Proč se Axperty nesmějí provozovat ve dvoužílové síti TN-C ? Resp. do baráku mi vede 3x400 TN-S, ale vnitřní rozvod je udělán už pouze dvoužilově TN-C - tam by tedy nemělo Axpertovi vadit, jestli jsem připojil lampičku na plochou vidlici, nebo počítač na kulatou zástrčku - je ta domněnka správná ?
Dobrý den. Našel jsem Vaše pěkně udělané a vysvětlující video, týkající se AXPERT King. Mohu se ještě zeptat na rozdíl mezi AXPERT King a MPS-3500 H/24V ? MPS je také možné zapojit jako bezpřetokový a bez úpravy hlavního rozvaděče a povolení ČEZ ? Ev. nemáte tip na někoho, kdo má příslušné oprávnění a zapojil by mi doma (Berounsko) AXPERT King? Děkuji. J.K.
Co tak sa trochu povenovat este lacnejsej variante. Lacny menic a siet napojena cez nabijacku rovno na baterky ,kde pri urcitom napati sa z nej zacnu nabijat. Striedac nebude mat sancu pustat prietoky a ziadne suhlasi od nikoho nebudu treba.
Aký máš názor na Axpert MAX II 8000W/48V neurobil by si o tom video? Píše, že dáva malé prietoky do siete. Cena je divoká, za takú cenu môžem mať GoodWe GW10K-ET Plus 10000VA Ako je to s prietokami do siete? Pri akych prietokoch na to prídu. Kamarát dal za FVE 24000€ a už ho 7 mesiac nepripojili. Takže len ostrov.
bude video o tom co se děje při odpojení panelů za provozu a baterie za provozu ? Případně o problémech nesymetrické zátěže 3f měničů a jalovém výkonu na fázích ?
čau, dáš na web i video pro ,,pokročilé'' ? Mám dotaz, jak se chová axpert při funkci UPS a přetížení? Přepne celou spotřebu na DS nebo umí kombinovat?
Děkuji moc za další skvělé video. Chtěl bych se k tomu prosim zeptat. Hodně lidí Axperty pomlouvá kvůli nízkému zisku z panelů při horším počasí. Nemáte s tím nějaké zkusenosti ve srovnání s konkurencí?
Axpertů je celá řada a lidé je provozují v různých podmínkách.Tedy jedno zhodnocení neexistuje. Jasně ,že kvality samostatného MPPT značkového regulátoru to nedosahuje, ale ten také stojí stejně, jako celý střídač Axpert. Provozuji Axpert King 2 a mám na něj zapojeno 7,2kWp. Dalších 3,6kWp mám přes Bel střídač. Všech 24ks 450Wp panelů na čistý jih bez stínů. A Axpert funguje o kousek lépe, než Bel, který nemá rád rychlé změny. (mám verzi 6, možná je to dnes lepší). Raději přidám další panel, než investovat do lepšího MPPT, pokud kvalitní stojí, to co stojí.
Souhlasim s tomášem. Axpert 5kw ma dobrej mppt za mne. I v seru maka dobře, ale ten 11kw bohuzel ma mppt s napetim od 80V a skutecne za šera je horší. Dle mne neumi zpracovat maly vykon, musi na panelech byt alespon 150W aby mppt najel správně. Jinak je napetim na minimu a pracuje špatně. Ale je to prd. Projevi se to jen v zimě. A tech ztracenych 300wh, tj asi dve koruny přežiju
oba 50-70W nezávisle na sluníčku. to berou z baterky bez zátěže aby vyrobily sinus. king nemá větší spotřebu, jen když dodává ze sít skrze DC meziobvod, tj nejede v bypass režimu. tam je ztráta do 5% z přenášeného výkonu.
No přepínač sítí potřebuješ tak jako tak, minimálně manuální, stejně tak musíš mít spínač na síťovém vstupu měniče a minimálně pojistkové odpínače směrem k solárním panelům a akumulátorům, protože u střídače musíš mít možnost jej izolovat, aby na tom šlo provádět údržbu. V momentě, kdy máš přepínač sítí, potřebuješ (ideálně online) UPS u důležitých věcí a nouzové osvětlení (nařizuje to zdravý rozum, jestli i norma, to netuším), každopádně ten přepínač sítí musí jít přepnout bez toho, aby člověk nejdřív obíhal barák a vypínal všechno možné. Dále. TN-S nikdy v ČR mít nebudeš, protože poslední míle je nulovaná (ano, elektrikáři se toho pojmu bojí jak čert kříže a říkají, že tak to rozhodně není, ovšem fyzická podstata je stejná). Aby to nebylo jednoduché, tak podle mnohých připojovacích techniků nesmíš udělat přechod TN-C/TN-CS v ES, takže první místo, kde to reálně můžeš udělat, je bytový rozvaděč, kde už je ti to ovšem platné jak mrtvému sáně, protože ve stejné bedně máš naházena RCD, které ale od tohoto rozdělení potřebuješ dostat comožná nejdál, abys měl zachovanou citlivost i v případě jednoduchých (a tím pádem i levných) RCD. Celá ta věc je ovšem zábavnější v momentě, kdy dojde na měnič (mimochodem, toto jsme řešili už v minulosti s elektrocentrálami, kde to bylo ještě okořeněné tím, že elektrocentrála má typicky vyšší instalovaný výkon než odpovídá hodnotě hlavního jističe, ono to má svoje důvody). Totiž CO se má v přepínači sítí stát s neutrálem? V momentě, kdy ho přepínáš, tak přepnutím na lokální zdroj celá soustava buď přechází do IT, ovšem s pospojovaným PE, které v ten moment formálně nemusí vést nikam, což je velice nebezpečný stav, nebo lokálnímu zdroji uděláš vlastní uzemění, v tento moment přepnutím končíš v soustavě TN-S, no a protože podle českého revizáka nesmíš přepínat PE (záměrně nepíši „podle českých norem“) končíš rázem ve dvou problémech. Prvním je průřez samotného PE vodiče (dobře, to tě u malého měniče s možností záskoku netrápí), ale především v momentě, kdy použiješ záskok, máš na odpojeném přívodu „nebezpečí zpětného proudu“, protože PEN je formálně pracovní a máš ho spojený se zeměním, které používá jiný zdroj v soustavě TN-S. Čímž se dostávám k tomu, jak vlastně měnič zachází s PE lajnou? Když měnič pracuje, je výstup v izolované soustavě a nebo v TN-S? A pokud je v TN-S (což tiše předpokládám), KDE si bere zem? Protože pokud si ji bere ze vstupního PE (a kde jinde by jí bral) a současně umí záskok, máš dost velký problém. Totiž pokud ti upadne přívod, měnič ti spadne do záskoku a v tento moment buď padneš do izolované soustavy, kde budeš mít zdroj, spotřebiče, ty budou mít síťové filtry a na PE, potažmo vstupujícím PEN, ti vyskočí napětí proti reálné zemi a radostně zabiješ nějakého distributorova servisáka (ne že by jsi ho zabil elektrickým proudem, ale on dostane od PEN na vypnuté lajně šlupku, lekne se, spadne ze žebříku do potoka a zlomí si při tom vaz). No a pokud si ten měnič bere vlastní zem z PE a ty teda někde u sebe uděláš uzemění, tak jsi pořád v tom stejném průšvihu, protože zem na tvojí straně může být na výrazně odlišném potenciálu než zem na straně DTS.
niki ten výstup měniče si představ jako transformátor v soustavě TN-C-S a je to uplně stejný. PEN to nemá, jekoliž PEN pro ten měnič je kontakt relé, který propojí při výpadku proudu N a PE. měniče v IT soustavě dnes moc nejsou, nebo to umí nastavit. měnič je zeměn za PE a pak má být zeměn na HOP, je na něm svorka PE na pospojení. musel by někdo neinteligentní z HOPu odebrat všechny káble a pak dostane nakopáno z PENu jako z spotřebiče druhé třídy s kovovým obalem (měnič si udělá vazbu skrze kapacitu panelů proti zemi) Jo a neřeš potřebu pojistek a přepínačů, tohle je popis funkce, ne jak se má zapojit. Jinak by video mělo tři hodiny guláše. Jestli chceš, tak udělám video jak je připojen měnič i s internostma. ono je to furt stejný skoro.
