Ahoj Vidláku. Musím konstatovat, že to kluci máte docela naštudované :-). U vzduch platí opravdu přímá úměra: nízká teplota=nízký obsah vlhkosti, vysoká teplota=vysoký obsah vlhkosti. Rosení okraje okna - zde je opět onen tepelný most, který znamená sníženou teplotu a rosení, tak jak jste to popsali. Pomůže leda tak buď nechat vyměnit dvojsklo za lepší s kvalitnějším distančním rámkem uvnitř nebo rovnou postupně instalovat trojskla. Silnější tabulka skla to nevytrhne. Spára pod podbitím, co jsi ukazoval venku. To je prostý šlendrián zedníků, nedoházeli to jak měli. Možná měli i původně myšlenku, že nechají krov sednout a dodělají potom, ale evidentně jim u fasády došli síly. Nic jiného v tom nehledej. Takže si připrav nízkoexpanzní pěnu, počkej na teplejší den a vypěň to. Zjara to potom dospáruj širokou špachtlí. Tohle bych tipnul jako hlavní problém. Tím bys měl odstranit příčinu promrzání - pokud není ještě něco zbastlené uvnitř a nepromrzalo by to střešním pláštěm. Pokud se dá do toho meziprostoru vlézt, tak to prohlídni a docpi minerální vatou. Uvnitř doporučuji pravidelně větrat. Další když tam mailem :-).
Ahoj Andreji, děkuju za expertýzu. Ano, teplejší okna s umělohmnotným rámečkem. A dotáhnout ke střeše, aby tam nefoukalo. Napíšu...
2 ปีที่แล้ว +2
čas 13:30 Nejde o to snížit vlhkost vzduchu v interiéru. Jde o to snížit vlhkost v problémovém místě. S vlhkostí vzduchu v interiéru to nesouvisí. Co se týká těch skel v problémových oknech. Tam to vypadá na to, že samotná skla nejsou dobře utěsněna v rámu. Mezi rámem a sklem může být mírný průvan (zkus to na plamen svíčky (Pithartova ověřená technologie za 5 Kč v praxi) a také zkus otevři v jiné místnosti dveře nebo okno, kvůli tlaku. Případně počkej na větrné počasí -to je nejlepší. Nedávno jsem tento problém řešil u souseda a vyřešil. Skla šli z rámů ven, přetěsnil jsem uložení skel a uložil je zpět. Zkrátka nepatrná netěsnost vede k tomu, že tam mírně fouká a když fouká, tak se rozpíná plyn a když se rozpíná plyn, dochází k lokálnímu ochlazování a když dochází k lokálnímu ochlazování, tak tam začne kondenzovat vlhkost a když už tam začne ta vlhkost kondenzovat, vytvoří tepelný most, který ještě více podpoří tvorbu kondenzace vody... atd... 🙂
2 ปีที่แล้ว
S tím topením také zrovna nesouhlasím. To neodstraní problém. Navíc by člověk musel kurva že zatopit, protože pouze více topit nestačí. Když budeš pouze topit, tak naopak kondenzace vody na plochách při mrazivém počasí vzroste. (Pocení oken to pouze podpoří) Co se týká vlhkých stěn, je nejefektivnější průvan, nebo ofuk ventilátorem. Ale to také neřeší problém příčiny vlhkosti stěny... Co se týká plísně, Plíseň ke své existenci potřebuje dvě věci. 1- DOSTATEČNÁ VLHKOST 2- DOSTATEČNÁ TEPLOTA Ve vlhkém sklepě se plísně nemnoží - je tam na ně zkrátka zima!
2 ปีที่แล้ว
A na problém ve své stěně jsi si odpověděl sám. Máš tam technologicou"nedokonalost", víš o ni a tu je třeba napravit... Další zateplení, ti totiž nezaručí, že ta technická nedokonalost, přestane dělat neplechu.... Může se totiž stát (nemusí to být tvůj případ) že ty obložíš stěnu izolací a tím zabráníš odpařování vlhkosti ze stěny ven. Ofuk větru - velice efektivně vysušuje stěny. Když obložíš barkák, zákonitě ti stoupne voda ve stěnách, což se ti projeví doma, kde na vlastní oči uvidíš vlhké stěny tam, kde nikdy předtím vlhké nebyli. A ve zdivu je vždy vlhkost! I když jsou zdi řádně izolované, tak i přes to určité procento vlhkosti stoupá. i přes ni.. Záleží co je to za izolaci... Neexistuje stavební materiál, který by 100% zabránil vzlínání vody ve stěně.... Takže ideálně je třeba zajistit, aby stěny domu z venku dýchali... Nejsem profík v tomto tématu. Jen jsem poslouchal jednoho Ukrajinského projektanta, který toto téma rozebíral...
2 ปีที่แล้ว
Ta Parozábrana. Mezi krytinou a parozábranou musí být dostatek odvětrávaného prostoru. Může být zkrátka chybně nainstalována. Parozábrana ( každej na to peče, nebo to zkrátka ne každej ví) se má natahovat s prohnutím. Nemá být napnutá. Vlivem zimy se smršťuje. Jestliže je v letním počasí natáhnuta bez dilatačního prohybu, může dojít v zimě i k jejímu protržení... To ale asi nebude tvůj problém.
2 ปีที่แล้ว
Plíseň se drží v koutech proto, protože kouty jsou nejvíce vlhké. A kouty jsou nejvíce vlhké proto, protože z vnější strany je roh. A plocha stěny v koutu je menší, než plocha stěny v rohu. A na menší ploše se voda odpařuje méně, než z plochy větší.
2 ปีที่แล้ว
27:19 - radiátor Plíseň ke své existenci potřebuje dvě věci. 1- DOSTATEČNÁ VLHKOST 2- DOSTATEČNÁ TEPLOTA
Já tomu říkám evoluční vývoj, dříve lidi v domech používali lokální topidla a větralo se, uvnitř domu se maximálně sušili bylinky. Dneska jsme, ale už jinde prádlo sušíme místo venku na plotě uvnitř na ´sušáku´, místo sálavého tepla z kamen vytápíme kus zdi za radiátory. Kytky místo na zahrádce zaléváme uvnitř na parapetech, a na houby(a plísně) se nechodí do lesa ale stačí je seškrábat ze zdi. Taky jsem to řešil, mě se pomohla hliněná omítka kterou máme v ložnici a dal jsem jí i do koupelny(obklad mám jen za sprchou a umyvadlem) . Skvěle v sobě akumuluje teplo a hlavně reguluje vlhkost(vezme ji do sebe a pak jí postupně vydá ven).
No skritku tesari, snazil jsi se napsat humorny komentar, ale nemas ve vsem pravdu. Drive, ve starych chalupach byla nad kazdou peci v kuchyni takova tyc/bidlo na kterem se susili promocene veci/obleceni a mokre hadry, ktere se pouzily v domacnosti. Ale ty domy, jak rika Stepan, nebyly tak utesnene a kamna/pece se zaslouzili o cirkulaci vzduchu. V dnesnich zateplenych domech neni temer zadna cirkulace a lidi neumeji vetrat. To s tou hlinenou omitkou se zacalo pouzivat i treba v Nemecku, nekteri fandove si dokonce stavi cele domy ze dreva, hliny/jilu a slamy, kravince smichane s jilem uz asi nepouzivaji. Domy jako za stara.
@@giorgiocorleone2747 s tou tyčí nad pecí v každé chalupě bych si nebyl tak jistý, ještě docela nedávno se vařilo na otevřeném ohni, pak z toho vznikla černá kuchyně a tam se tak možná dalo pověsit kus špeku nic víc. Co mám tak vyzkoumaný ze starých fotografií tak prádlo se sušilo převážně na plotě. Případně byla ta tyč na zápraží připevněná na přesahujících vazných trámech.
@@skritkovetesari7362 Otevreny ohen a pak cerna kuchyne...tam u tebe v kraji mozna. Uz v Babicce od B. Nemcove se pise o kachlovych kamnech/o peci. A kdy zila B. Nemcova? Mokre/promocene obleceni se z duvodu toho, ze jine nebylo, muselo ususit rychle. Tzn. co nejblize tepelneho zdroje...a to neni u zaprazi.
@@giorgiocorleone2747 Systém vytápění v minulosti určoval stavební a dispoziční řešení každého obytného stavení, roubené domy nevyjímaje. Základním typem otopného zařízení na našem území byla pec. Jediný přikládací otvor sloužil současně pro odvod spalin. Před pecí to bylo otevřené ohniště. Takovémuto řešení se říká dýmné a muselo být mu přizpůsobeno stavební řešení domu( vysoký strop, větrací otvory ve stěnách či stropě) Někdy byl pře ústím pece lapač dýmu- dymník, odvádějící alespoň větší část spalin do půdního prostoru nebo nad střechu. Tomuto řešení se říká polodymné a dochovalo se do nedávné doby v oblastech Moravy, v Beskydech a moravských Kopanicích. Od poloviny 17.století dymné řešení pece z většiny na našem území mizí. Bylo to umožněno otočením pece obslužným otvorem směrem do vstupní síně. V její zadní nebo střední části se vymezil prostor, odkud se do pece přikládalo a kde byl současně otevřený oheň na vaření. Dým odcházel volně do podstřeší, později byl usměrněn širokým dymníkem a vyveden až nad střechu. Pokud se přikládací otvor zcela uzavřel stěnami a vybavil klenbou s otvorem dymníku v klenbě, pak tomu říkáme černá kuchyně. Uzavřené černé kuchyně tvořili nedílnou součást venkovských domů zejména v jižní a západní části Čech až do poloviny 19.století. Poněkud odlišné bylo řešení vytápění v severní a východní části Čech, kde byl prostor určený k vaření a manipulaci s ohněm vymezen ze síně pouze obloukem nebo někdy jen trámem. Novější pece měli již nižší klenbu s průduchy obvykle tří odtahových kanálů(sopouchů) v zadní části. Ty pak byli vedeny nad klenbou pece a vyústěny do černé kuchyně nad přikládacím otvorem. Pece získali podobu velkého kvádru(jeho horní plochu vyhřívali odtahové kanály a byla proto oblíbeným místem na spaní. Díky převedení dymného provozu z obytné místnosti do síně či černé kuchyně, se mohli stropy obytných prostor snížit a nabílený interiér se stal světlejším - a tak se z jizby stala světnice. Dalším stupněm v procesu vývoje topení bylo zavádění kachlových sporáků od poloviny 19. století. Kachlové sporáky měli charakteristický profil písmena "L" a mohli stát buď na plné podezdívce, na zděných pilířcích spojených klenbičkou nebo - zejména ve druhé polovině 19.století na nožičkách. Obsluhovali se stejně jako novější generace kachlových kamen, přímo ze světnice ovšem odtah byl již zaveden buď do komína, nebo alespoň přes zeď do černé kuchyně.
@@skritkovetesari7362 No hezky jsi to popsal. Nic to nemeni ale na tom, ze si lide v chalupach nesusili jenom bylinky, jak tvrdis ty v tvem prvnim prispevku, nybrz i jak tvrdim ja promocene obleceni a to hlavne ve studenem rocnim obdobi.
Ahoj Vidláku, našel jsem takouvou zajímavustku, když dáš kybl dřevěného popela do vlhké místnosti natáhne ten popel do sebe pach i tu vlhkost najdi si na TH-cam " Když to uvidíte, už nikdy nebudete házet popel do koše " jak bude popel jdu vyzkoušet 🙂
Hodně pomůžou termo nátěry na vnitřních stěnách. Bydlím v domě sto let starém. Zdivo není z moc kvalitních cihel . Dům jsme nezateplili protože nám občas hrozí povodně. A tak by se muselo zateplení strhávat. Síla stěny je 45cm. Venkovní omítka je sanační. Aby zdivo vysychalo směrem ven. Nechladnější stěny v pokojích jsme natřeli termo nátěrem což se ve vnitř projevilo vyšší teplotou. Zmizel pocit chladu z těchto zdí a plíseň žádná. Jsem s tímto spokojen. Okna mají dvojsklo montář provedla firma a perfektně.
Ahoj Pepo, nevěřím, že to odflákli, asi je to nějaký tajný záměr, ale já jsem ho nepochopil. Tohle by nikdo omylem neudělal. Když bylo jednodušší to dotáhnout nahoru. Leda by skončila deska zateplení :-/
@@vidlak001 V roce 1998 jsem se dostal na stavbu k jednomu papaláši, kterej zateploval barák polystyrenem. Už tenkrát stavební firma obložila stěny domu od plechový zakládací lišty až těsně po střechu. O plísni v místnostech nevědí, kvalitně zatepleno a větráno...
Po 20 letech je pravděpodobné, že spára se objevila postupně. Všechno na domě pracuje. V létě roztahuje, v zimě smršťuje. Dřevo sesychá a mění svůj objem. Samozřejmě je i možnost, že firma odflákla práci a díky tomu fasáda poklesla.
Ahoj Widlaku, Izolace se dává, aby se rosný bod posunul do míst, kam neprostupuji plísně. Idealne do prostřed zdiva. Problém je se střechou, kde žádné zdivo není. Izoluje se vatou a ta izoluje jen když je suchá. Tedy pokud by jsi pod vatu nedal parozábrana, tak by páry stoupaly do vaty, kde je rosný bod. Tam by se srazila, vytvořily se kapky vody, které by snížily účinnost izolace. Tedy vlhká vata neizoluje, ale naopak vede teplo. Běžné množství vodní páry tedy není problém. Problém je pokud se rosný bod přiblíží povrchu kam mají páry přístup.
Ahoj, děkuju za popis, tak nějak tomu rozumím. Jen se mi nelíbí, že parozábrana funguje takhle agresivně. Snad by to šlo udělat aby to nějak rozumně větralo...
@@vidlak001 Odvětrání má jít přes okna. Pokud máš dřevěná, tak by pary měly projít konstrukcí okna. Plastová okna mají pro tyto účely zvláštní štěrbiny. Pokud v místnosti vzniká víc páry, než je přirozený prostup okny, tak je běžné přidat jinou ventilaci. Tedy například na záchodě ventilátor se zpětnou klapkou a spouštěny manuálně, nebo senzorem vlhkosti. Bohužel jiné způsoby neznám. A technicky je problém zajistit přechod vzdušné páry přes prostor rosného bodu, aby v tomto miste nekondenzovala. Teď mě ještě napadá rekuperace, tam je kondenzace tolerovaná s tím, že je nutné ji 1 až 2x za rok dezinfikovat.
Ahoj Widlaku, vzpomněl jsem si, na tvé video o výměně kabelů v autě a napadlo mě, že možná nemáš u té zdi primárně problém s vodní párou, ale (jak říká skřítek tesař) s vykuněnou střechou? Kuny si rady dělají pelíšky v izolační vatě.
Když plíseň postříkáš savem tak ji spálíš jen na chvíli ale nevyřešíš proč tam je. Prodávají se houby co se plísní živí, ty se dají stříkat na teď a nebo přidat do barvy. A pak taky pomáhá větrání. Třeba ventilátor z PC a nechat foukat na místo kde se plíseň dělá. A tak UV ledky pomáhají.
Houba ale údajně nejde použít, pokud se už použilo Savo. Já říjen-březen savuju 2x za měsíc a jsem zoufalá. V dětském pokoji je metrová vlhká spára mezi panely, panelák není zateplený. Větrám 3x denně. Máme regulaci topení, čerpadlo běží 5-22h, pak vypne a okamžitě se orosí kraje oken. Raději bych topila celý den na 3, než vypínat a pak naplno, ale většina lidí chce šetřit, mají strach, že by soused topil moc. Část nákladů platí všichni.
@@marketcernikova7024 no, na chvíli to pomohlo,.. ten roh je vlhkej furt, možná by pomohla, kdyby to bylo trochu sušší, na jaře upravím topení a třeba to bude dobrý, ale můj problém nevyřešila, možná jsem jí špatmě aplikoval
Ahoj. Velmi jednoduche vysvetlenie: Predstav si, ze vzduch ma miniaturne spongie na vodu, ktore v nom poletuju. Cim je vzduch teplejsi, tym su tieto spongie vacsie a tym viac vody dokazu niest. Ked ten vzduch zacne chladnut, tak tieto spongie sa zacnu zmensovat a ak su plne vody, tak ta sa samozrejme zacne vylievat. No a ta vyliata voda je vodna para, alebo rosa na oknach. Teraz z praxe: V strede miestnosti mas vzduch o teplote 24°C, ten do seba nasaje vodu, teraz ten vzduch pride k studenemu oknu a tam sa ochladi a automaticky vygrcia zo seba tu vodu a ta sa zachyti na okne. Rovnako to funguje aj opacne - susenie mrazom. Zamrazis vzduch a teda uplne vyzmikas tie spongie, potom ten vyzmikany vzduch privedies k potravinam a ten vzduch (tie suche vyzmychane spongie) z tych potravin vysaje vlhkost ako ked suchu spongiu hodis na mlaku. Okna: Na okna, teda na sklo sa nalepuje folia, ktora ma iny tepelny odpor.
Mám několik zkušeností s odstraňováním plísně v různých prostorách, každé řešení bylo jiné. U jedné stavby třeba důkladně zplesnivěla nezateplená zděná veranda. Plíseň byla všude, stěny byly skoro komplet černé. Tento přístavek nebylo možné zateplit kvůli nedostatečně izolovaným základům. Věděl jsem, že to nebude ideální řešení, ale zkusil jsem to a uspěl, už 7 let se plíseň neobjevila. Nejdříve jsem vše vzal štětkou Savem proti plísním. Pak jsem vymyl veškeré nátěrové hmoty ze stěn až na holou omítku, která byla v dobrém stavu a nedrolila se. Omítku jsem znovu vzal důkladně Savem proti plísním a nechal vyschnout. Pak jsem stěnu napenetroval, zatmelil nerovnosti, znovu napenetroval a natřel speciální barvou proti plísním (název teď nepamatuju, ale mám v kyblíku od ní šroubky, tak se příležitostně podívám). V té barvě jsem pro jistotu ještě zvýšil koncentraci účinné látky, kterou výrobce barvy prodával i samostatně jako přídavek do běžných barev. Další důležitá změna byla ta, že do té verandy se předtím pořád zavíraly dveře mezi ní a zbytkem domu. Dveře se nyní nechávají otevřené aby prostor mohl větrat. Toto jsem provedl v roce 2014 a doteď v pořádku. Mám velmi citlivý čich, (obecně), plíseň cítím dávno před tím, než je vidět. Tady po plísni není ani památky. To větrání je opravdu velmi důležité. Určitě bych stále dokola nepoužíval Savo ani jiné přípravky, jelikož dochází k zasolování omítky, která pak o to ochotněji nasává vzdušnou vlhkost a plísním se tam daří lépe. Takovéto prostředky jsou vhodné k jednorázovému použití když se současně řeší odstranění nebo zmírnění příčin vzniku plísní. Krom toho to smrdí a není to zrovna zdravé.
