Smutná realita je, že klimatická situace se zlepší nedá. Je jenom otázka, o kolik dopustime, aby se situace zhoršila. Pokud lidem nesahneme na peníze, nic je nedonuti s tím něco dělat.
Děkuji za komentář. Emisní povolenky fungují myslím si přesně takto. V Česku je proti nim veliký odpor, možná právě proto že patříme k nejšpinavějším zemím v EU. Při tom je mají na celém světě.
@@tygrinacestety si iný génius,keď si už kúpiš emisne povolenky tak bude svet čistejší ? Áno.?,Prdlajska Európa ide zachraňovať svet kde je 20x viac ľudí fakt ?? Nedajte sa vysmiať,začnite myslieť,žijete v scifi svete,znížiť emisie môžem jedine navratom k normálu a lacným ruským energiami ktoré k nám pôjdu potrubím,stačí mať vzdelanie a rozhlad,aby vám to došlo,plyn je najekologickejšie palivo ak máme,
@@zts9383 Jasně, a kuřata mají 4 nohy. Problém je v tom, že lidé jsou odtržení od reality. Někdo víc, Někdo míň. Pokud někdo popírá vliv člověka na životní prostředí, zcela určitě patří do té první skupiny.
Casto vidim obvykle v Holandsku solarni panely na velkem otocnem ramu. Proste se cely ram otaci za slunickem, coz urcite zvetsi ucinost. Ale ne kazdy ma na to misto. Vyhodou je moznost i zastineni. Ja mam doma 40kW vetrnik, sice nejsem blizko more, ale na vetsim kopci fouka pres 80% casu. Nastaveni na max 35kW, prumerne dava dlouhodobe 23kW. Dobijim dve baterie z i3, ohrivam vodu, mame 3 elektromobily. Kdyz neni odber a me nepripojili k site na mlznost prodeje vetrnik proste natocenim lopatek ubere nebo klidme zastavi. Navratnost je okolo i let jen diky elektromobilum, jinak je to hezka hracka za velke penize a bez nich by se nezaplatila do konce predpokladane existence na 20 let.
Cena elektrarny byla dost vysoka, nevyrabi se jich tolik. Instalace na vysokem kopci je ohrome nakladna. Jenom tech 40 tun betonu tam dostat. Musela se vybudovat provizorni cesta z kameni pro dopravu, jerab stal 18k euro na 3 dny prace. Tech 800m od meho domu vykopat a polozit kabely. Mohl jsem koupit cely vybaveny dum. Jina situace je pokud by byla nejaka dotace. Ty velike vetrniky zase nepostavite blizko zastavby. Po 6 letech jsem mysel menit listy, nastesti mi dali 50% slevu, i tak investice za 23k euro
Nebolo by najlepšie mať FV na poschodí poschodí namiesto pivnice (Nad terénom namiesto pod úrovňou terénu). Pre prípadné vytopenie, alebo záplavu som už nad tým aj uvažoval.
@@tygrinaceste ostrovný systém 5kw,,ale špeciálne panely ktoré boli vyvíjané pre satelity a keď sa firma sťahovala na západ tak som odkúpil 16ks čo mali ako skúšobnú výrobu,
U Tesly muzete pridelat menic na privod k topeni a BMS bude myslet, ze topite. Pokud mate ale Teslu jiz s tepelnym cerpadlem, tak by to bylo asi komplikovane odpojit kompresor aniz by to auto rozpoznalo jako chybu. Privod k topeni je asi nejjednodussi moznost odebirat elektrinu z trakcni baterky a BMS to vyhodnoti jako regulerni odber a bilance bude vyvazena.
Jen dodám, že ten 3. stupeň povodňové aktivity, který přesáhne do té úrovně "extrémní povodeň" není 1000 letá voda, ale 50 letá, tedy alespoň dle definic co jsem našel na ČHMÚ.