Díky za video, hezká práce. Patřím mezi těch 40% sledujících, co nemají odběr ... a už mezi ně nepatřím 🙂 1. V cca 11:32 říkáš, že 230V AC je po rozstřídání 450V DC. Je na to nějaké pravidlo? V hlavě mi uvízlo, že na 230V AC potřebuješ 230V DC x odmocnina ze 2, což je cca 325V DC, ale tohle vařím z vody. 2. Budu mít jeden string 8x400 - 3.2 KWp a cca 240Vmp , což je za mě takové pitomé napětí a nevím, jestli by byl King II dobrou volbou. Od podzimu do jara bude připojený Siton nebo polský ecoboost čistě jen na přímotop popř bojler a od jara bych ho chtěl napojit právě na nějaký čistý sinus k napájení klimy a výřivky s tím, že bude propojený s akumulátory, které dobíjí další panely a regulátory dobíjení. Plus k tomu mě láká právě funce nabíječky a bypassu pro přechodné období. Myslel jsem, že tohle pořeším Multiplusem od Victronu, ale nechce se mi do toho, ani nevím proč 🙂. 3. Jak se prosím chovají ventilátory na kingu v režimu bypass. Taky prakticky stále hučí nebo je ticho? V tomto režimu utáhne plnou zátěž těch cca 5000W?
já mám stringy 290V, takže cajk. na nahřívání boileru spešl měničem se vyprdni a žeň to tím střídačem. bude návod na to jak to udělat. já to tak mám. mužeš vzít kinga nebo MKS3, oba při přetížení jedou 100% ze sítě v bypassu a ze soláru jen nabíjí baterky. 325V je usměrněná síť, ale ten měnič má v sobě v té části střídače tlumivku a dokáže i z toho většího napětí ten správný sinus vyrobit. na výrobu toho sinusu je potřeba napětí alespoň 350V DC. větráky lehce hučí, ale bez zátěže je to naprosto vpohodě. horší je to když praží slunko, nebo je vytížen zátěží nad asi 75% výkonu. za 30cm zdí ho neslyšíš
čoveče mistře, víš co mi chybí k tomu, abych si vnitřně řekl, jo, synku, chápu principielně fungování fotovoltaiky a jakš takš jsem schopen provést návrh (kolik výkonu potřebuju, jaké panely jaké regulace, jaké střídače, jaké baterky)? Chybí mi jištění - co je třeba a čím jistit. Nelze udělat videa i na tohle? nebo máš je někde?
v těch obrázcích kreslíš uzel v místě MPPT, střídač a baterka. Jak to funguje bez distribuce - střídač sosá vždy jen z baterky, nebo se baterky dobíjí až při nadbytku?
A co když mam 3F rozvody a chtěl bych přepínat AC230/AC 400V, když spadne baterka aby se dum přepnul z5 na 400V? přece nemužu zapojit nabiječku jen na 1F. TZN potřebuju fizicky oddelit 3Fa ostrov a tam stejně potřebuju přepinač?
nabíječku? jako na elektromobil? mužeš ji zapojit na jednu fázi. já mám odběr do 25A, takže používám jen jednu fázi v celém domě. výkonné spotřebiče jsou na zimu ručně přepnuty na jiné fáze.
Chtěl bych se zeptat, je nějaký podstatný rozdíl mezi zde probíraným měničem Axpert King a měničem Axpert King RACK 48V 5000W PF1? Nebo je princip a množina vlastností totožná?
A mě furt vrtalo hlavou jak to vlastně funguje... :D Furt jsem měl za to, že dojde na cvak/cvak tedy odpojí výstup střídače a připojí na AC OUT distribučku. Ale to by potom při odpojení distribučky muselo cvaknout relé, což se neděje. Díky za objasnění :) Takže je to v podstatě jen o FW v měniči jinak by měla umět mixovat většina měničů ne?
jj, axpert se správným FW jde provozovat jako třeba nějaký solax. jenže on na to nemá výpočetní výkon. ale axperty ve verzi hybrid se dělají, jen se velmi málo prodávají, jelikož právě skoro nic neumí. hlavně na našem trhu nejsou schválené k provozu v DS. ale údajně je jiný jen FW.
@@amperak Je to ve videu take nekolikrat zmineno. Jaka je teda spravna verze FW pro MKS III. Abych byl uprimny, tak k tomu toho moc najit nelze (ani FW, ani verze, ktera by nemela mit pretoky).
@@amperak To jako natáhnout nové kabely? Myslel jsem, že použiji stávající rozvod. Prepínačem se odpojit od sítě a dalším přepínačem spojit zrušit "rozfazování" a spojit faze dohromady. Co tomu brání? Díky.
Díky za video, bohužel nebylo vysvětleno - princip, jakým způsobem softwarově brání přetokům měnič, který nemá dvojitou konverzi. Byl zmiňován (se "správným" software) Axpert MKS III nebo EASUN.
Axpert king 3kw má vstup z penelov 1500w axpert king 5kw má vstup z panelov 4000w ale mohol by som na axpert king pripojiť viac wattov ako 1500w pri 3kw verzii alebo 4000w pri 5 kW verzii?
Zdravím, a děkuji za spoustu informací. Chtěl bych se zeptat jestli se dá u Kingu spolehnout na to přepínání sítě ? Jedna věc je, aby to bylo bez přetoků a druhá aby nemohlo být na hlavním jističi napětí z domu, to by mohlo být nebezpečné pokud by tam někdo z ČEZ něco dělal. Další otázka je jak připojit dva stringy (západ, východ ) ?
Scema co jsi poslal je identicke s tim, co jsem nakreslil. Jen tam mas jinak popisky. Mam natočené i detailni video vic zamerene na znale osoby. Tohle je pro začátečníky.
On-grid menice je nejakym spôsobom mozne prevádzkovať aj aj bez pripojenia do siete? Zapojiť len panely a stiedav je možné niečo v striedavo prepojiť aby sa spustil výstup AC? Je to 3f sunways pt33kw
Ano, a to tak, ze menicem, ktery toto umi se vygeneruje síť ostrovni a funguje to tzv. Ac coupling. Umi to menic deye a victron v ostrovu. Ostatni jen pokud to maj napsane v navodu.
Ostrovni síť myslíš napríklad 3f benzín generátor naštartovať a keď začne pracovať menič generátor zhasnúť tým pádom by mal bežať do zotmenia ak tomu správne rozumiem.alebo máš inak na mysli?
já u své elektrárny jsem dal přednost poslkádat ji z jednotlivých funkčních částí, nikoli koupit kouzelnou čínskou krabičku co při pár desítkách wattů hučí jak dinamosvářečka a když se něco porouchá tak nefunguje nic. Na radu ampéráka jsem napsal dotaz Beránkovy na dostupnost lifepo4 článků, odpověď po 14 dnech byla: nejsou skladem a nejsou objednané.
když mu napíšeš, že je chceš objednat a složíš zálohu, tak je objedná. na 90%. Skladové zásoby dáváme do hybridních FVE, jelikož to už zvládáme poskytovat.
Tohle je super. Na Beránka a jeho nabídku jsem koukal a skoro všechno chápu. Jen mi prosím někdo vysvětlete význam baterií 51,2V, když se všechna technika okolo staví na 48V. Kde je chyták? 🙂
Ahoj prosím ťa o radu mám Axpert king II 5 kw nainštaloval som program do Pc zapojil cez lan kábel a na menici mi zhasol display kontrolky nefunguje vôbec komunikácia ani cez wifi.skusil som reštart nepomohlo. Prosím o radu čo sa mohlo stať prípadne ako to opraviť 😔
teoreticky muže mít přetoky, ale pouze v režimu bypass, pokud je spotřeba větší jak 1kW a když svítí sluníčko. to se moc nestává. Pod 1kW zátěžě automaticky nevypomáhá a tak ty přetoky nejsou tak významné. Existuje do toho FW, který toto odstraňuje. já jsme to nastavené nechal, protože se to děje jen krátce a jen v přechodném období.
nevieš poradiť v čom môže byť problém - batérie 16ks lifepo4 280Ah, momentálne nabité na 56V mám nastavený typ batérie USE prečo mi ukazuje stav batérie 62% ? za akých podmienok bude ukazovať 100% ?
Hi sir I have multiple expert king ll inverter working in one phase I have issue when I have more power from pv system and fully battery charged and low home load I see Mppt is up and down fast and this makes fluctuations in waveform output of inverter but at high load and Mppt is open all power inverter here is stable also when Mppt working utility (hybrid mode) and low home load still this fluctuations. Is that normal or firmware issue or hardware issue?
I'm seeing a similar problem with MKS3's in parallel and we solved it by installing non-blinking lights. alternatively, when not using high power, only one inverter can be turn on and others works as MPPT and charges the battery. the problem will probably be from the point of view of SW and HW, when it cannot regulate such small powers. I see a similar phenomenon on my axpert MAX 11kW, only it fluctuates less.
@@amperak thank you sir for understanding my issue. But do you think it can solve by updating firmware and reach team support and makes solutions in new firmware?
@@amperak nestandardne som odpojil baterie pylontech pri tom ako som chcel prifazovat dalsi mppt nabijac.. nevypol som baterie standarne ale len odpojil plus kabel a neskor pripojil plus kabel k nemu a asi sa tym niektora suciastka v nom odpalila
@@amperak Pokud to je jen administrativni omezeni, tak to muzu instalovat i doma. Je to saskarna, protoze v piliri mam TN-S a v dome TN-C a TN-S zaroven a mam na to revizi, takze zpetne slouceni PE a N na PEN je ocividne povolene. Dulezite je, ze to nebude delat nejaky technicky problem. Nebo bude?
