Vážení diváci. Pokud vás napadá nějaká otázka, kterou jste nestihli při přednášce položit, můžete tak učinit zde. Pan přednášející diskuzi sleduje a přislíbil, že se bude snažit případné otázky odpovědět. Ovšem pod podmínkou, že budou 1. slušné a 2. k tématu. A pokud je to možné, máte-li nějakou otázku, pak pro větší přehlednost prosím začněte váš příspěvek slovy Dotaz nebo Otázka. Děkujeme.
Skvelá prednáška pán Šamárek , ako vždy veľmi chválim aj prednes akým to robíte. Chcem sa spýtať či by ste chceli v budúcnosti spraviť prednášku aj na sovietske raketoplány . O Burane som nič moc nevidel + by mohlo byť zaujímavé ich detajlnejšie porovnanie s tými americkými + tie zákulisné pikošky čo k tomu vždy máte. Super, ďakujem fanúšik zo Slovenska
@@vaitriplesevento by bylo vazne skvělé - co jsem cetl tak přistání a celkove let Buranu na přístroje a přistání na auto bylo prý něco jedinečného o včetně toho jak se Sověti dostali přes špionáž ke spaceshuttle od US - jestli je to tedy pravda :) díky, H.
přistání jsem viděl živě v rakouské tv - a byl to velký výdech, že je vše OK - v ČSSR se o letu informovalo minimálně - podrobnější články jen v Mladé frontě - stejně si myslím, že ta desynchronizace počítače byl jen takový ušácký fígl, aby datum 12.4. dostalo nový rozměr ;)
Úvod dobrý 5 chýb AI nemá skúsenosti, teda skils. Super, úvod. Ja vidím prvú otázku z 5 chýb, ide o prvotný návrh v rámci konštrukčného projektu raketoplánu, alebo o už projekt pre výrobu ? 😂😂😂😂😂😂
Doufám, že je tento seznam úplný, některé záložní plochy sloužily jen do katastrofy Challengeru, každopádně za éru shuttlů byly mimo území USA určeny pro abort nebo nouzové přistání tyto záložní dráhy: Bermuda, Azory, Zaragoza (Esp), Morón (Esp), Rota (Esp), Istres (Fra), Diego Garcia, Kolín-Bonn (Ger), Ben Guerir AB (Mar), Casablanca (Mar), Banjul (Gam), Dakar (Sen), Kano (Nig), Cape Verde, Gran Canaria.
@@vaitripleseven dakujem uf uz len daka zakladna udrzba musela byt narocna nidy som si nemysle ze ich je az tolko. Ale ako ste hovoryli raketoplan pristaval ako tehla
@@Mikulasbiro Rádo se stalo. Otázka je, co by následovalo poté, co by orbiter skutečně na některém z těch záložních letišť přistál. Logisticky by to byla naprostá noční můra...
@@Mikulasbiro Rozhodně nebylo. S tím SCA (Shuttle Carrier Aircraft) vždycky letěl ještě minimálně jeden C-141 Starlifter, který sondoval počasí. Navíc Jumbo s orbiterem na zádech mělo poměrně malý dolet, takže by se to muselo řešit systémem krátkých přeskoků, výhradně za dobrého počasí. Ace Beall, který SCA létal, má za to, že by to bylo nejspíš na několik měsíců.
Rád bych položil otázku zdali byla správná cesta dokončit projet raketoplánu? Prijde mi, že to bylo příliš velké sousto pro Nasa. Menší koncept vztlakoveho tělesa jako mohl být např. HERMES nebo plánovaný dreamchaser by mohl pomoct nasbírat zkušenosti a případně možnost přehodnocení konceptu.
Podle mého názoru byl raketoplán v dané situaci pro Američany nevyhnutelný - chtěli velkou stanici a velký znovupoužitelný transportní stroj. A jak jsem během přednášky říkal, velké slovo při designu mělo USAF, taže nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Navíc na zkoušení konceptu pomocí menších těles asi nebylo dost finančních prostředků.
Neodstrániteľná koncepčná chyba ukončila éru najväčšieho zabijáka astronautov v histórii. Nesplnil hlavnú úlohu, ktorou bolo zníženie nákladov na vynesenie nákladu na nízku obežnú dráhu.
