Rozhovory o vesmíru - Exoplanety
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 28 มี.ค. 2021
- V pátém dílu se zabýváme pohledem současné vědy na hledání života ve vesmíru. Jako úvodní novinku probereme novou knihu Aviho Loeba o zvláštním tělese Oumuamua, které nedávno proletělo naší sluneční soustavou a v hlavním tématu vyzpovídáme hosta z Astronomického ústavu Akademie věd ČR Dr. Marka Skarku, který se zabývá výzkumem exoplanet.
- วิทยาศาสตร์และเทคโนโลยี
Ďakujem. Veľmi zaujímavé.
Tie animácie s pohybmi planét okolo hviezdy sú mega!
Perfektné
Paráda 🔥🔥🔥🔥👏👏👏👏
ja som len naozaj laik z bežného dňa, ale vás dvoch +občas vaši hostia naozaj veľmi rada počúvam. porozumieť všetkému čo vete vy asi už nestihnem, ale ako dieťa som chcela byť (časy 70tych rokov) kozmonautkou, a potom som chcela študovať astronómiu. ale nakoniec... som úplne inde. veľa vďaky za vaše príspevky
Děkujeme moc za komentář :) Opravdu to příspívá naší motivaci k natáčení dalších dílů :)
Konečne,kde ste boli toľko 🍀
Me by zajímalo odkud a kam omuamua směřuje, jestli se vrací na stejný směr, a jestli ho nasa sleduje, nebo už zmizel.
ste super, velmi rad vas pocuvam , da sa vam aj nejako prispiet? nemate patreon? vdaka
Dík moc! Jsme součástí veřejné vysoké školy, takže technicky už nám přispíváte (máme spoustu slovenských studentů :).
O tělese o mua mua si myslím, že to kosmická loď není . Let od nejbližší hvězdy k nám by mu při jeho rychlosti trval desítky tisíc let a tolik času nikdo nemá .
Dobrý večer . Nejdříve bych chtěl poděkovat za odpověď na mou minulou otázku . Ohledně možnosti komunikace ve vesmíru mne zajímá , jestli se dá zjistit , jaký výkon by musel mít vysílač , který by vysílal například z galaxie Andromeda směrem k nám , aby ho náš projekt setí dokázal zachytit . Je mi jasné , že bude záležet na mnoha okolnostech . Zkusme ale uvážit situací , kdy vysílač má směrem k nám nejlepší možný výhled . Děkuji .
Dobrý den, rádo se stalo! Jak říkáte, záleží na mnoha parametrech, na frekvenci vysílání, na jeho formě, na parametrech přijímače... Ale zkusme uvažovat optimistický případ. Místo přijímačů, které používá projekt SETI vezměme parametry radiového detektoru The Square Kilometer Array, který je prozatímním rekordmanem v detekci nejslabšího signálu. Integrační dobu nastavme na jednu sekundu, tzn. získáme záznam signálu s časovým rozlišením jedné sekundy a uvažujme, že mezi námi a Galaxií v Andromedě je pouze vakuum. Tím pádem signál slábne jednoduše s druhou mocninou vzdálenosti a při vzdálenosti 2,4E+22 metrů nám vyjde, že vysílaný signál by musel mít výkon něco přes 20 GigaWatů. Což shodou okolností vychází na výkon 10-ti Temelínů, což je teda pořádné rádio ;).
@@UTFAMUNI ...a nezanedbateľné je že signál by letel cca 2,5 mil rokov, čo robí z otázky otázku ktorá stráca zmysel...tak že je jedno aký výkon by bol potrebný.
Dobrý den
Zajímalo by mně jaká je možnost výskytu exoplanet, které neobíhají kolem žádné hvězdy? A pokud na nich existoval život, tak jakého charakteru by mohl být ?
Děkuji.
Exoplanety, které se volně pohybují prostorem, tedy nejsou vázány na žádnou hvězdu, existují. Říká se jim exoplanetární nomádi. Předpokládá se, že jejich počet je minimálně stejný jako počet exoplanet vázaných na hvězdy. Známe je jich ovšem jen velmi málo, protože je obtížně je detekovat - září pouze svým reziduálním teplem. Existence života je tak velmi nepravděpodobná, protože zdroje energie nutné pro vznik života jsou u nich velmi omezené a slabé.
@@marekskarka7865 Děkuji
Omuamua mohl být reálný Ráma od A. C. Clarka. Možná že ne. Budeme už jen navždy spekulovat...
Projekt vyslání minidružic k Proximě Centauri, poháněné koncentrovanými laserovými paprsky by taky stál za samostatné video. I když už o něm bylo dost řečeno v Hyde Park Civilizace. Zajímalo by mě, jestli se projekt někam pohnul.
