Skvelej tip!Jen se zeptam je mozne pouzit jako primou frefu.Potrebuji na zapusteni kolicku, rovne ukonceni diry.budu to pouzivat do G10 a mikarty.Dekuji moc za odpoved!
Tak tohle slyším poprvé (taky jsem doposud používal jen frézy s přímým břitem). A není to jediný paradox. Druhý je, že Kovo Svitavy se na svém webu pyšní heslem "Česká výroba a kvalita" a odkaz na stažení katalogu je doprovázený poznámkou "Tvrdokovové frézy německé kvality". Sudety stále žijou! 😜
Ono je dost možné, že jsou to frézy německé kvality a čínské výroby. Ale to, jak jsi jistě jako jeden z mála pochopil, nebylo poselstvím tohoto videa. Kovo Svitavy tuším vyrábí vrtáky, přinejmenším je vybrušuje. Takže je to česká výroba? Je. Nejsem s nimi vůbec v kontaktu, takže nevím, jak to zahýbalo se skladovými zásobami. Včera jich měli 6.
Díky za další video, které nutí člověka přemýšlet a ne jen kopírovat zaběhlé věci. Chtěl bych se ale zeptat, jak je to s pracovní částí spirálové frézy. Je to pouze čelo, nebo i ta spirála? Potřeboval bych podle šablony vyfrézovat (respektive vyříznout) tvar do materiálu cca 50mm silného.
Řeže i spirála. Ale na 50 mm to není, pracovní délka je u té osmičky 20 mm, u prodloužené verze max. 32 mm. Dělal bych to spíš nějak takto: th-cam.com/video/MF54P3514vQ/w-d-xo.html
12 už je spíš na drážkování než na dělení materiálu. Bude tam hrozný řezný odpor. To bych to raději odvrtal, odřezal atd. na hrubo a pak bych to podle šablony dočistil tou ořezávací frézou s ložiskem (ty se taky dělají se spirálou, ideálně pozitivně negativní, já mám aspoň šikmé zuby).
Rozdíl vidím v tloušťce jádra spirály, ta na železo má silnější jádro a tedy méně místa na odvod třísky. Frézy na hliník budou blíže geometrii na dřevo. Jinak taky používám na dřevo i frézy na kov, ale nevěděl jsem, že jsou levnější :)
Přesně tak. Jsou blíž ale dřeváky jdou ještě co se týče úhlů dál. A tloušťka jádra nástroje je jeden z klíčových parametrů frézy na kov. Asi Tomášovi pošlu nástroj na dřevo a MDF. Na video jsem se nedíval. Zaujal mě jen popis. Žijte blaze.
Bohužel moc úspěšný v hledání jsem nebyl. Tyhle byly součástí kombinované frézky. Ale ty samé, protože to je obecný čínský výrobek, se dají koupit všude možně. Jsou třeba součástí celého balíčku, který ale zrovna není skladem bit.ly/3P14036. Jinak pokud nakupujete na čínských shopech, pak určitě najdete, co hledáte, když zadáte Wood Cutting Push Up Stick Block.
@@delejteneco Obavam se, ze to nebude mit vypovidaci hodnotu, ani s detaily. :) Zkusenosti jsou nasledujici: spatny, temer zadny prostup materialem pri vetsim zanoreni, spatny odvod trisek, paleni materialu. Vzhledem k profilu frezy mi vysledek prisel logicky, ale nevylucuju i neostry nastroj.
Tak snad video bude mít vypovídací hodnotu lepší. Srovnávám dvě konkrétní frézy, pracuji jen do hloubky pracovního rozsahu frézy a odsávám. Výsledek mi přijde stejný. Zatím jsem to zkoušel jen ve stolku, z ruky jsem s tím nedělal.
@@delejteneco Jasne, asi zalezi i na konkretnim typu frezy. Ja zkousel ctyrbritou a ty testujes s dvema brity. Mozna to nakonec zazni ve videu, nebo to nekdo pouceny v diskuzi osvetli.
Je jasné, že ta na dřevo je pro to optimalizovaná (pochopitelně zvládne i kovy), takže šlo spíš o pokus. Nejvíc mě ale zaujalo, že srovnatelné frézy na ocel jsou o tolik levnější. Na drážkování úplně super, na dělení myslím také, akorát by to chtělo tenčí.
Viz obrázek ve videu. Kvalita povrchu je stejná, resp. nepatrně lepší, ale to bude tím, že fréza na dřevo není nová. Na drážkování je to super, kvalita zase stejná, rychlost posuvu subjektivně také. Na dělení materiálu bych ji nepoužíval, je moc tlustá, na drážky ano.
@@delejteneco dakujem. Vo videu som videl ten jeden zaber. Na tom zabere sa mi tiez zdalo, ze po tej freze do zeleza to bolo menej oje*ane resp krajsie. Ale i tak mi v tom videu chyba vas nazor na vysledok. Proste to video je nekompletne, chyba mu zamyslany zaver, pre ktory ste ho tocil :) Mohol by ste dotocit dokrutku so zhodnotenim. "A jake je tedy freza do zeleza pri pouziti do dreva? Rychlost posunu, zahrievanie, kvalita povrchu, hlucnost, vybracie, delenieaterialu, ...." :) Delejte neco :)
Jsem si toho vědom, stejně tak chybějící informace o odsávání (jinak by to asi nestíhalo odvádět třísku), atd. Tohle běl být jen rychlý stand-up, a nakonec jsem nad tím stránil dva dny.
špatně jsem na tom videu viděl ale pokud jde o břit přesahující přes střed (nejlíp je to vidět u vícebřitých kde je jedna přes střed), tak se s nima jde zavrtat do materiálu... ideální na frézování drážek pro pera
Asymetrické ostří má proto, že když se zafrézovává shora ,tak se s ní nechá vrtat jako s vrtákem. Kdyby ho měla stejné zůstane uprostřed špička a nepůjde zavrtat. A v díře do slepa udělá navíc rovné dno, což se při obrábění kovů poměrně často používá.
V čem je spirálová fréza lepší či jiná oproti fréze s přímým ostřím? Myslel jsem, že spirálové frézy se používají jen na dlabání jako domino právě kvůli odvodu pilin, ale u drážkování?
Právě u drážkování je přece fajn, když to z drážky vyhazuje třísku, ne? Zrovna třeba na frézovacím stole se drážka ráda ucpává. Ale obecně to chce odsávání, což je asi potřeba v nějakém dalším videu připomenout. A pak to nejdůležitější... ostří nabídá do řezu postupně (proto se i u jiných nástrojů břitové destičky uspořádávají do spirály, popř. aspoň šikmo).
