Sloh - Chci se zeptat, zda se nejedná o popis děje, ale zda se jedná o vypravování, popř. bych poprosil o zhodnocení. Konečně jsem dostal od pana T. dopis. Mám se neprodleně připravit na cestu. Po setmění přijede kočár, který mě doveze na jeho hrad. Šel jsem se tedy rozloučit s hostinskou. Když zjistila, kam jedu, okamžitě zbledla. Třesoucím se hlasem mi popřála hodně štěstí a vtiskla mi do ruky jakýsi předmět. Prý je to amulet, který mě ochrání. Pověrčivost místních lidí je vskutku úsměvná. Úderem osmé na mě před hostincem opravdu čekal kočár. Prapodivný chlapík, celý v černém, mi pokynul, ať nastoupím. Cesta vedla temným lesem. Ulevilo se mi, když jsme zastavili na nádvoří starého sídla. Vystoupil jsem a položil ruku na železné klepadlo ve tvaru vlčí hlavy. Než jsem stihl zaklepat, dveře se otevřely a přede mnou jsem viděl dva strážce, kteří se mě okamžitě chopili a chodili jsme temnými uličkami. V každém rohu visel nějaký pavouk, či létali netopýři. Bylo to opravdu děsivé místo. Jak jsme se dostali ke dveřím, na kterých bylo napsáno „pan T.“ ovládl mě strach. Najednou mě opustili strážci a zůstal jsem sám před dveřmi. Rozhodl jsem se zaklepat, „dále,“ znělo ze dveří, odhodlal jsem se otevřít a viděl jsem nějakého chlapa s krvavým mečem v ruce, chtěl jsem utéct, ale dveře za mnou se zabouchly. „Thomas jméno mé,“ zaznělo vzápětí. „Pojď ke mně blíž“. Já jsem tedy sebral všechnu mou sílu a šel jsem za Thomasem, cestou jsem viděl nad krbem viset lebky. Začal ve mně proudit adrenalin, když jsem viděl za stolem mrtvého muže, vzal jsem Thomase pod krk a začal ho škrtit, za chvíli jsem cítil, jak mi něco teče z břicha, „krev,“ vykřikl jsem a pomalu jsem upadal do bezvědomí. Myslel jsem si, že umřu. Probudil jsem se ve 3. hodiny ráno, kdy jsem se probudil v hostinci a starala se o mě paní hostinská. Když jsem sebral všechnu sílu na to, abych se zeptal, jak jsem se tady dostal, odpověděla mi, že slyšela někoho přijíždět na kočáru a někoho tady odhodili. Ona otevřela dveře, a viděla, že jsem to já. Po několikatýdenní rekonvalescenci, kdy jsem se plně uzdravil, nikdo stále neví, kdo to pan T. je a proč mě nechal živého. Možná mě zachránil talisman, který mi dala paní hostinská.
Pravda, ale když chci psát nespisovně a přesto správně, já to využívám třeba v povídkách v přímé řeči, nebo denně při neoficiální online konverzaci, tak napíšu „bysme" podle správného tvaru druhé osoby množného čísla „byste". Vraždila bych za „by jsme, by jste," atd. a jednou jsem dokonce viděla „bysmechom".
Na mě a mně nás ve škole učili pomůcku: když to můžeš nahradit ve větě "tě", resp. "tebe" (tj. foneticky krátce), tak tam patří mě (tj. krátce), když to můžeš nahradit ve větě "tobě" (tj. foneticky dlouze) patří tam mně (tj. dlouze).
Ještě bych doplnil, co celkem často vidím. 8. Standard vs. standart. Spousta lidí neví, že vůbec tady ten rozdíl je. 9. Potenciální vs. potencionální. Jediný správný je "potenciální" spousta lidí, i v televizi, říká potencionální.