@@FirstLuckyLook ne, není. jsoui dvě varianty. domu ti vede kabel 5x10mm2, kde je TN-C povoleno, nebo je ten kdo to dělal prase a blbě koupil kabel a aby jsi kvuli němu nemusel překopat uplně všechny káble v baráku, tak to tak zapojil. Pokud střídač neumožnuje v návodu externí propojení N a PE, nemužeš to udělat.
Zdravím, svoji FVE jsem postavil na dvou měničích EASUN SMG-II 5,6kW z aliexpress - jde bezpečně o klony nějakého Axperta, i když nevím přesně který model. Cena byla cca 13 tis vč. dopravy za ks, provozuji je v paralelním spojení, funguje to. Ovšem musíme akceptovat nulovou záruku a nulovou podporu. Záruku získáte koupí v ČR, to u Axperta lze, protože se tady prodává. Funguje nějaká podpora ze strany Voltronicu? - v případě potíží, nového FW apod.. Přepínání FVE/DS mám řešeno 125A 4P přepínačem taky z aliexpressu (ATS - značka třeba TOMSZN), od různých výrobců vypadají všechny stejně, přepnutí je bez výpadku - cca 10 až 15ms. Tímto přepínám silnou 1f z měničů (11kW - 48A) a 3f co mi přijde od ČEZu. Při přepnutí je to rána, div že to z DIN lišty nespadne. Nenašel jsem jiný rozumný způsob jak tohle dělat. Je řešení ze dvou el. či mech. blokovaných 4P stykačů dostatečně rychlé, aby nedošlo k výpadku? Přepínání tím ATS funguje, ovšem jak dlouho to vydrží, to nikdo neví - stál cca 700 Kč, koupil jsem si raději dva.
to jsou klony axpertu MKS3 pravděpodobně. Voltronic má servis v CZ dokonce i autorizovaný. jak záruční tak pozáruční a servisují všechny axperty. příště kup ten ATS se servopohonem. prej se míň rozpadají. ty stykače s blokací je vlasstně to ATS co máš, jen je problém že občas se to ATS rozsype. já to přepínám ručně. mám dvě domácnosti na jednu fázi a špička odběru je 7kW. na zimu ale přepínám spotřebiče ručně na jiné fáze. pak se nedostanu nad 5kW a to vpoho muže přepnout axpert na síť
ATS se servopohonem jsou sice krásné, ale velmi pomalé - přepnutí je s výpadkem v řádu sekund. Měniče mám napojené na 3 domy, provozujeme malé ubytování - přepnutí s výpadkem není možné a manuální přepínání také ne. Při hledání alternativy toho čína ATS jsem narazil na stykače Schneider Electric, řada TeSys D, např. model LC1DT40P7, což je 4P NO stykač do 40A, výrobce udává dobu vypnutí 4-19ms a sepnutí 12-22ms, teoretické maximum tedy 41ms - to jsou vynechané dvě celé vlny a to by ještě nemusel být problém. O výdrži tohoto pochybnost nemám. Sice jeden stojí asi 2500 Kč, ale je to řešení robustní a důvěryhodné. Ty SMG jsem měl kompletně rozebrané, vlastní vinou jsem musel vyměnit všechny MOSFETy v DCDC části, všechny IGBT v samotném střídači a nějaké další drobnosti na desce v buzení - měniče opět plně fungují. Když už jsem to měl otevřené, zajímalo mě, jak bypass řeší výrobce - v zásadě velice tupě, ale zároveň velice chytře - střídač je ve fázi s AC IN, tzn. bypass nejdříve prvním relé na AC OUT připne N-in, pak dvojicí triaků připne L-in, poté triaky přemostí relátkem a nakonec vypne samotný střídač - tzn. po jistou dobu je DS paralelně k výstupu střídače, ale výrobce si to díky sfázování může dovolit. Všude v měniči jsou 1P 40A - já říkám "křivá" relé a očividně to dostačuje. Přepínání přes relé tedy dělat jde, s pomocí triaku. Tohle by šlo navrhnout s mikroprocesorovým řízením jako externí komponenta, ale má to spoustu ALE.. třeba, že při jakékoliv chybičce, když se potká AC OUT a DS.. tak něco shoří a DS to spíš nebude..
mít aku jen na backup nemá moc smysl. ale ten king by mohl být OK. protože ten režim SUB, kdy má baterku jen na bypass umí bez přetoků. ale nevidím v tom moc smysl
@@amperak Kolega teď testuje AN-EX-Pro-10200 Hybrid inverter. Je to 1F 10kW hybrid, který kupoval za ~15000,-Kč a prej zatím docela dobrý. Možná taky zajímavá alternativa...
@@amperak Tak teď jsi mi udělal trochu guláš, díval jsem se na video, kde hodnotíš AXPERT KING a há z něj pochopil, že když klesne napětí na baterii, tak naskočí BYPAS ( spotřebič na síť ) a současně se nabíjí aku podle zvolené priority panel / síť
Ahoj Ampéráku, nechtěl by jsi někdy prozkoumat jestli by se dalo v axpert king nebo jiném měniči vyvést vnitřní 450V DC sběrnici a použít ji k napájení frekvenčních měničů pro motory nebo nabíječky na EV? Myslím si že by to bylo docela zajímavé téma a při nabíjení EV by to zvýšení účinnosti obejitím střídače mohlo být zajímavé.
Téma to je zajímavé, jenže DC nabíjení umí tak maximálně poje auto. ty novějí už jsou nerentabilní. co ušetříš efektivitou, tak desetkrát dáš víc za to, aby jsi dokázal to DC do auta dostat.
@@amperak asi máš pravdu, díval jsem se kolik stoji DC fast chargery nebo i jejich jednotlivé moduly (řízené cc/cv zdroje) a je to drahé jako prase. BTW jak máš řešené DC nabíjení u svého auta? používáš palubní nabíječku a pošleš DC za vstupní usměrňovač nebo máš něco sofistikovanějšího?
Mám Axpert King 2 a stejně ho používám čistě v ostrovním režimu bez připojení k distribuci. Jen při nedostatku elektřiny z FVE přepnu celý dům přes Hager SFT440 na distribuci. Hlavní důvod je vnitřní spotřeba střídače a omezení 5000W. Pokud jsem na síti, tak mám 3x16A , tedy 11kW. To mi tento střídač neposkytne. Ale letos asi koupím 10-12kW střídač, tak alespoň jeden důvod pomine.
@@lamberet2563 ano i ne. muj s starým FW nad 1kW zátěže při provozu zte sítě zátěž napájí z panelů a přebytky dává do baterie. přetoky tak jsou minimalizovány (/limit pro tuito funkci je zátěž nad 1000W) alke mohou tam být. ale novější modely mají třeba lepší FW. já kupoval první kus v republice. a jelikož nad 1kW se u mne zátěž doma nedostane často, tak to neřeším.
Mě by zajímala dosahovaná účinnost těchto "chytrých krabiček" (tedy potažmo i vlastní spotřeba). Myslím tím tedy těch jednotlivých dílů - usměrňovač a pak zase střídač. Zda a za jakých podmínek se vyplatí toto řešení, oproti jednodužšímu řešení, kde zase ale hrozí přetoky. Zase pak ale prakticky nevzniká ztráta zbytečným usměrněním a následným střídáním, pokud se jede ze sítě, byť jen třeba částečně (při částečné dodávce z panelů). Je mi jasné, že to detailněji rozebrat asi není jednoché. Dá se vůbec jednoduše říci, že nějaká varianta je jednoznačně lepší, třeba při zjednodušení na 1 fázové řešení?
je to jednoduché: buď to máte ostrov (+přepínač sítí pro vybrané obvody), nebo bude z vás podnikatel a budete prodávat přebytky. Zatím nejednoduší a ekonomicky dobrá investice s reálnou návratností je přímý ohřev teplé vody v zásobníku.
když si kupuješ záložní zdroj ke kotli nebo PC, taky tě zajímaj tyto parametry? většinu lidí ne. je to prostě daň za to, že to máš. základní spotřeba axpertu 5kW je cca 50-70W. vypadá to jako moc, ale UPS ke kotli bere třetinu a neumí připojovat panely, natož bzálohovat celý dům. Pak je třeba srandovní zjištění, že na 40m prodlužováku tratím 300W při nabíjení auta. Na vlastní spotřebu bude video.
