknutí této vakuové bubliny v běžném atmosférickém tlaku. U letadla na začátku videa vidíte kužel vodní páry, kde vzniká vakuum a doslova vařící se v něm voda z nasyceného vzduchu vodními parami. Tento vakuový kužel je následně stlačen atmosférou a tím vzniká třesk.
Je tam příliš málo energie, aby to roztrhlo molekuly jako O2, H2O, CO2 nebo N2. Takže rozhodně nemůže být řeč o nějakém trhání molekul. Makromolekuly by to asi roztrhalo, ale o tom se nebavíme.
A vakuum je něco jiného, než si myslíte. V okolí nadzvukového letounu rozhodně nevzniká nic, co by se byť jen blížilo vakuu.
Já vím „nic těžšího než vzduch nemůže létat“. Prosím nastudujte si něco o létání a o historii překročení rychlosti zvuku.
Nepsal jsem nic o trhání atomů, ale o trhání molekul od sebe. Vzduch drží pohromadě atmosférickým tlakem 1kg/cm2. Když tuto sílu překonáte stržením molekul, letadlem či bičem, vzniká vakům. Další molekula vzduchu nemá dostatečnou rychlost prázdné místo nahradit. Při vyrovnání těchto tlaků vzniká třesk. Jestli je sonický to záleží na tom, jak tomu říkáte, ale akustický je určitě.
Samo letadlo drží ve vzduchu rozdílem tlaků na spodní a vrchní stranu křídla. Na vrchní straně křídla vzniká vakům, respektive podtlak, které letadlo drží ve vzduchu. Ten kužel par, který vidíte u letadla v dostatečně vlhkém vzduchu je vařící se voda ve vakuu a je vidět pouze při teplotě nad 28 stupňů Celsia.
Co se týče energie, tak dalo lidstvu dost velkou práci tuto bariéru překonat zejména výkonnějšími motory a správnou aerodynamikou křídla a trupu. Tato rázová vlna vakua trhala nejen křídla, ale i trup letadel než jsme přišli na to, co to způsobuje.
:)