Měli jsme plán toto video použít ve výuce. Byl jsem požádán, abych jej zhodnotil. Toto jsem odevzdal: 1. čas 0:18 - Protagonisté úhlovou bruskou „rozřezávají“ baterii. Až to žáci začnou zkoušet třeba jinými nástroji na jiných bateriích, dočkají se hoření či popálenin kyselinou 2. čas 0:32 - Baterie rozřezána, ale už se o ní nic podstatného nedozvíme, protože dále je pozornost věnována pouze bateriím s kapalným elektrolytem 3. čas 0:52 - Simulace Galvaniho pokusu s žabím stehýnkem je zcela zavádějící, protože obvod není uzavřen. Galvani totiž použil bimetal! 4. čas 1:36 - skutečnému principu fungování Voltova článku je věnováno přesně 10 sekund, během kterých není možné ani pořádně přečíst chemické vzorce. Během těchto 10 sekund je řečeno, co se děje, ale ne proč se to děje. 5. čas 1:52 - Nyní místo kyseliny máme sůl, ale už není sděleno, co se děje chemicky. 6. čas 2:35 - Testujeme, zda na větších elektrodách bude větší napětí. Současně se ale test odehrává v nádobě, která má cca 4x větší objem a je v ní cca 4x více elektrolytu (to je podstatné pro další bod) 7. čas 2:47 - Jde se testovat více elektrolytu. Přitom se to už stalo v předchozím pokusu, takže výsledek musí být jasný každému. Hlavně, že byl ale použit nafukovací bazén … 8. čas 4:17 - Po informaci o „elektrochemické řadě kovů“, která je zobrazena v dolní části videa, se autoři vrací k monočlánku, který na počátku rozřezali a sdělují žákům: „V naší baterce, té co známe, je uhlík, zinek a uvnitř je směs burelu a salmiaku“. Zinek ve zobrazené elektrochemické řadě kovů je, a to je vše. Z uhlíku budou žáci zmateni, popř. si budou klást otázku, kde je druhý kov nebo jestli tedy uhlík nakonec nepatří mezi kovy. Salmiak a katalyzátor burel je kapitola sama pro sebe. Nezazní slovo katalyzátor, natož aby bylo vysvětlen jeho význam v chemii, a navíc je použit jeho starý název. 9. čas 4:51 - Nebudu ani komentovat, že se náhle objevilo sériové zapojení baterií, aniž by bylo aspoň řečeno, že se napětí sčítá. Vezmu jen pasáž: „Naše baterka dává dobré napětí, ale špatný proud. Kdybychom to spočítali správně a pořádně, tak by nám vyšlo, že takových baterek bysme potřebovali 200“. Takže 200 x 0,7V = 140 V. To si žáci na kalkulačce snadno spočítají a budou se divit. Samozřejmě, protože bez znalosti problematiky vnitřního odporu zdroje, nemají šanci cokoliv pochopit.
Hezká videa, jen je škoda, že nejsou jakoby úplná. Třeba tady předvádíte kudy cesta za vyšším napětím nevede, ale o sériovém zapojení, kudy cesta vede, se nezmíníte. Jen ho jakoby mimochodem použijete. Pro děti je to škoda.