@@amperak No, vlastní spotřeba je docela zajímá otázka a snad nejsem blázen, když napíši, že mne zajímá. Zajímá mne ale obecně u zdrojů/měničů a pokud je možná reálná volba mezi úsporou a pořizovacími náklady, logicky si zvolím variantu s menší vlastní spotřebou. U těch UPS se tento parametr asi moc neudává, ale třeba u některých spotřebičů už ano. Dříve se nikdo nepozastavil u spotřebičů nad klidovou spotřebou (při vypnutém spotřebiči, např. TV) v řádech watů, dnes už klidová spotřeba bývá třeba do 0,5 W. Prostě u věcí, které jsou připojeny stále, kde jsou v běhu často jen zlomek dne, už si násobím klid. spotřebu 24 hodinami a 365 dny. :-) Proč třeba nezapnutej blbej tyčový mixér, který nechám v zásuvce (asi díky kondíku před vypínačem) mi na wattnetru ukazuje 2 W ? Tedy tam, kde je možnost, je to tedy i reálné, jdu cesto menší zbytečné spotřeby. Kdyby byla možnost (nevím, možná je?) a věděl bych, že střídač napájející dům bude nevyužit, třebaže nebude dlouhodobě nikdo doma a nebudou připojeny žádné spotřebiče (lednice a pod.), kldidně bych ten střídačový modul nechal vypnut. S tou prodlužkou je to dobrý příklad, ale je potřeba brát jeden důležitý fakt. A to, zda se jedná o trvalý, či krátkodobý/jednorázový děj. Takže příklad s nabíječkou a prodlužkou bych neřešil, ale něco jako trvalý nepřetržitý děj, o ten bych se spíše zajímnal. Tedy o účinnost, spotřebu věcí, které jsou trvale připojeny, ale ve skutečnoisti se využívají (běží) denně jen krátce. Třeba se mi docela líbí, mám dojem, že jsem to někde zaslechl, mít osvětlení na 48 V (přímo z baterek), než na 230 V (z měniče). Protože u LED osvětlení nejsou potřeba veliké proudy, na rozdíl od zásuvkových spotřebičů s většími příkony. Při této variantě by nebylo úplně nereálně a neprovoditelné ten střídač zapínat jen v případě potřeby, resp. ho nechávat vypnutý, když budu vědět, že určitě nebude zapotřebí. To mne jen tak napadlo, tedy pokud by klidová spotřeba střídače (jkeho části (modulu)) měla být zbytečně veliká.
Ale ta se dělá taky. Tedy používá se jak mechanická blokace, tak i zároveň elektrická blokace (obou stykačů) přes pomocné rozpínací kontaktu (druhého stykače).
Ještě doplním: Je to to samé, jako řešení reverzace (většího výkonu) motoru, kde se použije navíc k elektrické blokaci i mechanické. Prostě kde současné sepnutí stykačů by mohlo udělat velký průser/oheň/řachu - zkrat. 💥 Ono stačí, když k tomu přijde nějaký "expert" a zkoušel ručně mačkat ty stykače. Anebo vlivem mechanické závady by zůstal jeden stykač v sepnuté poloze (nevrátil se). Je jasné, že tohle se moc často asi nestane, každopádně k elektrickému blokování se mechanické blokování navíc jako sichr používá.
je to easun a axpert. máš to dokonce správně i v názvu. nezapomen na to, že ty střídače z alíku nejsou proclené. kinga prodáváme myslím za 25 tisíc. pochybuji, že klon od easunu bude stát 13 tisíc. to stojí 3kW VM3
@@amperak EASun se dá koupit z Německa se zárukou(alespoň to píšou), už jsem jich kupoval 5 a všechny fungují. už cca. rok. Mam i 3 zapojene do 3f sítě. Přetoky nemají a MPPT funguje správně i když jsou mraky. S MAXem jsem měl problémy s přetokem i MPPT. Asi by pomohl fw, ale prodejce mi ho vzal zpět, tak jsem to neřešil.
@@amperak no ... za 3 EASuny jsem dal 42000, tak nevim. Dohromady mam 4. Sice nevhodne zapojene pres bypass v zime, ale zatim nikdo s pretoky neprudil. Kdyz mam baterku nad 30% odpojuje se od site. Dalsi reseni je pouziti jednoho menice ciste jako nabijecky baterky
všechny ostatní výrobci klonují a upravují řešení, se kterým přišla firma Voltronic se svýma měničema Axpert. klony jsou často méně kvalitní (ošizené součástky) a nebo i kvalitnější. Já ale vždy budu mluvit o produktu, ze kterého ostatní vychází.
I Axpert je klon. Prozatím ale drží slušnou kvalitu, za rozumnou cenu. U Axpertů co mám, jsou varistory, které se mi nelíbí. Jinak jsem celkem spokojen. Našel jsem něco jako Axpert MKS III, skoro za poloviční cenu z evropského skladu. Moc tomu nevěřím, ale asi to koupím na pitvu.
Proč se Axperty nesmějí provozovat ve dvoužílové síti TN-C ? Resp. do baráku mi vede 3x400 TN-S, ale vnitřní rozvod je udělán už pouze dvoužilově TN-C - tam by tedy nemělo Axpertovi vadit, jestli jsem připojil lampičku na plochou vidlici, nebo počítač na kulatou zástrčku - je ta domněnka správná ?
Dobrý den.
Našel jsem Vaše pěkně udělané a vysvětlující video, týkající se AXPERT King.
Mohu se ještě zeptat na rozdíl mezi AXPERT King a MPS-3500 H/24V ? MPS je také možné zapojit jako bezpřetokový a bez úpravy hlavního rozvaděče a povolení ČEZ ?
Ev. nemáte tip na někoho, kdo má příslušné oprávnění a zapojil by mi doma (Berounsko) AXPERT King?
Děkuji. J.K.
ten druhý nevim, king je ok
Zdravím, nikde jsem se nedozvěděl, zda je možné provozovat Axpert King II 48V 5000W i bez baterie? Díky případně za info.
@@erikbouzek2459 nedoporucuje se to
čau, umí si Axpert king po snížení napětí na baterii zapnout elektrocentrálu? Pokud ne, nemáš nějaký tip na měnič který tohle umí?
Mel by tonumer, alw to rele tam je krkolomné. Lepsi je dat si tam svoje relé hlidajici napeti
Co tak sa trochu povenovat este lacnejsej variante. Lacny menic a siet napojena cez nabijacku rovno na baterky ,kde pri urcitom napati sa z nej zacnu nabijat. Striedac nebude mat sancu pustat prietoky a ziadne suhlasi od nikoho nebudu treba.
to není levnější varianta. naopak dražší.
@@amperak to by som nepovedal , skus si to hodit na papier 😉
Aký máš názor na Axpert MAX II 8000W/48V neurobil by si o tom video?
Píše, že dáva malé prietoky do siete.
Cena je divoká, za takú cenu môžem mať GoodWe GW10K-ET Plus 10000VA
Ako je to s prietokami do siete? Pri akych prietokoch na to prídu.
Kamarát dal za FVE 24000€ a už ho 7 mesiac nepripojili.
Takže len ostrov.
bude video o tom co se děje při odpojení panelů za provozu a baterie za provozu ? Případně o problémech nesymetrické zátěže 3f měničů a jalovém výkonu na fázích ?
Muzu udělat, jen je vzdy lepsi mit moznost to ukázat. Jalovina je pro stridac stejna jako cinny vykon. Musi ji vyrobit.
čau, dáš na web i video pro ,,pokročilé'' ?
Mám dotaz, jak se chová axpert při funkci UPS a přetížení? Přepne celou spotřebu na DS nebo umí kombinovat?
při přetížení přepne na DS
Děkuji moc za další skvělé video. Chtěl bych se k tomu prosim zeptat. Hodně lidí Axperty pomlouvá kvůli nízkému zisku z panelů při horším počasí. Nemáte s tím nějaké zkusenosti ve srovnání s konkurencí?
Axpertů je celá řada a lidé je provozují v různých podmínkách.Tedy jedno zhodnocení neexistuje. Jasně ,že kvality samostatného MPPT značkového regulátoru to nedosahuje, ale ten také stojí stejně, jako celý střídač Axpert.
Provozuji Axpert King 2 a mám na něj zapojeno 7,2kWp. Dalších 3,6kWp mám přes Bel střídač. Všech 24ks 450Wp panelů na čistý jih bez stínů. A Axpert funguje o kousek lépe, než Bel, který nemá rád rychlé změny. (mám verzi 6, možná je to dnes lepší). Raději přidám další panel, než investovat do lepšího MPPT, pokud kvalitní stojí, to co stojí.
Souhlasim s tomášem. Axpert 5kw ma dobrej mppt za mne. I v seru maka dobře, ale ten 11kw bohuzel ma mppt s napetim od 80V a skutecne za šera je horší. Dle mne neumi zpracovat maly vykon, musi na panelech byt alespon 150W aby mppt najel správně. Jinak je napetim na minimu a pracuje špatně. Ale je to prd. Projevi se to jen v zimě. A tech ztracenych 300wh, tj asi dve koruny přežiju
@amperak diky za hodnotne informace, je v praxi zmereno kolik ma vlastni spotrebu MKS3 vs KING (bez slunce / se sluncem) ? Datasheetum moc neverim...
oba 50-70W nezávisle na sluníčku. to berou z baterky bez zátěže aby vyrobily sinus. king nemá větší spotřebu, jen když dodává ze sít skrze DC meziobvod, tj nejede v bypass režimu. tam je ztráta do 5% z přenášeného výkonu.
