Díky za přednášku o mé (kdysi) nejoblíbenější hvězdě( teď mám ,,radši" Polárku 🙂), kterou sleduji jak okem tak dalekohledem již od roku 2015. Jsem rád, že jsem se ( i přes stáří přednášky) dověděl opět něco nového. Přednes pana Kulhánka jako vždy na jedničku.
Výbuch směřuje nejenom ven do prostoru, ale současně i dovnitř (imploze). Jádro se trochu stlačí, ztěžkne vzhledem ke svému objemu a protože vzniklé jádro je menší (má menší plochu), gravitační "siločáry", které se jakoby mačkají kolem menšího povrchu jádra, dosáhnou obrovské intenzity (největší gradient je při "povrchu"). Značně zesílená gravitace díky menšímu povrchu jádra začne bortit hmotu nad její meze (možná do podoby volných kvarků či něčeho fundamentálnějšího) a vzniká černá díra, tedy objekt, který má při "povrchu" tak silnou gravitaci, že ji nepřekoná ani úniková rychlost světla. "Černoděrový" princip používáme v praxi, například pokud chceme dosáhnout velké intenzity magnetického pole H a docílit velké magnetické indukce desítek Tesla (T) v laboratoři. Zjednodušeně - vezmeme elektomagnetickou cívku, která (pro jednoduchost) je schopna přitáhnout pár hřebíků. Tuto cívku obalíme plastickou výbušninou a odpálíme. Cívka se stlačí (má menší povrch), magnetické siločáry se zhustí a výsledkem je puls velmi silného magnetické pole, které je schopné zacloumat se železnou kovadlinou, pokud by se nacházela velmi blízko. Jde sice o implozivní destruktivní metodu, ale na okamžik se podaří vyrobit silné magnetické pole desítek T. Černé díry při svém vzniku rovněž zhušťují své magnetické pole, z čehož důsledku vznikají na pólech rotuících černých děr výtrysky gama a hmoty z akrečního disku. Fyzika vzniku černých děr je naprosto v souladu s přírodními zákony až na jednu neznámou - nevíme, co je pod horizontem událostí... Snad toto velmi zjednodušené vysvětlení postačilo.
16:15 WHAAAAT? - stejně jasné??? Betelgeuse má M -5,14, zatímco Slunce má M 4,83. Jestliže je 100 000x jasnější než slunce, nemůže být zároveň zhruba stejně jasná.
Nevidím ako prehnané podozrievať už dnešnú aktivitu Betelgeusa ako príčinu oteplenia zeme a aj s ohľadom na mierny pokles teplôt v poslednom roku dvoch, možno aj z dôvodu odhodenia vrchnej vrstvy Betelgeusa, ...ako bolo vidieť... Nepreceňoval by som dnešné poznanie týchto procesov...
já bych to jako přehnané viděl , jak již pan Kulhánek říkal je nepravděpodobné že se na nás strefí ty neutrina , globální oteplování nejvíce můžem svádět na chování atmosferických prvků v atmosféře země a pak na chování našeho slunce ( které má svojí aktivitu v různých staletí také různou ) a úplně poslední bych sváděl oteplení né Země ale celé sluneční soustavy na výbuch supernovy :)
tak to vidim jako silne prehnane az absolutne nemozne, hlavne v tyhle fazi kdy hvezda "nic nedela", na nas nema absolutne zadnej vliv, je to 600 LY daleko, tady vidim asi vas problem, nedokazete si asi predstavit tu vzdalenost, coz neni uplne snadne, pochopitelne. Jedina udalost ktera nas muze ovlivnit teoreticky je jak pan kulhanek rekl, dva predpoklady: dipol + polove nasmerovani primo na nas = spis vyhrajete dvakrat sportku za sebou nez toto...
@@solinus83 Pozdr. Je to možné, že si neviem tú vzdialenosť predstaviť, ale to nevie nikto, a napriek tomu sa vyskytuje názor, že sa nás to nijak významne nedotkne. No to je zaujímavé. Vieme ale že keď vybuchla supernova v Krabej hmlovine ktorá je cca 6000 ly ďaleko, tak bola viditeľná aj cez deň a to niekoľko týždňov. Pokiaľ teda viem, intenzita žiarenia klesá so štvorcom vzdialenosti. Ten Betelgeus je sice ďaleko 550 ly ale to je cca 10 krát bližšie... ako supernova v Krabej hml. No , a k tomu by som len uviedol, že nikto si tiež nevie predstaviť hviezdu o veľkosti Betelgeus. Na mieste slnka , by mal povrch niekde na úrovni obežnej dráhy Jupitera. ... Nie je možné, domnievam sa aby výbuch takej hviezdy nemal citeľný priamy vplyv na zem, a klímu na zemi, naviac ak sa zohľadnia aj vplyv nárastu nap.. neutrónového toku, ktorý nepochybne bude sprevádzať výbuch a môže mať vplyv na aktivitu nášho slnka... ...Počítať si to netrúfam, som už dosť dlho zo školy von... ale ak by to niekto spočítal, mohlo by to byť zaujímavé... Na zásadné ovplyvnenie života na zemi stačí aby aktivita slnka stúpla o 5%. No a to pri tom všetkom čo som uviedol nepovažujem ani za nepravdepodobné a ani za nemožné, aby zásadne ten výbuch ovplyvnil zem. Len taký alternatívny pohľad. Pozdr.
