Kromě filmu a knihy doporučuji na youtube ke shlédnutí i divadelní představení Klub rváčů v Činoherním klubu v Ústí nad Labem, kde se hrálo deset let (2008-2018). Pro mne super zážitek i když jen přes monitor.... Škoda, že jsem na to nepřišla dřív a neviděla toto představení naživo.
Konečně! Moje nejoblíbenější knížka (a film), četla jsem ji dvakrát, a to knihy podruhé zásadně nečtu. Je tam tolik témat, že by to zabralo hodiny a hodiny rozboru. Film je pro mě terapie, když někdy cítím, že jsem až moc "rozežraná" (čti když v záchvatu objednám několik nepotřebných kusů oblečení z internetu, 43. pár bot, nebo přemýšlím, co by se mi ještě hodilo do bytu, aby byl perfektní). Vždycky mě to nějak vrátí zpátky nohama na zem. Taky si myslím, že by každý z nás měl jednou za život potkat Tylera s pistolí u hlavy a s otázkou "Co jsi chtěl vždycky dělat?" jako v té scéně, kdy jde přepadnout benzínku a chudák prodavač neví co odpovědět a pak řekne, že chtěl být veterinářem. Načež mu dá Tyler ultimátum, do kdy musí zahájit své studium na veterináře, jinak si ho najde a zabije. To bych potřebovala několikrát do roka.
Palahniuka je fajn a patří mezi ty zábavné moderní autory, kteří umí být dost čtiví. Nejspíš to bude tím, že má celkem dost dobrý smysl pro humor a tendenci k nečekaným rozuzlením :)
KR jsem četla asi pětkrát, je to jedna z mých oblíbených knih, taky už je pěkně zdevastovaná z toho cestování všemi různými kouty světa, kde mi dělala společnost :D
Mohl by být díl na Maryšu, Jeptišku, Návštěvu staré dámy, nebo Strašidlo Cantervillské? :D edit: ona tu není Fiesta? to mi přijde jako zrovna věc která měla bejt mezi prvníma :D
Palahnuika miluji, nezávislé na kvalitě toho, co zrovna napsal či bylo přeloženo, a to z toho důvodu, že je mi blízký jeho humor - jemu není nic svaté, nemá žádná tabu a dělá si synickou legraci prakticky že všeho, co společnost či určitá spolecenska skupina považuje za hodnoty. Resp., nikoli z novodobých hodnot, ale on se skrze tyto modly opírá do false, kdy něco žijeme a něco (i sami před sebou) předstíráme. A do toho se bravurně strefuje. Jeho dílem jako celkem se prolíná despekt k maimstreamove společnosti. A tak se dívám i na FC - Palahnuik se v něm mimo jiné vysmiva právě demokracii (na níž stojí USA), resp. tomu, že ji neumíme prosadit ani udržet jinak než diktaturu (viz zjednodušené vnímání pozice USA na blízkém východě, kam se za pomoci vojsk pokusili demokracii importovat) - a tohle bodani do umělé výtvarenych model a neschopnosti realizovat naše ideály, aniž bychom je nevyprazdnili, je červená nit celé jeho tvorby, samozřejmě za patřičně pohrdaveho usmesku že strany autora.
Mně na Palahniukovi strašně vadí forma. Bez ohledu na to, že jsem si pár jeho knih celkem užil a ten obsah se mi aspoň ve třinácti trefil do vkusu, nějak mi jeho styl připadá jako bezduché poměřování pindíků, kdo je víc alternativní. Občas mám pocit, že si hraje na Vonneguta, ale Vonnegut je hravější. Palahniukovi by víc prospělo psát civilněji, protože nevládne nejestetičtějším jazykem a v jeho případě jsou "experimenty" s formou fakt spíš bezduchá póza. Což je škoda, protože minimálně v prvních pěti románech má fakt co říct.
Sice to je trochu mimo mísu, ale co když si v nějakým alternativním vesmíru založil David svůj klub rváčů, se kterým chodí bít čtenáře Paula Coelhoha.
Pokud je teorie možných světů správná, existuje vesmír, ve kterém píše Velký Paolo dobré knihy... Děsivá představa.
@ :DDDD
Kromě filmu a knihy doporučuji na youtube ke shlédnutí i divadelní představení Klub rváčů v Činoherním klubu v Ústí nad Labem, kde se hrálo deset let (2008-2018). Pro mne super zážitek i když jen přes monitor.... Škoda, že jsem na to nepřišla dřív a neviděla toto představení naživo.