No přepínač sítí potřebuješ tak jako tak, minimálně manuální, stejně tak musíš mít spínač na síťovém vstupu měniče a minimálně pojistkové odpínače směrem k solárním panelům a akumulátorům, protože u střídače musíš mít možnost jej izolovat, aby na tom šlo provádět údržbu. V momentě, kdy máš přepínač sítí, potřebuješ (ideálně online) UPS u důležitých věcí a nouzové osvětlení (nařizuje to zdravý rozum, jestli i norma, to netuším), každopádně ten přepínač sítí musí jít přepnout bez toho, aby člověk nejdřív obíhal barák a vypínal všechno možné.
Dále. TN-S nikdy v ČR mít nebudeš, protože poslední míle je nulovaná (ano, elektrikáři se toho pojmu bojí jak čert kříže a říkají, že tak to rozhodně není, ovšem fyzická podstata je stejná). Aby to nebylo jednoduché, tak podle mnohých připojovacích techniků nesmíš udělat přechod TN-C/TN-CS v ES, takže první místo, kde to reálně můžeš udělat, je bytový rozvaděč, kde už je ti to ovšem platné jak mrtvému sáně, protože ve stejné bedně máš naházena RCD, které ale od tohoto rozdělení potřebuješ dostat comožná nejdál, abys měl zachovanou citlivost i v případě jednoduchých (a tím pádem i levných) RCD.
Celá ta věc je ovšem zábavnější v momentě, kdy dojde na měnič (mimochodem, toto jsme řešili už v minulosti s elektrocentrálami, kde to bylo ještě okořeněné tím, že elektrocentrála má typicky vyšší instalovaný výkon než odpovídá hodnotě hlavního jističe, ono to má svoje důvody). Totiž CO se má v přepínači sítí stát s neutrálem? V momentě, kdy ho přepínáš, tak přepnutím na lokální zdroj celá soustava buď přechází do IT, ovšem s pospojovaným PE, které v ten moment formálně nemusí vést nikam, což je velice nebezpečný stav, nebo lokálnímu zdroji uděláš vlastní uzemění, v tento moment přepnutím končíš v soustavě TN-S, no a protože podle českého revizáka nesmíš přepínat PE (záměrně nepíši „podle českých norem“) končíš rázem ve dvou problémech. Prvním je průřez samotného PE vodiče (dobře, to tě u malého měniče s možností záskoku netrápí), ale především v momentě, kdy použiješ záskok, máš na odpojeném přívodu „nebezpečí zpětného proudu“, protože PEN je formálně pracovní a máš ho spojený se zeměním, které používá jiný zdroj v soustavě TN-S.
Čímž se dostávám k tomu, jak vlastně měnič zachází s PE lajnou? Když měnič pracuje, je výstup v izolované soustavě a nebo v TN-S? A pokud je v TN-S (což tiše předpokládám), KDE si bere zem? Protože pokud si ji bere ze vstupního PE (a kde jinde by jí bral) a současně umí záskok, máš dost velký problém. Totiž pokud ti upadne přívod, měnič ti spadne do záskoku a v tento moment buď padneš do izolované soustavy, kde budeš mít zdroj, spotřebiče, ty budou mít síťové filtry a na PE, potažmo vstupujícím PEN, ti vyskočí napětí proti reálné zemi a radostně zabiješ nějakého distributorova servisáka (ne že by jsi ho zabil elektrickým proudem, ale on dostane od PEN na vypnuté lajně šlupku, lekne se, spadne ze žebříku do potoka a zlomí si při tom vaz). No a pokud si ten měnič bere vlastní zem z PE a ty teda někde u sebe uděláš uzemění, tak jsi pořád v tom stejném průšvihu, protože zem na tvojí straně může být na výrazně odlišném potenciálu než zem na straně DTS.
To PE z DS za menicem spojit s N z menice. Pak tam napeti proti zemi neni ne?
Na mypower cz je o tom diskuse jak krava. Jmenuje se Napeti vuci zemi
niki ten výstup měniče si představ jako transformátor v soustavě TN-C-S a je to uplně stejný.
PEN to nemá, jekoliž PEN pro ten měnič je kontakt relé, který propojí při výpadku proudu N a PE. měniče v IT soustavě dnes moc nejsou, nebo to umí nastavit.
měnič je zeměn za PE a pak má být zeměn na HOP, je na něm svorka PE na pospojení. musel by někdo neinteligentní z HOPu odebrat všechny káble a pak dostane nakopáno z PENu jako z spotřebiče druhé třídy s kovovým obalem (měnič si udělá vazbu skrze kapacitu panelů proti zemi)
Jo a neřeš potřebu pojistek a přepínačů, tohle je popis funkce, ne jak se má zapojit. Jinak by video mělo tři hodiny guláše.
Jestli chceš, tak udělám video jak je připojen měnič i s internostma. ono je to furt stejný skoro.
ja mam teda z DS (za elektromerem ve sloupku - mimo barak) TN-S, nebo mi neco unika ?
@@stepanfohl8791 to se bavíme moc odborně, to neřeš :)
Díky za video, hezká práce. Patřím mezi těch 40% sledujících, co nemají odběr ... a už mezi ně nepatřím 🙂
1. V cca 11:32 říkáš, že 230V AC je po rozstřídání 450V DC. Je na to nějaké pravidlo? V hlavě mi uvízlo, že na 230V AC potřebuješ 230V DC x odmocnina ze 2, což je cca 325V DC, ale tohle vařím z vody.
2. Budu mít jeden string 8x400 - 3.2 KWp a cca 240Vmp , což je za mě takové pitomé napětí a nevím, jestli by byl King II dobrou volbou. Od podzimu do jara bude připojený Siton nebo polský ecoboost čistě jen na přímotop popř bojler a od jara bych ho chtěl napojit právě na nějaký čistý sinus k napájení klimy a výřivky s tím, že bude propojený s akumulátory, které dobíjí další panely a regulátory dobíjení. Plus k tomu mě láká právě funce nabíječky a bypassu pro přechodné období. Myslel jsem, že tohle pořeším Multiplusem od Victronu, ale nechce se mi do toho, ani nevím proč 🙂.
3. Jak se prosím chovají ventilátory na kingu v režimu bypass. Taky prakticky stále hučí nebo je ticho? V tomto režimu utáhne plnou zátěž těch cca 5000W?
já mám stringy 290V, takže cajk. na nahřívání boileru spešl měničem se vyprdni a žeň to tím střídačem. bude návod na to jak to udělat. já to tak mám.
mužeš vzít kinga nebo MKS3, oba při přetížení jedou 100% ze sítě v bypassu a ze soláru jen nabíjí baterky.
325V je usměrněná síť, ale ten měnič má v sobě v té části střídače tlumivku a dokáže i z toho většího napětí ten správný sinus vyrobit. na výrobu toho sinusu je potřeba napětí alespoň 350V DC.
větráky lehce hučí, ale bez zátěže je to naprosto vpohodě. horší je to když praží slunko, nebo je vytížen zátěží nad asi 75% výkonu. za 30cm zdí ho neslyšíš
čoveče mistře, víš co mi chybí k tomu, abych si vnitřně řekl, jo, synku, chápu principielně fungování fotovoltaiky a jakš takš jsem schopen provést návrh (kolik výkonu potřebuju, jaké panely jaké regulace, jaké střídače, jaké baterky)? Chybí mi jištění - co je třeba a čím jistit. Nelze udělat videa i na tohle? nebo máš je někde?
Budou, jen se k tomu musim dostat, ale mam toho hodně
v těch obrázcích kreslíš uzel v místě MPPT, střídač a baterka. Jak to funguje bez distribuce - střídač sosá vždy jen z baterky, nebo se baterky dobíjí až při nadbytku?
A co když mam 3F rozvody a chtěl bych přepínat AC230/AC 400V, když spadne baterka aby se dum přepnul z5 na 400V? přece nemužu zapojit nabiječku jen na 1F. TZN potřebuju fizicky oddelit 3Fa ostrov a tam stejně potřebuju přepinač?
nabíječku? jako na elektromobil? mužeš ji zapojit na jednu fázi.
já mám odběr do 25A, takže používám jen jednu fázi v celém domě. výkonné spotřebiče jsou na zimu ručně přepnuty na jiné fáze.
Já též.
Chtěl bych se zeptat, je nějaký podstatný rozdíl mezi zde probíraným měničem Axpert King a měničem Axpert King RACK 48V 5000W PF1? Nebo je princip a množina vlastností totožná?
Rack je upraveny na montáž do racku
@@amperak jasně že bedna je jiná, šlo mě o to, jestli je stejná funkcionalita, možnosti nastavení, jako Axpert King na zeď ve stejné výkonové řadě.