Nepatrně ano, ale přičítám to tomu, že ta fréza na dřevo přece jen není nová, takže už není dokonale ostrá. Zkoušel jsem MDF, překližku stavební i truhlářskou podél i napříč (vztaženo k vrchní/spodní dýze) i rostlé dřevo, a výsledky mi přišly stejné. Já s tí asi nebudu ani tak dělit, jako spíš drážkovat, a na to funguje skvěle. A to jsem ještě nelaboroval s otáčkama. Vzhledem k malým průměrům a k tomu, že obvodová rychlost u fréz na dřevo je cca 55 m/s, jsem měl nastavené maximální otáčky, což u té šestky představuje necelých 10 m/s, u osmičky o poznání víc.
@@delejteneco Obvodová rychlost se takto neřeší, máš informaci vytrženou z kontextu. Rychlost posuvu a otáčky jsou "propojené nádoby". Se stopkovou frézou malého průměru nedosáhnu obvodové rychlosti 50m/s, a ani to není potřeba. Musí být v rovnováze posuv na zub, výkon, a odpor při frézování, všechno jde vypočítat. 50m/s obvodová rychlost je uváděna v učebnicích jako pomůcka pro ruční posuv, na pile či spodní fréze, aby nedošlo ke zpětnému vrhu materiálu, nebo naopak k rozlomení nástroje. Nelze to aplikovat na stopkové frézy. V odkazu jsou vzorečky online, i další informace o frézování. www.mikon-tools.cz/vypocety-reznach-podminek-a-posuvu-vzorecky/?fbclid=IwAR0C2zTIkD0PJcsM1KmnJJUEWeiFzIkIpGvUSeDHoufnW0RO4PCrMKfgDiI
Doufám Tome, že to nesleduje moc výrobců, aby se nerozhodli zdražit frézy na kov na úroveň těch na dřevo 😀 Jinak super video a díky za tip. Zrovna se chystám pořídit multifunkční frézku, takže se to bude hodit. Mimochodem, zajímal by mě tvůj názor na rozdíl mezi Makitou RT0702CX2J a EXTOL INDUSTRIAL 8793302. Vizuálně je to jak dvojče, cenově jinde samozřejmě a předpokládám, že tam budou rozdíly v kvalitě zpracování, případně použitých materiálů, ale říkám si, že na moje domácí patlání by to mohlo být ok. Díky za odpověď, kuťění zdar. Luboš
Luboši, díky. Mně ten rozdíl v ceně nepřipadá tak závratný, takže Makita je pro mě jasná volba. Už jen proto, že před tím jsem levnou frézku měl, takže její cenu vlastně musím k té makitě připočítat. Makitu už mám snad deset let, pořád jako nová.
@@delejteneco ok. Diky za nazor zkusenejsiho, mel jsem dilema, jestli usetrit trochu na frezce a koupit i nejakou lepsi primocarku nebo koupit lepsi frezku a primocarku nejakou zakladni (pouziju pouze na drevo) napr. Makitu 4329. Tak asi pujdu spis cestou oboji od Makity.
Ta přímočarka je na běžné práce v pohodě, za ty prachy super. Měl jsem ji a líbil se mi klidný chod. Je lehká, obratná. Pokud s ní nechceš řezat nic náročného, vyhoví. Na frézce bych nešetřil. Akorát tím, jak mám řadu LXT, bych dnes uvažoval o aku verzi.
@@luboszama Makita má výhodu že jsou servisy ale zase je lepší koupit vyšší třídu hoby značky, než nižší třídu profi...nekoukal jsem na jednotlivý přístroje ale od extolu jsem koukal na přímou brusku a má u mě hodně velkou šanci
To chlazení je pravda, ale při běžné a správné práci se tvrdokov neohřeje natolik, aby degradoval. HSS ano. Doporučuji mj. odsávání, protože ucpaná drážka významně zvyšuje riziko přehřátí, navíc proudící vzduch nástroj také ochlazuje.
Při obrábění dřeva dochází k vyšším teplotám? To bych neřekl. A ne všechny materiály se chladí. Hlavní rozdíl je v geometrii frézy. Fréza na ocel bude ve dřevě tupá. Daleko lepší bude fréza na hliník.
4 břitou na ocel tvrdokov, jsem zkoušel dřevo ručně a jde moc do řezu. Hodně to kope, vtahuje to materiál. Kachličky bere ručně příjemně. Já si ty tvrdokovy vzal z vyhozených opotřebených. Opotřebenou část jsem zkrátil na brusce a frézoval jsem jen bokem. Jsem zvědavý na tvé zkoušky.
@@pavelmejtsky_ Zkoušel, je to ve videu vidět, jak zajíždí do materiálu v celé tloušťce. Přišlo mi, že to vyžaduje přesný posuv, jinak to mělo tendenci ujíždět do strany, a to i když to mělo obrobek tlačit proti pravítku. Ale jinak kvalita horní hrany, řezu o něco lepší než u té už jeté frézy na dřevo, spodní hrana v některých případech stejná, někdy možná o něco horší (napříč vláknům). Myslím, že roli hrálo odsávání. U čtyřbřité to asi třísku odvádět bez odsávání nestíhá, spirála je o dost mělčí než o frézy na dřevo. Ale u té dvoubřité to problém nebyl.
