"Video bude mít tak 5, 10 minut - proletím to rychle." A ejhle, necelá půl hodina! :D Skvělý počin - myslím, že by sledovatelé určitě ocenili i více videí "mimo potítko". :)
Děkuji za video, velmi se mi líbilo a jsem rád, že na TH-cam jsou i videa rozebírající složitější témata, kde se mohu, tak jako zde, zamyslet s občas i pochopit něco nového. Víc takových videí 🙂
Díky za toto i podobná videa! Pomáhají mi vyznat se v konceptech, který na přednáškách vždycky jen rychle proletíme.. a taky je díky příkladům dokážu lépe vstřebat :)
Video se mi líbilo a budu rád i za další videa podobného konceptu. Nějak mám pocit, že jsem to pobral, tak snad to není jen pocit..... Kdyžtak chyba na mé straně, řekl bych že lépe vysvětlit to asi ani nešlo.
Velmi zajímavé video. Mohl bych požádat o nějaké video o úvodu do moderní filosofie nebo alespoň nějakých pár jmen, které stojí za to znát a věnovat se jim, buďto v podobě videa nebo jen zprávy.
Jo budu teď každý druhý týden dělat videa na tohle téma. Za týden bude Peterson, pak Žižek, do budoucna Sam Harris, Noam Chomski, Steven Pinker a další.
V posledním díle učebnice dějin umění od Bohumíra Mráze stojí: „Pojem postmodernismus byl přenesen do dějin umění z filozofie.“ To mě vzhledem k tomu co je řečeno v tomto videu - 2:25 - celkem zmátlo. Je teda pojem postmodernismus dříve užíván v souvislosti s uměním, nebo filozofií? :D Jinak díky, zajímavý video :)
Což o to, zrovna tohle není tak komplexní téma, abychom o něm ještě museli rozumovat na podcastu, když už bych Míšu urval, tak na něco komplikovanějšího. Problém je, že on teď pracuje mimo obor a nemá čas na čtení a nechce se mu veřejně mluvit o věcech, která nemá čas si nastudovat...
Ve vašem výkladu je ale problem, že nechápete náboženství, resp.berete jej jen jako "metanarrative" a objektivní zlo. Morálka máme z abrahámovské tradice, ne od filosofů. Osvicenství je třeba také problematizovat, třeba jako Daniel Bell v Kulturních rozporech kapitalismu z 1966.
Co se týče KillBilla, tak tam bych trochu nesouhlasil. Film je spíše typický zařazením více filmových stylů v jednom díle. Ono cákání krve odkazuje na typická japonská akční Béčka, kde je to běžný prvek (Tokyo Gore Police, Vampire Girl vs. Frankenstein Girl, Gothic & Lolita Psycho...) Stejně tak typicky japonské bylo i to anime, které v té čísti také bylo. (A je toho víc- jako fanoušek moderní japonské filmové tvorby jsem to ocenil a pro mě je to nejzábavnější část celého filmu.) Tedy Quentin Tarantino vzal typicky japonskou filmovou tvorbu a všechnu ji napěchoval do čísti kde byla hlavním cílem asijský šéfka. Tedy, pokud v tom filmu bylo něco postmodernistického, tak to bylo přeskakování mezi mnoha filmovými styly v rámci jednoho díla. (Pokud lze tento postup považovat za typicky postmoderní.)
No právě míchání stylů a žánrů se považuje za jeden z hlavních znaků té postmoderní "polyfonie". A já obecně o teorii filmu nevím skoro nic, ale Kill Bill se k filmové postmoderně řadí tradičně, v té části jsem vyloženě vycházel ze sekundární literatury (už proto, že u filmů si na vlastní interpretace netroufám).
@@davidjirsa8582 O to mi právě jde. Pokud je KillBill postmoderní, tak je to kvůli míchání různých filmových stylů a nikoli tím, že z useknutých končetin cákají litry krve. Tedy pokud v podstatě všechny ty japonská béčka nepatří do postmoderny, spolu s litry krve v anime z useknutých končetin, což je to čím se tyto béčka inspirují.
@@JamesHeather Vždyť to ale David řekl. Postmoderna se vyznačuje kombinací vysoké a nízké kultury, což je právě případ Kill Bill. Uma Thurman se vydává na cestu za pomstou, neboť se jí stala velká křivda a snad každý divák jí tu satisfakci přeje. Během její cesty však dochází k onomu cákání krve z useknutých končetin a dalším srandám, které jsou typické pro pokleslý žánr japonského akčního filmu (nic proti němu). Tarantino tím (a zdaleka nejen tím) právě ten metanarativ popírá a paroduje ho.