@@janyakov7655 Tak ted se priznam ze jsem zmaten, zprvu jsem myslel ze vy myslite ze Betelgeuse, nas ovlivnuje uz nyni, kdy jeste nedoslo k explozi, na to jsem reagoval, ze nas v tomto stavu nemuze ovlivnit. Pokud vybuchne, budeme to videt a tudiz budeme vedet. Pokud to bude tak jak rikal pan kulhanek ze neni dipol, tim padem nehrozi ani vytrisk gamma zareni pres poly. Takze to je dalsi moznost jak by nas realne mohla ovlivnit. Ovsem teoreticky pokud by byl dipol a orientovany na nas tak nas to ovlivni asi fatalne, na globalni oteplovani si vzpomeneme jako na srandu a pujdem si chystat hroby. Na nasi planete v soucasne dobe ovlivnuje teplotu pouze nase hvezda a slozeni atmosfery na zemi. Nic vic.
Výborná přednáška suprově se poslouchala od začátku až do konce i když již 10 ket stará :). pozn. stále tam je :)
to sa dozvies o cca 600 rokov ci tam stale je:)
Děkuji za starší přednášku.
Vynikající přednáška
Děkuji
Ať se daří :-)
Díky za přednášku o mé (kdysi) nejoblíbenější hvězdě( teď mám ,,radši" Polárku 🙂), kterou sleduji jak okem tak dalekohledem již od roku 2015.
Jsem rád, že jsem se ( i přes stáří přednášky) dověděl opět něco nového. Přednes pana Kulhánka jako vždy na jedničku.
Mám rád tento styl přednášení :)
.mj😮
.
...8 😢8❤9
super přednáška - škoda že archivu jsem si nevšiml dříve
Výborná přednáška. Tato témata jsou snad nejzajímavější s astronomie(logie?).
Že by se astrologie zabývala koncem hvězd...
Laická otázka: Predstavujem si, že výbuch rozmetá hmotu supernovy ďaleko do vesmíru. Ako môže z takejto rozmetanej hmoty vzniknúť čierna diera?
Doporucuji toto: th-cam.com/video/pTrMeUGw2L0/w-d-xo.html
@@petrkrejci3685 Ďakujem.
Černá díra vznikne zhroucením těžkého jádra, ne z vyvržené hmoty
Výbuch směřuje nejenom ven do prostoru, ale současně i dovnitř (imploze). Jádro se trochu stlačí, ztěžkne vzhledem ke svému objemu a protože vzniklé jádro je menší (má menší plochu), gravitační "siločáry", které se jakoby mačkají kolem menšího povrchu jádra, dosáhnou obrovské intenzity (největší gradient je při "povrchu"). Značně zesílená gravitace díky menšímu povrchu jádra začne bortit hmotu nad její meze (možná do podoby volných kvarků či něčeho fundamentálnějšího) a vzniká černá díra, tedy objekt, který má při "povrchu" tak silnou gravitaci, že ji nepřekoná ani úniková rychlost světla. "Černoděrový" princip používáme v praxi, například pokud chceme dosáhnout velké intenzity magnetického pole H a docílit velké magnetické indukce desítek Tesla (T) v laboratoři. Zjednodušeně - vezmeme elektomagnetickou cívku, která (pro jednoduchost) je schopna přitáhnout pár hřebíků. Tuto cívku obalíme plastickou výbušninou a odpálíme. Cívka se stlačí (má menší povrch), magnetické siločáry se zhustí a výsledkem je puls velmi silného magnetické pole, které je schopné zacloumat se železnou kovadlinou, pokud by se nacházela velmi blízko. Jde sice o implozivní destruktivní metodu, ale na okamžik se podaří vyrobit silné magnetické pole desítek T. Černé díry při svém vzniku rovněž zhušťují své magnetické pole, z čehož důsledku vznikají na pólech rotuících černých děr výtrysky gama a hmoty z akrečního disku. Fyzika vzniku černých děr je naprosto v souladu s přírodními zákony až na jednu neznámou - nevíme, co je pod horizontem událostí... Snad toto velmi zjednodušené vysvětlení postačilo.
Podivná simulace, pokud je hvězda velká jako dráha Jupitera, nebudou změny na povrchu v této vzdálenosti ani pozorovatelné. Lenin?
