Pro mě je soustava mnohem jednodušší, protože tam v podstatě nejde udělat chyba a nemusís se nad tím tak zamýšlet. A hlavně rovnice funguje vždycky, úvaha jen u některých specifických.
Souhlasim. Problém je v tom, že tyhle příklady jsou i v přijímačkách z páté třídy, kde děcka ještě neumí ani rovnice, nebo ze sedmé třídy, kdy ještě neumí soustavy.
Chtěl jsem napsat to samé, tak se jen "připodepíšu" pod tento komentář. Jsem už z těch příkladů tak otřelí, že bez přemýšlení na to navrkám soustavu a mám klid. Jeden z důvodů, proč pana Valáška víc a víc obdivuji. Taková kapacita a přesto se dokáže "snížit" na úroveň páťáka, který o soustavách nemá ani páru. Člověk, kterému klidně můžeme říkat pan matematika, tak dokáže vysvětlovat jak vysokoškolské učivo, tak dokáže poradit i těm, kteří teprve začínají na prvním stupni základky (a to je sakra kumšt - to uzná každý, kdo kdy učil). Ještě, že pana Valáška máme! Ukazuje nejen řešení, ale že matematika může být i zábava a trošku záživná.
@@marekvalasek7251 a) trochu mě zaráží, že v páté třídě neumí rovnice, ani soustavy (byť s jednoduchými výrazy na obou stranách). vycházím z této úvahy: rovnice je tak důležitý koncept s tak širokým polem aplikací, že je lepší s ním žáky seznámit co nejdříve - druhá, třetí třída - a postupně pak přidávat volume "složitost" příslušných výrazů na stranách rovnice a řešení (přirozená čísla ► celá čísla ► zlomky ► mocniny atd.). vaše řešení je krásné a elegantní. a je asi dané druhem matematického "odchovu", že pro mě osobně není intuitivní v tom smyslu, že na první pohled nevidím jeho správnost - resp. neinutitivní je pro mě přesně ten krok, proč po odložení stovky stranou rozdělovat to, co zbylo. naopak intuitivně postupuju na základě rovnice (jedné s jednou neznámou): "něco (záložka) a něco+100 (kniha) stojí 110" z toho okamžitě vidím (komutativita sčítání), že dvě něco je 10 a tudíž jedno něco (záložka) stojí 5. podívám se na znova na zadání a vidím jasně, že OK, kniha teda stojí 105. a ještě zkontroluju tím, že ověřím, že dohromady to stojí opravdu 110. b) ještě tedy mě napadá, jestli náhodou tento můj mindset není formován politicky, protože, hlavně v případě chlapců a autíček mi přijde přirozené vycházet z toho, že každý z nich nějaký počet autíček má, a pak zjišťovat, kolik to je, než, byť abstraktně, jim celý rozdíl sebrat, tím nastolit kvantitativní rovnost a pak milostivě tomu "bohatšímu" zase jeho auta vrátit a tomu chudákovi, který k autíčkům přišel, je zase hned sebrat.🙂 c) ještě mě napadá jeden intutivní postup, a to řešit to empiricky jako optimization with constraint: určit všechny kombinace (na rozumném intervalu), které budou splňovat podmnínku, tedy v případě knihy a záložky vezmu záložka 1 Kč ► kniha 101 Kč, záložka 2 Kč ► kniha 102 Kč, a jako omezení vezmu celkový součet 110 Kč, takže sleduju součty , které omezení vyhovují. V této konkrétní úloze budu mít to velké štěstí, že v pátém kroku uvidím 110 Kč a ejhle, to je ono a dál pokračovat nebudu, protože součet bude evidentně dál růst doi nekonečně a další řešení se ted neexistuje.
Je to záměrně, slouží to jako kontrola. Kdyby se někdo upsal v číslici, nebude sedět dělitelnost 11 a počítač nahlásí chybu (např. při vyplňování daňového přiznání).