To s tím ale trochu souvisí, protože právě míchání nižších a vyšších žánrů je prvek postmoderního umění, ten koncept, že vytvoříš mnohovrstevnaté dílo, ve kterém si nenáročný čtenář užije to na povrchu, a vnímavější čtenář si zase všímá toho autorova pomrkávání, že ty prvky béčka jsou tam "jen jako" a pod nimi se ukrývají různé aluze a jiné intertextové odkazy. V podstatě je součástí hry i to, že ty si v tom dokážeš skládat různé žánry japonské kinematografie, já si z profesní deformace pojmenovávám různé narativní postupy, a spokojený je i divák, kterému stačí, že tam jsou hezké holky a stříká krev. Takže rozdíl tam je. Žádné japonské béčko jsem nikdy neviděl, ale hádám, že ve většině z nich ta mnohovrstevnatost nejspíš není. Jinak by se jim neříkalo "béčka".
@@davidjirsa8582 O.K. dobře to chápu. Samozřejmě v japonském akčním béčku jde o to smíchat akci, humor, násilí a "sex" do jednoho filmu a to v případě Japonska vypadá někdy dosti bizarně pro evropského diváka. Kupodivu častým tématem těch béček je honba za pomstou :) Tarantino samozřejmě sahá k béčku snad vždy v rámci jeho tvorby, protože to je ten prvek který dělá jeho filmy zábavné. U noho autora by mě spíš zajímalo do jaké míry je tam zastoupena áčková tvorba. Snad jen ona tebou zmínění myšlenka v pozadí, jako třeba v Inglourious Basterds, kde se ukrývá myšlenka/polemika nad vztahem filmu a propagandy. Ale jo, chápu jak si to myslel, takže v poho.
"Video bude mít tak 5, 10 minut - proletím to rychle." A ejhle, necelá půl hodina! :D Skvělý počin - myslím, že by sledovatelé určitě ocenili i více videí "mimo potítko". :)
Děkuji za video, velmi se mi líbilo a jsem rád, že na TH-cam jsou i videa rozebírající složitější témata, kde se mohu, tak jako zde, zamyslet s občas i pochopit něco nového. Víc takových videí 🙂
Úžasná videa, jsou skvělým zdrojem pro uvedení do filosofie a slouží jako příjemné vybídnutí k vlastnímu hlubšímu studiu. Moc díky!
Super, stručné, obsažné.
Díky za toto i podobná videa! Pomáhají mi vyznat se v konceptech, který na přednáškách vždycky jen rychle proletíme.. a taky je díky příkladům dokážu lépe vstřebat :)
Hodně líbilo 😁
Tohle mi moc pomohlo ke státnicím
Víc takových videí. Víc pana Jirsy :3
Pěkné video. Zdravím z Archeologie - té nejméně důvěryhodné továrny na metanarativy, kterou znám :D
Libilo se mi moc
Diky, za mesic jdu ke statnicim. 🤪
hodně se mi líbilo
Video se mi líbilo a budu rád i za další videa podobného konceptu. Nějak mám pocit, že jsem to pobral, tak snad to není jen pocit.....
Kdyžtak chyba na mé straně, řekl bych že lépe vysvětlit to asi ani nešlo.
Zajímal by mě váš názor na Bukowskiho
Jé, tohle byly tak trochu základy. Více těchto videí, ale příště více do hloubky! :D 102!
Nice
hodně se mi líbilo :D
👌
mno... líbilo se mi to :-) ale přál bych si na potítku Stepního vlka! Prosím prosím, smutně koukám :-)
Velmi zajímavé video. Mohl bych požádat o nějaké video o úvodu do moderní filosofie nebo alespoň nějakých pár jmen, které stojí za to znát a věnovat se jim, buďto v podobě videa nebo jen zprávy.
Jo budu teď každý druhý týden dělat videa na tohle téma. Za týden bude Peterson, pak Žižek, do budoucna Sam Harris, Noam Chomski, Steven Pinker a další.
@@davidjirsa8582 Super, těším se na to.
Ahoj, můžu se jen zeptat, z jaký knihy je ta definice metanarativu, kterou tu uvádíš? Nemůžu to nikde dohledat. Díky.
Dá se tento spisek někde sehnat? Koupit nebo stáhnout?
Jojo, dá. Google 😉
www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&url=monoskop.org/images/e/ee/Lyotard_Jean-Francois_O_postmodernismu.pdf&ved=2ahUKEwj8uoqzh_fnAhWUolwKHXAPCg8QFjAAegQIAxAB&usg=AOvVaw16IDn3dK8NbD-91Z6awuGT
V posledním díle učebnice dějin umění od Bohumíra Mráze stojí: „Pojem postmodernismus byl přenesen do dějin umění z filozofie.“
To mě vzhledem k tomu co je řečeno v tomto videu - 2:25 - celkem zmátlo.
Je teda pojem postmodernismus dříve užíván v souvislosti s uměním, nebo filozofií? :D
Jinak díky, zajímavý video :)
Toto neomarxistické video se mi hodně líbilo, vole (y)
6:26 I lost the Game... 😆
na toto téma by byl velmi zajímavý podcast s Michalem , což?
Což o to, zrovna tohle není tak komplexní téma, abychom o něm ještě museli rozumovat na podcastu, když už bych Míšu urval, tak na něco komplikovanějšího. Problém je, že on teď pracuje mimo obor a nemá čas na čtení a nechce se mu veřejně mluvit o věcech, která nemá čas si nastudovat...