Mě a mně bojkotuju, né že bych měl problém se to naučit, ale sakra proč tady toto vůbec existuje? Když to napíšu špatně, význam věta neztratí. Příjde mi, že to vzniklo jen kvůli tomu, aby měli učitělky co zkoušet. Zatím mi nebyl nikdo schopen vysvětlit jedinej logickej důvod, proč toto existuje.
Lidi, dám vám dobrou radu nad zlato. Mě = 2. a 4. pád (,,Mě" jsou 2 písmena. Pády 2. a 4. lze obě dělit dvěma.) 🤔🤔 Kdežto Mně = 3. a 6. pád (,,Mně", 3 písmena, dělím třema). 🤔🤔🤔 Anebo si zapamatovat, že "mě" = 2. a 4. pád (osobního zájmena já) a "mně = 3. a 6. pád (osobního zájmena já). Když si nejste jistí, zkuste použít "mne." Kde je "mne", bude "mě"😉
Tento díl je kombinace pravopisu i gramatiky. Vidím, že podobnou poznámku může napsat jen člověk, který si přečetl tento blog a potřebuje házet rozumy :) karelsykora.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492777
ZeptejSeFilipa Nejde mi o název dílu, ale o používání pojmů „gramatická chyba“ a „pravopisná chyba“. Vámi zmíněný blog absolutně neznám a taky nemám potřebu házet rozumy. Češtinu mám ráda a mrzí mě přístup lidí k ní. Oceňuju, že se snažíte touto formou pomáhat a radit lidem. Bylo to jen mé doporučení. :)
🤔 Hmm, já to vidím takhle . Mohu se mýlit. Ale napíšu to sem. 1. pád množného čísla je velký pojem. Může se jednat o všechny osoby 1. pádu množného čísla (my, vy, oni, ony, ona jako zvířata). Kdežto 1. osoba množného čísla, to je už něco jiného (my).
Přirovnám to k anglickým výrazům. Ty si určitě můžeš najít tyto překlady pro svůj jazyk na: translate.google.cz/?hl=cs Povídat - Talk Vysvětlit - Explain Napovědět - Help
Když se dá říct tobě, je tam mně. Velmi snadné
Díky :) hej a to příjmení je dobrý :D
V pohodě, díky :D aneb jak zůstat anonymní, zapamatovatelný a přitom normální uživatel
To jsem vždycky chtěl :D
@@ZeptejSeFilipa To jo. 😂
Na ty násobky jsem předtím také přišla, a pomohly mi. Supr video👍
Tak super :)
Mě, mně - když si to zájméno nahradíš mužkým jménem, třeba Filip, tak ve větě, kde použiješ FilipOVI je mně a když tam není -ovi, tak je to mě :)
Hej jo, to je fakt :D Dobrýý
Ja používám Pepovi 😂🤣
Sloh - Chci se zeptat, zda se nejedná o popis děje, ale zda se jedná o vypravování, popř. bych poprosil o zhodnocení.
