Pekne video, dobrá inšpirácia Zvyšková energia z FVE sa dá spáliť cez "špirála do akumulačnej pece" Druhá možnosť je použiť "vyhrievacia platňa" čo sa používajú na dvojplatničky. Niekde som to videl vo videu, nemôžem ho nájsť. Na spodok nádrže pribodoval 15mm hrubú plechovú platňu (z odpadu), ktorej spodný povrch zrovnal a vybrúsil úplne do hladka. Vrchný čo prikladal k nádrži trochu vybrúsil aby vznikla priehlbeň kam pekne zapadlo dno nádrže. Na vyleštenú stranu priložil zo starej dvojplotničky vyhrievaciu platňu 1500W, zospodu pripevnil pásovinou s dierami na koncoch pomocou šróbov zo závitom do vyvŕtaných dier v 10mm platni. Tým mal neustále prítlak. Na to napojil FVE a mal to ako mega hrniec. Sami zdá to bolo 200l-300l. Všetko robil z odpadu čo mal doma.
8 หลายเดือนก่อน +17
Děkuji, to se mi moc líbilo. Mám dva poznatky elektrikáře. 1) popiš si prosím vypínače, vždy a všudy byť blbým fixem, nevíš kdy umřeš, beze srandy, každému se to jednou stane a další kutil po tobě bude nadávat, takže popisek "ventilátor" a "0/1" fixem úplně stačí 2) ze spirálou máš naprostou pravdu, ta co je v bojleru je dělaná na rychlé předávání tepla vodě, která je fakt skvělý vodič a suprově teplo odvádí, když tam máš písek, tak to bude brutus. Napadlo mě, co použí dlouhý odporový drát třeba dva tři metry a udělat jím spirálu uvnitř celého bojleru. Taky jsem zvědavý na tvůj další projekt :) měj se pěkně a udělalo mi to velkou radost a inspirovalo, protože to teplo ze spalin je značné!
S těmi popisky - ano, naštěstí mám štítkovač, tak to bude trochu i vypadat hezky. Sám mám bohužel zkušenost že se mi dostalo do rukou cosi po kutilovi-bastlíři, vypadalo to jako ovládací část z Temelína, milion spínačů a potenciometrů a ani jeden popisek. Jinak to byla nabíječka na auto, s funkcí zdroje atd. Asi tak 5v1... Jinak díky za podporu, budu se snažit 😁
@@MirekDvorak co se týče spirály do bojleru, tak existují dva druhy - jedna přímo do vody, druhá do jímky, kterou pak obklopuje voda, která se ohřívá od té jímky. Provedení spirály je keramické těleso s navinutým odporovým drátem. Stačí tedy vyrobit silnostěnnou jímku, na ní navařit křídla, která budou teplo přenášet a pohodlněji pak budou to teplo předávat do písku, v kterém budou rozprostřena. Dokonce bych zvážil to udělat ze silnějšího hliníku, aby přenos tepla byl rychlý...
7 หลายเดือนก่อน +14
V našich zemích je spoustu šikovných lidí to je fakt. :-)
Směrem ke stěně bych dal buď reflektor (třeba z hliníkového plechu), případně zaizoloval, ať sáláním nenahřívám kachličky. Nápad skvělý, realizace taky, za mě super. 👍
Skvělý projekt. Nutno podotknout, že do vody se na daný objem dá uložit 3x více tepla, takže do písku se to vyplatí, až když daný objem nestačí, kdy se voda dosahuje bod varu.
Ano, pravda. Ale je tam "nebezpečí" úniku vody a tohle na druhou stranu je relativně bezúdržbové. Navíc to sálání, i když pomalé, se mi celkem líbí - že jde pěkně pomalu a díky tomu to myslím vydrží déle než z vody.
@@MirekDvorak Určitě, co jsem našel tak tepelná vodivost písku poloviční, které má voda. Takže by písek mohl vydržet 2x déle. Asi by šlo řešit i izolací navíc.Někde jsem snad viděl, že podobné věci dělali v Japonsku či kde, rozdělávali ohně pod kamenýma základama domu.
-hmotnost pisku bude cca 1,5x vetsi nez vody. vykompenzuje to castecne nizsi mernou teplotu pisku - pri nahrati na cca 150 stupnu to bude mit stejne mnozstvi energie jako s vodou na 100C - voda by se tam stejne nemohla ohrat na vic jak 95C - co s vodou ktera by se pri ohrevu tlacila ven? do expanzky? oser navic.. - voda by musela mit aspon trosku fridexu do -5C aspon. Pisek je pro tohle lepsi volba
@@rm6857 Další nevýhoda vody je, že bys asi byl trvale pod rosným bodem spalin a je otázkou, jak dlouho by takový zásobník vody vydržel, než by prorezivěl. Ten písek se mi líbí. Možná bych si to do dílny taky mohl udělat 🙂.
Opět moc pěkné video. Jen bych se podělil o zkušenost s přenosem tepla tou trubkou uvnitř. Mám podobný výměník tepla, jen je to kouř/vzduch. Zjistil jsem měřením, že strašně moc záleží na síle usazených sazí uvnitř roury. Kařdý milimetr nánosu rapidně snižuje přenos tepla. Tak to jen takový postřeh, kdyby se snižovala třebas účinnost, podíval bych se zanešení trubek v bojleru, mně se zanášejí poměrně rychle, třeba do 5 mm za pár týdnů občasného topení suchým dřevem. Po protažení drátěnou štětkou opět dosaženo výrazně vyšší účinnosti....
Tak za mne je jen jedno kritérium - jestli vše funguje. Teoretiků je tady hodně, ale lidí co to zkusí a podělí se je minimum. Pokud to pánovi topí a vyhovuje, pak ceny výroby byla asi zanedbatelná. A " vo tom to je "....👍👍
To je obdoba akumulácie tepla ako mali starý rodičia, kde dym z klasického kuchynského sporaku vchádzal do vymurovaneho tepelneho akumulátora. To bolo asi z plných tehal a hliny s pôdorisom cca 0,8x0,8m a výškou cca 1,5m. Keď sa zakurovalo dym sa pustil priamo do komína a ked už dobre horelo, tak sa dym pustil cez ten akumulátor.
Velke plus k snahe nieco zlepsovat k rieseniu teplotneho spadu vykurovaneho priestoru.Dovolim si par upozorneni. Nieje problem vynaliezat zariadenia vyuzivajuce teplotu spalin, ale urobit to tak, aby teplota spalin odvadzana do komina nebola uz tak nizka ze bude dechtovat v komine. Do tejto problematiky vstupuje strasne vela kurenarskych velicin (druh paliva, sila tahu, typ a izolacia komina/preduchov…). Plati priama umera cim vacsie vyuzitie tepla zo spalin tym narocnejsie riesenie a udrzba komina. Mimochodom piesok neizoluje, ale vzduch medzi zrnieckami. V teplotechnike sa na materialy pozera aku ma schopnost teplo sirit a akumulovat. Paradoxne najkompomisnejsim materialom je voda. Ma velmi dobru vodivost (prirodzene vytlaci vzduch aj v komplikovanych tvaroch nadoby s maximalnym obalenim vymennych ploch) a primeranu akumulacnu schopnost. Samozrejme, ze ako rychlo sa dany material nahreje tak rychlo dokaze aj teplo odovzdat pri konkretnych teplotnych potencialoch. Preto pre pomalsie nizkoteplotne odovzdanie (napr. do rana) je lepsi piesok ktory zaroven pre nizsiu efektivnost pri vymene tepla pri kureni tak radikalne neochladzuje spaliny (hlavne pri rozkurovani). Je zaujimave, ze v tejto “vedeckej” dobe vynaliezame co uz je davno vymyslene po vsetkych strankach ale uz sa na to zabudlo. Napr. obycajne hlinene alebo kachlove pece. Lacne na material, dlhodobo prevadzkovo funkcne s kompromisom efektivnosti. To co bolo volakedy standardom je dnes exkluzivne.
Hmmmm... viděl jsem to u jednoho nadšence pod barákem, obrovské množství písku a nahříval termikou. za rok ušetřil na nové boty... Význam to má, když se nahřívá bezúdržbový pískový systém na 400-500°C. To už je pak skoro 2x lepší než voda při porovnání zabraného objemu. Ale vodu lze velmi dobře nahřát levným topným tělesem nebo výměníkem a má dobrou i tepelnou vodivost. Teď trochu reality, 160 bojler, mínus vnitřnosti = cca. 140 l písku, což je 245 kg. Písek má měrnou tepelnou kapacitu cca. 800 - 900 J/kg K, tj. : 900 * 245 kg * 40 °C (60°C na které se písek snad někdy nahřeje jak bylo uvedeno - 20°C pokojová teplota pod kterou se neochladí) = 8.8MJ / 3600 (převod J (joule) na Ws ; 1 J = 1Ws = 2350Wh = 2,4 kWh a to je, přiznejme si, v takové dílně téměř NULA. A také v porovnání s tím teplem, které za výměníkem uteče do komína. A ač už to pocitově, podvědomě nebo jakkoli funguje, z fyzikálního hlediska si myslím, že to není to pravé ořechové. Pokud jsem se sekl o des. čárku, super, beru zpět. Jinak jsi šikovný, určitě pokračuj.
Super výpočet, díky. Ale ještě v něm něco "chybí"... Fakt že se jedná o sekundární využití tepla. Respektive zachytávání tepla které by uniklo komínem pryč (hold staré "Petry"). Jinak primárně tu dílnu vytopí obal kamen, kouřovod a čert. Po vytopení už bez čerta, protože se přepne na akumulaci a pokud topím, teplotu udržuje ten obal kamen a kouřovod. Po ukončení topení a přepnutí zpět už funguje setrvačnost toho bojleru.
