Nádherný stroj a krásná ukázka toho, jak se někdy mýlíme, když podvědomě považujeme své předky z dob minulých za primitivy, koneckonců přídomek "středověký" používáme jako nadávku. A tady vidíme, že ti lidé dokázali spoustu věcí bez kalkulačky, logaritmického pravítka, digitálních měřících přístrojů, věci, které fungovaly a ještě dnes fungují "jako hodinky" :-) . Naopak dneska máme mraky lidí, kteří to ani tu kalkulačku nebo třeba mobil nedokážou používat. Tohle video, kromě toho, že je poctou těm, kteří umí, je možností zamyslet se nad lidstvem trošku z jiného úhlu pohledu. Díky.
Jenom dodám, že Orloj je poháněný jako původně závažími na lanech, ale aby se nemusel manuálně natahovat, tak jsou v těch dřevěných bubnech skrytě zabudovány elektromotory s řídící elektronikou, které Orloj natahují. Podrobně je to popsáno v několika dílech Praktické elektroniky přímo od člověka, co to vymýšlel a zkonstruoval. Nepomatuju si už podrobnosti, ale vymyslel velice elegantní způsob, jak elektronika zjistí, že se má natahovat a spustí natahování a zase ho ukončí. Jde o to, že vně bubnů není žádné čidlo, nebo cokoliv, co by prozrazovalo, že uvnitř je moderní technika.
@@martinziman2443 Stará omalba astrolábu byla v bledě modré, stínované barvě, soumrak oranžově a astronomická noc černě. Po rekonstrukci bylo stínování dne nahrazeno čistě tmavší modrou barvou, soumrak byl vystínován červenohnědou, která z dálky splývala s tmavě zelenou astronomickou nocí. Nebylo tedy vidět, kdy začíná a končí soumrak a astronomická noc. Astronomové z toho byli dost v šoku a pražský magistrát donutil orlojníka Skálu, aby bylo přistoupeno k úpravě barev. Už po několika měsících došlo k další přemalbě, kdy je soumrak červenou barvou a noc černou. Celý astroláb ale zůstal výrazně tmavší než býval a vypadá to nezvykle. Jedinou změnou k lepšímu, která ale není prakticky vidět, je nahrazení zvířetníkové desky novou, přesnější. Orloj už opět po sedmdesáti letech nepohání elektromotory, ale závaží s motorovým nátahem.
Nádherný stroj a krásná ukázka toho, jak se někdy mýlíme, když podvědomě považujeme své předky z dob minulých za primitivy, koneckonců přídomek "středověký" používáme jako nadávku. A tady vidíme, že ti lidé dokázali spoustu věcí bez kalkulačky, logaritmického pravítka, digitálních měřících přístrojů, věci, které fungovaly a ještě dnes fungují "jako hodinky" :-) . Naopak dneska máme mraky lidí, kteří to ani tu kalkulačku nebo třeba mobil nedokážou používat. Tohle video, kromě toho, že je poctou těm, kteří umí, je možností zamyslet se nad lidstvem trošku z jiného úhlu pohledu. Díky.
Můj oblíbený článek na téma středověku obecně houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499331
Wow, vypadá to úžasně.
Rozhodně pecka !
Naprosto skvělí
Super.
Pan Orlojnik je velice sikovny,ale ten kdo to vymyslel a sestrojil poprve,klobouk dolu teda.Ten Astrolab se neserizuje? Zajimave a super video !
Úžasný video
Uzasne dielo predkov.
Hlavne, ked si uvedomime, ze je to vsetko rucna praca...
Hello how is this clock powered ?
Answer in English please thanks.
a clockwork is moved by a weight
Jenom dodám, že Orloj je poháněný jako původně závažími na lanech, ale aby se nemusel manuálně natahovat, tak jsou v těch dřevěných bubnech skrytě zabudovány elektromotory s řídící elektronikou, které Orloj natahují. Podrobně je to popsáno v několika dílech Praktické elektroniky přímo od člověka, co to vymýšlel a zkonstruoval. Nepomatuju si už podrobnosti, ale vymyslel velice elegantní způsob, jak elektronika zjistí, že se má natahovat a spustí natahování a zase ho ukončí. Jde o to, že vně bubnů není žádné čidlo, nebo cokoliv, co by prozrazovalo, že uvnitř je moderní technika.
LIKOS
Neskutečné. Jednak ten, kdo to sestrojil a orlojník musí být neuvěřitelně šikovný člověk.
Ten astroláb pos*ali úplně neuvěřitelně...
Prečo?
@@martinziman2443 Stará omalba astrolábu byla v bledě modré, stínované barvě, soumrak oranžově a astronomická noc černě.
Po rekonstrukci bylo stínování dne nahrazeno čistě tmavší modrou barvou, soumrak byl vystínován červenohnědou, která z dálky splývala s tmavě zelenou astronomickou nocí. Nebylo tedy vidět, kdy začíná a končí soumrak a astronomická noc. Astronomové z toho byli dost v šoku a pražský magistrát donutil orlojníka Skálu, aby bylo přistoupeno k úpravě barev.
Už po několika měsících došlo k další přemalbě, kdy je soumrak červenou barvou a noc černou. Celý astroláb ale zůstal výrazně tmavší než býval a vypadá to nezvykle.
Jedinou změnou k lepšímu, která ale není prakticky vidět, je nahrazení zvířetníkové desky novou, přesnější. Orloj už opět po sedmdesáti letech nepohání elektromotory, ale závaží s motorovým nátahem.