Hustota uprostřed Betelgeuse je menší, než uprostřed Slunce? Uprostřed je přece převážně železo a to má větší hustotu než 4500kg/m3...
určitě to tam nebude jako šutr, pri teplotach 10 mil K to budou "jen" poletující jádra (tj. plazma)
16:15 WHAAAAT? - stejně jasné??? Betelgeuse má M -5,14, zatímco Slunce má M 4,83. Jestliže je 100 000x jasnější než slunce, nemůže být zároveň zhruba stejně jasná.
aha, opravil se, tak to jo.
A ty to hneď musíš napísať ešte počas videa. Si ty blb!
Škoda že je záznam pořízen kalkulačkou, jinak díky. :)
Bramborem..
Waldemar Obdivoval Bohatství Afriky, Fialové Gepardy, Které Miloval, Lovil Tiše
Webové Obchody Bez Alkoholu, Falešných Gaunerů, Kradených Módních Luxusních Třpytek. (chat GPT)
Waldemar objížděl báječnou Afriku fialovým gazíkem, kde mistrne lovil tygry.
Nevidím ako prehnané podozrievať už dnešnú aktivitu Betelgeusa ako príčinu oteplenia zeme a aj s ohľadom na mierny pokles teplôt v poslednom roku dvoch, možno aj z dôvodu odhodenia vrchnej vrstvy Betelgeusa, ...ako bolo vidieť... Nepreceňoval by som dnešné poznanie týchto procesov...
já bych to jako přehnané viděl , jak již pan Kulhánek říkal je nepravděpodobné že se na nás strefí ty neutrina , globální oteplování nejvíce můžem svádět na chování atmosferických prvků v atmosféře země a pak na chování našeho slunce ( které má svojí aktivitu v různých staletí také různou ) a úplně poslední bych sváděl oteplení né Země ale celé sluneční soustavy na výbuch supernovy :)
@@RASjust ...no a ja presne naopak. :-)))
tak to vidim jako silne prehnane az absolutne nemozne, hlavne v tyhle fazi kdy hvezda "nic nedela", na nas nema absolutne zadnej vliv, je to 600 LY daleko, tady vidim asi vas problem, nedokazete si asi predstavit tu vzdalenost, coz neni uplne snadne, pochopitelne. Jedina udalost ktera nas muze ovlivnit teoreticky je jak pan kulhanek rekl, dva predpoklady: dipol + polove nasmerovani primo na nas = spis vyhrajete dvakrat sportku za sebou nez toto...
@@solinus83 Pozdr. Je to možné, že si neviem tú vzdialenosť predstaviť, ale to nevie nikto, a napriek tomu sa vyskytuje názor, že sa nás to nijak významne nedotkne. No to je zaujímavé. Vieme ale že keď vybuchla supernova v Krabej hmlovine ktorá je cca 6000 ly ďaleko, tak bola viditeľná aj cez deň a to niekoľko týždňov. Pokiaľ teda viem, intenzita žiarenia klesá so štvorcom vzdialenosti. Ten Betelgeus je sice ďaleko 550 ly ale to je cca 10 krát bližšie... ako supernova v Krabej hml. No , a k tomu by som len uviedol, že nikto si tiež nevie predstaviť hviezdu o veľkosti Betelgeus. Na mieste slnka , by mal povrch niekde na úrovni obežnej dráhy Jupitera. ...
Nie je možné, domnievam sa aby výbuch takej hviezdy nemal citeľný priamy vplyv na zem, a klímu na zemi, naviac ak sa zohľadnia aj vplyv nárastu nap.. neutrónového toku, ktorý nepochybne bude sprevádzať výbuch a môže mať vplyv na aktivitu nášho slnka... ...Počítať si to netrúfam, som už dosť dlho zo školy von... ale ak by to niekto spočítal, mohlo by to byť zaujímavé... Na zásadné ovplyvnenie života na zemi stačí aby aktivita slnka stúpla o 5%. No a to pri tom všetkom čo som uviedol nepovažujem ani za nepravdepodobné a ani za nemožné, aby zásadne ten výbuch ovplyvnil zem. Len taký alternatívny pohľad. Pozdr.
@@janyakov7655 Tak ted se priznam ze jsem zmaten, zprvu jsem myslel ze vy myslite ze Betelgeuse, nas ovlivnuje uz nyni, kdy jeste nedoslo k explozi, na to jsem reagoval, ze nas v tomto stavu nemuze ovlivnit. Pokud vybuchne, budeme to videt a tudiz budeme vedet. Pokud to bude tak jak rikal pan kulhanek ze neni dipol, tim padem nehrozi ani vytrisk gamma zareni pres poly. Takze to je dalsi moznost jak by nas realne mohla ovlivnit. Ovsem teoreticky pokud by byl dipol a orientovany na nas tak nas to ovlivni asi fatalne, na globalni oteplovani si vzpomeneme jako na srandu a pujdem si chystat hroby. Na nasi planete v soucasne dobe ovlivnuje teplotu pouze nase hvezda a slozeni atmosfery na zemi. Nic vic.
Ještě to nebouchlo :D