19:20+ důležitá zmínka. U Červených trpaslíků, kterých je kolem Slunce více než 80% (pro mě nová informace - i když vzhledem ke stáří vesmíru logické % číslo), je "dlouhodobá" přítomnost života prakticky nemožná.
Stelární astrofyzika je bezpochyby obor, který má budoucnost a hlavně nedocenitelný přesah do dalších vědních oborů. Kéž by se naléval kapitál třeba sem :)
Díky za zmínění Rámy! Pokud někdo nečetl a má rád sci-fi, tak můžeme jen doporučit.
O zásadních pokrocích v Starshotu nevíme, ale je to projekt dost velkého rozsahu, takže to ještě chvilku potrvá. Jakmile budou k dispozici novinky, tak se o nich určitě pobavíme :).
Se slovem "nemožné" to chce být v oborech, kde jsme na začátku chápání, opatrný. Planety v obyvatelných zónách kolem červených trpaslíků budou díky své malé vzdálenosti od hvězdy často ve stavu vázané rotace (jedna strana planety pořád směřuje ke hvězde a druhá na opačnou stranu). Takže je možné, že život se udrží právě na odvráčené straně, ale na druhou stranu atmosféra na takovém tělese, by byla asi dost divoká. Příroda nás ale pravidelně přesvědčuje o tom, že je její "fantazie" podstatně větší než ta naše, takže kdo ví ;)...
@@UTFAMUNI vázaná rotace sice ochrání odvracenou stranu exoplanety, ale neochrání atmosféru - dlouhodobě neudržitelný ekosystém. A bez atmosféry začne planeta "ukládat" do půdy velké množství radiace. Tyhle hodnoty by mě zajímaly, ale bohužel to je zatím nezměřitelné... Nebo se pletu?
Známe organismy (teda nalezené, ale zatím dokonale nepopsané), které žijí pod ledovci, kde se diky tlaku ledovce o horninu vytváří energie, kterou využívají k chemosyntéze.... Tohle by mohla být cesta k existenci známého života na exoplanetě bez atmosféry. Nebo tisíckrát diskutované možnosti na Európě.
Souhlasím s nekonečnou kreativitou evolučních pochodů. Můžeme jednou v daleké budoucnosti (nebo hned zítra na Marsu) najít život na bázi, která je i za hranicí naší fantazie :)
@@rostislavbojko6280 Tady jsme už dost na hranici spekulací. Bohužel nevím o žádných simulacích interaktce terestrické planetární atmosféry s hvězdnou aktivitou červeného trpaslíka, ale v případě vhodné kombinace planetárního magnetického pole, velikosti planety a její vzdálenosti od mateřské hvězdy by stabilní konfigurace existovat možná mohla. Přesně proto je potřeba se tomuto tématu více věnovat - je tady spousta nezodpovězených otázek, na které bychom už s současnými vědomostmi mohli najít odpověď.
Život pod povrchem je samozřejmě další možnost.
Také je otázka odolnosti různých organismů vůči různým druhům záření. Ale na tohle bychom si měli pozvat raději nějakého exobiologa ;).
@@UTFAMUNI tak už víte, koho pozvat příště :)
jediné reálne riešenie budúcnosti ľudstva je uvedené v biblii.
To myslíš vážne?Alebo bol Ježiš astrofyzik?
no viac ako astrofyzik. Je napísané že stvoril vesmír.
reč je ale o budúcnosti. Tá je zapísaná v poslednej knihe biblie, nazvanej grécky Apokalypsis, tak nejak čo znamená Odhaľenie, alebo Zjavenie budúcnosti. teda aj odhalenie budúcnosti.
Sú tam popísané konkrétne astronomické úkazy, napríklad v kap. 12 verš prvý je úkaz ktorý sa stal 23.9.2017, čo je cca 2000 rokov vopred a bez počítač. Podobne úkaz čo bude 23:3: 2024 a tiež 5:6:2024.
takže ano, jediné reálne riešnie budúcnosti je v biblii, v knihe Zjavenie Jána. ...aj v iných častiach.
@@janyakov7655 svoje naboženské bludy si rieš u “svojich”
exoplanéty sú tak daleko, že keby sa aj nejaka rajská planéta, objavila napr. vo vzdialenosti len 50 svetelných rokov, tak....zabudnite
aj pri 10c, čo nie je teoreticky možné by sa jednalo o viac ako 5 rokov v lodi.
pri 0,1c 500 rokov a viac.
posádka by sa navzájom požrala...