Konečně! Moje nejoblíbenější knížka (a film), četla jsem ji dvakrát, a to knihy podruhé zásadně nečtu. Je tam tolik témat, že by to zabralo hodiny a hodiny rozboru. Film je pro mě terapie, když někdy cítím, že jsem až moc "rozežraná" (čti když v záchvatu objednám několik nepotřebných kusů oblečení z internetu, 43. pár bot, nebo přemýšlím, co by se mi ještě hodilo do bytu, aby byl perfektní). Vždycky mě to nějak vrátí zpátky nohama na zem.
Taky si myslím, že by každý z nás měl jednou za život potkat Tylera s pistolí u hlavy a s otázkou "Co jsi chtěl vždycky dělat?" jako v té scéně, kdy jde přepadnout benzínku a chudák prodavač neví co odpovědět a pak řekne, že chtěl být veterinářem. Načež mu dá Tyler ultimátum, do kdy musí zahájit své studium na veterináře, jinak si ho najde a zabije. To bych potřebovala několikrát do roka.
Super
Palahniuka je fajn a patří mezi ty zábavné moderní autory, kteří umí být dost čtiví. Nejspíš to bude tím, že má celkem dost dobrý smysl pro humor a tendenci k nečekaným rozuzlením :)
KR jsem četla asi pětkrát, je to jedna z mých oblíbených knih, taky už je pěkně zdevastovaná z toho cestování všemi různými kouty světa, kde mi dělala společnost :D
Začala jsem Vás včera sledovat, ještě jsem se všemi videi neprokousala, a Vy vydáte nové 😁
Ještě abyste zvládla 166 videí za týden, natož za den…
13:27 skvělej příklad :D
Pěkné! Jdu na patreon
Děkuju, moc pomohlo k maturitě 😄
Na jakou adresu můžu poslat pohled? :)
Knihu mám v seznamu a rád bych si ji vybral :D
Ahoj, díky moc z skvělá videa :)) Nemohl bys ještě takhle rychle před maturitou udělat video na Pygmalion? :D
Pygmalion je dobrý nápad, ok, udělám
Pokud se dobře pamatuji, tak v knize je vypravěč označován jako Jack.
Uděláš prosím Smrt je mým řemeslem?
Šlo by udělat rozbor na knihu Adelheid od Vladimíra Kornera? Prosím
bko kdi???
Mohl by být díl na Maryšu, Jeptišku, Návštěvu staré dámy, nebo Strašidlo Cantervillské? :D
edit: ona tu není Fiesta? to mi přijde jako zrovna věc která měla bejt mezi prvníma :D
Miluju chlapce, kteří si po přečtení/shlédnutí Klubu rváčů myslí, že si mají založit svůj vlastní klub rváčů.
Těm se říká incelové.
Palahnuika miluji, nezávislé na kvalitě toho, co zrovna napsal či bylo přeloženo, a to z toho důvodu, že je mi blízký jeho humor - jemu není nic svaté, nemá žádná tabu a dělá si synickou legraci prakticky že všeho, co společnost či určitá spolecenska skupina považuje za hodnoty. Resp., nikoli z novodobých hodnot, ale on se skrze tyto modly opírá do false, kdy něco žijeme a něco (i sami před sebou) předstíráme. A do toho se bravurně strefuje. Jeho dílem jako celkem se prolíná despekt k maimstreamove společnosti.
A tak se dívám i na FC - Palahnuik se v něm mimo jiné vysmiva právě demokracii (na níž stojí USA), resp. tomu, že ji neumíme prosadit ani udržet jinak než diktaturu (viz zjednodušené vnímání pozice USA na blízkém východě, kam se za pomoci vojsk pokusili demokracii importovat) - a tohle bodani do umělé výtvarenych model a neschopnosti realizovat naše ideály, aniž bychom je nevyprazdnili, je červená nit celé jeho tvorby, samozřejmě za patřičně pohrdaveho usmesku že strany autora.
Mně na Palahniukovi strašně vadí forma. Bez ohledu na to, že jsem si pár jeho knih celkem užil a ten obsah se mi aspoň ve třinácti trefil do vkusu, nějak mi jeho styl připadá jako bezduché poměřování pindíků, kdo je víc alternativní. Občas mám pocit, že si hraje na Vonneguta, ale Vonnegut je hravější.
Palahniukovi by víc prospělo psát civilněji, protože nevládne nejestetičtějším jazykem a v jeho případě jsou "experimenty" s formou fakt spíš bezduchá póza.
Což je škoda, protože minimálně v prvních pěti románech má fakt co říct.
A co klub sráčů? EgrE
Nebral ten Bob steroidy a proto měl tu rakovinu? Někdo to právě interpretuje přes to braní steroidů a pozici Boba
hierarchie ≠ totalitarni system
Hierarchie = totalitářský systém