Těším se na video ze závodů v Mostě. Tohle je obsah, který mě baví nejvíc. U toho EV to bylo asi i myšleno ohledne decelarace rekuperací, ale do toho se nechci pouštět.
Udělejte pokus. Rychlost 50km/h v autě jen řidič, na referenčním bodě plné brzdy a změřit vzdalenost. Pak nacpat do vozu 4 (ideálně obézní) kamarády a udělat to znovu. A nebo se zeptat běžného zaměstnance jezdícího s dodávkou, jak krásně brzdí prázdná a plná dodávka. Něco mí říká, že výsledek nebude korespondovat s vyjádřením pana Vaculíka.
@@davidkottas8950 Tak to hledím. Díky. Jen tedy nechápu proč, když se navyšuju celková hmotnost vozu, tak musí na zkoušku brzd. Známý přestavoval mitsubishi fuso na obytný náklaďák. Neprošel. Tedy ty brzdy vlastně musely být mizerné už na novém voze. I vlastně lov na přetížené kamiony a dodávky se zaštituje bezpečností, že vozy mají delší brzdnou dráhu. Takže vlastně všechno špatně.
Co se týče toho brždění, elektromobil má nespornou výhodu... umí velmi efektivně brzdit i motorem. Názornou ukázkou je takový autobus, který umí brzdit jak motorovkou (vypínáním ventilů) - elektromagnetickým retardérem na kardanu (u automatu hydroměnič) a už jen na základě tohoto umí autobus znatelně spomalit, téměř i zastavit (pomocné brzdy) tak i brzdy klasické kolové (brzdové) - takže brzdný účinek vůči hmotnosti je šílená (kamion je vlastně těměř podobný) - vliv hrají pouze cestující, ale prádný 12 tunový autobus umí, možná za některých podmínek i líp zabrzdit než osobní auto
Ahoj, další skvělý díl, opravdu perfektní atmosféra 👌👍. Vaculík 😂 se skoro trefil, kdyby to neaplikoval zrovna na sníh. Něco málo jsem na ČVUT napočítal, můžu vás někdy unudit… Long story short: Kdykoli se fyzika pere s povrchem který se sype/hrne začínají platit jiná pravidla. Brzdí vás “pouze” hrnutí materiálu. Proto v rally typicky na štěrku jezdci před prudkou zatáčkou kola drží rovně natvrdo zablokovaná, hrnou nejvíce materiálu - nejefektivněji brzdí. Hmotnost navíc vám tu samozřejmě škodí, limit odporové síly hrnutí sněhu versus setrvačnost - strom - hořící elektro Vaculík. Proto je v těchto podmínkách efektivnější nepoužít ABS, ale kdo z nás je toho schopen. Mimochodem tato Vaculíkova teorie má značné mezery i v běžném provozu na suchém asfaltu. Pokud by k vyvinutí vyšší odporové síly stačila pouze vyšší hmotnost pak by nikdo nemontoval na opulentní SUV obří šíře pneumatik. Zkuste prostou úvahu, vezmu pick-up, zabrzdím, změřím brzdnou dráhu. Ten samý experiment s půl tunou na korbě a dovolím si odhodovat, že brzdná dráha bude za všech podmínek na všech površích delší. Pokud to nebude zrovna Vaculík testovat na zamrzlém jezeře a nepropadne se do hlubin. Jinak mile rád doporučím kolegům z motorsportu místo odlehčování plnit dutiny olovem.
Díky za vysvětlení, dává to smysl. Jen doplním, že lehkost závodních aut má ohromnou výhodu v menších požadavcích na brzdy. Které pan Vaculík záměrně vynechává z úvahy (proto ten sníh)
Ono to je trochu složitější, do rovnice vstupuje spousta aspektů - velikost čelní plochy a s tím spojený odpor vzduchu, bubnové/kotoučové brzdy na zadní nápravě, konstrukce brzd samotných (pevný třmen, plovoucí třmen...), poloha těžiště, rozměr a stav pneumatik, konstrukce zavěšení kola a jejich případná ztráta kontaktu s vozovkou... Hlavní je říct, že aby bylo brzdění co nejúčinnější, tak musí probíhat na mezi adheze! Jinak řečeno, že brzdy můžou být co nejlepší, ale to je k ničemu, když tu sílu pak nedokáže pneumatika přenést na vozovku a začne se smýkat (ABS zakročí). Takže z mého pohledu to možné sice je, ale nelze to paušalizovat.