Ahoj, moc pěkná práce, možná bych místo velkého kouřovodu udělal něco jako 'kotle u parní lokomotivy". Spoustu malých trubek kterými šel teplý vzduch a ten ohříval vodu (tady by to byl písek). Zvětšila by se tím plocha ohřevu a lépe využilo teplo z kamen :)
Určitě ano, bylo by to z hlediska přenosu a účinnosti mnohem lepši, jen by se muselo vyřešit čištění. Protože by u menšího průřezu a vyššímu přenosu tepla do písku vznikalo prudší ochlazení spalin a následně by se asi i dehet a saze víc usazovali na stěnách trubek. Ale jinak ano, super nápad 👍
poprosim velmi pekne o test aspon kurenie 5-8 hodin alebo co ten piesok znesie :) Dakujem velmi pekne uz mam medzi oblubenymi ! Vlhkost piesku som netusil ale tuto bateriu planujem niekedy skusit aj ja v mensom takze kazda inormacia je super.
Zatím jsem na maximu 6 hodin. Ta teplota se tam zvedá dost neochotně, ale jde nahoru. Navíc tam mám v dílně pak už kolem 25-28 stupňů. Ale dám sem potom nějaké video z dlouhodobějšího používání.
Moc pěkný nápad ! Super by bylo to automatizovat. Takže dát čidla na teplo. Jedno v kamnech, druhý v (tepelný baterii). Když bude tepelná baterie dostatečně nahřátá tak aby počítač sám přehazoval tu vrchní klapku a posílal to jen přes výměnínk rovnou do komína. Po tom co se přestane topit a teplota v kamnech klesne na určitou hodnotu, klapku přehodit tak aby z baterie neunikalo teplo. Ale to už je jen takový můj nápad jaak bych to upgradoval :D
Sledoval jsem vaše video s testem soustruhu. Zajímalo by mě zhodnocení po nějaké době provozu? Mám ho v žebříčku výběru. K tomuto zlepšováku vytápění je problém s místem - to už žádné nemám. Jinak nerozumím, jestli topení naftou dává smysl. I kdybych jezdil s kamionem, tak ušetřenou spálím v osobáku, nebo prodám a mám na provoz přímotopu. Váš komínek na víc pro alternativní zdroj ... asi tuším, já o něm uvažuji jako hlavní zdroj do dílny s umístěním v izol bedýnce venku u zdi dílny a s ventilačním rozvodem horkého vzduchu po prostoru uvnitř (ověřeno u známého 100% spokojenost). Rozumím ale větě "chodím do dílny i v neděli" ... Kamarád zas chodí na ryby, aby nemusel doma ...(-:
Určitě by to bylo lepší. Bohužel nevím kde bych ho v okolí sehnal. Kolega z práce mi radil mix - oblázky, nebo štěrk a písek. Asi by se to taky projevilo.
V Německu mají pískové baterie pro celé město, nebo budují teď si nejsem jistý ale tady na Yt se dá to video najit lehce, mluvili tam o 1400°C že ten pisek snese, jasně že těmito kamny to na tolik nenařejete ale za mě je písek dobrý a levný materiál který, svou službu splní tak bych tam hned nelil olej, btw co kdyby se pouzil nejaky jemnější písek?
Dělal jsem podobnou akumulaci, ale použil jsem žulové kostky, makadam a jako výplň pouštní písek 0/1, který teče opravdu jak voda. Akumulace má cca 130kg a při 60° chladne 6hodin na 25° Oproti vodě je akumulace vyšší, protože sice do vody dostanu 3x víc energie, ale na litr nikoliv na kilogram a stále jsem limitován teplotou max 100°C pro běžné použití. Jinak ohřev ze FVE bych praktikoval upraveným čerpadlem kdy je technicky se možné dostat na 160°C s COP2-3, podle venkovní teploty. Pokud spirálou, tak určenou pro horko vzdušnou pistoli.
Oproti vodě je akumulace do stejného objemu písku třikrát nižší. Při statické instalaci přece nemám důvod řešit kilogramy ale právě jen ten objem, který je dán velikostí bojleru a zabraného prostoru v místnosti. Litr písku má hustotu 1,7 krát vyšší než litr vody. Kilogram písku má měrnou tepelnou kapacitu (0,8kJ/kg.K) pětkrát nižší než voda (4,2kJ/kg.K). Akumulace do vody je tedy opravdu třikrát vyšší než akumulace do písku při stejném objemu:.4.2/(0.8*1.7) = 3. Rozdíl je v tom, že musíte tu nádobu patřičně izolovat (1 až 2 centimetry vaty ?), aby to teplo unikalo pomalu. Při reálném provozu nikdy 100 stupňů nedosáhnete. A díky lepšímu šíření tepla uvnitř zásobníku má styčná plocha kouřového výměníku nižší teplotu a účinnost "nabíjení" je tudíž u vody vyšší. Navíc díky tomu nebudu mít ani problém s tou patronou od FVE. A ani rezavět to nemusí, protože je tam pořád stejná voda, bez přístupu vnějšího vzduchu. Vlastně jako jediná nevýhoda bude jen to kovové spojení s kotlem, kterým bude teplo ochotněji unikat, protože voda bude ochotněji udržovat jeho teplotu na vyšší hodnotě. Proto by stěna kouřovodu v místě napojení na akumulátor měla být docela tenká a nejlépe z nerezu (vede teplo 2,5 krát hůř než stadard ocel). To by bylo dobré spočítat.
@@mareksykora779 říční kulatý písek s 1,7t/m3 snad, ale nakombinovanim žula a doplnění jemným pískem je to kolem 3,5t/m3 a 3,5J/cm3*k a voda má 4,2J/cm3*k a žárobeton až 4,2-4,8t/m3 a 4,7J..., proto je top na kamna proti mastku s 2,5J Voda má jedinou výhodu v nízké ceně, ale jinak samá komplikace jako expanze, koroze, zamrzání, rosení spalinovych cest, rychlejší odevzdání tepla do prostoru.
@@petrjiricek8547 Ale ne. Plná žula má 2,8 kg/litr. A ten písek to samořejmě ředí. protože v mezerách mezi žulovými bloky najednou není žula, ale jen něco o hustotě 1,7kg/litr. Takže se dostáváte tak na 2,5kg / liitr. A měrná tepelná kapacita žuly je 0,9kJ/kg.K. Takže i s těmi žulovými bloky prosypanými jemným pískem jste na poloviční tepelné kapacitě na litr. A pořád máte u vody minimálně dvojnásobnou účinnost nabíjení díky rychlému šíření tepla uvnitř zásobníku. To odevzdání teploty do prostoru si krásně nastavíte jen velikostí izolační vrstvy. Dva centimetry budou určitě stačit. A celá konstrukce může být o dost slabší, protože náplň o stejném objemu neváží 200kg, ale jenom 80kg. A pokud se spokojíme se stejným uloženým množstvím tepla, tak stačí jen 40kg vody. Pětkrát menší hmotnost a tomu odpovídající nosná konstrukce. Voda je nejúčinnější látka pro uložení tepla v přírodě. Ta její měrná tepelná kapacita je prostě obrovská. Otopné soustavy s uzavřenou vodou tady máme už sto let a žádná koroze zevnitř se nekoná. V té vodě chybí rozpuštěný kyslík, takže koroze - tedy vytváření oxidů na povrchu není z čeho. Je to něco jiného než bojler, do kterého přitéká pořád nová voda s dalším rozpuštěným kyslíkem.
@@mareksykora779 akumulace do písku je oproti vodě 3x nižší, ok. Výdej tepla ale asi delší. Tady skrz obal. Napadl mě asi hloupý dotaz, ale neumím odhadnout a vy ano, jestli by fungoval přenos akumulace z písku přes ten šnek s vodou např. do radiátoru ? Kamna s výměníkem by nahřívala skrze trubky s tuv vodou písek a po ukončení topení v kamnech by ještě nějaký čas šla voda jinam, např. do radiátoru. To je nesmysl, nebo jak by šlo, s jakými objemy ?
@@duchanel100 Tepelná kapacita toho pískového zásobníku je hodně malá. A dělá to co se od něj očekává: uvolňuje teplo do místnosti jen velmi malým výkonem, ale za to docela dlouho. Připojením radiátoru z něj to teplo "vycucnete" a předáte do místnosti dost rychle. A to vy nechcete. Ten zásobník je sám o sobě radiátorem o dost nízké povrchové teplotě - proto vydrží teplý dlouho.
Tak hele, kondenzát, který obsahuje H2SO4 brzo oddělá onu spirálu. Těleso el. by šlo použít nikoli do vody, ale šachtové v některých typech bojlerů. Je sálavé a nemusí mít přímý kontakt s ohřívaným médiem. To však vyžaduje vevařit rozměrově příslušnou jímku. Je to jasný?
V bojleru bude cca cca 100l písku, což představuje cca 150KG. Při natopení na průměrnou teplotu 50°C pojme do vychlazení na 20°C cca 1kWh energie. To bohužel to nedává smysl.
Ty nerozumieš po česky? Veď ti tam v tom videu povedal, že to urobil preto, aby keď si naakumuluje teplo, tak neriešil pri práci kachle. Čo si zaumienil, aj urobil a podarilo sa a funguje to. On nikde netvrdil, že ide čosi ušetriť. Ale v skutočnosti mu menej uletelo komínom, keďže zvýšil účinnosť, a tým aj spotrebu paliva. Keď by to bolo len 10%, tak pri hobby činnosti je to slušné. Ja ho chválim!
Topná sezona je 180dní životnost 20 let což je 3600kWh. Krát 5Kč za kWh, kdybychom to nahradili přímotopem. To je 18 000Kč. Když nebudeme počítat cenu práce, tak si to pán v podstatě udělal zadarmo tak to snad trochu smysl má. Má malou dílnu tak i ta 1kWh mu to trochu přitemperuje. Otázkou je, zda mu nastupující melouni dovolí takto topit. Vlastně nám všem.
@@janvanik8945 Ani jsem to nemyslel z pohledu financí, jen z pohledu uložené energie.Také uložená energie není energie zdarma, odebere se během topení. Myslím si, že ten čert(teplovzdušný výměník) odebere ze spalin průměrně více energie, než ta písková. Chtělo by to min. změřit teplotu spalin do komína. Jinak akumulace určitě smysl má, sám mám zkušenost z kachlových kamen, jen tam je té akumulační hmoty mnohonásobně více. Pokud někomu jde o úsporu, tak bych určitě neprovozoval naftové topení, protože tam stojí 1kWh podobně, jako elektřina ze sítě. To dává nějaký smysl pouze tam, kde není přípojka elektřiny.