Doufám, že myslíš PKD, nikoli PKD. 😁 Nezkoušel. Jako kutilovi se mi to asi nevyplatí, už tyhle frézy mi při mé práci fungují několik let. Ale nebránil bych se tomu. Pokud to čte někdo, kdo má PDK, sem s ním. 😁
Těch zlámanejch 10 mm spirálovek na dřevo mam v práci plnej šuplík, jsem z toho už tak zoufalej že na CNC co se dá předělávam tak aby se to dělalo pokud možno jinak, takže ty delší drážky dělam radši pilou a pak tou frézou jenom začistim kraje, sice je tam o jednu výměnu nástroje víc, ale asi se to vyplatí když se to furt neláme, mam otestováno že když se s ní jezdí rychlejc než 2 m/min tak je riziko zlomení celkem vysoký, ale to je fakt šíleně pomalá rychlost pro sériovou výrobu, doma to asi funguje dobře na nějaký kutění v ručnim nářadí. Tu 6 mm, na tu bych se bál jenom podívat, máme jednu 8 mm a když to vidim jak je to tenký, tak se děsim toho že jednou vymyslej něco kde jí budeme muset víc používat. Na dělení materiálu se mi celkem osvědčila klasická fréza s rovnejma pájenejma břitama z karbidu a měkčí stopkou, takže se to tak neláme a zvládne to větší rychlosti posuvu, nedávno jsem kupoval 2 kousky po 300 Kč a za tu cenu fakt hodně dobrý, bohužel nemá zavrtávací špičku, takže je to fakt jenom na dělení materiálu s nájezdem a výjezdem mimo materiál, což je nám v CNC celkem na prd, ty celokarbidový frézy jsou fakt extrémně křehký, to když vám spadne na zem na beton, tak to doslova vybouchne že můžete chytit do nohy pěknej šrapnel, tak bacha na to. Dobře funguje taky diamantová s pozitivně negativním ostřím kde jde sehnat 10 mm fréza co má 12 mm stopku, takže se to pak neláme ve stopce a neničí to kleštinu, ale to je asi zbytečný na nějaký domácí kutění, ale je to fréza asi na celej život na doma pokud to člověk nezlomí, musíte počítat i s cenou broušení, což může stát stejně jako ta fréza 🙂 Ta klasická spirálová 10 mm fréza z karbidu nám vydrží v CNC (podle toho co se zrovna dělá samozřejmě) pár tejdnů než se musí poslat na broušení, pokud s ní i vrtáte, tak to je celkem problém, protože to zavrtávací ostří moc dlouho ostrý nevydrží.
jinak ten povlak dělá celkem rozdíl i u dřeva, akorát jde o to co to udělá po několikerym broušení, máme jenom jednu takovou frézu (určenou na dřevo) a dělá fakt moc pěkně a nezůstává na ní takový to zapečený svinstvo, ale pokud děláte hlavně se smrkem, tak to vás asi trápit nemusí, ale frézovat dub nebo buk je o dost náročnější a někdy musíte jet pomalejc abyste to nezlomil, případně vás limituje pevnost upnutí výrobku (přísavky) a tak se to pak víc zapejká při menší rychlosti, ta s titanovym povlakem frézuje luxusně i po dost dlouhý době, ale je to taková polohrubovací, nedělá úplně hladce, má lamač třísek, už jsem taky koukal na ty frézy na kov že bych to zkusil co to udělá, ale asi to bude mít důvod že se to ostří na dřevo a na kov liší
v geomertrii nastrojov su priepastne rozdiely, frezy na kov maju uplne inu geometriu britu ako frezy do nezeleznych kovov, z vlastnej skusenosti pouzivam, radsej tvrdokovove frezy kvoli zivotnosti, nevyhoda je male Ap, teda ponor do materialu, vyhoda je rychlejsie obrabanie a cisty rez aj pri nizsich otackach
Moj teoreticky poznatok:frezky na kov maju uhol chrbta podbruseny iba 2 az 3 stupne u nastojov na obrabanie dreva je to viac,preto frezky na kov vyžaduju pomalši posuv aj nižšiu reznu rýchlost inak viac "pália"
Proč ? Pretože není karbid ako karbid. Nástroje na drevo vyžadujú ostrejší brit a ten nieje možné dosiahnuť hrubším zrnom karbidu. Jemnejšie zrno ide až do nanometrov takže výroba je nákladnejšia. Ale najpodstatnejší rozdiel je, že porovnávate značkovú frézku s menej kvalitnou čínskou. Aj pri nástrojoch na kovy sa cena pohybuje 20-60 e za 8. stopkovú fr.
jde o to, že frézy na dřevo jsou bez povlaku jak kvůli ceně, tak hlavně kvůli tomu, že každou nanesenou vrstvou povlaku se snižuje ostrost frézy, což je také jeden z důvodů, proč ta na kov (povlakovaná) obrobila dřevo s horším výsledným povrchem. To stejné se aplikuje i u fréz na hliník, které jsou také nepovlakované kvůli ostrosti břitů.
Na kov je na kov. Na dřevo je na dřevo. Sorry máš to chlupatý i od frézy na kov i od frézy na dřevo. (..a to nemyslím ten spodek...) Dobrý by bylo nechat video frézování včetně plného zvuku. Fréza na kov i nová bude vždy na dřevo již tupá. Neodpovídající geometrie ostří, velký odpor, pokud se po pár běžných bm ještě více otupí má tendenci frézovaný povrch chlupatět, a hrozí riziko pálení, a má větší šanci že ti to kopne a způsobí úraz. Při obrábění dřeva a materiálů na bázi dřeva je značka ideál dosáhnout posuvu 0,2mm na zub což ručně jde velmi blbě (není to nemožné), u frézy na kov je to takřka nemožné, a i když se to podaří tak to díky geometrii nebude fungovat. Pokud je to výrazně méně než 0,2mm na zub nejedná se již o frézování, ale o broušení - materiál a nástroj se nadměrně zahřívá a otupuje, materiál se chlupatí - nekvalitní povrch. Potom se již pálí. Když je to obráceně (posuv na zub je větší než 0,2mm na zub), tak se zvyšuje pravděpodobnost zpětného vrhu, (kopnutí) a pravděpodobně úraz a nebo poškození nástroje (rozlomení). Ono těch pravidel a tabulek a vzorečků je spousta, když si s toho vyzobnu to nejdůležitější, tak je to právě to pravidlo 0,2mm posuv na zub. Naivně jsem si myslel, že se to ve škole učili všichni (truhláři). Takže sorry, ale já ručně v garáži/dílně budu používat frézu na dřevo a ostrou. To samý ve stroji (cnc). Pár stovek za nástroj mě za to nestojí. Navíc fréza na kov najede (blbě) daleko méně frézovaných bm (běžných metrů), než její sestra na dřevo určená. Spirálovou frézu lze nechat napovlakovat, dokáže pak frézovat více bm a to i v laminu bez vyštípnutí (nutný strojový posuv, a dodržet tpv). Používám frézy spirálové, žiletkové, i frézy DIA, geometrie negativní, pozitivní, kompresní. To jak v ruční fréze, tak ve spodní fréze, a i v cnc.
@@delejteneco Neboj, nejsem naivní. Ekonomika bohužel zválcuje všechno, i řemeslo. Je mi jasný, že drtivá většina kutilů (nejen kutilů) sáhne po čínské fréze za pade... Nechápavě budou koukat po exotovi, který má nafrézováno a má to hladký a nespálený...