Presne, myslim si, ze geometrie podvozku, a tim i to, jake bude rozlozeni vahy mezi napravy pri brzdeni (vysoke auto bude mit tendenci prenest procentuelne vic vahy na predni napravu a odlehcit zadni), ale verim ze zrovna ioniq 5N (o kterem p. Vaculik mluvil) zabrzdi opravdu driv nez velka cast lehcich benzinovych aut, ale ne kvuli vaze, ale kvuli prave podvozku
Ono to teoreticky není tak složitá rovnice, těžké auto potřebuje větší brzdnou sílu, problém nastane u pneumatik, které tu sílu prostě nedokáží přenést, to je vlastně celá věda
@@tomik5281 no prave, ale pak se do toho musi zapocitat prave stycna plocha, tzn sire pneumatiky a celkove jestli je podvozek ji na 100% vyuzit - prave vliv geometrie je v tomhle majoritni.
Jen drobnost, když jsem přidával olejový chladič, měl jsem obavy že v té pozici co jste ho použili se neodvzdušní, a nahoře bude zůstávat bublina, a raději jsem vymýšlel složitější uchycení s vývody bokem :)
Těžší auto lépe probrzdí sníh ale na ledovce určitě zastaví lépe lehčí auto. Záleží také dost na šířce pneumatik. Ale zase těžší auto má horší manévrovatelnost při brzdění.
Co třeba těžiště elektromobilu a normálního spalovacího auta.....nechovají se ty auta úplně jinak při řízení....?
วันที่ผ่านมา +3
Z teoretického hlediska - pokud by obě vozidla využila maximální adhezi (tj. mělo by ideální brzdný systém, který umožňuje dosáhnout ) - by hmotnost nehrála roli a těžký vůz by mohl brzdit stejně krátce jako lehčí auto. V praxi však platí, že: Na suché vozovce má těžké vozidlo obvykle delší brzdnou dráhu než lehké auto, protože jeho brzdný systém a dynamika neumožňují využít celého potenciálu tření. Na mokré vozovce se rozdíl ještě zvětšuje, neboť snížená přilnavost a nutnost brzdění s větší bezpečnostní rezervou vedou k prodloužení brzdné dráhy u těžkých vozidel výrazněji než u lehčích vozidel. Tedy, i když základní fyzikální rovnice naznačuje hmotnost nezávislý limit decelerace, praktické konstrukční, dynamické a podmínkové faktory zajišťují, že těžký vůz obvykle nedosáhne stejné brzdné dráhy jako lehčí auto, a to jak na suché, tak zejména na mokré vozovce.
Jedním vzercem člověk nespočítá nic, ale ze studií které jsou k dispozici (např: Simulation-Based Analysis of Vehicle Mass Impact on Stopping Distance) jasně vyplívá, že těžší vozidlo má delší brzdnou dráhu.
Mám vystudovanou vysokou, ale na tohle se mi vybavila fyzikářka ze střední, vždy nám řikala, že nesmíme porovnávat jabka s hruškama...pokud vemu auto, zabrzdím s ním, pak ho naložím a zabrzdím, co se asi stane? Pokud vezmu jiné auto na jiných pneumatikách s jinou geometrií, rozložením hmoty a budu říkat, že to brzdí líp, protože je to elektromobil jsem Vaculík....
Když máš stejné auto, které naložíš tak brzdíš déle, ale proč to tak je ? Protože brzdná síla není už dostatečná, takže teoreticky stačí jen lepší brzdy, reálně v nějaký monet pneumatiky nedokáží tu sílu přenést, ale váhá prostě nemá teoreticky vliv, nejslabší článek je přilnavost pneumatik
@tomik5281 takže stačí jiný brzdy a pneumatiky, ale váha nemá vliv...třeba ani to, kde se nachází? A co když to auto odlehčím, zabrzím na stejné vzdálenosti?