@amperak Perfektní video pane amperak 😂😂😂🤣🤣🤣👍🏻
Toto s prepinanim sieti uplne nechapem. Nema to rovnaku funkciu ako napr rada SSQ ("Center-off change-over switch") od eti? tam nie je rele
A mě furt vrtalo hlavou jak to vlastně funguje... :D Furt jsem měl za to, že dojde na cvak/cvak tedy odpojí výstup střídače a připojí na AC OUT distribučku. Ale to by potom při odpojení distribučky muselo cvaknout relé, což se neděje. Díky za objasnění :) Takže je to v podstatě jen o FW v měniči jinak by měla umět mixovat většina měničů ne?
jj, axpert se správným FW jde provozovat jako třeba nějaký solax. jenže on na to nemá výpočetní výkon. ale axperty ve verzi hybrid se dělají, jen se velmi málo prodávají, jelikož právě skoro nic neumí. hlavně na našem trhu nejsou schválené k provozu v DS. ale údajně je jiný jen FW.
@@amperak Je to ve videu take nekolikrat zmineno. Jaka je teda spravna verze FW pro MKS III. Abych byl uprimny, tak k tomu toho moc najit nelze (ani FW, ani verze, ktera by nemela mit pretoky).
🔝🔝🔝
Ahoj, jak prakticky realizovat přechod z 3-fázového rozvodu na 1-fázový rozvod? Díky
Ahoj, prepinacem sítí a pak vhodnyma kabelama
@@amperak To jako natáhnout nové kabely? Myslel jsem, že použiji stávající rozvod. Prepínačem se odpojit od sítě a dalším přepínačem spojit zrušit "rozfazování" a spojit faze dohromady. Co tomu brání? Díky.
Díky za video, bohužel nebylo vysvětleno - princip, jakým způsobem softwarově brání přetokům měnič, který nemá dvojitou konverzi. Byl zmiňován (se "správným" software) Axpert MKS III nebo EASUN.
Tak, ze ma zakazan režim prifazovani a funguje pouze ostrovne. Vyplyva to z jineho videa. Legalne lze jen ostrov.
@@amperak Aha, díky, takže když budu chtít využít FVE a zbytek výkonu přisávat ze sítě, tak jedině měnič s konverzí AC-DC-AC.
S wifi modulem by k tomu mela fungovat moje appka "Solar Power Monitor" pro iOS a Android. Mam stejny menic.
Axpert king 3kw má vstup z penelov 1500w axpert king 5kw má vstup z panelov 4000w ale mohol by som na axpert king pripojiť viac wattov ako 1500w pri 3kw verzii alebo 4000w pri 5 kW verzii?
Ano, můžeš
Teď aby člověk na to koukal :D
pro tebe tam není žádná novinka... max 11kW je zapojen jako MKS3 kdyby tě to zajímalo :D
@@amperak a to já tuším, ale tak podívat jsem se musel :-D
Konecne sa v Axpertoch vyznam :) diki za video. Ked dosluzi stary pojde jednoznacne axpert king 2
Je možné spojiť 2 fáze a 2 nuly paralerne zapojených meničov axpert king? A je možné spojiť 2 panely do série a k nim 1 paralerne.
měniče zapoj dle přiloženého schematu v manuálu. a ty panely rozhodně ne.
Zdravím, a děkuji za spoustu informací.
Chtěl bych se zeptat jestli se dá u Kingu spolehnout na to přepínání sítě ? Jedna věc je, aby to bylo bez přetoků a druhá aby nemohlo být na hlavním jističi napětí z domu, to by mohlo být nebezpečné pokud by tam někdo z ČEZ něco dělal.
Další otázka je jak připojit dva stringy (západ, východ ) ?
funguje to spolehlivě. stringy paralerně dva identické
Super video jasne vysvetlené.🙂👏
Otázočka kde môžem objednať Axpert king 5 II? Nemôžem ho zohnať niekoľko mesiacov už 😕 beranek nemá tiež
bohužel nemá skoro nikdo
Ahoj stáhl jsem si servisní manual na King a je to tam trochu jinak. Měls Kinga rozdělaný. Poslal jsem ti email s blokovým schématem Kingu.
Scema co jsi poslal je identicke s tim, co jsem nakreslil. Jen tam mas jinak popisky. Mam natočené i detailni video vic zamerene na znale osoby. Tohle je pro začátečníky.
@@amperak OK
Dík
Děláš super videa
On-grid menice je nejakym spôsobom mozne prevádzkovať aj aj bez pripojenia do siete? Zapojiť len panely a stiedav je možné niečo v striedavo prepojiť aby sa spustil výstup AC? Je to 3f sunways pt33kw
Ano, a to tak, ze menicem, ktery toto umi se vygeneruje síť ostrovni a funguje to tzv. Ac coupling. Umi to menic deye a victron v ostrovu. Ostatni jen pokud to maj napsane v navodu.
Ostrovni síť myslíš napríklad 3f benzín generátor naštartovať a keď začne pracovať menič generátor zhasnúť tým pádom by mal bežať do zotmenia ak tomu správne rozumiem.alebo máš inak na mysli?
Prepínač sieti madein čajna stojí do 50€ 100A 4 polový. A ešte jedno pozitivum Funguje.
a kolik přepnutí zvládne, než se svaří nebo rozsype?
👍 jsem rád, že jsi přišel na to, že není dobrý nápad nakupovat v Číně, teda pokud nemáte na to instalovat vše dvakrát...
Ja na to přišel? Ja to rikam od začátku, ze si vec za 20 tisic maj lidi koupit se zarukou
Zdravím Tě Amperáku, pokud mám měnič Axpert MAX 7200-48 je způsob jak nabíjet baterie Pylontech Force H2 bateriový modul 3,55kWh 96V ?
Ahoj, bohužel ne, jedná se o vysokonapětovou baterii. pro axperta mužeš použít pouze 48V baterie. tj pylontech US 2000 a US 3000 myslím.
Když mám serioparalelně zapojeno šest panelů napětí Voc 125,5v budu fungovat axpert? Děkuji
pouze axpert king 1 s napětímPV stringů 60-145V
já u své elektrárny jsem dal přednost poslkádat ji z jednotlivých funkčních částí, nikoli koupit kouzelnou čínskou krabičku co při pár desítkách wattů hučí jak dinamosvářečka a když se něco porouchá tak nefunguje nic.
Na radu ampéráka jsem napsal dotaz Beránkovy na dostupnost lifepo4 článků, odpověď po 14 dnech byla: nejsou skladem a nejsou objednané.
když mu napíšeš, že je chceš objednat a složíš zálohu, tak je objedná. na 90%. Skladové zásoby dáváme do hybridních FVE, jelikož to už zvládáme poskytovat.
Tohle je super. Na Beránka a jeho nabídku jsem koukal a skoro všechno chápu. Jen mi prosím někdo vysvětlete význam baterií 51,2V, když se všechna technika okolo staví na 48V. Kde je chyták? 🙂
Je to jmenovite napětí. 48V je napeti systemove, plati pro jmenovite napětí olova. Rozsah je 40-60V pro 48V system. Bude na to video
Ahoj prosím ťa o radu mám Axpert king II 5 kw nainštaloval som program do Pc zapojil cez lan kábel a na menici mi zhasol display kontrolky nefunguje vôbec komunikácia ani cez wifi.skusil som reštart nepomohlo. Prosím o radu čo sa mohlo stať prípadne ako to opraviť 😔
zapojil jsi skutečně lan kabel do konektoru určený pro LAN kabel? protože konektory používají možná RJ45, ale není to LAN. takže jsi to vyzkratoval.
Áno mal si pravdu niečo tam zoskratovalo a odpalilo SMD poistku vo vnútri panelu, stačí ju vymeniť
Ahoj měl bych dotaz ohledně Axpertu max 11kw zkušenosti zda má přetoky moc děkuji za info.
teoreticky muže mít přetoky, ale pouze v režimu bypass, pokud je spotřeba větší jak 1kW a když svítí sluníčko. to se moc nestává. Pod 1kW zátěžě automaticky nevypomáhá a tak ty přetoky nejsou tak významné.
Existuje do toho FW, který toto odstraňuje. já jsme to nastavené nechal, protože se to děje jen krátce a jen v přechodném období.
Ahoj vie fungovať Axpert king II bez batérie?
Výrobce to nedoporucuje. Takze spis ne
@@amperak to si ma nepotešil ale ďakujem za odpoveď 😀
nevieš poradiť v čom môže byť problém - batérie 16ks lifepo4 280Ah, momentálne nabité na 56V mám nastavený typ batérie USE prečo mi ukazuje stav batérie 62% ? za akých podmienok bude ukazovať 100% ?
@@vladimirgavla643 to ukazuje měnič? ten ukazuje blbě.
@@amperak už som na to prišiel zle zadane vypínacie napätie 😀
Hi sir I have multiple expert king ll inverter working in one phase I have issue when I have more power from pv system and fully battery charged and low home load I see Mppt is up and down fast and this makes fluctuations in waveform output of inverter but at high load and Mppt is open all power inverter here is stable also when Mppt working utility (hybrid mode) and low home load still this fluctuations. Is that normal or firmware issue or hardware issue?
I'm seeing a similar problem with MKS3's in parallel and we solved it by installing non-blinking lights. alternatively, when not using high power, only one inverter can be turn on and others works as MPPT and charges the battery.
the problem will probably be from the point of view of SW and HW, when it cannot regulate such small powers.
