Ad hvězdný čas: Když si změříte interval mezi dvěma průchody slunce poledníkem, dostanete 24 hodin*. Když si ale vyberete nějakou vzdálenou hvězdu a změříte interval mezi jejími průchody poledníkem, dostanete 23 hodin 56 minut a 4 sekundy -- to je totiž doba, za kterou se Země otočí kolem své osy. Náš "sluneční" den má o ty cca 4 minuty víc, protože se Země za tu dobu také posune na své dráze kolem Slunce, takže musí pootočit ještě "o kousek navíc", abychom sluníčko měli na stejném místě na obloze (vůči vzdáleným hvězdám se to neprojeví). Astronomové ale chtějí, aby jejich hodiny ukazovaly vždycky stejný čas, když je stejná hvězda na stejném místě oblohy -- s tímhle časem se mnohem lépe počítají polohy nebeských těles. Takže si můžete představit, že hvězdné hodiny se prostě proti našim hodinkám cca o 4 minuty denně předcházejí a "sejdou" se s nimi vždycky v okamžiku jarní rovnodennosti. ---------- */ Mezi dvěma následujícími dny to úplně neplatí kvůli eliptické dráze Země kolem Slunce, ale když si to zprůměrujete za rok, vyjde to 🙂
Když byla Praha do 1784 vlastně 5 měst; staré město, nové město, malá strana, Hradčany a Josefov a ta města vystupovala samostatně, tak čemu se tedy říkalo Praha a proč, když se ani jedno město Praha nejmenovalo?
Starých a Nových měst byla spousta, ale tohle bylo Staré a Nové město pražské. A Praha to byla celá dohromady, i když města byla samostatná, tak třeba opevnění tvořilo celek.
Řekl bych, že původně se Praha jmenoval ten hrad, který měl tři podhradí: Staré město pražské, Menší město pražské (původně Nové město neboli Nova civitas sub castro Pragensi, tj. dnešní Malá Strana) a Hradčany, o století později pak přibylo ještě Nové město pražské, kvůli kterému Karel IV. původní Nové město přejmenoval na Menší město. Tedy sloučení měst pražských bylo de facto sloučení všech podhradí pražského hradu. Ovšem názvy "Pražské město" či "Praha" (nebo také Větší město) se už před sloučením vztahovaly na Staré město. Jeho prvenství mimochodem odpovídají i římská čísla pražských čtvrtí, která se používala pro centrální části od roku 1784 de facto až do roku 1960: Staré Město má číslo I, Nové Město číslo II, Malá Strana číslo III a Hradčany číslo IV. Josefov a Vyšehrad se k Praze připojily až v 19. století (pod čísly V a VI) a Holešovicím-Bubnům ta sedmička vydržela dodnes, byť dnes už je arabská. Staré město získalo městská práva roku 1232, dnešní Malá Strana byla jako město založena roku 1257, ale křesťanská zástavba vznikala na obou březích už od sklonku 9. století, dřevěný most je zde doložen v 10. století, Juditin most ve 12. století.
@@breznik1197 Jakožto rodák z Holešovic/Letné souhlas. Sedmička vlastně vydržela od roku 1894 až dodnes, přestože se jí trochu pozměnily hranice- přibyla jižní část Troje a kousek Bubenče, která do roku 1949 spolu s Dejvicemi spadala pod Prahu XIX. Mimochodem, od toho roku se také přestaly používat římské číslice, ale až do roku 1960 byl např. Žižkov Praha 11, Vinohrady Praha 12, Vršovice spolu např. se Záběhlicemi atd. třináctka... Po Praze se dodnes dochovala řada cedulek s popisnými čísly z doby před rokem 1960, hodně jich je třeba na Žižkově a ve Vršovicích. A velmi výjimečně i uliční cedule z doby před 1949, kde je vždy jen název ulice a pod ním samotné římské číslo.
@@xsc1000 To je jednoduché- vemte si, že např DNEŠNÍ Paříž je oficiálně(!) mnohem menší než Praha, protože to co vidíte na mapě jako to obrovské město, jsou z 90% administrativně samostatné obce a města. Toto administrativní členění ale asi nikomu nebrání v tom, chápat Paříž jako jedno opravdu velké hlavní město, že...