@David-q2b8n Možná jsem to špatně řekl, teoreticky auto co váží 100kg a jede 50km/h, jde zastavit na 10m, auto co bude vážit 10 000kg, jde zastavit na úplně stejné vzdálenosti, realita je samozřejmě taková, že to nejde 😅
je tam strašně moc proměnných,jediný smusluplný test,stejá auta a stejné podmínky jedno elektro a druhe fosil a tam se to dá ověřit,ale říct to jako dogma že to tak je je nesmysl.....
Zeptal sem se AI a tady je odpověď. Těžší vs. lehčí auto s ABS na ledu: Brzdná síla závisí na přilnavosti pneumatik, ne na hmotnosti auta. Auta s ABS brzdí tak, aby kola zůstala na hranici prokluzu, což je stále limitováno třením pneumatik. Těžší auto má více kinetické energie, kterou musí brzdy přeměnit na teplo. Ale protože brzdná síla je omezena přilnavostí pneumatik, těžší auto nebude brzdit lépe. Větší hmotnost sice zvyšuje přítlak na pneumatiky, ale součinitel tření zůstává stejný → větší hmotnost nepřináší lepší brzdění. Ve většině případů bude těžší auto mít delší brzdnou dráhu než lehčí auto, protože má více energie k zastavení, ale nemá více přilnavosti. Výjimka může nastat u aut s různými pneumatikami - lepší zimní nebo hrotované pneumatiky mohou zcela změnit situaci. Závěr: Na ledu, kde hlavním limitujícím faktorem je přilnavost, bude lehčí auto brzdit efektivněji než těžší auto, i když obě mají ABS. Těžší auto potřebuje více času na zastavení, protože jeho větší kinetická energie nemůže být dostatečně efektivně převedena na brzdnou sílu kvůli nízkému tření s povrchem.
Já se AI zeptal jaký průřez vodiče použit v 12v DC soustavě pro spotřebič s odběrem 10A vzdáleným 5m od baterie ( jinýmí slovy autozásuvka v kufru). AI doporučila minimálně 16mm², ideálně 25mm². Což je svařovací kabel. Reálně je v autě požita 1,5mm², když moc tak 2,5mm². Úplně mě to nepřesvědčilo k používání AI pro ověřování "pravdy"...
@@TheW4R1OCK Jo, ale abych ji usměrnil a vylezlo z ní něco rozumného, tak potřebovala asi pět korekcí. Já věděl jaký mám dostat výsledek, jenže když se ptá někdo kdo neví, tak se hlouběji ptát nebude. Je mi jasné, že AI je nástroj. Zatím ,dle mě, poněkud bezzubý...
A přidali jste do oleje nějakou nanotechnologii? To by jste pak mohli dojet domů i bez oleje. Já vím, Vaculík říká že motor nic takového nepotřebuje, ale to je omyl, já říkám, že potřebuje.
Video je skvělý, smrdí olejem i procházkou na čerstvém vzduchu 😂 A to tvrzení pana Vaculíka je prostě divný. Aby šlo tvrzení ověřit, museli byste vzít dvě naprosto stejná auta, stejný tvar, pneu, stejně ojeté destičky. A do jednoho naložit pár set kg cihel. A zkoušet. A to ještě by záleželo na tom, kam ty cihly dáte. Takže to tvrzení prostě nedává smysl, zvlášť, když elektroauta brzdí i elektromotorem a to udělá svoje.
Ve videu rikam, že na asfaltu bych tomu věřil. Ale při snížené adhezi např. Na sněhu si myslím, že kynetická energie bude mit větší vliv než pritlačná síla.
@@WeAreCarFans já nic nerozporuji, jenom dávám upřesnující informace, klidně můžete zkusit udělat ten stejný test na sněhu ;-) stejné auto, různá hmotnost a pozor a to je důležité stejný povrch, nejet tu stejnou stopu 2x, protože po druhé už by to byl uježděný sníh. anebo naopak na čistém ledu, tam by to bylo celkem průkazné
13 ชั่วโมงที่ผ่านมา
@@WeAreCarFans Jo, to si taky myslím. Ale třeba na mokrý vozovce bych řek, že se to může +- vykrátit.