Konečně jsem dostal od pana T. dopis. Mám se neprodleně připravit na cestu. Po setmění přijede kočár, který mě doveze na jeho hrad. Šel jsem se tedy rozloučit s hostinskou. Když zjistila, kam jedu, okamžitě zbledla. Třesoucím se hlasem mi popřála hodně štěstí a vtiskla mi do ruky jakýsi předmět. Prý je to amulet, který mě ochrání. Pověrčivost místních lidí je vskutku úsměvná. Úderem osmé na mě před hostincem opravdu čekal kočár. Prapodivný chlapík, celý v černém, mi pokynul, ať nastoupím. Cesta vedla temným lesem. Ulevilo se mi, když jsme zastavili na nádvoří starého sídla. Vystoupil jsem a položil ruku na železné klepadlo ve tvaru vlčí hlavy. Než jsem stihl zaklepat, dveře se otevřely a přede mnou jsem viděl dva strážce, kteří se mě okamžitě chopili a chodili jsme temnými uličkami. V každém rohu visel nějaký pavouk, či létali netopýři. Bylo to opravdu děsivé místo. Jak jsme se dostali ke dveřím, na kterých bylo napsáno „pan T.“ ovládl mě strach. Najednou mě opustili strážci a zůstal jsem sám před dveřmi. Rozhodl jsem se zaklepat, „dále,“ znělo ze dveří, odhodlal jsem se otevřít a viděl jsem nějakého chlapa s krvavým mečem v ruce, chtěl jsem utéct, ale dveře za mnou se zabouchly. „Thomas jméno mé,“ zaznělo vzápětí. „Pojď ke mně blíž“. Já jsem tedy sebral všechnu mou sílu a šel jsem za Thomasem, cestou jsem viděl nad krbem viset lebky. Začal ve mně proudit adrenalin, když jsem viděl za stolem mrtvého muže, vzal jsem Thomase pod krk a začal ho škrtit, za chvíli jsem cítil, jak mi něco teče z břicha, „krev,“ vykřikl jsem a pomalu jsem upadal do bezvědomí. Myslel jsem si, že umřu. Probudil jsem se ve 3. hodiny ráno, kdy jsem se probudil v hostinci a starala se o mě paní hostinská. Když jsem sebral všechnu sílu na to, abych se zeptal, jak jsem se tady dostal, odpověděla mi, že slyšela někoho přijíždět na kočáru a někoho tady odhodili. Ona otevřela dveře, a viděla, že jsem to já. Po několikatýdenní rekonvalescenci, kdy jsem se plně uzdravil, nikdo stále neví, kdo to pan T. je a proč mě nechal živého. Možná mě zachránil talisman, který mi dala paní hostinská.
Jo tak na tohle jsem krátký.
@@ZeptejSeFilipa Dobře, děkuji:)
krásný GN video, a aj jsem se z něj poučil, akorát ty slevy dávám poslední dobou spíš záporný :D
doba to žádá... :)
prej mínus dvacet procent sleva.... takovej oxymorom... v podstatě dvacet procent přirážka :D
Díky za komentář :)
Pravda, ale když chci psát nespisovně a přesto správně, já to využívám třeba v povídkách v přímé řeči, nebo denně při neoficiální online konverzaci, tak napíšu „bysme" podle správného tvaru druhé osoby množného čísla „byste". Vraždila bych za „by jsme, by jste," atd. a jednou jsem dokonce viděla „bysmechom".
no to chápu :D
Na mě a mně nás ve škole učili pomůcku: když to můžeš nahradit ve větě "tě", resp. "tebe" (tj. foneticky krátce), tak tam patří mě (tj. krátce), když to můžeš nahradit ve větě "tobě" (tj. foneticky dlouze) patří tam mně (tj. dlouze).
Wtf nestačí 2. a 4. je mě
3. a 6. mně
Taky neřeším pády a říkám si tebe a tobě:)
Díky za komentos :)
Dekuji moc mi to pomohlo
To jsem rád, díky za to, že jsi mrknula na díl. :)
Je tip na vítězství ve fotbale
A typ vozidla (Škoda, Volkswagen, Fiat,...)
Díky, máš to správně.
Za % díky! Tak toto jediné dělám špatně :) Dělám vždy mezeru. :/
jj to bylo pro mě nedávno taky nové :)
Ještě bych doplnil, co celkem často vidím.
8. Standard vs. standart. Spousta lidí neví, že vůbec tady ten rozdíl je.
9. Potenciální vs. potencionální. Jediný správný je "potenciální" spousta lidí, i v televizi, říká potencionální.
Díky za komentář :)
Mě a mně bojkotuju, né že bych měl problém se to naučit, ale sakra proč tady toto vůbec existuje? Když to napíšu špatně, význam věta neztratí. Příjde mi, že to vzniklo jen kvůli tomu, aby měli učitělky co zkoušet. Zatím mi nebyl nikdo schopen vysvětlit jedinej logickej důvod, proč toto existuje.