@@TomH519 Ono topení s akumulací má jeden velký plus. Dá se topit kratší dobu s větší efektivitou při větší teplotě. Někdo to topení škrtí, aby mu přiložení dlouho vydrželo, protopí více a otravuje kouřem okolí.Mě se líbí vytápění mého souseda, co má tříkubíkovou nádrž. Jeden den intenzivně topí a nátápí nádrž a dva dny pak jede jen z té nádrže.
ad přebytky z fotovoltaiky: použil bych odporový drát co se používá do podlahového topení a namotal do spirály rovnoměrně do písku. Jenom bych dal pozor na provozní teplotu, těch skoro 60 stupňů by se mu už nemuselo líbit
Vrata mám nonstop zavřené, takže vyloženě mrznutí mi tam nehrozí. Navíc je to garáž v domě, ne samostatně stojící, takže se trochu "ohřívá" přes strop z horních místností. Nejmenší teplotu, kterou jsem tam kdy měl, bylo asi 5°C. Pokud bych použil jako médium vodu, tak bych musel řešit víc těsnost nádrže (komína) a i právě ten odpar.
Čistě hypoteticky když bys zapustil pod zem tak by nebyl problém se zamrzání 😊 mám kanál v garáži a tlačí se mi do něj voda hloubka v nejnižším bodě 2metry a nezamrzla ani při minus 20 😉
Dr. Theodor Stiebel v Holzmindene to vyrábal krátko po vojne ako kompaktný estetický celok, obložený kachlicami. Vedela sa tam akumulovať lacná nočná elektrika a teplo z dreva. Tú naftu tam samozrejme nemal, v tej dobe.
Ano, naftou to trvá víceméně stejně dlouho. Dřevo vyjde zatím vždy levněji - jen za dovoz a zpracování (uklízení po těžbách). Po odpaření vody písek slehnul, přidával jsem cca půl kýble písku.
magnezitove cihly maji o cca 20% vetsi mernou tepelnou kapacitu oproti pisku. Planuju stavbu akumulace kde z magnezitovych cihel budou kanaly pro vzduch a zbytek vysypu piskem. vubec netusim jak budu kompenzovat delkovou roztaznost. Pocitam ze to ten pisek pobere..
Dával jsem to do jednoho Shortu - ty teploty. Je tam i úbytek teploty z kamen. U bufíku je to podobně, jen cca první půlhodiny to opravdu odebere skoro všechno teplo ze spalin (a vzniká kondenzát). Písek byl upěchován (co šlo).
Rozumím tomu tak, že kouř z kamen Vám prochází tím pískem ? Jak se to bude čistit ? Komín by se potom nemusel čistit vůbec, protože ten písek funguje jako filtr prachových částic.
Já jsem taky přemýšlel jak udělat akumulaci koupil jsem novější model kámen Mountfield něco jako Petry ale prosklené na velké polena uvnitř samot a primární i sekundární trysky na vzduch jak udělat v garáži akumulaci jelikož jsem topenář a podlahove topení taje se dává do betonu tak jsem kolem udělal ucko zeď že stráveného bednění myslím 15cm šířka vylité betonem s armaturou první zkouška topení trvá dlouho než se nahřeje když topite od rána tak odpoledne cca v17hidin je horká zeď a teplo z toho jde ještě den potom je příjemné uvnitř doznívá další den je to prakticky zástěna za kamna ..
Ano, to je taky možnost. Ideální by ale bylo tu moji vyplnit nejen pískem, ale třeba i odřezky litiny, oceli a podobně. Písek použít jen jako výplňový materiál. Teď ale, když jsem upravil ty Petry, tak už to tolik smysl nedává. Spíš vyřeším lepšího čerta na zeď a baterie se zruší. Pokud přidám polena o délce 30cm, dva kusy a mají dost velký průměr, tak je doba hoření cca 3 hodiny. Což je paráda.
Něco takového si udělal bývalí kolega, bohužel jsem to naživo neviděl, údajně to spíš připomíná zděný velký sloup, kumuluje do toho energii ze solárních panelů a má to dělané i na ohřev vody, jen to tedy vydává dost tepla i když zrovna není potřeba.
Nápad dobrej, nicméně spaliny z kamen se ti ochlazuji a dochází k dehtovani komina a hrozí jeho vyhoření. Spaliny by měly jít nejkratší cestou do kominu. Nahrivat má oheň, ne spaliny.
Komín je naprosto bez dehtu. Nedojde tam k tak moc velkému ochlazení a teplota při vstupu do komína je pořád dost vysoká. Udává se aby byla minimálně 120°C, tady je minimálně 200°C.
Ty spirály doporučuji dát 2 do série a další 2 do série k tomu paralelně (celkem 4). Celkový výkon stejný, ale výkon na spirálu 1/4 Tip: Kdysi jsem u plynového bojleru viděl v komínové rouře plech podélně stočený do závitu (nevím, jak to lépe popsat) a ten způsoboval, že spaliny lépe oplachovaly komínovou rouru a tím lépe předávaly teplo do okolní vody)
těm plechům se říká turbulátory. A to v podstatě vysvětluje funkci. Spaliny se pak různě "vlní" a lépe předávají teplo do vody. Nicméně u plynového bojleru hořák primárně ohřívá dno a tam je největší přenost tepla.
Jo ten Švéd mě napadl hned .Jinak za mě nastavení mikrofonu ze začátku videa je zatím nejlepší od přidání nové techniky.Předchozí videa jsem měl stále pocit, jako by to nebyl úplně tvůj hlas ,jak ho znám, bylo to,jako bych poslouchal dodatečný koment. Schválně si pusť začátek tohoto videa ,a předchozího videa. Jen můj názor, který není směrodatný, ale chtěl jsi názor ,tak tady je :-)
Zdravím, chápu že jste chtěl udělat kombinaci na kamna i naftové topení. Ale myslím si že vám spousta tepla odchází tou kouřovouu rourou do komínu, ikdyž máte uzavřený tah. Tak Vám to kamnová roura protože je železná odvádí z válce teplo stěnou kouřovodu. Dále mluvil jste o fotovoltaice a spirále. Dříve se využívaly akumulační kamna na noční proud. A tam byla spirála vedena v šamotových cihlách. Proč to píšu, že by vevnitř byl lepší šamot, neboť si myslím že velikost zrn písku snižuje přenos tepla. Ale aby můj komentář nebyl jen "pan chytrý". Líbí se mi Váš nápad i poměr cena výkon a hlavně, že Vám to funguje. Nám pozorovatelům jste ukázal že něco takového jde postavit i v domácích podmínkách.
Děkuji za podporu. Neberu to jako "pan chytrý" naopak, vítám každý podnět, nápad a podobně. Chci hlavně vyvolat diskusi (nemyslím jen tady v komentářích) a hlavně trochu podnítit znovuzrození kutilství. Když tímhle dám někomu brouka do hlavy a on si řekne "udělám to taky, ale lépe" - budu nadmíru spokojený 🥹😁
Ake lepsie vlastnosti bude mat piesok do filtrov z pohladu teplotechniky? Vplyv na teplotechnicke vlastnosti piesku ma skor podiel vzduchu a vody. V stavebnych tabulkach maju vsetky druhy pieskov rovnaky parameter tepelnej vodivosti aj kapacity. is.muni.cz/th/kihk4/DP_balazik.pdf (str. 30)
Vsimol som si klapku az pri vstupe do kominoveho prieduchu. Nebudu vznikat “bludive prudy” v slepej odbocke? Nemala byt klapka skor pri vystupe z vykurovacieho telesa?
Dobrý deň. Čím ten piesok budete mať suchší tým bude medzi jednotlivými zrniečkami väčší objem vzduchu a tým menšia tepelná vodivosť. Ako celok je to pekný nápad ako uložiť nadbytočnú tepelnú energiu ale áno je tam slovo ALE. Aby vám to lepšie fungovalo je potrebné doriešiť prestup tepla v piesku (dať tam nejaké to pojivo, alebo nahradiť piesok niečím tuším (iba tak na zamyslenie: asi prečo sú akumulačné tehly také ťažké - lebo v danom objeme je min. vzduchu) možno betón) Dôležité je spomenúť aj to, že ak vám tá piecka vyhraje akumulátor pri svojej prevádzke iba cez komín je na čase ju vymeniť. To teplo ktoré v nej vzniká vám uniká do komína. Generované teplo musí ostať nie sa odviesť do komína. Akumulátor ma zmysel na uchovanie energie ktorú momentálne nevyužijem. Prajem pekný deň.
S odvodom tepla odtiaľ-potiaľ. Teplota spalín na vrchu komína nemôže byť pod 65C, inak to začne kondenzovať do dehtu a hrozí požiar. Druhá vec, že tietokachle môžu mať účinnosť 40%, splyňovacie 80%. Takže správne vyladený systém dá z rovnakej kopy suchého dreva 2x viac energie.
Hezké a zajimavé video, narazil jsem na to náhodou. Nechápu, proč nepoužíváš místo písku vodu? Vodá má lepší tepelnou vodivost a hlavně kapacitu, o kterou ti jde především.
Jde o rádoby "bezúdržbový provoz" navíc by mohlo právě docházet k prudšímu ochlazení spalin a dehtování. Navíc bych musel mít 100% jistotu těsnosti. Další věc je že voda sice přijme teplo rychleji, ale zároveň ho i rychleji vydá ven.
@@MirekDvorak díky za objasnění, - tak údržba by neměla být složitější, než dolévání chladící kapaliny do auta - dehtování asi bude vyšší, ale bude tím pádem provázeno vyšší účinností - úsporou - těsnost si myslím, že by pro tebe nemusela být velká výzva - myslím že naopak, zásobník bude vydávat teplo pomaleji, jelikož díky vyšší tepelné kapacitě bude o proti písku vnitřek zahřátý na nižší teplotu. --každopádné pokud chceš míru vyzařování snížit, tak stačí přidat nějakou izolaci, řek bych, že třeba i staniol... --pro navýšení by stačilo zvýšit teplotu= snížit kapacitu= ubrat kapalinu Podle mne by bylo elegantním řešením izolovaný akumulátor + radiátor s termostatem. Ale to je samozřejmě na tvých preferencích. Možná tvým záměrem byla i určitá jednoduchost.. Ať se daří!