I see a similar phenomenon on my axpert MAX 11kW, only it fluctuates less.
@@amperak thank you sir for understanding my issue. But do you think it can solve by updating firmware and reach team support and makes solutions in new firmware?
@@salarhadi2988 you can try. maybe it will fix it or maybe not if it's a HW problem.
Koukám na tvé videa, občas se u toho i zasměju. Ale suprově to vysvětluješ. Prostě se s tím nes.... Dal jsem odběr abych nezmeškal tvé komentáře 📡
Díky
Ahoj, napsal by jsi prosim z jakych presne komponent mas slozeny tvuj prepinac siti s mechanickou blkokaci? Moc dik. At se dari
já používám ten atomat co má střídač v sobě. a pak mám ruční přepínač hager
šlo by teoreticky ten přepínač sítí- manuální mit 2 stykače s tím pokud sepnu 1 tak nesepnu 2hý atak dále žádná mechanická blokace
Musis udelat minimalne elektronickou blokaci rozpinacim kontaktem. Bez toho nikdy.
Je to ok ještě je tam pár drobností , ale jednak tím nechci obtěžovat a jednak to je na delší debatu . Jinak video OK . Dobrá práce .
na delší debatu je bohužel vše.
15:17 "má to spotřebu, žere to" .. to není bistabilní? (nebo teda třístavový)
není, ale existují takové.
Čauvec, znáš popř. jak hodnotíš měniče MUST?
nevím, nemám zkušenost
Mozem ti poslat na opravu SOFAR ME3000SP
Ak patri medzi menice ktore rad opravujes :)
pokud ti nevadí na to čekat několik let, než dojde na řadu...
Co jsi mu provedl? koukám že to je AC coupling nabíječ/vybíječ
@@amperak nestandardne som odpojil baterie pylontech pri tom ako som chcel prifazovat dalsi mppt nabijac.. nevypol som baterie standarne ale len odpojil plus kabel a neskor pripojil plus kabel k nemu a asi sa tym niektora suciastka v nom odpalila
A jak je to s Axpert VM III 48V 5000W? Má přetoky?
neměl by mít
Muzes prosim te vysvetlit, proc nejde ostrovni menic pripojit na rozvod TN-C? Mam barak kde je cast rozvodu TN-C a cast TN-S.
protože výstup měniče je v soustavě TN-S a přechod zpět na TN-C není povolen.
@@amperak Pokud to je jen administrativni omezeni, tak to muzu instalovat i doma. Je to saskarna, protoze v piliri mam TN-S a v dome TN-C a TN-S zaroven a mam na to revizi, takze zpetne slouceni PE a N na PEN je ocividne povolene. Dulezite je, ze to nebude delat nejaky technicky problem. Nebo bude?
@@FirstLuckyLook ne, není. jsoui dvě varianty. domu ti vede kabel 5x10mm2, kde je TN-C povoleno, nebo je ten kdo to dělal prase a blbě koupil kabel a aby jsi kvuli němu nemusel překopat uplně všechny káble v baráku, tak to tak zapojil.
Pokud střídač neumožnuje v návodu externí propojení N a PE, nemužeš to udělat.
Zdravím, svoji FVE jsem postavil na dvou měničích EASUN SMG-II 5,6kW z aliexpress - jde bezpečně o klony nějakého Axperta, i když nevím přesně který model. Cena byla cca 13 tis vč. dopravy za ks, provozuji je v paralelním spojení, funguje to. Ovšem musíme akceptovat nulovou záruku a nulovou podporu.
Záruku získáte koupí v ČR, to u Axperta lze, protože se tady prodává. Funguje nějaká podpora ze strany Voltronicu? - v případě potíží, nového FW apod..
Přepínání FVE/DS mám řešeno 125A 4P přepínačem taky z aliexpressu (ATS - značka třeba TOMSZN), od různých výrobců vypadají všechny stejně, přepnutí je bez výpadku - cca 10 až 15ms. Tímto přepínám silnou 1f z měničů (11kW - 48A) a 3f co mi přijde od ČEZu. Při přepnutí je to rána, div že to z DIN lišty nespadne. Nenašel jsem jiný rozumný způsob jak tohle dělat. Je řešení ze dvou el. či mech. blokovaných 4P stykačů dostatečně rychlé, aby nedošlo k výpadku? Přepínání tím ATS funguje, ovšem jak dlouho to vydrží, to nikdo neví - stál cca 700 Kč, koupil jsem si raději dva.
to jsou klony axpertu MKS3 pravděpodobně. Voltronic má servis v CZ dokonce i autorizovaný. jak záruční tak pozáruční a servisují všechny axperty.
příště kup ten ATS se servopohonem. prej se míň rozpadají. ty stykače s blokací je vlasstně to ATS co máš, jen je problém že občas se to ATS rozsype. já to přepínám ručně. mám dvě domácnosti na jednu fázi a špička odběru je 7kW. na zimu ale přepínám spotřebiče ručně na jiné fáze. pak se nedostanu nad 5kW a to vpoho muže přepnout axpert na síť
ATS se servopohonem jsou sice krásné, ale velmi pomalé - přepnutí je s výpadkem v řádu sekund. Měniče mám napojené na 3 domy, provozujeme malé ubytování - přepnutí s výpadkem není možné a manuální přepínání také ne. Při hledání alternativy toho čína ATS jsem narazil na stykače Schneider Electric, řada TeSys D, např. model LC1DT40P7, což je 4P NO stykač do 40A, výrobce udává dobu vypnutí 4-19ms a sepnutí 12-22ms, teoretické maximum tedy 41ms - to jsou vynechané dvě celé vlny a to by ještě nemusel být problém. O výdrži tohoto pochybnost nemám. Sice jeden stojí asi 2500 Kč, ale je to řešení robustní a důvěryhodné.
Ty SMG jsem měl kompletně rozebrané, vlastní vinou jsem musel vyměnit všechny MOSFETy v DCDC části, všechny IGBT v samotném střídači a nějaké další drobnosti na desce v buzení - měniče opět plně fungují. Když už jsem to měl otevřené, zajímalo mě, jak bypass řeší výrobce - v zásadě velice tupě, ale zároveň velice chytře - střídač je ve fázi s AC IN, tzn. bypass nejdříve prvním relé na AC OUT připne N-in, pak dvojicí triaků připne L-in, poté triaky přemostí relátkem a nakonec vypne samotný střídač - tzn. po jistou dobu je DS paralelně k výstupu střídače, ale výrobce si to díky sfázování může dovolit. Všude v měniči jsou 1P 40A - já říkám "křivá" relé a očividně to dostačuje. Přepínání přes relé tedy dělat jde, s pomocí triaku. Tohle by šlo navrhnout s mikroprocesorovým řízením jako externí komponenta, ale má to spoustu ALE.. třeba, že při jakékoliv chybičce, když se potká AC OUT a DS.. tak něco shoří a DS to spíš nebude..
Co 3F DS soustava, která se po přepnutí na osrov přejde na 1F?
je to možné pokud nemáš 3F spotřebiče a správně to navrhneš, ale nepřepínat ideálně automatem ale ručně.
Zdár borče. Takže když chci jet v 99% na bypass a panely mít jen na FLOAT aku na BACKUP (nechci cyklovat aku) byl by teda lepší MAX?
mít aku jen na backup nemá moc smysl. ale ten king by mohl být OK. protože ten režim SUB, kdy má baterku jen na bypass umí bez přetoků. ale nevidím v tom moc smysl
@@amperak UPSka na mrazak a kotel. Jsem Prepper. A panely mám zatím přeci bezdrátově připojené a dlouho ještě budu 😀
8kW MAXe jsem měl, ale občas dělal přetoky a MPPT fungoval při mracích taky špatně. Teď mám cca. rok EASun 5.6kW a ten funguje bez problémů.
Max ma jine mppt a to funguje trochu hůř jak u 5kw mks3. 5,6kw je to samy
@@amperak Kolega teď testuje AN-EX-Pro-10200 Hybrid inverter. Je to 1F 10kW hybrid, který kupoval za ~15000,-Kč a prej zatím docela dobrý. Možná taky zajímavá alternativa...
AXPERT KING má dvojitou konverzi - a co AXPERT VM 1000 ????
jo ty myslíš malinké měniče? ano, ty mají dvojitou konverzi, ale při nabíjení baterie spotřebiče přepnou na síť. king ne
@@amperak Tak teď jsi mi udělal trochu guláš, díval jsem se na video, kde hodnotíš AXPERT KING a há z něj pochopil, že když klesne napětí na baterii, tak naskočí BYPAS ( spotřebič na síť ) a současně se nabíjí aku podle zvolené priority panel / síť
👍
Ahoj Ampéráku, nechtěl by jsi někdy prozkoumat jestli by se dalo v axpert king nebo jiném měniči vyvést vnitřní 450V DC sběrnici a použít ji k napájení frekvenčních měničů pro motory nebo nabíječky na EV? Myslím si že by to bylo docela zajímavé téma a při nabíjení EV by to zvýšení účinnosti obejitím střídače mohlo být zajímavé.
