Doplněk: Mixolydická a dórská stupnice (správněji tónina a ještě lépe modus) jsou dvěma z tak zvaných církevních modů, což byly tóniny používané v hudbě v době gotické až renesanční. Naše "moderní" tóniny, durová a mollová (v žargonu církevních modů se jim říká jónská a aiolská), pronikly do mainstreamu až s rozvojem světské hudby v době baroka. Každá tónina má k sobě vázané tak zvaně tóniny paralelní -to jsou takové, které mají stejný tónový výběr, ale jiný základní tón. Dórská řada od D je například paralelní tóninou k C dur: obsahuje tytéž tóny, ale "začíná" na druhém stupni C dur, tedy od tónu D. Obecné rozmístění paralelních tónin funguje následovně (počítáno od tóniny durové): 1) durová, resp. jónská (cdefgahc) 2) dórská (defgahcd) - jako přirozená moll, se zvýšeným šestým stupněm 3) frygická (efgahcde) - jako přirozená moll, se sníženým druhým stupněm 4) lydická (fgahcdef) - jako dur, se zvýšeným čtvrtým stupněm 5) mixolydická (gahcdefg) - jako dur, se sníženým sedmým stupněm 6) mollová, resp. aiolská (ahcdefga) 7) lokrická (hcdefgah) - obvykle se za tóninu nepovažuje, protože její tónický kvintakord je zmenšený, což je z hlediska harmonie nesmysl Znalost paralelních tónin vám umožní používat svěží melodické i harmonické postupy, které by někdo naučený na dur-mollový systém nečekal. :)
Myslel jsem, že dur/moll je charakter stupnice, daný velikostí tercie, tj. že v systému církevních módu, který jste uvedl, známe 3 durové a 4 mollové stupnice. To, že durovou se myslí nejčastěji jónská a mollovou aiolská, je důsledek jejich majoritního užití v moderní hudbě. Říkám to správně?
Matěji, snad za to může Lee Oskar, ale asi 90% harmonikářů má v těch polohách pěkný guláš. Pohlédni na kvintkvartový kruh. Kde je Amol a foukačka Gdur. To je 12 poloha. Aby to byla třetí poloha, musíš mít foukačku laděnou v Gmol. A pokud durovou, tak Bb. Ať žije foukačkářská kamasutra.
Doplněk: Mixolydická a dórská stupnice (správněji tónina a ještě lépe modus) jsou dvěma z tak zvaných církevních modů, což byly tóniny používané v hudbě v době gotické až renesanční. Naše "moderní" tóniny, durová a mollová (v žargonu církevních modů se jim říká jónská a aiolská), pronikly do mainstreamu až s rozvojem světské hudby v době baroka.
Každá tónina má k sobě vázané tak zvaně tóniny paralelní -to jsou takové, které mají stejný tónový výběr, ale jiný základní tón. Dórská řada od D je například paralelní tóninou k C dur: obsahuje tytéž tóny, ale "začíná" na druhém stupni C dur, tedy od tónu D.
Obecné rozmístění paralelních tónin funguje následovně (počítáno od tóniny durové):
1) durová, resp. jónská (cdefgahc)
2) dórská (defgahcd) - jako přirozená moll, se zvýšeným šestým stupněm
3) frygická (efgahcde) - jako přirozená moll, se sníženým druhým stupněm
4) lydická (fgahcdef) - jako dur, se zvýšeným čtvrtým stupněm
5) mixolydická (gahcdefg) - jako dur, se sníženým sedmým stupněm
6) mollová, resp. aiolská (ahcdefga)
7) lokrická (hcdefgah) - obvykle se za tóninu nepovažuje, protože její tónický kvintakord je zmenšený, což je z hlediska harmonie nesmysl
Znalost paralelních tónin vám umožní používat svěží melodické i harmonické postupy, které by někdo naučený na dur-mollový systém nečekal. :)
Myslel jsem, že dur/moll je charakter stupnice, daný velikostí tercie, tj. že v systému církevních módu, který jste uvedl, známe 3 durové a 4 mollové stupnice. To, že durovou se myslí nejčastěji jónská a mollovou aiolská, je důsledek jejich majoritního užití v moderní hudbě. Říkám to správně?
Dlouho sme čekali ale dočkali sme jse 😍
Mohl bych mit prosim dotaz v jakem lazeni mate harmoniku ?
Matěji, snad za to může Lee Oskar, ale asi 90% harmonikářů má v těch polohách pěkný guláš. Pohlédni na kvintkvartový kruh. Kde je Amol a foukačka Gdur. To je 12 poloha. Aby to byla třetí poloha, musíš mít foukačku laděnou v Gmol. A pokud durovou, tak Bb. Ať žije foukačkářská kamasutra.
Rosťo, ve vší úctě Lee Oskar se nemýlí.
Lekce k ceskym pisnim budou?
České písničky a tabulatury, neboli "taby" na ně najdete na haaf.cz