Co můžeme dělat? Pro budoucnost je důležité vážně a důsledně provést dekarbonizaci. To znamená pokračovat v té cestě, kterou razí EU a další země (Pařížskou dohodu podepsalo asi 195 zemí celého světa). To znamená emisní povolenky, které vedou k ke snižování vypouštění emisí (CO2 na příděl) a k postupnému tlumení CO2 produkce, tedy Green Deal se vším všudy. Současný stav už vylepšit nemůžeme, a i kdybychom rychle přestali produkovat CO2, celý ten klimatický systém bude mít nějaký doběh v řádu cca desítek let. Můžeme zachránit budoucnost. Současnost je taková, jaká je.
@@tygrinaceste Máme velkou fotovoltaiku asi 100kWp, ale bez baterie, takže máme záložní generátor na naftu, když je blackout. Protože jsme v Indii, tak je to dost často. 🙂
@@tygrinaceste Velká města Indie, stejně jako všechna velká města, trpí smogem. Prošli si tím asi všichni. Má dostatek slunečního záření i moře, takže FVE a VtE jsou jasnou volbou. Existuje nějaký program na pobídky pro menší FVE, ale spíš jsem viděl větší. Indie má od roku 2023 zavedené emisní povolenky v podobném režimu jako dřív Evropa, tj. zatím je to dobrovolné, placení nastane asi za +3roky (2026). Sledují ale nejen CO2, ale i další emise, v tom je zákon přísnější. Současně se Indie zapojila do vodíkového programu, mají nasmlouvaný kontrakt s Japonskem na export zeleného NH3, staví elektrolyzéry. Indie staví i nějaké UE a JE, ale hodně jejich počet zredukovala. Původní plány byly mnohem vyšší. Podobně se chová i Čína, která taky výstavbu UE redukuje, pokud vím. Hodně úsilí v oblasti ekologie vynakládá současná vláda s premiérem Naréndorou Módím (píšu proto, že je premiér považovaný u nás za nějakého nacionalistu, ano je, ale asi tak na úrovni našeho národního obrození - Palacký a Jungmann byli taky nacionalisti), mezi lidmi toto téma moc nerezonuje, ale oni mnohdy žijí mnohem ekologičtěji, než my, protože nemají tolik prostředků. Žijí víc přírodním životem a jejich pole jsou oproti našim lánům malá. Nemají takový problém s monokulturami. Nepřítelem jsou všydypřítomné plasty a nedostatek povědomí o úklidu veřejných prostranství, ale postupně se to trochu zlepšuje. Obecně, ekologie je zde vnímána více pragmaticky, když se to vyplatí... Například pohonné hmoty jsou v Indii na kupní sílu obyvatel velmi drahé. Pokud srovnám například cenu tady běžného ovoce a zeleniny, tak to vychází ± stejně jako u nás, tj. rupie, koruna 1:1, takže když se pak podíváme, že cena za litr benzínu je 110₹, tak je to jako u nás by byl benzín za 110kč. Asi by naši petrolheadi dostali psotník. Čili v roce 2023 začal boom BEV, většinou jsou to dvou- a třístopé prostředky, ale prodeje jdou exponenciálně nahoru. Za FY 2024 (červenec 2023-červenec 2024) to bylo asi 1,7 milionu BEV, nárůst asi o 200% oproti roku FY 2023. Tata letos dala do prodeje další bateriové BEV, designem se to výrazně neliší od Čínské produkce, dojezd je výrazně menší, asi tak na úrovni prvních BEV. Indie vyrábí svoje FV panely, pustili se do Na-ion baterií spolu s Faradionem, a takhle bych moh pokračovat... Ohledně naší agrofoltaické 100kWp elektrárny, tak tu tu máme už asi 10 let, předtím byla jedna menší. Pěstujeme pod ní něco jako vojtěšku pro koně a krávy. Je to už druhá generace a výstavbě jsem se nepodílel, to jsem tu ještě nebyl. Funguje i v jiném režimu, než FVE u nás. Přesně nevím, zákony jsou zde jiné.
