Šeptáš

Text z roku 2000, o holčičím vnitřním boji a hledání,
v rychle plynoucím čase a zároveň život plný překvapení a nových možností, pokud člověk najde odvahu udělat první krok.
,,k útoku troubíš a čekáš příměří" naznačuje vnitřní rozpor, kdy chceš čelit výzvám hledání spřízněné osoby, ale zároveň toužíš po klidu.
Teď sama dál hlasem nejtišším nesmíš se bát, nikdo neslyší.
Chceš svým snům dávat jména, být kolem prstu obtočená, a šeptáš, že toužíš a hledáš.
Vždycky jsi měla svoje světy, teď vypadá, že čas letí.
Divnej stín se tiše vkrádá, ze stromů už listí padá, a ty šeptáš, že toužíš a hledáš.
Tak neřeš věci niterní, proměň svý černý dny na barevný.
Neboj se vstoupit do dveří, k útoku troubíš a čekáš příměří.
Pomalu vstaň, dál svět se točí, vždy něco začíná, když jiné končí.
Ze stromů už listí padá, nezíská nic, kdo zbraně skládá, a ty šeptáš, že toužíš a hledáš.
Tak neřeš věci niterní, proměň svý černý dny na barevný.
Neboj se vstoupit do dveří, k útoku troubíš a čekáš příměří.
Jak oponou před divadlem, jak Alenka před zrcadlem,
jen pomalu se bojíš vstát a jít, jít
a kašlat na pravidla, tak rozleť se a napni křídla,
to, co sama chceš, si musíš vzít.
Tak neřeš věci niterní, proměň svý černý dny na barevný.
Neboj se vstoupit do dveří, k útoku troubíš a čekáš příměří.
Teď sama dál hlasem nejtišším.
Hudba: suno.com/