Téma to je zajímavé, jenže DC nabíjení umí tak maximálně poje auto. ty novějí už jsou nerentabilní. co ušetříš efektivitou, tak desetkrát dáš víc za to, aby jsi dokázal to DC do auta dostat.
@@amperak asi máš pravdu, díval jsem se kolik stoji DC fast chargery nebo i jejich jednotlivé moduly (řízené cc/cv zdroje) a je to drahé jako prase.
BTW jak máš řešené DC nabíjení u svého auta? používáš palubní nabíječku a pošleš DC za vstupní usměrňovač nebo máš něco sofistikovanějšího?
Mám Axpert King 2 a stejně ho používám čistě v ostrovním režimu bez připojení k distribuci. Jen při nedostatku elektřiny z FVE přepnu celý dům přes Hager SFT440 na distribuci. Hlavní důvod je vnitřní spotřeba střídače a omezení 5000W. Pokud jsem na síti, tak mám 3x16A , tedy 11kW. To mi tento střídač neposkytne.
Ale letos asi koupím 10-12kW střídač, tak alespoň jeden důvod pomine.
Taky mam 11kw axpert.
@@amperak Axpert Max E 11kw je též ostrovný bez přetoků?
@@lamberet2563 ano i ne. muj s starým FW nad 1kW zátěže při provozu zte sítě zátěž napájí z panelů a přebytky dává do baterie. přetoky tak jsou minimalizovány (/limit pro tuito funkci je zátěž nad 1000W) alke mohou tam být. ale novější modely mají třeba lepší FW. já kupoval první kus v republice. a jelikož nad 1kW se u mne zátěž doma nedostane často, tak to neřeším.
Mě by zajímala dosahovaná účinnost těchto "chytrých krabiček" (tedy potažmo i vlastní spotřeba). Myslím tím tedy těch jednotlivých dílů - usměrňovač a pak zase střídač. Zda a za jakých podmínek se vyplatí toto řešení, oproti jednodužšímu řešení, kde zase ale hrozí přetoky. Zase pak ale prakticky nevzniká ztráta zbytečným usměrněním a následným střídáním, pokud se jede ze sítě, byť jen třeba částečně (při částečné dodávce z panelů). Je mi jasné, že to detailněji rozebrat asi není jednoché. Dá se vůbec jednoduše říci, že nějaká varianta je jednoznačně lepší, třeba při zjednodušení na 1 fázové řešení?
je to jednoduché: buď to máte ostrov (+přepínač sítí pro vybrané obvody), nebo bude z vás podnikatel a budete prodávat přebytky.
Zatím nejednoduší a ekonomicky dobrá investice s reálnou návratností je přímý ohřev teplé vody v zásobníku.
když si kupuješ záložní zdroj ke kotli nebo PC, taky tě zajímaj tyto parametry? většinu lidí ne. je to prostě daň za to, že to máš.
základní spotřeba axpertu 5kW je cca 50-70W. vypadá to jako moc, ale UPS ke kotli bere třetinu a neumí připojovat panely, natož bzálohovat celý dům.
Pak je třeba srandovní zjištění, že na 40m prodlužováku tratím 300W při nabíjení auta.
Na vlastní spotřebu bude video.
@@amperak No, vlastní spotřeba je docela zajímá otázka a snad nejsem blázen, když napíši, že mne zajímá. Zajímá mne ale obecně u zdrojů/měničů a pokud je možná reálná volba mezi úsporou a pořizovacími náklady, logicky si zvolím variantu s menší vlastní spotřebou. U těch UPS se tento parametr asi moc neudává, ale třeba u některých spotřebičů už ano. Dříve se nikdo nepozastavil u spotřebičů nad klidovou spotřebou (při vypnutém spotřebiči, např. TV) v řádech watů, dnes už klidová spotřeba bývá třeba do 0,5 W. Prostě u věcí, které jsou připojeny stále, kde jsou v běhu často jen zlomek dne, už si násobím klid. spotřebu 24 hodinami a 365 dny. :-) Proč třeba nezapnutej blbej tyčový mixér, který nechám v zásuvce (asi díky kondíku před vypínačem) mi na wattnetru ukazuje 2 W ? Tedy tam, kde je možnost, je to tedy i reálné, jdu cesto menší zbytečné spotřeby. Kdyby byla možnost (nevím, možná je?) a věděl bych, že střídač napájející dům bude nevyužit, třebaže nebude dlouhodobě nikdo doma a nebudou připojeny žádné spotřebiče (lednice a pod.), kldidně bych ten střídačový modul nechal vypnut.
S tou prodlužkou je to dobrý příklad, ale je potřeba brát jeden důležitý fakt. A to, zda se jedná o trvalý, či krátkodobý/jednorázový děj. Takže příklad s nabíječkou a prodlužkou bych neřešil, ale něco jako trvalý nepřetržitý děj, o ten bych se spíše zajímnal. Tedy o účinnost, spotřebu věcí, které jsou trvale připojeny, ale ve skutečnoisti se využívají (běží) denně jen krátce. Třeba se mi docela líbí, mám dojem, že jsem to někde zaslechl, mít osvětlení na 48 V (přímo z baterek), než na 230 V (z měniče). Protože u LED osvětlení nejsou potřeba veliké proudy, na rozdíl od zásuvkových spotřebičů s většími příkony. Při této variantě by nebylo úplně nereálně a neprovoditelné ten střídač zapínat jen v případě potřeby, resp. ho nechávat vypnutý, když budu vědět, že určitě nebude zapotřebí. To mne jen tak napadlo, tedy pokud by klidová spotřeba střídače (jkeho části (modulu)) měla být zbytečně veliká.
Blokace stykacu se da udelat i pres kontakt stykace na civku druheho stykace..
Ale ta se dělá taky. Tedy používá se jak mechanická blokace, tak i zároveň elektrická blokace (obou stykačů) přes pomocné rozpínací kontaktu (druhého stykače).
Ještě doplním:
Je to to samé, jako řešení reverzace (většího výkonu) motoru, kde se použije navíc k elektrické blokaci i mechanické. Prostě kde současné sepnutí stykačů by mohlo udělat velký průser/oheň/řachu - zkrat. 💥 Ono stačí, když k tomu přijde nějaký "expert" a zkoušel ručně mačkat ty stykače. Anebo vlivem mechanické závady by zůstal jeden stykač v sepnuté poloze (nevrátil se). Je jasné, že tohle se moc často asi nestane, každopádně k elektrickému blokování se mechanické blokování navíc jako sichr používá.
přesně jak píše pato pato. a pokud není mechanická blokace, je třeba použít stykač so má pomocný kontakt, který při slepení nesepne druhý stykač.
Jen bych rád upravil vyrok o cenach, ESUN VS Expet King je rozdil asi 12 tis u nových z obchodu..
je to easun a axpert. máš to dokonce správně i v názvu.
nezapomen na to, že ty střídače z alíku nejsou proclené. kinga prodáváme myslím za 25 tisíc. pochybuji, že klon od easunu bude stát 13 tisíc. to stojí 3kW VM3
@@amperak Ja jsem kupoval novy s 2 letou zarukou z Amazonu včetně přislušenství navíc a douravy za 16 500. Tak ty ceny prostě nesedí :)
@@VASEK2000 16500kč sedí. jen až budeš řešit záruku, tak devět tisíc poštovné zpět :D
@@amperak EASun se dá koupit z Německa se zárukou(alespoň to píšou), už jsem jich kupoval 5 a všechny fungují. už cca. rok. Mam i 3 zapojene do 3f sítě. Přetoky nemají a MPPT funguje správně i když jsou mraky. S MAXem jsem měl problémy s přetokem i MPPT. Asi by pomohl fw, ale prodejce mi ho vzal zpět, tak jsem to neřešil.
@@amperak no ... za 3 EASuny jsem dal 42000, tak nevim. Dohromady mam 4. Sice nevhodne zapojene pres bypass v zime, ale zatim nikdo s pretoky neprudil. Kdyz mam baterku nad 30% odpojuje se od site. Dalsi reseni je pouziti jednoho menice ciste jako nabijecky baterky
Skvělé vysvětleno. Děkuji za upřesnění.
Ehm. Jen drobnost a nezlobte se na mne. Ale to existuje jen jediná kvalitní značka a to Axpert ?
všechny ostatní výrobci klonují a upravují řešení, se kterým přišla firma Voltronic se svýma měničema Axpert.
klony jsou často méně kvalitní (ošizené součástky) a nebo i kvalitnější. Já ale vždy budu mluvit o produktu, ze kterého ostatní vychází.
I Axpert je klon. Prozatím ale drží slušnou kvalitu, za rozumnou cenu. U Axpertů co mám, jsou varistory, které se mi nelíbí. Jinak jsem celkem spokojen. Našel jsem něco jako Axpert MKS III, skoro za poloviční cenu z evropského skladu. Moc tomu nevěřím, ale asi to koupím na pitvu.
Byl jsem tu,ale musim si najít čas to pořádně poslechnout .