Milan Halousek - Columbia STS-107 - Cesta bez návratu (Pátečníci 2.2.2018)

แชร์
ฝัง
  • เผยแพร่เมื่อ 27 ม.ค. 2025

ความคิดเห็น • 31

  • @Hardcore11411
    @Hardcore11411 3 ปีที่แล้ว +4

    Super přednáška! Díky za to.

  • @olafcatten
    @olafcatten 4 ปีที่แล้ว +7

    Tak vidím, že po panu Přibylovi si budu hlídat i pana Halouska. :-) Pěkná přednáška.

    • @JdjdHdjd-in6kh
      @JdjdHdjd-in6kh 10 หลายเดือนก่อน

      Hledejte i Tomáše Petraska, nebudete litovat

  • @Slaamic
    @Slaamic 5 หลายเดือนก่อน +1

    A proč ty stroje nesestupují po dráze s mírnějším sklonem? Sice déle, ale s nižším tepelným zatížením??

    • @petrk6186
      @petrk6186 5 หลายเดือนก่อน +3

      Napadlo vás třeba zkusit dát na jednu sekundu prst do vařící vody, a pak třeba na 10 minut do sedmdesáti stupňové? Tak to druhé rozhodně nezkoušejte, jestli vám ten prst nepřekáží.

  • @petrkoupil6581
    @petrkoupil6581 10 หลายเดือนก่อน +1

    U Kaplana Chavla po nějaké době vyhodnotili,že to byla softwarová chyba a ona za ti nemohla...proto letěla znovu

  • @robertsedlak9391
    @robertsedlak9391 5 หลายเดือนก่อน

    Panečku, kosmonautika už v roce 1018, to by člověk do tehdejší Ameriky neřekl 😉

  • @jindrich2485
    @jindrich2485 4 ปีที่แล้ว +2

    Pro laika je udivujici, že náběžná hrana křídla na záběrech z testu vypadá, že nemá žádné další vystuzení, nebo plechovy podklad a je tvořena pouze kompozitní skořepinou.

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 ปีที่แล้ว +5

      Tak to pro laika skutečně může vypadat, ale přímo na náběžné hraně se nachází výztuha ze slitiny hliníku a celé křídlo, aby odolalo aerodynamickému tlaku, je hustě žebrované, mimo prostor podvozku atd. V testech s pěnou se pracovalo pouze s kompozitními profily, které byly usazeny do jednoduché konstrukce a které samosvěrně držely svými styčnými plochami, což umožňovalo filmování i jakoby z vnitřku křídla a lépe tak mapovat míru pravděpodobného poškození. Je škoda, že ve výčtu hypotetických záchran chybí jeden oficiální scénář, který posuzoval možnost, že kdyby se o tomto poškození vědělo, jako že ne, mohl raketoplán vstupovat do atmosféry mírně po pravém křídle. Toto však bylo okamžitě napadeno s tím, že poškození nejspíš přesahovalo až pod náběžnou hranu ke spodní části raketoplánu, což je věc několika centimetrů a tudíž by náklon tuto situaci nevyřešil. On totiž existuje i americký šlendrián, který se nebezpečně projevuje hlavně z rutiny či stereotypu. Problém padající pěny byl dlouhodobě znám, stejně tak poškození destiček z tohoto důsledku, což se projevilo v 6. případech misí a jedna z nich měla nejrozsáhlejší poškození z padající pěny, které raketoplán kupodivu ustál. Šlo o misi STS87, kterou NASA klasifikovala jako: "Výkon orbiteru byl po celou dobu mise normální."

    • @jindrich2485
      @jindrich2485 3 ปีที่แล้ว +2

      @@DL-kc8fc Díky za komentar. Ano, o podcenění až ignorovani problému jsem slyšel. Tak to dopada, když za bezpečnost i rozpočet odpovídá jeden člověk... I když v metru byl celý dispečink lidí (OSM), každý co se bezpečnosti a provozu týče s většími pravomocemi než ředitel. Inu v rámci reorganizace (ritolezectvi) byli schopni jedinci, kteří by svou náplň práce naplnili a metro včas uzavřeli odejiti, výsledekem v roce 2001 mohlo být tisíce mrtvých. Ale to je trošičku jina.

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 ปีที่แล้ว +3

      @@jindrich2485 Ano, nehody s následkem ztrát na životech byly a budou, bohužel i takových ze šlendriánu, což bolí nejvíce. Musk se v budoucnosti také tomuto nevyhne, ale snad dělá vše proto, aby se ze šlendriánu nic takového neudálo, protože by to bylo pro něj likvidační. Nehody, které nemohl zavinit či ovlivnit člověk, jsou v současnosti víceméně vzácné a z toho připadá část na skutečnost, že s některým atypickým chováním se lze setkat až za provozu. Každopádně nelze zajistit v této disciplíně absolutní bezpečnost, zejména když nemáme lepší "výtah", než chemické motory, které se sice zdají být jednoduché, ale konstrukčně jsou velmi složité a funkčně musí být stoprocentní, tedy že každá jeho součást musí pracovat stoprocentně. K tomu samozřejmě patří podmínky přežití ve vesmíru a bezpečný návrat na Zemi, který je také jakousi sázkou do loterie s vyčíslitelnou mírou pravděpodobnosti úspěchu.

