Úžasná poutní cesta z Osla do Trondheimu k hrobu svatého Olafa.

Existuje mnoho poutních cest. Existuje mnoho důvodů, proč se na poutní cestu vydat. Krom toho, že leckdo postupuje poutní cestu proto, aby si srovnal život, myšlenky, vztah..., může být důvodem i touha po samotě, sebepoznání, ale i poznání nových míst, krajiny, památek, lidí. Tohle vše norská poutní cesta k hrobu svatého Olafa v chrámu Nidaros ve městě Trondheim stoprocentně splňuje. Naše poutní cesta neměla tak vzletné duchovní důvody.
Jen jsme prostě chtěli někam jinam než do Santiaga, jinam než do tepla a možná každý z nás dvou měl i ten svůj osobní důvod. Rozhodně jsme se těšili na krásnou a velkolepou norskou přírodu, nekonečnou krajinu hor, jezer a lesů. A možná i v koutku duše na něco... Na překvapení, na objev, prostě na něco tajemného, neskutečného, neobvyklého.
K hrobu svatého Olafa vede několik cest, my jsme si vybrali tu nejdelší a nejhezčí, 643 km dlouhou cestu z Osla do Trondheimu. Začíná u ruin kostela zasvěceného Panně Marii v centru Osla. Vybaveni poutnickým pasem nás má cesta vést kolem největšího norského jezera Mjosa, přes olympijské město Lillehammer, údolím Gudbrandsdalen přes hory Dovrefjell až k trondheinskému fjordu. Cestu jsme měli dokonale rozplánovanou na 28 dní, včetně několikadenního pobytu v Trondheimu a Oslu. Jenže člověk míní, Olaf mění... Nebo Trollové?