myslíte to dobře ale je to tak hloupě a nedokonale vysvětleno,samozřejmě na velikosti a tloušce desek zavísí co se proudu týče,vnitřní odpor? druhy elektrolytu atd,ja teda dělal doma daleko menší články měd/hliník,měd železo ,se solí,s octem s kyselinou a dostával jsem daleko větší hodnoty,dale taky vzdálenost desek od sebe a jejich kricí materiál,stačí vzít hliníkový obal on energi drinku nastrihat z neho plišky obdelnikový tvar a vytvorit z nich válce a dovnitř vatu a uprostřed tlustej měděnej drát a dát do elektrolytu nebo jen napustit vatu,,čím větší plocha tím menší vnitřní odpor a vetší proud ,taky proč jste vůbec nezmínili korozi kovů a to olovo které je unikátní a odolává dlouze korozi,proč slyším starší ročníky mluvit o tom že z dob komunistů jim fungují některé druhy olověných baterií do ted,proč taky nezminujete že recyklace olovených baterií je levná a ta firma bere znovu materiál na výrobu nových tím že to rozdrtí v kapalině a plast plave na hladine a kovy padaj na dno ,ten kov pak zahřejou a slejou dohromady a dělaj new baterie,vyrobní cena baterie olověné je levná sranda ale za kolik se prodávaj cenově je hrůza a spousty dalších faktorů,suché,gelové typy,ruzne druhy vlozky mezi elektrodami,sklolaminát,ruzne minerální vaty jakoby,porovitá pryž atd atd,seriové a paralelní zapojí ty firmy na vyrobu baterií si vymyšlej bláboly co vše dělaj ale přitom všeci tenčí materiály a desky elektrod,takže kyselina olovu sice neublíží ale stačí větší proudy trošičku jiná malipulace než v papírech a ty desky odpálíš nebo tak posílíš tu kyselinu že to i tak vyžere,přitom by se baterie daly dělat rozebiratelné aspon v servisu ,typos by vymenil jen vyžrané elektrody v jednotlivých blocích ,znovu ji naformátoval a ty baterie by vydržely 5x víc,jenže ne radši je zadarmo dostanou vyrobci jakože reciklace roztaví a prodávaj new baterie za ranec,vítej v cz,hnus velebnosti.....
Měli jsme plán toto video použít ve výuce. Byl jsem požádán, abych jej zhodnotil. Toto jsem odevzdal:
1. čas 0:18 - Protagonisté úhlovou bruskou „rozřezávají“ baterii. Až to žáci začnou zkoušet třeba jinými nástroji na jiných bateriích, dočkají se hoření či popálenin kyselinou
2. čas 0:32 - Baterie rozřezána, ale už se o ní nic podstatného nedozvíme, protože dále je pozornost věnována pouze bateriím s kapalným elektrolytem
3. čas 0:52 - Simulace Galvaniho pokusu s žabím stehýnkem je zcela zavádějící, protože obvod není uzavřen. Galvani totiž použil bimetal!
4. čas 1:36 - skutečnému principu fungování Voltova článku je věnováno přesně 10 sekund, během kterých není možné ani pořádně přečíst chemické vzorce. Během těchto 10 sekund je řečeno, co se děje, ale ne proč se to děje.
5. čas 1:52 - Nyní místo kyseliny máme sůl, ale už není sděleno, co se děje chemicky.
6. čas 2:35 - Testujeme, zda na větších elektrodách bude větší napětí. Současně se ale test odehrává v nádobě, která má cca 4x větší objem a je v ní cca 4x více elektrolytu (to je podstatné pro další bod)
7. čas 2:47 - Jde se testovat více elektrolytu. Přitom se to už stalo v předchozím pokusu, takže výsledek musí být jasný každému. Hlavně, že byl ale použit nafukovací bazén …
8. čas 4:17 - Po informaci o „elektrochemické řadě kovů“, která je zobrazena v dolní části videa, se autoři vrací k monočlánku, který na počátku rozřezali a sdělují žákům: „V naší baterce, té co známe, je uhlík, zinek a uvnitř je směs burelu a salmiaku“. Zinek ve zobrazené elektrochemické řadě kovů je, a to je vše. Z uhlíku budou žáci zmateni, popř. si budou klást otázku, kde je druhý kov nebo jestli tedy uhlík nakonec nepatří mezi kovy. Salmiak a katalyzátor burel je kapitola sama pro sebe. Nezazní slovo katalyzátor, natož aby bylo vysvětlen jeho význam v chemii, a navíc je použit jeho starý název.