@@tygrinaceste @tygrinaceste Velká města Indie, stejně jako všechna velká města, trpí smogem. Prošli si tím asi všichni. Má dostatek slunečního záření, takže FVE a VtE jsou jasnou volbou. Existuje nějaký program na pobídky pro menší FVE, ale spíš jsem viděl větší. Indie má od roku 2023 zavedené emisní povolenky v podobném režimu jako dřív Evropa, tj. zatím je to dobrovolné, placení nastane asi za +3roky (2026). Sledují ale nejen CO2, ale i další emise, v tom je zákon přísnější. Současně se Indie zapojila do vodíkového programu, mají nasmlouvaný kontrakt s Japonskem na dodávky zeleného NH3, staví elektrolyzéry. Indie staví i nějaké UE a JE, ale hodně jejich počet zredukovala. Původní plány byly mnohem vyšší. Podobně se chová i Čína, která taky výstavbu UE redukuje, pokud vím. Hodně úsilí v oblasti ekologie vynakládá současná vláda s premiérem Naréndorou Módím (píšu proto, že je premiér považovaný u nás za nějakého nacionalistu, ano je, ale asi tak na úrovni našeho národního obrození - Palacký a Jungmann byli taky nacionalisti), mezi lidmi toto téma moc nerezonuje, ale oni mnohdy žijí mnohem ekologičtěji, než my, protože nemají tolik prostředků. Žijí víc přírodním životem a jejich pole jsou oproti našim lánům malá. Nemají takový problém s monokulturami. Nepřítelem jsou všydypřítomné plasty a nedostatek povědomí o úklidu veřejných prostranství, ale postupně se to trochu zlepšuje. Obecně, ekologie je zde vnímána více pragmaticky, když se to vyplatí... Například pohonné hmoty jsou v Indii na kupní sílu obyvatel velmi drahé. Pokud srovnám například cenu tady běžného ovoce a zeleniny, tak to vychází ± stejně jako u nás, tj. rupie, koruna 1:1, takže když se pak podíváme, že cena za litr benzínu je 110₹, tak je to jako u nás by byl benzín za 110kč. Asi by petrolheadi dostali psotník. Čili v roce 2023 začal boom BEV, většinou jsou to dvou- a třístopé prostředky, ale prodeje jdou exponenciálně nahoru. Za FY 2024 (červenec 2023-červenec 2024) to bylo asi 1,7 milionu BEV, nárůst asi o 200% oproti roku FY 2023. Tata letos dala do prodeje bateriové BEV, designem se to výrazně neliší od Čínské produkce, dojezd je výrazně menší, asi tak na úrovni prvních BEV. Indie vyrábí svoje FVE, pustili se do Na-ion spolu s Faradionem, a takhle bych moh pokračovat... Ohledně naší agrofoltaické 100kWp elektrárny, tak tu tu máme už asi 10 let, předtím byla jedna menší. Je to už druhá generace a výstavbě jsem se nepodílel, to jsem tu ještě nebyl. Funguje i v jiném režimu, než FVE u nás. Přesně nevím, zákony jsou zde jiné.
Smutná realita je, že klimatická situace se zlepší nedá. Je jenom otázka, o kolik dopustime, aby se situace zhoršila. Pokud lidem nesahneme na peníze, nic je nedonuti s tím něco dělat.
Děkuji za komentář. Emisní povolenky fungují myslím si přesně takto. V Česku je proti nim veliký odpor, možná právě proto že patříme k nejšpinavějším zemím v EU. Při tom je mají na celém světě.
@@tygrinacestety si iný génius,keď si už kúpiš emisne povolenky tak bude svet čistejší ? Áno.?,Prdlajska Európa ide zachraňovať svet kde je 20x viac ľudí fakt ?? Nedajte sa vysmiať,začnite myslieť,žijete v scifi svete,znížiť emisie môžem jedine navratom k normálu a lacným ruským energiami ktoré k nám pôjdu potrubím,stačí mať vzdelanie a rozhlad,aby vám to došlo,plyn je najekologickejšie palivo ak máme,
@@zts9383 Jasně, a kuřata mají 4 nohy. Problém je v tom, že lidé jsou odtržení od reality. Někdo víc, Někdo míň. Pokud někdo popírá vliv člověka na životní prostředí, zcela určitě patří do té první skupiny.
