Pokud má kamion odpojovač baterie, tak je na mínusu a při jeho odpojeni je v cestě přes uzeměni antény mínus rádia. To se dává rovnou na baterku. To při zapnutí něčeho žravějšího nevydrží. Většinou to dopadne takto. Přepolování dělá větší paseku.
@@antiamperak Dal jí tam, aby zvýšil napětí na výstupu stabilizátoru o velikost úbytku napětí na LED diodě (12V + 1,8V = 13,8V) . Je to takový trik, který se většinou dělá pomocí běžné usměrňovací diody nebo zenerky, můžeš si tak udělat stabilizátor o výstupním napětí dle libosti.
@@jandobias9143 Ano, nicméně chybí detaily. Na výstupu stabilizátoru je emitorový sledovač. Ube je víceméně konstantní, čili emitor napěťově sleduje napětí v bázi snížené právě o úbytek na Ube. Přechod mezi bází a emitorem se chová jako dioda. Podstatné je, že Ic=β·Ib, pro maximální Ic, tedy 3A, bude β>10 (je to spíš šrot než tranzistor), čili z 7812 v tomto případě půjde méně než 300mA, což ten stabilizátor v pohodě dá. Ube takových tranzistorů bývá kolem 200mV (nechce se mi to hledat), takže výstup bude 12V + úbytek na LED - úbytek na Ube. Podle mého tam chtěl mít 13.5V, takže potřeboval 13.8V na 12V stabilizátoru, tudíž potřeboval zvednout stabilizátor o 1.8V, což odpovídá úbytku na zelené LED, proto ji tam dal. Ve schematu je ta dioda navíc nakreslena obráceně. Celé zapojení je dosti katastrofální, postrádá předepsané blokovací kondenzátory kolem 7812, tvůrce se to snažil řešit tlumivkou na vstupu, což je ale cesta do pekel. Zvedání napětí stabilizátorů řady 78×× seriovou diodou v GND nemám úplně ráda, přináší to problémy. Prvním jsou vstupní a výstupní blokovací kapacity, které pochopitelně musí jít mezi zem a vstup, respektive výstup, stabilizátoru, třetí pak musí blokovat samotnou diodu a tím se z toho ze střídavého hlediská stává celkem mlátička. Větším problémem je napěťová nestabilita. Totiž úbytek na LED i zenerce je funkcí proudu, byť v nějakém řekněme normálním regionu proudu se úbytek mění jen minimálně. Potíž je, že zemí stabilizátorů jdou relativně malé proudy, což jak LED, tak zenerku dokáže posunout do nestabilního regionu. Řešením je vložit rezistor mezi výstup stabilizátoru a zem stabilizátoru, čímž se nažene nějaký konstantní proud přes LED (na výstupu stabilizátoru je konstantní napětí, víceméně), který bude výrazně větší než proud jdoucí zemí stabilizátoru. V tento moment mám konstantní proud přes onu LED/zenerku a tím pádem je na ni i konstantní úbytek. Diskutabilní je i emitorový sledovač na výstupu, totiž Ube cestuje s teplotou tranzistoru a ta se tady bude měnit v širokém rozsahu. Pokud se už rozhodnu použít něco řady 78×× (a ono mi to pro tento účel nepřipadá úplně vhodné), řídila bych proud jeho bází vstupem stabilizátoru, tudíž výstup stabilizátoru mohu přímo posadit na výstup zdroje, takže regulace bude přesnější a stabilnější. Pokud přesnost nepotřebuji a rozhodnu se použít emitorový sledovač, je lépe použít tranzistor s vyšší β (popřípadě darlington) a napětí v jeho bázi řídit zenerkou. Méně součástek, méně šumu, minimální problémy se zakmitáváním.
Lineární regulátor a ne měnič, pěkně zprasený a ještě blbě překreslené schéma, LED je obráceně, takhle by to nedalo nic. BD je zapojený jako emitorový sledovač. No pěkné topení na dlouhé zimní večery.
No super tohle bych tak též dal. Akorát nevim co s tím dělali že přehořela ta cesta na tom tišťáku.
