O tom přece nikdo nepochybuje, ale třeba na trati 220 z Prahy do Českých Budějovic jejich použití nebylo technicky možné, protože třeba ve stanici Tábor se kříží výše zmíněný tranzitní koridor s tratěmi 201 (Tábor - Písek - Ražice), 224 (Tábor - Horní Cerekev) a 202 (Tábor - Bechyně). Ve stanicích, kde se kříží několik tratí, je mnohem lepší použít například klasický autoblok nebo ETCS. Přestavování výhybek pomocí dnes již archaického stavědlového přístroje by trvalo strašně dlouho, navíc tato jednoduchá elektromechanika by na dvoukolejné trati dokázala podle mého názoru jen stěží zabránit vjezdu osobního vlaku jedoucího z Tábora do Benešova na kolej obsazenou nějakým MVTV nebo drezínou (např. z důvodu rekonstrukce jedné ze dvou traťových kolejí). Při zhoršených povětrnostních podmínkách jako je mlha nebo husté sněžení by výpravčí nemohl zkontrolovat, zda omylem nepostavil některou výhybku do nesprávné polohy, takže by rychlík na České Budějovice mohl vjet na kolej obsazenou třeba odstaveným nákladním vlakem.
Pocházím z Dominikàlních Pasek, tedy části Bratkovic. Bezva vzpomínka i audio způsobem, co se dělo v dopravně a díky za pohled do Hlásky Dušníky. Super.
jako fajn, vidím to.. ale asi bych to nezveřejňoval... Je to až moc návodné pro dnešní psychopaty a jiné živly, co se sem valí.. Jak odpojit výhybku - to na internet nepatří.. Co ČD? vědí s uveřejněním souhlasí???
Video se točilo, když ještě bylo ČD, a.s. a nebylo to rozdělené na SŽ jako dnes. A ČD už jsou akciová společnost a spíš by to mělo vadit SŽ. Jinak souhlasím, že se najde debil, který by tu výhybku přestavil, i když se tohle skoro nikde nevyskytuje kromě těch elektrických...
Tak pokud bych šel odpojit výhybku, tak si vezmu min. štípačky a šroubovák. A pokud vidím ty lanka od elektromechaniky, tak si vezmu rovnou velké, ať to jde rychle... A nepotřebuji k tomu tenhle film.
V moderních oborech bezpečnosti (ať už počítačových či jiných systémů - takže i železničních) platí, že nelze dělat bezpečnost utajováním (security through obscurity). Když budu zajišťovat bezpečnost svého systému tím, že budu tajit jeho chyby a zranitelnosti, tak dělám to nejhorší co můžu udělat, protože jednak v případě úniku informací najednou všichni vědí o této zranitelnosti a já nemám čas ji opravit, ale hlavně to tajnůstkaření kolem mého systému o to víc láká lidskou zvědavost a zvyšuje motivaci útočníků napadnout můj systém. Problémy v systémech je třeba řešit a ne je tajit, protože pravda stejně vyjde najevo, a to v tom nejhorším možném okamžiku. Tolik teorie, v praxi je zrovna tohle video úplně v pohodě, protože kdybych chtěl rozebrat výhybku, tak ho ani nemusím vidět (ono by mi stačilo otevřít ty kryty a hned vidím na čem to drží a nemusím kvůli tomu vidět instruktáž). Obranou v tomto případě není mi to video zatajit, ale naopak výhybky vylepšit tak, aby nešly tak snadno rozebrat...
Ty mechaniky jsou prostě parádní...
O tom přece nikdo nepochybuje, ale třeba na trati 220 z Prahy do Českých Budějovic jejich použití nebylo technicky možné, protože třeba ve stanici Tábor se kříží výše zmíněný tranzitní koridor s tratěmi 201 (Tábor - Písek - Ražice), 224 (Tábor - Horní Cerekev) a 202 (Tábor - Bechyně). Ve stanicích, kde se kříží několik tratí, je mnohem lepší použít například klasický autoblok nebo ETCS. Přestavování výhybek pomocí dnes již archaického stavědlového přístroje by trvalo strašně dlouho, navíc tato jednoduchá elektromechanika by na dvoukolejné trati dokázala podle mého názoru jen stěží zabránit vjezdu osobního vlaku jedoucího z Tábora do Benešova na kolej obsazenou nějakým MVTV nebo drezínou (např. z důvodu rekonstrukce jedné ze dvou traťových kolejí). Při zhoršených povětrnostních podmínkách jako je mlha nebo husté sněžení by výpravčí nemohl zkontrolovat, zda omylem nepostavil některou výhybku do nesprávné polohy, takže by rychlík na České Budějovice mohl vjet na kolej obsazenou třeba odstaveným nákladním vlakem.
Velmi informativní. Opakující se „hudba“ je však opravdu dráždivá!
Krásná vzpomínka.
Pocházím z Dominikàlních Pasek, tedy části Bratkovic. Bezva vzpomínka i audio způsobem, co se dělo v dopravně a díky za pohled do Hlásky Dušníky. Super.
8:08 tak to je dobrý středověk :)
Minulost, už v Dobrovici je dalkovina z Mladé Boleslavi. Páky jsou stále na místě.
12:52 Zbečno
fanda do vlaků :3
jako fajn, vidím to.. ale asi bych to nezveřejňoval... Je to až moc návodné pro dnešní psychopaty a jiné živly, co se sem valí.. Jak odpojit výhybku - to na internet nepatří.. Co ČD? vědí s uveřejněním souhlasí???
Video se točilo, když ještě bylo ČD, a.s. a nebylo to rozdělené na SŽ jako dnes. A ČD už jsou akciová společnost a spíš by to mělo vadit SŽ. Jinak souhlasím, že se najde debil, který by tu výhybku přestavil, i když se tohle skoro nikde nevyskytuje kromě těch elektrických...
Tak pokud bych šel odpojit výhybku, tak si vezmu min. štípačky a šroubovák.
A pokud vidím ty lanka od elektromechaniky, tak si vezmu rovnou velké, ať to jde rychle...
A nepotřebuji k tomu tenhle film.
V moderních oborech bezpečnosti (ať už počítačových či jiných systémů - takže i železničních) platí, že nelze dělat bezpečnost utajováním (security through obscurity). Když budu zajišťovat bezpečnost svého systému tím, že budu tajit jeho chyby a zranitelnosti, tak dělám to nejhorší co můžu udělat, protože jednak v případě úniku informací najednou všichni vědí o této zranitelnosti a já nemám čas ji opravit, ale hlavně to tajnůstkaření kolem mého systému o to víc láká lidskou zvědavost a zvyšuje motivaci útočníků napadnout můj systém. Problémy v systémech je třeba řešit a ne je tajit, protože pravda stejně vyjde najevo, a to v tom nejhorším možném okamžiku.
Tolik teorie, v praxi je zrovna tohle video úplně v pohodě, protože kdybych chtěl rozebrat výhybku, tak ho ani nemusím vidět (ono by mi stačilo otevřít ty kryty a hned vidím na čem to drží a nemusím kvůli tomu vidět instruktáž). Obranou v tomto případě není mi to video zatajit, ale naopak výhybky vylepšit tak, aby nešly tak snadno rozebrat...