TH-cam automaticky maže odkazy, s tím nemůžu nic dělat. Jinak jsem mazal jednoho popírače reality. Případně bych mazal sprosté příspěvky.
Casto vidim obvykle v Holandsku solarni panely na velkem otocnem ramu. Proste se cely ram otaci za slunickem, coz urcite zvetsi ucinost. Ale ne kazdy ma na to misto. Vyhodou je moznost i zastineni. Ja mam doma 40kW vetrnik, sice nejsem blizko more, ale na vetsim kopci fouka pres 80% casu. Nastaveni na max 35kW, prumerne dava dlouhodobe 23kW. Dobijim dve baterie z i3, ohrivam vodu, mame 3 elektromobily. Kdyz neni odber a me nepripojili k site na mlznost prodeje vetrnik proste natocenim lopatek ubere nebo klidme zastavi. Navratnost je okolo i let jen diky elektromobilum, jinak je to hezka hracka za velke penize a bez nich by se nezaplatila do konce predpokladane existence na 20 let.
Děkuji za informace, je cena tak velká kvůli stožáru?
Norsko ?
Cena elektrarny byla dost vysoka, nevyrabi se jich tolik. Instalace na vysokem kopci je ohrome nakladna. Jenom tech 40 tun betonu tam dostat. Musela se vybudovat provizorni cesta z kameni pro dopravu, jerab stal 18k euro na 3 dny prace. Tech 800m od meho domu vykopat a polozit kabely. Mohl jsem koupit cely vybaveny dum. Jina situace je pokud by byla nejaka dotace. Ty velike vetrniky zase nepostavite blizko zastavby. Po 6 letech jsem mysel menit listy, nastesti mi dali 50% slevu, i tak investice za 23k euro
Je to zajímavé, chtěl bych se plno věcí zeptat. Myslíte že bych vám mohl zavolat a třeba nahrát rozhovor jako podcast?
@@tygrinaceste ...nebo si udělat výlet. To by bylo super! 👍
Povedené video dekuji
díky. Co voda u Vás?
@@tygrinaceste už neprší ale 50 km ode mě opava krnov všichni pod vodou.. u nás je klid a dneska polojasno cely den ..
@mojetesla mě čekají ještě dva dny deště
Jak přepínáte větve panelů?
všechny panely jsou zapnuté pořád do MPPT, pokud chápu Vaši otázku správně
Děkuji 🙋
prosím. Budu rád za odběr kanálu.
Nebolo by najlepšie mať FV na poschodí poschodí namiesto pivnice (Nad terénom namiesto pod úrovňou terénu). Pre prípadné vytopenie, alebo záplavu som už nad tým aj uvažoval.
Z hlediska záplavy ano. Já jsem ale nechtěl rušit obytné prostory.
Za 3 hodiny mi to aj v tomto pocasi nabilo plnu kapacitu 3kw.
Děkuji za komentář, co prosím máte?
@@tygrinaceste ostrovný systém 5kw,,ale špeciálne panely ktoré boli vyvíjané pre satelity a keď sa firma sťahovala na západ tak som odkúpil 16ks čo mali ako skúšobnú výrobu,
U Tesly muzete pridelat menic na privod k topeni a BMS bude myslet, ze topite. Pokud mate ale Teslu jiz s tepelnym cerpadlem, tak by to bylo asi komplikovane odpojit kompresor aniz by to auto rozpoznalo jako chybu. Privod k topeni je asi nejjednodussi moznost odebirat elektrinu z trakcni baterky a BMS to vyhodnoti jako regulerni odber a bilance bude vyvazena.
Mám TČ
Jen dodám, že ten 3. stupeň povodňové aktivity, který přesáhne do té úrovně "extrémní povodeň" není 1000 letá voda, ale 50 letá, tedy alespoň dle definic co jsem našel na ČHMÚ.