@@vidlak001 Mě se to moc nelíbí, protože si pak lidé často myslí, že si to vymýšlím a hledám problémy tam, kde nejsou. Ono se sice nakonec s časovým odstupem ukáže, že jsem ml pravdu, ale to už nikdo neřeší. V ten okamžik jsem prostě potížista.
Topím v kamnech což nutí větrat kvůli regulaci a plísně zmizeli. Hodně pomohla taky lemovací lišta od lina - díky ní nábytek je cca 2-3cm od zdi a ta může dýchat. Když se někde v koutě něco zapomene nalepeny na zdi, spolehlivě to začne plesnivět za pár týdnů tj na to dáváme bacha. Další krok pro mě zateplená fasáda minerální vatou. Starý baráky je pořád holt něco za něco :)
Ta mezera (17:30) by tam měla být kvůli odvětrání střechy. Nevím co máte za krytinu, ale podle konstrukce to vypadá na eternit nebo něco podobného. Mám za to, že se to dělá kvůli tomu, aby na půdě nekondenzovala vlhkost z bytu a nezačal hnít krov. Taky to má další funkci v parném létě, kdy je střecha provětrávaná přirozeně a není potom pod ní tak velké horko. U hřebene by měli být taky nějaké větrací otvory, aby to správně fungovalo. Mé zkušenosti: 1) V zimních měsících se nám u nového domu hodně rosili vchodové dveře (především jejich prosklená část). Více topit v předsíni naprosto nepomáhalo, ba naopak, bylo to horší, protože teplejší vzduch pojmul více vlhkosti a tím na skle kondenzovalo více vody. Hodně pomohlo když jsme snížili teplotu (z 20 na 16-17°C) v předsíni a začali jsme důsledně a hned za sebou zavírat interiérové dveře. Tím se minimalizoval přísun teplého, parou nasyceného, vzduchu ke dveřím, takže okno se začalo viditelně méně rosit. Po dlouhém uvažování jak se tohoto rosení zbavit úplně mě napadlo, že plochy, kde dochází ke kondenzaci musím ideálně izolovat od vzduchu z interiéru. Ale jak to udělat, když chci zachovat průhlednost? Napadlo mě polepit sklo plastovou průhlednou fólií. Jenže jsem takovou pěkně silnou fólii nikde nemohl sehnat. Takže jsem na okno dal potravinářskou fólii jen na zkoušku a musím říct, že to funguje. Tam kde je potravinářská fólie není teď ani kapka. Sehnat něco jako potravinářskou fólii, jen silnější, tak není co řešit. 2) Po rozhovorech se známými, kteří si nechali dělat nový dům jsme přikročili k rozhodnutí, že nechceme plesnivou trubku ventilace v koupelně, takže koupelnu máme bez odtahu a vždy po sprchování, kdy je v místnosti vysoká vlhkost, prostě otevřu okno do kořán a než si vyčistím zuby, je z největšího vyvětráno a o zbytek už se postará mikroventilace. 3) Z dob kdy jsem tvořil líheň pro kuřata si pamatuji, že nejúčinější způsob jak zvednout vlhkost v prostoru je dát tam mokrý hadr uschnout. 4) Taky máme místnost, kde se netopí, protože tam nikdo není. Proto tam máme okna na mikroventilaci a hlavně když jdeme dovnitř/ven, tak hlavně rychle a hned za sebou zavřít dveře. Právě proto, aby tam nekondenzovala vlhkost. Je důležité, aby ty dveře těsnili, samozřejmě. Jinak ta plíseň v rohu ve Vašem případě může být způsobena i zatékáním ze třechy, to bych se snažil vyloučit jako první. Potom se taky může objevovat kondenzát u chrániček / huisích krků, které vedou na půdu. Přeji hodně zdaru. 🙂
Ahoj, děkuju za komentář a praktické tipy a zkušenosti! Ta fólie se i prodává, napíná se pomocí fénu. Ale u okna se žaluzií to je trochu blbý. Líbí se mi to větrání při čistění zubů :-) I maličkost pomůže. Teplu zdar!
Nechci poučovat, ale vlhkost vzduchu nejvíc snižuje klimatizace. Protože ve chvíli kdy pustíš tepelné čerpadlo samozřejmě vzduch - vzduch na chlazení, tak se nekondenzuje voda na vnější jednotce jako v zimě při topení, ale ve vnitřní jednotce př. jednotkách přičemž trubkou začne odtékat poměrně velké množství vody. Jsou to třeba dva kýble vody za den. To je hodně a všechna ta voda se při klimatizování prostor vytáhne ze vzduchu uvnitř domu a zkondenzuje na žebrování ve vnitřní jednotce a odteče do odkapávače a následně ven z domu. Na tomto principu fungují všechny odvhlčovače. Jen nemají takový výkon. Takže v létě je to nejlepší odvlhčovač. V zimě je to ale horší. Protože teplo byť je z tepelného čerpadla dostatečné. Tak ale není to to sálavé teplo jako z kamen na dřevo. Savo je nejlepší PRIM. Protože to jediné má dostatečnou sílu a většinou není potřeba postřik opakovat. Také má nejdelší dobu účinnosti po zaschnutí. Je však nejdražší.
Na znizenie vlhkosti v starom dome sa nam totalne osvedcila susicka pradla. Ked si predstavim ze z kazdej pracky je par litrov vody a perieme jednu pracku denne, je dost jasne odkial sa ta vlhkost brala
Ahoj, zajímavý tip, ale otázka je, kam ta vlhkost ze sušičky jde, pokud do koupelny a pak do domu, tak to asi nebude fungovat. Jestli do odpadu, tak je to OK.
dobry den chcela by zeptat jak s najemnym bytem plisen všude a maiteli nic s tim nedela jaki musit by spravny procent vlhkosti pro bydleni mam dite 6 rokiv . dikuji
Ahoj, především je třeba víc topit a víc větrat, aby se dovnitř dostal suchý vzduch zvenku. Když se nevětrá a dýchá a suší prádlo, tak vlhkost stoupá...
Jen dodatek k likvidaci plisne, funguje i peroxid vodiku v koncentraci 10%+. Ten peroxid lze použít v rozprasovaci i na cisteni a desinfekci matrací a podobně od ruznych škůdců a spór 😎 A jinac myslím si že ste na to kapli oba, prostě tak kde je konstrukcni chyba a tepelny most tak tak se drzi vlhkost a tam to pak jede.
Přesně, určitá vlhkost je pro člověka potřebná a 53% vlhkost, kterou jsi naměřil, je dobrá hodnota. Mně naopak jako nejlepší metoda přijde právě prevence, větrat a topit, kterou jsi označil jako dočasnou. Zvlášť proto, že bydlím v paneláku a provádět úpravy v zateplení moc proveditelné není. Naštěstí panelák už odborně zateplený je. Neřekl bych, že to je dočasné, v ideálním případě je to trvalé, když se tomu věnuješ pravidelně. Válka s plísní je zkrátka dlouhodobý boj. Teda netopím zrovna na 25°C, taková teplota už by pro mě komfortní nebyla a ani jí nejsem schopný dosáhnout. Kdybych nechal puštěné topení na plno celý den mimo spánku, tak bych dosáhnul tak 23°C, nechávám 20-21 v místnosti, kde trávím nejvíce času, to je pro mě ideální. Bydlím v prvním patře nad prádelnou a sklepy, respektive v takovém tom polo-prvním, polovina poschodí, v horních patrech na tom asi s teplotou budou lépe. Větrat se musí i bez plísně, protože potřebuješ čerstvý vzduch, kyslík, kterého je v nevětrané vydýchané místnosti méně, vzduch je řídký. A topí se taky tak jako tak, protože nechceš sedět doma v bundě. Ono to asi jinak nejde, co jsem slyšel od lidí, kteří bydlí v domech, tak musí trochu topit, i když jsou nějakou dobu mimo domov, právě aby jim neprochladly zdi a netvořily se plísně. A ty máš ty zdi asi pěkně studené, říkal jsem si, asi to tak běžně je, asi mají zdi méně než vzduch, já zdi nikdy neměřil. Teď jsem to změřil a ve zmiňované místnosti jsem nejnižší teplotu u okna naměřil 17,9°C. Nejnižší byla pod oknem v kuchyni vedle špajzu, 15°C. V místnosti, kde se netopí vůbec u okna necelých 17°C a záchod a koupelna obojí nad 20, ale to se ovlivnit nedá, tam nejsou okna ani radiátory. To je nevýhoda domů, je tam hodně místností a některé se třeba ani nevyužívají, nemáš okolní byty, od kterých by šlo teplo, topení stojí hodně. Osvědčilo se mi na zvýšení teploty utáhnout dovření oken. Topím méně a mám větší teplo. Ale to jsou plastová okna, těžko říct, jestli to na tvých dřevěných půjde. Pak je ale asi důležité vlhkost sledovat a větrat, aby vlhkost nestoupla moc bez větrání. V malé hodně obývané místnosti hádám stačí dva dny bez vyvětrání a vlhkost bude moc velká. Většinu lidí asi vydýchaný vzduch donutí vyvětrat, ale někoho by možná zima mohla odradit. A větrat je nejlepší tak, jak tvůj "reportér" v druhé polovině videa doporučoval, intenzivně okno dokořán a krátkou dobu, pár minut podle velikosti místnosti a počtu lidí uvnitř. Zvlášť v zimě je pak poměr ztraceného tepla vůči vyměněnému vzduchu mnohem lepší než na ventilačku.
Ahoj, děkuju za komentář. Ano, větrat pomůže. Měřil jsem vlhkost venku, když mrzlo a bylo tam pod 30 procent. Takže když tehle vzduch pustím domů, tak to pomůže.
Dovolím si vstúpiť do debaty, čierna pleseň na stenách, hlavne na severnom rohu, je u mňa témou dňa. Vonku je vlhkosť vzduchu 81% a vo vnútri izby mám 80%, takže , to vertranie akosi nedáva veľký zmysel. Bývam v Anglicku, vystriedal som už asi sedem ubykacií a všade , úplne všade boli plesne, na vonkajších stenách, ktoré sú veľmi slabo izolované. Až teraz som pochopil, prečo ľudia, resp. kolegovia, keď sa spýtam, čo ideš robiť v Sobotu, odpovie decoration, t.jest. ide maľovať.
Bojovat s plísní savem je samozřejmě nesmysl, protože dochází k zasolování omítky. Zvyšovat teplotu v místnosti domu zpravidla také nepomůže, protože více ohřejeme vzduch v místnosti, který pohltí více vlhka, u stěny (která se ohřeje méně než vzduch) dojde k jeho ochlazení a plíseň je na světě. K jejímu vzniku totiž stačí relativní vlhkost 80%! Čili nejjednodušší řešení jak bojovat s plísní je pravidelně intenzivně větrat a současně se pokusit omezit množství vodních par. Takže žádné hodinové sprchování v koupelně, která není vybavená odsáváním par, vaření bez pokliček s vypnutým odsavaním vzduchu, sušení prádla ,mraky kytek v baráku a jejich neustále zalévání, akvária atd. , atd.. Nejlepší je samozřejmě vnější robusní zateplení domu, které zajistí výrazný vzrůst teploty v celém průřezu stěn a naopak pokles tepelných ztrát domu. Zvýšením teploty stěn dojde ke snížení relativní vlhkosti vzduchu v jejich blízkosti, pod výše uvedenou hodnotu 80%, čímž se zamezí vzniku plísní.
V zásadě máš pravdu, jen bych k tomu měl pár poznámek. Sprchuju se dlouho a vyrobím při tom značné množství páry (a nacákám strašně kolem sebe), tato část domu je dřevostavba. Nemám tam žádné odvětrávání. Jakmile se dosprchuju tak udělám průvan třeba na půl hodiny. Jen když jsou opravdu nízké teploty blížící-se nule, pak nedělám průvan, ale nechám otevřené jen okno dokořán. Tepelný rozdíl se sám postará o odvětrání par. Pak okno zavřu a celý den nechávám dveře od koupelny otevřené do bytu aby koupelna větrala. Často se setkávám s tím, že k někomu přijdu a mají tam koupelnu s odvětráváním, ale je jim to k ničemu. Větráček je malinký, hlučný a běží omezenou dobu a ještě zavírají dveře od koupelny, nebo je nechávají jen pootevřené na škvírku. To je málo! Někteří lidí nemají koupelnu odvětrávanou dokonce vůbec a ještě zavírají dveře. Pak tam mají hrozný vzduch, smrdí jim ručníky pomnoženými bakteriemi a/nebo tam rovnou bojují s plísní. Marné je vysvětlovat. Naučil jsem se, že když přijdu někam, kde to je takto, tak si zásadně neutírám ruce do ručníku, jelikož je to často kontraproduktivní. Od smradlavého ručníku si pak musím umýt ruce znovu a ještě důkladněji. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje v čem žijí. Také jsem se musel naučit takovéto věci nekomentovat, protože i když se snažím to podat nějak diplomaticky, tak to neberou jako snahu jim pomoci, ale urazí se jako že jim to pomlouvám.
@@Thales_WH vzhledem k tomu , že mám také část domu dřevěnou a část zděnou (cihla ale hlavně pískovec) vím, že v dřevěné části se plísně vpodstatě netvoří. Dřevo je izolant a jeho teplota v interiéru je větší ,než například u cihlové nezateplené stěny, což dosti snižuje riziko vzniku plísní. Každopádně důležité je právě to větrání hlavně v kuchyni a koupelně, jedno zda okny, či větráky (nejlepe s časovým doběhem). Ale lidi budou raději natírat stěny "zázračnými nátěry z NASA", stříkat je savem, stavět všelijaké předstěny ,či dělat jiné nesmyslné kraviny, než aby se podívali na základy fyziky.... Podle mého názoru mohou být plísně obtížně řešitelné pouze u starých staveb bez hydroizolace, ale i zde lze sjednat nápravu. Někdy stačí barák pouze obejít a je jasné že opravit se musí hlavně okapy a vyspádovat terén od baráku,aby voda tekla od baráku a né pod barák.
@@Jezar7 S tím se dá souhlasit. Jen jsem chtěl říci, že vlhkost může způsobovat i něco jiného než kondenzace vody ze vzduchu s běžnou vlhkostí a i to je řešitelné, Stačí přemýšlet, ne opakovaně a bezmyšlenkovitě maskovat následky a neřešit příčiny.
Zdravím. Co jsem zaregistroval, tak ten ventilátor hloupost není. Pokud se pořídí časovací hodiny nebo nějakej spínač, tak i nějaká ta minuta cirkulace vzduchu v místnosti může pomoci zbavit se těchto obtíží. Ale je to především prevence nikoliv řešení vzniklého problému.
Ahoj, řešila jsem něco podobného a stačilo jen zlepšit cirkulací vzduchu v místnosti a bylo po problémů. Použít Savo jsem od toho okamžiku už nemusela 👍
Ahoj. Toto je tak komplexná téma ,že sa nedá v pár riadkoch opísať . Zjednodušene: 1, Zateplenie a parozábrana: Ano ako hovoríš parozábrana bráni navlhnutiu izolácie . A preto by sa mala pri zateplených domoch používať rekuperácia vzduchu. Aby tá vlhkosť mala ako odísť . 2, tepelné mosty a zlé konštrukčné riešenia: Tam pomôžu iba stavebné úpravy. Nie vždy je to možné. 3, Strešné okná Asi najhoršie riešenie je strešné okno na starom dome. Kvôli chýbajúcej rekuperácii sa tam bude vždy zrážať nejaká vlhkosť. Zatiahnuté žalúzie bránia prúdeniu vzduchu okolo okna . Teda to zhoršujú. Čiastočne to rieši zošikmenie špalety , aby ľahšie mohol prúdiť vzduch, ale zasa je to stavebná úprava. 4, vlhkosť: Naučil som sa na starom dome pravidelne vetrať. Meral som si vlhkomerom vlhkosť a vetral štýlom všetko dokorán otvoriť . Stačí pár minút . Vzduch sa vymení v celom dome a všetko zostane zohriate , takže za pár minút je zasa teplo. Robil som tak podľa vlhkosti vzduchu v dome. Zo začiatku aj 4-5 razy za deň. Neskôr už stačilo iba dva razy. Robím tak aj v mojom terajšom dome. Aspoň raz za deň vyvetrať komplet kvôli výmene vzduchu . Aj keď tu mi už v zime klesá vlhkosť k 30 % po vyvetraní a musíme zvlhčovať. Celodenné vetranie nie je riešenie ,lebo vlastne kúriš von oknom. Čiastočne zmenšuje vlhkosť v dome aj kúrenie v krbe. Pozor na zvyšovanie teploty. Zvýšenie teploty aj o jeden stupeň vyvolá veľmi veľké energetické náklady. Dajú sa nájsť postupy ako to vypočítať. A samozrejme nesušiť prádlo vo vnútri. V kuchyni povinne digestor. Po sprche vyvetrať kúpeľňu....
