Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
  • 50
  • 21 920
15. díl: Vzlety a pády Československých aerolinií
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923-1993.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:44: Výzkum o ČSA a jeho přínos pro současnost
02:39: Archivní prameny vs. pamětnická reflexe
10:46: Počátky civilního letectví v Československu
14:23: ČSA v 60. letech 20. století a jejich servis
19:45: Technika a ideologie - sovětská letadla
24:51: ČSA ve srovnání s aeroliniemi v zemích východního bloku
26:17: Civilní letectví a jeho dostupnost za tzv. normalizace
30:02: Dovolená na Kubě v roce 1974
36:30: ČSA a transformace
39:33: Rozloučení
39:56: Outro
มุมมอง: 159

วีดีโอ

14. díl: Hospodaření s vodou: hydrokraté a jejich mise ve 20. století
มุมมอง 47หลายเดือนก่อน
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bud...
Uvedení knihy Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymů československých občanů
มุมมอง 282 หลายเดือนก่อน
Záznam z uvedení knihy Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymů československých občanů (1948-1989) a následné debaty s autory Tomášem Vilímkem (ÚSD AV ČR) a Jaroslavem Pažoutem (FP TUL). Akce se uskutečnila 23. dubna 2024 v prostorách badatelny Archivu Poslanecké sněmovny. Témata: 0:00:00: Úvodní slovo, představení autorů a hostů 0:01:42: Úvodní slovo Petra Dvořáčka, vedoucího...
13. díl: Dvacet a dvacet pět let: Česká republika v EU a NATO
มุมมอง 2413 หลายเดือนก่อน
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ⁠Matějem Bílým⁠ a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů...
12. díl: Slovenský národní komunismus
มุมมอง 5113 หลายเดือนก่อน
Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů. Právě tématu takzvaného slovenského národního komunismu se bude věnovat dvanáctá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Jakou roli sehrá...
11. díl: Dekolonizace a česká společnost. Představy, kulturní střety a online diskuze
มุมมอง 3534 หลายเดือนก่อน
Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat. Na otázky spojené s návratem muzejních sbírek, finančními reparacemi, odstraňováním soch či proměnou zobrazování a vyprávění e...
10. díl: Provázanost genocidy Židů a Romů z Protektorátu Čechy a Morava
มุมมอง 1885 หลายเดือนก่อน
Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal? Na tyto a další otáz...
9. díl: Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968-2004
มุมมอง 1956 หลายเดือนก่อน
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie "Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968-2004" editora Jiřího Hlaváčka. Jaké příběhy někdejší vojáci vyprávěli? A jaký měla šikana dopad na fungování armády? To a mnoho dalšího se dozvíte v této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přij...
8. díl: Když řídí někdo jiný než strana
มุมมอง 2287 หลายเดือนก่อน
Když řídí někdo jiný než strana: Komunální správa a místní podniky za socialismu a v 90. letech Revoluce v regionech. Jak vypadala československá transformace po roce 1989 na nižší než centrální úrovni? A proč doteď v historickém výzkumu tohoto období chyběl regionalismus? Na to odpoví další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali dva hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. ...
7. díl: Československo, ČR a arabsko-izraelský konflikt
มุมมอง 4.7K8 หลายเดือนก่อน
Geograficky vzdálené, přesto drží spolu. Česko a Izrael mezi sebou dlouhodobě udržují blízké vztahy, o kterých se často mluví jako o výjimečném přátelství. Kde se tohle pouto vzalo? A bylo tomu tak vždycky? Další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny se zaměří na zhodnocení vývoje československého/českého přístupu k arabsko-izraelskému konfliktu, kdy navzdory původně značné podpoře vznikajícímu S...
6. díl: Jak vzpomínáme na období ekonomické transformace? Příklad Česka a Slovenska
มุมมอง 3269 หลายเดือนก่อน
