Já osobně si myslím, že vlnová funkce lze vysvětlit jinak. Co když je ta částice jen zdánlivě na více místech? Představuji si to asi takhle. Když budete mít monitor a na něm budete náhodně rozsvicet jednotlivé pixely s tím, že vždy bude svítit jen jeden současně a hned jak zhasne, rozsvítí se jiný. Pokud pixel vždy bude svítit jen nepatrnou dobu, navenek se pozorovateli bude jevit, že je ten pixel všude, nebo také nikde. Ale pokud byste v nějakém momentě vyfotili display, tak na fotce uvidíte jeden konkrétní rozsvícený pixel. Takže vlastně nejde o žádnou pravděpodobnost, pouze o rozlišovací schopnost.
podľa mňa sme celkom správne nepochopili dvoj štrbinový experiment. Čo keby sme detektor umiestnili za štrbiny na polceste medzi štrbinou a tienidlom vtedy by už elektrón prešiel štrbinou ako vlna nie? A ak by ho potom detektor zaznamenal ako časticu bolo by jasné že po A) Vlnová funkcia elektrónu neexistuje a teda do nášho pokusu vstupuje niečo čo sme ešte nepochopili. Alebo za B) Znamenalo by to že elektrón prešiel dvoj štrbinou ako vlna no keď sa dostal k detektoru musel sa vrátiť v priestore a v čase do minulosti do bodu pred dvoj štrbinu a prejsť ňou ako častica. A čo keby sme pri druhom prelete elektrónu dvoj štrbinou detektory vypli opakoval by sa scenár? A čo keby sme takto robili do nekonečna to by znamenalo že sme pre elektrón vytvorili časovú slučku v ktorej sa elektrón môže pohybovať od dvoj štrbiny po detektor a späť v priestore a v čase od času nula prielet dvoj štrbinou po čas 1 zistenie detektora a späť. To by ale znamenalo že cestovanie v čase do minulosti je možné a vykonateľné bez vyprodukovania paradoxu. V tomto prípade ako dnes chápeme tento experiment by cestovanie v čase do minulosti bolo nielen možné ale mali by sme o tom aj dôkaz ale to zaujímavé nie je cestovanie v čase do minulosti eee, to zaujímavé je že potom nemôže platiť entropický zákon. celé je to divné, pochopenie tohto experimentu je podľa mňa ešte stále pred nami.
Kodaňskou interpretaci můžeme ověřit hlavně v noci, kdy objekt (nohu gauče) nevidíme ale přez to ucítíme že tam je, pokud o ní zakopneme 🤔 Takže teorie "zavřu oči= nic nevidím= nic neexistuje je blbost tak jako že pozorována částice tam bude jenom když bude pozorována... Ona tam je vždy jako energetická jednotka vyzářená a uvolněná z bodu vyzařování
Plánujete video o Schrödingerově kočce? Ten paradox sem nikdy moc nepobral, ale když sem díki vám pochopil speciální teorii relartivity, pochopil bych asi i to kotě. :)
Máme se na ni v plánu podívat v posledním díle naší série o kvantové fyzice, jehož datum vydání jsme bohužel museli ze studijních důvodů trochu odsouvat... :) Nicméně snad tak do měsíce se na něj můžeme těšit ;)
To dělo střílí elektrony přímo do těch štěrbin, nebo na střed mezi ně? Co by se stalo, kdyby tam byla ještě třetí štěrbina posunutá o 90 stupňů? Stínítko s štěrbinami by bylo obloukové a stěna na zachytávání elektronů taktéž. Prolítl by občas některý elektron-vlna i tím bočním otvorem?
Zaprvé, je důležité počítat s tím, že ty štěrbiny musí být obecně hodně blízko u sebe, takže to, kde přesně mezi nimi zdroj je, většinou ani není moc pozorovatelné. Každopádně vzhledem k tomu, že zdroj je statický a míří pořád na jedno místo, je nejvhodnější ho umisťovat někam ke středu.
@@edisco_cz Jedná se mi o to, že pokud se částice šíří jako vlna, jestli by jí bylo možno odchytit i za dělem? Např. těsně vedle lodky vhodím kámen do vody - vlna se bude šířit kolem stěny lodky, a za jejím koncem už jí nic nebrání, aby se nakonec spojila a vytvořila kruh i na druhé straně lodky? Pokud ano, je toho schopna i elektronvlna - tedy je možno "zhmotnit" ten elektron i za dělem, jakmile se vlna propojí?