Určitě nesušit prádlo v domě, ta vlhkost se musí někde vysrážet a nežehlit s napařovací žehličkou, pokud ano pak pustit odsavač - digestoř, vlétě oškrabat a vymalovat vápnem, pokud se nelíbí bílá, prodávají se i barvy do vápna, mě takto plíseň u půdy zmizela, máme plíseň v rohu v místnosti kde se topí, na radiátor jsem dal měděnou trubku s kolínkem nahoru, přichytil páskami , kus trubky je na radiátoru a opačný konec je vysunut do rohu a vzduch který se ohřeje v trubce teče do toho vlhkého rohu stoupá vzhůru a ohřívá ho a tam plíseň vyschla, to kolínko tam asi ale nemusí být, na druhý radiátor jsem dal podbně hliníkovou trubku, možná, ale nutno vyzkoušet, jestli by to fungovalo, na radiátor dát takový ten ventilátorek na krby s termočlánkem, vrtulku nasměrovat do vlhkého rohu a pak samozřemně rychle a účinně větrat nejlépe po noci pokud se v místnosti spí. Jinak Vidláku, děláte moc pěkná videa děkuji Vám Petr
zdar vidlaku ako by som mal postupovat pri starom dome ktory rekonstruujem? vybral som podlahy po zem v dome sa drzi cca 8-10 stupnou no ked pridem vlchkost je okolo 94% .. kurim momentalne teplovzdusnimi kachlami aspon nech to dokurim na 15-18 stupnou lenze kedy mam vyvetrat ? ked zapalim ohen alebo az ked dokurim na spominanych 15-18 ? ci je to jedno ? za kazdu radu dakujem pane vidlaku 😆😉😇✌️🐔🐔
Máme v bytě jednu rohovou místnost, která je z části zastřešená balkónem a má 2 okna, průser. Jinak cihla 40 cm. Obrovsky pomohlo, když se fasádní okna vyměnila za izolační trojsklo, tím výrazně vzrostla tepelná odolnost místnosti. Roh místnosti pod balkónem jsem seškràbal a natáhl speciální protiplísňovou omítku cca 5 mm. Savo je hračka. V podstatě plíseň se objeví, čím chladněji je venku, tj. u nás při výrazných mínusových teplotách.Spóry plísně se drží i pod vnitřní omítkou, proto postřik je jen kosmetická smradlavá a plícím škodlivá záležitost. Plíseň bych zrušil pokud by došlo k vnějšímu zateplení se zateplením spodku balkónu. Jednou k tomu dojde... Hlídám si teplotu a vlhkost. Teplotu cca 22-23 st.C, vlhkost do 60 %. Jinak okamžitě intenzivně větrat, tj. otevřít balkón a okno, vytvořit průvan na cca 5 a více minut. Vyměnit vzduch. Prádlo do sušárny mimo byt. Na plisni v rohu u Vidlàka je zřejmé, že stěna nemá tepelnou izolaci - tj. ta mezera pod střechou zvenku. Proto je rosný bod v místnosti a ne ve zdi. Jednoznačně zateplit pěnou zvenku! A pokud jde o odvětrání střechy, tady nemám zkušenost, chce to dát řeč se střechaŕi. Ale myslím, že pro odvětrání montují do krytiny speciální dílce co nejvýše nahoru.
Ano, pro odvětrání střechy se montují u hřebene střechy tašky s průduchy, ale ten vzduch se tam musí někudy dostat. Proto jsou u okapu mezery se síťkou proti hmyzu. Pak se střecha v létě sama odvětrává a není pod ní v létě takový hic.
Parozábrana má zabránit, nebo minimalizovat pronikání vlhkosti do konstrukčních prvků stavby. Hodně se to používá u dřevostaveb, rekonstrukce podkroví a všude tam, kde hrozí degradace vlivem vlhkosti. Též lze použít difuzně otevřené skladby stěn. U tohoto řešení se pouze zpomaluje prostup vodních par konstrukcí. Čím je konstrukce blíže vnějšímu prostředí, tím je nižší difuzní odpor, proto páry mohou proudit pouze jedním směrem. Samotná vlhkost v případě parozábrany (difuzně uzavřená konstrukce) v bytě se musí řešit krátkodobě vysoušeči, nebo dlouhodobě rekonstrukcí, případně instalací automatického větrání. V podstatě je nutné najít zdroj vlhkosti v bytě, některé nemovitosti táhnou vlhkost ze země přes základy, jiné ze vzduchu, toto je běžné při použití pískovce ve stěnách. Dobrým řešením může být topení v krbových kamnech, jako na videu, totéž platí pro rozvod teplé vody do topení podél stěn. Další řešení je instalace rekuperace a tím automatizovaného větrání. Já jsem u sebe doma musel jít cestou elektrického vysoušeče vzduchu, protože bydlím v pronajatém domě a nemohu dělat zásahy do konstrukce domu.
Tak tak. Ještě pro Vidláka. Parozábrana: musí být všude před tepelnou izolací Protože v té izolaci se nachází místo kde je rosný bod. Izolace a konstrukce okolo ní natahuje vodu dochází k degradaci této konstrukce hlavně ve střeše to je super. Pro zateplení je daný přesný technologický proces, postup! Jeho porušení stavebníka velmi snadno vytrestá.
@@vidlak001 Přírodní vysušené dřevo v interiéru má schopnost částečně regulovat vlhkost interiéru, ale bavíme se o docela velkém množství… Nejméně náročnou na pořízení je elektrický vysoušeč vzduchu, vývod lze naistalovat na odpad a pak je bezúdržbový, stejně tak lze nastavit rozsah funkce pro vysoušení. Doma jej mám, běží téměř bez přestávky a každý den z něj vylévám 6 L vody, abych udržel vlhkost v bytě 50% - 55%. Má příkon 200w a hlučnost je srovnatelná s lednicí (taky má kompresor). Byt mám ve starém nezatepleném baráku v přízemí, plastová okna a plocha bytu je 48m2. Bez vysoušeče jsem měl doma vlhkost dosahující až 85%, takto vysoká vlhkost už způsobuje plesnivění nejenom stěn, ale i věcí ve skříni.
Mne pomohol odvlhčovač z lidla ma spotrebu 200w a za 2 hod je v ňom 0.2 až 0.3l vody a na vlhkomere klesne hodnota z 61%na 57% vlhkost, ešte pomôže dobre vetranie prievanom čo zrazí vlhkost skoro o 10% hlavne teraz keď je mráz. Vlhli s plesňou len rohy pod stropom obvodových múrov domu. Dom mam nezatepleny len plast.okná. plesen takto klesla o 90%. Povedal by som ze to chvíľu trvá pretože vlhkost nije len vo vzduchu teda v priestore ale drží ju všetko v dome. Aktualne púšťam odvlhcovac cca na 3 hod za deň a s plesňou problém nieje.
s vlhkosti jsem bojoval dokud jsem nedal vnejsi izolaci na barak. daval jsem 12cm vaty a od te doby mam klid a topit musim jednou za dva dny. vlhkost na oknech vyresi izolacni trojskla.
Dřív plísně moc nebývaly,topilo se uhlím na plný pecky (v ovzduší z toho bylo tolik marastu, že je spolehlivě plísně zničil) a pak se topení nedalo tak regulovat tak se větralo.A to byla ta výměna vzduchu.Nehledě na, to že běžně táhlo okny tak že to vlnilo záclonou.
@@lubosmusil7195 protože nebyla plastová trisklova okna, lidé susili prádlo převážně venku, vetrali a nepretápeli.. Dneska jsou všichni rozmazleni a chtějí vedro, nevetraji a zatepluji o106... Hlavně ať pořádně okna tesni, aby netopili Pánu Bohu do oken..
Loni v létě jsem dokončil opravu/rekonstrukci zateplení půdy, takže aktuáně čekám na pořádný plýskanice... Dodneška nám 50 let starej dům v obytný části neplesnivěl, tak čekám jak jsem to pohnojil :D Každopádně - problém je vlhkost. Při vlhkosti okolo 70% (myslím) se rozvíjejí plísně. První na ráně jsou koupelny, kuchyně (velká provozní vlhkost) a spodní patro starších nepodsklepených domů. Další możnost je závada na konstrukci. Tam můžou bejt dva problémy. Buď někam vyloženě zatéká, Nebo kondenzace. Konstrukce schránky domu může být buď difuzně otevřená, nebo uzavřená. Difuzně otevřená je zeď. Vlhkost jí prostupuje. U zdi potřebujeme aby byl rosný bod někde v cihlách. V omítce je to špatný, na povrchu taky. Tzn potřebujeme vytápět, sušit povrch a vlhkost větrat mikroklimatizací, nebo jednou denně nárazově. Difuzně uzavřené je zateplení s parozábranou. Rosný bod nutně musí být za parozábranou, jinak se bude voda srážet před parozábranou. Po ní a po sádroši steče a zarazí se právě takhle na jeho konci. Případně když je někde parozábrana hodně narušená, vysráží se voda ve vatě a zase někam doteče.
Ahoj, děkuju za komentář. Tento způsob zateplení (s parozábranou) zdá se mi poněkud nešťastný. Ovšem nevím, jak bych to udělal líp právě s ohledem na to, aby rosný bod byl na správném místě :-)
@@vidlak001 V základu jde o jednoduchý doporučení/pravidlo - 80% izolace musí být za parozábranou, max 20% před. (osobně mám 280+50mm) To ale platí pro běžně používané a vytápěné prostory. A i samotná sádrošová deska je do určité míry tepelná izolace a pokud za ní máš např. jen 120mm vaty mezi krokvema, tak to může bejt celej problém. Zateplení střechy jsi dělal sám, nebo firma? Případně - byl jsi u toho?
Ještě k té parozábraně, podle mě její hlavní úkol je zabránit vzdušné vlhkosti z vnitřku místnosti se vůbec k tomu rosnému bodu co se v konstrukci nachází dostat. Určitě to není tak, že tam kde je parozábrana se automaticky utvoří rosný bod. Například u nás v podkroví je sádroš, latě, pak nějaká parozábrana, za ní tepelná izolace (20 cm) s nosnou konstrukcí střechy (krokve), nad tím pak pojistná folie, latě a krytina. Rosný bod se nachází třeba někde uprostřed té vrstvy izolace a parozábrana má za úkol zabránit vnitřní vzdušné vlhkosti, aby tou konstrukcí prošla až k rosnému bodu a tam pak začala kondenzovat. Jak říkal Štěpán, jsou na to tabulky a chlapi z firmy co nám dělali střechu měli v projektu zakreslené i detaily s takovým grafem jak se mění teplota v průběhu prostupu celou konstrukcí, vypadalo to celkem jednoduše. Spočítat to ale asi už tak jednoduché není.. :)
Jeden z mála správných názoru, jen bych dodal, že ta pojistná hydroizolační folie nahoře je zároveň paropropustná, čímž umožňuje vysýchání tepelné izolace. Aby byla parozábrana opravdu těsná, musel by si ji dotěsnit každý sám, řemeslnici ji dovedou zakutlošit, že by jste se divili.
Tak je otázka, čím máte doma natřené zdi. Dnešní moderní barvy plesniví. Dříve se zdi natírali vápnem a žádný problém nebyl. Ale je to kombinace více faktorů.
Ahoj nedělám žádnou reklamu ale nám dost pomáhají odvlhcovace zn. pro klima ,stojej sice víc jeden cca do 4000kc ale vše si hlídají a mají program sušení prádla,A čištění vzduchu a zas tolik elektřinu to nežre. Nadoba je na 5l ale je to různě podle výkonu jeden máme už asi 2 roky a teď jsme pořídili druhý , (protože nad náma proletěl čáp a přinesl mimčo tak at je všude čistý vzduch) už za den poznáš razantní rozdíly sami jsme tomu nevěřili . Kdo má doma takovou mašinku mi da určitě za pravdu. Jen dodám že máme 70l starý barák tak te vlhkosti tady bylo i přez 70%
Ahoj, děkuju za zprávu. Pokud se tam dá nastavit, aby to odvlhčovalo například při vlhkosti větší než 50 procent, tak to dává smysl. Jistota je jistota.
Asi ti Vidláku nepomůžu, jelikož jsem z paneláku, kde je, jak říkáš krutý sucho, a i přes to že mám akvárko, je tam sucho. Tak holt nezbývá, než chlastat. Tak mě teď napadá, že když budeš taky chlastat, bude ti nějaká plíseň u zadku. ....... To byl samozřejmě fór......
Pro tvůj případ bych doporučil dát topení pod okna + přidat lokální (nástěnnou) rekuperační jednotku. Co se týče té mezery možná mě napadá proč tomu tak je, ale to by si chtělo spíš zavolat abych se poptal na víc podrobností.. Buď to bude chyba realizační firmy nebo neznalost detailů, či experiment realizační firmy.
Jak tak na to koukám, tak mi blesklo hlavou, že by mohlo být zajímavé udělat něco jako podlahové topení, ale ne do podlahy, ale do zdí. Třeba by to fungovalo
Keď som sa narodil mali sme starý byt v centre mesta (pešia zóna) v starom baráku (možno aj 300 rokov)a ten bol tak vlhký že sme podľa mamy museli mať skrine zozadu obité igelitom aby nevlhli od stien a boli pol metra os steny. A v stenách pod omietkou bolo elektrické vykurovanie . Napriek tomu vraj boli dni keď po stenách stekala voda a suché mietsta boli iba tam kde bol ten kábel. 😁 Ale bývali sme tam iba rok. Dnes sú to už nebytové priestory . Ako tú vlhkosť vyriešili vo vnútri netuším. Nejaký obchod tam má sklad. Aj keď zvonka je tam stále fľak. Aj po toľkých rokoch.
@@vidlak001 Stará věc - elektroosmóza. Není to ale tak jednoduché na zhotovení a nefunguje to vždy a na 100%. Do elektrod se pouští malé stejnosměrné napětí ( nebo co :-) ).
Máte pravdu, v předsíni za botníkem a v rohu, jsem měla každou zimu mokrý flek a plíseň byla otázkou času. V létě jsem to přetřela eternalem thermo a zatím se děje zázrak, nikde nic není. Flek zmizel a plíseň taky nikde. Pořád nedůvěřivě čekám, kdy to zase vyleze, zatím klid. Uvidím na jaře, až to projde celou zimou. Ovšem drahý to je, to zas jo.
To ja mam naopak největší problem s vlhkosti v létě..Jelikoz ji nemůžu nijak vyvetrat .Dum ma v lete prijemnych 20 stupnu a venku je 30 a vse co do domu prijde se srazí jelikoz je uvnitř mnohem chladneji než venku :( v zime mi staci vyvetrat a vlhkost držím v normě.
Doma nás trápí pořád :-( Savo pomůže jen na chvilku, protiplísňový bordel do malířšké barvy pomohl asi půl roku :-( Ono taky třeba v obýváku máme obrovskou monsteru co zabírá cca 4 m2 podlahy v rohu a je asi nevětším předmětem v místnosti. Než tu byla plastová okna problém tu nebyl.
Ahoj, děkuju za zprávu (zejména protiplísňový bordel do malířšké barvy). Je to trapný, člověk investuje do zateplení, sice má teplo, ale taky vlhko. Tohle by měli páni inženýři a stavitelé víc promyslet.
To jste ještě neviděli vlhkost... Byl jsem v domově důchodců v Lamperticích, hezký barák, ale... Když jsem šel do sklepakde mají dílny, kotelnu, tak mají všude okolo zdí vybetonované kanálky 5-10cm a skrz ten barák protéká neustále voda. Normálně v kanálkách, jako když pustíte vodovodní kohoutek na plný pecky. Čuměl jsem na to jak vrána. Jeden rok jim to ale nestačilo. Viděl jsem asi v metru na zdi čáru ponoru.... Když jsem nasadil vrták na cihlovou zeď, tak nešlo vrtat. Ten mokrý prach z cihel se spékal na vrtáku....Byla to hrůza.
Bojuju s tím na starém nezatepleném baráku. Plíseň kolem oken, ani savo nepomáhá. Vlhkost 60-73% 😬 Ráno totálně mokré okna. Teď budu zkoušet odvlhčovač Rohnson za 6tis. Všude slyším samá pozitiva. Za noc odvlhčí třeba 5 litrů vody z místnosti. Ještě jsem zkoušel přemalovat zdi přímo bílou barvou proti plísní Remal. Zatím po měsíci klid. Chce to určitě zateplit barák, ale s nynějšíma cenama polystyrenu to nevidím růžově :/
Oškrabat starý nátěr a použít vápno (kupte pytel vápna a rozmíchat s vodou .. nic víc). Pokuste se ten barák od kopat či jinak dostat tu vodu ze sten. Sestra to má taky tak, pod barákem " silný pramen " a steny jsou jak houba čím víc je budete vysoušet tím víc budou sát vodu. Odvlhčovač vám moc nepomůže jen vás to bude stát moc peněz za elektriku. Vidlák tam má spadenou izolaci.
@@lorek1104 ale děje se mi to jen u oken, a pak mám uprostřed baraku sklep a vchod na otevřenou pudu. Takze sousedící stěny taky trpí rozdílem teplot. Uvažoval sem podřezat barak, ale obvodové stěny 45cm se mi zdají v pohode. Je problém to teda vytopit. Tepelná ztráta přes 20kW. Takze vevnitř teplota cca 20st. a jsem rad.
aha. asi bych použil to vápno na ty místa. Předci věděli proč natírají sklepy a chlívy vápnem. Savo je doopravdy slabí na plíseň. Jak se zbavit vody to vám neporadím a sehnat někoho kdo vám poradí a nebude vás to stát stejně jak novy barák je doopravdy problém.
Ta mezera hore je od začiatku? Nemohlo sa tam zosusit drevo? A vznikala az neskor postupne? Ak tam nieje umyselne na odvetranie fasady z nejakého dôvodu, tak by som to ihned aspon montaznou penou zafukal a potom poriesil napríklad styrodur na podbitiea stierku a to by zakrylo to miesto opravovane. A parozabrana musi byyt koli tomu aby nesli pary do oizolacie stropnej, lebo ak by sa v nej držala vlhkosť tak uz by nebola izolant
@@vidlak001 uz som videl ze na starych domoch, davali hore aj odvetravacie mriezky aby sa to za polistyrenom odvetravalo, ale to skor na strarych domoch, alebo ked pred zateplenim tam boli vlhke miesta, aby sa to tam uplne neuzavrelo. ale osobne si myslim ze vtedy straca to zateplenie trochu ucel, ak sa tam dostane chladny vzduch
@@vidlak001 vlhkost se objevuje u nás v ložnici, kde je chladněji, spí tam 2 liší, něco vydýchají a hlavně jde o místnost která je jako krychle vysunutá z domu v 2 patře, takže zima jde skoro ze všech stran, zhora i zespoda. Takže kondenzace má to místo ráda.
ked som videl, kolko vlhkosti odstrani kondenzacna susicka, padla mi sanka... Tusim to bolo na jednu pracku pradla okolo 4-5l vody.... plus k tomu varenie ak nie je digestor, dychanie, pot, kvety..... Tiez som to vyriesil tento rok odvlhcovacom a zatial parada. Odvlhcovac nie je velmi vykonny, ale za 12h da v pohode cez 2litry.