Jak na období ekonomické a politické transformace 90. let vzpomíná dnešní česká a slovenská společnost? To je výchozí otázka dalšího dílu Podcastu pro soudobé dějiny, který se věnuje paměti transformačního období. Tato paměť ale není jednolitá: různými způsoby na toto období vzpomínají různé společenské skupiny, odkazují se na něj političtí aktéři či jej zpracovávají ve svých dílech kulturní tv...
5. díl: Plánování socialistického města: Paměti Blahomíra Borovičky, hlavního architekta Prahy
มุมมอง 26410 หลายเดือนก่อน
V druhé polovině 20. století měla Praha projít zásadní proměnou v režii nově vzniklého Útvaru hlavního architekta. V jeho čele seděl od 70. let až téměř do sametové revoluce architekt Blahomír Borovička. Během normalizace byli experti jako on v pozici, kdy museli hledat kompromis mezi požadavky politických elit a svými odbornými názory a estetickými představami. Jakým způsobem se o to snažili a...
4. díl: Český levicový exil 1968-1989
มุมมอง 42111 หลายเดือนก่อน
Komunistické Československo lidé začali opouštět záhy po únoru 1948. O dvacet let později pak druhou silnou emigrační vlnu přinesla okupace. Do posrpnového exilu patřily především osobnosti, které se podílely na reformním procesu šedesátých let a mnohé z nich v exilu pokračovaly ve své politické či akademické práci. Kdo představoval český levicový exil v období po okupaci až do pádu režimu? Jak...
3. díl: Socialistická justice a její ozvěny po roce 1989
มุมมอง 361ปีที่แล้ว
Demokratické revoluce roku 1989 s sebou přinesly dalekosáhlé změny v politickém, společenském i občanském životě středo a východoevropských zemí. V jejich důsledku se také komplexně proměnilo chápání role práva jakožto nástroje zprostředkovávajícího vztah mezi jednotlivcem a státem. Nově formulovaným očekáváním jednotlivce vůči státu pak odpovídaly požadavky na způsob, jakým je právo aplikováno...
2. díl: Manažeři mezi státním socialismem a demokracií
มุมมอง 271ปีที่แล้ว
Začátek devadesátých let přinesl do československých podniků změny, kterým se nevyhnuli ani někdejší socialističtí manažeři. Po letech plnění shora uložených plánů, vyrovnávání se s anonymními udáními a kontrolami státní bezpečnosti stály před staronovými manažery úplně odlišné výzvy. Co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci? A jaký ...
1. díl: Politika paměti - Odkaz „Velké vlastenecké války“ v České republice
มุมมอง 656ปีที่แล้ว
1. díl: Politika paměti - Odkaz „Velké vlastenecké války“ v České republice
Session 5
มุมมอง 85ปีที่แล้ว
Session 5
Session 4
มุมมอง 72ปีที่แล้ว
Session 4
Session 3
มุมมอง 56ปีที่แล้ว
Session 3
Session 2
มุมมอง 38ปีที่แล้ว
Session 2
Session 1
มุมมอง 75ปีที่แล้ว
Session 1
Introduction
มุมมอง 78ปีที่แล้ว
Introduction
Holocaust Židů a Romů z Protektorátu Čechy a Morava
มุมมอง 8782 ปีที่แล้ว
Holocaust Židů a Romů z Protektorátu Čechy a Morava
Prezentace nejnovějších publikací ústavu (listopad 2021)
มุมมอง 542 ปีที่แล้ว
Prezentace nejnovějších publikací ústavu (listopad 2021)
European History Reloaded Vodcast 3: Vision Appropriation and Memory Culture
มุมมอง 532 ปีที่แล้ว
European History Reloaded Vodcast 3: Vision Appropriation and Memory Culture
European History Reloaded Vodcast 2: Video Remix and Experimental Digital Methods
มุมมอง 352 ปีที่แล้ว
European History Reloaded Vodcast 2: Video Remix and Experimental Digital Methods
European History Reloaded Vodcast 1: Ethnography of Video Remix Practices
มุมมอง 512 ปีที่แล้ว
European History Reloaded Vodcast 1: Ethnography of Video Remix Practices
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 8. panel (19. 2. 2021)
มุมมอง 1413 ปีที่แล้ว
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 8. panel (19. 2. 2021)
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 7. panel (19. 2. 2021)
มุมมอง 1263 ปีที่แล้ว
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 7. panel (19. 2. 2021)
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 6. panel (19. 2. 2021)
มุมมอง 363 ปีที่แล้ว
VII. konference COHA ,,Orální historie v čase krizí" - 6. panel (19. 2. 2021)

