Příběh fotografa Aloise Beera (1840-1916)

Ve sbírkových fondech Oblastního muzea a galerie v Mostě převládají fotografie, které společnosti Kaiser-Panorama dodával na přelomu 19. a 20. století ateliér Alois Beer z Klagenfurtu.
Alois Beer (1840-1916) začal po ukončení vojenské služby pracovat jako učeň ve vídeňském ateliéru Ludwiga Angerera. Do umění portrétní fotografie jej zasvětil Dr. Josef Székely. Tomuto žánru se věnoval celá 60. léta 19. století, než objevil kouzlo krajinářské fotografie. V 23 letech si otevřel vlastní fotografické studio ve Vídni a nedlouho poté jeho pobočku v rakouském Klagenfurtu, kam se záhy také přestěhoval. Vídeňské studio přenechal svému obchodnímu partnerovi Ferdinandu Mayerovi. V roce 1874 byl za své fotografické umění oceněn v Londýně a v roce 1875 také ve Vídni a Bruselu. Řadu ocenění získal především za dokumentární fotografické kampaně - například nových železničních tratí rakouskou-uherské říše a v roce 1882 mu byl udělen titul Fotograf císařského královského dvora, nedlouho předtím také titul Fotograf císařského Královského námořnictva.
Rozhodujícím se pro něj stal rok 1879, ve kterém zveřejnil fotoreportáž o škodách způsobených sesuvem půdy v korutanských městech Bleiberg a Hüttendorf. O několik měsíců později byl poctěn zlatou medailí za umění a vědu, čímž dosáhl národního věhlasu. Postupně začal rozšiřovat svůj fotografický repertoár za korutanskou provincii. V roce 1885 se vydal na svou první důležitou cestu do Řecka. V průběhu let zamířil do Palestiny a Egypta, severní Afriky, Turecka, Sýrie, Francie, Belgie, Španělska a Itálie. Kratší cesty jsem podnikal také do různých částí Rakouska-Uherska. Katalog snímků vytvořených v jeho fotografickém studiu čítal 20 000 fotoobrazů krajiny. Jeho fotoarchiv, uložený dnes ve vídeňském Kriegsarchivu, čítá více než 30 000 skleněných negativních i pozitivních desek.
Tento film vznikl v rámci projektu Panoráma starého Mostecka (registrační číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378), který byl podpořen z Evropské unie.