Těším se na video ze závodů v Mostě. Tohle je obsah, který mě baví nejvíc. U toho EV to bylo asi i myšleno ohledne decelarace rekuperací, ale do toho se nechci pouštět.
6:40 souhlasím s vámi
Konecne páni človek sa nejde dočkať ste super 😊😊
Udělejte pokus. Rychlost 50km/h v autě jen řidič, na referenčním bodě plné brzdy a změřit vzdalenost. Pak nacpat do vozu 4 (ideálně obézní) kamarády a udělat to znovu. A nebo se zeptat běžného zaměstnance jezdícího s dodávkou, jak krásně brzdí prázdná a plná dodávka. Něco mí říká, že výsledek nebude korespondovat s vyjádřením pana Vaculíka.
zklamu vás, tento test už někdo udělal a je to opravdu tak že na váze nezáleží th-cam.com/video/dzl6yMsp2v8/w-d-xo.html
@@davidkottas8950 Tak to hledím. Díky. Jen tedy nechápu proč, když se navyšuju celková hmotnost vozu, tak musí na zkoušku brzd. Známý přestavoval mitsubishi fuso na obytný náklaďák. Neprošel. Tedy ty brzdy vlastně musely být mizerné už na novém voze. I vlastně lov na přetížené kamiony a dodávky se zaštituje bezpečností, že vozy mají delší brzdnou dráhu. Takže vlastně všechno špatně.
Co se týče toho brždění, elektromobil má nespornou výhodu... umí velmi efektivně brzdit i motorem. Názornou ukázkou je takový autobus, který umí brzdit jak motorovkou (vypínáním ventilů) - elektromagnetickým retardérem na kardanu (u automatu hydroměnič) a už jen na základě tohoto umí autobus znatelně spomalit, téměř i zastavit (pomocné brzdy) tak i brzdy klasické kolové (brzdové) - takže brzdný účinek vůči hmotnosti je šílená (kamion je vlastně těměř podobný) - vliv hrají pouze cestující, ale prádný 12 tunový autobus umí, možná za některých podmínek i líp zabrzdit než osobní auto
Ahoj, další skvělý díl, opravdu perfektní atmosféra 👌👍.
Vaculík 😂 se skoro trefil, kdyby to neaplikoval zrovna na sníh. Něco málo jsem na ČVUT napočítal, můžu vás někdy unudit… Long story short: Kdykoli se fyzika pere s povrchem který se sype/hrne začínají platit jiná pravidla. Brzdí vás “pouze” hrnutí materiálu. Proto v rally typicky na štěrku jezdci před prudkou zatáčkou kola drží rovně natvrdo zablokovaná, hrnou nejvíce materiálu - nejefektivněji brzdí. Hmotnost navíc vám tu samozřejmě škodí, limit odporové síly hrnutí sněhu versus setrvačnost - strom - hořící elektro Vaculík. Proto je v těchto podmínkách efektivnější nepoužít ABS, ale kdo z nás je toho schopen.
Mimochodem tato Vaculíkova teorie má značné mezery i v běžném provozu na suchém asfaltu. Pokud by k vyvinutí vyšší odporové síly stačila pouze vyšší hmotnost pak by nikdo nemontoval na opulentní SUV obří šíře pneumatik. Zkuste prostou úvahu, vezmu pick-up, zabrzdím, změřím brzdnou dráhu. Ten samý experiment s půl tunou na korbě a dovolím si odhodovat, že brzdná dráha bude za všech podmínek na všech površích delší. Pokud to nebude zrovna Vaculík testovat na zamrzlém jezeře a nepropadne se do hlubin. Jinak mile rád doporučím kolegům z motorsportu místo odlehčování plnit dutiny olovem.