ความคิดเห็น

  • @ctiradricanek9285
    @ctiradricanek9285 3 หลายเดือนก่อน

    Je to směšné není chuť ,aby se řeklo co bylo špatné a co bylo dobré , a co bylo lepší než je teď .A už vůbec ne popis skutečnosti s pohledu té doby jen se tváříme přísně a moralizujeme . To zatím nikdo nepopsal . Dějiny států jsou dějinami lidí a ne historiků.

  • @1jalyn11
    @1jalyn11 3 หลายเดือนก่อน

    Rok 1982 cena družstevního bytu 35 tisíc =17 mých tehdejších platů (Malý pitaval díl 2) .1989 jsem měl nabídku na byt musel bych složit 100 tisíc =mých 35 tehdejších platů neudělal jsem to ,rok 1993 nákup malého staršího bytu za 130 tisíc půl našetřeno druhou půlku mi půjčil otec ,splaceno za rok...rok 2022 koupila neteř stejný rozměrový byt bez balkonu za 2,5 milionu + 2,5 přeplatí hypotéka na 30 let (cena balkonu 0,5 milionů)= cca 200 jejich platů (odhad) jak můžou mladí volit dnešní IDIOTY( nájem rok 93= 400 Kč dnes pokud bych to dnes pronajímal =12 tisíc) a o domech za hubičku od bolševika nebudu vůbec mluvit půjčka 250 tisíc(1987) a splátka 600 korun do 60 let u kamoša= dům 7+2

    • @JS-hk4qy
      @JS-hk4qy 3 หลายเดือนก่อน

      Pán zrejme netuší, že cena bytov (a mnohého ďalšieho) bola za boľševikov nízka, pretože bola dotovaná. Na to, aby tie skryté dotácie mohli vôbec existovať, tak sa najprv muselo zniekadiaľ zobrať. Odkiaľ však boľševik zobral informáciu, že tieto zdroje budú lepšie použité v stavebníctve než kdekoľvek inde? A presne v tom spočívala ta drastická neefektivita štátneho centrálneho prerozdeľovania. To, že každý mal kde bývať znie síce na dobre, ale druhá vec je, že kvalita a metráž tých bytov bola v porovnaní so zahraničím mizerná. Druhá vec je tá, že kvôli spomínaným dotáciam a odsávaniu zdrojov, neboli v obchodoch džínsy, pomaranče či moderné autá.

  • @pavelnovak4740
    @pavelnovak4740 7 หลายเดือนก่อน

    Jev, kdy se transformační éra či přechod k demokracii kritizuje a nostalgicky se vzpomíná na odstraněný autoritářský režim, je typická pro většinu zemí, které tento přechod zažily. Nostalgie vznikala vůči Frankově režimu ve Španělsku, v jihoamerických státech a ve všech postkomunistických zemích. Ve španělštině pro tento jev existuje termín "el desencanto", tedy rozčarování. Jedinou výjimkou je Portugalsko, kde Salazarův odstraněný režim žádnou nostalgii nevzbuzuje a žádný politický proud se o něj neopírá. Toto "rozčarování" z nově nastolených demokratických poměrů je obecně dáno nepochopením úlohy demokracie. Lidé si představují, že nastolená demokracie odstraní problém a bude představovat jakýsi ideální systém, ve kterém na sebe všichni budeme hodní a nebude v něm ničeho špatného (u nás například jakési snění o demokracii v podání Karla Kryla). Tak tomu ovšem není. Demokracie ze své otevřené podstaty pouze problémy odkryje (zatímco totalita problémy retušuje a skrývá a tím uměle budí dojem pořádku). Demokracie není řešením problému. Je pouze metodou, jak pravidelně vyměňovat politiky. Tato výměna v totalitním režimu možná není. V demokracii ano. To je vše.