@prelozene automatom no ja osobne susicku nemam, nakolko nebyvam vo vlastnom, to som len videl.... Mame (4kusy) horne velmi zle zateplene podlazie a s pliesnou to bola hruza, nateraz som to poriesil odvlhcovacom...
Myslím, že se v tom rohu bohužel sešly 3 věci. Jednak není kvalitní zateplení na horní straně venkovní zdi. Za druhé : nemáš za sádrošem parozábranu (a ne, není v tom paradox, sádroš by zůstal na nízké vlhkosti místnosti a nepropustil by vodní páry do izolace - kde při nevhodné skladbě vznikne rosný bod a pak je houby platná, mokrá spíš na škodu). Za třetí : v tom rohu jsou určitě min. 2 kovové profily, které dělají tepelný most - proto tam naměříš nižší povrchovou teplotu. Rada : řeš nejdřív příčinu, až pak kupuj savo ;).
Hrany domů problém nejsou,v tom rohu je jasný tepelný most . Řešení: stavby difúzně uzevrena, otevřená Předpokládám že máš dům zděný, napojení izolace na svylou cihlu je nejčastější problém. Ty jsi to dělal co jsem slyšel z minulých videí svépomocí, předpokládám použití plechových cd,ud profilů fólie a izolace ,izolace není zde spojená klidně i 1cm uděla neplechu Co funguje návrat díry a vyfoukat montážníma pěnama počítám že těch tep.mostu tam budeš mít více ,co se týká narušení fólie tak u polyuretanové nizkoexpanzni polyuretanové pěny se díra zalepí a vlhkost tam vnímat nebude ,jinak ti pomálu vude uhnivat pozednice (zanedbatelné) Další možnost rozebrat sadros dofoukat foukanou izolaci podhledy a znova udělat sadrose. Varianta nákladná a časově náročná ,pak už žádný savo potřebovat nebudeš . Vidlakovy zdar 😉
Ahoj Františku, děkuju za tipy. Já to nejdřív řádně prozkoumám, než budu pěnit. Zateplení dělali kluci z firmičky. Kdybych věděl, co mě čeká, tak jsem jim koukal pod ruce.
Hustý téma. Mám na to názor, který není okolím přijímán, ale Vidláku, dle videa kolegy je to opodstatněný. Nezávidím kolegovi tak mokrý barák. Musí s tím mít hlavu starostí a mne by to deptalo. Mám řadovku kde je 6 bytů 70 let starý. Od sklepa po půdu +2 patra a přízemí je vždy jeden byt. Sousedi si byty ( baráky ) zateplili cca 200 litrů neodborně.. Já jediný ne a říkám jim. Než zateplit takový starý barák a zadělat si na budoucí problémy, tak to raději protopím a jak je vidět dost na tom bude pravdy. Možná protopím o 5 000kč-10 000kč víc, ale nemám starosti. Navíc jsem hlavně zrušil všechna čidla u horkovodu venkovní a vnitřní, celou automatiku za 30 tisíc jsem odstavil a jede mi topení 24 hodin denně na stejnou teplotu od 18-22 st, dle druhu místnost ( ložnice, obývák atd.). Zkušenosti mne k tomu dovedli, protože když přes noc netopíš ( temperuješ ), tak musíš vyhřát ty stěny vyšší teplotou přes den ( říkám tomu studené teplo ). Problém s plísní je poté nasnadě. Mně to nyní regulují pouze termostaty na radiátorech a navíc topím o 2 stupně méně, než před tím, protože když máš vyhřáté stěny, tak tomu říkám teplé teplo a na stejnou tepelnou pohodu to stačí. Mám plíseň pouze v kuchyni za ledničkou. Je to roh baráku a nedostane se tam teplo z radiátorů. Poslední věc... Zkoušel jsem také savo, ale již nikdy více. Po natření Fungisanem mám absolutní pokoj a poslední dobou ho dle návodu přidávám preventivně i do malby na ohrožená místa. Ještě jedna asi známá věc. Jsem elektro, takže stavařině nerozumím. Z dílny ve sklepě jsem si udělal pc místnost a musel jsem řešit vlhkost ve zdi. Po osekání omítky, kde byla vlhkost největší a natažení sanační omítky mám snad již 15 let absolutní pokoj. Sice první měsíc ze zdi chcalo, potůčky vody stékaly po omítce, kaluže na zemi, ale potom pohoda. Úžasná věc. Lidi topte 🙂
Ahoj, děkuju za vtipný komentář. Lidi topte :-) Tragédie musí být, když nemá někdo pod barákem IPU a vlhne mu ze spoda. To bych nechtěl. Děkuju za tip: FungiSAN.
Došel jsem k témuž. Žádný termostat, který vypíná a zapíná, ale topit nízkou teplotou vody, zato pořád. Je to úplně jiný tepelný komfort. S tím (ne)zateplením také souhlasím, ale jen částečně. Chce to individuálně posoudit. Ne všechny stavby jsou vhodné k zateplení a i pokud ano, tak ne vždy je vhodný způsob zateplení lepení polystyrenových desek.
Ohledně topení se přikláním k témuž. Mám vyzkoušenou tuto kombinaci: termostatické hlavice, kterými řídím teplotu v jednotlivých místnostech. Na kotli nastavená teplota topné vody buď manuálně (pak ji mírně koriguji podle venkovní teploty) nebo automaticky přes venkovní čidlo a ekvitermní regulaci. Dnešní kotle (elektro i plynové) umějí proporcionálně řídit svůj výkon a tím udržovat konstantní teplotu topné vody. Žádný prostorový termostat napojený na kotel. Pouze někde na záchodě, kde je malý radiátor je manuální hlavice otevřená, aby čerpadlo zbytečně netlačilo vodu do zcela zavřeného okruhu.
@@milanprchal8300 Mám výhodu v tom, že netopím již kotlem atd. ale před 10 lety nám natáhl čez horkovod a nemusím řešit teplotu primární vody. Když ji nespotřebuji ( nesepnou hlavice, mimo koupelny, kde hlavici nemám kvůli čerpadlu ), tak odejde a nic neplatím.. Zaplaťpánbů za to. Sice protopím nově cca 35000kč, ale cena je dost dobrá. Nyní nám přišel nový rozpis plateb a GJ stojí o 100kč víc, ale je to 570kč vč DPH a to je stále dobrá cena.
A ja myslel ze Savo na plesne pouzivaji iba nejake zenske... a ne profici :-D Savo resp. ten chlor plesen zabije a zaroven chlor aj vybieli stenu, takze sa zda ze to funguje dokonale. Ale o par mesiacov je tam ta plesen znova. Ja pozuivam REMAL SANAL, ten aj zabrani tomu aby sa plesen znova vytvorila
Větrat, větrat, větrat...takže když v starým baráku nová těsnící plastová okna tak je pjůsej. Ideální řešení, když se nechce větrat, ale přitom se chce užívat starý dům, vařit, mýt se, pračkovat, sušit, prdět...pořídit si větrání a rekuperaci. Nejlepší řešení využít stávající příznivý čas ve světě a poslat rusákům souřadnice ku zaslání na domeček 500kg hliníku a 200kg TNT. Pak to postavit znova :)
Tady bude tepelnej most, malo izolace.. Proto se tam srazi voda.. Jak je to studeny, tak je tam pod teplotu rosneho bodu a dokud to poradne nezaizolujes, tak tam ta plisen bude
Myslim ze problem je v nedostatocnej izolacii fasadnej.... podla termokamery vidno, ze cela ta zelena stena je dost chladna a samozrejme, este viac sa chlad prejavi v rohu, teda ako je spoj. . . konec muru a sikmy sadrokarton na strope. . . dalej, vlhkost vzduchu je v poriadku, len teplotu by som aspon o 1 °C zvysil. ... ak by si mal vela vlhkosti, ktora by sa kondenzovala, mal by si vyslovene vlhke steny, teda aspon na tom mieste s plesnou.
Lidem s novostavbou doporučuji po dokončení mokrých procesů nelitovat peněz a topit + vysoušet. Chodit na stavbu a sledovat kolik vody vysoušeči vytaháte. Pro 120 m2 byste měli vytáhnout ze stěn a podlah alespoň půl kubíku. Existují studie, že tu vodu jinak budete za běžného provozu tahat z domu spousty let a v některých případech ji údajně nevytáhnete nikdy.
Nám sa osvedčil termo náter. Nie je to síce úplne 100 % ale je to oveľa lepšie. Nábytok nedávame blízko k stene. A osvedčil sa nám aj nábytok na nožičkách. Na prízemí máme vlhké steny dole pri zemi. Na poschodí plesniveje viac pri strope. Zaujali ma trubky na odvetranie, ktoré mal ten pán.
Aj my máme v podlahe. To by pomohlo ozaj. Sused má vrchom a je to lepšie. My sme prešli na kanadské krbové kachle plus stropný ventilátor. Práve teraz sme s tým zápasili ( s plesňami) . Zatiaľ je to suché, tak uvidíme či to bude fungovať. Ďakujem za videá, veľa som sa naučila. Prajem veľa úspechov.
Co to zkusit zevnitř zateplit? Myslím, že by i 2 cm polystyrenu udělali své. Jinak samozřejmě nějakým způsobem snížit vlhkost vzduchu a zajistit jeho cirkulaci. Pokud se však plíseň už někde v domě/bytě objeví, je potřeba s ní okamžitě zatočit, protože zdraví máme jenom jedno, že? Nevím co máš za střešní okna, ale já mám ve Veluxu funkci větračky.
@@vidlak001 Ne. Je třeba to vnitřní zateplení provést správně. Vlhkost se uvolňuje na chladnějších místech pouze ze vzduchu zevnitř. Vtip je v tom, že nesmíme dovolit aby se vnitřní vlhký vzduch do těchto stěn dostal. úplně nejjednodužší je na tato místa nalepit nepropustné izolační desky. Třeba i uzavřený polystyren. Stačí tloušťka jen několik centimetrů. Musí ale dokonale přiléhat bez mezer a spár. Pokud to nevyhoví esteticky, tak předstěna : sádroš, parozábrana, izolace. Ve světě se takto staví baráky normálně. Difuzní odpor musí klesat ze stavebních konstrukcí směrem ven a nikoliv směrem dovnitř, jak je to v našich šířkách běžné i u novostaveb. Hrozný nesmysl. A přitom jde o základy fyziky. Teplý vzduch do sebe přijímá vodu a chladný se jí zbavuje.
Dělat vnitřní zateplení ve vlastním domě je vysoce riziková záležitost. Zjednodušeně řečeno, plíseň vzniká,protože je stěna studená. Pokud před studenou stěnu dám izolant, tak tu původní stěnu logicky ještě ochladím, takže vodní páry prostupující stavební konstrukcí narazí na ještě studenější stěnu a budou kondenzovat. Představa, že před izolant dám 100% parozabranu je sice hezká,ale dosti teoretická. Nehledě na to, že někde mi to vnitřní zateplení musí končit . A právě na obvodě tohoto vnitřního zateplení vznikne obrovský problém, neřešitelný tepelný most. Prostě stěna , která měla nízkou teplotu (vznikala zde plíseň), má díky izolaci před ní teplotu ještě nižší, nebo dokonce promrzá !!! a navazuje na strop, podlahu, či další stěnu, kterou logicky značně ochladí.... Tím se opět vytváří podmínky pro vznik plísní.
@@Jezar7 Protiargumentoval bych tím, že už samotný polystyren je prakticky neprodyšný+dobře udělaná parozábrana jakékoliv propustnosti stoprocentně zabrání. A pak se už zatím nemá srážet co. Ale to jsou všechno teorie a pak je ta praxe. Ti co dělali Vidlákovi stěny, také určitě měli svou správnou teorii a vidíme jak to dopadlo.
@@danpro.u přesně tak. Ke kondenzaci je potřeba voda. Kde není, nemá co kondenzovat. A jak jsem psal konstrukce musí být difuzně otevřená směrem ven. Navíc plísen se nikdy netvoří uvnitř zdiva nebo jiné kompaktní stavební konstrukce ale jen na povrchu. Vidlák si může svojí termokamerou snadno ověřit jak velkou plochu musí takto odizolovat. To co jsem psal neplatí pro zdi s chybějící nebo poškozenou vodorovnou izolací proti zemní vlhkosti. Tam se to musí řešit jinak. Ale to není Vidlákův případ.
Pokiaľ steny sú vyrobené z materiálov umelých ako napr polistyren, beton tak v budove bude vždy pleseň problémy s uchovaním jedla bude vždy,zlý vzduch, nekvalitný spánok, na rozdiel od balíkou slamy omietnutých hlinou keď chceťe mať čistý vzduch musíte viac kúriť nevýhoda slamenných domov, je to osobná skúsenosť.
Na tie okna by mozno stacila aj folia.. Na zvysenu vlkost, odvlhcovac vzduchu by tiez mohol pomoct.. Aa samozrejme dostatocne temperovat, alebo zdvyhnut teplotu v miestnosti.. Nabytok na fasanej stene tiez nieje stastne riesenie.. A savo na plesne je fajn ale co ta farba omietky..
Třeba u ploché střechy je normou předepsána odvětrávací mezera po dvou stranách )nad zateplením, třeba vysoká 100 mm (a čím je střecha šikmější, může se mezera zmenšovat) Dělá se i s použitou parozábranou, bo ta není 100%.
Pekne po vidlacku: Na okna pouzij klasickou bublinkouvou folii - tim cim se chrani zbozi v krabicich. Trosku navlhci okno a prilep to tam, nic se rosit nebude. Co se tyce exterieru ta mezera mezi fasadou a strechou je asi dilatace. Kdyby se polys dal az k podbiti tak by omitka vypraskala a nebylo by to hezke ;]
Super kondezace Vidláku
Ahoj Luky, ale doma bys to mít nechtěl :-)
@@vidlak001 no to bych nechtěl Vidláku
Ahoj Vidláku. Musím konstatovat, že to kluci máte docela naštudované :-). U vzduch platí opravdu přímá úměra: nízká teplota=nízký obsah vlhkosti, vysoká teplota=vysoký obsah vlhkosti.
Rosení okraje okna - zde je opět onen tepelný most, který znamená sníženou teplotu a rosení, tak jak jste to popsali. Pomůže leda tak buď nechat vyměnit dvojsklo za lepší s kvalitnějším distančním rámkem uvnitř nebo rovnou postupně instalovat trojskla. Silnější tabulka skla to nevytrhne.
Spára pod podbitím, co jsi ukazoval venku. To je prostý šlendrián zedníků, nedoházeli to jak měli. Možná měli i původně myšlenku, že nechají krov sednout a dodělají potom, ale evidentně jim u fasády došli síly. Nic jiného v tom nehledej. Takže si připrav nízkoexpanzní pěnu, počkej na teplejší den a vypěň to. Zjara to potom dospáruj širokou špachtlí. Tohle bych tipnul jako hlavní problém. Tím bys měl odstranit příčinu promrzání - pokud není ještě něco zbastlené uvnitř a nepromrzalo by to střešním pláštěm. Pokud se dá do toho meziprostoru vlézt, tak to prohlídni a docpi minerální vatou.
Uvnitř doporučuji pravidelně větrat. Další když tam mailem :-).
Ahoj Andreji, děkuju za expertýzu. Ano, teplejší okna s umělohmnotným rámečkem. A dotáhnout ke střeše, aby tam nefoukalo. Napíšu...
čas 13:30
Nejde o to snížit vlhkost vzduchu v interiéru.
Jde o to snížit vlhkost v problémovém místě.
S vlhkostí vzduchu v interiéru to nesouvisí.
Co se týká těch skel v problémových oknech.
Tam to vypadá na to, že samotná skla nejsou dobře utěsněna v rámu.
Mezi rámem a sklem může být mírný průvan (zkus to na plamen svíčky (Pithartova ověřená technologie za 5 Kč v praxi) a také zkus otevři v jiné místnosti dveře nebo okno, kvůli tlaku.
Případně počkej na větrné počasí -to je nejlepší.
Nedávno jsem tento problém řešil u souseda a vyřešil.
Skla šli z rámů ven, přetěsnil jsem uložení skel a uložil je zpět.
Zkrátka nepatrná netěsnost vede k tomu, že tam mírně fouká a když fouká, tak se rozpíná plyn a když se rozpíná plyn, dochází k lokálnímu ochlazování a když dochází k lokálnímu ochlazování, tak tam začne kondenzovat vlhkost a když už tam začne ta vlhkost kondenzovat, vytvoří tepelný most, který ještě více podpoří tvorbu kondenzace vody... atd...
🙂
S tím topením také zrovna nesouhlasím.
To neodstraní problém.
Navíc by člověk musel kurva že zatopit, protože pouze více topit nestačí.
Když budeš pouze topit, tak naopak kondenzace vody na plochách při mrazivém počasí vzroste.
(Pocení oken to pouze podpoří)
Co se týká vlhkých stěn, je nejefektivnější průvan, nebo ofuk ventilátorem.
Ale to také neřeší problém příčiny vlhkosti stěny...
Co se týká plísně,
Plíseň ke své existenci potřebuje dvě věci.
1- DOSTATEČNÁ VLHKOST
2- DOSTATEČNÁ TEPLOTA
Ve vlhkém sklepě se plísně nemnoží - je tam na ně zkrátka zima!
A na problém ve své stěně jsi si odpověděl sám.
Máš tam technologicou"nedokonalost", víš o ni a tu je třeba napravit...
Další zateplení, ti totiž nezaručí, že ta technická nedokonalost, přestane dělat neplechu....
Může se totiž stát (nemusí to být tvůj případ)
že ty obložíš stěnu izolací a tím zabráníš odpařování vlhkosti ze stěny ven.
Ofuk větru - velice efektivně vysušuje stěny.
Když obložíš barkák, zákonitě ti stoupne voda ve stěnách, což se ti projeví doma, kde na vlastní oči uvidíš vlhké stěny tam, kde nikdy předtím vlhké nebyli.
A ve zdivu je vždy vlhkost!
I když jsou zdi řádně izolované, tak i přes to určité procento vlhkosti stoupá. i přes ni..
Záleží co je to za izolaci...
Neexistuje stavební materiál, který by 100% zabránil vzlínání vody ve stěně....
Takže ideálně je třeba zajistit, aby stěny domu z venku dýchali...
Nejsem profík v tomto tématu.
Jen jsem poslouchal jednoho Ukrajinského projektanta, který toto téma rozebíral...