Děkuji za komentář. Na grafu není kulminace, kdo ví kam by to šlo, nicméně příští předpověď už nebyla tak dramatická.
Divim se, ze si neustale nekdo mysli, ze existuje mala vetrna elektrarna s vrtulkou na strese, ktera vyrabi pres den kWh....
Děkuji za komentář, já vím o těch velkých za stovky milionů, ale třeba je něco menšího.
Co můžeme dělat? Pro budoucnost je důležité vážně a důsledně provést dekarbonizaci. To znamená pokračovat v té cestě, kterou razí EU a další země (Pařížskou dohodu podepsalo asi 195 zemí celého světa). To znamená emisní povolenky, které vedou k ke snižování vypouštění emisí (CO2 na příděl) a k postupnému tlumení CO2 produkce, tedy Green Deal se vším všudy. Současný stav už vylepšit nemůžeme, a i kdybychom rychle přestali produkovat CO2, celý ten klimatický systém bude mít nějaký doběh v řádu cca desítek let. Můžeme zachránit budoucnost. Současnost je taková, jaká je.
Děkuji za komentář, taky to vidím tak a sami už nepoužíváme žádné fosilní paliva.
@@tygrinaceste Máme velkou fotovoltaiku asi 100kWp, ale bez baterie, takže máme záložní generátor na naftu, když je blackout. Protože jsme v Indii, tak je to dost často. 🙂
Wow pár lidí s velkou fve jsem potkal, ale ne v Indii. Podílel jste se na stavbě? Řeší se v Indii ekologie?
@@tygrinaceste Velká města Indie, stejně jako všechna velká města, trpí smogem. Prošli si tím asi všichni. Má dostatek slunečního záření i moře, takže FVE a VtE jsou jasnou volbou. Existuje nějaký program na pobídky pro menší FVE, ale spíš jsem viděl větší. Indie má od roku 2023 zavedené emisní povolenky v podobném režimu jako dřív Evropa, tj. zatím je to dobrovolné, placení nastane asi za +3roky (2026). Sledují ale nejen CO2, ale i další emise, v tom je zákon přísnější. Současně se Indie zapojila do vodíkového programu, mají nasmlouvaný kontrakt s Japonskem na export zeleného NH3, staví elektrolyzéry. Indie staví i nějaké UE a JE, ale hodně jejich počet zredukovala. Původní plány byly mnohem vyšší. Podobně se chová i Čína, která taky výstavbu UE redukuje, pokud vím.
Hodně úsilí v oblasti ekologie vynakládá současná vláda s premiérem Naréndorou Módím (píšu proto, že je premiér považovaný u nás za nějakého nacionalistu, ano je, ale asi tak na úrovni našeho národního obrození - Palacký a Jungmann byli taky nacionalisti), mezi lidmi toto téma moc nerezonuje, ale oni mnohdy žijí mnohem ekologičtěji, než my, protože nemají tolik prostředků. Žijí víc přírodním životem a jejich pole jsou oproti našim lánům malá. Nemají takový problém s monokulturami. Nepřítelem jsou všydypřítomné plasty a nedostatek povědomí o úklidu veřejných prostranství, ale postupně se to trochu zlepšuje.
Obecně, ekologie je zde vnímána více pragmaticky, když se to vyplatí... Například pohonné hmoty jsou v Indii na kupní sílu obyvatel velmi drahé. Pokud srovnám například cenu tady běžného ovoce a zeleniny, tak to vychází ± stejně jako u nás, tj. rupie, koruna 1:1, takže když se pak podíváme, že cena za litr benzínu je 110₹, tak je to jako u nás by byl benzín za 110kč. Asi by naši petrolheadi dostali psotník. Čili v roce 2023 začal boom BEV, většinou jsou to dvou- a třístopé prostředky, ale prodeje jdou exponenciálně nahoru. Za FY 2024 (červenec 2023-červenec 2024) to bylo asi 1,7 milionu BEV, nárůst asi o 200% oproti roku FY 2023. Tata letos dala do prodeje další bateriové BEV, designem se to výrazně neliší od Čínské produkce, dojezd je výrazně menší, asi tak na úrovni prvních BEV.