Som advokát. Musím mať správny postreh a hľadať nedostatky. A video bolo o tom, jak fréza na kov funguje v dreve, čo nebolo vôbec spomenuté a na záver bol iba krátky záber na obrobok.
Právě z toho krátkého záběru zasvěcený pozná. Advokát nikoli. 😁🍻 PS. všude se chlubím, že na moje videa koukají advokáti (co já vím, tak minimálně dva 😁).
Poznatek ohledně upínání frézy na kov do kleštin na dřevo kde je omezený průměr. Teoreticky by měla jít ta stopka na soustruhu stočit na požadovaný rozměr ne? Otázka jestli to nebude moc tvrdé a pak samozřejmě soustru doma nemá moc lidí, ale na zamyšlenou to je.
Tvrdokov se v domácích podmínkách soustruží dost špatně. Možná s nějakými dia nástroji. Někdo tu psal, že mu je kamarád na příslušný průměr vybrousí, ale v nějakém provozu, kde na to mají stroj. I kdyby to doma šlo, bál bych se nedokonalosti, která by způsobila házivost.
Nie náhodou z povlakovaneho tvrdokovu? Lebo je rozdiel hss, hssco, karbid. A tvrdokov, keďže tvrdokov je zmes karbidu a kovu a lepšie odoláva nárazom, teplote a vibráciam oproti hssco alebo čistého karbidu
Odporucam spiralove frezky s "compression" geometriou ostria. Vysledok stoji za to. Ja osobne kupujem z Ali, za zlomok ceny mi ta kvalita pripada naozaj rovnaka.
Takže konkrétní info nic, ale video sem přetočil, pro nekoho plus. Info hodnota asi jako že kulomet ::::::: má kadenci ratatatatatatata a možná eště rychlejc.......th-cam.com/video/t3Xu0rXZWnE/w-d-xo.html😂😂
@@delejteneco do dřeva nejspíše ano, ale do železa ne protože do železa třeba 3 Brity frézy jsou Brity stejný a nejsou přes střed a tudíž by ve středu frézy nebrala a praskla by. A většinou 2 brita je na drazkovani kvůli tomu že na 3 britou by se museli predvrtavat kdyby se dělali třeba slicove díry.
@@delejteneco Jsem spíš od železa. Do dřeva otvor vyvrtáš čímkoliv, do oceli ne. Symetrická by se ucpala ocelovými třískami a napěchovalo by se to tam. Pak by se nástroj zapekl a ulomil.
@@delejteneco Je to jednoduché. V ose má nastroj řeznou rychlost nula a prakticky musí materiál odhrnout. Zkuste si to v oceli jaká síla je potřeba na vrtání plné díry a jaká na zvětšení otvoru při stejné šířce špony.
Frezky na kov uz pouzivam davno! Su lacnejsie a vydrzia viacej... Super video!
Skvelej tip!Jen se zeptam je mozne pouzit jako primou frefu.Potrebuji na zapusteni kolicku, rovne ukonceni diry.budu to pouzivat do G10 a mikarty.Dekuji moc za odpoved!
Ano, vrtá.
Nejenom, že se vždy něco naučím, ještě se i bavím 😁
Tak tohle slyším poprvé (taky jsem doposud používal jen frézy s přímým břitem). A není to jediný paradox. Druhý je, že Kovo Svitavy se na svém webu pyšní heslem "Česká výroba a kvalita" a odkaz na stažení katalogu je doprovázený poznámkou "Tvrdokovové frézy německé kvality". Sudety stále žijou! 😜
Ono je dost možné, že jsou to frézy německé kvality a čínské výroby. Ale to, jak jsi jistě jako jeden z mála pochopil, nebylo poselstvím tohoto videa. Kovo Svitavy tuším vyrábí vrtáky, přinejmenším je vybrušuje. Takže je to česká výroba? Je. Nejsem s nimi vůbec v kontaktu, takže nevím, jak to zahýbalo se skladovými zásobami. Včera jich měli 6.
Zdravím Tomáši, opět skvělá práce a poučné video 👍🏻
Těším se hlavně na rozbor typu naneseného povlaku a jeho vhodnost pro aplikaci ve dřevě ve srovnání s TiN, TiCN. Nemohu se dočkat. 👏👏
Díky za další video, které nutí člověka přemýšlet a ne jen kopírovat zaběhlé věci.
Chtěl bych se ale zeptat, jak je to s pracovní částí spirálové frézy. Je to pouze čelo, nebo i ta spirála?
Potřeboval bych podle šablony vyfrézovat (respektive vyříznout) tvar do materiálu cca 50mm silného.
Řeže i spirála. Ale na 50 mm to není, pracovní délka je u té osmičky 20 mm, u prodloužené verze max. 32 mm. Dělal bych to spíš nějak takto: th-cam.com/video/MF54P3514vQ/w-d-xo.html
Díky za reakci, našel jsem i delší, ale pro stopku 12 mm, což mi nevadí.
12 už je spíš na drážkování než na dělení materiálu. Bude tam hrozný řezný odpor. To bych to raději odvrtal, odřezal atd. na hrubo a pak bych to podle šablony dočistil tou ořezávací frézou s ložiskem (ty se taky dělají se spirálou, ideálně pozitivně negativní, já mám aspoň šikmé zuby).
No ono to tak stejně dopadne. Část mohu odvrtat, část říznu přímočarkou a pak dojedu podle šablony. Kdybych měl pásovku, měl bych vystaráno.
Rozdíl vidím v tloušťce jádra spirály, ta na železo má silnější jádro a tedy méně místa na odvod třísky. Frézy na hliník budou blíže geometrii na dřevo. Jinak taky používám na dřevo i frézy na kov, ale nevěděl jsem, že jsou levnější :)
Přesně tak. Jsou blíž ale dřeváky jdou ještě co se týče úhlů dál. A tloušťka jádra nástroje je jeden z klíčových parametrů frézy na kov. Asi Tomášovi pošlu nástroj na dřevo a MDF. Na video jsem se nedíval. Zaujal mě jen popis. Žijte blaze.
Zdravím, zajímá mě ta vychytávka, kterou tlačíte na material při drážkování tou spodní frézou. Předem děkuji Jakub Janča
Obecně se tomu říká push block, ale čeští prodejci to mají pod různými názvy jako podávací, posuvný či přítlačný přípravek.