Čistě teoreticky: nebyl by lepším akumulačním materiálem říční písek místo kopaného? Myslím, že kamínky v říčním písku mají větší akumulační schopnost - ale mohu se mýlit. Možná by pomohla hliníková fólie na zdi za válcem pro odraz tepla. Spirály by se daly dát dvě sériově. V zaměstnání jsme měli šamotová akumulační kamna na noční proud. Byla dobrá, jen se nesmělo moc otvírat dveře. Pak už celý den byla zima, protože kamna byla studená.
Přebytky z fotovoltaiky? To si jako chceš v létě topit v garáži? PS: Pro mě je 15 stupňů v garáži ideální teplota. V deseti stupních běžně pracuji v tričku bez rukávu, ty máš nejspíš garáž nalepenou na dům nebo v domě. Asi budeš trochu rozmazlený 🙂
Přebytky můžou vznikat i v zimě. Mám FVE trochu předimenzovanou, takže se to stát může. S tou teplotou, možná jsem z fabriky rozmazlený, ale zároveň už jsem si zažil své se zády, tak nechci moc riskovat. A nějaký kočičák na záda, to bych asi nevydržel.
@@LP-fq9us jasne řeknu doma mým panelům že to lednové ohřívání vody z prebytku dělají špatně a že na yt jsou experti co tomu rozumí více než je realita vyzkoušená v praxi.
Zdravím vás. Něco podobného se připravuje k prodeji, avšak za mnohem větší peníze. Má se jednat o nádrž v zemi která bude naplněna pískem nebo podobným materiálem a vytápěna bude elektricky. Po nahřátí písku má nádrž předávat teplo cca týden do topného média. Cena zhotovení se předpokládá zhruba 1 milion korun. Nevím jakou to má mít předpokládanou spotřebu, možná se uvažuje na spojení s fotovolt. ale nepamatuji se. Článek jsem četl zhruba před rokem. U vašeho systému by mne zajímala spotřeba nafty za měsíc topení v plné sezóně, ale jen pro zajímavost. Líbí se mi jak si Češi vždy dokáží svou kutilskou inteligencí a dovedností poradit. Přeji fajn topení!👏👍
Chystám se dát časem video kde budu odpovídat na dotazy a ještě chci pár věcí upřesnit. Možná tou dobou bude už i hotová jedna úprava, která mě napadla. Ale každopádně díky za podporu.
@@MirekDvorak Nemáte vůbec zač. Shodou náhod mi TH-cam doporučilo tohle video. Je to vlastně podobný princip co jsem vám popsal. Odkazy youtube maže, tak zadejte bez uvozovek toto "Sezónní akumulace tepla do 132 tun písku | RD Moravský Krumlov | Electro Dad # 470"
Gratuluji k modernímu vynálezu “Využít nastřádanou noční elektřinu je myšlenka, která se v 50. letech zrodila v hlavě vynálezce Theodora Stiebla…”. Není to posměch pro autora videa, ale proti “revoluční” pískové baterii…
Škoda že jsem ve videu zapomněl jednu část co jsem chtěl původně sdělit: "nejde až tak o novinku, ale o znovuobjevení akumulace tepla do stavebního materiálu - viz staré pece, kachlová kamna ve hradech a zámcích a podobně"
Tohle lze jiz koupit i komercne a skalovat... a pokud mate prostor pro vetsi piskovy bazen, tak mam pro vas tip na tusim 14 a 25kW Batsandy... neni to pro kazdeho a za vsech okolnosti, ale ekonomiku si stejne musi kalkulovat kazdy na sve podminky...
Takže 4 hodiny topí, aby měl za 6 hodin ještě teplo. V dílně to nedává žádný smysl. Navrhuji použít infrazářič, teplo má ihned a na místě, kde ho potřebuje. Když utěsní vrata, tak odhaduji, že ho to vyjde 3 x levněji než spalování čehosi. O vstupní investici vůbec nemluvím. Beru to jen jako "hraní si", jinak se to ekonomicky nemůže vyplatit.
@@LP-fq9us Pokud je možné využít teplo spalin k akumulaci, lze jej pravděpodobně i rozptýlit do místnosti bez akumulace, takže se pořád budeme bavit o tomtéž...
Pozor na to křemičitý písek, ten se teplem roztahuje - proto se do kamnářské hlíny nedává písek jelikož obsahuje křemičitou složku . Roztahuje se od 500 stupňů nahoru ale v tom množství by to mohlo něco udělat.
@@MirekDvorakide o Vašu bezpečnosť, viď komentár pod komentárom od bonobonovid1. A ak kúrhite naftou, tak tam bude určite tiež dáka minimálna bezpečná teplota, akú musia mať spaliny. Doporučujem špecializované weby, fóra, alebo knihu Komíny. Pozerám, že už je aj ako ekniha za 6€.
Nič nového pod slnkom.Klasické pece tiež využívajú na akumuláciu tepla šamot ,alebo iný materiál na báze piesku.Ľudstvo to pozná už veľmi dávno.Aj jaskyňa keď sa dobre vyhriala dlho držala teplo aj bez kúrenia.
Už jsem to jednomu pánu psal, škoda že jsem to nezmínil ve videu: "jedná se o znovuobjevení už dávno vymyšlené věci, stejně jako stará pec na které spal Honza v pohádce, akorát dnes se z toho dělá novinka". Je teda pravda že ty dnešní pískové baterie pracují trochu jinak a při jiných teplotách, ale princip zůstává stejný: akumulace tepla do stavebního materiálu...
Pekne video, dobrá inšpirácia
Zvyšková energia z FVE sa dá spáliť cez "špirála do akumulačnej pece"
Druhá možnosť je použiť "vyhrievacia platňa" čo sa používajú na dvojplatničky. Niekde som to videl vo videu, nemôžem ho nájsť.
Na spodok nádrže pribodoval 15mm hrubú plechovú platňu (z odpadu), ktorej spodný povrch zrovnal a vybrúsil úplne do hladka. Vrchný čo prikladal k nádrži trochu vybrúsil aby vznikla priehlbeň kam pekne zapadlo dno nádrže.
Na vyleštenú stranu priložil zo starej dvojplotničky vyhrievaciu platňu 1500W, zospodu pripevnil pásovinou s dierami na koncoch pomocou šróbov zo závitom do vyvŕtaných dier v 10mm platni. Tým mal neustále prítlak. Na to napojil FVE a mal to ako mega hrniec. Sami zdá to bolo 200l-300l. Všetko robil z odpadu čo mal doma.
Děkuji, to se mi moc líbilo. Mám dva poznatky elektrikáře. 1) popiš si prosím vypínače, vždy a všudy byť blbým fixem, nevíš kdy umřeš, beze srandy, každému se to jednou stane a další kutil po tobě bude nadávat, takže popisek "ventilátor" a "0/1" fixem úplně stačí 2) ze spirálou máš naprostou pravdu, ta co je v bojleru je dělaná na rychlé předávání tepla vodě, která je fakt skvělý vodič a suprově teplo odvádí, když tam máš písek, tak to bude brutus. Napadlo mě, co použí dlouhý odporový drát třeba dva tři metry a udělat jím spirálu uvnitř celého bojleru. Taky jsem zvědavý na tvůj další projekt :) měj se pěkně a udělalo mi to velkou radost a inspirovalo, protože to teplo ze spalin je značné!
S těmi popisky - ano, naštěstí mám štítkovač, tak to bude trochu i vypadat hezky. Sám mám bohužel zkušenost že se mi dostalo do rukou cosi po kutilovi-bastlíři, vypadalo to jako ovládací část z Temelína, milion spínačů a potenciometrů a ani jeden popisek. Jinak to byla nabíječka na auto, s funkcí zdroje atd. Asi tak 5v1... Jinak díky za podporu, budu se snažit 😁
napadlo mě jestli místo spirály z bojleru na vodu lze použít z el.akumulaček ? tam ohřívá cihly a drží.
@@MirekDvorak co se týče spirály do bojleru, tak existují dva druhy - jedna přímo do vody, druhá do jímky, kterou pak obklopuje voda, která se ohřívá od té jímky. Provedení spirály je keramické těleso s navinutým odporovým drátem. Stačí tedy vyrobit silnostěnnou jímku, na ní navařit křídla, která budou teplo přenášet a pohodlněji pak budou to teplo předávat do písku, v kterém budou rozprostřena. Dokonce bych zvážil to udělat ze silnějšího hliníku, aby přenos tepla byl rychlý...
V našich zemích je spoustu šikovných lidí to je fakt. :-)
O písku už mluvím delší dobu a toto je konečně kompaktní použití. Díky za inspiraci, možná udělám to samé.
Dobrý nápad, dobrý obraz, dobrý zvuk. super
Tak to je skvely, sikovne ruce.
Směrem ke stěně bych dal buď reflektor (třeba z hliníkového plechu), případně zaizoloval, ať sáláním nenahřívám kachličky.
Nápad skvělý, realizace taky, za mě super. 👍
stena je tiež akumulátor tepla
@@-Matrix_777 Pokud je venkovní a nezateplené, tak to radši vyzářit do místnosti. To je jak s fólií za radiátory. 😎
Skvělý projekt. Nutno podotknout, že do vody se na daný objem dá uložit 3x více tepla, takže do písku se to vyplatí, až když daný objem nestačí, kdy se voda dosahuje bod varu.
Ano, pravda. Ale je tam "nebezpečí" úniku vody a tohle na druhou stranu je relativně bezúdržbové. Navíc to sálání, i když pomalé, se mi celkem líbí - že jde pěkně pomalu a díky tomu to myslím vydrží déle než z vody.
@@MirekDvorak Určitě, co jsem našel tak tepelná vodivost písku poloviční, které má voda. Takže by písek mohl vydržet 2x déle. Asi by šlo řešit i izolací navíc.Někde jsem snad viděl, že podobné věci dělali v Japonsku či kde, rozdělávali ohně pod kamenýma základama domu.