  • @tomoplt5437
    @tomoplt5437 8 หลายเดือนก่อน

    Chazar není žid.

  • @gabikacaban3202
    @gabikacaban3202 8 หลายเดือนก่อน

    Super spracovaný podcast, ďakujem, konečne niečo, z čoho sa dá učiť a dať si svoje puzzle vedomosti dokopy. Díky moc👍

  • @viktordietze8392
    @viktordietze8392 8 หลายเดือนก่อน

    Pěkné povídání, děkuji.

  • @mariablaskova6478
    @mariablaskova6478 9 หลายเดือนก่อน

    Protektorat ,vitali Nemcov.Prezident usiel.Narod makal pre Nemecko.😢

  • @trupman
    @trupman 9 หลายเดือนก่อน

    Pekny podcast, po dlouhe dobe jsem si zas neco pustil a vychutnal a rad bych klidne slysel delsi interview na tema arch. Borovicky, resp. vhled do normalizacni vystavby. Abych si precetl publikaci Pameti, na to asi nemam dostatecne know-how, nemelo by to prinos. Ale takto vyklad od kvalifikovanych lidi, to je fajn. Polemizoval bych s tim, co zaznelo v zaveru od p. Roubala, ze asanace Zizkova je nejvetsi sram normalizace na tvari Prahy. Mozna by to byla pravda, kdyby se ji podarilo dokoncit. Ale v te podobe, jak vznikla, si nemyslim, ze by se jednalo o nejhorsi pocin. Mozna nejikonictejsi a nejvice radikalni, ale ne nejhorsi. To, co se podarilo s omezenymi prostredky (typizovane stavby) vydobyt na Zizkove, tedy zachovat nejake pseudobloky, zivy parter, pece o detail, rozmery pudorysni i vyskove (plusminus), to by mohla mnoha mesta mensiho vyznamu, ktera si take prosla asanaci, zavidet - i kdyz jsou to stale "jen" panelaky (na debatu o jejich nevyhodach, at to neni jen nejaka stereotypizacni zkratka, by vydal jiny dil poradu). Na Zizkove je videt, ze se tomu skutecne nekdo venoval a ze to bylo tema i ve sve dobe, na kterem se mel ukazat nejaky lepsi pristup. (Samozrejme na zapade byli v te dobe uz mnohem dal. 80. leta holt byla ekonomicky slaba a uzavrena.) Je potreba mit na pameti, jak skutecne katastrofalni stav mel Zizkov 80. let. Totalni zanedbanost a spina. Coz, nastesti, se pozdeji ukazalo jako resitelny problem, kdyz se naivnestuje do nedestruktivni obnovy. Podle me jsou tim nejvetsim sramem jina sidliste - ta na periferiich. Ne vsechna, protoze jsou ruzna. Nektera vznikala promyslene, jina jsou ale vysledkem krute racionalizace a uprednostneni politickeho a stavarskeho pristupu pred architektem a cilovym obyvatelem. Cim vic se blizila normalizace ke konci, tim vic se negativni sramy sidlistni vystavby prohlubovaly az z toho vznikla Praha Nekompaktni. A ta tady bude "strasit" jeste hodne dlouho. A bohuzel se obavam, ze se to uz nikdy nespravi, protoze v nastolenem pristupu se dale pokracuje. Nastesti ne tak intenzivne a prosadily se i pristupy jine, presto "satelitni sidliste" vznikaji dal.

  • @matejspuny1981
    @matejspuny1981 3 ปีที่แล้ว

    Díky za debatu, byl jsem za ni rád, byť jsem tentokrát sledoval jen na dálku. Myslím, že okolnostmi vynucený formát se osvědčuje, těším se i na závěrečný panel příští týden.

  • @infraluctus
    @infraluctus 5 ปีที่แล้ว

    Jsem zvědav, zda na ty své dva kluky brala jen dávky nebo je živila ze svého a zda vůbec někdy pracovala. Když už chtěla další dítě.