Ta Parozábrana.
Mezi krytinou a parozábranou musí být dostatek odvětrávaného prostoru.
Může být zkrátka chybně nainstalována.
Parozábrana ( každej na to peče, nebo to zkrátka ne každej ví)
se má natahovat s prohnutím. Nemá být napnutá.
Vlivem zimy se smršťuje. Jestliže je v letním počasí natáhnuta bez dilatačního prohybu, může dojít v zimě i k jejímu protržení...
To ale asi nebude tvůj problém.
Plíseň se drží v koutech proto, protože kouty jsou nejvíce vlhké. A kouty jsou nejvíce vlhké proto, protože z vnější strany je roh.
A plocha stěny v koutu je menší, než plocha stěny v rohu.
A na menší ploše se voda odpařuje méně, než z plochy větší.
27:19 - radiátor
Plíseň ke své existenci potřebuje dvě věci.
1- DOSTATEČNÁ VLHKOST
2- DOSTATEČNÁ TEPLOTA
Já tomu říkám evoluční vývoj, dříve lidi v domech používali lokální topidla a větralo se, uvnitř domu se maximálně sušili bylinky. Dneska jsme, ale už jinde prádlo sušíme místo venku na plotě uvnitř na ´sušáku´, místo sálavého tepla z kamen vytápíme kus zdi za radiátory. Kytky místo na zahrádce zaléváme uvnitř na parapetech, a na houby(a plísně) se nechodí do lesa ale stačí je seškrábat ze zdi. Taky jsem to řešil, mě se pomohla hliněná omítka kterou máme v ložnici a dal jsem jí i do koupelny(obklad mám jen za sprchou a umyvadlem) . Skvěle v sobě akumuluje teplo a hlavně reguluje vlhkost(vezme ji do sebe a pak jí postupně vydá ven).
No skritku tesari, snazil jsi se napsat humorny komentar, ale nemas ve vsem pravdu. Drive, ve starych chalupach byla nad kazdou peci v kuchyni takova tyc/bidlo na kterem se susili promocene veci/obleceni a mokre hadry, ktere se pouzily v domacnosti. Ale ty domy, jak rika Stepan, nebyly tak utesnene a kamna/pece se zaslouzili o cirkulaci vzduchu. V dnesnich zateplenych domech neni temer zadna cirkulace a lidi neumeji vetrat.
To s tou hlinenou omitkou se zacalo pouzivat i treba v Nemecku, nekteri fandove si dokonce stavi cele domy ze dreva, hliny/jilu a slamy, kravince smichane s jilem uz asi nepouzivaji. Domy jako za stara.
@@giorgiocorleone2747 s tou tyčí nad pecí v každé chalupě bych si nebyl tak jistý, ještě docela nedávno se vařilo na otevřeném ohni, pak z toho vznikla černá kuchyně a tam se tak možná dalo pověsit kus špeku nic víc. Co mám tak vyzkoumaný ze starých fotografií tak prádlo se sušilo převážně na plotě. Případně byla ta tyč na zápraží připevněná na přesahujících vazných trámech.
@@skritkovetesari7362 Otevreny ohen a pak cerna kuchyne...tam u tebe v kraji mozna. Uz v Babicce od B. Nemcove se pise o kachlovych kamnech/o peci. A kdy zila B. Nemcova?
Mokre/promocene obleceni se z duvodu toho, ze jine nebylo, muselo ususit rychle. Tzn. co nejblize tepelneho zdroje...a to neni u zaprazi.
@@giorgiocorleone2747 Systém vytápění v minulosti určoval stavební a dispoziční řešení každého obytného stavení, roubené domy nevyjímaje. Základním typem otopného zařízení na našem území byla pec. Jediný přikládací otvor sloužil současně pro odvod spalin. Před pecí to bylo otevřené ohniště. Takovémuto řešení se říká dýmné a muselo být mu přizpůsobeno stavební řešení domu( vysoký strop, větrací otvory ve stěnách či stropě) Někdy byl pře ústím pece lapač dýmu- dymník, odvádějící alespoň větší část spalin do půdního prostoru nebo nad střechu. Tomuto řešení se říká polodymné a dochovalo se do nedávné doby v oblastech Moravy, v Beskydech a moravských Kopanicích. Od poloviny 17.století dymné řešení pece z většiny na našem území mizí. Bylo to umožněno otočením pece obslužným otvorem směrem do vstupní síně. V její zadní nebo střední části se vymezil prostor, odkud se do pece přikládalo a kde byl současně otevřený oheň na vaření. Dým odcházel volně do podstřeší, později byl usměrněn širokým dymníkem a vyveden až nad střechu. Pokud se přikládací otvor zcela uzavřel stěnami a vybavil klenbou s otvorem dymníku v klenbě, pak tomu říkáme černá kuchyně. Uzavřené černé kuchyně tvořili nedílnou součást venkovských domů zejména v jižní a západní části Čech až do poloviny 19.století. Poněkud odlišné bylo řešení vytápění v severní a východní části Čech, kde byl prostor určený k vaření a manipulaci s ohněm vymezen ze síně pouze obloukem nebo někdy jen trámem. Novější pece měli již nižší klenbu s průduchy obvykle tří odtahových kanálů(sopouchů) v zadní části. Ty pak byli vedeny nad klenbou pece a vyústěny do černé kuchyně nad přikládacím otvorem. Pece získali podobu velkého kvádru(jeho horní plochu vyhřívali odtahové kanály a byla proto oblíbeným místem na spaní. Díky převedení dymného provozu z obytné místnosti do síně či černé kuchyně, se mohli stropy obytných prostor snížit a nabílený interiér se stal světlejším - a tak se z jizby stala světnice. Dalším stupněm v procesu vývoje topení bylo zavádění kachlových sporáků od poloviny 19. století. Kachlové sporáky měli charakteristický profil písmena "L" a mohli stát buď na plné podezdívce, na zděných pilířcích spojených klenbičkou nebo - zejména ve druhé polovině 19.století na nožičkách. Obsluhovali se stejně jako novější generace kachlových kamen, přímo ze světnice ovšem odtah byl již zaveden buď do komína, nebo alespoň přes zeď do černé kuchyně.
@@skritkovetesari7362 No hezky jsi to popsal. Nic to nemeni ale na tom, ze si lide v chalupach nesusili jenom bylinky, jak tvrdis ty v tvem prvnim prispevku, nybrz i jak tvrdim ja promocene obleceni a to hlavne ve studenem rocnim obdobi.
Ahoj Vidláku, našel jsem takouvou zajímavustku, když dáš kybl dřevěného popela do vlhké místnosti natáhne ten popel do sebe pach i tu vlhkost najdi si na TH-cam " Když to uvidíte, už nikdy nebudete házet popel do koše " jak bude popel jdu vyzkoušet 🙂
Ahoj, to je zajímavý a má to logiku :-) Já mám popel v kýblu v předsíni a pak ho nasypu na kompost, protože topím jen dřevem.
Hodně pomůžou termo nátěry na vnitřních stěnách. Bydlím v domě sto let starém. Zdivo není z moc kvalitních cihel . Dům jsme nezateplili protože nám občas hrozí povodně. A tak by se muselo zateplení strhávat. Síla stěny je 45cm. Venkovní omítka je sanační. Aby zdivo vysychalo směrem ven. Nechladnější stěny v pokojích jsme natřeli termo nátěrem což se ve vnitř projevilo vyšší teplotou. Zmizel pocit chladu z těchto zdí a plíseň žádná. Jsem s tímto spokojen. Okna mají dvojsklo montář provedla firma a perfektně.
Ahoj, zajímavé, děkuju za tip.
Čau Vidláku, solidně široká spára mezi polystyrenem a střechou, firma odflákla svoji práci.
Ahoj Pepo, nevěřím, že to odflákli, asi je to nějaký tajný záměr, ale já jsem ho nepochopil. Tohle by nikdo omylem neudělal. Když bylo jednodušší to dotáhnout nahoru. Leda by skončila deska zateplení :-/
@@vidlak001 to že tam skončila deska je nejpravděpodobnější, je nesmysl tam nechávat mezeru
@@vidlak001 V roce 1998 jsem se dostal na stavbu k jednomu papaláši, kterej zateploval barák polystyrenem. Už tenkrát stavební firma obložila stěny domu od plechový zakládací lišty až těsně po střechu. O plísni v místnostech nevědí, kvalitně zatepleno a větráno...
Po 20 letech je pravděpodobné, že spára se objevila postupně. Všechno na domě pracuje. V létě roztahuje, v zimě smršťuje. Dřevo sesychá a mění svůj objem. Samozřejmě je i možnost, že firma odflákla práci a díky tomu fasáda poklesla.
Ahoj Widlaku, Izolace se dává, aby se rosný bod posunul do míst, kam neprostupuji plísně. Idealne do prostřed zdiva. Problém je se střechou, kde žádné zdivo není. Izoluje se vatou a ta izoluje jen když je suchá. Tedy pokud by jsi pod vatu nedal parozábrana, tak by páry stoupaly do vaty, kde je rosný bod. Tam by se srazila, vytvořily se kapky vody, které by snížily účinnost izolace. Tedy vlhká vata neizoluje, ale naopak vede teplo. Běžné množství vodní páry tedy není problém. Problém je pokud se rosný bod přiblíží povrchu kam mají páry přístup.
Ahoj, děkuju za popis, tak nějak tomu rozumím. Jen se mi nelíbí, že parozábrana funguje takhle agresivně. Snad by to šlo udělat aby to nějak rozumně větralo...
@@vidlak001 Odvětrání má jít přes okna. Pokud máš dřevěná, tak by pary měly projít konstrukcí okna. Plastová okna mají pro tyto účely zvláštní štěrbiny. Pokud v místnosti vzniká víc páry, než je přirozený prostup okny, tak je běžné přidat jinou ventilaci. Tedy například na záchodě ventilátor se zpětnou klapkou a spouštěny manuálně, nebo senzorem vlhkosti. Bohužel jiné způsoby neznám. A technicky je problém zajistit přechod vzdušné páry přes prostor rosného bodu, aby v tomto miste nekondenzovala. Teď mě ještě napadá rekuperace, tam je kondenzace tolerovaná s tím, že je nutné ji 1 až 2x za rok dezinfikovat.
Ahoj Widlaku, vzpomněl jsem si, na tvé video o výměně kabelů v autě a napadlo mě, že možná nemáš u té zdi primárně problém s vodní párou, ale (jak říká skřítek tesař) s vykuněnou střechou? Kuny si rady dělají pelíšky v izolační vatě.
Když plíseň postříkáš savem tak ji spálíš jen na chvíli ale nevyřešíš proč tam je. Prodávají se houby co se plísní živí, ty se dají stříkat na teď a nebo přidat do barvy. A pak taky pomáhá větrání. Třeba ventilátor z PC a nechat foukat na místo kde se plíseň dělá. A tak UV ledky pomáhají.
Ahoj, ano, je třeba řešit příčinu...
Tu houbu ted budem testovat. Zacala kondenzovat voda po perlince a stukovani…
Houba ale údajně nejde použít, pokud se už použilo Savo. Já říjen-březen savuju 2x za měsíc a jsem zoufalá. V dětském pokoji je metrová vlhká spára mezi panely, panelák není zateplený. Větrám 3x denně. Máme regulaci topení, čerpadlo běží 5-22h, pak vypne a okamžitě se orosí kraje oken. Raději bych topila celý den na 3, než vypínat a pak naplno, ale většina lidí chce šetřit, mají strach, že by soused topil moc. Část nákladů platí všichni.
@@Radecz ahoj, tak co ta houba, vyřešilo se to? Nebo se plíseň objevila zase?
@@marketcernikova7024 no, na chvíli to pomohlo,.. ten roh je vlhkej furt, možná by pomohla, kdyby to bylo trochu sušší, na jaře upravím topení a třeba to bude dobrý, ale můj problém nevyřešila, možná jsem jí špatmě aplikoval
Ahoj.
Velmi jednoduche vysvetlenie:
Predstav si, ze vzduch ma miniaturne spongie na vodu, ktore v nom poletuju.
Cim je vzduch teplejsi, tym su tieto spongie vacsie a tym viac vody dokazu niest.
Ked ten vzduch zacne chladnut, tak tieto spongie sa zacnu zmensovat a ak su plne vody, tak ta sa samozrejme zacne vylievat.
No a ta vyliata voda je vodna para, alebo rosa na oknach.
Teraz z praxe:
V strede miestnosti mas vzduch o teplote 24°C, ten do seba nasaje vodu, teraz ten vzduch pride k studenemu oknu a tam sa ochladi a automaticky vygrcia zo seba tu vodu a ta sa zachyti na okne.
Rovnako to funguje aj opacne - susenie mrazom.
Zamrazis vzduch a teda uplne vyzmikas tie spongie, potom ten vyzmikany vzduch privedies k potravinam a ten vzduch (tie suche vyzmychane spongie) z tych potravin vysaje vlhkost ako ked suchu spongiu hodis na mlaku.
Okna:
Na okna, teda na sklo sa nalepuje folia, ktora ma iny tepelny odpor.
Ahoj, hezká pomůcka :-) špongie=houba
@@vidlak001 A tu je dokonca full verzia
th-cam.com/video/V3VAUAMQtJI/w-d-xo.html
@@vidlak001ahoj.
Odpovedal som ti, ale odpovede asi padli do komentaroveho spamu.
Mám několik zkušeností s odstraňováním plísně v různých prostorách, každé řešení bylo jiné. U jedné stavby třeba důkladně zplesnivěla nezateplená zděná veranda. Plíseň byla všude, stěny byly skoro komplet černé. Tento přístavek nebylo možné zateplit kvůli nedostatečně izolovaným základům. Věděl jsem, že to nebude ideální řešení, ale zkusil jsem to a uspěl, už 7 let se plíseň neobjevila.
Nejdříve jsem vše vzal štětkou Savem proti plísním. Pak jsem vymyl veškeré nátěrové hmoty ze stěn až na holou omítku, která byla v dobrém stavu a nedrolila se. Omítku jsem znovu vzal důkladně Savem proti plísním a nechal vyschnout. Pak jsem stěnu napenetroval, zatmelil nerovnosti, znovu napenetroval a natřel speciální barvou proti plísním (název teď nepamatuju, ale mám v kyblíku od ní šroubky, tak se příležitostně podívám). V té barvě jsem pro jistotu ještě zvýšil koncentraci účinné látky, kterou výrobce barvy prodával i samostatně jako přídavek do běžných barev.
Další důležitá změna byla ta, že do té verandy se předtím pořád zavíraly dveře mezi ní a zbytkem domu. Dveře se nyní nechávají otevřené aby prostor mohl větrat. Toto jsem provedl v roce 2014 a doteď v pořádku. Mám velmi citlivý čich, (obecně), plíseň cítím dávno před tím, než je vidět. Tady po plísni není ani památky. To větrání je opravdu velmi důležité.
Určitě bych stále dokola nepoužíval Savo ani jiné přípravky, jelikož dochází k zasolování omítky, která pak o to ochotněji nasává vzdušnou vlhkost a plísním se tam daří lépe. Takovéto prostředky jsou vhodné k jednorázovému použití když se současně řeší odstranění nebo zmírnění příčin vzniku plísní. Krom toho to smrdí a není to zrovna zdravé.
Ahoj, "plíseň cítím dávno před tím, než je vidět" to se mi líbí :-) Ano, řešení není jedna věc, ale víc, například i to větrání.
@@vidlak001 Mě se to moc nelíbí, protože si pak lidé často myslí, že si to vymýšlím a hledám problémy tam, kde nejsou. Ono se sice nakonec s časovým odstupem ukáže, že jsem ml pravdu, ale to už nikdo neřeší. V ten okamžik jsem prostě potížista.
Typický problém vysunutých nezateplených lodžií. Pomůže JEN zateplení !!!
Topím v kamnech což nutí větrat kvůli regulaci a plísně zmizeli. Hodně pomohla taky lemovací lišta od lina - díky ní nábytek je cca 2-3cm od zdi a ta může dýchat. Když se někde v koutě něco zapomene nalepeny na zdi, spolehlivě to začne plesnivět za pár týdnů tj na to dáváme bacha. Další krok pro mě zateplená fasáda minerální vatou. Starý baráky je pořád holt něco za něco :)
Ahoj, topení v kamnech je fajn, ale v patře už je vlhkost jiná. Plísním zmar!
A čo špeciálna farba proti pliesni obsahujúca nanočastice striebra napr. Bioni Nature? Že vraj dobre funguje.
Vidlaku ahoj vím že to není k tematu ale co by jsi mi poradil když mi dioptrické brýle sjíždí z nosu kromě toho jít do optiky?
Ahoj, tak si ohni ty nožičky víc kolem uší, jestli to jde :-)
Přitlouct hřebíkem😉
Ta mezera (17:30) by tam měla být kvůli odvětrání střechy. Nevím co máte za krytinu, ale podle konstrukce to vypadá na eternit nebo něco podobného. Mám za to, že se to dělá kvůli tomu, aby na půdě nekondenzovala vlhkost z bytu a nezačal hnít krov. Taky to má další funkci v parném létě, kdy je střecha provětrávaná přirozeně a není potom pod ní tak velké horko. U hřebene by měli být taky nějaké větrací otvory, aby to správně fungovalo.
Mé zkušenosti:
1) V zimních měsících se nám u nového domu hodně rosili vchodové dveře (především jejich prosklená část). Více topit v předsíni naprosto nepomáhalo, ba naopak, bylo to horší, protože teplejší vzduch pojmul více vlhkosti a tím na skle kondenzovalo více vody. Hodně pomohlo když jsme snížili teplotu (z 20 na 16-17°C) v předsíni a začali jsme důsledně a hned za sebou zavírat interiérové dveře. Tím se minimalizoval přísun teplého, parou nasyceného, vzduchu ke dveřím, takže okno se začalo viditelně méně rosit. Po dlouhém uvažování jak se tohoto rosení zbavit úplně mě napadlo, že plochy, kde dochází ke kondenzaci musím ideálně izolovat od vzduchu z interiéru. Ale jak to udělat, když chci zachovat průhlednost? Napadlo mě polepit sklo plastovou průhlednou fólií. Jenže jsem takovou pěkně silnou fólii nikde nemohl sehnat. Takže jsem na okno dal potravinářskou fólii jen na zkoušku a musím říct, že to funguje. Tam kde je potravinářská fólie není teď ani kapka. Sehnat něco jako potravinářskou fólii, jen silnější, tak není co řešit.