-hmotnost pisku bude cca 1,5x vetsi nez vody. vykompenzuje to castecne nizsi mernou teplotu pisku
- pri nahrati na cca 150 stupnu to bude mit stejne mnozstvi energie jako s vodou na 100C
- voda by se tam stejne nemohla ohrat na vic jak 95C
- co s vodou ktera by se pri ohrevu tlacila ven? do expanzky? oser navic..
- voda by musela mit aspon trosku fridexu do -5C aspon.
Pisek je pro tohle lepsi volba
@@rm6857 Další nevýhoda vody je, že bys asi byl trvale pod rosným bodem spalin a je otázkou, jak dlouho by takový zásobník vody vydržel, než by prorezivěl. Ten písek se mi líbí. Možná bych si to do dílny taky mohl udělat 🙂.
@@rm6857Tepelna vodivost piesku je vyssia ako vody.
Opět moc pěkné video. Jen bych se podělil o zkušenost s přenosem tepla tou trubkou uvnitř. Mám podobný výměník tepla, jen je to kouř/vzduch. Zjistil jsem měřením, že strašně moc záleží na síle usazených sazí uvnitř roury. Kařdý milimetr nánosu rapidně snižuje přenos tepla. Tak to jen takový postřeh, kdyby se snižovala třebas účinnost, podíval bych se zanešení trubek v bojleru, mně se zanášejí poměrně rychle, třeba do 5 mm za pár týdnů občasného topení suchým dřevem. Po protažení drátěnou štětkou opět dosaženo výrazně vyšší účinnosti....
Potvrzuji. Po té, co jsem začal na domovním kotli oškrabávat z výměníku napečené saze a dehet, neuvěřitelně se zrychlil ohřev vody v radiátorech.
@@xPaRia je to vidieť aj na teplote dymu za výmenníkom
Zdravím....tý jo :) Nikdy jsem o tom neslyšel, ale fakt zajímavé. Moc děkuji za inspiraci.
Tak za mne je jen jedno kritérium - jestli vše funguje. Teoretiků je tady hodně, ale lidí co to zkusí a podělí se je minimum. Pokud to pánovi topí a vyhovuje, pak ceny výroby byla asi zanedbatelná. A " vo tom to je "....👍👍
moc pěkné, mám obložené petry z venku dva komínky šamotek jeden zleva a druhý zprava, ze dvou elektrických topení, sálá mi to tak 8-12hod
❤
no právě že šamotkami a ne obsypané pískem s nulovou akumulací
To je obdoba akumulácie tepla ako mali starý rodičia, kde dym z klasického kuchynského sporaku vchádzal do vymurovaneho tepelneho akumulátora. To bolo asi z plných tehal a hliny s pôdorisom cca 0,8x0,8m a výškou cca 1,5m. Keď sa zakurovalo dym sa pustil priamo do komína a ked už dobre horelo, tak sa dym pustil cez ten akumulátor.
Velke plus k snahe nieco zlepsovat k rieseniu teplotneho spadu vykurovaneho priestoru.Dovolim si par upozorneni. Nieje problem vynaliezat zariadenia vyuzivajuce teplotu spalin, ale urobit to tak, aby teplota spalin odvadzana do komina nebola uz tak nizka ze bude dechtovat v komine. Do tejto problematiky vstupuje strasne vela kurenarskych velicin (druh paliva, sila tahu, typ a izolacia komina/preduchov…). Plati priama umera cim vacsie vyuzitie tepla zo spalin tym narocnejsie riesenie a udrzba komina. Mimochodom piesok neizoluje, ale vzduch medzi zrnieckami. V teplotechnike sa na materialy pozera aku ma schopnost teplo sirit a akumulovat. Paradoxne najkompomisnejsim materialom je voda. Ma velmi dobru vodivost (prirodzene vytlaci vzduch aj v komplikovanych tvaroch nadoby s maximalnym obalenim vymennych ploch) a primeranu akumulacnu schopnost. Samozrejme, ze ako rychlo sa dany material nahreje tak rychlo dokaze aj teplo odovzdat pri konkretnych teplotnych potencialoch. Preto pre pomalsie nizkoteplotne odovzdanie (napr. do rana) je lepsi piesok ktory zaroven pre nizsiu efektivnost pri vymene tepla pri kureni tak radikalne neochladzuje spaliny (hlavne pri rozkurovani). Je zaujimave, ze v tejto “vedeckej” dobe vynaliezame co uz je davno vymyslene po vsetkych strankach ale uz sa na to zabudlo. Napr. obycajne hlinene alebo kachlove pece. Lacne na material, dlhodobo prevadzkovo funkcne s kompromisom efektivnosti. To co bolo volakedy standardom je dnes exkluzivne.
Pěkné 👍
Máš pravdu.Ta pocitová teplota je u každého jinak. Mně stačí 19, ženě 23 😎
Je 6 druhov nervových buniek na chlad a jedna hranica je 22,7 or 23,2, takže to sedí. Určitú dobu som moholl ciachovať teplomery. :) Pod je ~15C.
Já když mám 23 st už zatapim v kachlových kamnech(i v létě)na teplotu 27 až 30😊😊 Super
Zajímavé. Švéda neznám a tím pádem ani toto využití. Ale je to dobrý nápad. 👍
Narazil jsem na něj náhodou. A vzhledem k tomu že se jeho stavba dost podobala mému prvotnímu plánu, tak jsem se jím inspiroval.
@@MirekDvorak Dobrý.
Hmmmm... viděl jsem to u jednoho nadšence pod barákem, obrovské množství písku a nahříval termikou. za rok ušetřil na nové boty... Význam to má, když se nahřívá bezúdržbový pískový systém na 400-500°C. To už je pak skoro 2x lepší než voda při porovnání zabraného objemu. Ale vodu lze velmi dobře nahřát levným topným tělesem nebo výměníkem a má dobrou i tepelnou vodivost.
Teď trochu reality, 160 bojler, mínus vnitřnosti = cca. 140 l písku, což je 245 kg. Písek má měrnou tepelnou kapacitu cca. 800 - 900 J/kg K, tj. : 900 * 245 kg * 40 °C (60°C na které se písek snad někdy nahřeje jak bylo uvedeno - 20°C pokojová teplota pod kterou se neochladí) = 8.8MJ / 3600 (převod J (joule) na Ws ; 1 J = 1Ws = 2350Wh = 2,4 kWh a to je, přiznejme si, v takové dílně téměř NULA. A také v porovnání s tím teplem, které za výměníkem uteče do komína. A ač už to pocitově, podvědomě nebo jakkoli funguje, z fyzikálního hlediska si myslím, že to není to pravé ořechové.
Pokud jsem se sekl o des. čárku, super, beru zpět.
Jinak jsi šikovný, určitě pokračuj.
Super výpočet, díky. Ale ještě v něm něco "chybí"... Fakt že se jedná o sekundární využití tepla. Respektive zachytávání tepla které by uniklo komínem pryč (hold staré "Petry"). Jinak primárně tu dílnu vytopí obal kamen, kouřovod a čert. Po vytopení už bez čerta, protože se přepne na akumulaci a pokud topím, teplotu udržuje ten obal kamen a kouřovod. Po ukončení topení a přepnutí zpět už funguje setrvačnost toho bojleru.
Dobrá práca 👍 ..
Děkuji 👍
Super video, ja by som na spodok nadrže dal otvor na vypust vody z pisk7.
Ahoj, moc pěkná práce, možná bych místo velkého kouřovodu udělal něco jako 'kotle u parní lokomotivy".
Spoustu malých trubek kterými šel teplý vzduch a ten ohříval vodu (tady by to byl písek).
Zvětšila by se tím plocha ohřevu a lépe využilo teplo z kamen :)
Určitě ano, bylo by to z hlediska přenosu a účinnosti mnohem lepši, jen by se muselo vyřešit čištění. Protože by u menšího průřezu a vyššímu přenosu tepla do písku vznikalo prudší ochlazení spalin a následně by se asi i dehet a saze víc usazovali na stěnách trubek. Ale jinak ano, super nápad 👍
Celou dobu si o říkám, když vidím toho "čerta" nad těmi kamny, že měl skončit uvnitř toho bojleru :)
poprosim velmi pekne o test aspon kurenie 5-8 hodin alebo co ten piesok znesie :) Dakujem velmi pekne uz mam medzi oblubenymi ! Vlhkost piesku som netusil ale tuto bateriu planujem niekedy skusit aj ja v mensom takze kazda inormacia je super.
Zatím jsem na maximu 6 hodin. Ta teplota se tam zvedá dost neochotně, ale jde nahoru. Navíc tam mám v dílně pak už kolem 25-28 stupňů. Ale dám sem potom nějaké video z dlouhodobějšího používání.
Pekné. Dobrá práca. 👍👍👍👍👍
Na tu kominovu trubku vnútri ste mali navariť nejaké rebrá aby to išlo lepšie do toho piesku.
máš to moc hezké 👍 díky za video.
Díky za podporu. Snažím se. Ale i tak, mohlo by to být i lepší. 🤔😁
Moc pěkný nápad ! Super by bylo to automatizovat. Takže dát čidla na teplo. Jedno v kamnech, druhý v (tepelný baterii). Když bude tepelná baterie dostatečně nahřátá tak aby počítač sám přehazoval tu vrchní klapku a posílal to jen přes výměnínk rovnou do komína. Po tom co se přestane topit a teplota v kamnech klesne na určitou hodnotu, klapku přehodit tak aby z baterie neunikalo teplo. Ale to už je jen takový můj nápad jaak bych to upgradoval :D
super riadne si to vymakal 👍 ja kúrim drevom aj bufikom podľa zimy 😀
Zkoušel jsem to provozovat i obojí zároveň. No, šlo to rychle. Za chvilku tam bylo na trenýrky 😁
@@MirekDvorak ja som z drevom rozkú😅😁ril na 25 stupňov a z bufikom som len temperoval potom
Pekna hlupost
Super 👍
Sledoval jsem vaše video s testem soustruhu. Zajímalo by mě zhodnocení po nějaké době provozu? Mám ho v žebříčku výběru.