To někdo pěkně vydrbal s měničem. Asi to neuměl opravit, tak to udělal lineárním usměrňovačem :) Jako topení na ohřev kávy v autě dobtý :)
Docela by mě zajímala příčina přehoření té cesty když to neudělalo rádio samotné
Přepolování
@@marekOK2 Říkal sem si že to asik bylo takto díky za info
Pokud má kamion odpojovač baterie, tak je na mínusu a při jeho odpojeni je v cestě přes uzeměni antény mínus rádia. To se dává rovnou na baterku. To při zapnutí něčeho žravějšího nevydrží. Většinou to dopadne takto. Přepolování dělá větší paseku.
Jeee, tenhle song "Modern Talking shery lady" z dob kolotočů za mého mladšího mládí
LEDka anodou k mínusu?
Hlavně proč tam je vůbec ta led dioda🤔
@@antiamperak Dal jí tam, aby zvýšil napětí na výstupu stabilizátoru o velikost úbytku napětí na LED diodě (12V + 1,8V = 13,8V) . Je to takový trik, který se většinou dělá pomocí běžné usměrňovací diody nebo zenerky, můžeš si tak udělat stabilizátor o výstupním napětí dle libosti.
@@jandobias9143 Ano, nicméně chybí detaily. Na výstupu stabilizátoru je emitorový sledovač. Ube je víceméně konstantní, čili emitor napěťově sleduje napětí v bázi snížené právě o úbytek na Ube. Přechod mezi bází a emitorem se chová jako dioda. Podstatné je, že Ic=β·Ib, pro maximální Ic, tedy 3A, bude β>10 (je to spíš šrot než tranzistor), čili z 7812 v tomto případě půjde méně než 300mA, což ten stabilizátor v pohodě dá. Ube takových tranzistorů bývá kolem 200mV (nechce se mi to hledat), takže výstup bude 12V + úbytek na LED - úbytek na Ube. Podle mého tam chtěl mít 13.5V, takže potřeboval 13.8V na 12V stabilizátoru, tudíž potřeboval zvednout stabilizátor o 1.8V, což odpovídá úbytku na zelené LED, proto ji tam dal. Ve schematu je ta dioda navíc nakreslena obráceně. Celé zapojení je dosti katastrofální, postrádá předepsané blokovací kondenzátory kolem 7812, tvůrce se to snažil řešit tlumivkou na vstupu, což je ale cesta do pekel.
Zvedání napětí stabilizátorů řady 78×× seriovou diodou v GND nemám úplně ráda, přináší to problémy. Prvním jsou vstupní a výstupní blokovací kapacity, které pochopitelně musí jít mezi zem a vstup, respektive výstup, stabilizátoru, třetí pak musí blokovat samotnou diodu a tím se z toho ze střídavého hlediská stává celkem mlátička. Větším problémem je napěťová nestabilita. Totiž úbytek na LED i zenerce je funkcí proudu, byť v nějakém řekněme normálním regionu proudu se úbytek mění jen minimálně. Potíž je, že zemí stabilizátorů jdou relativně malé proudy, což jak LED, tak zenerku dokáže posunout do nestabilního regionu. Řešením je vložit rezistor mezi výstup stabilizátoru a zem stabilizátoru, čímž se nažene nějaký konstantní proud přes LED (na výstupu stabilizátoru je konstantní napětí, víceméně), který bude výrazně větší než proud jdoucí zemí stabilizátoru. V tento moment mám konstantní proud přes onu LED/zenerku a tím pádem je na ni i konstantní úbytek.
Diskutabilní je i emitorový sledovač na výstupu, totiž Ube cestuje s teplotou tranzistoru a ta se tady bude měnit v širokém rozsahu. Pokud se už rozhodnu použít něco řady 78×× (a ono mi to pro tento účel nepřipadá úplně vhodné), řídila bych proud jeho bází vstupem stabilizátoru, tudíž výstup stabilizátoru mohu přímo posadit na výstup zdroje, takže regulace bude přesnější a stabilnější. Pokud přesnost nepotřebuji a rozhodnu se použít emitorový sledovač, je lépe použít tranzistor s vyšší β (popřípadě darlington) a napětí v jeho bázi řídit zenerkou. Méně součástek, méně šumu, minimální problémy se zakmitáváním.
@@NikiBretschneiderDěkuji za vysvětlení 👍🏻
Lineární regulátor a ne měnič, pěkně zprasený a ještě blbě překreslené schéma, LED je obráceně, takhle by to nedalo nic. BD je zapojený jako emitorový sledovač. No pěkné topení na dlouhé zimní večery.