Díky za vysvětlení, dává to smysl. Jen doplním, že lehkost závodních aut má ohromnou výhodu v menších požadavcích na brzdy. Které pan Vaculík záměrně vynechává z úvahy (proto ten sníh)
Už se těším na video z Mostu snad už to vydate
Nerozumím fyzice ani autům, jen mě baví koukat na vaše videa 😀
mám to stejně a do toho ješte nemám prachy
Ono to je trochu složitější, do rovnice vstupuje spousta aspektů - velikost čelní plochy a s tím spojený odpor vzduchu, bubnové/kotoučové brzdy na zadní nápravě, konstrukce brzd samotných (pevný třmen, plovoucí třmen...), poloha těžiště, rozměr a stav pneumatik, konstrukce zavěšení kola a jejich případná ztráta kontaktu s vozovkou... Hlavní je říct, že aby bylo brzdění co nejúčinnější, tak musí probíhat na mezi adheze! Jinak řečeno, že brzdy můžou být co nejlepší, ale to je k ničemu, když tu sílu pak nedokáže pneumatika přenést na vozovku a začne se smýkat (ABS zakročí). Takže z mého pohledu to možné sice je, ale nelze to paušalizovat.
Presne, myslim si, ze geometrie podvozku, a tim i to, jake bude rozlozeni vahy mezi napravy pri brzdeni (vysoke auto bude mit tendenci prenest procentuelne vic vahy na predni napravu a odlehcit zadni), ale verim ze zrovna ioniq 5N (o kterem p. Vaculik mluvil) zabrzdi opravdu driv nez velka cast lehcich benzinovych aut, ale ne kvuli vaze, ale kvuli prave podvozku
Ono to teoreticky není tak složitá rovnice, těžké auto potřebuje větší brzdnou sílu, problém nastane u pneumatik, které tu sílu prostě nedokáží přenést, to je vlastně celá věda
@@tomik5281 no prave, ale pak se do toho musi zapocitat prave stycna plocha, tzn sire pneumatiky a celkove jestli je podvozek ji na 100% vyuzit - prave vliv geometrie je v tomhle majoritni.
Ten starej zaber s A8 jste tam dali jen pro mě :D ? :D
k tomu konci jak se říka kdyby to jelo bez problémů tak by to nebyla výzva
nepřemýšlel jsi dat do oleje nějaké aditivum? třeba metabond, aby se zase nezadřely šálky?
otázka brzdné dráhy těžkého a lehkého auta na sněhu je složitá, ale olejovej chladič je Mani fiq 👌
Tak už konečně vím kde bydlíte 😀 jel jsem tam jednou jedinkrát tím že sem ze Svitav ani moc ten HK nevyhledávám spíš pardubky
však v tom olejovém chladiči (tom domečku) je termostat na olej kolik tam máte stupňů (na kolika otvírá?)
Jako fanda Peugeotu dávám nadšeně palec. 😂 A jen otázka, odkud je coupéčko, že na fotce z CarVericalu je na rámečku SPZ Žamberk? 😊🤔
Asi to driv jezdilo v žamberku, ale my to kupovali od kamaráda ktery to ne vlastní vinou naboural.
Jen drobnost, když jsem přidával olejový chladič, měl jsem obavy že v té pozici co jste ho použili se neodvzdušní, a nahoře bude zůstávat bublina, a raději jsem vymýšlel složitější uchycení s vývody bokem :)
Kdy konečně vydáte video ze závodu v mostě?
Snad příští týden 😊
To jako že dojeli a nerozpadl se jim tenhle mega vůz na prvočinitele, jo? :)
Díky za odpověď každý den vyhlížím v naději že už jste ho vydali (jinak nevím jak jste dopadli) dík za odpověď jste super❤
Těžší auto lépe probrzdí sníh ale na ledovce určitě zastaví lépe lehčí auto. Záleží také dost na šířce pneumatik. Ale zase těžší auto má horší manévrovatelnost při brzdění.
Má ten olejový chladič vlastní termostat? Jinak konečně nové video, už se těším na to ze závodů :)
Ano, termostat má. Ale prodávají se i levnější sady bez něj.
Co třeba těžiště elektromobilu a normálního spalovacího auta.....nechovají se ty auta úplně jinak při řízení....?