@@delejteneco děkuji mockrát, máte nějaký odkaz, nebo výrobce toho, kterého používáte Vy? Děkuji
Bohužel moc úspěšný v hledání jsem nebyl. Tyhle byly součástí kombinované frézky. Ale ty samé, protože to je obecný čínský výrobek, se dají koupit všude možně. Jsou třeba součástí celého balíčku, který ale zrovna není skladem bit.ly/3P14036. Jinak pokud nakupujete na čínských shopech, pak určitě najdete, co hledáte, když zadáte Wood Cutting Push Up Stick Block.
@@delejteneco děkuji mockrát za váš čas a odpovědi. Moc si toho vážím
Shodou okolnosti jsem nedavno taky zkousel a vysledky nebyly, podle ocekavani, dobre... jsem zvedavy na tvuj popis a zkusenosti.
Chtělo by to víc detailů, jinak to nemá vypovídací hodnotu.
@@delejteneco Obavam se, ze to nebude mit vypovidaci hodnotu, ani s detaily. :) Zkusenosti jsou nasledujici: spatny, temer zadny prostup materialem pri vetsim zanoreni, spatny odvod trisek, paleni materialu. Vzhledem k profilu frezy mi vysledek prisel logicky, ale nevylucuju i neostry nastroj.
Tak snad video bude mít vypovídací hodnotu lepší. Srovnávám dvě konkrétní frézy, pracuji jen do hloubky pracovního rozsahu frézy a odsávám. Výsledek mi přijde stejný. Zatím jsem to zkoušel jen ve stolku, z ruky jsem s tím nedělal.
@@delejteneco Jasne, asi zalezi i na konkretnim typu frezy. Ja zkousel ctyrbritou a ty testujes s dvema brity. Mozna to nakonec zazni ve videu, nebo to nekdo pouceny v diskuzi osvetli.
Je jasné, že ta na dřevo je pro to optimalizovaná (pochopitelně zvládne i kovy), takže šlo spíš o pokus. Nejvíc mě ale zaujalo, že srovnatelné frézy na ocel jsou o tolik levnější. Na drážkování úplně super, na dělení myslím také, akorát by to chtělo tenčí.
A zhodnotenie vyslednej praktickej skusky?
Viz obrázek ve videu. Kvalita povrchu je stejná, resp. nepatrně lepší, ale to bude tím, že fréza na dřevo není nová. Na drážkování je to super, kvalita zase stejná, rychlost posuvu subjektivně také. Na dělení materiálu bych ji nepoužíval, je moc tlustá, na drážky ano.
@@delejteneco dakujem.
Vo videu som videl ten jeden zaber.
Na tom zabere sa mi tiez zdalo, ze po tej freze do zeleza to bolo menej oje*ane resp krajsie.
Ale i tak mi v tom videu chyba vas nazor na vysledok.
Proste to video je nekompletne, chyba mu zamyslany zaver, pre ktory ste ho tocil :)
Mohol by ste dotocit dokrutku so zhodnotenim.
"A jake je tedy freza do zeleza pri pouziti do dreva?
Rychlost posunu, zahrievanie, kvalita povrchu, hlucnost, vybracie, delenieaterialu, ...."
:)
Delejte neco :)
Jsem si toho vědom, stejně tak chybějící informace o odsávání (jinak by to asi nestíhalo odvádět třísku), atd. Tohle běl být jen rychlý stand-up, a nakonec jsem nad tím stránil dva dny.
Hezké video, proč má fréza na kov asimerické ostří? Kvůli lepšímu odvádění špony?
Doporučuji jedno starší vlákno, kde to rozebíráme. Já netvrdím, že nemají pravdu, jen mi prostě nevysvětlili, proč by to tak mělo být.
@@delejteneco Já jsem si právě vzpomínal, že už to někdo vysvětloval, ale neuvázlo mě to v hlavě. Tak jsem se právě zeptal.
špatně jsem na tom videu viděl ale pokud jde o břit přesahující přes střed (nejlíp je to vidět u vícebřitých kde je jedna přes střed), tak se s nima jde zavrtat do materiálu... ideální na frézování drážek pro pera
Asymetrické ostří má proto, že když se zafrézovává shora ,tak se s ní nechá vrtat jako s vrtákem. Kdyby ho měla stejné zůstane uprostřed špička a nepůjde zavrtat. A v díře do slepa udělá navíc rovné dno, což se při obrábění kovů poměrně často používá.
@@tony_k1256 Děkuji za vysvětlení👍
V čem je spirálová fréza lepší či jiná oproti fréze s přímým ostřím?
Myslel jsem, že spirálové frézy se používají jen na dlabání jako domino právě kvůli odvodu pilin, ale u drážkování?
Právě u drážkování je přece fajn, když to z drážky vyhazuje třísku, ne? Zrovna třeba na frézovacím stole se drážka ráda ucpává. Ale obecně to chce odsávání, což je asi potřeba v nějakém dalším videu připomenout. A pak to nejdůležitější... ostří nabídá do řezu postupně (proto se i u jiných nástrojů břitové destičky uspořádávají do spirály, popř. aspoň šikmo).
Co to máte za hodinky? 😏Jinak moc krásné a užitečné video. Děkuji za odpověď.
Díky. Moony
@@delejteneco S odvrácené nebo přivrácené strany? 🤔😃
Dark side of the spoon
@@delejteneco To jsem si myslel, jenom jsem si to potřeboval potvrdit 😍
Video opět moc fajn. Akorát, když slyším slovo dýlka místo délka tak mi to trhá uši… 😅😅
Z toho si nic nedělej, já mám obdobný problém se slovem "mražák" a záměny "do" x "na", "odtud" x "z tama", ale má smysl se nad tím nějak rozčilovat?
Tome je ten rez aj hladsi?
Nepatrně ano, ale přičítám to tomu, že ta fréza na dřevo přece jen není nová, takže už není dokonale ostrá. Zkoušel jsem MDF, překližku stavební i truhlářskou podél i napříč (vztaženo k vrchní/spodní dýze) i rostlé dřevo, a výsledky mi přišly stejné. Já s tí asi nebudu ani tak dělit, jako spíš drážkovat, a na to funguje skvěle. A to jsem ještě nelaboroval s otáčkama. Vzhledem k malým průměrům a k tomu, že obvodová rychlost u fréz na dřevo je cca 55 m/s, jsem měl nastavené maximální otáčky, což u té šestky představuje necelých 10 m/s, u osmičky o poznání víc.
@@delejteneco
Obvodová rychlost se takto neřeší, máš informaci vytrženou z kontextu. Rychlost posuvu a otáčky jsou "propojené nádoby".
Se stopkovou frézou malého průměru nedosáhnu obvodové rychlosti 50m/s, a ani to není potřeba.
