ไม่สามารถเล่นวิดีโอนี้
ขออภัยในความไม่สะดวก
"Rádoby" černění oceli (brynýrování)
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 21 มิ.ย. 2024
- Rozhodl jsem se dát jsem občasník o povrchové úpravě oceli proti korozi. V tomto díle jde o černění povrchů. Ukážeme si způsob který dělám už dlouho, ale který se nehodí pro vše, tudíž ho doplním i o chemické černění.
Odkaz na chemické černění: allegro.cz/nab...
Soustruh který používám, ale i jiné stroje a příslušenství můžete zakoupit na adrese: www.cyrrtec.cz
![[TH]FFWS SEA 2024 Fall - Knockout Stage Day 1](http://i.ytimg.com/vi/nsDmUQdWVtg/mqdefault.jpg)
Jednou z možností černění je natření povrchu tenkou vrstvou lněného oleje (fermeží) a pak zahřátí mírným plamenem až do zčernání (ale nikoli spálení). Povrchově to vypadá moc dobře a taky to chrání před korozí.
Používá se to mimo jiné u historické zbroje.
Není to tedy klasické černění kde se kov oxiduje.
Právě to jsem se chystal napsat. Dělal jsem to několikrát, tehdy jsem neměl PB a dělal jsem to nad petrolejkou. Ale povedlo se mi to i nechtěně - připálený hrnec od oleje se už nedá umýt, je to dokonale otěruvzdorná povrchová úprava.
13:08 - reálně to kalení je, kalení v oleji, kovářské černění. Ta zmiňovaná změna struktury tam také je, byť je menší než při kalení do vody. Ale ano, skutečně i toto je kalení. Další zušlechťování vlastností se dá provádět např krevní solí. Rozpálený obrobek se do toho prášku vhodí a získá vyšší mechanickou odolnost. V podstatě to je na povrchové vytvrzení oceli. Akorát si myslím že to není úplně běžně sehnatelné protože to vylučuje karcinogenní výpary.
Ďakujem za inšpiráciu
OK. 👍
k tomu odmastění, louh, ideálně teplý je dobrý, jen je to poněkud drsná metoda, náročná na bezpečnost práce. Z ředidel jde použít aceton. Syntetická ředidla moc ne, zanechávají po sobě něco, holt jejich účel je jiný. Kupodivu ani technický benzin není úplně čistý. Čistý benzin jde koupit v lékárně, odmasťuje skvěle, jen se trochu prodraží. Dobře odmasťuje čistič brzd ve spreji a úplně nejlepší jsou čisticí spreje od výrobců lepidel. Ovšem taky nejsou levné. S lihem je jeden zásadní problém, on některé tuky nerozpouští, typicky ropné oleje, takže odmastění strojních součástí moc nefunguje. S tím souvisí i problém dvoutaktních motorů a benzinu s větším množstvím biolihu. Ono to ten olej ve směsi může špatně rozpustit, směs není kvalitní a trvanlivá a obzvlášť po delší odstávce přes zimu se tam můžou udělat hrozný věci.
Nejlepší je toluen.
Bude i louh a Brunigal? Nechceš zkusit tu odmaštěnou trubičku na studené černění alespoň povařit v destilce. Pak rychle, dokud je horká, několik nátěrů a šup do horkého oleje a nechat pár hodin. Sotva tam něco naroste, už to stíráš... 😉
Votestování vochrany? To je language romale?
To je prosím nářečí... Už ani nevím, kolikrát jsem to do komentářů psal 😵💫
Bylo by dobrý třeba všechny 3 trubky dát na pár dní do vody se solí. Protože to by nahradilo např. rok na povětrnostních podmínkách a pak by se dalo porovnat, co má dobrou trvanlivost a co horší.
Dobrých výsledků při černění za tepla jsem dosahoval následujícím postupem: Věc okartáčovat drátěným kartáčem, odmastit ředidlem, natřít vazelinou a opálit v plameni. Takto celý postup 3 - 6 x zopakovat. Postup vytvoří spíše jen takový zoxidovaný povrch, který lépe váže další konzervační olej, ale zanechává krásnou strukturu kartáčované oceli. Tím, že je postup opakovaný, černění je souvislé, bez výrazných map. Kovářsky jsem černil tak, že jsem nanášel včelí vosk na ohřátý výrobek (tak aby se z vosku kouřilo). Tento způsob zanechává opravdu "hutný" černý povrch. Původní struktura materiálu poté není tolik patrná. Povrch je takový sametový, po nanesení konzervačního oleje spíš pololesk. Na ohřátý výrobek, je též po kovářském způsobu možné aplikovat lněný olej, viz příspěvek níže.
Tu modrou vodičku mám také, jen ne kupovanou, ale jedna známá, to kdysi míchala ve Vyškově u vojáků, tak mě asi decku donesla. Je to tuším na bázi kyseliny dusičné, ale to si po těch letech nejsem zcela jist. Černil jsem s tím nějaká odřená místa na vzduchovce. Při bližším pohledu to je znát, protože původní černění je spíše do modra, kdežto tou modrou vodičkou je to spíš do hněda. Původní strukturu materiálu to krásně zanechá.