@@marcokoehler8832 Pokud hledáme přesné hranice a jádro toho pojmu, tak je třeba jít k původnímu významu. Že orloj (horologium) je něco, co primárně ukazuje hodiny (horae), zatímco ta loutkařina, kterou si pod tím slovem dnes představujeme, je u toho podružná. A taky je to důležité k tomu, abychom si uměli dobové informace přeložit do dnešního jazyka.
Ok, nemáte rád očividně Aloise Jiráska, ale dávat to najevo pokaždé náhlým přechodem ze spisové češtiny do lidové je vrchol neprofesionality. Objevuje se to i jinde a dost to ruší.
Astronomický čas je správný. Naopak náš běžný je blbě. Je to dáno ne tím že by se země točila různě, jak se snaží nám nakecat, ale tím, že délka roku je více než 365 dnů. To se kompenzuje vsunutím jednoho dne každí 4 roky, ale i tak se to rozchází. Takže mi máme den na 24 dílků ale mělo by to být tršičku jinak. A astronomové to mají správně, protože to k pozorování potřebují. Nám ostatním by stačilo i dělení Juliánské :-) i když se rozchází, a naše Gregoriánské je už úplně v pohodě, protože to rozcházení je pro běžný život skoro nepoznatelné a kompenzuje se vynecháním přestupných let vždy jednou za pár set let.
Zase super dokument. Některé věci jsem ani nevěděl. Díky.👍👍👍😁 Karel
🤣🤣🤣 Ten konec, byl dokonalej. Staroměšťák se vysmívá novoměšťákům. 😍😍👍
To je další aspekt neprofesionality dokumentu. Jako vtip na závěr - proč ne, ale je to tam podáno moc buransky.
@@adamvanek5868 To si nemyslím. Rivalita mezi městy, kluby, rody, byla vždy v historii zábavná a i tady to bylo vyrovnané.
Ad hvězdný čas: Když si změříte interval mezi dvěma průchody slunce poledníkem, dostanete 24 hodin*. Když si ale vyberete nějakou vzdálenou hvězdu a změříte interval mezi jejími průchody poledníkem, dostanete 23 hodin 56 minut a 4 sekundy -- to je totiž doba, za kterou se Země otočí kolem své osy. Náš "sluneční" den má o ty cca 4 minuty víc, protože se Země za tu dobu také posune na své dráze kolem Slunce, takže musí pootočit ještě "o kousek navíc", abychom sluníčko měli na stejném místě na obloze (vůči vzdáleným hvězdám se to neprojeví). Astronomové ale chtějí, aby jejich hodiny ukazovaly vždycky stejný čas, když je stejná hvězda na stejném místě oblohy -- s tímhle časem se mnohem lépe počítají polohy nebeských těles. Takže si můžete představit, že hvězdné hodiny se prostě proti našim hodinkám cca o 4 minuty denně předcházejí a "sejdou" se s nimi vždycky v okamžiku jarní rovnodennosti.
----------
*/ Mezi dvěma následujícími dny to úplně neplatí kvůli eliptické dráze Země kolem Slunce, ale když si to zprůměrujete za rok, vyjde to 🙂
Děkuji, velmi dobře vysvětleno. Jen malý dotaz: opravdu se jmenujete Slunečko? Nomen omen.👍🌅
@@mariezittova5235 Ano, to je moje skutečné jméno 🙂
👍
Taky by se musela být silnice u orloje snížena o 2m níže možná víc a bude vidět skutečná výška orloje!
Škoda, že průvodce neřekl, proč orloj z Novoměstské radnice zmizel.
Když byla Praha do 1784 vlastně 5 měst; staré město, nové město, malá strana, Hradčany a Josefov a ta města vystupovala samostatně, tak čemu se tedy říkalo Praha a proč, když se ani jedno město Praha nejmenovalo?
Starých a Nových měst byla spousta, ale tohle bylo Staré a Nové město pražské. A Praha to byla celá dohromady, i když města byla samostatná, tak třeba opevnění tvořilo celek.
Řekl bych, že původně se Praha jmenoval ten hrad, který měl tři podhradí: Staré město pražské, Menší město pražské (původně Nové město neboli Nova civitas sub castro Pragensi, tj. dnešní Malá Strana) a Hradčany, o století později pak přibylo ještě Nové město pražské, kvůli kterému Karel IV. původní Nové město přejmenoval na Menší město. Tedy sloučení měst pražských bylo de facto sloučení všech podhradí pražského hradu. Ovšem názvy "Pražské město" či "Praha" (nebo také Větší město) se už před sloučením vztahovaly na Staré město. Jeho prvenství mimochodem odpovídají i římská čísla pražských čtvrtí, která se používala pro centrální části od roku 1784 de facto až do roku 1960: Staré Město má číslo I, Nové Město číslo II, Malá Strana číslo III a Hradčany číslo IV. Josefov a Vyšehrad se k Praze připojily až v 19. století (pod čísly V a VI) a Holešovicím-Bubnům ta sedmička vydržela dodnes, byť dnes už je arabská.