@@edisco_cz Rád bych ve videu viděl úvod do kvantové mechaniky, nějáké zajímavosti ohledně kvantové mechaniky a jak pomáhá v teorii všeho. Možná něco o Schrödingerově kočce. Jestli byste video natočili byl bych vám vděčný👍🙂
"Kde jsou, když nejsem já, je pouze naše hra na boha". Struktura je obsáhlejším a intenzivnějším setrváváním neustále obsáhlejší a intenzivnější, obsáhleji a intenzivněji "propojena prolínáním".
Tá častica nepozná či sme ju odhalili ale ako si vravel keď by sa nikdo nedíval na mesiac nevedeli by sme či tam naozaj je. Tak že ta častica je stále na jednom mieste ale tým že ju obrazovo nezaznamenavame tak nevieme kde sa nachádza. A ako vlna sa to správa pre to lebo elektrón je v plazmovom skupenstve...
No rozhodně tady nejde o rychlost světla :) To, co v této analogii Einstein záměrně trochu opomíjel, bylo právě to, že Měsíc samozřejmě není jenom jedna malá částice, na které jsou pozorovatelné efekty kvantové mechaniky, ale komplexní systém (jak vysvětlujeme u dekoherence). Einstein si tento rozdíl samozřejmě moc dobře uvědomoval, jenom se snažil na celkovou absurditu Bohrovy interpretace poukázat co nejsměšnějším příkladem.
@@edisco_cz Jak je to s rostoucí teplotou? Vymizí tento jev? Řekl bych že ano a fotony budou létat štěrbinami jako míčky a tedy vytvoří jen dva pásy - za každou štěrbinou jeden - nebo se mýlím?
Tento "jev", tedy kvantová superpozice, je vesměs univerzální, takže pro takové elektrony bude určitě fungovat i za vyšších teplot. Zajímavé mohou naopak být kvantové efekty za extrémně nízkých teplot, které jsou v různých podobách stále předmětem výzkumů.
@@edisco_cz Mám takové pocit, že při vyšších teplotách ta elektonvlna dostane šupu, srazí se s něčím ještě před štěrbinami a proletí již jak smotaný míček - možná to ještě někdo okomentuje - škoda že nemáme možnost provádět experimenty - vynořuje se tisíce otázek, člověka by to zcela pohltilo.
@@pavelliska8129 Tady je dokument, kde vídeňský vědec dělá dvoj štěrbinový pokus s molekulou o 100 atomech. Po zahřátí interference mizí. Za studena se chová vlnově i celkem velký objekt.
5:33 napadlo taky nekoho ze pozorovatel svim vnimanim (sledovanim) ovlivnuje danou castici v momente pozorovani proto se dana castice chova jinak bez pozorovatele a jinak s pozorovatelem? uz jenom nase pozornost a naše myslenky jsou castice ktere nekam smerujeme .
Moc nás těší tvůj zájem, bohužel nás teď trochu zaskočil závěr semestru, tak se k nějakému tomu natáčení dostanem nejdřív v červnu :( Každopádně 3. díl bude fakt dobrodružství ;)
Pekne vysvetlené, že nejde o ovplyvňovanie myslením, ako sa nás snažia fyzici s potešením ohúriť, ale narušenie koherencie fotónom.
Ďakujem za jednoduché a zrozumitelné vysvetlenie ako môže byť častica kvantová na viacerých miestach súčastne.Výborné video.
Já osobně si myslím, že vlnová funkce lze vysvětlit jinak. Co když je ta částice jen zdánlivě na více místech? Představuji si to asi takhle. Když budete mít monitor a na něm budete náhodně rozsvicet jednotlivé pixely s tím, že vždy bude svítit jen jeden současně a hned jak zhasne, rozsvítí se jiný. Pokud pixel vždy bude svítit jen nepatrnou dobu, navenek se pozorovateli bude jevit, že je ten pixel všude, nebo také nikde. Ale pokud byste v nějakém momentě vyfotili display, tak na fotce uvidíte jeden konkrétní rozsvícený pixel. Takže vlastně nejde o žádnou pravděpodobnost, pouze o rozlišovací schopnost.
