Víš

Text popisuje emocionální propojení s druhou osobou, která je vnímána jako klíč k překonání osobních obtíží a jako zdroj štěstí. Avšak zároveň vyjadřuje nejistotu a strach z toho, jestli je tato vzájemnost dostatečná a skutečně naplněná.
Asi to Víš, jsem teď ve stádiu, kdy mě tělo neposlouchá.
Moje ruce a nohy chtějí jinam, než chci já.
Asi to Víš, teď slova soukám jak pavučinu, do které se chytáš
a sčítáš, odečítáš. Bůh ví, jestli ti vyjdu já.
Víš, že špatně to zvládám, že do propastí tvých padám.
Víš, teď můžu prorazit hráze, s tebou jsem šťastnej jak blázen.
jen s tebou.
Asi to Víš, je toho víc, co nedá se zvládnout. Můj dech a tep se krátí a ty jsi lék.
Asi to Víš, tak vejdi tou bránou a intuice prázdný slova boří. Když ke mně hoříš, já taky hořím.
Víš, že špatně to zvládám, že do propastí tvých padám.
Víš, teď můžu prorazit hráze, s tebou jsem šťastnej jak blázen.
jen s tebou.