Musí být v rovnováze posuv na zub, výkon, a odpor při frézování, všechno jde vypočítat.
50m/s obvodová rychlost je uváděna v učebnicích jako pomůcka pro ruční posuv, na pile či spodní fréze, aby nedošlo ke zpětnému vrhu materiálu, nebo naopak k rozlomení nástroje. Nelze to aplikovat na stopkové frézy.
V odkazu jsou vzorečky online, i další informace o frézování.
www.mikon-tools.cz/vypocety-reznach-podminek-a-posuvu-vzorecky/?fbclid=IwAR0C2zTIkD0PJcsM1KmnJJUEWeiFzIkIpGvUSeDHoufnW0RO4PCrMKfgDiI
Doufám Tome, že to nesleduje moc výrobců, aby se nerozhodli zdražit frézy na kov na úroveň těch na dřevo 😀 Jinak super video a díky za tip. Zrovna se chystám pořídit multifunkční frézku, takže se to bude hodit. Mimochodem, zajímal by mě tvůj názor na rozdíl mezi Makitou RT0702CX2J a EXTOL INDUSTRIAL 8793302. Vizuálně je to jak dvojče, cenově jinde samozřejmě a předpokládám, že tam budou rozdíly v kvalitě zpracování, případně použitých materiálů, ale říkám si, že na moje domácí patlání by to mohlo být ok. Díky za odpověď, kuťění zdar. Luboš
Luboši, díky. Mně ten rozdíl v ceně nepřipadá tak závratný, takže Makita je pro mě jasná volba. Už jen proto, že před tím jsem levnou frézku měl, takže její cenu vlastně musím k té makitě připočítat. Makitu už mám snad deset let, pořád jako nová.
@@delejteneco ok. Diky za nazor zkusenejsiho, mel jsem dilema, jestli usetrit trochu na frezce a koupit i nejakou lepsi primocarku nebo koupit lepsi frezku a primocarku nejakou zakladni (pouziju pouze na drevo) napr. Makitu 4329. Tak asi pujdu spis cestou oboji od Makity.
Ta přímočarka je na běžné práce v pohodě, za ty prachy super. Měl jsem ji a líbil se mi klidný chod. Je lehká, obratná. Pokud s ní nechceš řezat nic náročného, vyhoví. Na frézce bych nešetřil. Akorát tím, jak mám řadu LXT, bych dnes uvažoval o aku verzi.
@@delejteneco Ahoj díky za video, je super. Jinak já mám extol jenom tedy 3 roky a drží skvěle.
@@luboszama Makita má výhodu že jsou servisy ale zase je lepší koupit vyšší třídu hoby značky, než nižší třídu profi...nekoukal jsem na jednotlivý přístroje ale od extolu jsem koukal na přímou brusku a má u mě hodně velkou šanci
No záleží na tom koľko vydrží je stavaná na kov kde je chladenie a pri dreve dochádza určite k vyšším teplotám tak uvidíš 😉
To chlazení je pravda, ale při běžné a správné práci se tvrdokov neohřeje natolik, aby degradoval. HSS ano. Doporučuji mj. odsávání, protože ucpaná drážka významně zvyšuje riziko přehřátí, navíc proudící vzduch nástroj také ochlazuje.
Při obrábění dřeva dochází k vyšším teplotám? To bych neřekl. A ne všechny materiály se chladí. Hlavní rozdíl je v geometrii frézy. Fréza na ocel bude ve dřevě tupá. Daleko lepší bude fréza na hliník.
Horší je když někomu kape na karbid. Když už jsem u toho karbidu.... . 😀
4 břitou na ocel tvrdokov, jsem zkoušel dřevo ručně a jde moc do řezu. Hodně to kope, vtahuje to materiál. Kachličky bere ručně příjemně. Já si ty tvrdokovy vzal z vyhozených opotřebených. Opotřebenou část jsem zkrátil na brusce a frézoval jsem jen bokem. Jsem zvědavý na tvé zkoušky.
No a s obdobnou na dřevo jsi dělal? Máš srovnání?
@@delejteneco Nemám srovnání.
Snížil jste otáčky?
Dve ctyrbrite s podobnym puvodem jsem testoval taky, konkretne na rezani brezoveho multiplexu a u me velky spatny. Delit si s tou tvoji nezkousel?
@@pavelmejtsky_ Zkoušel, je to ve videu vidět, jak zajíždí do materiálu v celé tloušťce. Přišlo mi, že to vyžaduje přesný posuv, jinak to mělo tendenci ujíždět do strany, a to i když to mělo obrobek tlačit proti pravítku. Ale jinak kvalita horní hrany, řezu o něco lepší než u té už jeté frézy na dřevo, spodní hrana v některých případech stejná, někdy možná o něco horší (napříč vláknům). Myslím, že roli hrálo odsávání. U čtyřbřité to asi třísku odvádět bez odsávání nestíhá, spirála je o dost mělčí než o frézy na dřevo. Ale u té dvoubřité to problém nebyl.
Už si někdy zkoušel PKD ?
Dost by mě zajímal rozdíl v chování a výsledku.
Doufám, že myslíš PKD, nikoli PKD. 😁 Nezkoušel. Jako kutilovi se mi to asi nevyplatí, už tyhle frézy mi při mé práci fungují několik let. Ale nebránil bych se tomu. Pokud to čte někdo, kdo má PDK, sem s ním. 😁
@@delejteneco Tak to PKD je poněkud 🌈 téma..... . 😆
No jo, polykrystalický diamant hraje všemi barvami, když na hraně rozloží světlo. 😉
@@delejteneco
Ahoj Tome 🤣😂 ne pánský kožený doutník jsem na mysli neměl.
Ps: mas na massangeru zprávu.
@@delejteneco Toto sa Vám podarilo.😉😉😉„Doufám, že myslíš PKD, nikoli PKD."
vidis a ked kupis z ciny mas este dalsiu polku dole 😁 ja som celkom spokojny s huhao :)
No jo, ale není tam napsáno německá kvalita. 😁
Těch zlámanejch 10 mm spirálovek na dřevo mam v práci plnej šuplík, jsem z toho už tak zoufalej že na CNC co se dá předělávam tak aby se to dělalo pokud možno jinak, takže ty delší drážky dělam radši pilou a pak tou frézou jenom začistim kraje, sice je tam o jednu výměnu nástroje víc, ale asi se to vyplatí když se to furt neláme, mam otestováno že když se s ní jezdí rychlejc než 2 m/min tak je riziko zlomení celkem vysoký, ale to je fakt šíleně pomalá rychlost pro sériovou výrobu, doma to asi funguje dobře na nějaký kutění v ručnim nářadí. Tu 6 mm, na tu bych se bál jenom podívat, máme jednu 8 mm a když to vidim jak je to tenký, tak se děsim toho že jednou vymyslej něco kde jí budeme muset víc používat.