Super, díky moc za tipy. 👍👍👍
no jako puškař, který se brynýrem a povrchovými úpravami ocelí zabývá , tak se tady trochu bavím ... ale vysvětlování je na delší přednášku.. každopádně ten matroš ochřátej do červena už vlastnost měnit bude, popouštěcí teploty bývají kolo 500°C , ano vím, že ta věc je poněkud složitější, ale to je látka na jeden ročník VŠ ... každopádně tady ty vodičky a že jich mám taky spoustu z USA i z Evropy, tak to je taková sranda věc, maximálně na drobné opravy oděrek, černění šroubků apod... nemá to mechanickou odolnost.
Jak jsem zmiňoval, šlo o to pouze připomenout že nejde o kalení. Jinak s popuštěním jsem to myslel při tom, když jsem zmiňoval ty pevnostní šrouby. Ale nemůžu zde vybalit celé učení o tepelném zpracování kovů. To bych hoooodně videí nedělal nic jiného. Do toho přidat pár diagramů a spousta lidí uteče... 🤣
@@MirekDvorak jo to je docela věda celá metalurgie,a o povrchovkách jsem sepsal článek asi na 12 stránek ;-) a to je jako hódně stručný
Takže další bude peroxid ocet sůl a destylka
Skoro...
Tam je podle komentářů vidět že většina pisatelů nemá o kalení oceli absolutní pojem
Ale nechapu proc sem cpes kaleni ked se bavi o cerneni
Z diskuze k výrobku a jako neužitečnější rezence je uvedené toto: "nekvalitní produkt, a tak to opravdu není dobrý žádný oxid za studena." Další podobná "není k ničemu. jako bych neaplikoval vznikne nerovnoměrná vrstva. i přes opakovanou aplikaci (8x) při ručním leštění měkkou, hladkou houbou zcela smyla pod vodou. vyhozené peníze."
Mna skôr zaujíma, prečo sa to volá cold blue alebo rôzne podobné názvy s modrou keď je to černenie 🤔
anglicky blueing, tak proto ... ono totoiž původní brynýr kyselou metodou je šedomodrý
Schválně jsem si to zkoušel hledat. Nedalo mi to. Ale jediné co jsem našel bylo že ranná úprava bylo hnědnutí, modrání a černění. Vždy to bylo vztažené k výsledné barvě povrchu. Dnes se tomu u nás říká černění - používáme hlavně černou barvu, ale v anglicky mluvících zemích je to pro změnu bluing/blueing, tudíž modrání i když se jedná třeba právě o tu černou. Zajímavé...
@@MirekDvorak velmi stručně souhlas ... mezi původní procesy bylo skutečně hnědění a color case hardening, modření v tavenině dusičnanu se dělá jen u luxusiních zbraní.. škoda že sem nejde dát fotku, zrovna na zbrani , kterou si dělám pro sebe modření mám ....
pardon, měl jsem uvést český výraz pro "color case hardening", tady tomu říkáme mramorování .. jsem trochu ovlivněn tím, že jsem se spoustu věcí naučil v USA ...
Jen Míro, není ten Konkor náhodou hnanej butanem? Já jen že ten plamen proti konkoru není zrovna dobrej nápad, kdyby to jen slaboučce utíkalo kolem toho ventilku...... 😅
Byl dost daleko a navíc stranou od plamene. Ale ano, mohlo by se stát. Ale na druhou stranu, vzhledem k množství sprejů a i jiných nádob, věci a podobně co by tu mohly potenciálně ucházet, nebo tvořit různé plyny je jeden sprej.... 😬🫣
Cozee ?? Tak toto mi prosim vysvetlite jak to ze to nieje kalenie ?? Ved ja viem predsa tak ze ked nieco zahrejeme na vysoku teplotu a rychle zchladime v oleji tak je to predsa kalenie nie ??????
@@turbomys1 no a aka muzi byt podla vas kaliaca teplota ?? 5000° alebo milion ???
pochybuju že tím propan-butanem nažene teplotu na 800 až 1200°C :)))
@@HONZIKADA tak na niektorich tich horakoch udavaju teplotu ololo 1000° tak neviem su predsa niejake tie zakony ze by sa mali udavat pravdive skutocnosti ma vyrobkoch
@richard.topolcansky ano, uvádí, ale realita je stoprocentně někde jinde... Takovou teplotu prostě na tomhle hořáčku neuděláš... Mám autogen Propan-Butan a kyslík, a občas máš problém u některých materiálů...
@@HONZIKADAdobre tak podla vas co je idealne aspon ako tak dosiahnut tu teplotu kalenia v domacich potrebach ?? Ten kyslik plyn teda autogen alebo ??
Tohle není černění, ale šmudlání do šediva! Jestli černit, tak jedině chemicky a za tepla kolem 135°C. Pak to má smysl a povrch je odolný a černý!
Mali ste vsetky kusy pripravit rvnako- odmastnit. Ako chcete nieco potom porovnavat?
A aky vyznam ma odmastit a nasledne hodit do oleja?
Když materiál zahřeješ do červena a dáš do oleje či vody,tak to opravdu zakalíš a né,že ne!!!
na to ale musí být materiaĺ ke ,akalení ne obyč ocel tu zakalís jen v krevní soli.
@@pavelhrivnak1130 nehledě na to, že to v krevní soli je "pouze" povrchové kalení tzv. cementování, do opravdového kalení to má ještě daleko :)
@@BearGun2020 samozdřejme
@@BearGun2020OK, příště chci vidět cementování v domácích podmínkách 😊
@@firstMexican tak malý věci proč ne, kolega cementuje v krevní soli malý čepy nebo vodící tyčky na pistole... ohřeje do červena a šoupne to tam... žádná velká věda a drží to roky. Splodiny teď raději vůbec neřeším :)