2) Po rozhovorech se známými, kteří si nechali dělat nový dům jsme přikročili k rozhodnutí, že nechceme plesnivou trubku ventilace v koupelně, takže koupelnu máme bez odtahu a vždy po sprchování, kdy je v místnosti vysoká vlhkost, prostě otevřu okno do kořán a než si vyčistím zuby, je z největšího vyvětráno a o zbytek už se postará mikroventilace.
3) Z dob kdy jsem tvořil líheň pro kuřata si pamatuji, že nejúčinější způsob jak zvednout vlhkost v prostoru je dát tam mokrý hadr uschnout.
4) Taky máme místnost, kde se netopí, protože tam nikdo není. Proto tam máme okna na mikroventilaci a hlavně když jdeme dovnitř/ven, tak hlavně rychle a hned za sebou zavřít dveře. Právě proto, aby tam nekondenzovala vlhkost. Je důležité, aby ty dveře těsnili, samozřejmě.
Jinak ta plíseň v rohu ve Vašem případě může být způsobena i zatékáním ze třechy, to bych se snažil vyloučit jako první. Potom se taky může objevovat kondenzát u chrániček / huisích krků, které vedou na půdu.
Přeji hodně zdaru. 🙂
Ahoj, děkuju za komentář a praktické tipy a zkušenosti!
Ta fólie se i prodává, napíná se pomocí fénu. Ale u okna se žaluzií to je trochu blbý.
Líbí se mi to větrání při čistění zubů :-) I maličkost pomůže.
Teplu zdar!
Nechci poučovat, ale vlhkost vzduchu nejvíc snižuje klimatizace. Protože ve chvíli kdy pustíš tepelné čerpadlo samozřejmě vzduch - vzduch na chlazení, tak se nekondenzuje voda na vnější jednotce jako v zimě při topení, ale ve vnitřní jednotce př. jednotkách přičemž trubkou začne odtékat poměrně velké množství vody. Jsou to třeba dva kýble vody za den. To je hodně a všechna ta voda se při klimatizování prostor vytáhne ze vzduchu uvnitř domu a zkondenzuje na žebrování ve vnitřní jednotce a odteče do odkapávače a následně ven z domu. Na tomto principu fungují všechny odvhlčovače. Jen nemají takový výkon. Takže v létě je to nejlepší odvlhčovač.
V zimě je to ale horší. Protože teplo byť je z tepelného čerpadla dostatečné. Tak ale není to to sálavé teplo jako z kamen na dřevo. Savo je nejlepší PRIM. Protože to jediné má dostatečnou sílu a většinou není potřeba postřik opakovat. Také má nejdelší dobu účinnosti po zaschnutí. Je však nejdražší.
Ahoj, to jo, ale vlhkost je problém v zimě, kdy se nechladí, ale topí.
Na znizenie vlhkosti v starom dome sa nam totalne osvedcila susicka pradla. Ked si predstavim ze z kazdej pracky je par litrov vody a perieme jednu pracku denne, je dost jasne odkial sa ta vlhkost brala
Ahoj, zajímavý tip, ale otázka je, kam ta vlhkost ze sušičky jde, pokud do koupelny a pak do domu, tak to asi nebude fungovat. Jestli do odpadu, tak je to OK.
@@vidlak001 samozrejme ide skondenzovana bud do nadrzky, alebo rovno do odpadu
dobry den chcela by zeptat jak s najemnym bytem plisen všude a maiteli nic s tim nedela jaki musit by spravny procent vlhkosti pro bydleni mam dite 6 rokiv . dikuji
Ahoj, především je třeba víc topit a víc větrat, aby se dovnitř dostal suchý vzduch zvenku. Když se nevětrá a dýchá a suší prádlo, tak vlhkost stoupá...
Jen dodatek k likvidaci plisne, funguje i peroxid vodiku v koncentraci 10%+.
Ten peroxid lze použít v rozprasovaci i na cisteni a desinfekci matrací a podobně od ruznych škůdců a spór 😎
A jinac myslím si že ste na to kapli oba, prostě tak kde je konstrukcni chyba a tepelny most tak tak se drzi vlhkost a tam to pak jede.
Ahoj, děkuju za tip H2O2 :-)
@@vidlak001 Je to velký pomocník v domácnosti a alternativa bez chlóru 🙂
Přesně, určitá vlhkost je pro člověka potřebná a 53% vlhkost, kterou jsi naměřil, je dobrá hodnota.
Mně naopak jako nejlepší metoda přijde právě prevence, větrat a topit, kterou jsi označil jako dočasnou. Zvlášť proto, že bydlím v paneláku a provádět úpravy v zateplení moc proveditelné není. Naštěstí panelák už odborně zateplený je. Neřekl bych, že to je dočasné, v ideálním případě je to trvalé, když se tomu věnuješ pravidelně. Válka s plísní je zkrátka dlouhodobý boj.
Teda netopím zrovna na 25°C, taková teplota už by pro mě komfortní nebyla a ani jí nejsem schopný dosáhnout. Kdybych nechal puštěné topení na plno celý den mimo spánku, tak bych dosáhnul tak 23°C, nechávám 20-21 v místnosti, kde trávím nejvíce času, to je pro mě ideální. Bydlím v prvním patře nad prádelnou a sklepy, respektive v takovém tom polo-prvním, polovina poschodí, v horních patrech na tom asi s teplotou budou lépe.
Větrat se musí i bez plísně, protože potřebuješ čerstvý vzduch, kyslík, kterého je v nevětrané vydýchané místnosti méně, vzduch je řídký. A topí se taky tak jako tak, protože nechceš sedět doma v bundě. Ono to asi jinak nejde, co jsem slyšel od lidí, kteří bydlí v domech, tak musí trochu topit, i když jsou nějakou dobu mimo domov, právě aby jim neprochladly zdi a netvořily se plísně. A ty máš ty zdi asi pěkně studené, říkal jsem si, asi to tak běžně je, asi mají zdi méně než vzduch, já zdi nikdy neměřil. Teď jsem to změřil a ve zmiňované místnosti jsem nejnižší teplotu u okna naměřil 17,9°C. Nejnižší byla pod oknem v kuchyni vedle špajzu, 15°C. V místnosti, kde se netopí vůbec u okna necelých 17°C a záchod a koupelna obojí nad 20, ale to se ovlivnit nedá, tam nejsou okna ani radiátory. To je nevýhoda domů, je tam hodně místností a některé se třeba ani nevyužívají, nemáš okolní byty, od kterých by šlo teplo, topení stojí hodně.
Osvědčilo se mi na zvýšení teploty utáhnout dovření oken. Topím méně a mám větší teplo. Ale to jsou plastová okna, těžko říct, jestli to na tvých dřevěných půjde. Pak je ale asi důležité vlhkost sledovat a větrat, aby vlhkost nestoupla moc bez větrání. V malé hodně obývané místnosti hádám stačí dva dny bez vyvětrání a vlhkost bude moc velká. Většinu lidí asi vydýchaný vzduch donutí vyvětrat, ale někoho by možná zima mohla odradit. A větrat je nejlepší tak, jak tvůj "reportér" v druhé polovině videa doporučoval, intenzivně okno dokořán a krátkou dobu, pár minut podle velikosti místnosti a počtu lidí uvnitř. Zvlášť v zimě je pak poměr ztraceného tepla vůči vyměněnému vzduchu mnohem lepší než na ventilačku.
Ahoj, děkuju za komentář. Ano, větrat pomůže. Měřil jsem vlhkost venku, když mrzlo a bylo tam pod 30 procent. Takže když tehle vzduch pustím domů, tak to pomůže.
Dovolím si vstúpiť do debaty, čierna pleseň na stenách, hlavne na severnom rohu, je u mňa témou dňa. Vonku je vlhkosť vzduchu 81% a vo vnútri izby mám 80%, takže , to vertranie akosi nedáva veľký zmysel. Bývam v Anglicku, vystriedal som už asi sedem ubykacií a všade , úplne všade boli plesne, na vonkajších stenách, ktoré sú veľmi slabo izolované. Až teraz som pochopil, prečo ľudia, resp. kolegovia, keď sa spýtam, čo ideš robiť v Sobotu, odpovie decoration, t.jest. ide maľovať.
Ahoj Vidláku. Kolko centimetrov máš zateplenie na baráku ?
Ahoj asi 5.
to je moc malo to chce alespon 16cm
Dobrý den,chci se zeptat jestli stím teploměrem do ruky zjistím tepelný most v koupelně ?
Děkuji
Ahoj, to bys musel měřit postupně a dívat se, jak teplota roste/klesá a v hlavě si to pamatovat nebo kreslit. Termokamera to udělá za tebe najednou.
Bojovat s plísní savem je samozřejmě nesmysl, protože dochází k zasolování omítky. Zvyšovat teplotu v místnosti domu zpravidla také nepomůže, protože více ohřejeme vzduch v místnosti, který pohltí více vlhka, u stěny (která se ohřeje méně než vzduch) dojde k jeho ochlazení a plíseň je na světě. K jejímu vzniku totiž stačí relativní vlhkost 80%! Čili nejjednodušší řešení jak bojovat s plísní je pravidelně intenzivně větrat a současně se pokusit omezit množství vodních par. Takže žádné hodinové sprchování v koupelně, která není vybavená odsáváním par, vaření bez pokliček s vypnutým odsavaním vzduchu, sušení prádla ,mraky kytek v baráku a jejich neustále zalévání, akvária atd. , atd.. Nejlepší je samozřejmě vnější robusní zateplení domu, které zajistí výrazný vzrůst teploty v celém průřezu stěn a naopak pokles tepelných ztrát domu. Zvýšením teploty stěn dojde ke snížení relativní vlhkosti vzduchu v jejich blízkosti, pod výše uvedenou hodnotu 80%, čímž se zamezí vzniku plísní.
souhlas
Ahoj, děkuju za komentář to dává smysl. Větrat + zateplovat.
V zásadě máš pravdu, jen bych k tomu měl pár poznámek. Sprchuju se dlouho a vyrobím při tom značné množství páry (a nacákám strašně kolem sebe), tato část domu je dřevostavba. Nemám tam žádné odvětrávání. Jakmile se dosprchuju tak udělám průvan třeba na půl hodiny. Jen když jsou opravdu nízké teploty blížící-se nule, pak nedělám průvan, ale nechám otevřené jen okno dokořán. Tepelný rozdíl se sám postará o odvětrání par. Pak okno zavřu a celý den nechávám dveře od koupelny otevřené do bytu aby koupelna větrala.
Často se setkávám s tím, že k někomu přijdu a mají tam koupelnu s odvětráváním, ale je jim to k ničemu. Větráček je malinký, hlučný a běží omezenou dobu a ještě zavírají dveře od koupelny, nebo je nechávají jen pootevřené na škvírku. To je málo!
Někteří lidí nemají koupelnu odvětrávanou dokonce vůbec a ještě zavírají dveře. Pak tam mají hrozný vzduch, smrdí jim ručníky pomnoženými bakteriemi a/nebo tam rovnou bojují s plísní. Marné je vysvětlovat. Naučil jsem se, že když přijdu někam, kde to je takto, tak si zásadně neutírám ruce do ručníku, jelikož je to často kontraproduktivní. Od smradlavého ručníku si pak musím umýt ruce znovu a ještě důkladněji.
Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje v čem žijí. Také jsem se musel naučit takovéto věci nekomentovat, protože i když se snažím to podat nějak diplomaticky, tak to neberou jako snahu jim pomoci, ale urazí se jako že jim to pomlouvám.
@@Thales_WH vzhledem k tomu , že mám také část domu dřevěnou a část zděnou (cihla ale hlavně pískovec) vím, že v dřevěné části se plísně vpodstatě netvoří. Dřevo je izolant a jeho teplota v interiéru je větší ,než například u cihlové nezateplené stěny, což dosti snižuje riziko vzniku plísní. Každopádně důležité je právě to větrání hlavně v kuchyni a koupelně, jedno zda okny, či větráky (nejlepe s časovým doběhem). Ale lidi budou raději natírat stěny "zázračnými nátěry z NASA", stříkat je savem, stavět všelijaké předstěny ,či dělat jiné nesmyslné kraviny, než aby se podívali na základy fyziky.... Podle mého názoru mohou být plísně obtížně řešitelné pouze u starých staveb bez hydroizolace, ale i zde lze sjednat nápravu. Někdy stačí barák pouze obejít a je jasné že opravit se musí hlavně okapy a vyspádovat terén od baráku,aby voda tekla od baráku a né pod barák.
@@Jezar7 S tím se dá souhlasit. Jen jsem chtěl říci, že vlhkost může způsobovat i něco jiného než kondenzace vody ze vzduchu s běžnou vlhkostí a i to je řešitelné, Stačí přemýšlet, ne opakovaně a bezmyšlenkovitě maskovat následky a neřešit příčiny.
Zdravím. Co jsem zaregistroval, tak ten ventilátor hloupost není. Pokud se pořídí časovací hodiny nebo nějakej spínač, tak i nějaká ta minuta cirkulace vzduchu v místnosti může pomoci zbavit se těchto obtíží. Ale je to především prevence nikoliv řešení vzniklého problému.
Ahoj, je to jednodušší než pořád topit, to jo.
Ahoj, řešila jsem něco podobného a stačilo jen zlepšit cirkulací vzduchu v místnosti a bylo po problémů. Použít Savo jsem od toho okamžiku už nemusela 👍
Od 1:25 je vysvětleno proč nepoužívat savo na stěny domu. th-cam.com/video/FSMgvIl0_9o/w-d-xo.html&ab_channel=BARVYALAKY
od minuty dvacet pět je myšleno videa z odkazu
Ahoj, ano, děkuju za vysvětlení.
Super
Ahoj.
Toto je tak komplexná téma ,že sa nedá v pár riadkoch opísať .
Zjednodušene:
1, Zateplenie a parozábrana:
Ano ako hovoríš parozábrana bráni navlhnutiu izolácie . A preto by sa mala pri zateplených domoch používať rekuperácia vzduchu. Aby tá vlhkosť mala ako odísť .
2, tepelné mosty a zlé konštrukčné riešenia:
Tam pomôžu iba stavebné úpravy. Nie vždy je to možné.
3, Strešné okná
Asi najhoršie riešenie je strešné okno na starom dome. Kvôli chýbajúcej rekuperácii sa tam bude vždy zrážať nejaká vlhkosť. Zatiahnuté žalúzie bránia prúdeniu vzduchu okolo okna . Teda to zhoršujú. Čiastočne to rieši zošikmenie špalety , aby ľahšie mohol prúdiť vzduch, ale zasa je to stavebná úprava.
4, vlhkosť:
Naučil som sa na starom dome pravidelne vetrať. Meral som si vlhkomerom vlhkosť a vetral štýlom všetko dokorán otvoriť . Stačí pár minút . Vzduch sa vymení v celom dome a všetko zostane zohriate , takže za pár minút je zasa teplo. Robil som tak podľa vlhkosti vzduchu v dome. Zo začiatku aj 4-5 razy za deň. Neskôr už stačilo iba dva razy.
Robím tak aj v mojom terajšom dome. Aspoň raz za deň vyvetrať komplet kvôli výmene vzduchu . Aj keď tu mi už v zime klesá vlhkosť k 30 % po vyvetraní a musíme zvlhčovať.
Celodenné vetranie nie je riešenie ,lebo vlastne kúriš von oknom.
Čiastočne zmenšuje vlhkosť v dome aj kúrenie v krbe.
Pozor na zvyšovanie teploty. Zvýšenie teploty aj o jeden stupeň vyvolá veľmi veľké energetické náklady. Dajú sa nájsť postupy ako to vypočítať.
A samozrejme nesušiť prádlo vo vnútri. V kuchyni povinne digestor. Po sprche vyvetrať kúpeľňu....
Ahoj, děkuju za praktické tipy. Užitečný komentář :-) Není to jedna věc, ale je jich víc.
Určitě nesušit prádlo v domě, ta vlhkost se musí někde vysrážet a nežehlit s napařovací žehličkou, pokud ano pak pustit odsavač - digestoř, vlétě oškrabat a vymalovat vápnem, pokud se nelíbí bílá, prodávají se i barvy do vápna, mě takto plíseň u půdy zmizela, máme plíseň v rohu v místnosti kde se topí, na radiátor jsem dal měděnou trubku s kolínkem nahoru, přichytil páskami , kus trubky je na radiátoru a opačný konec je vysunut do rohu a vzduch který se ohřeje v trubce teče do toho vlhkého rohu stoupá vzhůru a ohřívá ho a tam plíseň vyschla, to kolínko tam asi ale nemusí být, na druhý radiátor jsem dal podbně hliníkovou trubku, možná, ale nutno vyzkoušet, jestli by to fungovalo, na radiátor dát takový ten ventilátorek na krby s termočlánkem, vrtulku nasměrovat do vlhkého rohu a pak samozřemně rychle a účinně větrat nejlépe po noci pokud se v místnosti spí. Jinak Vidláku, děláte moc pěkná videa děkuji Vám Petr
Ahoj, začal jsem víc větrat, hlavně v koupelně a po sušení prádla. To se mi líbí ta trubky od topení, geniální :-)
zdar vidlaku ako by som mal postupovat pri starom dome ktory rekonstruujem? vybral som podlahy po zem v dome sa drzi cca 8-10 stupnou no ked pridem vlchkost je okolo 94% .. kurim momentalne teplovzdusnimi kachlami aspon nech to dokurim na 15-18 stupnou lenze kedy mam vyvetrat ? ked zapalim ohen alebo az ked dokurim na spominanych 15-18 ? ci je to jedno ? za kazdu radu dakujem pane vidlaku 😆😉😇✌️🐔🐔
Ahoj, myslím, že bude fungovat obojí, ale hlavně bys měl vyvětrat několikrát za den. A můžeš pozorovat, co dělá vlhkoměr.
