Celibát (20. dubna 2021)
ฝัง
- เผยแพร่เมื่อ 29 ก.ย. 2024
- Otázka celibátu se týká jen zlomku věřících, ale přesto se v církvi i mimo ni stále těší velké pozornosti. Nejen proto, že se dotýká ordinovaných služebníků, kteří v katolické církvi drží všechny rozhodovací pravomoci. Otázka celibátu bývá spojována s nedostatkem kněží i sexuálním zneužíváním v církvi - je tomu tak ale? Proč církev trvá na povinném celibátu pro všechny kleriky? Jaký dopad to v církvi má? Co by církvi mohlo případné zdobrovolnění celibátu přinést? Co dobrého naopak přináší celibát? Co nám k tomu říká zkušenost podzemní církve?
Hosté: Eva Klípová, Václav Malý, Tomáš Petráček. Moderuje Benedikt Mohelník
K této debatě jsem se dostal až po absolvování článku na ChristNetu. Dovolte krátký úvod: jsem 21 let knězem, do semináře jsem vstoupil těsně po absolvovaní maturitní zkoušky v roce 1994. Nejdříve 3 roky kaplanské služby v Polsku od roku 2003 sloužím jako farář a děkan v ČR (diecéze ostravsko-opavská). Za debatu jsem vděčny, knížku H. Wolfa si určitě přečtu. Musím říct, že v semináři o celibatu jsme moc nemluvili. Ano, byli jsme si vědomí (aspoň teoretický) do čeho jdeme, ale samozřejmé to pro nás nebylo. Do teď si pamatuji na jáhenské svěcení, kdy po otázce na slib celibatu zaznělo několika vteřinové ticho... Ale k věci. Už dlouhá léta se snažím studovat tento problém a teologický odpovědět si na otázku proč zrovna celibat má být tou nejlepší cestou pro diecézního kněze. Proto vítám veškeré publikace, debaty na toto téma. Můj osobní postoj je: dobrovolný celibát určitě ano, povinny ne. Ale přiznám se, že Vaše debata postrada teologický rozměr. Lidský = pastorační nebo psychologický ano, ale teologický moc ne. A to je škoda. Samozřejmě nebyl to pro mně ztracený čas. Třeba myšlenka diversifikace služeb kdy "trvali-ženatí" kněží budou sloužit v jednotlivých obcích se svými rodinami a "celibatní-mobilní" budou se měnit, dojíždět apod... To si dovedu živě představit :) Ale už otázky jestli nejdříve svátost kněžství nebo manželství dost ne. To bychom si nahrávali na ekumenický problem... Ale samozřejmě má to větší smysl než na rychlo hledat ženu před svěcením, nebo odsouvat svěcení do doby než se dotyčný ožení :). Knížku slovenských kněží "mrtvá manželka..." beru trochu jako smutny příběh. Nejen proto, že to pro ně skončilo suspensou, ale hlavně proto, že tato knížka (ať už ve slovenské nebo české verzi) je teologický neobhajitelná. Mám dojem, že kluci si vybrali to co mělo obhájit jejich verzi ale upřímně ... přečetl jsem všechno, na co se odkazovali a jsem přesvědčen, že jejich závěry jsou "nevědecké" - tak bych to shrnul. Jinými slovy s lepši metodikou by takhle tu knížku nenapsali. Vřelé doporučuji knihu S. Heid, Zölibat in der frühen Kirche: die Anfänge einer Enthaltsamkeitsplicht für Kleriker in Ost und West" (dostupna i v polské jazykové verzi). Tento kněz (asi jako první vůbec) otevřel me oči na problematiku "biskup - muž jedné ženy". Nebýt této publikace asi bych si pořad myslel, že je to vlastně argumentace proti celibatu... Navíc tuto knihu doporučuji prof. Petráčkovi. Díky ni pochopi, že celibat má dokonce "apoštolské" kořeny. Vážení díky za debatu. Bohužel nevnesla nic do mého osobního teologického hledání: proč celibat?.
Hodnotné svedectvo
Chyba je spojování "povolání k celibátu" a "povolání ke kněžství". Automaticky předpokládat, že je to to stejné, je zjednodušující.
Celibát je v prvom rade vlastným rozhodnutím, kňazstvo božím hlasom.
Což nemám právo vodit sebou věřící ženu, jako Petr a ostatní apoštolové? Sv. Pavel
a co kdyz zena vodi tebe???
Díky moc za pěknou diskusi.
Absolutně jednostranně zaujatá debata.