Na dělení materiálu se mi celkem osvědčila klasická fréza s rovnejma pájenejma břitama z karbidu a měkčí stopkou, takže se to tak neláme a zvládne to větší rychlosti posuvu, nedávno jsem kupoval 2 kousky po 300 Kč a za tu cenu fakt hodně dobrý, bohužel nemá zavrtávací špičku, takže je to fakt jenom na dělení materiálu s nájezdem a výjezdem mimo materiál, což je nám v CNC celkem na prd, ty celokarbidový frézy jsou fakt extrémně křehký, to když vám spadne na zem na beton, tak to doslova vybouchne že můžete chytit do nohy pěknej šrapnel, tak bacha na to.
Dobře funguje taky diamantová s pozitivně negativním ostřím kde jde sehnat 10 mm fréza co má 12 mm stopku, takže se to pak neláme ve stopce a neničí to kleštinu, ale to je asi zbytečný na nějaký domácí kutění, ale je to fréza asi na celej život na doma pokud to člověk nezlomí, musíte počítat i s cenou broušení, což může stát stejně jako ta fréza 🙂
Ta klasická spirálová 10 mm fréza z karbidu nám vydrží v CNC (podle toho co se zrovna dělá samozřejmě) pár tejdnů než se musí poslat na broušení, pokud s ní i vrtáte, tak to je celkem problém, protože to zavrtávací ostří moc dlouho ostrý nevydrží.
jinak ten povlak dělá celkem rozdíl i u dřeva, akorát jde o to co to udělá po několikerym broušení, máme jenom jednu takovou frézu (určenou na dřevo) a dělá fakt moc pěkně a nezůstává na ní takový to zapečený svinstvo, ale pokud děláte hlavně se smrkem, tak to vás asi trápit nemusí, ale frézovat dub nebo buk je o dost náročnější a někdy musíte jet pomalejc abyste to nezlomil, případně vás limituje pevnost upnutí výrobku (přísavky) a tak se to pak víc zapejká při menší rychlosti, ta s titanovym povlakem frézuje luxusně i po dost dlouhý době, ale je to taková polohrubovací, nedělá úplně hladce, má lamač třísek, už jsem taky koukal na ty frézy na kov že bych to zkusil co to udělá, ale asi to bude mít důvod že se to ostří na dřevo a na kov liší
v geomertrii nastrojov su priepastne rozdiely, frezy na kov maju uplne inu geometriu britu ako frezy do nezeleznych kovov, z vlastnej skusenosti pouzivam, radsej tvrdokovove frezy kvoli zivotnosti, nevyhoda je male Ap, teda ponor do materialu, vyhoda je rychlejsie obrabanie a cisty rez aj pri nizsich otackach
👍
Moj teoreticky poznatok:frezky na kov maju uhol chrbta podbruseny iba 2 az 3 stupne u nastojov na obrabanie dreva je to viac,preto frezky na kov vyžaduju pomalši posuv aj nižšiu reznu rýchlost inak viac "pália"
Mozno by som isiel skor do frezy na hlinik. Ma ostrejsiu geometriu :) Pripadne drazkovaciu frezu na hlinik ktora ma este aj ine stupanie.
Ano, proto to ve videu říkám.
Délka se počítá obvykle v milimetrech, jak je to prosím u dýlky?
Já s tím nic nenadělám, máte to ve své moci.
Proč ? Pretože není karbid ako karbid. Nástroje na drevo vyžadujú ostrejší brit a ten nieje možné dosiahnuť hrubším zrnom karbidu. Jemnejšie zrno ide až do nanometrov takže výroba je nákladnejšia. Ale najpodstatnejší rozdiel je, že porovnávate značkovú frézku s menej kvalitnou čínskou. Aj pri nástrojoch na kovy sa cena pohybuje 20-60 e za 8. stopkovú fr.
Já mám dobrého kamaráda který mi v praci frezy stočí na 8 mm :) takže i 12 mm upnu :)
Taky bych chtěl mít kamaráda, který mi stočí celokarbidovou frézu. 😉 A 12 mm přece upne každý, kdo má velkou frézku.
@@delejteneco já mám na CNC pouze 8 mm
Rozumím. A co ta narážka na kamaráda, který umí „soustružit“ tvrdokov? Má nože s PKD?
@@delejteneco popisoval mi ze to děla na brusce. Pracuje ve velké firmě kde obrabi kov
Broušením ano. Já jsem si pod pojmem "stočit" představil soustružení. Holt jsem už starej. A jak se daří tvé YT tvorbě?
Brej vecir🍻ja znam akorat frezu na snih😁a jak je pane kolego?
Brej večír, ona je to vlastně spíš frézka na sníh. Díky za optání, fajn se mám. Co v Plzni? Kosa, co?
@@delejteneco Ajo,tak to jo. V Plzni cajk😎pocasi akorat na kolo💪🏻🤘🏻
Takhle potmě to chce dynamo.
@@delejteneco Tak urcite😀
jde o to, že frézy na dřevo jsou bez povlaku jak kvůli ceně, tak hlavně kvůli tomu, že každou nanesenou vrstvou povlaku se snižuje ostrost frézy, což je také jeden z důvodů, proč ta na kov (povlakovaná) obrobila dřevo s horším výsledným povrchem. To stejné se aplikuje i u fréz na hliník, které jsou také nepovlakované kvůli ostrosti břitů.
Na kov je na kov. Na dřevo je na dřevo. Sorry máš to chlupatý i od frézy na kov i od frézy na dřevo. (..a to nemyslím ten spodek...)
Dobrý by bylo nechat video frézování včetně plného zvuku.
Fréza na kov i nová bude vždy na dřevo již tupá. Neodpovídající geometrie ostří, velký odpor, pokud se po pár běžných bm ještě více otupí má tendenci frézovaný povrch chlupatět, a hrozí riziko pálení, a má větší šanci že ti to kopne a způsobí úraz.
Při obrábění dřeva a materiálů na bázi dřeva je značka ideál dosáhnout posuvu 0,2mm na zub což ručně jde velmi
blbě (není to nemožné), u frézy na kov je to takřka nemožné, a i když se to podaří tak to díky geometrii nebude fungovat.