9. čas 4:51 - Nebudu ani komentovat, že se náhle objevilo sériové zapojení baterií, aniž by bylo aspoň řečeno, že se napětí sčítá. Vezmu jen pasáž: „Naše baterka dává dobré napětí, ale špatný proud. Kdybychom to spočítali správně a pořádně, tak by nám vyšlo, že takových baterek bysme potřebovali 200“. Takže 200 x 0,7V = 140 V. To si žáci na kalkulačce snadno spočítají a budou se divit. Samozřejmě, protože bez znalosti problematiky vnitřního odporu zdroje, nemají šanci cokoliv pochopit.
Super video len tak ďalej.
Nahodou jsem narazil na vase videa a je to moc pěkné.
A vase vědkyně Bara na tu je radost pohledět. Tak chytra a přitom tak prirozeně krasna...:)
simp
@@Trospy trospy co tady delas lol
Ste skveli a mne ako studentke velmi pomahate svojimi videami Dakujem
Hezká videa, jen je škoda, že nejsou jakoby úplná. Třeba tady předvádíte kudy cesta za vyšším napětím nevede, ale o sériovém zapojení, kudy cesta vede, se nezmíníte. Jen ho jakoby mimochodem použijete. Pro děti je to škoda.
Proč je baterka z hliníku a mědi horší, jak baterka ze zinku a mědi, když by podle elektrochemické řady má být lepší ???
5:17 ta baterka v rohu je plná, tak proč to tam bliká?
+Tygr Asijsky Dostal jste nás! :)
+Milujeme vědu :D Bude ze mě profesionální odhalovač chyb...
hezky
hezké
Proč to měříte v rozsahu 200 voltů když ta vaše baterie dává pouze něco okolo voltu.
myslíte to dobře ale je to tak hloupě a nedokonale vysvětleno,samozřejmě na velikosti a tloušce desek zavísí co se proudu týče,vnitřní odpor? druhy elektrolytu atd,ja teda dělal doma daleko menší články měd/hliník,měd železo ,se solí,s octem s kyselinou a dostával jsem daleko větší hodnoty,dale taky vzdálenost desek od sebe a jejich kricí materiál,stačí vzít hliníkový obal on energi drinku nastrihat z neho plišky obdelnikový tvar a vytvorit z nich válce a dovnitř vatu a uprostřed tlustej měděnej drát a dát do elektrolytu nebo jen napustit vatu,,čím větší plocha tím menší vnitřní odpor a vetší proud ,taky proč jste vůbec nezmínili korozi kovů a to olovo které je unikátní a odolává dlouze korozi,proč slyším starší ročníky mluvit o tom že z dob komunistů jim fungují některé druhy olověných baterií do ted,proč taky nezminujete že recyklace olovených baterií je levná a ta firma bere znovu materiál na výrobu nových tím že to rozdrtí v kapalině a plast plave na hladine a kovy padaj na dno ,ten kov pak zahřejou a slejou dohromady a dělaj new baterie,vyrobní cena baterie olověné je levná sranda ale za kolik se prodávaj cenově je hrůza a spousty dalších faktorů,suché,gelové typy,ruzne druhy vlozky mezi elektrodami,sklolaminát,ruzne minerální vaty jakoby,porovitá pryž atd atd,seriové a paralelní zapojí ty firmy na vyrobu baterií si vymyšlej bláboly co vše dělaj ale přitom všeci tenčí materiály a desky elektrod,takže kyselina olovu sice neublíží ale stačí větší proudy trošičku jiná malipulace než v papírech a ty desky odpálíš nebo tak posílíš tu kyselinu že to i tak vyžere,přitom by se baterie daly dělat rozebiratelné aspon v servisu ,typos by vymenil jen vyžrané elektrody v jednotlivých blocích ,znovu ji naformátoval a ty baterie by vydržely 5x víc,jenže ne radši je zadarmo dostanou vyrobci jakože reciklace roztaví a prodávaj new baterie za ranec,vítej v cz,hnus velebnosti.....
větší proud lze získat paralelním zapojeni baterek
BLBOST
jo e to blbost😀😀😀