Staré město získalo městská práva roku 1232, dnešní Malá Strana byla jako město založena roku 1257, ale křesťanská zástavba vznikala na obou březích už od sklonku 9. století, dřevěný most je zde doložen v 10. století, Juditin most ve 12. století.
@@breznik1197 Jakožto rodák z Holešovic/Letné souhlas. Sedmička vlastně vydržela od roku 1894 až dodnes, přestože se jí trochu pozměnily hranice- přibyla jižní část Troje a kousek Bubenče, která do roku 1949 spolu s Dejvicemi spadala pod Prahu XIX. Mimochodem, od toho roku se také přestaly používat římské číslice, ale až do roku 1960 byl např. Žižkov Praha 11, Vinohrady Praha 12, Vršovice spolu např. se Záběhlicemi atd. třináctka... Po Praze se dodnes dochovala řada cedulek s popisnými čísly z doby před rokem 1960, hodně jich je třeba na Žižkově a ve Vršovicích. A velmi výjimečně i uliční cedule z doby před 1949, kde je vždy jen název ulice a pod ním samotné římské číslo.
@@xsc1000 To je jednoduché- vemte si, že např DNEŠNÍ Paříž je oficiálně(!) mnohem menší než Praha, protože to co vidíte na mapě jako to obrovské město, jsou z 90% administrativně samostatné obce a města. Toto administrativní členění ale asi nikomu nebrání v tom, chápat Paříž jako jedno opravdu velké hlavní město, že...
Napadá mě připomenout neexistující orloj projekcí na zeď.
Tajtrliku je v Praze víc, než na orloji, hlavně ve vládě 😅 jinak skvělé povídá
Nejvíc tajtrlíků je hlavně doma u PC, kteří rádi komentují vládu :)
Tak asi nebudu jediný který nevěděl že Praha měla dva orloje. A Že kolem jednoho jezdím tramvají z práce a do práce.
Tak vzhledem k tomu, že "orloj" byl dobový výraz pro hodiny, tak těch orlojů jsou v Praze tisíce.
@@breznik1197 Byl neznamená že je.
@@marcokoehler8832 Pokud hledáme přesné hranice a jádro toho pojmu, tak je třeba jít k původnímu významu. Že orloj (horologium) je něco, co primárně ukazuje hodiny (horae), zatímco ta loutkařina, kterou si pod tím slovem dnes představujeme, je u toho podružná. A taky je to důležité k tomu, abychom si uměli dobové informace přeložit do dnešního jazyka.
@@breznik1197 No, poněkud jste si to celé zjednodušil, ale budiž...
Tatrmani ten orloj měli zakryt celé né jen spodní část!!
Kluci z prahy dobže zpracovali video jak číst ojroj.
díky za tip :-) a rovnou tu nechám link pro další zvědavce - th-cam.com/video/IyC0tw05BCI/w-d-xo.html
Ok, nemáte rád očividně Aloise Jiráska, ale dávat to najevo pokaždé náhlým přechodem ze spisové češtiny do lidové je vrchol neprofesionality. Objevuje se to i jinde a dost to ruší.
Tajtrlíkům rozumí všichni, tomu sdruženému ciferníku ukazující tři casy jen pár expertů.
Nejsem expert a rozumím tomu taky...
Astronomický čas je správný. Naopak náš běžný je blbě. Je to dáno ne tím že by se země točila různě, jak se snaží nám nakecat, ale tím, že délka roku je více než 365 dnů. To se kompenzuje vsunutím jednoho dne každí 4 roky, ale i tak se to rozchází. Takže mi máme den na 24 dílků ale mělo by to být tršičku jinak. A astronomové to mají správně, protože to k pozorování potřebují. Nám ostatním by stačilo i dělení Juliánské :-) i když se rozchází, a naše Gregoriánské je už úplně v pohodě, protože to rozcházení je pro běžný život skoro nepoznatelné a kompenzuje se vynecháním přestupných let vždy jednou za pár set let.
Jirásek měl Temno v hlavě...