Mám zkušenost, že je výrazně snazší naučit děcka řešit rovnice, než se jim pokoušet zvýšit IQ na 140. Ona ta inteligence se u nich sice ještě vylepšuje, ale pomalu. Navíc, nemají-li všechny nutrienty potřebné pro optimální fungování mozku, jako je Omega-3 (EPA+DHA), Mg, D3, Zn, B ... tak i kdyby jejich pracovní paměť měla 8 "chlívečků" namísto běžných čtyř, stejně nezvládnou udržet soustředěnost a manipulovat s objekty v této paměti tak, jak je potřeba pro řešení úloh bez rovnic, a už vůbec ne ve stresu na přijímačkách.
Osobně sebejednodusi slovní úlohu řeším vždy soustavou rovnic. Úvaha mi přijde vždy taková zrádná a až když to vidím pod sebou na papíře, tak vím, že ta logika funguje. I tady jsem samozřejmě jako první jsem uvažoval 100kc kniha než jsem si ty rovnice sestavil..
Tady bych se skoro až stavěl do opozice, že počítat to rovnicí je ta nejbezpečnější cesta 😂 Jinak tenhle typ příkladu stačí pokazit jednou v nějakém testíku na základce a pak už si do smrti pamatuješ, že tady bacha
Jsi génius děkuji na přípravu zkoušek na gimpl❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤
Když jsem pustil video, tak se mi fakt ulevilo že jsem udělal přijímačky, protože jsem měl velký horror a stres :D
Velmi jednoduchá příležitost poznat rozdíl mezi chytrým a chytrolínem.
Ano přesně, já učila vnučku rovnici a ona mě logickou úvahu u podobné úlohy. Snad jsem jí moc nevyděsila 😊
Pro mě je soustava mnohem jednodušší, protože tam v podstatě nejde udělat chyba a nemusís se nad tím tak zamýšlet. A hlavně rovnice funguje vždycky, úvaha jen u některých specifických.
Souhlasim. Problém je v tom, že tyhle příklady jsou i v přijímačkách z páté třídy, kde děcka ještě neumí ani rovnice, nebo ze sedmé třídy, kdy ještě neumí soustavy.
@@marekvalasek7251 V tom případě to chápu, počítal sem s tím, že jde opravdu jen o přijímačky na střední školy.
Chtěl jsem napsat to samé, tak se jen "připodepíšu" pod tento komentář. Jsem už z těch příkladů tak otřelí, že bez přemýšlení na to navrkám soustavu a mám klid.
Jeden z důvodů, proč pana Valáška víc a víc obdivuji. Taková kapacita a přesto se dokáže "snížit" na úroveň páťáka, který o soustavách nemá ani páru. Člověk, kterému klidně můžeme říkat pan matematika, tak dokáže vysvětlovat jak vysokoškolské učivo, tak dokáže poradit i těm, kteří teprve začínají na prvním stupni základky (a to je sakra kumšt - to uzná každý, kdo kdy učil).
Ještě, že pana Valáška máme! Ukazuje nejen řešení, ale že matematika může být i zábava a trošku záživná.
Přesně tak.
A opravdu se @marekvalasek7251 v 5. třídě ještě neučí jednoduché lineární rovníce?
@@marekvalasek7251 a) trochu mě zaráží, že v páté třídě neumí rovnice, ani soustavy (byť s jednoduchými výrazy na obou stranách). vycházím z této úvahy: rovnice je tak důležitý koncept s tak širokým polem aplikací, že je lepší s ním žáky seznámit co nejdříve - druhá, třetí třída - a postupně pak přidávat volume "složitost" příslušných výrazů na stranách rovnice a řešení (přirozená čísla ► celá čísla ► zlomky ► mocniny atd.). vaše řešení je krásné a elegantní. a je asi dané druhem matematického "odchovu", že pro mě osobně není intuitivní v tom smyslu, že na první pohled nevidím jeho správnost - resp. neinutitivní je pro mě přesně ten krok, proč po odložení stovky stranou rozdělovat to, co zbylo. naopak intuitivně postupuju na základě rovnice (jedné s jednou neznámou): "něco (záložka) a něco+100 (kniha) stojí 110" z toho okamžitě vidím (komutativita sčítání), že dvě něco je 10 a tudíž jedno něco (záložka) stojí 5. podívám se na znova na zadání a vidím jasně, že OK, kniha teda stojí 105. a ještě zkontroluju tím, že ověřím, že dohromady to stojí opravdu 110.