    • @jindrich2485
      @jindrich2485 3 ปีที่แล้ว

      @@DL-kc8fc Mask i Buzos, potažmo úspěchy v kosmonautice je jedna z mála věcí, ze kterých může mít člověk radost. I současné rakety mají potenciál k realizaci odvrácení střetu s bludným sutrakem. Starschip bude další level.

    • @DL-kc8fc
      @DL-kc8fc 3 ปีที่แล้ว

      @@jindrich2485 Samozřejmě, komerční lety budou klást velký důraz na bezpečnost, než vojenské s podporou státu, protože nehoda by významně poškodila tento rozvíjející se business. Proto jsou podnikané kroky v tomto směru pomalejší, než jak bylo v dobách Apollo, kdy se sledoval vojensko-politický cíl v rámci technologických válek mocností soupeřících o nadvládu. Důvod ukončení tohoto projektu měl několik rovin. V první řadě to byly samozřejmě peníze. Dále to bylo :" Proč kopat štěstí do zadku, když jsme to světu transparentně opakovaně dokázali." a ten poslední, že míra (ne)bezpečnosti a diskomfortu odrážela výše uvedený účel, kterého se mohly zhostit pouze vojenští piloti uvědomující si vysokou nebezpečnost tohoto podniku. To je odpověď zejména pro ty, kteří konspirují s otázkou, proč jsme si neudrželi "výlety" na Měsíc.
      Co se týče bludných šutrů, bude nutné vytvořit nějaký systém včasného varování s vysokou selektivitou, protože meteoridy mohou dosahovat rychlosti kolem 70km*s-1 a ty opravdu nelze zachytit s významným předstihem, což je dost ovlivněno i jejich velikostí. Spekuluje se, že mohou existovat milimetrové meteoridy pohybující se téměř relativistickými rychlostmi z důsledku výbuchů supernov a ty by dokázaly při střetu uvolnit energii malého jaderného výbuchu. Je možné poměrně dobře mapovat drobné smetí na orbitě, pokud dopředu víme, kde je. ISS se dokázala podobnému smetí vyhnout, nejlépe takovému, které se nepohybovalo retrográdně a bylo dlouho sledované. V opačném případě by ISS nestačila reagovat. Kosmických lodí se týká to samé. Bude nutné v budoucnu uvažovat například o plazmových štítech uvězněných v magnetickém poli, nebo o kosmických lodích v dutých asteroidech. Příjemným zjištěním je, že srážka s meteoridem je více nepravděpodobná, než pravděpodobná. Větším problémem je ochrana před kosmickými energickými částicemi (nabitými či neutrálními) nepocházející ze Slunce (nelze s předstihem varovat posádku), které přecházejí v daleko nebezpečnější ionizační záření i po průchodu olovem. Bude ještě dlouhé cesty k bezpečnému cestování mimo ochranný magnetický štít Země. Tím neříkám, že by případné komerční cesty na Měsíc byly nebezpečné. Apollo to řešilo jednak podletěním Van Allenových pásů a dobu mise naplánovali mezi nov a úplňkem, kdy byl Měsíc "chráněn" v zákrytu Země a jejího prodlouženého magnetického štítu - případné nebezpečné záření by přišlo mírně zboku, což je dáno pohybem Země kolem Slunce. Proto bylo nutné, aby se mise Apollo vrátily před úplňkem. Jedna opožděná mise to stíhala velmi těsně - po odletu z Měsíce byl jeho povrch zasažen vysokou radiací...

  • @drozenf
    @drozenf 7 ปีที่แล้ว

    Ten přerušený let byl STS-83 cs.wikipedia.org/wiki/STS-83

  • @petrk6186
    @petrk6186 5 หลายเดือนก่อน

    Čeče, drahej pane, co vám prvedlo to nabodeníčko dlhé nad i? Kyslik s vodikem byly náročni, vrtulnik můj poslech ukončil. Byly tam ale i faktické faulíky.

  • @felixhejtman4773
    @felixhejtman4773 7 ปีที่แล้ว

    LIKOS

  • @marekrepik4055
    @marekrepik4055 3 ปีที่แล้ว

    Nikdy více toto je hrůza

  • @martinveber9185
    @martinveber9185 3 ปีที่แล้ว +1

    Zbytecna ztrata casu,at dela prednasky nasa,esa,atd a ne amater.

    • @kura83janko
      @kura83janko 4 หลายเดือนก่อน

      ten typek sleduje kozmonautiku 30 rokov, ty bambulo. prednaska bola mega...

  • @patrolpatrol7023
    @patrolpatrol7023 7 ปีที่แล้ว +1

    Tolik opakovaní vet... O hodinu kratši prednáška,ale jinak ok.