Indie vyrábí svoje FV panely, pustili se do Na-ion baterií spolu s Faradionem, a takhle bych moh pokračovat...
Ohledně naší agrofoltaické 100kWp elektrárny, tak tu tu máme už asi 10 let, předtím byla jedna menší. Pěstujeme pod ní něco jako vojtěšku pro koně a krávy. Je to už druhá generace a výstavbě jsem se nepodílel, to jsem tu ještě nebyl. Funguje i v jiném režimu, než FVE u nás. Přesně nevím, zákony jsou zde jiné.
@@tygrinaceste @tygrinaceste Velká města Indie, stejně jako všechna velká města, trpí smogem. Prošli si tím asi všichni. Má dostatek slunečního záření, takže FVE a VtE jsou jasnou volbou. Existuje nějaký program na pobídky pro menší FVE, ale spíš jsem viděl větší. Indie má od roku 2023 zavedené emisní povolenky v podobném režimu jako dřív Evropa, tj. zatím je to dobrovolné, placení nastane asi za +3roky (2026). Sledují ale nejen CO2, ale i další emise, v tom je zákon přísnější. Současně se Indie zapojila do vodíkového programu, mají nasmlouvaný kontrakt s Japonskem na dodávky zeleného NH3, staví elektrolyzéry. Indie staví i nějaké UE a JE, ale hodně jejich počet zredukovala. Původní plány byly mnohem vyšší. Podobně se chová i Čína, která taky výstavbu UE redukuje, pokud vím.
Hodně úsilí v oblasti ekologie vynakládá současná vláda s premiérem Naréndorou Módím (píšu proto, že je premiér považovaný u nás za nějakého nacionalistu, ano je, ale asi tak na úrovni našeho národního obrození - Palacký a Jungmann byli taky nacionalisti), mezi lidmi toto téma moc nerezonuje, ale oni mnohdy žijí mnohem ekologičtěji, než my, protože nemají tolik prostředků. Žijí víc přírodním životem a jejich pole jsou oproti našim lánům malá. Nemají takový problém s monokulturami. Nepřítelem jsou všydypřítomné plasty a nedostatek povědomí o úklidu veřejných prostranství, ale postupně se to trochu zlepšuje.
Obecně, ekologie je zde vnímána více pragmaticky, když se to vyplatí... Například pohonné hmoty jsou v Indii na kupní sílu obyvatel velmi drahé. Pokud srovnám například cenu tady běžného ovoce a zeleniny, tak to vychází ± stejně jako u nás, tj. rupie, koruna 1:1, takže když se pak podíváme, že cena za litr benzínu je 110₹, tak je to jako u nás by byl benzín za 110kč. Asi by petrolheadi dostali psotník. Čili v roce 2023 začal boom BEV, většinou jsou to dvou- a třístopé prostředky, ale prodeje jdou exponenciálně nahoru. Za FY 2024 (červenec 2023-červenec 2024) to bylo asi 1,7 milionu BEV, nárůst asi o 200% oproti roku FY 2023. Tata letos dala do prodeje bateriové BEV, designem se to výrazně neliší od Čínské produkce, dojezd je výrazně menší, asi tak na úrovni prvních BEV.
Indie vyrábí svoje FVE, pustili se do Na-ion spolu s Faradionem, a takhle bych moh pokračovat...
Ohledně naší agrofoltaické 100kWp elektrárny, tak tu tu máme už asi 10 let, předtím byla jedna menší. Je to už druhá generace a výstavbě jsem se nepodílel, to jsem tu ještě nebyl. Funguje i v jiném režimu, než FVE u nás. Přesně nevím, zákony jsou zde jiné.
Předně by se lidem nemeli hazet klacky pod nohy, aby byli schopni přežít.
Děkuji za komentář, jak to myslíte?
Důležitá je prevence, tedy nikdy nestavět a nebydlet v záplavovém území.
Ano to je dobrá informace. Když se dům stavěl, záplavové území tu nebylo.