b) ještě tedy mě napadá, jestli náhodou tento můj mindset není formován politicky, protože, hlavně v případě chlapců a autíček mi přijde přirozené vycházet z toho, že každý z nich nějaký počet autíček má, a pak zjišťovat, kolik to je, než, byť abstraktně, jim celý rozdíl sebrat, tím nastolit kvantitativní rovnost a pak milostivě tomu "bohatšímu" zase jeho auta vrátit a tomu chudákovi, který k autíčkům přišel, je zase hned sebrat.🙂
c) ještě mě napadá jeden intutivní postup, a to řešit to empiricky jako optimization with constraint: určit všechny kombinace (na rozumném intervalu), které budou splňovat podmnínku, tedy v případě knihy a záložky vezmu záložka 1 Kč ► kniha 101 Kč, záložka 2 Kč ► kniha 102 Kč, a jako omezení vezmu celkový součet 110 Kč, takže sleduju součty , které omezení vyhovují. V této konkrétní úloze budu mít to velké štěstí, že v pátém kroku uvidím 110 Kč a ejhle, to je ono a dál pokračovat nebudu, protože součet bude evidentně dál růst doi nekonečně a další řešení se ted neexistuje.
Ahoj Marku, chci se zeptat jak je možné,že rodná čísla jsou dělitelná 11 beze zbytku je v tom nějaká souvislost nebo jen náhoda?
Je to záměrně, slouží to jako kontrola. Kdyby se někdo upsal v číslici, nebude sedět dělitelnost 11 a počítač nahlásí chybu (např. při vyplňování daňového přiznání).
@ Hmm dobrý.Já věděl,že v tom bude nějaký háček ta dělitelnost
Mám zkušenost, že je výrazně snazší naučit děcka řešit rovnice, než se jim pokoušet zvýšit IQ na 140. Ona ta inteligence se u nich sice ještě vylepšuje, ale pomalu. Navíc, nemají-li všechny nutrienty potřebné pro optimální fungování mozku, jako je Omega-3 (EPA+DHA), Mg, D3, Zn, B ... tak i kdyby jejich pracovní paměť měla 8 "chlívečků" namísto běžných čtyř, stejně nezvládnou udržet soustředěnost a manipulovat s objekty v této paměti tak, jak je potřeba pro řešení úloh bez rovnic, a už vůbec ne ve stresu na přijímačkách.
Osobně sebejednodusi slovní úlohu řeším vždy soustavou rovnic. Úvaha mi přijde vždy taková zrádná a až když to vidím pod sebou na papíře, tak vím, že ta logika funguje. I tady jsem samozřejmě jako první jsem uvažoval 100kc kniha než jsem si ty rovnice sestavil..
Jojo, mám to podobně, ale děcka v 5. třídě na to musejí jít hlavou. A ono sestavit ty rovnice, jim dělá často potíže...
Tady bych se skoro až stavěl do opozice, že počítat to rovnicí je ta nejbezpečnější cesta 😂 Jinak tenhle typ příkladu stačí pokazit jednou v nějakém testíku na základce a pak už si do smrti pamatuješ, že tady bacha
@@Slavpet jak už jsem psal u jinýho komentáře. V pátý třídě ještě rovnice neumí. Musí si poradit jinak :-)
Jednoduché: sestavím soustavu 2 rovnic o 2 neznámých, hodím to do matice a vyřeším pomocí Gaussovy eliminační metody 🫡😅😅😅
Mám 30 let po škole a z výpočtů mám stále jen traumata...
Jedna tehla stojí korunu a pol tehly, koľko stoja dve tehly?😂😂😂
Vyborne zábavné ulohy😅😅😅