K tomuto zlepšováku vytápění je problém s místem - to už žádné nemám. Jinak nerozumím, jestli topení naftou dává smysl. I kdybych jezdil s kamionem, tak ušetřenou spálím v osobáku, nebo prodám a mám na provoz přímotopu. Váš komínek na víc pro alternativní zdroj ... asi tuším, já o něm uvažuji jako hlavní zdroj do dílny s umístěním v izol bedýnce venku u zdi dílny a s ventilačním rozvodem horkého vzduchu po prostoru uvnitř (ověřeno u známého 100% spokojenost). Rozumím ale větě "chodím do dílny i v neděli" ... Kamarád zas chodí na ryby, aby nemusel doma ...(-:
Super nápad
Super napad. Co pouzit kamenny prach misto pisku? Mozna by se nahral rychleji a na vice stupnu. Bylo by mezi srnky mene vzduchu.
Určitě by to bylo lepší. Bohužel nevím kde bych ho v okolí sehnal. Kolega z práce mi radil mix - oblázky, nebo štěrk a písek. Asi by se to taky projevilo.
štukový písek mixovaný s křemičitým do bazénových filtrů
V Německu mají pískové baterie pro celé město, nebo budují teď si nejsem jistý ale tady na Yt se dá to video najit lehce, mluvili tam o 1400°C že ten pisek snese, jasně že těmito kamny to na tolik nenařejete ale za mě je písek dobrý a levný materiál který, svou službu splní tak bych tam hned nelil olej, btw co kdyby se pouzil nejaky jemnější písek?
Možná by byl lepší, ale napadla mě spíš kombinace štěrk-písek. Kamínky budou mít určitě lepší akumulační schopnost. A nebo rovnou beton...
Co udělat akumulaci do bojleru vylitého betonem ? Myslím, že ta tepelná setrvačnost by mohla být lepší, než u písku, skrz hustotu.
@@michal7582 Určitě ano. Tady se to chová tak trochu jako izolant.
Dělal jsem podobnou akumulaci, ale použil jsem žulové kostky, makadam a jako výplň pouštní písek 0/1, který teče opravdu jak voda.
Akumulace má cca 130kg a při 60° chladne 6hodin na 25°
Oproti vodě je akumulace vyšší, protože sice do vody dostanu 3x víc energie, ale na litr nikoliv na kilogram a stále jsem limitován teplotou max 100°C pro běžné použití.
Jinak ohřev ze FVE bych praktikoval upraveným čerpadlem kdy je technicky se možné dostat na 160°C s COP2-3, podle venkovní teploty.
Pokud spirálou, tak určenou pro horko vzdušnou pistoli.
Oproti vodě je akumulace do stejného objemu písku třikrát nižší. Při statické instalaci přece nemám důvod řešit kilogramy ale právě jen ten objem, který je dán velikostí bojleru a zabraného prostoru v místnosti. Litr písku má hustotu 1,7 krát vyšší než litr vody. Kilogram písku má měrnou tepelnou kapacitu (0,8kJ/kg.K) pětkrát nižší než voda (4,2kJ/kg.K). Akumulace do vody je tedy opravdu třikrát vyšší než akumulace do písku při stejném objemu:.4.2/(0.8*1.7) = 3. Rozdíl je v tom, že musíte tu nádobu patřičně izolovat (1 až 2 centimetry vaty ?), aby to teplo unikalo pomalu. Při reálném provozu nikdy 100 stupňů nedosáhnete. A díky lepšímu šíření tepla uvnitř zásobníku má styčná plocha kouřového výměníku nižší teplotu a účinnost "nabíjení" je tudíž u vody vyšší. Navíc díky tomu nebudu mít ani problém s tou patronou od FVE. A ani rezavět to nemusí, protože je tam pořád stejná voda, bez přístupu vnějšího vzduchu. Vlastně jako jediná nevýhoda bude jen to kovové spojení s kotlem, kterým bude teplo ochotněji unikat, protože voda bude ochotněji udržovat jeho teplotu na vyšší hodnotě. Proto by stěna kouřovodu v místě napojení na akumulátor měla být docela tenká a nejlépe z nerezu (vede teplo 2,5 krát hůř než stadard ocel). To by bylo dobré spočítat.
@@mareksykora779 říční kulatý písek s 1,7t/m3 snad, ale nakombinovanim žula a doplnění jemným pískem je to kolem 3,5t/m3 a 3,5J/cm3*k a voda má 4,2J/cm3*k a žárobeton až 4,2-4,8t/m3 a 4,7J..., proto je top na kamna proti mastku s 2,5J
Voda má jedinou výhodu v nízké ceně, ale jinak samá komplikace jako expanze, koroze, zamrzání, rosení spalinovych cest, rychlejší odevzdání tepla do prostoru.
@@petrjiricek8547 Ale ne. Plná žula má 2,8 kg/litr. A ten písek to samořejmě ředí. protože v mezerách mezi žulovými bloky najednou není žula, ale jen něco o hustotě 1,7kg/litr. Takže se dostáváte tak na 2,5kg / liitr. A měrná tepelná kapacita žuly je 0,9kJ/kg.K. Takže i s těmi žulovými bloky prosypanými jemným pískem jste na poloviční tepelné kapacitě na litr. A pořád máte u vody minimálně dvojnásobnou účinnost nabíjení díky rychlému šíření tepla uvnitř zásobníku. To odevzdání teploty do prostoru si krásně nastavíte jen velikostí izolační vrstvy. Dva centimetry budou určitě stačit. A celá konstrukce může být o dost slabší, protože náplň o stejném objemu neváží 200kg, ale jenom 80kg. A pokud se spokojíme se stejným uloženým množstvím tepla, tak stačí jen 40kg vody. Pětkrát menší hmotnost a tomu odpovídající nosná konstrukce. Voda je nejúčinnější látka pro uložení tepla v přírodě. Ta její měrná tepelná kapacita je prostě obrovská. Otopné soustavy s uzavřenou vodou tady máme už sto let a žádná koroze zevnitř se nekoná. V té vodě chybí rozpuštěný kyslík, takže koroze - tedy vytváření oxidů na povrchu není z čeho. Je to něco jiného než bojler, do kterého přitéká pořád nová voda s dalším rozpuštěným kyslíkem.
@@mareksykora779 akumulace do písku je oproti vodě 3x nižší, ok. Výdej tepla ale asi delší. Tady skrz obal. Napadl mě asi hloupý dotaz, ale neumím odhadnout a vy ano, jestli by fungoval přenos akumulace z písku přes ten šnek s vodou např. do radiátoru ? Kamna s výměníkem by nahřívala skrze trubky s tuv vodou písek a po ukončení topení v kamnech by ještě nějaký čas šla voda jinam, např. do radiátoru. To je nesmysl, nebo jak by šlo, s jakými objemy ?
@@duchanel100 Tepelná kapacita toho pískového zásobníku je hodně malá. A dělá to co se od něj očekává: uvolňuje teplo do místnosti jen velmi malým výkonem, ale za to docela dlouho. Připojením radiátoru z něj to teplo "vycucnete" a předáte do místnosti dost rychle. A to vy nechcete. Ten zásobník je sám o sobě radiátorem o dost nízké povrchové teplotě - proto vydrží teplý dlouho.
Tak hele, kondenzát, který obsahuje H2SO4 brzo oddělá onu spirálu. Těleso el. by šlo použít nikoli do vody, ale šachtové v některých typech bojlerů. Je sálavé a nemusí mít přímý kontakt s ohřívaným médiem. To však vyžaduje vevařit rozměrově příslušnou jímku. Je to jasný?
V bojleru bude cca cca 100l písku, což představuje cca 150KG. Při natopení na průměrnou teplotu 50°C pojme do vychlazení na 20°C cca 1kWh energie. To bohužel to nedává smysl.
Ty nerozumieš po česky?
Veď ti tam v tom videu povedal, že to urobil preto, aby keď si naakumuluje teplo, tak neriešil pri práci kachle.
Čo si zaumienil, aj urobil a podarilo sa a funguje to.
On nikde netvrdil, že ide čosi ušetriť. Ale v skutočnosti mu menej uletelo komínom, keďže zvýšil účinnosť, a tým aj spotrebu paliva. Keď by to bolo len 10%, tak pri hobby činnosti je to slušné.
Ja ho chválim!
Topná sezona je 180dní životnost 20 let což je 3600kWh. Krát 5Kč za kWh, kdybychom to nahradili přímotopem. To je 18 000Kč. Když nebudeme počítat cenu práce, tak si to pán v podstatě udělal zadarmo tak to snad trochu smysl má. Má malou dílnu tak i ta 1kWh mu to trochu přitemperuje.
Otázkou je, zda mu nastupující melouni dovolí takto topit. Vlastně nám všem.
@@janvanik8945 Lépe bych to nenapsal. Ještě dodám že jen a pouze zužitkovávám teplo, které by jinak vyletělo komínem.
@@janvanik8945 Ani jsem to nemyslel z pohledu financí, jen z pohledu uložené energie.Také uložená energie není energie zdarma, odebere se během topení. Myslím si, že ten čert(teplovzdušný výměník) odebere ze spalin průměrně více energie, než ta písková. Chtělo by to min. změřit teplotu spalin do komína. Jinak akumulace určitě smysl má, sám mám zkušenost z kachlových kamen, jen tam je té akumulační hmoty mnohonásobně více. Pokud někomu jde o úsporu, tak bych určitě neprovozoval naftové topení, protože tam stojí 1kWh podobně, jako elektřina ze sítě. To dává nějaký smysl pouze tam, kde není přípojka elektřiny.
@@TomH519 Ono topení s akumulací má jeden velký plus. Dá se topit kratší dobu s větší efektivitou při větší teplotě. Někdo to topení škrtí, aby mu přiložení dlouho vydrželo, protopí více a otravuje kouřem okolí.Mě se líbí vytápění mého souseda, co má tříkubíkovou nádrž. Jeden den intenzivně topí a nátápí nádrž a dva dny pak jede jen z té nádrže.
ad přebytky z fotovoltaiky: použil bych odporový drát co se používá do podlahového topení a namotal do spirály rovnoměrně do písku. Jenom bych dal pozor na provozní teplotu, těch skoro 60 stupňů by se mu už nemuselo líbit
Když by dal vodu na akumulaci tak by musel dát Fridex a řešit odpařování vody. Když se netopí tak může to zamrznout když jsou otevřená vrata...?