Pokud je to výrazně méně než 0,2mm na zub nejedná se již o frézování, ale o broušení - materiál a nástroj se nadměrně zahřívá a otupuje, materiál se chlupatí - nekvalitní povrch. Potom se již pálí. Když je to obráceně (posuv na zub je větší než 0,2mm na zub), tak se zvyšuje pravděpodobnost zpětného vrhu, (kopnutí) a pravděpodobně úraz a nebo poškození nástroje (rozlomení). Ono těch pravidel a tabulek a vzorečků je spousta, když si s toho vyzobnu to nejdůležitější, tak je to právě to pravidlo 0,2mm posuv na zub. Naivně jsem si myslel, že se to ve škole učili všichni (truhláři).
Takže sorry, ale já ručně v garáži/dílně budu používat frézu na dřevo a ostrou. To samý ve stroji (cnc). Pár stovek za nástroj mě za to nestojí. Navíc fréza na kov najede (blbě) daleko méně frézovaných bm (běžných metrů), než její sestra na dřevo určená.
Spirálovou frézu lze nechat napovlakovat, dokáže pak frézovat více bm a to i v laminu bez vyštípnutí (nutný strojový posuv, a dodržet tpv).
Používám frézy spirálové, žiletkové, i frézy DIA, geometrie negativní, pozitivní, kompresní. To jak v ruční fréze, tak ve spodní fréze, a i v cnc.
Doufám, že si tento zajímavý komentář přečte víc lidí, než kolik se jich podívá na toto video. Aby věděli, že nemají blbnout.
@@delejteneco
Neboj, nejsem naivní. Ekonomika bohužel zválcuje všechno, i řemeslo. Je mi jasný, že drtivá většina kutilů (nejen kutilů) sáhne po čínské fréze za pade...
Nechápavě budou koukat po exotovi, který má nafrézováno a má to hladký a nespálený...
Nakoniec si ale vlastné frézovanie neporovnal...🍻
Správný postřeh. Ale nakonec o tom to video nebylo. Mnohem zajímavější jsou komentáře, ze kterých člověk poskládá odpovědi na své otázky. 😁
Som advokát. Musím mať správny postreh a hľadať nedostatky.
A video bolo o tom, jak fréza na kov funguje v dreve, čo nebolo vôbec spomenuté a na záver bol iba krátky záber na obrobok.
Právě z toho krátkého záběru zasvěcený pozná. Advokát nikoli. 😁🍻
PS. všude se chlubím, že na moje videa koukají advokáti (co já vím, tak minimálně dva 😁).
Ale tie videá predsa robíš pre "nezasvěcené", zasvěcení to predsa vedia, lebo sú profíci.🍻
Dobře, budu na to myslet. 😉
Dobrý ale to hlavní jsme se nedověděli
Chytrému napověz...
Poznatek ohledně upínání frézy na kov do kleštin na dřevo kde je omezený průměr. Teoreticky by měla jít ta stopka na soustruhu stočit na požadovaný rozměr ne? Otázka jestli to nebude moc tvrdé a pak samozřejmě soustru doma nemá moc lidí, ale na zamyšlenou to je.
Tvrdokov se v domácích podmínkách soustruží dost špatně. Možná s nějakými dia nástroji. Někdo tu psal, že mu je kamarád na příslušný průměr vybrousí, ale v nějakém provozu, kde na to mají stroj. I kdyby to doma šlo, bál bych se nedokonalosti, která by způsobila házivost.
@@delejteneco Soustružit tvrdokov, tak to jsem ještě neviděl. Jinak na brusce není s SK problém, normální kotouč je ale bez šance, jedině diamantový.
Soustružit tvrdokov? Tak to bych chtěl vidět.. 😀 Jo, HSS, to ještě jde, ale karbid? Ten jedině brousit speciálním kotoučem..
Nie náhodou z povlakovaneho tvrdokovu? Lebo je rozdiel hss, hssco, karbid. A tvrdokov, keďže tvrdokov je zmes karbidu a kovu a lepšie odoláva nárazom, teplote a vibráciam oproti hssco alebo čistého karbidu
Trochu mi v tomto videu chybí komentář k tomu reálnému frézovaní.
Odporucam spiralove frezky s "compression" geometriou ostria. Vysledok stoji za to. Ja osobne kupujem z Ali, za zlomok ceny mi ta kvalita pripada naozaj rovnaka.
Na kov, či na dřevo?
Takže konkrétní info nic, ale video sem přetočil, pro nekoho plus. Info hodnota asi jako že kulomet ::::::: má kadenci ratatatatatatata a možná eště rychlejc.......th-cam.com/video/t3Xu0rXZWnE/w-d-xo.html😂😂
Jste tu nový, že? Tak vás pěkně vítám.
@@delejteneco depak nové , sleduju už skoro tři roky. A vyjímečně aj neco kecnu.Ale včera sem menstruoval takže sem byl mimořádně jízlivé. Ať se daří.
Tak to je slovo chlapa. I muži mají své dny. Za tři roky už se dá zvyknout na kolísavou kvalitu mých videí. 😉
pozitivni a negativni sa musia točiť opačne, tak?
Kdepak, obě se točí stejně. Liší se jen tím, co nabíhá dřív, zda pata, nebo špička.
Ta fréza na kov má jeden brit kratší aby se s ní dalo vrtat. Nevím jestli to už někdo teda nepsal v komentářích kdyžtak smažu.
Jo, psal, ale stejně to nechápu, protože vrtat jde i tou symetrickou frézou.
@@delejteneco do dřeva nejspíše ano, ale do železa ne protože do železa třeba 3 Brity frézy jsou Brity stejný a nejsou přes střed a tudíž by ve středu frézy nebrala a praskla by. A většinou 2 brita je na drazkovani kvůli tomu že na 3 britou by se museli predvrtavat kdyby se dělali třeba slicove díry.
@@delejteneco Jsem spíš od železa. Do dřeva otvor vyvrtáš čímkoliv, do oceli ne. Symetrická by se ucpala ocelovými třískami a napěchovalo by se to tam. Pak by se nástroj zapekl a ulomil.
Důsledkům věřím, ale příčinu mi nikdo nechce vysvětlit. Vrták je přece také symetrický.
@@delejteneco Je to jednoduché. V ose má nastroj řeznou rychlost nula a prakticky musí materiál odhrnout. Zkuste si to v oceli jaká síla je potřeba na vrtání plné díry a jaká na zvětšení otvoru při stejné šířce špony.