Asi také víš, že raketoplán přepravil cca 850 astronautů na stanici, či ze stanice a k samostatným misím. Dvě nehody byly v podstatě způsobeny šlendriánem a rutinou, která vedla k podcenění. Raketoplán byl až příliš zbytečně složitý, tedy i drahý a tímto se nevyplatil.
@@DL-kc8fc To na množstve zabitých astronautoch a nútenom ukončení používania nič nemení. Šlendrián bola neopraviteľná koncepcia s družicovým stupňom na boku v kombinácii s kyslíko - vodíkovými motormi. Inak by lietal doteraz.
Tak pokud se mi během toho dvouhodinového povídání povedlo "zašumlat" jen jedno slovo, není to úplně špatný výkon. Jinak slide na projekční ploše napoví. ;-)
@@milanturcak8198 Byl. Byl to první let raketoplánů, první let ve své kategorii. A astronauté při něm podstoupili velké riziko srovnatelné s rizikem při letu Vostoku 1 možná ještě větší, protože raketoplán neměl záchranné systémy.
Vážení diváci. Pokud vás napadá nějaká otázka, kterou jste nestihli při přednášce položit, můžete tak učinit zde. Pan přednášející diskuzi sleduje a přislíbil, že se bude snažit případné otázky odpovědět. Ovšem pod podmínkou, že budou 1. slušné a 2. k tématu. A pokud je to možné, máte-li nějakou otázku, pak pro větší přehlednost prosím začněte váš příspěvek slovy Dotaz nebo Otázka. Děkujeme.
¹¹❤. 36:53
Kéž by všichni učitelé uměli takhle přednášet...
Díky! :)
Děkuji, tohle mě moc potěšilo!
Pekná prednáška , veľká vďaka.
Děkuji, jsem rád, že se Vám líbila! ;-)
To přistání je fakt brutální.
Parádní přednáška, velice kvalitní přednes.
Parádna prednáška. Ďakujem pekne
Rádo se stalo! ;-)
Skvelá prednáška pán Šamárek , ako vždy veľmi chválim aj prednes akým to robíte. Chcem sa spýtať či by ste chceli v budúcnosti spraviť prednášku aj na sovietske raketoplány . O Burane som nič moc nevidel + by mohlo byť zaujímavé ich detajlnejšie porovnanie s tými americkými + tie zákulisné pikošky čo k tomu vždy máte. Super, ďakujem fanúšik zo Slovenska
Zdravím na Slovensko a děkuji! Ohledně Buranu - to vůbec není špatný nápad. Promyslím to a určitě to někdy zkusím spáchat. Díky za nápad! ;-)
@@vaitriplesevento by bylo vazne skvělé - co jsem cetl tak přistání a celkove let Buranu na přístroje a přistání na auto bylo prý něco jedinečného o včetně toho jak se Sověti dostali přes špionáž ke spaceshuttle od US - jestli je to tedy pravda :) díky, H.
velmi, tohlee stalo urcite slyšet naživo
přistání jsem viděl živě v rakouské tv - a byl to velký výdech, že je vše OK - v ČSSR se o letu informovalo minimálně - podrobnější články jen v Mladé frontě - stejně si myslím, že ta desynchronizace počítače byl jen takový ušácký fígl, aby datum 12.4. dostalo nový rozměr ;)
Zásadově si hlídám, abych neměl prakticky žádné předplatné. Výjimku mají jen BlackBerry Messenger a Pátečníci. Díky! 😊
U nás máte navíc tu výhodu, že odběr je zcela zdarma. 😊
Pecka...
Mě by zajímalo, kdy vyjde opět nějaká kniha od pana Šamárka. Díky moc.
Zatím ne. Do budoucna to nevylučuji, ale v tomto okamžiku se ic nechystá.
@@vaitripleseven Můžeme vydat knižně Tvoje přednášky 😀
Start 9:37 / 18:36
skvele
Díky!