Zdravím použil jsem hloubkovou penetraci a nátěr od Remalu termokomfort odráží to teplo zplátky do místnosti a mám klid. Jarda
Máme v bytě jednu rohovou místnost, která je z části zastřešená balkónem a má 2 okna, průser. Jinak cihla 40 cm. Obrovsky pomohlo, když se fasádní okna vyměnila za izolační trojsklo, tím výrazně vzrostla tepelná odolnost místnosti. Roh místnosti pod balkónem jsem seškràbal a natáhl speciální protiplísňovou omítku cca 5 mm. Savo je hračka. V podstatě plíseň se objeví, čím chladněji je venku, tj. u nás při výrazných mínusových teplotách.Spóry plísně se drží i pod vnitřní omítkou, proto postřik je jen kosmetická smradlavá a plícím škodlivá záležitost. Plíseň bych zrušil pokud by došlo k vnějšímu zateplení se zateplením spodku balkónu. Jednou k tomu dojde...
Hlídám si teplotu a vlhkost. Teplotu cca 22-23 st.C, vlhkost do 60 %. Jinak okamžitě intenzivně větrat, tj. otevřít balkón a okno, vytvořit průvan na cca 5 a více minut. Vyměnit vzduch. Prádlo do sušárny mimo byt.
Na plisni v rohu u Vidlàka je zřejmé, že stěna nemá tepelnou izolaci - tj. ta mezera pod střechou zvenku. Proto je rosný bod v místnosti a ne ve zdi. Jednoznačně zateplit pěnou zvenku! A pokud jde o odvětrání střechy, tady nemám zkušenost, chce to dát řeč se střechaŕi. Ale myslím, že pro odvětrání montují do krytiny speciální dílce co nejvýše nahoru.
Ahoj, děkuju za zkušenosti. Dalo by se říct, že jsme na tom podobně. Vyžaduje to stavební úpravy.
Ano, pro odvětrání střechy se montují u hřebene střechy tašky s průduchy, ale ten vzduch se tam musí někudy dostat. Proto jsou u okapu mezery se síťkou proti hmyzu. Pak se střecha v létě sama odvětrává a není pod ní v létě takový hic.
Parozábrana má zabránit, nebo minimalizovat pronikání vlhkosti do konstrukčních prvků stavby. Hodně se to používá u dřevostaveb, rekonstrukce podkroví a všude tam, kde hrozí degradace vlivem vlhkosti. Též lze použít difuzně otevřené skladby stěn. U tohoto řešení se pouze zpomaluje prostup vodních par konstrukcí. Čím je konstrukce blíže vnějšímu prostředí, tím je nižší difuzní odpor, proto páry mohou proudit pouze jedním směrem. Samotná vlhkost v případě parozábrany (difuzně uzavřená konstrukce) v bytě se musí řešit krátkodobě vysoušeči, nebo dlouhodobě rekonstrukcí, případně instalací automatického větrání. V podstatě je nutné najít zdroj vlhkosti v bytě, některé nemovitosti táhnou vlhkost ze země přes základy, jiné ze vzduchu, toto je běžné při použití pískovce ve stěnách. Dobrým řešením může být topení v krbových kamnech, jako na videu, totéž platí pro rozvod teplé vody do topení podél stěn. Další řešení je instalace rekuperace a tím automatizovaného větrání. Já jsem u sebe doma musel jít cestou elektrického vysoušeče vzduchu, protože bydlím v pronajatém domě a nemohu dělat zásahy do konstrukce domu.
Ahoj, děkuju za užitečný komentář. Ideální by bylo, kdyby se ta vlhkost řídila sama bez složitých technických zařízení.
Tak tak. Ještě pro Vidláka. Parozábrana: musí být všude před tepelnou izolací Protože v té izolaci se nachází místo kde je rosný bod. Izolace a konstrukce okolo ní natahuje vodu dochází k degradaci této konstrukce hlavně ve střeše to je super. Pro zateplení je daný přesný technologický proces, postup! Jeho porušení stavebníka velmi snadno vytrestá.
@@vidlak001 Přírodní vysušené dřevo v interiéru má schopnost částečně regulovat vlhkost interiéru, ale bavíme se o docela velkém množství… Nejméně náročnou na pořízení je elektrický vysoušeč vzduchu, vývod lze naistalovat na odpad a pak je bezúdržbový, stejně tak lze nastavit rozsah funkce pro vysoušení. Doma jej mám, běží téměř bez přestávky a každý den z něj vylévám 6 L vody, abych udržel vlhkost v bytě 50% - 55%. Má příkon 200w a hlučnost je srovnatelná s lednicí (taky má kompresor). Byt mám ve starém nezatepleném baráku v přízemí, plastová okna a plocha bytu je 48m2. Bez vysoušeče jsem měl doma vlhkost dosahující až 85%, takto vysoká vlhkost už způsobuje plesnivění nejenom stěn, ale i věcí ve skříni.
Mne pomohol odvlhčovač z lidla ma spotrebu 200w a za 2 hod je v ňom 0.2 až 0.3l vody a na vlhkomere klesne hodnota z 61%na 57% vlhkost, ešte pomôže dobre vetranie prievanom čo zrazí vlhkost skoro o 10% hlavne teraz keď je mráz. Vlhli s plesňou len rohy pod stropom obvodových múrov domu. Dom mam nezatepleny len plast.okná. plesen takto klesla o 90%. Povedal by som ze to chvíľu trvá pretože vlhkost nije len vo vzduchu teda v priestore ale drží ju všetko v dome. Aktualne púšťam odvlhcovac cca na 3 hod za deň a s plesňou problém nieje.
s vlhkosti jsem bojoval dokud jsem nedal vnejsi izolaci na barak. daval jsem 12cm vaty a od te doby mam klid a topit musim jednou za dva dny. vlhkost na oknech vyresi izolacni trojskla.
Ahoj, super, že ti to pomohlo!
@@vidlak001 zakladem je posunout rosny bod mimo zed do izolace coz dokazes jen vnejsim zateplenim. kdyz zateplis zevnitr tak to pod izolaci plesnivi
Dřív plísně moc nebývaly,topilo se uhlím na plný pecky (v ovzduší z toho bylo tolik marastu, že je spolehlivě plísně zničil) a pak se topení nedalo tak regulovat tak se větralo.A to byla ta výměna vzduchu.Nehledě na, to že běžně táhlo okny tak že to vlnilo záclonou.
Ahoj brutální, ale má to něco do sebe.
@@vidlak001 jj,to jsou postřehy z dětství
Máš pravdu taky si nepamatuju,že by někdo dřív řešil plíseň.
@@lubosmusil7195 protože nebyla plastová trisklova okna, lidé susili prádlo převážně venku, vetrali a nepretápeli.. Dneska jsou všichni rozmazleni a chtějí vedro, nevetraji a zatepluji o106... Hlavně ať pořádně okna tesni, aby netopili Pánu Bohu do oken..
Topit a větrat.
Loni v létě jsem dokončil opravu/rekonstrukci zateplení půdy, takže aktuáně čekám na pořádný plýskanice... Dodneška nám 50 let starej dům v obytný části neplesnivěl, tak čekám jak jsem to pohnojil :D
Každopádně - problém je vlhkost. Při vlhkosti okolo 70% (myslím) se rozvíjejí plísně.
První na ráně jsou koupelny, kuchyně (velká provozní vlhkost) a spodní patro starších nepodsklepených domů.
Další możnost je závada na konstrukci.
Tam můžou bejt dva problémy. Buď někam vyloženě zatéká,
Nebo kondenzace.
Konstrukce schránky domu může být buď difuzně otevřená, nebo uzavřená.
Difuzně otevřená je zeď. Vlhkost jí prostupuje. U zdi potřebujeme aby byl rosný bod někde v cihlách. V omítce je to špatný, na povrchu taky.
Tzn potřebujeme vytápět, sušit povrch a vlhkost větrat mikroklimatizací, nebo jednou denně nárazově.
Difuzně uzavřené je zateplení s parozábranou. Rosný bod nutně musí být za parozábranou, jinak se bude voda srážet před parozábranou. Po ní a po sádroši steče a zarazí se právě takhle na jeho konci.
Případně když je někde parozábrana hodně narušená, vysráží se voda ve vatě a zase někam doteče.
Ahoj, děkuju za komentář.
Tento způsob zateplení (s parozábranou) zdá se mi poněkud nešťastný. Ovšem nevím, jak bych to udělal líp právě s ohledem na to, aby rosný bod byl na správném místě :-)
@@vidlak001 V základu jde o jednoduchý doporučení/pravidlo - 80% izolace musí být za parozábranou, max 20% před. (osobně mám 280+50mm)
To ale platí pro běžně používané a vytápěné prostory.
A i samotná sádrošová deska je do určité míry tepelná izolace a pokud za ní máš např. jen 120mm vaty mezi krokvema, tak to může bejt celej problém.
Zateplení střechy jsi dělal sám, nebo firma? Případně - byl jsi u toho?
Ještě k té parozábraně, podle mě její hlavní úkol je zabránit vzdušné vlhkosti z vnitřku místnosti se vůbec k tomu rosnému bodu co se v konstrukci nachází dostat. Určitě to není tak, že tam kde je parozábrana se automaticky utvoří rosný bod. Například u nás v podkroví je sádroš, latě, pak nějaká parozábrana, za ní tepelná izolace (20 cm) s nosnou konstrukcí střechy (krokve), nad tím pak pojistná folie, latě a krytina. Rosný bod se nachází třeba někde uprostřed té vrstvy izolace a parozábrana má za úkol zabránit vnitřní vzdušné vlhkosti, aby tou konstrukcí prošla až k rosnému bodu a tam pak začala kondenzovat. Jak říkal Štěpán, jsou na to tabulky a chlapi z firmy co nám dělali střechu měli v projektu zakreslené i detaily s takovým grafem jak se mění teplota v průběhu prostupu celou konstrukcí, vypadalo to celkem jednoduše. Spočítat to ale asi už tak jednoduché není.. :)
Ahoj, ano souhlasím. Jenže mě se vlhkost k tomu rosnému bodu dostane :-/
@@vidlak001 A to je nemilé, už se těším, až kouknu na video s hledáním chyby. :)
Jeden z mála správných názoru, jen bych dodal, že ta pojistná hydroizolační folie nahoře je zároveň paropropustná, čímž umožňuje vysýchání tepelné izolace. Aby byla parozábrana opravdu těsná, musel by si ji dotěsnit každý sám, řemeslnici ji dovedou zakutlošit, že by jste se divili.
Tak je otázka, čím máte doma natřené zdi. Dnešní moderní barvy plesniví. Dříve se zdi natírali vápnem a žádný problém nebyl. Ale je to kombinace více faktorů.
Jedině vápno. Po 6 ti letech neustálých angín a 40 horeček mi doktor řekl - vymalujte. Ale pouze vápnem. Od té doby mám pokoj.
Ahoj nedělám žádnou reklamu ale nám dost pomáhají odvlhcovace zn. pro klima ,stojej sice víc jeden cca do 4000kc ale vše si hlídají a mají program sušení prádla,A čištění vzduchu a zas tolik elektřinu to nežre. Nadoba je na 5l ale je to různě podle výkonu jeden máme už asi 2 roky a teď jsme pořídili druhý , (protože nad náma proletěl čáp a přinesl mimčo tak at je všude čistý vzduch) už za den poznáš razantní rozdíly sami jsme tomu nevěřili . Kdo má doma takovou mašinku mi da určitě za pravdu. Jen dodám že máme 70l starý barák tak te vlhkosti tady bylo i přez 70%
Ahoj, děkuju za zprávu. Pokud se tam dá nastavit, aby to odvlhčovalo například při vlhkosti větší než 50 procent, tak to dává smysl. Jistota je jistota.
Jo jo, rozmezí je tam velké :-) tak ať se daří a díky za to že děláš to co děláš 👍
Ve starém domě bez izolovaných základů pomáhá jedině topit a větrat, topit a větrat...
Ahoj, základy jsou OK, alespoň že to.
Asi ti Vidláku nepomůžu, jelikož jsem z paneláku, kde je, jak říkáš krutý sucho, a i přes to že mám akvárko, je tam sucho. Tak holt nezbývá, než chlastat. Tak mě teď napadá, že když budeš taky chlastat, bude ti nějaká plíseň u zadku. ....... To byl samozřejmě fór......
Ahoj, nepřeháněj to :-)
Pro tvůj případ bych doporučil dát topení pod okna + přidat lokální (nástěnnou) rekuperační jednotku. Co se týče té mezery možná mě napadá proč tomu tak je, ale to by si chtělo spíš zavolat abych se poptal na víc podrobností.. Buď to bude chyba realizační firmy nebo neznalost detailů, či experiment realizační firmy.
Ahoj, topení pod okny je, ale netopí pořád.
Jak tak na to koukám, tak mi blesklo hlavou, že by mohlo být zajímavé udělat něco jako podlahové topení, ale ne do podlahy, ale do zdí. Třeba by to fungovalo
Keď som sa narodil mali sme starý byt v centre mesta (pešia zóna) v starom baráku (možno aj 300 rokov)a ten bol tak vlhký že sme podľa mamy museli mať skrine zozadu obité igelitom aby nevlhli od stien a boli pol metra os steny. A v stenách pod omietkou bolo elektrické vykurovanie . Napriek tomu vraj boli dni keď po stenách stekala voda a suché mietsta boli iba tam kde bol ten kábel. 😁
Ale bývali sme tam iba rok. Dnes sú to už nebytové priestory . Ako tú vlhkosť vyriešili vo vnútri netuším. Nejaký obchod tam má sklad. Aj keď zvonka je tam stále fľak. Aj po toľkých rokoch.
Ahoy, přivádíš mě na myšlenku odvlhčování pomocí elektriky, která prochází vlhkou zdí :-)
@@vidlak001 Stará věc - elektroosmóza. Není to ale tak jednoduché na zhotovení a nefunguje to vždy a na 100%. Do elektrod se pouští malé stejnosměrné napětí ( nebo co :-) ).
@@vidlak001 Ano, dva hřebíky a malý stejnosměrný zdroj. Ideální námět na videopokus. :-) Ale opatrně... kdo si tam nastrká hřebíky, začne od píky
skoro jako zazrak funguje nater eternal in thermo + eternal in steril, obe jsou to velmi drahe barvy, ale opravdu funguji
Máte pravdu, v předsíni za botníkem a v rohu, jsem měla každou zimu mokrý flek a plíseň byla otázkou času. V létě jsem to přetřela eternalem thermo a zatím se děje zázrak, nikde nic není. Flek zmizel a plíseň taky nikde. Pořád nedůvěřivě čekám, kdy to zase vyleze, zatím klid. Uvidím na jaře, až to projde celou zimou. Ovšem drahý to je, to zas jo.
mě ne
Ahoj, děkuju za tip.
To ja mam naopak největší problem s vlhkosti v létě..Jelikoz ji nemůžu nijak vyvetrat .Dum ma v lete prijemnych 20 stupnu a venku je 30 a vse co do domu prijde se srazí jelikoz je uvnitř mnohem chladneji než venku :( v zime mi staci vyvetrat a vlhkost držím v normě.
Ahoj, to je zajímavé.
Doma nás trápí pořád :-( Savo pomůže jen na chvilku, protiplísňový bordel do malířšké barvy pomohl asi půl roku :-( Ono taky třeba v obýváku máme obrovskou monsteru co zabírá cca 4 m2 podlahy v rohu a je asi nevětším předmětem v místnosti. Než tu byla plastová okna problém tu nebyl.
Zkuste se naučit pravidelně intenzivně vyvětrat. Třeba večer před spaním a ráno před odchodem z domu.
Ahoj, děkuju za zprávu (zejména protiplísňový bordel do malířšké barvy). Je to trapný, člověk investuje do zateplení, sice má teplo, ale taky vlhko. Tohle by měli páni inženýři a stavitelé víc promyslet.
@@vidlak001 hodně štěstí.
To jste ještě neviděli vlhkost... Byl jsem v domově důchodců v Lamperticích, hezký barák, ale... Když jsem šel do sklepakde mají dílny, kotelnu, tak mají všude okolo zdí vybetonované kanálky 5-10cm a skrz ten barák protéká neustále voda. Normálně v kanálkách, jako když pustíte vodovodní kohoutek na plný pecky. Čuměl jsem na to jak vrána. Jeden rok jim to ale nestačilo. Viděl jsem asi v metru na zdi čáru ponoru.... Když jsem nasadil vrták na cihlovou zeď, tak nešlo vrtat. Ten mokrý prach z cihel se spékal na vrtáku....Byla to hrůza.
To už je extrém, sklep pod hladinou rybníka.
Koukali byste, jak je podobně staletí a úspěšně odvodňován Strahovský klášter.
Bojuju s tím na starém nezatepleném baráku. Plíseň kolem oken, ani savo nepomáhá. Vlhkost 60-73% 😬 Ráno totálně mokré okna. Teď budu zkoušet odvlhčovač Rohnson za 6tis. Všude slyším samá pozitiva. Za noc odvlhčí třeba 5 litrů vody z místnosti. Ještě jsem zkoušel přemalovat zdi přímo bílou barvou proti plísní Remal. Zatím po měsíci klid. Chce to určitě zateplit barák, ale s nynějšíma cenama polystyrenu to nevidím růžově :/
Ahoj, 60 až 73 je hodně, já mám vlhkost 50 až 55 procent.
Oškrabat starý nátěr a použít vápno (kupte pytel vápna a rozmíchat s vodou .. nic víc). Pokuste se ten barák od kopat či jinak dostat tu vodu ze sten. Sestra to má taky tak, pod barákem " silný pramen " a steny jsou jak houba čím víc je budete vysoušet tím víc budou sát vodu.
Odvlhčovač vám moc nepomůže jen vás to bude stát moc peněz za elektriku.
Vidlák tam má spadenou izolaci.
@@lorek1104 ale děje se mi to jen u oken, a pak mám uprostřed baraku sklep a vchod na otevřenou pudu. Takze sousedící stěny taky trpí rozdílem teplot. Uvažoval sem podřezat barak, ale obvodové stěny 45cm se mi zdají v pohode. Je problém to teda vytopit. Tepelná ztráta přes 20kW. Takze vevnitř teplota cca 20st. a jsem rad.
aha. asi bych použil to vápno na ty místa. Předci věděli proč natírají sklepy a chlívy vápnem. Savo je doopravdy slabí na plíseň. Jak se zbavit vody to vám neporadím a sehnat někoho kdo vám poradí a nebude vás to stát stejně jak novy barák je doopravdy problém.
Sem mel opacny problem. Zatepleny vlhl a nezatepleny ne.
Sak proc se to dela, si vsetko v tom videu povedal, este jeden z dovodou moze byt tepelny most, sposobeny nedostatocnou tepelnou izolaciou..