Myslím, že se Tarantino možná snaží vzdát hold starým čínským a japonským žánrům. Z dnešního pohledu se nám to může zdát jako výsměch.
V šachách může král v jedné situace popojít o 2 políčka ;)
No jo vlastně, rošáda...
Video pro 10 lidi již zhlédlo 10k... krása...
Takže postmoderna je takový nový velký metanarativ.
Opravdu Lyotard řekl, že osvícenství vedlo do Osvětimi? Mám za to, že tohle říká kritická teorie (Adorno a Horkheimer)
Jo říká to i Lyotard, akorát ne přímo v Postmoderní situaci, ale v Le Différend.
Neptáme se proč tyhle videa nemají 5 minut. Ptáme se proč nemají 5 hodin.
Ve vašem výkladu je ale problem, že nechápete náboženství, resp.berete jej jen jako "metanarrative" a objektivní zlo. Morálka máme z abrahámovské tradice, ne od filosofů.
Osvicenství je třeba také problematizovat, třeba jako Daniel Bell v Kulturních rozporech kapitalismu z 1966.
Co se týče KillBilla, tak tam bych trochu nesouhlasil. Film je spíše typický zařazením více filmových stylů v jednom díle. Ono cákání krve odkazuje na typická japonská akční Béčka, kde je to běžný prvek (Tokyo Gore Police, Vampire Girl vs. Frankenstein Girl, Gothic & Lolita Psycho...) Stejně tak typicky japonské bylo i to anime, které v té čísti také bylo. (A je toho víc- jako fanoušek moderní japonské filmové tvorby jsem to ocenil a pro mě je to nejzábavnější část celého filmu.) Tedy Quentin Tarantino vzal typicky japonskou filmovou tvorbu a všechnu ji napěchoval do čísti kde byla hlavním cílem asijský šéfka. Tedy, pokud v tom filmu bylo něco postmodernistického, tak to bylo přeskakování mezi mnoha filmovými styly v rámci jednoho díla. (Pokud lze tento postup považovat za typicky postmoderní.)
No právě míchání stylů a žánrů se považuje za jeden z hlavních znaků té postmoderní "polyfonie". A já obecně o teorii filmu nevím skoro nic, ale Kill Bill se k filmové postmoderně řadí tradičně, v té části jsem vyloženě vycházel ze sekundární literatury (už proto, že u filmů si na vlastní interpretace netroufám).
@@davidjirsa8582 O to mi právě jde. Pokud je KillBill postmoderní, tak je to kvůli míchání různých filmových stylů a nikoli tím, že z useknutých končetin cákají litry krve. Tedy pokud v podstatě všechny ty japonská béčka nepatří do postmoderny, spolu s litry krve v anime z useknutých končetin, což je to čím se tyto béčka inspirují.
@@JamesHeather Vždyť to ale David řekl. Postmoderna se vyznačuje kombinací vysoké a nízké kultury, což je právě případ Kill Bill. Uma Thurman se vydává na cestu za pomstou, neboť se jí stala velká křivda a snad každý divák jí tu satisfakci přeje. Během její cesty však dochází k onomu cákání krve z useknutých končetin a dalším srandám, které jsou typické pro pokleslý žánr japonského akčního filmu (nic proti němu). Tarantino tím (a zdaleka nejen tím) právě ten metanarativ popírá a paroduje ho.
To s tím ale trochu souvisí, protože právě míchání nižších a vyšších žánrů je prvek postmoderního umění, ten koncept, že vytvoříš mnohovrstevnaté dílo, ve kterém si nenáročný čtenář užije to na povrchu, a vnímavější čtenář si zase všímá toho autorova pomrkávání, že ty prvky béčka jsou tam "jen jako" a pod nimi se ukrývají různé aluze a jiné intertextové odkazy. V podstatě je součástí hry i to, že ty si v tom dokážeš skládat různé žánry japonské kinematografie, já si z profesní deformace pojmenovávám různé narativní postupy, a spokojený je i divák, kterému stačí, že tam jsou hezké holky a stříká krev.
Takže rozdíl tam je. Žádné japonské béčko jsem nikdy neviděl, ale hádám, že ve většině z nich ta mnohovrstevnatost nejspíš není. Jinak by se jim neříkalo "béčka".
@@davidjirsa8582 O.K. dobře to chápu. Samozřejmě v japonském akčním béčku jde o to smíchat akci, humor, násilí a "sex" do jednoho filmu a to v případě Japonska vypadá někdy dosti bizarně pro evropského diváka. Kupodivu častým tématem těch béček je honba za pomstou :) Tarantino samozřejmě sahá k béčku snad vždy v rámci jeho tvorby, protože to je ten prvek který dělá jeho filmy zábavné. U noho autora by mě spíš zajímalo do jaké míry je tam zastoupena áčková tvorba. Snad jen ona tebou zmínění myšlenka v pozadí, jako třeba v Inglourious Basterds, kde se ukrývá myšlenka/polemika nad vztahem filmu a propagandy. Ale jo, chápu jak si to myslel, takže v poho.