Vrata mám nonstop zavřené, takže vyloženě mrznutí mi tam nehrozí. Navíc je to garáž v domě, ne samostatně stojící, takže se trochu "ohřívá" přes strop z horních místností. Nejmenší teplotu, kterou jsem tam kdy měl, bylo asi 5°C. Pokud bych použil jako médium vodu, tak bych musel řešit víc těsnost nádrže (komína) a i právě ten odpar.
Čistě hypoteticky když bys zapustil pod zem tak by nebyl problém se zamrzání 😊 mám kanál v garáži a tlačí se mi do něj voda hloubka v nejnižším bodě 2metry a nezamrzla ani při minus 20 😉
@andreasimikova8417 Ano, pravda, ale musela by se vyřešit izolace vůči okolí. Aby se potom netopilo do země.
Dr. Theodor Stiebel v Holzmindene to vyrábal krátko po vojne ako kompaktný estetický celok, obložený kachlicami. Vedela sa tam akumulovať lacná nočná elektrika a teplo z dreva. Tú naftu tam samozrejme nemal, v tej dobe.
prosím, co je OTTGOS :-D jinak se zblázním. díky za tipy !
😂😂😂 už brzy...
drevo vyjde levneji?
kolik trva naftou to zahrat jako kamnama 2 hod?
pisek jste musel pridat po odpareni vody?
ta susirna neodvadza vela tepla?
Ano, naftou to trvá víceméně stejně dlouho. Dřevo vyjde zatím vždy levněji - jen za dovoz a zpracování (uklízení po těžbách). Po odpaření vody písek slehnul, přidával jsem cca půl kýble písku.
Dobry napad
takže písková baterie - slepá cesta
co do písku zahrabat magnezitové cihly ze starých akumulačních kamen? Nezvětšila by se akumulační doba?
Dobrý nápad, možná že by to pomohlo 👍
magnezitove cihly maji o cca 20% vetsi mernou tepelnou kapacitu oproti pisku.
Planuju stavbu akumulace kde z magnezitovych cihel budou kanaly pro vzduch a zbytek vysypu piskem.
vubec netusim jak budu kompenzovat delkovou roztaznost. Pocitam ze to ten pisek pobere..
Bylo ve videu natočena teplota spalin u výstupu? Jaký je úbytek teploty (kamna + bufík)? Ten písek byl jen nasypán nebo i upěchován? A díky za video!
Dával jsem to do jednoho Shortu - ty teploty. Je tam i úbytek teploty z kamen. U bufíku je to podobně, jen cca první půlhodiny to opravdu odebere skoro všechno teplo ze spalin (a vzniká kondenzát). Písek byl upěchován (co šlo).
Rozumím tomu tak, že kouř z kamen Vám prochází tím pískem ? Jak se to bude čistit ? Komín by se potom nemusel čistit vůbec, protože ten písek funguje jako filtr prachových částic.
Je tam trubka, písek je nasypaný okolo ní.
@@MirekDvorak Děkuji za odpověď.
Já jsem taky přemýšlel jak udělat akumulaci koupil jsem novější model kámen Mountfield něco jako Petry ale prosklené na velké polena uvnitř samot a primární i sekundární trysky na vzduch jak udělat v garáži akumulaci jelikož jsem topenář a podlahove topení taje se dává do betonu tak jsem kolem udělal ucko zeď že stráveného bednění myslím 15cm šířka vylité betonem s armaturou první zkouška topení trvá dlouho než se nahřeje když topite od rána tak odpoledne cca v17hidin je horká zeď a teplo z toho jde ještě den potom je příjemné uvnitř doznívá další den je to prakticky zástěna za kamna ..
Ano, to je taky možnost. Ideální by ale bylo tu moji vyplnit nejen pískem, ale třeba i odřezky litiny, oceli a podobně. Písek použít jen jako výplňový materiál. Teď ale, když jsem upravil ty Petry, tak už to tolik smysl nedává. Spíš vyřeším lepšího čerta na zeď a baterie se zruší. Pokud přidám polena o délce 30cm, dva kusy a mají dost velký průměr, tak je doba hoření cca 3 hodiny. Což je paráda.
Něco takového si udělal bývalí kolega, bohužel jsem to naživo neviděl, údajně to spíš připomíná zděný velký sloup, kumuluje do toho energii ze solárních panelů a má to dělané i na ohřev vody, jen to tedy vydává dost tepla i když zrovna není potřeba.
Nápad dobrej, nicméně spaliny z kamen se ti ochlazuji a dochází k dehtovani komina a hrozí jeho vyhoření. Spaliny by měly jít nejkratší cestou do kominu. Nahrivat má oheň, ne spaliny.
Komín je naprosto bez dehtu. Nedojde tam k tak moc velkému ochlazení a teplota při vstupu do komína je pořád dost vysoká. Udává se aby byla minimálně 120°C, tady je minimálně 200°C.
Ty spirály doporučuji dát 2 do série a další 2 do série k tomu paralelně (celkem 4). Celkový výkon stejný, ale výkon na spirálu 1/4
Tip: Kdysi jsem u plynového bojleru viděl v komínové rouře plech podélně stočený do závitu (nevím, jak to lépe popsat) a ten způsoboval, že spaliny lépe oplachovaly komínovou rouru a tím lépe předávaly teplo do okolní vody)
Ano, to by bylo řešení. Popřípadě mě ještě napadlo zapojit třífázovou (ale jen dvě spirály) na jednu fázi.
těm plechům se říká turbulátory. A to v podstatě vysvětluje funkci. Spaliny se pak různě "vlní" a lépe předávají teplo do vody. Nicméně u plynového bojleru hořák primárně ohřívá dno a tam je největší přenost tepla.
Mám dotaz, co to je za žáruvzdorný tmel a nesmrdí a nepraská?
Dal jsem tam od Ceys do 300 stupňů, je v tubě jako silikon. Trochu smrdí a čoudí při vypalování. Ale zatím mi nepopraskal.
Čisto teoreticky, keby bol vyfrézovaný komín, v ňom nerezová vložka menšieho priemeru a medzeru vyplním pieskom?
To by sice pomohlo odvodu spalin, ale nevyřešilo by to akumulaci v té místnosti.
Jo ten Švéd mě napadl hned .Jinak za mě nastavení mikrofonu ze začátku videa je zatím nejlepší od přidání nové techniky.Předchozí videa jsem měl stále pocit, jako by to nebyl úplně tvůj hlas ,jak ho znám, bylo to,jako bych poslouchal dodatečný koment. Schválně si pusť začátek tohoto videa ,a předchozího videa. Jen můj názor, který není směrodatný, ale chtěl jsi názor ,tak tady je :-)
Zdravím, chápu že jste chtěl udělat kombinaci na kamna i naftové topení. Ale myslím si že vám spousta tepla odchází tou kouřovouu rourou do komínu, ikdyž máte uzavřený tah. Tak Vám to kamnová roura protože je železná odvádí z válce teplo stěnou kouřovodu. Dále mluvil jste o fotovoltaice a spirále. Dříve se využívaly akumulační kamna na noční proud. A tam byla spirála vedena v šamotových cihlách. Proč to píšu, že by vevnitř byl lepší šamot, neboť si myslím že velikost zrn písku snižuje přenos tepla. Ale aby můj komentář nebyl jen "pan chytrý". Líbí se mi Váš nápad i poměr cena výkon a hlavně, že Vám to funguje. Nám pozorovatelům jste ukázal že něco takového jde postavit i v domácích podmínkách.
Děkuji za podporu. Neberu to jako "pan chytrý" naopak, vítám každý podnět, nápad a podobně. Chci hlavně vyvolat diskusi (nemyslím jen tady v komentářích) a hlavně trochu podnítit znovuzrození kutilství. Když tímhle dám někomu brouka do hlavy a on si řekne "udělám to taky, ale lépe" - budu nadmíru spokojený 🥹😁
A proč jsi nedal křemičitý písek do filtru je čistý a bude mít lepší vlastnosti
Jednoduché - cena. Pytel (25kg) stojí minimálně kolem 100kč. A tady jsem za tu cenu měl celou náplň.
Ake lepsie vlastnosti bude mat piesok do filtrov z pohladu teplotechniky? Vplyv na teplotechnicke vlastnosti piesku ma skor podiel vzduchu a vody. V stavebnych tabulkach maju vsetky druhy pieskov rovnaky parameter tepelnej vodivosti aj kapacity. is.muni.cz/th/kihk4/DP_balazik.pdf (str. 30)
Vsimol som si klapku az pri vstupe do kominoveho prieduchu. Nebudu vznikat “bludive prudy” v slepej odbocke? Nemala byt klapka skor pri vystupe z vykurovacieho telesa?
Dobrý deň.
Čím ten piesok budete mať suchší tým bude medzi jednotlivými zrniečkami väčší objem vzduchu a tým menšia tepelná vodivosť.
Ako celok je to pekný nápad ako uložiť nadbytočnú tepelnú energiu ale áno je tam slovo ALE.
Aby vám to lepšie fungovalo je potrebné doriešiť prestup tepla v piesku (dať tam nejaké to pojivo, alebo nahradiť piesok niečím tuším (iba tak na zamyslenie: asi prečo sú akumulačné tehly také ťažké - lebo v danom objeme je min. vzduchu) možno betón)
Dôležité je spomenúť aj to, že ak vám tá piecka vyhraje akumulátor pri svojej prevádzke iba cez komín je na čase ju vymeniť. To teplo ktoré v nej vzniká vám uniká do komína. Generované teplo musí ostať nie sa odviesť do komína.
Akumulátor ma zmysel na uchovanie energie ktorú momentálne nevyužijem.
Prajem pekný deň.