Super videa chlapi, zatím nedoceněnej kanál!😀
Tak a teď chápu Sheldonovu hlášku z pilotniho dílu Teorie velkého třesku. Děkuji 😁😅
Fajn potisk na triko 😃
Děkuji, maximálně super
MOC MĚ TO BAVÍ A ZAJÍMÁ,
DĚKUJI MNOHO
Jste borci pokračujte v tom určitě se zachvili dostanete dal a dal držím vám aplce a děkuji za videa kde mě naučíte víc než učitelka za 45 min
bylo to velmi užitečné a zajímavé 🩶🩶🩶
podľa mňa sme celkom správne nepochopili dvoj štrbinový experiment. Čo keby sme detektor umiestnili za štrbiny na polceste medzi štrbinou a tienidlom vtedy by už elektrón prešiel štrbinou ako vlna nie? A ak by ho potom detektor zaznamenal ako časticu bolo by jasné že po A) Vlnová funkcia elektrónu neexistuje a teda do nášho pokusu vstupuje niečo čo sme ešte nepochopili. Alebo za B) Znamenalo by to že elektrón prešiel dvoj štrbinou ako vlna no keď sa dostal k detektoru musel sa vrátiť v priestore a v čase do minulosti do bodu pred dvoj štrbinu a prejsť ňou ako častica. A čo keby sme pri druhom prelete elektrónu dvoj štrbinou detektory vypli opakoval by sa scenár? A čo keby sme takto robili do nekonečna to by znamenalo že sme pre elektrón vytvorili časovú slučku v ktorej sa elektrón môže pohybovať od dvoj štrbiny po detektor a späť v priestore a v čase od času nula prielet dvoj štrbinou po čas 1 zistenie detektora a späť. To by ale znamenalo že cestovanie v čase do minulosti je možné a vykonateľné bez vyprodukovania paradoxu. V tomto prípade ako dnes chápeme tento experiment by cestovanie v čase do minulosti bolo nielen možné ale mali by sme o tom aj dôkaz ale to zaujímavé nie je cestovanie v čase do minulosti eee, to zaujímavé je že potom nemôže platiť entropický zákon. celé je to divné, pochopenie tohto experimentu je podľa mňa ešte stále pred nami.
Super video so super vysvetleniami!
Kodaňskou interpretaci můžeme ověřit hlavně v noci, kdy objekt (nohu gauče) nevidíme ale přez to ucítíme že tam je, pokud o ní zakopneme 🤔 Takže teorie "zavřu oči= nic nevidím= nic neexistuje je blbost tak jako že pozorována částice tam bude jenom když bude pozorována... Ona tam je vždy jako energetická jednotka vyzářená a uvolněná z bodu vyzařování
Plánujete video o Schrödingerově kočce? Ten paradox sem nikdy moc nepobral, ale když sem díki vám pochopil speciální teorii relartivity, pochopil bych asi i to kotě. :)
Máme se na ni v plánu podívat v posledním díle naší série o kvantové fyzice, jehož datum vydání jsme bohužel museli ze studijních důvodů trochu odsouvat... :) Nicméně snad tak do měsíce se na něj můžeme těšit ;)
@@edisco_cz yay
•.• omg:D ta zmena hlasu- prosim😩😩😩😩😩 btw dekuji pomohlo ^^
Co přesně se změnou hlasu? :D oproti čemu?
@@edisco_cz třeba oproti tomuhle: th-cam.com/video/6jpsfFG4mbM/w-d-xo.html&ab_channel=Edisco%E2%80%93Videov%C3%BDpisky
S tím bohužel nemůžeme nesouhlasit :) Snad se to dá aspoň považovat za změnu k lepšímu ;)
To dělo střílí elektrony přímo do těch štěrbin, nebo na střed mezi ně? Co by se stalo, kdyby tam byla ještě třetí štěrbina posunutá o 90 stupňů? Stínítko s štěrbinami by bylo obloukové a stěna na zachytávání elektronů taktéž. Prolítl by občas některý elektron-vlna i tím bočním otvorem?
Zaprvé, je důležité počítat s tím, že ty štěrbiny musí být obecně hodně blízko u sebe, takže to, kde přesně mezi nimi zdroj je, většinou ani není moc pozorovatelné. Každopádně vzhledem k tomu, že zdroj je statický a míří pořád na jedno místo, je nejvhodnější ho umisťovat někam ke středu.