Z teoretického hlediska - pokud by obě vozidla využila maximální adhezi (tj. mělo by ideální brzdný systém, který umožňuje dosáhnout ) - by hmotnost nehrála roli a těžký vůz by mohl brzdit stejně krátce jako lehčí auto. V praxi však platí, že:
Na suché vozovce má těžké vozidlo obvykle delší brzdnou dráhu než lehké auto, protože jeho brzdný systém a dynamika neumožňují využít celého potenciálu tření.
Na mokré vozovce se rozdíl ještě zvětšuje, neboť snížená přilnavost a nutnost brzdění s větší bezpečnostní rezervou vedou k prodloužení brzdné dráhy u těžkých vozidel výrazněji než u lehčích vozidel.
Tedy, i když základní fyzikální rovnice naznačuje hmotnost nezávislý limit decelerace, praktické konstrukční, dynamické a podmínkové faktory zajišťují, že těžký vůz obvykle nedosáhne stejné brzdné dráhy jako lehčí auto, a to jak na suché, tak zejména na mokré vozovce.
zde je přesně takový test th-cam.com/video/dzl6yMsp2v8/w-d-xo.html
Jedním vzercem člověk nespočítá nic, ale ze studií které jsou k dispozici (např: Simulation-Based Analysis of Vehicle Mass Impact on Stopping Distance) jasně vyplívá, že těžší vozidlo má delší brzdnou dráhu.
Každý fyzikář by řekl něco ve stylu,, odpor vzduchu zanedbáme"
Tak tu úpravu řazení nepřekoná ani Tvrdej Bob.
Mám vystudovanou vysokou, ale na tohle se mi vybavila fyzikářka ze střední, vždy nám řikala, že nesmíme porovnávat jabka s hruškama...pokud vemu auto, zabrzdím s ním, pak ho naložím a zabrzdím, co se asi stane? Pokud vezmu jiné auto na jiných pneumatikách s jinou geometrií, rozložením hmoty a budu říkat, že to brzdí líp, protože je to elektromobil jsem Vaculík....
Když máš stejné auto, které naložíš tak brzdíš déle, ale proč to tak je ? Protože brzdná síla není už dostatečná, takže teoreticky stačí jen lepší brzdy, reálně v nějaký monet pneumatiky nedokáží tu sílu přenést, ale váhá prostě nemá teoreticky vliv, nejslabší článek je přilnavost pneumatik
@tomik5281 takže stačí jiný brzdy a pneumatiky, ale váha nemá vliv...třeba ani to, kde se nachází? A co když to auto odlehčím, zabrzím na stejné vzdálenosti?
@David-q2b8n Možná jsem to špatně řekl, teoreticky auto co váží 100kg a jede 50km/h, jde zastavit na 10m, auto co bude vážit 10 000kg, jde zastavit na úplně stejné vzdálenosti, realita je samozřejmě taková, že to nejde 😅
zde je přesně takový test th-cam.com/video/dzl6yMsp2v8/w-d-xo.html
je tam strašně moc proměnných,jediný smusluplný test,stejá auta a stejné podmínky jedno elektro a druhe fosil a tam se to dá ověřit,ale říct to jako dogma že to tak je je nesmysl.....
Co ta W212 v pozadí? Něco mi uniklo, nebo už mám sklerózu.
Nový projekt, na kterém budeme časem dělat 😊
@@WeAreCarFans Tak na to se extra těším. Sám mám 350 Bluetec facelift.
3:38 😂😂😂
Zeptal sem se AI a tady je odpověď. Těžší vs. lehčí auto s ABS na ledu:
Brzdná síla závisí na přilnavosti pneumatik, ne na hmotnosti auta.
Auta s ABS brzdí tak, aby kola zůstala na hranici prokluzu, což je stále limitováno třením pneumatik.
Těžší auto má více kinetické energie, kterou musí brzdy přeměnit na teplo.
Ale protože brzdná síla je omezena přilnavostí pneumatik, těžší auto nebude brzdit lépe.
Větší hmotnost sice zvyšuje přítlak na pneumatiky, ale součinitel tření zůstává stejný → větší hmotnost nepřináší lepší brzdění.