S odvodom tepla odtiaľ-potiaľ. Teplota spalín na vrchu komína nemôže byť pod 65C, inak to začne kondenzovať do dehtu a hrozí požiar.
Druhá vec, že tietokachle môžu mať účinnosť 40%, splyňovacie 80%. Takže správne vyladený systém dá z rovnakej kopy suchého dreva 2x viac energie.
Hezké a zajimavé video, narazil jsem na to náhodou. Nechápu, proč nepoužíváš místo písku vodu? Vodá má lepší tepelnou vodivost a hlavně kapacitu, o kterou ti jde především.
Jde o rádoby "bezúdržbový provoz" navíc by mohlo právě docházet k prudšímu ochlazení spalin a dehtování. Navíc bych musel mít 100% jistotu těsnosti. Další věc je že voda sice přijme teplo rychleji, ale zároveň ho i rychleji vydá ven.
@@MirekDvorak díky za objasnění,
- tak údržba by neměla být složitější, než dolévání chladící kapaliny do auta
- dehtování asi bude vyšší, ale bude tím pádem provázeno vyšší účinností - úsporou
- těsnost si myslím, že by pro tebe nemusela být velká výzva
- myslím že naopak, zásobník bude vydávat teplo pomaleji, jelikož díky vyšší tepelné kapacitě bude o proti písku vnitřek zahřátý na nižší teplotu.
--každopádné pokud chceš míru vyzařování snížit, tak stačí přidat nějakou izolaci, řek bych, že třeba i staniol...
--pro navýšení by stačilo zvýšit teplotu= snížit kapacitu= ubrat kapalinu
Podle mne by bylo elegantním řešením izolovaný akumulátor + radiátor s termostatem. Ale to je samozřejmě na tvých preferencích. Možná tvým záměrem byla i určitá jednoduchost..
Ať se daří!
Čistě teoreticky: nebyl by lepším akumulačním materiálem říční písek místo kopaného? Myslím, že kamínky v říčním písku mají větší akumulační schopnost - ale mohu se mýlit. Možná by pomohla hliníková fólie na zdi za válcem pro odraz tepla. Spirály by se daly dát dvě sériově. V zaměstnání jsme měli šamotová akumulační kamna na noční proud. Byla dobrá, jen se nesmělo moc otvírat dveře. Pak už celý den byla zima, protože kamna byla studená.
Ano, říční by byl určitě lepší. Dokonce jsme to probírali s jedním kolegou v práci a taky ho to napadlo.
Dobrý den, ta frézka co máte za sebou ve videu, co je to zač? díky
Dělal jsem o ní video, pokud chcete. Jinak je to Škoda Plzeň 1937.
@@MirekDvorak Kouknu na něj, díky
Nie je lepšie dať štrk?
Ideální by byla (podle mě) kombinace. Písek/štěrk, popřípadě oblázky a tak...
Přebytky z fotovoltaiky? To si jako chceš v létě topit v garáži?
PS: Pro mě je 15 stupňů v garáži ideální teplota. V deseti stupních běžně pracuji v tričku bez rukávu, ty máš nejspíš garáž nalepenou na dům nebo v domě. Asi budeš trochu rozmazlený 🙂
Přebytky můžou vznikat i v zimě. Mám FVE trochu předimenzovanou, takže se to stát může. S tou teplotou, možná jsem z fabriky rozmazlený, ale zároveň už jsem si zažil své se zády, tak nechci moc riskovat. A nějaký kočičák na záda, to bych asi nevydržel.
Panely jsou levne. Prepanelovat a mit prebytky lze i v lednu.
@@rolidcz7954 nechte těch nesmyslů. a vraťte se na zem
@@LP-fq9us jasne řeknu doma mým panelům že to lednové ohřívání vody z prebytku dělají špatně a že na yt jsou experti co tomu rozumí více než je realita vyzkoušená v praxi.
Zdravím vás. Něco podobného se připravuje k prodeji, avšak za mnohem větší peníze. Má se jednat o nádrž v zemi která bude naplněna pískem nebo podobným materiálem a vytápěna bude elektricky. Po nahřátí písku má nádrž předávat teplo cca týden do topného média. Cena zhotovení se předpokládá zhruba 1 milion korun. Nevím jakou to má mít předpokládanou spotřebu, možná se uvažuje na spojení s fotovolt. ale nepamatuji se. Článek jsem četl zhruba před rokem.
U vašeho systému by mne zajímala spotřeba nafty za měsíc topení v plné sezóně, ale jen pro zajímavost. Líbí se mi jak si Češi vždy dokáží svou kutilskou inteligencí a dovedností poradit. Přeji fajn topení!👏👍
Chystám se dát časem video kde budu odpovídat na dotazy a ještě chci pár věcí upřesnit. Možná tou dobou bude už i hotová jedna úprava, která mě napadla. Ale každopádně díky za podporu.
@@MirekDvorak Nemáte vůbec zač. Shodou náhod mi TH-cam doporučilo tohle video. Je to vlastně podobný princip co jsem vám popsal. Odkazy youtube maže, tak zadejte bez uvozovek toto "Sezónní akumulace tepla do 132 tun písku | RD Moravský Krumlov | Electro Dad # 470"
Gratuluji k modernímu vynálezu “Využít nastřádanou noční elektřinu je myšlenka, která se v 50. letech zrodila v hlavě vynálezce Theodora Stiebla…”. Není to posměch pro autora videa, ale proti “revoluční” pískové baterii…
Škoda že jsem ve videu zapomněl jednu část co jsem chtěl původně sdělit: "nejde až tak o novinku, ale o znovuobjevení akumulace tepla do stavebního materiálu - viz staré pece, kachlová kamna ve hradech a zámcích a podobně"
Tohle lze jiz koupit i komercne a skalovat... a pokud mate prostor pro vetsi piskovy bazen, tak mam pro vas tip na tusim 14 a 25kW Batsandy... neni to pro kazdeho a za vsech okolnosti, ale ekonomiku si stejne musi kalkulovat kazdy na sve podminky...
Nápad ok. Za mě bylo lepší použít sušený křemičitý písek .
Takže 4 hodiny topí, aby měl za 6 hodin ještě teplo. V dílně to nedává žádný smysl. Navrhuji použít infrazářič, teplo má ihned a na místě, kde ho potřebuje. Když utěsní vrata, tak odhaduji, že ho to vyjde 3 x levněji než spalování čehosi. O vstupní investici vůbec nemluvím. Beru to jen jako "hraní si", jinak se to ekonomicky nemůže vyplatit.
tvl kavárenský Pepa z Prahe?. Jinak bys takovou kravinu nenapsal 🙂
Akumulace dává smysl, když mám energii zdarma v omezeném čase nebo za nízkou cenu. V tomto případě ji zaplatí tak jako tak.
@@panet72 běžte si oba sednout na náplavku a dejte si sojové laté. Tohle se nahřívá spalinami, které by bez užitku vylétly komínem.
@@LP-fq9us Pokud je možné využít teplo spalin k akumulaci, lze jej pravděpodobně i rozptýlit do místnosti bez akumulace, takže se pořád budeme bavit o tomtéž...
@@panet72 Můžeš ten komín vyvést přímo v místnosti.
Jen k tomu písku, já bych použil bílý jemný křemičitý písek ten lépe předává teplo bylo by to dražší ale vyplatilo by se to.
Přemýšlel jsem o něm, ale právě že jsem se snažil držet cenu hodně dole, šel jsem do klasického.
Pozor na to křemičitý písek, ten se teplem roztahuje - proto se do kamnářské hlíny nedává písek jelikož obsahuje křemičitou složku . Roztahuje se od 500 stupňů nahoru ale v tom množství by to mohlo něco udělat.
@@petropro2929 aa, čím to je že se roztáhne, víme, o kolik? 500 stupňů to patrně na spalinách a v celém objemu ani nedosáhne.
Kam je vyvedeny vyduch spalin z naftoveho kurenia? Preco je tok spalin naftoveho kurenia v spirale neprirodzene od hora dolu?
@@petersvec3070 Shora dolů je kvůli odvodu kondenzátu. Jinak by "zaplavil" to naftové topidlo.
Co nato kominíci,vdostalo to revizi
Vzhledem k tomu že to není komín, tak kominík k tomu nemá moc co říct...
@@MirekDvorakide o Vašu bezpečnosť, viď komentár pod komentárom od bonobonovid1. A ak kúrhite naftou, tak tam bude určite tiež dáka minimálna bezpečná teplota, akú musia mať spaliny. Doporučujem špecializované weby, fóra, alebo knihu Komíny. Pozerám, že už je aj ako ekniha za 6€.
Nič nového pod slnkom.Klasické pece tiež využívajú na akumuláciu tepla šamot ,alebo iný materiál na báze piesku.Ľudstvo to pozná už veľmi dávno.Aj jaskyňa keď sa dobre vyhriala dlho držala teplo aj bez kúrenia.
Už jsem to jednomu pánu psal, škoda že jsem to nezmínil ve videu: "jedná se o znovuobjevení už dávno vymyšlené věci, stejně jako stará pec na které spal Honza v pohádce, akorát dnes se z toho dělá novinka". Je teda pravda že ty dnešní pískové baterie pracují trochu jinak a při jiných teplotách, ale princip zůstává stejný: akumulace tepla do stavebního materiálu...
Oni všichni dějiny přepíší, nejbližší jsou na Němci. 🤣
Já nerozumět řeči tvého kmene...
Toto je pan koumák co vyřešil akumulaci tepla. th-cam.com/video/z5HH0cViGaI/w-d-xo.html
Dražická spirála by to vydržela
spirálu jedině typ co není ponořený, takže trouby, grily, pece atd. Bojlerový ne, ty musí být ponořený a bez vody se spálí.
Přesně to mě napadlo, že asi ta suchá bojlerová by to asi tak jak je nedala. Nebo určitě ne dlouhodobě.
Ale spirály, co se dávají do akumulaček by to vydržet měly.
Nazdár slušný "reaktor"
Stejnou věc mi řekl jeden kolega z práce 🤣 A když jsem do toho ještě pustil naftové topení, tak z toho byl tak trochu vyděšený. 🤣🤣🤣