Úvod dobrý 5 chýb AI nemá skúsenosti, teda skils. Super, úvod. Ja vidím prvú otázku z 5 chýb, ide o prvotný návrh v rámci konštrukčného projektu raketoplánu, alebo o už projekt pre výrobu ? 😂😂😂😂😂😂
Mna by zaujmalo kolko mal raketoplan zaloznych letisk. Viem o severe Talianska a Gambii aspon tak nam to bolo reprezentovane a este niekde okrem USA?
Doufám, že je tento seznam úplný, některé záložní plochy sloužily jen do katastrofy Challengeru, každopádně za éru shuttlů byly mimo území USA určeny pro abort nebo nouzové přistání tyto záložní dráhy:
Bermuda, Azory, Zaragoza (Esp), Morón (Esp), Rota (Esp), Istres (Fra), Diego Garcia, Kolín-Bonn (Ger), Ben Guerir AB (Mar), Casablanca (Mar), Banjul (Gam), Dakar (Sen), Kano (Nig), Cape Verde, Gran Canaria.
@@vaitripleseven dakujem uf uz len daka zakladna udrzba musela byt narocna nidy som si nemysle ze ich je az tolko. Ale ako ste hovoryli raketoplan pristaval ako tehla
@@Mikulasbiro Rádo se stalo. Otázka je, co by následovalo poté, co by orbiter skutečně na některém z těch záložních letišť přistál. Logisticky by to byla naprostá noční můra...
@@vaitripleseven no ja som si myslel ze ho proste nalozia na lietadlo a hop do USA ale asi by to nebolo take lahke
@@Mikulasbiro Rozhodně nebylo. S tím SCA (Shuttle Carrier Aircraft) vždycky letěl ještě minimálně jeden C-141 Starlifter, který sondoval počasí. Navíc Jumbo s orbiterem na zádech mělo poměrně malý dolet, takže by se to muselo řešit systémem krátkých přeskoků, výhradně za dobrého počasí. Ace Beall, který SCA létal, má za to, že by to bylo nejspíš na několik měsíců.
Rád bych položil otázku zdali byla správná cesta dokončit projet raketoplánu? Prijde mi, že to bylo příliš velké sousto pro Nasa. Menší koncept vztlakoveho tělesa jako mohl být např. HERMES nebo plánovaný dreamchaser by mohl pomoct nasbírat zkušenosti a případně možnost přehodnocení konceptu.
Podle mého názoru byl raketoplán v dané situaci pro Američany nevyhnutelný - chtěli velkou stanici a velký znovupoužitelný transportní stroj. A jak jsem během přednášky říkal, velké slovo při designu mělo USAF, taže nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Navíc na zkoušení konceptu pomocí menších těles asi nebylo dost finančních prostředků.
Neodstrániteľná koncepčná chyba ukončila éru najväčšieho zabijáka astronautov v histórii. Nesplnil hlavnú úlohu, ktorou bolo zníženie nákladov na vynesenie nákladu na nízku obežnú dráhu.
Asi také víš, že raketoplán přepravil cca 850 astronautů na stanici, či ze stanice a k samostatným misím. Dvě nehody byly v podstatě způsobeny šlendriánem a rutinou, která vedla k podcenění. Raketoplán byl až příliš zbytečně složitý, tedy i drahý a tímto se nevyplatil.
@@DL-kc8fc To na množstve zabitých astronautoch a nútenom ukončení používania nič nemení. Šlendrián bola neopraviteľná koncepcia s družicovým stupňom na boku v kombinácii s kyslíko - vodíkovými motormi. Inak by lietal doteraz.
28´m40´´s ......v roce 1571 ......???
Tak pokud se mi během toho dvouhodinového povídání povedlo "zašumlat" jen jedno slovo, není to úplně špatný výkon. Jinak slide na projekční ploše napoví. ;-)
Najodvážnejší bol prvý let a je jedno ako.
A tento byl první 😊
@@vitezslavskorpik746 ?
@@milanturcak8198 Byl to let, který patří do kategorie prvních. Co vám je na tom nejasného?
@@vitezslavskorpik746 Ale nebol prvý.
@@milanturcak8198 Byl. Byl to první let raketoplánů, první let ve své kategorii. A astronauté při něm podstoupili velké riziko srovnatelné s rizikem při letu Vostoku 1 možná ještě větší, protože raketoplán neměl záchranné systémy.