@@edisco_cz Jedná se mi o to, že pokud se částice šíří jako vlna, jestli by jí bylo možno odchytit i za dělem? Např. těsně vedle lodky vhodím kámen do vody - vlna se bude šířit kolem stěny lodky, a za jejím koncem už jí nic nebrání, aby se nakonec spojila a vytvořila kruh i na druhé straně lodky? Pokud ano, je toho schopna i elektronvlna - tedy je možno "zhmotnit" ten elektron i za dělem, jakmile se vlna propojí?
Natočíš video o kvantové mechanice?
Mohl bys být prosím konkrétnější a dát nám vědět, co bys v takovém videu ještě rád viděl? :)
@@edisco_cz Rád bych ve videu viděl úvod do kvantové mechaniky, nějáké zajímavosti ohledně kvantové mechaniky a jak pomáhá v teorii všeho. Možná něco o Schrödingerově kočce.
Jestli byste video natočili byl bych vám vděčný👍🙂
👍
"Kde jsou, když nejsem já, je pouze naše hra na boha". Struktura je obsáhlejším a intenzivnějším setrváváním neustále obsáhlejší a intenzivnější, obsáhleji a intenzivněji "propojena prolínáním".
Tá častica nepozná či sme ju odhalili ale ako si vravel keď by sa nikdo nedíval na mesiac nevedeli by sme či tam naozaj je. Tak že ta častica je stále na jednom mieste ale tým že ju obrazovo nezaznamenavame tak nevieme kde sa nachádza. A ako vlna sa to správa pre to lebo elektrón je v plazmovom skupenstve...
Mesic neni slozen z castic, ktere si pohybuji rychlosti svetla / Einstein to nemohl, nebo nechtel pochopit?
No rozhodně tady nejde o rychlost světla :) To, co v této analogii Einstein záměrně trochu opomíjel, bylo právě to, že Měsíc samozřejmě není jenom jedna malá částice, na které jsou pozorovatelné efekty kvantové mechaniky, ale komplexní systém (jak vysvětlujeme u dekoherence). Einstein si tento rozdíl samozřejmě moc dobře uvědomoval, jenom se snažil na celkovou absurditu Bohrovy interpretace poukázat co nejsměšnějším příkladem.
@@edisco_cz Jak je to s rostoucí teplotou? Vymizí tento jev? Řekl bych že ano a fotony budou létat štěrbinami jako míčky a tedy vytvoří jen dva pásy - za každou štěrbinou jeden - nebo se mýlím?
Tento "jev", tedy kvantová superpozice, je vesměs univerzální, takže pro takové elektrony bude určitě fungovat i za vyšších teplot. Zajímavé mohou naopak být kvantové efekty za extrémně nízkých teplot, které jsou v různých podobách stále předmětem výzkumů.
@@edisco_cz Mám takové pocit, že při vyšších teplotách ta elektonvlna dostane šupu, srazí se s něčím ještě před štěrbinami a proletí již jak smotaný míček - možná to ještě někdo okomentuje - škoda že nemáme možnost provádět experimenty - vynořuje se tisíce otázek, člověka by to zcela pohltilo.
@@pavelliska8129 Tady je dokument, kde vídeňský vědec dělá dvoj štěrbinový pokus s molekulou o 100 atomech. Po zahřátí interference mizí. Za studena se chová vlnově i celkem velký objekt.
5:33 napadlo taky nekoho ze pozorovatel svim vnimanim (sledovanim) ovlivnuje danou castici v momente pozorovani proto se dana castice chova jinak bez pozorovatele a jinak s pozorovatelem? uz jenom nase pozornost a naše myslenky jsou castice ktere nekam smerujeme .
A ked je pozorovatel nie bytost, ale zaznamove medium napriklad kamera? Bytost uz pozera zaznam, ktory sa snad ovplyvnit neda...
Pravdepodobnostní vlna
Čekám už 2 měsíce na 3. díl bruh xd
Moc nás těší tvůj zájem, bohužel nás teď trochu zaskočil závěr semestru, tak se k nějakému tomu natáčení dostanem nejdřív v červnu :( Každopádně 3. díl bude fakt dobrodružství ;)
@@edisco_cz
To nevadí že až v červnu já klidně počkám ještě měsíc XD
to už môžte hovoriť o éteru.
Podle mně je to silným zářením elektronu.
Takový to když nestíháš udělat prezentaci do fyziky a na poslední chvíli zjistíš jaký šílený téma sis vybral.😅
Já jsem z toho jelen :D
Nevybral si elektrón ale mozog.
Vůbec se Einsteinovi nedivím.