Zřícenina hradu a zámek Klenová

Hrad Klenová u Klatov byl nejspíš rodištěm Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Dnes s ním strmou hůrku nad vesnicí sdílí také majestátní novogotický zámek. Uvnitř mají hosté příležitost zhlédnout starodávný nábytek i expozici moderního umění.
Hrad nejspíše vznikl v druhé polovině 13. století - rod z Klenového je doložen v roce 1287. Šlo o stavbu s věží, hladomornou a hradním příkopem. Objekt se ve 14. a 15 století, kdy tu žili páni z Klenového a Janovic, významně rozrostl. Za husitských válek sídlo patřilo významnému válečníku Přibíku z Klenového. Jeho úspěchy jsou například získání Volyňska a Protivína výměnou za dobyté Stříbro, uloupení 600 kusů dobytka z Bavor a efektivní opevnění hradu Klenová.
V roce 1553 hrad získává nový majitel, a to císařský úředník Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Ten zde působil v době narození jeho slavnějšího syna Kryštofa. Proto se předpokládá, že Kryštof Harant, všestranně vzdělaný a talentovaný bojovník, cestopisec a skladatel, se narodil právě zde. Svůj zděděný podíl hradu však přenechal švagrovi. V roce 1646 hrabě z Martinic získává celou Klenovou, ale nechává ji chátrat.
Hrad byl pustý až do roku 1832. Tehdy jej zakoupil hrabě Josef Filip Eduard Stadion-Warthausen und Thannhausen. Jako správný romantik nechal rozvaliny někdejšího hradu nadále zdobit kopec a zámek si postavil vedle. Nová budova propojuje i některé starší hradní struktury. U zřícených zdí hrabě dal zřídit park a vystavět kapli. Pak Klenovou přenechal svému bratrovi, jenž ji prodal měšťanu jménem František Václav Veith.