Ve většině případů bude těžší auto mít delší brzdnou dráhu než lehčí auto, protože má více energie k zastavení, ale nemá více přilnavosti.
Výjimka může nastat u aut s různými pneumatikami - lepší zimní nebo hrotované pneumatiky mohou zcela změnit situaci.
Závěr:
Na ledu, kde hlavním limitujícím faktorem je přilnavost, bude lehčí auto brzdit efektivněji než těžší auto, i když obě mají ABS. Těžší auto potřebuje více času na zastavení, protože jeho větší kinetická energie nemůže být dostatečně efektivně převedena na brzdnou sílu kvůli nízkému tření s povrchem.
Já se AI zeptal jaký průřez vodiče použit v 12v DC soustavě pro spotřebič s odběrem 10A vzdáleným 5m od baterie ( jinýmí slovy autozásuvka v kufru). AI doporučila minimálně 16mm², ideálně 25mm². Což je svařovací kabel. Reálně je v autě požita 1,5mm², když moc tak 2,5mm². Úplně mě to nepřesvědčilo k používání AI pro ověřování "pravdy"...
@@wwaserr musíš se AI zeptat jestli tomu tak opravdu je. Ono se stane že se opraví. Pořád se učí. :)
@@TheW4R1OCK Jo, ale abych ji usměrnil a vylezlo z ní něco rozumného, tak potřebovala asi pět korekcí. Já věděl jaký mám dostat výsledek, jenže když se ptá někdo kdo neví, tak se hlouběji ptát nebude. Je mi jasné, že AI je nástroj. Zatím ,dle mě, poněkud bezzubý...
A přidali jste do oleje nějakou nanotechnologii? To by jste pak mohli dojet domů i bez oleje. Já vím, Vaculík říká že motor nic takového nepotřebuje, ale to je omyl, já říkám, že potřebuje.
Vydrž do dalšího dílu 🤫😁
Video je skvělý, smrdí olejem i procházkou na čerstvém vzduchu 😂 A to tvrzení pana Vaculíka je prostě divný. Aby šlo tvrzení ověřit, museli byste vzít dvě naprosto stejná auta, stejný tvar, pneu, stejně ojeté destičky. A do jednoho naložit pár set kg cihel. A zkoušet. A to ještě by záleželo na tom, kam ty cihly dáte. Takže to tvrzení prostě nedává smysl, zvlášť, když elektroauta brzdí i elektromotorem a to udělá svoje.
No říká se, že rozdíly mezi auty se na mokru srovnají, tedy výkon na mokru je k ničemu a nízká váha tam vede.
lehčí auto zabrzdí vždycky lépe :D
Elektromobil možno aj áno lebo brzdí ešte aj tým ze rekuperuje
Pokud je limit přilnavost pneumatik, je jedno jestli auto brzdí brzdami nebo motorem
Že Vám školství nadalo základu fyziky...
Asi bych nevinil školství 😁
Bozi video 🤣
Short shift a la Tvrdej Bob jeste lepsi
blbost, jak říkáš...
carwow udělal test brzd, kdy do dacie postupně dávali větší a větší náklad a výsledek? na váze nezáleží th-cam.com/video/dzl6yMsp2v8/w-d-xo.html
Ve videu rikam, že na asfaltu bych tomu věřil. Ale při snížené adhezi např. Na sněhu si myslím, že kynetická energie bude mit větší vliv než pritlačná síla.
@@WeAreCarFans já nic nerozporuji, jenom dávám upřesnující informace, klidně můžete zkusit udělat ten stejný test na sněhu ;-) stejné auto, různá hmotnost a pozor a to je důležité stejný povrch, nejet tu stejnou stopu 2x, protože po druhé už by to byl uježděný sníh. anebo naopak na čistém ledu, tam by to bylo celkem průkazné
@@WeAreCarFans Jo, to si taky myslím. Ale třeba na mokrý vozovce bych řek, že se to může +- vykrátit.
Henen parádny systém chladenia oleja rovnako vyriekol aj chalanom s naša garáž