Původ mně a mě je už v praslovanštině, takže to rozhodně nevzniklo jen tak pro nic za nic, ale je to způsobené postupným utvářením našeho jazyka.
Tomu rozumím, a chápu to, ale v dnešní češtině to jsou opravdu jen věci, který jsou dobrý akorát tak pro zkoušení. Větší smysl to nemá.
Díky za komentář :)
Já mám z úplně stejného důvodu nastaven bojkot i/y, také si myslím, že v dnešní době PC je to zcela zbytečné rozlišovat.
"Jo" je taky chyba, správně je "ano" ))
Správně
U přídavných jmen nějakého názvu se vždy píše malé písmeno. Ovšem s výjimkou jména
český, pražský, plzeňský, ostravský, letňanský, ale pozor: Filipův.
Díky, máš to správně.
Mě - Vaška
Mně - Vaškovi
ano
Lidi, dám vám dobrou radu nad zlato.
Mě = 2. a 4. pád (,,Mě" jsou 2 písmena. Pády 2. a 4. lze obě dělit dvěma.) 🤔🤔
Kdežto Mně = 3. a 6. pád (,,Mně", 3 písmena, dělím třema). 🤔🤔🤔
Anebo si zapamatovat, že "mě" = 2. a 4. pád (osobního zájmena já) a "mně = 3. a 6. pád (osobního zájmena já).
Když si nejste jistí, zkuste použít "mne."
Kde je "mne", bude "mě"😉
typ? :D
A opravdu mluvíte o pravopisu? Například hned první nejčastější chyba, kterou zmiňujete, je chyba gramatická. :) Doporučuji udělat si v tom pořádek.
Tento díl je kombinace pravopisu i gramatiky. Vidím, že podobnou poznámku může napsat jen člověk, který si přečetl tento blog a potřebuje házet rozumy :) karelsykora.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=492777
ZeptejSeFilipa Nejde mi o název dílu, ale o používání pojmů „gramatická chyba“ a „pravopisná chyba“. Vámi zmíněný blog absolutně neznám a taky nemám potřebu házet rozumy. Češtinu mám ráda a mrzí mě přístup lidí k ní. Oceňuju, že se snažíte touto formou pomáhat a radit lidem. Bylo to jen mé doporučení. :)
Ok
Změna stavu, například ztěhotnět? :) :)
Ano, přesně. Vlastní zkušenost? :D
0:55 máš na mysli 1. osobu, ne pád
ne, 1. pád kdo, co. Kdo? My.... My bychom ..... atd. Mám to správně a neslovíčkuj zbytečně ;)
jak by byl 2. pád?
To snad ne! :-(
ZeptejSeFilipa je to vážně 1. osoba 😄.
🤔 Hmm, já to vidím takhle . Mohu se mýlit. Ale napíšu to sem.
1. pád množného čísla je velký pojem. Může se jednat o všechny osoby 1. pádu množného čísla (my, vy, oni, ony, ona jako zvířata). Kdežto 1. osoba množného čísla, to je už něco jiného (my).
Vůbec vám nerozumím, pane Filipe.
Fajn
Ucím česky nedlouho a prtže chtěla zaptát, jaký rozdíl mezi -povidat-, -vysvětlit- a -napovědět-. Předem děkují
Přirovnám to k anglickým výrazům. Ty si určitě můžeš najít tyto překlady pro svůj jazyk na: translate.google.cz/?hl=cs
Povídat - Talk
Vysvětlit - Explain
Napovědět - Help
😃😄😄😜😂😂🇦🇺
jojo
Ještě tchýně nebo tchyně
Hmm co je správně?
Ни одного словичка ни понял
потому что это на чешском языке
ZeptejSeFilipa А я просыпаюсь с бодуна и случайно включаю это видео и думаю с похмелья ничего не понимаю🤣
ты чё чех?
Я
ZeptejSeFilipa ты ты