C
Nám plesnivela stena za skriňami, pomohol odvlhčovač vzduchu taká plastova nádoba a do vnútra ide taká veľká tableta býva to plne vody po pár týždňoch
Odvlhčovač rieši následok. Nie príčinu.
Vyriešiť treba príčinu.
@@peacefulmansk1196 samozrejme, len odvlhcovac pomoze tak nejako prezit, ked sa ine neda....
Ahoj, děkuju za zprávu. Ano, krátkodobě to pomůže.
Ta mezera hore je od začiatku? Nemohlo sa tam zosusit drevo? A vznikala az neskor postupne? Ak tam nieje umyselne na odvetranie fasady z nejakého dôvodu, tak by som to ihned aspon montaznou penou zafukal a potom poriesil napríklad styrodur na podbitiea stierku a to by zakrylo to miesto opravovane.
A parozabrana musi byyt koli tomu aby nesli pary do oizolacie stropnej, lebo ak by sa v nej držala vlhkosť tak uz by nebola izolant
Ahoj, to je tam od začátku a schválně. Prý na odvětrání.
@@vidlak001 uz som videl ze na starych domoch, davali hore aj odvetravacie mriezky aby sa to za polistyrenom odvetravalo, ale to skor na strarych domoch, alebo ked pred zateplenim tam boli vlhke miesta, aby sa to tam uplne neuzavrelo. ale osobne si myslim ze vtedy straca to zateplenie trochu ucel, ak sa tam dostane chladny vzduch
V domě používáme elektrický odvlhčovač. Je s podivem, kolik vody nachytá za 3 hodiny provozu.
Ahoj, to věřím. Ono by to chtělo vypátrat, odkud se ta vlhkost bere, my například sušíme prádlo doma. A šlo by sušit na balkónu.
@@vidlak001 Ahoj Vidláku. Sušička (kondenzační) je skvělá věc a dokonce šetří elektriku. (Nemusí se pak žehlit).
@@vidlak001 vlhkost se objevuje u nás v ložnici, kde je chladněji, spí tam 2 liší, něco vydýchají a hlavně jde o místnost která je jako krychle vysunutá z domu v 2 patře, takže zima jde skoro ze všech stran, zhora i zespoda. Takže kondenzace má to místo ráda.
ked som videl, kolko vlhkosti odstrani kondenzacna susicka, padla mi sanka... Tusim to bolo na jednu pracku pradla okolo 4-5l vody.... plus k tomu varenie ak nie je digestor, dychanie, pot, kvety..... Tiez som to vyriesil tento rok odvlhcovacom a zatial parada. Odvlhcovac nie je velmi vykonny, ale za 12h da v pohode cez 2litry.
@prelozene automatom no ja osobne susicku nemam, nakolko nebyvam vo vlastnom, to som len videl.... Mame (4kusy) horne velmi zle zateplene podlazie a s pliesnou to bola hruza, nateraz som to poriesil odvlhcovacom...
Myslím, že se v tom rohu bohužel sešly 3 věci. Jednak není kvalitní zateplení na horní straně venkovní zdi. Za druhé : nemáš za sádrošem parozábranu (a ne, není v tom paradox, sádroš by zůstal na nízké vlhkosti místnosti a nepropustil by vodní páry do izolace - kde při nevhodné skladbě vznikne rosný bod a pak je houby platná, mokrá spíš na škodu). Za třetí : v tom rohu jsou určitě min. 2 kovové profily, které dělají tepelný most - proto tam naměříš nižší povrchovou teplotu. Rada : řeš nejdřív příčinu, až pak kupuj savo ;).
Ahoj, parozábrana tam bude, otázka je v jakém stavu.
Hrany domů problém nejsou,v tom rohu je jasný tepelný most .
Řešení: stavby difúzně uzevrena, otevřená
Předpokládám že máš dům zděný, napojení izolace na svylou cihlu je nejčastější problém.
Ty jsi to dělal co jsem slyšel z minulých videí svépomocí, předpokládám použití plechových cd,ud profilů fólie a izolace ,izolace není zde spojená klidně i 1cm uděla neplechu
Co funguje návrat díry a vyfoukat montážníma pěnama počítám že těch tep.mostu tam budeš mít více ,co se týká narušení fólie tak u polyuretanové nizkoexpanzni polyuretanové pěny se díra zalepí a vlhkost tam vnímat nebude ,jinak ti pomálu vude uhnivat pozednice (zanedbatelné)
Další možnost rozebrat sadros dofoukat foukanou izolaci podhledy a znova udělat sadrose.
Varianta nákladná a časově náročná ,pak už žádný savo potřebovat nebudeš .
Vidlakovy zdar 😉
Ahoj Františku, děkuju za tipy.
Já to nejdřív řádně prozkoumám, než budu pěnit.
Zateplení dělali kluci z firmičky. Kdybych věděl, co mě čeká, tak jsem jim koukal pod ruce.
Hustý téma. Mám na to názor, který není okolím přijímán, ale Vidláku, dle videa kolegy je to opodstatněný. Nezávidím kolegovi tak mokrý barák. Musí s tím mít hlavu starostí a mne by to deptalo. Mám řadovku kde je 6 bytů 70 let starý. Od sklepa po půdu +2 patra a přízemí je vždy jeden byt. Sousedi si byty ( baráky ) zateplili cca 200 litrů neodborně.. Já jediný ne a říkám jim. Než zateplit takový starý barák a zadělat si na budoucí problémy, tak to raději protopím a jak je vidět dost na tom bude pravdy. Možná protopím o 5 000kč-10 000kč víc, ale nemám starosti. Navíc jsem hlavně zrušil všechna čidla u horkovodu venkovní a vnitřní, celou automatiku za 30 tisíc jsem odstavil a jede mi topení 24 hodin denně na stejnou teplotu od 18-22 st, dle druhu místnost ( ložnice, obývák atd.). Zkušenosti mne k tomu dovedli, protože když přes noc netopíš ( temperuješ ), tak musíš vyhřát ty stěny vyšší teplotou přes den ( říkám tomu studené teplo ). Problém s plísní je poté nasnadě. Mně to nyní regulují pouze termostaty na radiátorech a navíc topím o 2 stupně méně, než před tím, protože když máš vyhřáté stěny, tak tomu říkám teplé teplo a na stejnou tepelnou pohodu to stačí. Mám plíseň pouze v kuchyni za ledničkou. Je to roh baráku a nedostane se tam teplo z radiátorů.
Poslední věc... Zkoušel jsem také savo, ale již nikdy více. Po natření Fungisanem mám absolutní pokoj a poslední dobou ho dle návodu přidávám preventivně i do malby na ohrožená místa.
Ještě jedna asi známá věc. Jsem elektro, takže stavařině nerozumím. Z dílny ve sklepě jsem si udělal pc místnost a musel jsem řešit vlhkost ve zdi. Po osekání omítky, kde byla vlhkost největší a natažení sanační omítky mám snad již 15 let absolutní pokoj. Sice první měsíc ze zdi chcalo, potůčky vody stékaly po omítce, kaluže na zemi, ale potom pohoda. Úžasná věc.
Lidi topte 🙂
Ahoj, děkuju za vtipný komentář.
Lidi topte :-)
Tragédie musí být, když nemá někdo pod barákem IPU a vlhne mu ze spoda. To bych nechtěl.
Děkuju za tip: FungiSAN.
Došel jsem k témuž. Žádný termostat, který vypíná a zapíná, ale topit nízkou teplotou vody, zato pořád. Je to úplně jiný tepelný komfort. S tím (ne)zateplením také souhlasím, ale jen částečně. Chce to individuálně posoudit. Ne všechny stavby jsou vhodné k zateplení a i pokud ano, tak ne vždy je vhodný způsob zateplení lepení polystyrenových desek.
Ohledně topení se přikláním k témuž. Mám vyzkoušenou tuto kombinaci: termostatické hlavice, kterými řídím teplotu v jednotlivých místnostech. Na kotli nastavená teplota topné vody buď manuálně (pak ji mírně koriguji podle venkovní teploty) nebo automaticky přes venkovní čidlo a ekvitermní regulaci. Dnešní kotle (elektro i plynové) umějí proporcionálně řídit svůj výkon a tím udržovat konstantní teplotu topné vody. Žádný prostorový termostat napojený na kotel. Pouze někde na záchodě, kde je malý radiátor je manuální hlavice otevřená, aby čerpadlo zbytečně netlačilo vodu do zcela zavřeného okruhu.
@@milanprchal8300 Mám výhodu v tom, že netopím již kotlem atd. ale před 10 lety nám natáhl čez horkovod a nemusím řešit teplotu primární vody. Když ji nespotřebuji ( nesepnou hlavice, mimo koupelny, kde hlavici nemám kvůli čerpadlu ), tak odejde a nic neplatím.. Zaplaťpánbů za to. Sice protopím nově cca 35000kč, ale cena je dost dobrá. Nyní nám přišel nový rozpis plateb a GJ stojí o 100kč víc, ale je to 570kč vč DPH a to je stále dobrá cena.
A ja myslel ze Savo na plesne pouzivaji iba nejake zenske... a ne profici :-D Savo resp. ten chlor plesen zabije a zaroven chlor aj vybieli stenu, takze sa zda ze to funguje dokonale. Ale o par mesiacov je tam ta plesen znova. Ja pozuivam REMAL SANAL, ten aj zabrani tomu aby sa plesen znova vytvorila
Větrat, větrat, větrat...takže když v starým baráku nová těsnící plastová okna tak je pjůsej. Ideální řešení, když se nechce větrat, ale přitom se chce užívat starý dům, vařit, mýt se, pračkovat, sušit, prdět...pořídit si větrání a rekuperaci. Nejlepší řešení využít stávající příznivý čas ve světě a poslat rusákům souřadnice ku zaslání na domeček 500kg hliníku a 200kg TNT. Pak to postavit znova :)
Tady bude tepelnej most, malo izolace.. Proto se tam srazi voda.. Jak je to studeny, tak je tam pod teplotu rosneho bodu a dokud to poradne nezaizolujes, tak tam ta plisen bude
Nakonec budete muset zatopit a vyvětrat to savo je na prd . Dá se tam nainstalovat i vysoušeč to je takové brutálnější větrání za skoro více peněz .
Myslim ze problem je v nedostatocnej izolacii fasadnej.... podla termokamery vidno, ze cela ta zelena stena je dost chladna a samozrejme, este viac sa chlad prejavi v rohu, teda ako je spoj. . . konec muru a sikmy sadrokarton na strope. . . dalej, vlhkost vzduchu je v poriadku, len teplotu by som aspon o 1 °C zvysil. ... ak by si mal vela vlhkosti, ktora by sa kondenzovala, mal by si vyslovene vlhke steny, teda aspon na tom mieste s plesnou.
A este, aky je hruby ten mur? Tie porotherm tehly to su 25ky? . . .To nie je vela a prave tu by som dal aspon 15 - 20 cm izolacie ;)
Chce to difuzně otevřenou stavbu.
Ahoj, po zkušenostech se mi to řešení líbí.
Dobrý je nátěr eternal In thermo spolu s In steril
Ahoj, děkuju za tip.
Lidem s novostavbou doporučuji po dokončení mokrých procesů nelitovat peněz a topit + vysoušet. Chodit na stavbu a sledovat kolik vody vysoušeči vytaháte. Pro 120 m2 byste měli vytáhnout ze stěn a podlah alespoň půl kubíku. Existují studie, že tu vodu jinak budete za běžného provozu tahat z domu spousty let a v některých případech ji údajně nevytáhnete nikdy.
proto se hrubá cihelná stavba nechávala vymrznout,pitomci se budou posmívat
Ahoj, děkuju za tip.
Nám sa osvedčil termo náter. Nie je to síce úplne 100 % ale je to oveľa lepšie. Nábytok nedávame blízko k stene. A osvedčil sa nám aj nábytok na nožičkách. Na prízemí máme vlhké steny dole pri zemi. Na poschodí plesniveje viac pri strope. Zaujali ma trubky na odvetranie, ktoré mal ten pán.
Ahoj, děkuju za postřehy. Asi by pomohlo, kdyby trubky od radiátorů byly vedené venkem. Já je mám v podlaze :-/
Aj my máme v podlahe. To by pomohlo ozaj. Sused má vrchom a je to lepšie. My sme prešli na kanadské krbové kachle plus stropný ventilátor. Práve teraz sme s tým zápasili ( s plesňami) . Zatiaľ je to suché, tak uvidíme či to bude fungovať. Ďakujem za videá, veľa som sa naučila. Prajem veľa úspechov.
Co to zkusit zevnitř zateplit? Myslím, že by i 2 cm polystyrenu udělali své. Jinak samozřejmě nějakým způsobem snížit vlhkost vzduchu a zajistit jeho cirkulaci. Pokud se však plíseň už někde v domě/bytě objeví, je potřeba s ní okamžitě zatočit, protože zdraví máme jenom jedno, že? Nevím co máš za střešní okna, ale já mám ve Veluxu funkci větračky.
Ahoj, vnitřní zateplení je problematické v tom, že se sníží teplota za ním... a tam to může kondenzovat.
Okna mám žádný zázrak.
@@vidlak001 Ne. Je třeba to vnitřní zateplení provést správně. Vlhkost se uvolňuje na chladnějších místech pouze ze vzduchu zevnitř. Vtip je v tom, že nesmíme dovolit aby se vnitřní vlhký vzduch do těchto stěn dostal. úplně nejjednodužší je na tato místa nalepit nepropustné izolační desky. Třeba i uzavřený polystyren. Stačí tloušťka jen několik centimetrů. Musí ale dokonale přiléhat bez mezer a spár. Pokud to nevyhoví esteticky, tak předstěna : sádroš, parozábrana, izolace. Ve světě se takto staví baráky normálně. Difuzní odpor musí klesat ze stavebních konstrukcí směrem ven a nikoliv směrem dovnitř, jak je to v našich šířkách běžné i u novostaveb. Hrozný nesmysl. A přitom jde o základy fyziky. Teplý vzduch do sebe přijímá vodu a chladný se jí zbavuje.
Dělat vnitřní zateplení ve vlastním domě je vysoce riziková záležitost. Zjednodušeně řečeno, plíseň vzniká,protože je stěna studená. Pokud před studenou stěnu dám izolant, tak tu původní stěnu logicky ještě ochladím, takže vodní páry prostupující stavební konstrukcí narazí na ještě studenější stěnu a budou kondenzovat. Představa, že před izolant dám 100% parozabranu je sice hezká,ale dosti teoretická. Nehledě na to, že někde mi to vnitřní zateplení musí končit . A právě na obvodě tohoto vnitřního zateplení vznikne obrovský problém, neřešitelný tepelný most. Prostě stěna , která měla nízkou teplotu (vznikala zde plíseň), má díky izolaci před ní teplotu ještě nižší, nebo dokonce promrzá !!! a navazuje na strop, podlahu, či další stěnu, kterou logicky značně ochladí.... Tím se opět vytváří podmínky pro vznik plísní.
@@Jezar7 Protiargumentoval bych tím, že už samotný polystyren je prakticky neprodyšný+dobře udělaná parozábrana jakékoliv propustnosti stoprocentně zabrání. A pak se už zatím nemá srážet co. Ale to jsou všechno teorie a pak je ta praxe. Ti co dělali Vidlákovi stěny, také určitě měli svou správnou teorii a vidíme jak to dopadlo.
@@danpro.u přesně tak. Ke kondenzaci je potřeba voda. Kde není, nemá co kondenzovat. A jak jsem psal konstrukce musí být difuzně otevřená směrem ven. Navíc plísen se nikdy netvoří uvnitř zdiva nebo jiné kompaktní stavební konstrukce ale jen na povrchu. Vidlák si může svojí termokamerou snadno ověřit jak velkou plochu musí takto odizolovat. To co jsem psal neplatí pro zdi s chybějící nebo poškozenou vodorovnou izolací proti zemní vlhkosti. Tam se to musí řešit jinak. Ale to není Vidlákův případ.
Nám zatím funguje CHYTRÁ HOUBA, zatím použita jednou a zatím je klid, ale jsme tu první zimu
Ahoj, děkuju za zprávu. Houbě zdar!
Na starý barák bych parozábranu nikdy nedával, steče to vše zezhora až dolů kde není nijak zakončená a vše steče po zdi.
Pokiaľ steny sú vyrobené z materiálov umelých ako napr polistyren, beton tak v budove bude vždy pleseň problémy s uchovaním jedla bude vždy,zlý vzduch, nekvalitný spánok, na rozdiel od balíkou slamy omietnutých hlinou keď chceťe mať čistý vzduch musíte viac kúriť nevýhoda slamenných domov, je to osobná skúsenosť.
Ahoj, přijde mi, že ty moderní stavby jsou nedomyšlený, nebo je musí fakt navrhovat super odborník, aby to fungovalo.
Upraviť teplotu..... si smiešny!
Na tie okna by mozno stacila aj folia.. Na zvysenu vlkost, odvlhcovac vzduchu by tiez mohol pomoct.. Aa samozrejme dostatocne temperovat, alebo zdvyhnut teplotu v miestnosti.. Nabytok na fasanej stene tiez nieje stastne riesenie.. A savo na plesne je fajn ale co ta farba omietky..
Ahoj, ano, je to víc věcí, žádná zázračná.
Savo, znížit vlhkost vzduchu.....
Nazdar mala otazka..stary dom palach na tom izolacia vata a parozabrana folia...a chodba kondenzuje..ako to sravit spravne...
Achacha
Přidávat sůl do zdiva, znamená postavit barák s životností do 50 let.... Potom půjde rozebrat holejma rukama... :-D
To musel bejt zedník
:-D
:-)
Třeba u ploché střechy je normou předepsána odvětrávací mezera po dvou stranách )nad zateplením, třeba vysoká 100 mm (a čím je střecha šikmější, může se mezera zmenšovat) Dělá se i s použitou parozábranou, bo ta není 100%.
Oko. Onnonjoppppp P
@@alesdlabaja4414 Koktáš, nebo co?
Pekne po vidlacku: Na okna pouzij klasickou bublinkouvou folii - tim cim se chrani zbozi v krabicich. Trosku navlhci okno a prilep to tam, nic se rosit nebude.
Co se tyce exterieru ta mezera mezi fasadou a strechou je asi dilatace. Kdyby se polys dal az k podbiti tak by omitka vypraskala a nebylo by to hezke ;]