Pes jako terapeut: Jak pomáhá lépe porozumět sami sobě? Rozhovor s Michaelou Drábkovou

Vítejte u dalšího dílu podcastu Myšlením na vrchol! 🎙️ Tentokrát jsem si pozval odbornici na dorozumění s pejsky, Michalu Drábkovou, která napsala knihu o znakovém jazyce pro psy. 🐾📚
Michala nám přiblíží, jak pomocí gest, posunků a neverbální komunikace lépe porozumět svým čtyřnohým miláčkům. 🐕✨ Dozvíme se, jak psi vnímají naše emoce a pocity, jak můžeme zlepšit naši komunikaci a proč je důležité budovat partnerský vztah s našimi pejsky. 👫🐾
Co se v podcastu dozvíte:
Jak vznikla kniha "Znaková řeč pro psy" 📖
Proč je neverbální komunikace s pejskem tak důležitá 🤔
Jak psi vnímají naše emoce a pocity ❤️🐕
Praktické tipy na zlepšení komunikace se psem 📝✨
Jak zvládnout neposlušného psa a uzdravit váš vztah 🐕🤝
Pokud máte doma pejska nebo se jen chcete dozvědět více o této fascinující formě komunikace, tento podcast je pro vás! 🎧
Nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho kanálu a zanechat komentář, jak komunikujete se svým pejskem! 📝👇
🔔 Odběr: Líbí se Vám mé podcasty? Moc děkuji za odběr mého kanálu.
👍 Líbí se vám video? Dejte nám palec nahoru!
💬 Máte otázky nebo zkušenosti? Podělte se o ně v komentářích!
📢 Sledujte nás na sociálních sítích: [Social media links]
#Podcast #Psi #ZnakováŘeč #Komunikace #MichalaDrábková #PsíLáska #NeverbálníKomunikace #Partnerství #PsiTerapeut #PsíÚtulek

[@leakratochvilova7313]

Míšo, mám radooooost 😍

[@007mikelynn]

Příjemné pohlazení po duši; děkuji za rozhovor.
Mám dvě labradorky - teď už teda jenom jednu . První se dožila čtrnácti let a té druhé je jedenáct. Takže jsem s nimi strávil čtvrt století. Za tu dobu jsem se díky nim a od nich spoustu věcí naučil, díky nim jsem spoustu věcí pochopil a došlo mi, že arogance nás absolutně dokonalých dvojnožců je často dobnebevolající. Komunikace se psem je občas náročná, ale vždycky na férovku, není tam přetvářka, je to prostě na rovinu. Nikdy jsem necvičil, ani netrénoval (koneckonců své děti taky necvičíme a netrénujeme), ale snažil jsem se vychovávat a porozumět. Když mi Lynn, ta první, odešla, tak jsem se neuměl představit, že budu, krásně česky řečeno dogless, alias bez pejska. Pořídil jsem si Mel a zpočátku to bylo náročné, protože jsem byl zvyklý komunikovat vlastně beze slov, rukama výrazem tváře, tónem hlasu - často jenom zvuk beze slov - a najednou to nešlo, protože jsem měl doma miminko. Po nějaké době se to začalo zlepšovat a teď už je to naprosto v pohodě. Ono to trvá, ale stojí to za to. Vím, že kromě toho že byly a jsou parťačky a kámošky, tak jsou taky učitelky, fyzioterapeutky a psychoterapeutky (když mi je zle, stačí si je pohladit a když je hodně špatně, tak si vrazit svůj nedokonalý lidský čenich do jejich kožíšku a hned je mi líp).
Z celého čtvrstoletí bych nevyměnil jediný den, snad až na ten poslední s Lynn, kdy jsme se po čtrnácti letech, dvou měsících a šesti dnech museli rozloučit. BTW, ten avatar je Lynn